V posledních letech raketově roste podíl holek, které se vydávají na volnou nohu. Kromě kýžené pracovní svobody s sebou fungování jako OSVČ nese ale taky dost byrokratické zátěže a často administrativních zmatků. Pro holky podnikatelky se pak chaos umocňuje, jakmile dojde na hnízdění. V tomto článku vám podáme jasný a strukturovaný přehled všech pravidel, která musí holky podnikatelky splnit, aby získaly PPM neboli peněžitou pomoc v mateřství.

Než se začtete do informací, které v takto přehledné formě jinde na internetu pravděpodobně nenaleznete, předešleme, že podnikatelka Zuzana Blažková zjišťovala veškeré informace pro sebe. Potom Travel Bibli nabídla tento zdlouhavý a ne vždy zřejmý proces sepsat – a ulehčit ho tak dalším holkám podnikatelkám.

A protože cílem článků na blogu Travel Bible je poskytovat komplexní a korektní informace, spolupracovala Zuzka na závěrečné podobě přímo s Českou správou sociálního zabezpečení. Celý text je v době psaní tedy revidovaný a posvěcený z nejvyšších míst. 

Aktualizace z května 2022: Ministerstvo nedávno vydalo aktualizaci relevantních informací, pro novější info nahlédněte tady.

OSVČ a zákonné požadavky pro nárok na PPM

Peněžitá pomoc v mateřství neboli PPM je de facto nemocenskou dávkou. Upravuje ji zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon udává několik základních pravidel pro získání PPM, která si na úvod shrneme:

1. Musím si platit nemocenské pojištění už PŘED otěhotněním.
   • V moment nástupu na mateřskou je nutné splňovat podmínku, že jsem byla nemocensky pojištěná alespoň 270 dní za poslední dva roky (počítá se samozřejmě i předchozí ukončené zaměstnání), z toho alespoň 180 dní v uplynulých 12 měsících. Což nejde stihnout až po otěhotnění!
   • Zmíněný moment nástupu na mateřskou si těhotná buď určí, a to výběrem data v rozmezí 8 až 6 týdnů před stanoveným termínem porodu, nebo se za nástup automaticky považuje začátek 6. týdne před stanoveným termínem porodu, případně se za nástup považuje den porodu, pokud nastane předčasně.
   • V případě předčasného porodu je zákon vstřícný: pokud máte miminko brzy, stále platí, že podmínky 180 i 270 dní stačí splnit k 6. týdnu před původně očekávaným datem porodu. Nestane se tedy, že byste si pečlivě a správně platila a pak kvůli uspěchanému potomkovi o PPM přišla.
2. Přihlášení k nemocenskému pojištění je dobrovolné, není to tedy nic automatického = musíte být samy proaktivní. Vše se zařídí jednoduše formulářem, který vyplníte a zašlete na svou příslušnou SSZ (Správu sociálního zabezpečení).
3. Předpisy stanovují jak minimální, tak maximální výši nemocenského pojištění, které si můžeme platit. Částky se zjednodušeně odvíjejí od výše důchodového pojištění, které si platíme povinně, ale ve skutečnosti od naposledy podaného Přehledu pro ČSSZ. Alespoň pro úvodní, hrubou představu: čím vyšší si platíme zálohy na důchodovém pojištění, tím vyšší si můžeme platit nemocenské pojištění. A čím vyšší si platíme nemocenské pojištění, tím vyšší můžeme mít PPM (vše je ovšem samozřejmě zastropované).
4. Během pobírání PPM nesmí dotyčná osobně vykonávat svou výdělečnou činnost. Pokud má spolupracovníky (zaměstnance nebo spolupracující osobu), může v podnikání pokračovat jejich prostřednictvím. Výhodou je, že při pobírání PPM odpadá povinnost platit důchodové pojištění (platí to jen pro celé kalendářní měsíce, takže když třeba začne PPM v půlce února, sociální pojištění se přestává platit až od března), čili není potřeba přerušovat živnost. Legitimní cesty, jak udržet v chodu své podnikání a zároveň jednat v souladu se zákonem, jsou pestré. Uvedu příklad: OSVČ vyrábí šperky. Před nástupem na PPM jich vyrobí dostatek do zásoby. Po dobu pobírání PPM šperky prodává maminka podnikatelky, tj. obsluhuje e-shop, chodí s balíčky na poštu, prodává na trzích. Fakturace probíhá na IČ podnikatelky, protože jsou to její výrobky (fakturace jako taková se nepovažuje za výkon činnosti). S maminkou má buď smlouvu o provedení práce, nebo mamka pomáhá dobrovolně bez nároku na odměnu. Zároveň si může novopečená maminka přivydělávat jinou činností než tou, ze které čerpá PPM. Takže naše šperkařka by se například mohla nechat zaměstnat na DPP jako fotografka pro e-shop kamarádky. 
5. Podpůrčí doba čerpání PPM trvá maximálně 28 týdnů. Respektive 37 týdnů, když se narodí dvojčata či vícerčata. Potom se přechází na rodičovskou dovolenou.

Tyto základní údaje se dočtete celkem všude. Pokud ale nezapadáte do standardních byrokratických škatulek (což nomádky obvykle nezapadají) nebo řešíte, jak do nemocenského „investovat“ co nejefektivněji, budete potřebovat informací víc. 

OSVČ a výše PPM – optimalizace finanční stránky věci

V následujících bodech vás provedu několika myšlenkovými pochody a otázkami, které si každá prozíravá nomádka s tikajícími bio hodinami bude klást. 

1. Jak moc dopředu si mám začít platit nemocenské pojištění?

Jak je obecně známé, platit si nemocenské pojištění pro případ nemoci či pracovní neschopnosti se většině živnostníků nevyplácí.

Vyjádření ČSSZ: S tímto nelze souhlasit, protože při minimální platbě 126 Kč za měsíc je zajištěná ochrana pro nemoc (úraz), a pokud pojištěnec následně čerpá dávky po celý kalendářní měsíc, tak nemusí platit zálohy na DP ani pojistné na NP, a přesto mu běží doba důchodového i nemocenského pojištění.

Těhotenství ale představuje výjimku a pro holky je velmi výhodné si placení nemocenského zařídit a naplánovat.

V bodě 1a předchozí sekce článku jsem uvedla lhůty nutné k získání nároku na PPM: být pojištěná 270 dní za poslední dva roky před nástupem na PPM, z toho alespoň 180 dní v uplynulých 12 měsících. Převedeno do praxe:

• Těhotenství trvá 280 dní, když je vše dle tabulek.
• Nástup na PPM smí být nejpozději šest týdnů (42 dní) před vypočteným datem porodu, čili od početí do nástupu na PPM běží doba 280 – 42 = 238 dní, kdy máte teoreticky šanci platit si pojištění a odškrtávat nutné lhůty.
• Jenže! Ne všechny se o těhotenství dozvíme v jeho prvních dnech.
• Abychom tedy eliminovaly rizika, je vhodné mít minimálně 90 dní (čili tři měsíce) pojištění splněných ještě před otěhotněním. Tyhle tři měsíce si můžete platit dost dopředu, ale vždy tak, aby spadaly do dvou let před nástupem na PPM. Příklad: budu chtít počít v lednu 2021, porod vychází na říjen 2021, nástup na PPM v září 2021. Své tři měsíce předtěhotenského pojištění si tedy můžu splnit například už v období říjen–prosinec 2019. V říjnu 2019 podám přihlášku a začnu platit, v prosinci zase odhlášku k 1. 1. a přestanu platit. Jen pozor: platí se vždy za kalendářní měsíc. I když tedy podám přihlášku k 29. 10., hradím plnou platbu za říjen, ale započítají se mi jen dny od 29. 10. (Takže pak bych musela platit i leden a odhlásit se až se začátkem února, abych si splnila kýžených 90 dní pojištění. Jinými slovy: přihlašujte se k pojištění už na začátku měsíce, ať se to co nejvíc vyplatí.)
• První důležité zjištění, kterého se jinde moc nedopátráte: je úplně jedno, v jaké výši si tuto předtěhotenskou část pojištění hradíte – stačí posílat předepsané minimum. Na výpočet PPM totiž mají vliv jen finanční okolnosti (vyměřovací základ a výše nemocenského pojištění) tzv. rozhodného období, což je 12 měsíců před nástupem na PPM. Předtěhotenská část pojištění má jen ten účel, že si SSZ odfajfkuje splnění podmínky počtu dní účasti na nemocenském pojištění. 
• Jakmile otěhotníte, podáte přihlášku znovu a splníte zbytek lhůty (platit musíte až do nástupu na PPM, resp. můžete využít ochranné lhůty, ale je to zbytečná komplikace, která se finančně ani nevyplatí). V této fázi už si určitě plaťte maximální výši nemocenského pojištění. Konkrétní strop je odvozený od výše vašeho určeného vyměřovacího základu (položka na Přehledu pro ČSSZ, který podáváte každé jaro). Na tuto problematiku si posvítíme v následujících řádcích.

2. Jak se výše PPM vlastně počítá?

Rychlá odpověď zní: složitě. A většina článků to ještě složitěji popisuje, případně to nepopisují vůbec a pouze nabízejí kalkulačku. Zkusím to tedy lépe a polopatěji.

Prvním záchytným bodem ve výpočtu PPM je tzv. rozhodné období, které činí 12 měsíců před nástupem na mateřskou. Výpočet vychází z výše placeného nemocenského pojištění. To zase vychází z posledního známého určeného vyměřovacího základu v rozhodném období (neboli z vašeho naposledy podaného Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ). Panuje všeobecná představa, že nemocenské a důchodové pojištění jsou spojené nádoby. To je však nepřesná zkratka: obě tato pojištění vycházejí z určeného vyměřovacího základu – a právě na něj je třeba se soustředit. Jinými slovy: výše nemocenského pojištění není odvozená od výše důchodového pojištění.

Nemocenské pojištění si každý hradí libovolnou částkou v rozmezí spodního a horního mantinelu. Spodní je celoplošně určený pro kalendářní rok, pro rok 2020 činí 126 Kč měsíčně. Každý, i když má příjmy např. pět milionů ročně, si může platit jen toto minimum. Což je výhoda pro zmíněné předtěhotenské období. Pro samotné těhotenství už ale chceme využít horního mantinelu, který je individuální a je odvozený od našeho určeného vyměřovacího základu. 

Konkrétně si ho zjistíte takto: na Přehledu za rok 2019 v řádku 33 uvádíte svůj určený vyměřovací základ. Ten vydělíte řádkem 27, tedy počtem měsíců výkonu SVČ, výsledek pak vynásobíte koeficientem 0,021 a máte svůj strop nemocenského pojištění. Víc platit „nesmíte“, resp. bylo by to bezpředmětné, protože cokoliv navíc vám ČSSZ vrátí jako přeplatek. 

Proč chceme během těhotenství platit co nejvyšší nemocenské pojištění? Protože výše PPM se stanovuje právě z něho, a to de facto opačným výpočtem: sečteme sumy zaplaceného nemocenského pojištění (pouze z rozhodného období, tedy 12 měsíců před nástupem na mateřskou, měsíc nástupu se přitom nepočítá), vydělíme koeficientem 0,021 a počtem dní v kalendářních měsících, za které jsme pojištění platily. Vyjde nám DVZ (denní vyměřovací základ), který podléhá redukčním hranicím:

• do 1162 Kč se bere 100 %, tj. DVZ se neredukuje,
• nad 1162 Kč do 1742 Kč redukce na 60 %,
• nad 1742 Kč do 3484 Kč redukce na 30 %,
• částka nad 3484 Kč se nezohledňuje.

Samotná denní výše PPM pak činí 70 % z redukovaného DVZ.

Pojďme si to pro jistotu vysvětlit i na příkladu:

• Janča Nováková má příjmy 50 000 Kč měsíčně, náklady paušální 60 %, na důchodové (sociální) pojištění tedy platí 2920 Kč měsíčně.
• V lednu 2021 by chtěla otěhotnět.
• Od 1. dubna 2020 si bude tři měsíce platit 126 Kč měsíčně nemocenské pojištění, pak se odhlásí.
• V únoru 2021 se těhotenství potvrdí (jde o ideální scénář pro účely příkladu), Janča se znovu přihlásí k nemocenskému pojištění. Bude si platit maximum, tedy 0,021násobek měsíčního vyměřovacího základu – ten je polovinou daňového základu, tj. 0,5 * 50 000 (příjmy měsíční) * 0,4 (paušální náklady) = 10 000 Kč, čili 10 000 * 0,021 = 210 Kč. Maximální nemocenské pojištění, které si Janča může a bude až do nástupu na mateřskou platit, je těchto 210 Kč.
  • V září 2021 přijde čas nastoupit na mateřskou, výše PPM bude:
  • DVZ: 210 * 7 (únor–srpen) : 0,021 = 70 000 Kč : 212 dnů = 331 Kč. 331 Kč spadá do 100% redukční hranice.
  • PPM: 331 * 0,7 = 232 Kč denně.
  • Za celé mateřství dostane Janča 232 * 28 (max. počet týdnů podpory) * 7 (dní v týdnu) = 45 472 Kč.
• Detailní vysvětlení počítání dnů z příkladu:
  • V předtěhotenské době dvou let před nástupem na PPM si Janča splnila 91 dní (tři měsíce roku 2020: duben 30 dní, květen 31 dní, červen 30 dní) z požadavku celkových 270. Nástup na PPM vychází na září 2021. 
  • V těhotenství si musí Janča splnit podmínku 180 dní pojištění. I kdyby se přihlásila například posledního února a počítal by se jí za únor jen jediný den, tak podmínku splní k 27. 8. 2021. Podmínka 180 dnů musí být splněná maximálně v den nástupu na PPM, tj. nejpozději k 6. týdnu před plánovaným porodem.
  • Pro účely samotného výpočtu dávky ale bude SSZ zahrnovat všechny dny února a žádný den ze září. Neboli bere se každý celý kalendářní měsíc před měsícem, ve kterém nastane „pojistná událost“, tedy nástup na PPM. Proto v příkladu figuruje v kalkulaci DVZ 212 dní jako součet všech dní v únoru až srpnu.

3. Jak získat co nejvyšší PPM? Vyplatí se mi navyšovat určený vyměřovací základ a doplácet tak důchodové pojištění?

S celou záležitostí se dá docela kouzlit, aby čísílka vycházela zanedbatelně lépe, jenže je to tak složité a figuruje v tom tolik nejistot, že moje nejjednodušší odpověď zní: nevyplatí. Protože ale kolují urban legends, že se přilepšit dá, detailně postup rozeberu, že to opravdu jsou spíš fámy.

Nejdřív vysvětlím, co znamená umělé navýšení určeného vyměřovacího základu v praxi. Jako každý rok vyplňujete daňové přiznání a Přehled pro SSZ. V Přehledu uvádíte daňový základ, z kterého je stanovený minimální vyměřovací základ – to je ten, který odpovídá vašim skutečným příjmům. V řádku 33 ale vepisujete určený vyměřovací základ, který můžete dle své vůle navýšit (až do 48násobku průměrné mzdy, tj. cca 1,5 milionu Kč). Právě řádek 33 je klíčový, protože se z něj vypočítají dvě zásadní věci: 

• důchodové pojistné za uplynulý rok,
• nemocenské pojistné pro nadcházející rok.
• Poznámka: určený VZ neovlivňuje zálohy na pojistné pro nadcházející rok, což je dobrá zpráva.

A právě v tomto bodě nastává problém: abyste si mohla navýšit nemocenské zálohy do budoucna, musíte zaplatit vyšší důchodové částky za uplynulý rok. Pokud jste si tedy platila předepsané důchodové zálohy třeba 3000 Kč, ale kvůli vyšší PPM si stanovíte určený vyměřovací základ (UVZ, ř. 33) trojnásobný, vyjde vám za uplynulý rok i trojnásobné pojistné (9000 Kč). Nedoplatek činící 12 * (9000 – 3000) = 72 000 Kč musíte uhradit. Taková platba je definitivní, už ji nikdy zpátky nedostanete, prostě jste si víc přispěla na důchod. 

Pokud se otěhotnět teprve chystáte nebo jste v prvním, potratovém trimestru, pak je dost riskantní tuhle finanční injekci podstupovat, protože v dnešní době zvyšující se neplodnosti a problémů s otěhotněním nemáte vy ani vaše děloha nic jistého. Hrozí tedy, že spláchnete do záchodu minimálně 72 tisíc + vyšší nemocenské pojištění, co si budete platit. 

Tato část článku je přístupná pouze členům Travel Bible. 

64 krátkých tipů a triků ZDARMA ke stažení

Nauč se cestovat chytře. Poradíme ti, jak na cestách ušetřit a naplno si je užít. Ověřené tipy ostřílených cestovatelů.

STÁHNOUT ZDARMA

Tvé soukromí je pro nás svaté. Když tě boží cestování přestane zajímat, stačí kliknout a email zmizí v pekle.
 

Osobně proto doporučuji nic nenavyšovat. Možná vůbec nejlépe uděláte, když svůj čas věnujete místo byrokratickým stresům práci. Pak si těch pár tisícovek k dobru vyděláte třeba snáze, rozhodně zábavněji a spolehlivěji. Nebo se nechejte zaměstnat. 

4. Mateřská OSVČ versus mateřská zaměstnankyň: co se nechat zaměstnat?

Existuje jedna cesta, jak si jako podnikatelka z finančního hlediska pro PPM zajistit důstojnější podmínky, a ta zní: nechat se na sedm měsíců před nástupem na PPM zaměstnat. Když srovnáme OSVČ, která měsíčně fakturuje 35 000 Kč, a zaměstnankyni s hrubou mzdou 35 000 Kč, bilance dopadne následovně:

• OSVČ na pojištěních odvede necelých pět tisíc, celkem během 28 týdnů PPM od státu obdrží 39 tisíc.
• Z perspektivy superhrubé mzdy odvede zaměstnankyně lehce pod dvanáct tisíc, celkem během 28 týdnů PPM od státu dostane 158 tisíc korun (PPM vyplácí vždy stát, nikoli zaměstnavatel).
• Zaměstnání vás v tomto příkladu oproti OSVČ vyjde o 7 tisíc korun měsíčně dráž na odvodech, takže za těhotenské sedmiměsíční zaměstnání dáte 7 x 7 = 49 000 Kč. Pořád ale vyděláte 70 tisíc Kč oproti setrvání jako OSVČ (158 000 – 49 000 – 39 000).

5. Co když otěhotním na cestách a jsem odhlášená ze zdravotního pojištění v ČR?

Zdravotní pojištění pro PPM nehraje roli. Pokud jste si před odjezdem splnila placení nemocenského po dobu alespoň tří měsíců (v době max. dvou roků před nástupem na PPM, jak jsem už zmínila) a i na cestách si platíte české sociální pojištění, prostě se znovu přihlaste k nemocenskému pojištění. 

Pokud máte přerušenou živnost, vyplatí se ji pro účely PPM obnovit. Jak to u státní podpory bývá, i PPM je totiž nejvýnosnější pro „nejchudší“ skupinu obyvatel, resp. pro tu, která do státní kasy přispívá nejméně. I když tedy nebudete těch třeba sedm měsíců fakturovat, zaplatíte na sociálním a nemocenském pojištění necelých 20 tisíc, ovšem získáte skoro 40 tisíc jako PPM. Kdo jiný vám nabídne zhodnocení 50 %?

OSVČ a žádost o PPM – jak postupovat

U svého gynekologa si vyzvednete formulář „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“. Lékař v části A potvrdí předpokládané datum porodu a vy vyplníte část B. Tiskopis pak musíte buď osobně, nebo poštou podat na svou místně příslušnou SSZ. Žádost nelze podat elektronicky. Nejlepší je prostě dojít ukázat pupík přímo na přepážku. A obrňte se trpělivostí, protože po pár týdnech budete žádat o rodičovský příspěvek na Úřadu práce.

Tip Travel Bible ověřený šéfredaktorkou Alenou: Je váš manžel či otec vašeho dítěte klasický zaměstnanec? Pak může o PPM žádat i on. 

Muž jen musí splňovat podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu 270 dnů za poslední dva roky před převzetím dítěte do péče a v době nástupu na PPM mu musí probíhat zaměstnání, ze kterého je účastníkem nemocenského pojištění (případně ochranná lhůta). Během šestinedělí a před porodem smí PPM pobírat jen matka, muž má tedy nárok maximálně na 22 týdnů. Pokud muži zaměstnavatel najde jinou pozici a jinou práci, může legálně pobírat jak PPM, tak plat. Nesmí pobírat PPM a zároveň vykonávat stejnou činnost jako předtím. Na výplatu dávky by totiž nevznikl nárok, jestliže by muž dál vykonával činnost, z níž o dávku žádá, a tuto skutečnost neoznámil (jednalo by se o podvodné vylákání dávek).

Zuzana Blažková

Vyrábím cestovatelské korkové mapy Moje Česko a fandím všem kolegyním podnikatelkám.