Kanárské ostrovy – 7 atlantských perel různých odstínů

Kanárské ostrovy jsou velmi často vnímány pouze jako klasická turistická destinace se vším, co k tomu patří. Tedy moře, hotelové rezorty, davy turistů a původní kultura přelepená páskou turismu. Chyba! To vše tu samozřejmě také najdeš, ale pouze pokud se necháš vodit za nos od cestovní kanceláře. Pravá chuť Kanárů je mnohem, ale mnohem šťavnatější.

Proč tam letět?

Mě 7 sopečných perel rozesetých v Atlantiku uchvacuje především svou úžasnou rozmanitostí přírody: Měsíční pouštní krajina Fuerteventury a Lanzarote jako naprostý kontrast vodopádů a zbytků vlhkého třetihorního pralesa na La Gomeře a La Palmě. Přes sto překrásných pláží s křišťálovým mořem na Fuerteventuře s obdivem vzhlíží vzhůru k velehorám Tenerife (včetně nejvyšší hory Španělska, Pico del Teide). Nejstrmější ostrov světa? – kanárská La Palma. Na La Gomeře se dochovala tisíciletí používaná hvízdaná varianta řeči, tzv. „Silbo“. V horách ostrůvku El Hierro má člověk pocit, že se některé scény z Pána prstenů natáčely právě tady.

Jak se tam dostat?

Letadlem: Přímé lety z Prahy či Brna standardně 8 až 10 tisíc. Mnohem levněji se dá letět s přestupem např. v Barceloně (Vueling). Top levné lety se dají sehnat z Německa (Mnichov, Berlín) nebo rakouského Linze (Ryanair). Zadaří se i zpáteční letenka za 1820 Kč, tedy za pusu. Tyto lety míří na Tenerife, Gran Canaria a Lanzarote. Na další ostrovy se dá doletět místními linkami – viz níže Lokální přeprava.

Lodí: Pro nelétavce a skalní námořníky (vím, že jsou i tací) připadá v úvahu připlavit se na ostrovy ze Španělského Cadizu nebo Huelvy. Ceny jsou však vysoké (300 EUR za zpáteční jízdenku). Nicméně uvádím pro úplnost.

Kdy vyrazit?

Jakmile sebereš odvahu. Nejpříjemnější představa je samozřejmě strávit zde sladkou zimu v tričku a sandálech. Ovšem pozor, to platí pouze u moře a na slunné a závětrné straně ostrovů (jih a jihovýchod). Mnohé ostrovy jsou strmé a kousek od moře se člověk okamžitě ocitá v nadmořské výšce 700 m nad mořem – a tam je o 7 stupňů méně. Rozdíly jsou tedy velké a nečekané. Na dvou místech vzdálených 10 km od sebe může být rozdíl teplot i 12 a více stupňů. V horách v zimě v noci mrzne!

A jestli tu prší? Když přijde v zimě atlantská bouře, je jedno, na kterém jsi místě, nebo ostrově. Leje několik dnů neskutečně. A tak, že by se za to Skotsko nemuselo stydět. Ale děje se tak pouze 1-2x za zimu.

Kanárské ostrovy jsou na redakčním seznamu zemí, kam se v zimě vydat. Zajímají vás ostatní destinace? Najdete je v článku Kde se v zimě ohřát, když nechcete letět do Asie.

Na Kanárech jsou dvě turistické sezony. Hlavní vlna turismu přichází od prosince do února a představuje vánoční návštěvníky a úprk Evropanů před zimou. Druhá nastává o prázdninách a jde o klasický „topinkový“ turismus, kdy se závodí v získání co nejtmavší barvy pleti na pláži za 7 dní. V obou případech je pak všude více lidí a za některé služby zaplatíš o něco více.

64 krátkých tipů a triků ZDARMA ke stažení

Nauč se cestovat chytře. Poradíme ti, jak na cestách ušetřit a naplno si je užít. Ověřené tipy ostřílených cestovatelů.

STÁHNOUT ZDARMA

Tvé soukromí je pro nás svaté. Když tě boží cestování přestane zajímat, stačí kliknout a email zmizí v pekle.
 

Ceny

Hodně záleží na tom, jaké jsou Tvé nároky. Žil jsem 5 měsíců na Gran Canaria v přepočtu za 90 Kč na den (započítáno vše včetně letenek, bydlení, pojištění, atd.) a nebylo to v jeskyni ;) Tohle však rozhodně není běžné. Spíše si připlatíš mnohem více.

Cena bydlení: závisí dost na destinaci, 280 – 560 Kč v hostelu, od 1000 Kč za guesthouse, od 1100 Kč za hotel. Dlouhodobější pronájem (v řádu měsíců) za 6000 – 8000 Kč za pokoj.

Cena jídla v restauraci: 200 – 500 Kč

Cena veřejné dopravy: pouze autobusy (vlaky nejsou), cca 5 Kč za km

Taxi 20 – 25 Kč za km

Vstup do památek: 50 – 150 Kč

Potřebuješ vízum?

Ne. Kanárské ostrovy jsou součástí Španělského království a tedy i EU.

Lokální doprava

Leteckou přepravu mezi ostrovy zjišťuje místní Binter Canarias. Jsou však poměrně drahé (1400 – 3000 Kč za přelet), pokud nevychytáš slevu. Levnější varianta je přeplavit se trajektem. Operují zde 3 společnosti. Transmediterranea (nejlevnější a nejpomalejší), střed představuje Naviera Armas a nejrychleji a za nejvíce upaluje Atlantickými vodami Fred Olsen. Ceny závisí na vzdálenostech a pohybují se kolem 10 Kč za km. Rezidenti mají na Binter a trajekty mezi ostrovy 50% slevu a to je pak o něčem jiném.

Po ostrovech jezdí v rozumných časových intervalech autobusy (zde „gua gau“, nikoli „bus“ nebo „autobus“). Jen pozor na „španělský“ čas. Půlhodina sem nebo tam na menších ostrovech nikoho nevzrušuje. Jízdní řády na většině ostrovů jsou přehledné a dá se v nich dobře vyznat. Jen ten Gomerský je „jiný“. U spoje se uvádí pouze čas, kdy vyjíždí z výchozí stanice a kdy dorazí do cíle. Pokud nastupuješ uprostřed, nezjistíš, v kolik se autobus dostaví. Místní Ti řeknou, že přece jede další (jenže až za 3 hodiny;) Některé zastávky jsou na znamení. Když nemávneš, nejedeš.

V každém větším městečku je půjčovna aut. Soukromé místní firmy půjčují za 700 – 900 Kč včetně havarijního pojištění na den za malé auto. Levněji vyjdou větší společnosti. Např. u Goldcar.es se dá to samé auto pořídit od 280 Kč (bez pojištění), nebo 450 Kč s pojištěním. Pojištění spíše doporučuji. V případě, že bys něco vyvedl, zaplatíš hooodně. Opravy aut tu jsou drahé.

Skútr si u místních půjčíš za 420 – 550 Kč na den.

Vyplatí se striktně dodržovat předpisy a parkování. Pokuty za překročení rychlosti o 5 km/hod začínají na 5600 Kč a pokračují strmým tempem k desetitisícovým hodnotám. Bez řidičáku rozhodně nejezdi, za to je rovnou soud a nenechají Tě odcestovat (zažil jsem s kamarádem). Odtah auta včetně pokuty vyjde na cca 10 000 Kč.

Taxi je v každém větším městě a ceny jsou podobné jako v Praze.

Jídlo

Kanářané rádi maso a ryby – na mnoho způsobů. Zde nemohu radami moc sloužit, protože ani jedno nejím, ale na ryby jsem slyšel jen a jen chválu. Masaři oceňují i způsob přípravy masa.

Co fascinuje mě, je čerstvé ovoce a zelenina. Především na El Hierru, La Gomeře, La Palmě a částečně na Granu a Tenerife je můžeš mít někdy přímo ze záhonu. Takže pokud miluješ banány, avokádo, papayu, moruše, mišpule nebo chayotas a vychytáš si místa, kde rostou u cesty, můžeš všechno tohle mít zdarma přímo ze stromu – mňammm. ☺ Za nejlepší ceny (i v eko kvalitě bez použití jakékoliv chemie) je pořídíš na místních trzích.

Co si mě naprosto získalo, jsou kanárské kozí sýry. Zapomeň na jakýkoliv nádech koziny. Jsou neskutečně lahodné a lepší jsem nikdy nikde nejedl. Doporučuji též ochutnat typické kanárské omáčky „Mojo canario“ (zvláště ty domácí) – ale bacha na fabrikové „padělky“ s xanthany a gumou guar uvnitř.

Alkohol nepiji, avšak kanárské víno je vyhlášené a pěstuje se v horách téměř všude. Pokud si občas rád dáš skleničku, budeš nadšen.

Kdož miluješ smoothies, zkus tohle: zralé kanárské banány, tunas (plody opuncie) a Aloe vera (na Kanárech se pěstuje a roste i volně). Umixují Ti ho i leckde v baru. Pokud jsi tedy vegan nebo jíš jen syrovou stravu, určitě se tu budeš cítit jako v ráji ;)

Ceny: maso a sýry cca 2 – 3x dražší než v Čechách. Pečivo cca 2x dražší, zelenina a ovoce na trhu nebo v supermarketu na Tenerife i levnější než v Čechách, nebo podobně. Jinde dražší.

Nemoci a hygiena

Co se týče nemocí, považuji Kanáry za naprosto nerizikové. Samozřejmě pokud člověk jen trochu používá zdravý rozum. Na žádné tropické nemoci zde nenarazíš. Zrovna tak Ti neublíží žádný hmyz ani škorpion. Jedinou výjimkou je pavouk černá vdova, která žije pouze na El Hierru a jedna stonožka, která když kousne, je to jako žihadlo od sršně.

Veškeré jídlo můžeš jíst naprosto bez obav. Voda z některých kohoutků není pitná, ale bývá to dost jasně označeno. Vodu v horách z přírodních pramenů pijeme roky bez problémů.

Především Gran Canaria je proslulé svou benevolencí k nevázanějším sexuálním hrátkám a tak některé slavnosti bývají v tomto ohledu trochu divočejší. Takže pozor na pohlavní choroby.

Než si Tvoje kůže zvykne na přímé subtropické slunce, je dobré se chovat uvážlivě. Strávit hned po příjezdu celý den na plné slunci na pláži nepovažuji za ideální. Kromě toho je dobré si pohlídat pitný režim, abys neskončil se zvracením a teplotami na pohotovosti.

Bezpečnost

Platí to, co všude. Větší anonymita dává spíše příležitost ke skutkům, které nejsou tak úplně v pořádku. A tak zatímco na frekventované pláži v letovisku Maspalomas na Gran Canaria není radno na pláži nechávat peníze a doklady bez dohledu (stalo se vícekrát, že tam byl někdo z mých známých okraden), na malých ostrůvkách jako La Gomera nebo El Hierro by nikoho ani nenapadlo něco takového udělat. Všichni se znají. Dlužno však ještě dodat, že Kanářané rozhodně typickými kapsáři nejsou.

Já osobně se tu cítím velmi bezpečně. Nicméně dívkám bych rozhodně nedoporučoval pohybovat se v odlehlých uličkách nebo místech v noci úplně samotným. Není potřeba malovat čerta na zeď, ale vícekrát jsem se doslechl o tom (a dvě dívky jsou kamarádky), že ten či onen muž nezvládl svoje hormony nebo alkoholem nabuzené nervy na uzdě. A několikrát to bohužel nedopadlo vůbec dobře.

Jako dívka bych byl opatrnější i v barech a diskotékách velkých měst. O moderní „taneční“ drogy tu není zrovna nouze, a tak pozor, aby nějaká zvláště při karnevalu nepřistála ve Tvém drinku. V menších městečkách se Ti něco podobného asi nikdy nestane.

Peníze

Platí se EURY. Bankomaty jsou běžně dostupné. Jen pozor na to, že pokud chceš vybrat vyšší částku, např. 8 000 EUR, bankomat Ti najednou vydá třeba jen 300 nebo 600 EUR (aněkdy jen 3x a dost). Takže budeš obíhat automaty a vybírat vícekrát – aneb ať žijí poplatky.

Ceny jsou většinou pevné, smlouvat se dá např. na trzích či při půjčení auta. Ale s úctou prosím. Spíše jde o to, zeptat se, zda je možno dostat „buen precio“ (dobrou cenu). Dostaneš ji však, pokud mluvíš španělsky nebo pro to prodávající shledá dobrý důvod (líbíš se mu). Jinak platí standardní cena.

Náboženství, tradice a zvyky  

Kanářané se v naprosté většině hlásí ke katolickému křesťanství (76%), 20% je bez vyznání, 1,5% protestantů a 2% muslimů.

Místní lidé jsou vesměs velmi milí a vstřícní. Pokud mluvíš španělsky, pak o to více. Chápou to tak, že respektuješ je a jejich kulturu. Rozhodně doporučuji se pár základních frází a větiček naučit. Otevře Ti to dveře k místním mnohem více dokořán. Na větších ostrovech se domluvíš anglicky a německy, na menších se mluví téměř výhradně španělsky (respektive kanárským dialektem).

Kanárská kultura je dost kontaktní. Na ulici se vodí ženy za ruce a rozhodně nejde o lesbické páry. Zrovna tak je naprosto běžné objetí dvou mužů na pozdrav, poplácání po rameni („dar una palmarita“) a při bližším přátelství i pusa na tvář. Naprostým standardem je políbení od muže na tvář ženě jako přivítání. Diskutující na sebe během rozhovoru též sahají – dotýkají se ramen, paží, loktů, předloktí, někdy se z legrace dloubnou i do žeber. Pokud Ti činí dotyk s někým, koho neznáš, nepříjemný, bude dobré si na to zvyknout. Jinak můžeš být vnímán jako „chladný“.

Kanářané slaví hodně, rádi a především často! Svátků (Fiest) je mnoho a přijde mi, že skoro pořád. To se pak ale vše zastaví. Když je oslava, není čas na práci. Úřady neúřadují, autobusy jezdí spoře, pošta je zavřená. Všichni prostě slaví. Pokud náhodou vyjde svátek na sobotu a neděli, posune se na pondělí a úterý. Přece nepřijdeme o 2 dny volna, když připadli na víkend, no ne? ;) Mnoho oslav má náboženský podtext.

Největší fiestou je karneval, který probíhá na různých ostrovech v různou dobu na přelomu ledna a února. Vyhlášený je karneval v Las Palmas de Gran Canaria a trvá celé 3 týdny. Ulice jsou v noci plné lidí, kteří paří. A pořádně. Některé masky jsou velkolepé a u mnohé ženy se ukáží být muži. Je to divočina a kocovina je dlouuuuhá. Zde si nejsem náboženským podtextem tak jistý ;)

Snad jako v celém Španělsku, i na Kanárských ostrovech se dodržuje siesta (dlouhá polední pauza) od 13 do 17 hod. V tu dobu místní odchází z práce na oběd, odpočívají a straní se nejprudšího slunce. Tehdy je zcela marné cokoliv chtít zařídit nebo nakoupit (kromě restaurace a velkoobchodu).

Co bys ještě měl vědět?

• Moře není jen milé a klidné moříčko. Je to i nesmírně silný živel. Chovej k němu respekt (zvláště v zimě jsou silné proudy). Jen za 5 měsíců i 3 utopení lidé. Červená vlajka na pláži a paní si šla zaplavat. Už ji nikdo nikdy neviděl. Bacha také při focení vln na útesech. Jedna větší vlna a bylo po fotografovi.
• I když ti to cestovní kancelář neřekne, na Kanárech jsou žraloci i velmi blízko turistických pláží. Není dobrý nápad plavat daleko od břehu. Místní rybáři nás dnes a denně varují před vlnami a žraloky.
• Pozor také na medúzy. Ty hodně jedovaté vypadají jako modré plastové lahve na hladině. Pár lidí se po jejich žahnutí málem utopilo.
• Kromě moderních nových hotelů není zdejší kanalizace uzpůsobena na házení toaletního papíru do záchodu. Takže ho nesplachuj, dává se do koše na toaletě.
• Elektrické zásuvky jsou stejné jako u nás, jen tam většinou není nulák.
• Na El Hierru a La Palmě frčí paragliding. Surfování a potápění na všech ostrovech.
• Moře má v zimě cca 18°C
• Na nejvyšších vrcholech La Palmy a Tenerife jsou astronomické observatoře (kvůli nejprůzračnějšímu nebi na severní polokouli).
• Doutníky z La Palmy jsou kvalitou srovnatelné s těmi kubánskými – sám jsem ho nekouřil, ale znám místního odborníka.

Osobní tipy, kam se podívat

• Národní park Garajonay se zbytky třetihorního vavřínového pralesa a městečko San Sebastian na La Gomeře.

• Mořská přírodní jezírka na severu El Hierra (La Laja, Charco Manso, La Maceta), stejně jako horské pláně nad vesničkou San Andrés. Potápění na samém jihu ostrova (městečko La Restinga)

• Montañas del Fuego na jihu Lanzarote a malý ostrůvek La Graciosa severně od Lanzarote.

• Pláž Güi-güi na západě a posvátná místa původního obyvatelstva Kanárských ostrovů (Gunaches) ve středu ostrova: Roque nublo (Mračná skála) a Bentaiga na Gran Canaria

• Parque Nacional de las Cañadas del Teide s nevyšší horou Pico del Teide (3718 m).  

• Ruta de Volcanos (Cesta vulkánů) – trek po hřebeni tvořeném vulkány (většinu času budeš nad oblaky) a baranco de Los Tilos (prales a vodopády) na La Palmě.

• Playa de Cofete na Fuerteventuře

Davído Cháb