​Tato zakavkazská země se nachází na pomezí Evropy a Asie a má co nabídnout každému z nás. Trekaři si zamilují pohoří Velkého Kavkazu, milovníci jídla zase různorodou gruzínskou kuchyni. Ochuzeni nebudou ani vyznavači zimních sportů, odpočinku u moře a ti, kteří vyhledávají unikátní kulturu s bohatou historií.

Proč jet​ ​do Gruzie

Gruzie je proslulá hlavně horami, které lákají nejen k trekům s úžasnými sceneriemi a odlehlými horskými vesničkami, ale i k zimním sportům. Horskou krajinu si užijete na severu a jihozápadě země, na jihovýchodě se můžete těšit na polopouštní krajinu. Relaxovat můžete v sirných lázních nebo na plážích Černého moře. Díky nízkým cenám a levným letenkám je tento pohostinný národ dostupný každému.

Jak se ​dostat do Gruzie

Velmi levně přímými lety s nízkonákladovou aerolinkou Wizz Air. A to i přímo z Prahy. Odletovými letišti s levnými letenkami v okolí České republiky jsou Katowice, Wroclaw a Budapešť. Nejlevnější zpáteční letenka se dá v akci pořídit už za 700 Kč. U běžných aerolinek začínají ceny do Tbilisi přibližně na 5000 Kč.

Nevíte si rady s lovem výhodných letenek? Zkuste Petrův #TravelHacking: Kurz o tom, jak procestovat svět levně nebo zdarma.

Dobrodruhům se nabízí plavba trajektem z ukrajinského Čornomorsku nebo bulharské Varny a Burgasu s cenami od 2400 Kč, či cesta autem přes sever Turecka.

Kdy ​tam​ ​jet​ ​a ​proč ​v ​tuhle ​dobu

Ideální doba pro návštěvu Gruzie je obecně od května do konce září. V nejvyšších polohách hor sice stále najdete zbytky sněhu, ale při trekingu vám nebude překážet. V jihovýchodní části pak přes léto čekejte teploty okolo 30 stupňů.

Milovníci lyžování a snowboardingu mohou do Gruzie vyrazit i přes zimu. V Gruzii je několik skiareálů – mezi nejznámější patří Bakuriani, Gudauri a Mestia.

Víza a ​podmínky vstupu

Víza nejsou pro obyvatele Evropské unie potřeba a doba pobytu může být celý jeden rok. Stačí vám občanský průkaz, pas není nutný. Není však možné vycestovat s dočasným občanským průkazem. Samozřejmě pozor v případě cesty přes nečlenský stát EU – v tom případě možnost cesty bez pasu ověřte předem.

Návštěva separatistických území Abcházie a Jižní Osetie není nejjednodušší. Jde o regiony, které na počátku 90. let vyhlásily nezávislost na Gruzii a centrální vláda nad nimi ztratila kontrolu. Obě území jsou závislá na Rusku a naprostá většina mezinárodního společenství nepodpořila jejich samostatnost, považuje je za součást Gruzie.

Do Jižní Osetie se z Gruzie vůbec nedostanete, vstup je možný pouze z Ruska. Do Abcházie je možné vstoupit pouze přes hraniční most severně od Zugdidi. O víza do Abcházie zažádáte on-line a vyzvednout je musíte v Abcházii do tří dnů od vstupu. Z Abcházie se musíte vrátit zpět do Gruzie. V opačném případě by vám v Gruzii hrozila pokuta, vyhoštění, zákaz vstupu do země, případně vězení.

Aktuální informace naleznete na stránkách MZV ČR.

Peníze ​a přibližné ceny

Měnou je gruzínský lari (GEL), který se dělí na 100 tetri. Kartami zaplatíte v řetězcích supermarketů a fast foodů, v dražších restauracích a hotelech. Menší lokální restaurace, guest housy či hostely většinou karty nepřijímají. Bankomaty a směnárny najdete ve všech větších a turistických městech.

Ceny za zboží a služby jsou oproti České republice o něco nižší. Pokud se rozhodnete pro opravdu nízkonákladové cestování, za den utratíte kolem 200 Kč. Většinou se však denní náklady budou pohybovat kolem 500 Kč.

• Bydlení: od 40 Kč za postel v hostelu, od 120 Kč za pokoj v guest housu, od 220 Kč za soukromý apartmán na Airbnb a od 250 Kč za pokoj v 3* hotelu.
• Jídlo: na ulici pořídíte nejčastěji pekárenské výrobky od 5 Kč a fast food od 10 Kč, v restauracích se najíte od 50 Kč za hlavní jídlo.
• Nápoje: balená voda 1,5 l od 8 Kč, čepované pivo 0,5 l od 20 Kč, láhev vína od 50 Kč.
• Památky: některé jsou zdarma, jinde ceny začínají na 25 Kč.
• MHD: jedna cesta od 4 Kč. V Tbilisi se vyplatí pořídit v metru čipovou kartu Metromani, díky níž platí jízdenka 90 minut, je přestupní a platí v metru i v autobusech.

Lokální doprava

Autostop

Pokud hledáte trochu dobrodružství, zkuste stopování. Na frekventovaných tazích možná nebudete čekat ani pět minut. Sveze vás klidně i policie, nebo vám pomůže zastavit jiné auto. Řidiči s vámi často někde zastaví a koupí vám občerstvení.

Maršrutky

Nejrozšířenějším a nejlevnějším způsobem jsou maršrutky. Stačí jen přijít na jejich stanoviště, většinou se vyjíždí po naplnění kapacity. Můžete je ale zastavit kdekoli – stačí mávnout. Pokud bude aspoň trochu místa, řidič vás nabere. Například trasa Kutaisi–Tbilisi vyjde na nějakých 80 Kč. Trasy po celé zemi s přibližnými cenami najdete na této přehledné mapce.

Na stejném principu funguje alternativa rychlejších, pohodlnějších a trochu dražších sdílených aut pro devět pasažérů.

Autobusy

Využít lze také autobusů od společnosti Metro Georgia. Z Tbilisi se s nimi dostanete třeba na letiště v Kutaisi za 120 Kč.

Po Tbilisi se nejsnáze přepravíte metrem, autobusy a taxíky, využít můžete i městské maršrutky. Trasu autobusem můžete naplánovat v Google mapách, autobusy najdete také v Kutaisi a Batumi s cenou cca 3 Kč za lístek.

Vlaky

Pokud se po první zběsilé a adrenalinové jízdě stopem či maršrutkou zapřisáhnete, že už vás na gruzínské silnice nic nedostane, můžete využít vlaky. Železniční síť je poměrně rozsáhlá a pro ušetření času a peněz za ubytování se bude hodit třeba noční vlak mezi Zugdidi a Tbilisi, nebo mezi Tbilisi a arménským Jerevanem. Jízdenky koupíte on-line (nejdřív se musíte registrovat), v pay boxech na ulicích a na nádražích. Trasa Tbilisi–Kutaisi vás vyjde na 72 Kč.

Letecky

I přes závodní tendence řidičů není silniční doprava nejrychlejším způsobem, jak se někam dostat. Například cesta z Tbilisi do Mestie zabere kolem devíti hodin. Je tedy možné využít lety se společností Vanilla Sky, která nabízí lety na těchto trasách: Natakhtari (severně od Tbilisi) – Mestia, Kutaisi–Mestia a Natakhtari–Ambrolauri s cenami od 315 Kč za jednosměrnou letenku. Další trasou je Tbilisi–Batumi, na které létají Georgian Airways a Vanilla Sky od 710 Kč za jeden směr.

Taxi a autopůjčovny

Taxíky jsou levné a můžete je využít jak ve městech, tak na cesty po celé zemi. Předem se však dohodněte na ceně, taxametry mají jen některé a s cizinci je dobrovolně nepoužijí. Z aplikací lze využít Taxify, Yandex nebo GG taxi.

K dispozici je i řada autopůjčoven. Pokud vám nevadí proplétat se mezi krávami a lokálními řidiči řítícími se na vás v protisměru, půjčte si auto od 620 Kč za den u mezinárodních půjčoven a od 750 Kč u místních.

Jídlo

Pokud máte rádi jídlo, utratíte asi dost peněz. Gruzínská kuchyně je prostě skvělá a na výběr je spousta masitých i vegetariánských jídel. Bude vás lákat objednat si víc chodů, abyste vše ochutnali. Možná nepotěší, že součástí spousty pokrmů je koriandr.

Specialitou Gruzie jsou sýry, které servírují buď samostatně, nebo i jako součást místních specialit. Nejznámější je asi chačapuri – zapečená placka se sýrem, kterou koupíte jak v malých pekárnách, tak v restauracích. Má víc variant a takové chačapuri adžaruli je opravdová kalorická bomba. Další pochoutkou jsou třeba zapečené žampiony se sýrem.

Na chinkali – plněné knedlíčky – narazíte také všude. Plní je masem, sýrem, houbami, bramborami. Abyste zapadli mezi místní, musíte vidličkou (i když správně byste příbor neměli použít vůbec) knedlíček napíchnout za stopku, ve spodní části kousek ukousnout, vypít šťávu a nakonec sníst zbytek. Stopku chinkali pak necháte na talíři.

Z masitých jídel zmíním např. mtsvadi – grilované maso na špízu, odžachuri – grilované maso a brambory, kubdari – placky plněné masem, nebo různé druhy ryb.

Mezi bezmasá jídla patří třeba badridžani – lilek s ořechovou náplní, zeleninové pomazánky, lobio – hustá fazolová polévka s koriandrem, nebo lobiani – stejné jako chačapuri, ale plněné fazolemi.

Vyhlášenou sladkostí je čurčela, které se přezdívá „gruzínská snickerska“. Jde o pochoutku ve tvaru svíčky např. z vlašských ořechů ve směsi z hroznové šťávy a mouky. Uvidíte je viset opravdu všude. Další rozšířenou sladkostí je tchlapi – tenký list z různých druhů ovoce se sladkou, či kyselou chutí.

Pokud máte rádi víno, určitě vyzkoušejte. Gruzie je kolébkou vína, které se tu začalo vyrábět před osmi tisíci lety. Z tvrdého alkoholu se setkáte s čačou – pálenkou z hroznů.

Nemoci a ​hygiena

V Gruzii se nemusíte obávat žádných nebezpečných nemocí, očkování není potřeba. Rizikem může být případné pokousání psem, nebo špatná hygiena při zpracování mléka a mléčných výrobků na venkově.

Voda z kohoutku je pitná, někteří však upozorňují na rizika spojená se starým potrubím letitých budov.

V případě potřeby najdete lékárnu v každém větším městě.

Bezpečnost

Ještě v roce 2008 zde probíhal konflikt mezi Gruzií a Ruskem. Dnes je země velmi bezpečná. Nad separatistickými územími Abcházie a Jižní Osetie nemá vláda kontrolu a vstup na tato území nedoporučuji.

V důsledku konfliktu zde probíhá monitorovací mise Evropské unie, jejíž pracovníci dohlíží na administrativní hraniční linie separatistických regionů. Často tedy můžete potkat auta s vlajkami Evropské unie.

Pocit bezpečí ve vás asi nevyvolá způsob řízení místních řidičů, a to jak v roli pasažéra, tak i chodce. Při přecházení silnice dávejte pozor i na přechodu pro chodce, řidiči vás většinou nepustí. Přechody se semafory jsou relativně bezpečné.

Náboženství, svátky, tradice

Říká se, že když Bůh rozděloval půdu na Zemi, Gruzínci přišli pozdě a opilí, protože prý připíjeli a hodovali na jeho počest. Nakonec tak získali jedno z nejúrodnějších a nejkrásnějších míst na světě.

Největší náboženské zastoupení má gruzínská pravoslavná církev, kterou vyznává přes 80 % populace. Vánoce tedy slaví 7. ledna. Mnozí se však k církvi hlásí jen proto, že je to od společnosti očekávané. Pokud se rozhodnete podívat do některého ze stovek starobylých kostelů, nezapomeňte na dlouhé nohavice a ženy by měly mít šátek přes hlavu – to však není striktně vyžadované ve všech kostelech.

Druhé nejvyšší zastoupení má islám s 10 % a v Tbilisi je možné navštívit mešitu, ve které se smí modlit sunnité a šíité společně.

Není divu, že s takovým výběrem jídla, jaký Gruzínci mají, dodržují i kulturu stolování. Jejich hostina se nazývá supra a podává se během ní spousta druhů jídel, která mezi sebou sdílí.

Pravidla platí také pro popíjení alkoholu. Nejčastěji se pije čača, nebo gruzínské víno. Osoba, která provádí přípitek, se nazývá tamada a připíjí se hlavně na rodinu, zdraví a mír. Specifické je i to, jak se pije – čača i víno se pijí na ex.

Z kulturních představení se určitě vyplatí vidět některý z gruzínských tanců doprovázených tradiční hudbou. Nad tanečními výkony budete vskutku žasnout.

Pokud se poštěstí a někdo vás pozve na svatbu, rozhodně neodmítejte. Zaprvé by to bylo nezdvořilé, zadruhé byste přišli o unikátní kulturní zážitek s tradičními tanci a suprou.

Nejvýznamnějším svátkem je 26. květen – Den nezávislosti. Oslavuje se suverenita státu z roku 1918, k nezávislosti na Sovětském svazu došlo 31. března 1991. V Tbilisi se v tento den na Rustaveli Avenue koná vojenský průvod čítající tisíce vojáků a nespočet vojenské techniky.

Ve stejný den se v Tbilisi koná i festival květin, kdy je náměstí Sioni včetně přilehlých uliček zaplněné barevnými květinami.

Na ulicích vás zaujmou posedávající nebo dřepící muži, kteří jen tak loupají slunečnicová semínka, kecají a zírají po ostatních. Vězte, že se jedná o biržu – oblíbený akt nicnedělání.

Za zmínku stojí také GEM Fest – festival elektronické taneční hudby konající se od roku 2015. Po úspěšných dvou ročnících třetí trval celý měsíc. Festival se odehrává v létě na pláži města Anaklia. V roce 2017 měli na programu jména jako Ferry Corsten, Martin Garrix, Steve Aoki.

Co ​ ​byste ​ ​ještě ​ ​měli ​ ​vědět

• V Gruzii se domluvíte spíš rusky než anglicky, obzvlášť se starší generací. S angličtinou je na tom samozřejmě líp mladší generace, především ve větších městech a turistických oblastech.
• Gruzínština má své vlastní písmo. Latinku ani azbuku tu neočekávejte.
• Dopravní značení a menu v restauracích je i v latince/angličtině.
• Zásuvky jsou stejné jako u nás, redukce není potřeba.
• Účty v restauracích většinou zahrnují servisní poplatek, není potřeba přemýšlet nad dýškem. Zanechat něco navíc ale samozřejmě můžete.
• Spousta řidičů se křižuje pokaždé, když vidí kříž. Není výjimkou, že se jednou rukou křižuje, zatímco v druhé drží cigaretu, nebo ji má vystrčenou z okna.
• Kouření povoleno. Kouří se v restauracích, autech, maršrutkách i ve vlaku hned vedle cedule se zákazem kouření.
• Možná vás překvapí vlajky Evropské unie, které spatříte třeba u vládních budov – Gruzie má zájem o členství v Unii a má s ní podepsanou asociační dohodu.

Pár ​osobních ​tipů, ​kam ​se ​podívat

Tbilisi

Hlavní město Gruzie toho nabídne opravdu spoustu. V historické části zaujmou domy s dřevěnými balkony, které zdobí různorodé mozaiky. Kdo by si chtěl dopřát lázně s masáží, toho potěší sirné koupele v části Abanotubani. Kousek vedle se nachází botanická zahrada se dvěma vodopády a nad ní historická pevnost Narikala. Pokud chcete udělat radost dětem, můžete se s nimi vydat do zábavního parku Mtatsminda, nebo na koupání do tzv. Tbiliského moře, nad jehož severní částí se tyčí obří monument Kronika Gruzie. Pro poznání gruzínské historie můžete zavítat do etnografického muzea a Národního muzea.

Klášterní komplex sv. Davida z Garedži

Uprostřed polopouště leží klášterní komplex Davida z Garedži vybudovaný zčásti ve skále. Hřeben nad tímto klášterem tvoří hranici s Ázerbájdžánem a nabízí výhledy na vyprahlou krajinu. K tomuto komplexu se dostanete přes odlehlé městečko Udabno vybudované v 80. letech.

Vardzia

Vardzia je jeskynní klášter z 12. století vytesaný ve skalním úpatí hory. Sloužil jako plnohodnotné město poskytující ochranu před nájezdníky. I dnes je obývaný a do všech částí se tedy nedostanete, kostel je však přístupný. Platí se vstupné.

Uplistsikhe

je další jeskynní město poblíž Gori, rodiště Stalina. Komplex je považovaný za jedno z nejstarších městských osídlení Gruzie. Platí se zde vstupné.

Hrad Rabati

Poblíž přírodní rezervace Borjomi je ve městě Akhaltsikhe hrad Rabati z 9. století. Zajímavostí je mešita uvnitř hradního komplexu. K dispozici jsou prohlídky s průvodcem, vstupné se platí jen do části s mešitou, citadelou a muzeem.

Signagi

Krásné historické městečko na východě země, které láká na víno. Přezdívá se mu město lásky, protože do něj často míří páry za svatbou.

Kaňon Martvili

Ačkoli Kutaisi není žádné „must see“ město, spousta z vás do něj přiletí. I tak se vyplatí zůstat a navštívit několik zajímavých míst v okolí, třeba kaňon Martvili s tyrkysově modrou vodou, která navíc v letních vedrech skvěle osvěží. V kaňonu se dá pronajmout nafukovací člun a podívat se na něm k vodopádu, nebo si skočit z útesu. Platí se zde vstupné a v pondělí je zavřeno.

Tip: Praktický průvodce Kutaisi najdete na blogu Loudavým Krokem

Kaňon Okatse

je dalším kaňonem poblíž Kutaisi. Zde se můžete projít podél kaňonu po lávce zavěšené v jeho stěně. Platí se vstupné a v pondělí je zavřeno.

Ušguli

Ušguli, nebo také Horní Svanetie, je komunita čtyř vesniček na seznamu světového dědictví UNESCO, na které shlíží nejvyšší hora Gruzie – Šchara. Leží v nadmořské výšce kolem 2100 m a jde o jedno z nejvýše položených trvale osídlených míst v Evropě. Ušguli je častým cílem trekařů, kteří se sem vydávají z Mestie. Dostupná je také autem, většina cesty je však nezpevněná a v zimě nemusí být vždy průjezdná.

Kostel Nejsvětější Trojice v Gergeti

ze 14. století je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Gruzii. Kostel najdete nad horským městečkem Stepantsminda (dříve Kazbegi) a dostanete se k němu jak pěšky, tak autem. Trekaři mohou od kostela pokračovat k ledovci Gergeti nebo až na samotný Kazbek, třetí nejvyšší horu Gruzie.

Vydejte se za vínem

Jak jsem psal, Gruzie má nejdelší tradici výroby vína na světě. Využít můžete různé organizované tour za vínem, které zarezervujete v Tbilisi a on-line, nebo se za ním vydejte po svém a navštivte sklepy ve vinařských oblastech. Hlavním vinařským regionem s největší produkcí je Kacheti na východě země, kde je třeba zmíněné Signagi. Pokud vám na cestu za vínem nezbývá čas, sklípky najdete také v Tbilisi.

Kde ​najdu víc ​info

Lonely Planet

Někdo rád průvodce na starém dobrém papíru. V členské sekci najdete slevu.

Caucasus trekking

Web s užitečnými informacemi o trekování a trasami od Jozefa ze Slovenska.

Přehled lyžařských středisek

Na tomto webu najdete informace o gruzínských skiareálech.

Georgian wanderers

Velmi aktivní facebooková skupina, kde ochotně poradí s cestováním a životem v Gruzii.

Slávek Trávníček

Slávek se do Gruzie vydal v roce 2015 na Evropskou dobrovolnou službu, v rámci které se podílel v mezinárodním týmu na tvorbě USE-IT mapy pro Tbilisi. Během dvou letních měsíců tuto nádhernou zemi dost procestoval. O dva roky později se vrátil na další měsíc. O svých cestách píše na blog Travel Surf Repeat, krásy světa publikuje na Instagramu a najdete ho také na Facebooku.