Digitální hippies — život, rodina a práce v dodávce

Přijde vám život obyčejný? Chcete uniknout z rutiny a konečně něco zažít? Udělat radost dětem? Sobě? Vyzkoušejte karavan nebo obytnou dodávku. Nám mění život už roky. A je to boží.

Nejde o to vidět profláknuté památky, u nich se nafotit pro Instagram a koupit magnetku na památku. Ne. Smyslem je vytrhnout se z obyčejnosti, možná i trošku z kazajky civilizace, jen tak zevlovat a zažívat.

Připravte se na osobní zpověď rodiny Válkových — Víťa, Renča, Magdalénka (8) a Viktorka (7), které již z Travel Bible znáte. Všichni byli řečníky na 1. Slow Travel Festivalu a své zkušenosti sdíleli i v podcastu a několika článcích, které rozhodně doporučujeme přečíst.

Oproti airborne slow travel nomádům (těm, co létají s batohem na zádech) jsme trošku méně závislí na civilizaci a velkých městech s letišti. A mnohem více jsme pány svého času a prostoru. I když nejsme každé ráno umytí, napudrovaní a vyvonění, tak je každý den na cestě rodinné dobrodružství.

Rodinka z karavanu, vlastně dodávky

Cestujeme rádi. Poznávání dálek se prolíná naším životem i prací. Když se nám narodily děti, jen jsme změnili formu a délku cest z pár týdnů na pár měsíců. Nejdřív jsme hodně jezdili autem a něco i nalétali v zámoří. Před sedmi lety se všechno změnilo. Koupili jsme stařičký karavan a začali s čtyřměsíční a dvouletou dcerou vozit své bydlení s sebou.

Instagram byl v plenkách a život v dodávce byl internetu na hony vzdálený. Takže nějaký #vanlife nebo #digitalnomad nikdo nepoužíval. Dneska je to opačně, spousta lidí si staví DIY dodávky, vyráží na cesty po Evropě i Americe a sociální sítě jsou plné překrásných záběrů, které jsou tak idylické, až neuvěřitelné. V roce, kdy tento článek píšu (2019), mám pocit, že se mnohé rodiny vydaly na cesty, které si my už tak dlouho užíváme. V obytkách, karavanech i dodávkách. Je to vlna radosti.

Chcete si postavit vlastní obytnou dodávku? Svoboda a nezávislost jako synonymum pro cestování? Postavte si obytnou dodávku

Ale: je to opravdu taková idyla?

Skutečnost nikdy není taková jako na fotkách, ne? Po sedmi letech a v součtu asi dvou letech prožitých na cestách s rodinou můžu říct, že pro nás je. Zároveň ale vidím, že to není pro každého. Koupit karavan nebo postavit dodávku je snadné, ale zvládnout poznávání nových krajů a vydělat přitom dost peněz plus naučit děti školní učivo – to už vyžaduje disciplínu.

Pro naši rodinu se cesty staly symbolem jara. Vyrážíme každoročně na několik měsíců a po melancholických zimách se na cestu vždycky těšíme. Bez ohledu na to, jestli budeme fotky sdílet na Facebooku nebo jestli budeme v očích ostatních vypadat cool. Samo cestování nás osvobozuje, naplňuje bohatými vzpomínkami a spojuje.

Řekl bych, že jsme takoví digitální hipíci. Pracujeme s nejnovějšími technologiemi, ale veškerý ostatní čas jsme off-line, v písku na pláži, někdy nemytí a jindy spokojení s hrstkou rýže. Často nám dělá radost prosté bytí — záře slunce, bušení deště, šum vln v oceánu a příběhy lidí, které potkáváme. Jsme na cestách plní radosti a vděčnosti.

Ale nebylo to tak od začátku.

64 krátkých tipů a triků ZDARMA ke stažení

Nauč se cestovat chytře. Poradíme ti, jak na cestách ušetřit a naplno si je užít. Ověřené tipy ostřílených cestovatelů.

STÁHNOUT ZDARMA

Tvé soukromí je pro nás svaté. Když tě boží cestování přestane zajímat, stačí kliknout a email zmizí v pekle.
 

Kdo přežije dva roky, má vyhráno

No dobře, romantika stranou. Je propastný rozdíl mezi aranžovanou fotkou pro Instagram a skutečným každodenním fungováním na prostoru dvou postelí.

Čeká vás plno „radostí“. Připravte se třeba, že:

• Budete se muset starat o to, jestli máte dost vody.
• Občas budete unavení z každodenního hledání bezpečného místa na spaní, hledání pračky, hledání rozumné restaurace nebo alespoň otevřené večerky.
• Budete mít vybitou baterii, něco se rozbije na autě a děti do toho budou křičet hladem, zatímco jste klientovi slíbili dodání práce už dnes dopoledne.
• Dojde vám plyn na topení právě v tu nejchladnější noc a prodejny plynu budou zavřené.
• Zajedete do kempu, zaplatíte své těžce vydělané peníze, doufajíc v kvalitní servis, najdete ale místo toho špinavé doupě, kde nefunguje internet, voda teče znečištěná, studená a sprchy vypadají jako toalety nočního klubu nad ránem.
• Budete třeba mít plný chemický záchod, který nebude zrovna kde vylít.

Ale bude to super, protože se vám to nestane v jeden den, a tak to zvládnete. Jo!

Hlavní odlišnost je v přístupu a v nastavení očekávání. My jsme už před karavanem hodně procestovali. Přesto jsem zkoumání karavanového života věnoval rok studia na internetu, než jsem si udělal představu o tom, co chci a co můžu čekat. A pak máte divochy, které uhrane pár hezkých fotek, a jdou do toho po hlavě, aniž by přemýšleli, co bude zítra. Výsledek takového plánování se pak dá celkem snadno předvídat.

Harmonické a udržitelné cestování na čtyřech kolech

Nejvíc lidí se bojí malého prostoru. Co tím ale říkají? Všichni totiž dnes hodně pracujeme a máme aktivity, kdy vůbec nejsme spolu. Děti se učí ve škole a nejsou s rodiči. Každý z rodičů pracuje jinde. Spolu je rodina jen malou část dne a v lepším případě o víkendu.

V dodávce jsme ve všem společně. Ráno u snídaně, přes den na pláži, celý pracovní a školní čas, při sprchování, při koukání na YouTube, při vaření, převlékání. V pohodě i v nasranosti, v radosti i rozmrzelosti. Venku i vevnitř. Pořád. Na to skoro nikdo není stavěný, takže první měsíce cestování bývají očistcem v pravém smyslu slova. Na tak intenzivní soužití je potřebná safra pevná vůle, porozumění a pochopení jeden druhého. Je to vyšší level a nezvládne jej kdekdo.

Žádný prosluněný obrázek na instáči vám v tom nepomůže. Budete se muset poznat od hlavy až k patě, poslouchat řeč těla, nebát se dialogu. Budete spolu naplno prožívat hutnou i radostnou atmosféru, budete se milovat i nesnášet, budete se vzdávat a znovu bojovat.

A do toho si jeden prdne tak, že navíc budete proklínat i zdravé luštěniny.

Vyrážíme za teplem

My hlavně hledáme slunce. Jeho energie je tak mocná, až se člověk diví. Nabíjí obrovskou silou ducha i tělo. Na slunci všechny starosti mizí. Mockrát jsme zvažovali severské země, ale když se mrknete na mapu našich cest, bude vám vše jasné — jezdíme za teplem.

Prodlužujeme si jaro, protože na jihu začne dříve. Vypadneme z gauče v baráku a nahradíme ho procházkami po památkách, hospůdkách, nepoznaných městečkách a promenádách s kavárničkami. Práce dostane nové impulzy a častěji se bavíme o životě — jaký žijeme, jaký žijí naši přátelé, co můžeme změnit a jak můžeme pomoci i poradit těm, na kterých nám záleží. Máme pocit, že cesty nám otevřely oči, dodaly nadhled.

Žijeme. Najednou je důležitější dobrá rybka od rybáře a ne nový telefon, hraní dětí v písku a ne čisťounké rifličky. Nemáme s sebou sousedy, tak nemusíme řešit, co si o nás kdo řekne — ne že bychom to řešili — a tak nějak plynem. Bez velkých plánů se poflakujeme z místa na místo. Na každou cestu si bereme o něco méně věcí. Zevlujeme tam, kde je to super, a mizíme z míst, kde je stres nebo příliš lidí. Zažíváme volnost. Prožíváme okamžiky, na které budeme dlouho vzpomínat.

Práce, škola, peníze — co vše je třeba udělat

Hlavní motor cestování je práce

Taková, která jde dělat na cestě a není vázaná na striktní časový harmonogram. Já dělám grafiku, jak ukazuje můj nový web, a Renča pomáhá podnikatelům jako virtuální asistentka. Já pracuju a vydělám víc, Renča hlavně učí děti, které jsou v první a třetí třídě. Bylo by docela riskantní vyrazit na cestu bez dobré finanční přípravy, ale i to by šlo. Jen by místo krevet a fresh džusu byla čočka s chlebem.

Finanční stránka je kapitola sama pro sebe

Dovolenkový režim, kdy se nevaří a pořád vysedává po hospůdkách, se ukázal jako extrémně drahý. Stejně tak je potřeba počítat s cenou paliva a výdaji za bydlení v kempu. To vše jsou peníze navíc, které by z našich peněženek nezmizely, kdybychom zůstali doma. I tak se tím ale dá probruslit, jen je potřeba to ostře sledovat.

Obídek, véča, zmrzlinka a kafíčko v turistické lokaci pro celou rodinu snadno spolknou přes 3000 korun denně. A teď si to vynásobte počtem hezkých míst, která měsíčně potkáte. Nebudu vás napínat: když to neřešíte, vyjde to na ranec. Doma tolik impulzů nezažijete.

Homeschooling

Hodně rodičů se nás ptá, jak zvládáme školu. Ve zkratce — jde to. Než školní povinnost holkám začala, báli jsme se, že to bude konec cest karavanem. Ale nakonec to zvládnout jde, i když to někdy bolí. Školu máme vstřícnou a první stupeň (1.–5. třída) je celkem snadný na zvládání. Na cestách jde učivo dokonce rychleji, protože je to výuka jeden na jednoho, bez pardonu.

Nám se vyplatilo osvobodit se. Od drahých hospůdek na promenádě, nafukovacích balónků, upomínkových cetek a jiných nepotřebností. Hippies také žijí jednoduše, bez hmotných radůstek dnešního konzumního světa. My nejsme ještě takoví tvrďáci, ale každý rok se snažíme být blíž a blíž očistné jednoduchosti — minimalismu. Kupujeme jen to, o čem jsme přesvědčení, že to využijeme, a rychle prodáváme, na co rok nebo dva nesáhneme. Přesto se nám doma věci kupí.

A co když onemocní děti?

Když holky onemocní doma, je známý doktor poblíž a nemocnice za rohem. Co ale v zahraničí? Oprávněná obava. Zajistili jsme se tak, že máme pojištění na kreditní kartě s asistenční službou, kterou jsme už několikrát využili. Zavolám na telefon operátorce, řeknu, co hledáme, a za 15 minut dostanu informace o lékaři, který je nedaleko, mluví anglicky a jsme u něj už objednaní.

Zaplatíme vše na místě a doma peníze dostaneme zpět díky pojištění. Zkoušeli jsme využít i evropskou kartu pojištěnce, tam ale nedostanete zpět celou částku – řídí se to nějakými nesmyslnými tabulkami podle úkonů.

Buďte na cesty připravení. Přečtěte si články Jak vybrat nejlepší krátkodobé cestovní pojištění a Kde sehnat nejlepší roční cestovní pojištění.

Příchutě asfaltového cestování

Cestování na čtyřech kolech má nespočet podob. Od přespávání na sklopených sedačkách v malém osobáčku až po luxusně vybavený autobus s garáží pro další auto. Stačí poznat sebe a mít představu, jak chceme objevovat svět.

Co do velikosti auta nejmenší a současně nejodvážnější je overlanding, často terénní auto schopné hravě zdolávat i nezpevněné cesty Afriky nebo Jižní Ameriky, kde bydlení je buď uvnitř, nebo ve stanu na střeše (příkladem je A2A Expedition, 4xOverland, Grizzly & Bear nebo Bronco na miesto hotela). Je to ale způsob, který se moc neslučuje s intenzivní prací, spíše naopak – budete bez internetu, budete jen sami se sebou a budete objevovat ty nejzapadlejší kouty planety. Budete se jako praví zálesáci brodit bahnem i pouští. Poznáte domorodce, úplatné celníky, krásy i skutečná nebezpečí.

Komfortnější a dnes hodně populární je vanlife — kontaktnější způsob cestování, který mezi rodinami zažívá raketový růst. Hlavně je víc provázaný s civilizací. Od načančaného glampingu ve stařičkém VW California, o který se jakoby nedbale opírá surfové prkno, až po prosté žití v obytném autě nebo dodávce vlastní výroby. Často je tohle ta pravá volba, pokud jste nezdědili jmění a musíte nebo chcete práci kombinovat s cestováním. A pokud se ještě tak trošku velkého světa bojíte.

V zámoří má vanlife mnoho podob. Páry i rodiny si předělávají školní autobusy, žijí luxusně i velice střídmě. Točí videa na YouTube plná sluníčkových situací a scén, která vám pomohou pochopit, jak takový život vlastně probíhá. Ostatně se koukněte na filmy jako Tohle je náš svět nebo Surfwise a kupu dokumentů na YouTube. Většina z těchto cestovatelů ani nemá dům, žijí v dodávce nepřetržitě.

Příklady našich oblíbených cestovatelů:

• Zebra na cestách (šéfredaktorka Travel Bible)
• Život v dodávce
• Nomádem.cz
• Eagles na cestách
• Malá cestovatelka
• Já a koloděj
• Kombi Life
• Mali Mish
• Vandog Traveller
• Nomadic Fanatic
• A Girl & Her Commander

A nakonec to tradičně vnímané víkendové nebo prázdninové cestování v luxusním obytném autě nebo karavanu, který by se dal zahrnout pod slovo camper. Nejde ani tak o mobilitu nebo expedice do divočiny jako spíše o odměnu za dobrou práci doma. Život v luxusu na cestách víc láká starší skupinu cestovatelů a také ty, kteří třeba vydělají hodně, ale nemohou cestovat delší dobu v roce. Třeba proto, že řídí firmu.

Pro vás nejdůležitější je promyslet své možnosti, nebo změnit život tak, aby vše do sebe začalo zapadat. Já třeba běžně s klienty telefonuju přes internet místo osobního schůzování. Za tuto nevlídnost ale klienty odměním: splním, nebo ideálně předčím jejich očekávání. Schůzky později doháním, až jsem v Česku. Takže — dokážete se zítra sebrat, vyrazit a zvládnout svoji práci prošpikovanou nečekanými a často nemilými překvapeními? A přitom si to dobrodružství užívat?

Od karavanu přes střešní stan až k dodávce

Povězme si ale něco o dodávce vhodné pro rodinu. O tom, jestli je lepší vyrobit si dodávku po svém, nebo se spolehnout na hotovou a naladěnou profíkama. O tom, kolik je potřeba solárů, plynu a baterek, aby si dokázala nerušeně fungovat kdekoli a kdykoli. Protože my třeba teď zjišťujeme, že baterku máme malou a nedostatečnou, a tak ladíme a upravujeme na cestě k ultimativní svobodě.

Ale pojďme hezky od začátku. Nejdřív jsme začali s karavanem, stařičkým přívěsem z Anglie, z roku 1995, který stál 100 tisíc korun. Nic nezvladatelného, za pokus to stálo. Experiment jsme začali v Chorvatsku, aby to bylo domů kousek. Když měsíc v Chorvatsku proběhl bez problému, vydali jsme se do Itálie, Španělska, Francie, Turecka, Maroka, Albánie… a za pár let projeli celý jih Evropy. Po třech letech přišel druhý přívěs, z roku 2004, vymakanější a větší, jak píšeme v článku na Nomádem.cz. A nakonec jsme chtěli vyzkoušet i střešní stan, ale to přineslo hodně kompromisů, a tak jsme z toho vycouvali. Až teď, po sedmi letech na cestách, jsme si splnili náš sen — obytnou dodávku.

Víťa se rozepsal o výběru karavanu v článku Pomalé cestování bez přesných plánů. Cestování s karavanem.

Proč karavan?

Karavan (přívěs) je perfektní pro začátek a máte-li auto s tažným zařízením. Když máte malé děti, vejde se vám do auta a karavanu vše, co potřebujete. Nás to bavilo dlouhé roky a fungovalo by dál. Ale jak jezdíme, postupně zeštíhlujeme výbavu a hledáme co největší volnost. A v tom je pro nás dodávka ideálním kompromisem. Říkám záměrně kompromisem, protože žádné cestovatelské vozidlo není ideální, vždycky je to o vašich prioritách.

Vybíráme obytnou dodávku

Oblíbená je také vestavba vlastní výroby. My ale hledali spolehlivého parťáka, který bude fungovat, ubytuje rodinu, udrží naše pracovní nářadí v chodu a dovolí nám vařit i sprchovat se bez obtíží. Možná nás to tak stálo víc peněz, ale dostali jsme za ně komfortní pracoviště a díky tomu je snadno vyděláme zpět. Ojeté obytné dodávky jsou třeba za třetinu, ale užijete si s nimi potom spoustu srandy, jako třeba Jirka Štencek se svým Pösslem.

S obytnou dodávkou je to stejné jako s každým jiným autem. Když koupíte novou, máte na několik let vystaráno se servisem. Pokud nejste manuálně zručný a zdatný automechanik, tak se vám úspora v investici do auta začne velmi rychle tenčit na následných opravách a úpravách. Ke svému novému autu se chováte velmi obezřetně, aby bylo co nejdéle ve skvělé kondici. Prostě ho znáte a nemělo by vás nechat na holičkách. Samozřejmě čím novější, tím vychytanější a taky „luxusnější“ provedení. Podívejte se, jak vypadal interiér dodávek před 20 roky a jak vypadá dnes. Je to stejné, jako panelákový byt za totality a dnešní moderní interiér.

Já si před nákupem udělal řádný průzkum. Mezi hráči byly známé značky jako právě rakouský Pössl, německý Weinsberg, polský Globe Traveller, slovenské Tanja Vans, české KRS a moravský Eastwander.

Vybrali jsme německý Weinsberg CaraBus 601 DQ na platformě Fiatu (nejoblíbenější platforma pro obytná auta v Evropě). Dodávka je v nejvyšší verzi H3, zato jen 6 metrů dlouhá, což je polovina soupravy s karavanem. Kostra není rozřezaná a doplněná laminátem, takže věřím, že vydrží víc než obytná auta i karavany. Má vše, co potřebujeme — spaní pro 4 až 6 osob, sezení pro čtyři. Máme sprchu, kuchyni, nádrž na vodu 130 litrů, záchod. Nechali jsme dodělat 200 Wp solárních panelů a láhev na plyn Alugas (na topení a vaření, plnitelnou na LPG stanicích).

To jsou ale jen nepodstatné technikálie — co potřebujete vědět je, že jsme našli auto, ve kterém se dá žít neomezeně dlouho a mít vše, co rodinka k životu potřebuje. Můžeme zapomenout na kempy a spát, kde se nám zrovna líbí. Na rozdíl od cihlového domu můžeme v zimě za teplem do Maroka, pak v létě na pláže středomoří, můžeme v pondělí ochutnávat Bordeaux ve Francii a v úterý zobat tapas ve Španělsku. A přitom mít domov, školu i kompletní kancelář pořád u sebe.

Náš výběr není univerzálním návodem pro každého. Co vyhovuje nám, může být pro jinou rodinu neuspokojující. Než se rozhodnete, jakou cestu ke svobodě zvolíte, vydejte se do půjčoven a vyzkoušejte na pár dnů žít v dodávce, která je mrštná a vejde se i do křivolakých uliček horských měst, ale zase vám nenabídne prostorový luxus jako velká obytka. Investujte do své cestovatelské budoucnosti tak, ať je pro vás minimálním kompromisem ve znamení maximálního komfortu.

6000 kilometrů s dodávkou — co se pokazilo

Nedoufali jsme, že vše půjde podle plánu. Na to už jsme zvyklí. Ale nic zásadního se naštěstí nepokazilo. Jen v Istanbulu jsem přehlédl jednu betonovou bariéru a trošku ji polechtal blatníkem.

Co jsem podcenil, to je nedostatečná kapacita baterie — máme olověnou 90Ah trakční baterii a ta je za jednu noc vybitá jen tím, že jede 12V lednice a rozfuk topení. Přemýšlíme o technologii LiFePo, která se rychleji nabíjí, při stejné váze má násobně vyšší kapacitu a vydrží více cyklů.

Na palubovce Fiatu docela často svítí žlutý trojúhelník s univerzální chybou – tuším, že by mohlo jít o kontrolu hladiny oleje, a tak raději přilévám olej do plna. Nepočítám drobnosti jako ulomené plasty, vypadlé šrouby po pár stovkách kilometrů a drobné nedodělky a odfláknuté detaily ve vestavbě — Fiat přece jen není Toyota nebo Mercedes.

Trošku horší už je špatně řešený odtok odpadní vody, který jaksi není z kopce, ale do kopce, takže odpadní vodu vyléváme s dodávkou našikmo. A nakonec, nabíjecí USB konektor se nemile potkává s horní postelí, takže bych dal německým ergonomům důtku.

Život je krátký — jděte do toho!

Není třeba se bát. Pokud máte chuť vyrazit a znáte někoho, koho se můžete zeptat na to, co vás od první cesty odrazuje, udělejte první krůček… a pak další… a ono se to najednou před vámi zhmotní. Podnikly to tisíce lidí před vámi. Sám znám desítky takových příběhů a další desítky inspiroval náš vlastní příběh sepsaný krok za krokem na blogu o rodině v karavanu.

Víťa Válka

Další tipy k cestování v obytném autě nebo dodávce (nejen) s dětmi:

• Jak na digitální nomádství s malými dětmi na 10 m2: Rodina Čtyři jinak
• Tři měsíce s kojencem v obytné dodávce na Nomádem.cz
• Pomalé cestování bez přesných plánů. Cestování s karavanem
• Rodina NARUBY, rodina na roční cestě obytňákem