Pobřeží slonoviny – království masek o dvou hlavních městech

Pobřeží slonoviny je zemí, která si přes dvě občanské války ve 21. století zachovala stále nejrychleji rostoucí ekonomiku francouzské západní Afriky. Podle toho také vypadá ekonomické hlavní město Abidjan, kterému se přezdívá Paříž Afriky. Vysoké mrakodrapy, obrovská nákupní centra, krásné parky, kavárničky a restaurace nabízející jen to nejlepší zde najdete na více než jen jednom rohu. 

Kromě Abidjanu má Pobřeží slonoviny ještě druhé hlavní město, a to politické. Yamoussoukro je známé hlavně největším kostelem na světě. Jmenuje se Basilique Notre-Dame de la Paix a vejde se do něj až 18 000 lidí. I když při normální bohoslužbě je zde jen pár set lidí, určitě stojí za návštěvu. Kromě hlavních měst má Pobřeží slonoviny i nějaké národní parky, liánové mosty, opičí města a krásné pláže. Opomenout nesmíme hlavně to, co je na Pobřeží slonoviny nejzajímavější – kulturu masek, tanců a kostýmů různorodých kmenů.

Přímo v Abidjanu najdete deštný prales, kterým se můžete projít

Proč jet do Pobřeží slonoviny

Pobřeží slonoviny má pět sousedů – dva státy jsou anglicky mluvící (Libérie a Ghana) a zbytek je francouzský. Stejně tak Pobřeží slonoviny je francouzské a se svým kolonizátorem má dodnes dobré vztahy. Dokonce by se dalo říci, že jedny z nejlepších, a proto tu i dnes najdete poměrně velké procento Francouzů, a dokonce Libanonců.

I přes dvě občanské války ekonomika stále rostla, země nikdy nepropadla žádnému šílenému nepřejícímu diktátorovi, infrastruktura se tak neustále udržovala (alespoň ve městech) na úrovni. Svou přezdívku Paříž Afriky si Abidjan opravdu zaslouží. Osobně musím dodat, že tohle město, které leží na několika ostrovech propojených kvalitními mosty a několikaproudovými dálnicemi, mi vyrazilo dech.

Etnicky se dá Pobřeží slonoviny rozdělit na čtyři větší skupiny, a to Kwa, Kru, Gur a Mande. Jeden z kmenů – Sanwi, který se v 60. letech snažil odtrhnout – dokonce korunoval Michaela Jacksona za svého krále (ten korunovaci přijal a účastnil se jí). 

Rezonují vám v hlavě z hodin zeměpisu vzpomínky o hladu, vyprahlé poušti, nemocech, chudobě a nebezpečí, které číhá v Africe? Pak si určitě na blogu přečtěte článek Zbořme mýty o Africe: 10 nejčastějších omylů.

Zajímavých příhod, kulturních překvapení a hlavně tanců a kostýmů najdete po celé zemi spousty. Ať už začnete návštěvou muzeí v Abidjanu, nebo do toho skočíte po nohách a Pobřeží slonoviny začnete objevovat přímo ve vesnicích, kde se dané kultury a tradice stále ještě často do nějaké míry udržují, určitě nebudete litovat. Pobřeží slonoviny není typická destinace pro turisty, kteří hledají všem známé skvosty. Zato tu najdete klenoty stále neobjevené. 

V okolí města Man najdete hned několik tradičních liánových mostů, krásných vodopádů nebo skálu ve tvaru zubu. V okolí pak také posvátný les, kde žijí stovky malých opiček v míru s lidmi, kteří je tam občas chodí krmit banány, ale jinak je jen považují za své bohy / převtělené předky. O roztomilé selfie s opičkou na Instagram tak nepřijdete. 

Další zajímavost, především pro milovníky čokolády: asi 25 % veškerých kakaových bobů pochází právě z Pobřeží slonoviny, je to totiž největší vývozce kakaových bobů na světě. Nakoupit pár kil kakaových bobů tak není problém a doporučuji i přinést nějakou čokoládu do vesnic, kde třeba chcete navštívit kakaovníkové farmy. Velmi často totiž farmáři tohoto „černého zlata“ – čokolády – nikdy neokusili, takže ani neví, co se z  kakaových bobů vyrábí. Určitě by kousek čokolády uvítali. 

Kostely různých tvarů i velikostí najdete všude po zemi, i ty v Abidjanu jsou zajímavé

Přestože své jméno dostalo Pobřeží slonoviny díky dnes již nelegálnímu vývozu slonoviny, velká stáda slonů už v zemi nenajdete. Stále tu naštěstí nějací jsou (stejně jako pumy a pygmejští hroši), ale africkou „Velkou pětku“ jako v Keni tu nečekejte. Přesto je tady dostatek lesů s hustým zastoupením fauny a flóry.

Plánujete cestu do Afriky a chcete navštívit ta nejlepší i tradiční safari? Přehled najdete v článku Africké safari: zážitek, na který nikdy nezapomenete.

Jak se do Pobřeží slonoviny dostat

Pobřeží slonoviny má dvě mezinárodní letiště – v Abidjanu Felix Houphouet Boigny International a Bouake Airport. Z Prahy nebo Vídně je zpáteční letenka do Abidjanu i za 14 000 Kč s TAP Air Portugal. Turkish Airlines mají cenu zpáteční letenky kolem 17 000 Kč. Přestup je většinou v Lisabonu nebo Istanbulu. Cenově moc nedává smysl doletět do okolních zemí a potom přijet po zemi. Pokud ale chcete navštívit víc zemí najednou, je možné spojit to s Ghanou a Burkina Fasem, popř. Beninem.

Abidjan má vše, co velké město mít má: vysoké budovy, nákupní centra, široké cesty…

Kdy tam jet a proč v tuhle dobu

Pobřeží slonoviny je nejlepší navštívit v období sucha, což je většinou mezi listopadem a květnem. Během hlavní sezony dešťů můžou být některé cesty do odlehlejších míst hůře sjízdné. Pláže jsou také lepší během sucha, tedy mimo období dešťů, které je od května do července a od října do listopadu. 

Pro ty, kdo chtějí navštívit hory na severu, je ideální období mezi říjnem a červnem. Předem si zjistěte víc informací o počasí dle míst, která plánujete navštívit. Podél pobřeží všeobecně prší víc a jsou tam dvě období dešťů. Severněji je pouze jedno, což vám dává větší prostor k příjemným výšlapům bez deště. 

Víza a podmínky vstupu 

O víza dnes můžete požádat on-line. Nejdřív je potřeba vyplnit potřebné údaje a zaplatit 73 eur. Po vyplnění veškerých údajů a úspěšné platbě vám zašlou e-mail. Ten je třeba vytisknout a přinést s sebou na letiště, kde ho po vás budou požadovat. Na základě tohoto dokumentu pak dostanete tříměsíční víza. To moje bylo dokonce multivstupové (musíte o ně žádat). Žádejte minimálně dva dny předem.

O víza můžete požádat i předem na ambasádě, tam ale většinou taky postupují podle internetových víz. Ambasádu navštivte pouze, pokud potřebujete jiné než turistické vízum.

Poslední možností je požádat na ambasádě v okolních zemích. Zaplatíte okolo 70 eur, nebo odpovídající cenu ve středoafrickém franku. 

I pláže dokážou být krásné. Musíte být ale chytřejší než já a naplánovat si je mimo období deště

Peníze a přibližné ceny

Pobřeží slonoviny má západoafrický frank CFA. 1 CZK je asi 26 CFA, 1 euro = 656 CFA (červen 2019). V Abidjanu najdete bankomaty i směnárny bez problémů, stejně tak v druhém hlavním městě (Yamoussoukro) jich je dostatek. Pokud jedete do malých vesniček na kulturní festivaly nebo jako dobrovolník, mějte u sebe hotovost. 

Menší města (i Man) mají také dostatek bankomatů a spoustu obchodů, kde můžete platit kartou (lepší pekařství, lékárny, supermarkety). Pokud ale chcete přičichnout i k autentické Africe, je dobré vždy s sebou mít pár mincí. Nejlepší svačinky, kokosy, levné nabíječky a USBčka jsou vždycky nejlevnější nebo nejchutnější od místních pouličních prodavačů (a ti vám kartu ani vysoké bankovky nevezmou).

Stále rostoucí ekonomika a také vysoký počet cizinců zvyšují i ceny. Ceny v Pobřeží slonoviny, hlavně tedy v Abidjanu, jsou poměrně vysoké i v porovnání s okolními či podobně vyvinutými státy. Pokud žijete autenticky „africky z ulice“ – tedy místní jídlo, žádné kavárničky, pekárny ani bary –, tak se dá i Pobřeží slonoviny procestoval levně. Je zde poměrně dost příležitostí k couchsurfingu a autobusy jsou jak luxusní, tak i levné, horší kvality.

Místní medicína ve formě silného alkoholového nálevu. Vždy s příchutí nějaké bylinky. Od malárie až po játra – prý to vyléčí všechno!

• Ubytování: hotel 500–700 Kč, levnější (opravdový základ – nejlépe se poptat místních, hlavně v menších městech) 300 Kč, couchsurfing je možný ve větších městech.
• Nápoje: balená voda 0,5 l 15 Kč, místní džusy (bissap, limonáda) 10 Kč.
• Potraviny v obchodě: bageta 15 Kč, sušenky 30–80 Kč (místní/dovoz), trs banánů 40 Kč, ovoce a zelenina jsou poměrně drahé.
• Restaurace: 200–500 Kč za jídlo, kvalitní sushi pro dva 1000 Kč, místní malé zapadlé restaurace / hladová okna ale nabízejí jídlo už od 80 Kč.
• Památky: 100 Kč.
• MHD ve městech: 15–20 Kč, zato 50–100 Kč za jízdu soukromým taxi po městě.
• Data: 1 GB koupíte za 200 Kč, balíčky mají i menší/větší, hodně záleží na momentální promoakci a operátorovi.

Lokální doprava 

Letecká přeprava

Air Cote d’Ivoire je letecká společnost, která operuje lety do mnoha větších měst v zemi (Man, San Pedro, Bouaké, Korhogo) a také několik mezistátních letů. 

Vlaky

V zemi existuje vlakové spojení mezi Abidjanem a burkinafaskou Ouagadougou. Je to dlouhý a únavný spoj, zastavit ale můžete kdekoliv na cestě. Několik zastávek je mezi Abidjanem a Ferkessédougou. Tady stojí lístek cca 12 000 CFA jedním směrem. 

Jedny z vodopádů v městě Man. Lidé se sem chodí koupat, fotit a učit plavat

Auta (autopůjčovny)

Na letišti v Abidjanu a okolí najdete pár autopůjčoven. Tento způsob přepravy zde není rozšířený a je poměrně drahý. Ceny začínají na 1500 Kč za den.

Taxíky

Osobní auta se stejně jako ve většině Afriky chovají jako taxíky. Některé jsou dokonce i nabarvené na zeleno nebo žluto s podélnými černými pruhy. Většinou jsou zde taxíky osobní, hlavně v Abidjanu. Ceny záleží na vaší schopnosti smlouvat a samozřejmě na trase, kterou vyberete. Po Abidjanu vede spousta mostů a dálnic spojujících jednotlivé části města a některé jsou zpoplatněné. Poplatky pak řidič automaticky připočítává, což může cenu hnát nahoru.

MHD

Výše zmíněná taxi se chovají jako veřejná doprava. Využít můžete i tradiční dodávky/minibusy. Zastávky ale nejsou vždy dobře označené a musíte se na ně zeptat místních. V menších městech stačí mávnout, v Abidjanu jsou některé zastávky jasně dané.

Dálkové autobusy

Těch je zde spousta. Pobřeží slonoviny má mnoho měst všude po zemi, proto i síť dálkových autobusů je dobře rozvinutá. Ty lepší kvalitní velké dálkové autobusy jsou často s wifi, popř. i vodou. Nejsou nutně dražší, zato ale často vyprodané – je dobré koupit lístek alespoň den předem. 

Menší autobusy, kde můžete často sedět i na pytli rýže v uličce, mají zase výhodu, že jezdí neustále a nepotřebujete předem nic rezervovat.

Časově náročné jsou oba typy. Velké autobusy se totiž také mohou porouchat (vlastní zkušenost), to pak můžete i několik hodin strávit čekáním (nebo si koupit/stopnout jiný autobus). Malé zase někdy překvapí a jezdí rychle (ale i nebezpečně), často ale mají více zastávek, které zdržují.

Posvátný opičí les je také v Man. Opičky slezou až k vám a nechají se nakrmit

Kuchyně

Pobřeží slonoviny má o trochu jemnější a více ochucená jídla než sousedé. Kuchyně je hodně ovlivněná Francií. Přestože mnoho jídel je stejných jako u sousedů (rýže, fufu a attiéké), najdou se i místní speciality. 

• Fufu je lepivá hmota z doslova umlácených kasav, afrických jamů a plantain zelených vařených banánů. 
• Attiéké se strukturou podobá kuskusu, je to nastrouhaná kasava. 
• Aloco (také tradiční příloha) jsou zase kousky zralých smažených banánů. 
• Poisson Braisé, skvělá grilovaná ryba, často podávaná na rajčatovo-cibulové omáčce. 
• Jestli ale chcete úplnou specialitu, musíte požádat o šneky. Dorůstají obrovských rozměrů a většinou jsou grilovaní nebo vaření v omáčce. 

Většinu místního a levného jídla seženete na maquis. Jsou to jakoby trhy či naše menzy. 

Jeden z nejznámějších výšlapů v Pobřeží slonoviny – skála ve tvaru zubu (záleží, ze které strany koukáte). Hezký kratší, ale strmý výšlap s nádherným výhledem

V ulicích najdete mnoho svačinek od sezamových kuliček přes karamelové plátky až po čerstvé kokosy nebo pražené arašídy. Všechno koupíte za pár mincí nejčastěji od starších paní nebo mladších maminek přímo na ulici. 

V mrazicích boxech na ulici si můžete vybrat ze široké nabídky nápojů: zázvorová limonáda (zem zem), citronáda, ibiškový ledový čaj (bissap) nebo již zmíněný čerstvý kokos.

Doporučuji dát si taky místní medicíny. Jsou to různé byliny nakládané v silném alkoholu a (prý) léčí například malárii, bolest žaludku, revma apod. 

Nemoci a hygiena

Bohužel se můžete setkat s malárií, proto je dobré nosit s sebou repelent a spát pod moskytiérou (ty jsou ve všech hotelech dostupné). Pokud jedete navštívit Pobřeží slonoviny pouze na několik týdnů a pohybovat se budete převážně ve městech, není nutné se malárie příliš obávat. V období dešťů a na vesnicích je výskyt poněkud vyšší, přístup ke kvalitní léčbě a lékům na malárii je ale všude.

Očkování proti žluté zimnici se kontroluje na hranicích. Je to spíše jen z důvodu prevence proti zavlečení nemoci do země. 

Všeobecně se zde nemusíte bát žádných velkých afrických nemocí. Nedoporučuje se pít vodu z kohoutku. Je dobré alespoň ji převařit, přefiltrovat, nebo kupovat všude dostupnou balenou vodu. I když ebola v regionu řádila, Pobřeží slonoviny nebylo nijak vážně zasáhnuté.

Bezpečnost

Pobřeží slonoviny je poměrně bezpečné. Obyčejná kriminalita ve formě kapsářů se může objevit na přeplněných místech stejně jako všude ve světě. Hrozby terorismu nejsou žádné. Stejně tak už zde nehrozí ani politické nepokoje, ani občanská válka. Lidé zde žijí v míru a kriminalita je poměrně nízká. 

V nočních autobusech dávejte pozor na své věci a nenechávejte kabelky a peněženky v autobuse, pokud vystupujete. Abidjan má pár oblastí, kde je lepší nezdržovat se v noci sám, většina hotelů a turistických atrakcí je ale daleko od nich. V případě, že si nejste jistí, je dobré zeptat se místních na danou lokalitu. Uklízečka, řidič taxíku nebo prodavač na ulici bývají nejlepším zdrojem informací.

Je dobré vždy předem poptat/ověřit cenu taxíku.

Motýli jsou všudypřítomní ve velkých množstvích ve všech lesích, pralesích i na loukách. Tady je pesticidy naštěstí ještě nevyhubily

Homosexualita zde není zakázaná, ale ani nijak ošetřená zákonem. Pro většinu lidí není problém akceptovat LGBT, bohužel se ale objevily útoky na místní z této komunity. 

Náboženství, svátky, tradice 

Pobřeží slonoviny má hned několik velkých náboženství. Obyvatelstvo je asi z 50 % křesťanské, asi 25% zastoupení má islám, který přišel hlavně z Burkina Fasa a ze severu, dalších cca 22 % vyznává tradiční africká náboženství, jako je třeba voodoo a animalistické náboženství – i proto je zde hodně vesnic a oblastí, kde je to či ono zvíře posvátné a nesmí se zabíjet. Takhle vznikají např. krokodýlí nebo opičí vesničky. Zbytek obyvatel je buď bez vyznání, nebo jiného náboženství asijského typu. 

Animalistické náboženství s sebou přináší i překrásné masky a dechberoucí tance a festivaly, které jsou po celé zemi a kterými právě tento kus světa vyniká. Masky bojovníků, mladých panen, dospívajících mladých mužů, démonů nebo předků v podobě nějakého zvířete mají několikasetletou tradici a jejich nosiči a ochránci mají ve vesnicích většinou zvláštní postavení. Mnoho z těchto ceremonií a festivalů je k dnešnímu dni jen výjimečně dostupných cizincům. Ti musejí v úzkém kruhu buďto někoho znát, nebo přijet ve správný čas na správné místo. Několik z těchto festivalů a ceremonií je ale volně dostupných a určitě je nezapomeňte zařadit na váš itinerář. 

• Karneval v Bouaké – jejich verze masopustního úterý se každoročně koná v březnu. Tento týdenní festival je jedním z nejhojněji navštěvovaných. Zastoupení masek i tanců všeho druhu stojí za podívanou.
• Fete du Dipri – v městě Gomon se v dubnu každoročně koná tato excentrická oslava, kde vesničani pořádají rovnou několik různých rituálů a tanců, aby z vesnice vyhnali zlé duchy. Začíná se o půlnoci a pokračují až do následujícího večera.
• V městě Man se každý listopad koná nejznámější festival masek. Pokud nemáte čas navštívit jednotlivé regiony s jejich originálními maskami a tradicemi, tento festival je to, co potřebujete. Vesničané se přestrojí do masek a kostýmů, aby vzdali díky duším jejich předků a bohům. 

Pro ty, koho festivaly masek a rituálů obzvláště zajímají, doporučuji načíst si víc informací. Festivaly jsou i dnes často nepřístupné lidem zvenčí, popř. nejsou nijak propagované, je tedy těžké zjistit, které konkrétní rituály se kde konají. 

Co byste ještě měli vědět

• Spropitné – v high-end restauracích se očekává typických 10 %, místní restaurace na to nejsou zvyklé.
• Mluví se zde francouzsky. I když občas najdete mladé lidi, kteří trochu umí anglicky, nespoléhejte na to. Většina anglicky mluvících lidí jsou ekonomičtí migranti z Ghany.
• V Abidjanu seženete wifi lehce, čím dál na sever ale pojedete, tím hůř se bez dat připojíte. Je tedy dobré pořídit SIM kartu.
• Masky jsou zde opravdu tradičním kulturním dědictvím, je to tedy i dobrý suvenýr.
• Bambucké máslo seženete velmi levně. Pro milovníky kosmetiky: neváhejte si ho nakoupit.

Liánové mosty najdete ve vesnicích v okolí Danane nedaleko hranic s Libérií. Při vysoké vodě už se některé nepoužívají, jako most se přerostly. Přes některé se ale ještě dostat můžete

Pár osobních tipů, kam se podívat

Abidjan

Finanční hlavní město a také Paříž Afriky. Mrakodrap šplhající do výše, kavárničky jako někde v New Yorku, k tomu pár zábavních parků a pár národních. Určitě doporučuji alespoň pár dní zde spočinout. 

Jacqueville

Pobřeží slonoviny má spoustu nádherných pláží, jsou ale bohužel jen velmi těžce dostupné. Jasqueville naštěstí není ani daleko od Abidjanu, ani nedostupný. Krásné pláže s mnoha hotýlky a bungalovy umístěnými přímo na pláži. Moře dokáže být docela silné – vlny i proud. Hlavně mimo sezonu to není zrovna klidné na plavání. Pokud vám ale stačí kokos v ruce a nekonečné pláže za hukotu oceánu – je to místo pro vás.

Man

Okolí města Man je patrně mojí nejoblíbenější oblastí. Město samotné ani tak ne, zato ale všechno, co se dá podniknout kolem něj – od několika vodopádů přes opičí posvátný les až po výšlap na místní „zub“. Vše příjemně v okolí a cenově velmi dostupné. Město má také několik dobrých restaurací a barů. Nedaleko Danane je hned několik liánových mostů, které byly dlouhou dobu jedinou cestou přes prudkou řeku. 

Národní Park Tai

Spousta šimpanzů a jiných zvířat. Tai je jedním z nejoblíbenějších národních parků v Pobřeží slonoviny. Je to neuvěřitelně hustý deštný prales se spoustou endemické flóry a nádherné fauny.

Yamoussoukro

Druhé hlavní město může nabídnout největší kostel světa nebo krokodýly hlídající prezidentský palác. Každé odpoledne si smlsnou na čerstvém masíčku. Yamoussoukro toho má víc než jen politické a náboženské budovy. Krásné trhy, trocha historie a nějaká ta muzea. Navíc je to všude cestou!

Kde najdu víc info 

TransAfrica

Pro vás, kteří stále máte zájem dozvědět se víc o festivalech – zde je v angličtině přehlídka několika dalších tanců, rituálů a festivalů.

Africa.com

Užitečné tipy a triky k cestování po Pobřeží slonoviny.

The Ajala Bug

Nejen o Abidjanu je tento blog, kde pisatelka vysvětluje, co a jak navštívit. 

Lonely Planet

Někdo rád průvodce na starém dobrém papíru. V členské sekci najdete slevu.

Alena Machálková

Stopařka a cestovatelka tělem i duší, milovnice cizích kultur, jazyků a exotického jídla. Ve svých sedmadvaceti už stihla něco přes 70 států na čtyřech kontinentech, a to hlavně díky studiu v zahraničí (Hongkong a Skotsko, Jihoafrická republika, Bolívie). Mimo jiné založila neziskovou organizaci Bookfeeding Project, která se soustředí na stavbu soběstačných knihoven v Africe a Asii.

V prosinci 2018 dokončila magisterský program v Kapském Městě a od té doby stopuje a cestuje po Zemi až do Evropy v rámci svého nového projektu Neočekávaná Expedice (též na Facebooku), kterým se snaží zbořit stereotypy v názorech na Afriku, navázat vztahy s místními lidmi a ukázat světu, že Afrika toho v sobě má mnohem víc než jen malárii, chudobu, lvy a války.