Nejhezčí pohled na svět je od kormidelního kola

Cestovat a poznávat zajímavé destinace jde nejen letecky a po zemi, ale také lodí. I když rychlost přesunu se v tomto případě s předchozími způsoby nedá v žádném případě srovnat, je tento způsob cestování zajímavý a obohacující. Poprosili jsme jednoho z našich čtenářů – zkušeného jachtaře Romana Slezáka – jestli by se s námi nepodělil o své tipy a zkušenosti k cestování po moři. Klaplo to. Roman sepsal pro blog Travel Bible boží článek, po jehož přečtení budete chtít také napnout plachtu a vyplout.

Jaké máte při cestování lodí možnosti?

Cestovat lodí můžeme buď po vnitrozemských vodách, nebo po mořích. Vnitrozemské plavby si můžeme vyzkoušet třeba na kanálech v Holandsku nebo Francii, případně třeba v Polsku na Mazurských jezerech. Já se dnes budu věnovat plavbě po mořích a to zejména plavbě na rekreačních plachetnicích v příbřežních vodách pobřežních států.

Můžete samozřejmě vyrazit i na plavu zaoceánským parníkem, to je ale úplně jiná kapitola – několik tipů k tomu způsobu cestování najdete i v Travel Bibli.

Cestování plachetnicí po moři

O co jde? Jde o to, že tento způsob cestování spojuje uspokojení z romantiky a pocitu absolutní svobody s jistotou zázemí a určitého – i když hodně omezeného – soukromí. Umožňuje být každý den jinde, spát každý večer v jiné zátoce nebo přístavu a přitom si s sebou vozit víc než jen nalehko zabalený batůžek. Kromě slastného pocitu svobody je plavba na lodi podél pobřeží ideální příležitostí poznat za poměrně krátký čas řadu zajímavých míst.

I pro digitální nomády může být tento způsob cesty velmi zajímavý – ve velké části navštěvovaných destinací je k dispozici připojení k internetu prostřednictvím mobilních operátorů, jejichž signál dosahuje často daleko na mořskou hladinu. Takže nebývá problém se za plavby připojit a ovíván chladivým vánkem za šumění vln, rozrážených přídí lodě, budovat svůj byznys. Dokonce už existuje i coworking na jachtě.

Velkou přidanou hodnotou plavby plachetnicí je fakt, že když přeje počasí, dá se cestovat s minimálními náklady.

Jak začít?

Začátky jsou vždycky nejtěžší. S plavbou na moři je to stejné. Kdo to nezkusil, neví, co to s ním udělá. Jsou tací, kteří podruhé na loď nevlezou, jsou tací, kteří už z ní pokud možno neslezou. A pak pár lidí někde mezi nima. Pokud chcete zjistit, do které skupiny patříte, nezbývá, než to zkusit (kromě těch, kterým se dělá zle i na šlapadle na Vltavě, ti mají asi jasno dopředu).

Nejjednodušší způsob, jak to zkusit, je domluvit se s partou lidí, kteří jezdí pravidelně za jachtařskými zážitky na moře, aby vás vzali s sebou. Nejnavštěvovanější oblast českými námořníky je chorvatské pobřeží. Kapitán, případně někdo zkušený z posádky vám jistě doporučí, jak se vybavit a co nezapomenout.

Za mě určitě doporučuji alespoň dvoje sluneční brýle (většinou neplavou), pokrývku hlavy (čepici nebo pirátský šátek), ochranný krém proti slunečním paprskům, a pokud se chcete účastnit prací na palubě, doporučuji boty se špičkou kryjící prsty (osvědčily se crocsy). Hodí se mít s sebou dva ručníky – jeden na slanou mořskou vodu, druhý po koupeli ve sprše v marině před vycházkou po přístavu nebo před cestou domů. Osvědčila se i větrovka a šusťákové kalhoty – počasí umí překvapit i v tom nejparnějším létě. Další vybavení pak hodně záleží na období, kdy na loď jedete, a na destinaci, kde se budete plavit.

Mořská nemoc – dá se s ní bojovat nebo vyžít?

Deset let můžete jezdit na moře a nic se nestane, ale jedenáctý rok se „zeblijete jak Alík”. Nikdo neví dopředu, jak bude jeho gyroskop ve středním uchu reagovat na houpání lodě na vlnách. Proto je dobré být vždy připravený na alternativu, že to přijde. Není to žádná ostuda, viděl jsem i ty nejotrlejší námořníky, jak si na rozbouřeném moři pořádně „chlapsky odplivli”. Důležité je dodržet zásadu, že se zvrací vždycky po větru. Jinak to špatně dopadne.

Dobrou prevencí nejen pro ty, kteří už dopředu vědí, že by problém mohl přijít, je ranní zázvorový čaj – kousek nastrouhaného čerstvého zázvoru zalitý horkou vodou. Pomůžou i žvýkačky Travelgum a pro někoho je vhodný i Kinedryl. Ten se musí slupnout ještě před vyplutím. Jakmile vás začne žaludek trápit, je už k ničemu.

Většina členů posádky, které mořská nemoc postihla, se s ní po dvou, maximálně třech dnech rozloučila a byl klid. Výjimky se samozřejmě najdou – hodně mimo jiné záleží na počasí.

Jak rychle se dá lodí cestovat?

Jak už jsem psal, rychlost plavby se nedá s pohybem po zemi ani s letadlem srovnávat. Na druhou stranu se s lodí dostanete na místa, kam byste se jinak neměli šanci podívat. A jak říkají koňáci, že nejhezčí pohled na svět je ze sedla, tak já říkám, že nejhezčí pohled na svět je od kormidelního kola.

Takže jak je to s tou rychlostí? Běžné rekreační plachetnice se pohybují rychlostí od 4 do 7 uzlů, pokud jim to počasí dopřeje. Jeden uzel je rychlost jedné námořní míle za hodinu, tj. přibližně 1,8 km/hod. Běžná rychlost rekreační plachetnice je tak od sedmi do dvanácti kilometrů za hodinu. Ne průměrná a ne přímo k cíli. Plachetnice jsou hodně závislé na tom, odkud vítr fouká a jakou silou.

Při plánování cesty je potřeba s touto skutečností počítat a raději naplánovat míň, než pak řešit, jak se dostanu ke břehu a následně domů.

Zajímavé destinace na začátek

Asi nejdostupnější pro běžného českého cestovatele je Chorvatsko. Z několika důvodů. Jezdí tam bezpochyby nejvíc jachtařů, takže je nejjednodušší najít někoho, kdo vás vezme s sebou. Je to nejbližší teplé moře a na začáteku nebude zkouška opepřena drsnými podmínkami plavby třeba na Baltu nebo v Bretani.

Ale abych nepreferoval jenom Chorvatsko, plavba na lodi je krásná všude a každá oblast má něco do sebe. Řecko, Itálie, Korsika, Balt, Kanárské ostrovy. Kde najdete moře, najdete krásné plavební lokality. A nejen z pohledu jachtingu, ale i z pohledu zajímavého pobřeží, památek, přírody.

Proslulé Saint-Tropez na Azurovém pobřeží

Už jsem to zkusil a líbí se mi to. Jak dál?

No tak to je snad jasné!! Plout, plout a ještě jednou plout. Kdo se jednou koupal z lodě, nebude už doopravdy milovat pláže. Komu zní vítr v lanoví jako rajská hudba, nebude se chtít pustit kormidla. A komu se jachting dostane opravdu pod kůži, chce dříve nebo později sám velet posádce a být opravdovým kapitánem. K tomu je potřeba složit kapitánskou zkoušku. Třeba tady:

Kapitánské zkoušky jsou kapitola sama pro sebe a na jachtařských fórech (největší je určitě www.jachting.info) se o nich vedou bohaté a rozporuplné diskuze. Mezi českými jachtaři se můžete nejvíc setkat s majiteli českého nebo chorvatského kapitánského průkazu. Rozdíl mezi nimi tu nebudu popisovat, protože kromě jiného právě o tom se vedou ty nekonečné diskuze. Před každou zkouškou je dobré absolvovat kurz. Každá ze společností, které kurzy pořádají, má své know-how a cenu. Obvyklá doba kurzu na český průkaz je týden teorie, týden praxe, na chorvatský průkaz se obojí stíhá za jeden týden.

Ale protože žádný papír z nikoho kapitána neudělá, je potřeba hlavně získat dostatek praktických zkušeností plavbou se zkušenými kapitány. Pak teprve, v okamžiku kdy si člověk sám vybírá kam, s kým a čím popluje, začíná opravdové cestování po moři.

Půjčit nebo koupit loď?

Další level cestování po mořích. Určitě každého z vás, komu se jachting zalíbí, alespoň jednou napadne, že by nebylo špatné mít svou vlastní loď a procestovat s ní kus světa. Není to tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Ne nadarmo se říká, že jachtař má v životě dvakrát radost: Prvně když si koupí loď a podruhé, když se mu ji podaří prodat. Vím co říkám, mám už druhou.

Tohle téma je na dlouhé povídání a asi sem úplně nepatří. Nicméně chci říct, že jít do jachtingu s představou, že si po týdenní zkušenosti na lodi zajedu do přístavu, koupím loď a vypluju na cestu kolem světa, je hodně naivní. Přestože jsou jedinci, kteří to zvládli a jednoho znám osobně, moc takových bláznů není a doporučuju všem nepokoušet se mezi ně zařadit.

Takovou si stejně jen tak nekoupíte…

Pro běžného cestovatele je charter – pronájem plachetnice – velmi dobré řešení a nad případnou koupí lodi by měl přemýšlet až po získání konkrétních představ o plavbě a využití lodě.

Možnost pronájmu lodí kdekoliv na světě najdete například na stránkách:

A pokud se přece jen chcete dozvědět, za jaké ceny se prodávají starší i nové lodě, nebo si nakonec nějakou koupit, podívejte se třeba na:

Jde to i stopem

Ano. I to je možnost, jak cestovat lodí. V tomhle případě spíš asi na větší vzdálenosti a delší dobu. Nějaký čas jsem strávil v marině v Las Palmas na ostrově Gran Canaria, odkud se vydávají jachtaři na svých lodích na plavbu přes Atlantik. A často jsem na nástěnkách v kavárně nebo u mola četl inzerát buď že kapitán hledá pár rukou na práci na lodi, nebo že osamělý cestovatel hledá možnost zúčastnit se plavby do Karibiku za práci na lodi. Rozhodně to jde a není to ani úplně neobvyklé. Pokud jste zkušený jachtař s kapitánskou zkouškou, máte hodně plusových bodů k dobru.

Pokud si chcete kontakt na plavbu zajistit předem, můžete tady:

Tuhle krasavici si asi jen tak nekoupíte. Ale stopnout by se dala.

Tuhle krasavici si také asi jen tak nekoupíte. Ale stopnout by se dala.

Děti na palubě

Cestujete s dětmi? Zkuste to na jachtě! Nejmladší členku posádky jsem měl svou desetiměsíční vnučku. Samozřejmě byla na lodi i maminka. A šlo to bez problémů. Jen je potřeba, stejně jako při cestování na zemi, dětem přizpůsobit režim plavby. Krátké přeplavby ze zátoky do zátoky nejlépe v době, kdy děti spí po obědě, často vystupovat na břeh na pláže nebo do městečka na zmrzlinu. Děti nepotřebují ke svému uspokojení velký prostor, potřebují spokojené a všímavé rodiče, kteří mají čas se jim věnovat. A těmi na lodi bezesporu budete.

Jen nezapomeňte před plavbou dětem zajistit plovací vestu správné velikosti. Pro všechny případy.