Řecko – země, která nabízí mnohem víc než jen starověk a pláže

Klášter Meteora

Proč tam jet?

Řecko patří již dlouhodobě mezi nejoblíbenější destinace Čechů. Láká především čistým mořem s rozmanitými plážemi (někdy až exotickými), ověnčenými mnoha modrými vlajkami. Pro „neplážové“ dovolenkáře skýtá nepřeberně možností, jak trávit volný čas: od poznávání nejstarších základů naší evropské civilizace na archeologických nalezištích, kterých je po celém Řecku opravdu nespočet, přes pěší turistiku v pohoří Olympos či v kaňonech Vikos a Samariá až po lyžování v centrech Arachova nebo Kalavryta.

Pro všechny návštěvníky Řecka však bude nesporným zážitkem pronikání do řecké kuchyně. Tak výborně připravené hovězí nebo jehněčí maso je opravdovým unikátem, zeleninový salát z těch nejčerstvějších ingrediencí dozrávajících na slunci bude pověstnou třešničkou na dortu.

Pláž z muzikálu Mamma Mia

Jak se tam dostat?

V době, kdy je celý svět prošpikován linkami nízkonákladových leteckých společností, stále ještě existují jisté rezervy na trase Česká republika – Řecko. Kdo chce navštívit Řecko letecky, má celoročně jedinou možnost, přímou linku Praha–Athény řecké společnosti Aegean. Ceny jednosměrných letenek se pohybují v závislosti na atraktivnosti termínu od cca 40 do 250 eur. V letní sezoně vás na různé řecké ostrovy (dle nabídky českých cestovních kanceláří) dopraví Travel Service svými charterovými lety z několika českých letišť. Ceny bývají do všech destinací velmi podobné, okolo 3500 Kč za jednosměrnou letenku.

Pokud nemáte problém do Řecka odletět z jiné země, bude to pro vás ve většině případů mnohem levnější. Z polských Katovic se levně (od 600 Kč za jeden směr) dostanete například na Korfu, Krétu či s přestupem do Athén. Z polského Krakova (rovněž od 600 Kč za jeden směr) s přestupem do Athén či Soluně. Z Bratislavy létá celoročně pravidelná linka do Athén (od cca 20 eur za jeden směr). Všechny vyjmenované lety operuje společnost Ryanair. Komu je příjemnější cestovat z Vídně, může letět do Athén, na Rhodos či Krétu (od 800 Kč za jeden směr s leteckou společností TUI). Z Německa se dostanete celoroční pravidelnou linkou z Berlína do Athén (s easyJet od 400 Kč), v letní sezoně pak například z Drážďan na různé řecké ostrovy s Germanwings.

Pro cestování autobusem je k dispozici celoroční pravidelná linka z Prahy do Soluně, Larissy a Athén. Cesta do Soluně trvá 24 hodin, do Athén 32 hodin a jednosměrná cesta stojí 2200 až 2500 Kč (linku provozuje řecká společnost Korona travel).

Vydáte-li se autem, máte dvě možnosti – po silnici do Itálie a dále trajektem do Řecka, nebo po pevnině až do Řecka (připravte se na možné dlouhé čekací doby na hraničních přechodech se Srbskem a Makedonií; úplatky v podobě piva či cigaret, které celní kontrolu urychlí, jsou zde bohužel běžné). Z Itálie se do řeckého přístavu Patra můžete dopravit jedním z trajektů, které vyplouvají z Benátek, Ancony, Bari a Brindisi. Ceny za trajektový lístek nejsou příliš vysoké (od 50 eur za osobu a 100 eur za osobní auto), proto jde o velmi příjemnou a pohodlnou variantu.

Kdy tam jet a proč?

Plánujete-li Řecko poznávat, je ideální jej navštívit na jaře (konec března – začátek června) a na podzim (konec září – začátek listopadu). Teploty jsou velmi příjemné (ne únavné na delší procházky), archeologické lokality nebudou v rámci možností přelidněné. Pokud chcete užívat moře a sluníčka, vyrazte v létě (konec června – začátek září), počítejte však s vyššími cenami ubytování, půjčovného, letenek i dalších služeb.

Naopak nemá význam jezdit do Řecka v zimních měsících. Často zde prší a památky mají omezenou otevírací dobu. Jedinou výhodou jsou levné letenky.

Chioské zlato

Víza a podmínky vstupu

Řecko je členem Evropské unie i schengenského prostoru, platí proto stejné vstupní podmínky jako do podobných zemí: občan ČR musí mít doklad totožnosti (občanský průkaz nebo cestovní pas) platný po dobu jeho pobytu na území daného státu. Aktuální informace najdete na webu MZV ČR.

Čím zaplatím?

Od ledna 2002 vstoupilo Řecko do eurozóny, tudíž se zde platí eurem. Platbu kartou akceptují téměř všechny obchody (od potravin přes oblečení až po suvenýry). Snad jen v odlehlých vesničkách budete muset platit v hotovosti. S platebními kartami příliš nepochodíte v tradičních vesnických tavernách či kavárnách (kafenio). Bankomaty jsou všude v Řecku naprosto běžné, vybírání z nich neskrývá žádná úskalí.

Obecně vzato, Řekové preferují spíše platbu v hotovosti než kartou.

Středověká ulička ve Vesse

Přibližné ceny

Řecko bylo vždycky mírně dražší zemí než Česko, což platí i dnes. Na druhou stranu je až s podivem, že ceny zůstávají přes pět let na přibližně stejné úrovni přesto, že v roce 2015 došlo k rapidnímu nárůstu DPH – z 6,5% na 13% a z 13% na 23%. Ve skutečnosti jsou typicky turistické devizy (např. jídlo v tavernách či suvenýry) na stejné cenové hladině, jako byly před vypuknutím „krize“.

• Bydlení: v Řecku najdete jen poskrovnu typických kempů, na jaké jsme zvyklí z jiných zemí. Najdete je (zejména na mořském pobřeží) jen na řecké pevnině, Peloponésu a Krétě, jinde se v kempu neubytujete. Ceny se pohybují okolo 10 eur za osobu.

Ani hostely nejsou příliš časté, nejčetnější jsou ve velkých městech a na turistických ostrovech, jako je například Santorini. Ceny očekávejte okolo 20 eur.

Nejlepší volbou pro vás určitě bude ubytování v soukromí či v menších hotýlcích, nejpohodlnější je hledat na booking.com nebo airbnb.com. Také hotely nižší kategorie nejsou příliš drahé (od 25 eur).

• Jídlo v tavernách: jídlo je vyhlášenou řeckou komoditou. Je to právě atmosféra v taverně, která dělá Řecko Řeckem, proto je téměř nepochopitelné trávit dovolenou v hotelových komplexech s balíčky „all inclusive“. V běžné taverně se jedna osoba navečeří do 15 eur i s pitím. Masité jídlo vyjde na cca 8–10 eur, mořské plody okolo 9–12, typická řecká musaka 6–8, řecký salát asi 5–6 eur. Oblíbený gyros do pity koupíte za 2,50 a byl by v Řecku hřích vynechat ledovou kávu frappé za 2–3 eura.
• Památky: od dubna 2016 bylo zvýšeno vstupné do státních památek v celém Řecku. Přesto je zde v porovnání s jinými zeměmi výše vstupného velmi příznivá. Nejnavštěvovanější památkou bezesporu je athénská Akropolis, na níž zaplatíte buď 20 eur pouze za Akropolis, nebo 30 eur za kombinované vstupné na Akropoli a šest dalších archeologických nalezišť. Na významné památky (např. Delfy, Olympie, Mykény, Epidaurus) je vstupné obecně 12 eur.

Mládež do 18 let a studenti vysokých škol v Evropské unii mají po předložení příslušného dokladu vstupné zdarma.

• Jízdné: v Athénách a Soluni je velmi rozsáhlá síť MHD. V hlavním městě můžete použít metro, autobus i tramvaj, existuje několik variant jízdenek – od jednorázové 90minutové za 1,40 eur až po 5denní za 9 eur. V Soluni, kde dopravu obsluhují pouze autobusy, je možné absolvovat 1 cestu na lístek za 1 euro až 4 jízdy během 120 minut na jízdenku za 2 eura. V obou městech je v MHD možné využít zlevněné jízdné pro děti a studenty do 18 let a seniory nad 65 let.
• Voda/pivo/víno: obecná cena za balenou půllitrovou vodu je 0,50 eura, za 1,5litrovou vodu 1 euro. Pivo v supermarketu cca 1,80 eur, v taverně či kavárně 3–4,50 eura (záleží na lokalitě). Víno v láhvi 0,7 l koupíte v supermarketu od 4 eur, v taverně pak litrový džbánek domácího vína za 4,5–5 eur.

Pistáciový strom

Lokální doprava

Mezi velkými řeckými městy a zejména mezi ostrovy existují letecká spojení. Nízkonákladovka Ryanair obsluhuje lety z Athén do Soluně a na turistické ostrovy typu Rhodos či Santorini. Když budete mít štěstí, koupíte letenku i za 20 eur. Ze Soluně se (kromě Athén) můžete s Ryanairem přepravit na Krétu. O něco dražší variantou letecké přepravy je místní společnost Olympic Air, která vás přepraví na téměř každé řecké letiště.

V rámci řecké pevniny a Peloponésu je možná přeprava také autobusy (linky KTEL) nebo vlaky (společnost OSE). Železniční síť není ani vzdáleně tak hustá jako u nás, spojuje však Soluň s Athénami (jízda trvá cca 5,5 hodiny a cena je 35–55 eur). Autobus z Athén do Soluně jede 6 hodin za 35 eur.

Specifikem řecké dopravní sítě jsou trajekty mezi jednotlivými obydlenými ostrovy, kterých je cca 200 a každému z nich by měl být zabezpečen styk s okolním světem. Dopravních společností je v Řecku hned několik, mezi ty největší patří zejména Minoan Lines, Blue Star, Hellenic Seaways. Ceny záleží především na datu vaší cesty, vzdálenosti a společnosti, obecně však jsou relativně nízké.

Velmi dobře je zabezpečena místní doprava na jednotlivých ostrovech, kde figuruje státní autobusová společnost KTEL. Autobusy vás dopraví i do těch nejvzdálenějších vesnic na ostrově. Ceny jsou přiměřené, například v rámci ostrova Zakynthos 1,60–3,40 eur.

Taxíků je v Athénách více než 14 000 a mají charakteristickou žlutou barvu (zato v Soluni většinou tmavě modrou s bílou střechou a v Patře barvu vínově červenou). Na taxík můžete mávnout na ulici nebo jej najít na stanovištích pro ně určených. Počítejte s rozdílnou sazbou v denních a nočních hodinách. Specifikem řeckých taxíků je systém, kdy jedním vozem cestuje několik cizích lidí a o cenu dopravy se podělí mezi sebou. Nezvyklým rysem athénských taxíků je, že se řidič může zeptat, kam jedete, a rozhodne, zda vás na místo určení sveze, nebo ne.

Pokud toužíte objevovat krásy Řecka po vlastní ose, pronajměte si dopravní prostředek. Na ostrovech určitě doporučuji motorku, nasajete čerstvý mořský vzduch a dobře se s ní parkuje. Pronájem auta taky není od věci, být nezávislý na hromadné dopravě je velká výhoda. Ceny se pohybují podle sezony a velikosti autopůjčovny, auto si pronajmete za 25–40 eur/den, motorku za 18–30. Doporučuji auto vždy připojistit proti případným škodám.

Najděte si auto na Rentalcars

Kromě zvýhodněného jízdného v MHD ve velkých městech na dopravě příliš neušetříte, zlevněné studentské jízdné platí pouze pro studenty řeckých VŠ. Jedinou možností úspory je koupit jízdenku na vlak přes internet. Trajektové společnosti poskytují poloviční jízdné pouze pro děti do 10 let.

Řecký salát s mořskými plody

Jaké je jídlo?

Řecké pochoutky jsou typickým zástupcem středomořské kuchyně, postavené na čerstvé zelenině, sýrech, mase a olivovém oleji. Pro jedlíky masa skýtá tato země nepřeberné množství různě upraveného jehněčího, telecího i vepřového. Doporučuji ochutnat dušené telecí v rajčatové omáčce (moshari kokkinisto), mleté hovězí „karbanátky“ s rýží nebo hranolky (biftekia), jehněčí zapékané v misce s bramborem a zeleninou (kleftiko) nebo typickou řeckou musaku, což jsou zapékané brambory s lilkem a masovou směsí. Místní specialitou jsou samozřejmě mořské plody, kalamáry, chobotnice, mušle, ryby atd.

Vegetarián si rovněž vybere – od nejrůznějších zeleninových salátů, jejichž zástupcem je řecký salát (choriatiki), přes dušenou a pečenou zeleninu (např. horská tráva chorta, jedlá okra bamies) až po plněnou zeleninu (lilek plněný fetou, rajče a paprika plněná rýží – jemista).

Kdo v Řecku nenavštívil tavernu, jako by v něm ani nebyl. Taverny najdete v každém městě i vesnici. Najíst se však můžete i v rychlosti na ulici v tzv. gyrosárnách, kde dostanete gyros nebo souvlaki (maso na špízu) do pity spolu s hranolky, zeleninou a tzatziki.

Kromě výše zmíněných jídel určitě zkuste i sýr fetu, podávaný s olivovým olejem a oreganem. Grilovaný polotvrdý sýr chalumi, jogurtové tzatziki, karbanátky z cukety (kolokythokeftedes) a podobně.

Tipy ohledně nemocí a hygieny

Není vyžadováno žádné speciální očkování ani jiná zdravotní vyšetření. Při koupání v moři dávejte pozor na medúzy. Nepříjemní mohou být komáři, takže odpuzovač do zásuvky jistě užijete. Budete se nacházet v jižní zemi, proto by vás neměl zaskočit ani případný výskyt švábů, také běžně uvidíte velké množství toulavých koček a psů – doporučuji příliš se s nimi nebratříčkovat, i když mají známky a očkování.

Voda z kohoutku se nedoporučuje k soustavnému pití, zejména na ostrovech, kde se jedná o odsolovanou vodu obsahující minerály a stopové prvky, na které není lidský organismus zvyklý. Proto pijte převážně vodu balenou.

Bezpečnost

Řecko je víceméně bezpečnou zemí, zvýšenou opatrnost vyžaduje jen pohyb v hromadných dopravních prostředcích, hlavně ve velkých městech. Několik případů okradení jsem zaznamenala v athénském metru, kdy v účelně vytvořené tlačenici byli cestující okradeni organizovanou skupinou zlodějů. Doporučuji necestovat ve střední části soupravy metra a osobní věci držet u těla zuby nehty.

Oslava Nanebevstoupení panny Marie

Náboženství, zvyky, tradice

Dominantním náboženstvím je pravoslaví, žádná výrazná omezení tedy my Češi dodržovat nemusíme. Zahalená ramena a kolena při vstupu do kostelů a klášterních komplexů jsou samozřejmostí.

Vyhněte se návštěvě Řecka během Velikonoc, které se (pozor!) termínem liší od našich západních. Všechny památky jsou zavřené, služby omezené. Vidět řecké Velikonoce by stálo za to pouze v případě, že máte v Řecku rodinu či známé a účastnili byste se velkolepých oslav. Také radím vyhnout se polovině srpna, kdy slaví křesťanský svátek Nanebevstoupení Panny Marie a v Řecku je celostátní „dovolená“ a ceny nejvyšší.

Další praktické info

• S nezvyklým omezením se setkáte na toaletách. Do odpadu se nesmí házet toaletní papír (odpadní potrubí budované za osmanské okupace je natolik úzké, že hrozí ucpání).
• Studenti VŠ, nezapomeňte přibalit platnou kartu ISIC. Na všechny státní památky budete mít vstupné zdarma.
• Zkuste zapamatovat alespoň základní slovíčka jako „děkuji“ (efcharisto) a „prosím“ (parakalo), Řekové budou nadšení. Praktické je vědět, že „ano“ se řekne „ne“.
• Tankování benzinu je příjemná zkušenost, protože na benzince stačí říct, kolik litrů či za kolik peněz si přejete natankovat, a obsluha to udělá za vás, aniž byste museli vystupovat z auta.
• Při prohlídkách archeologických lokalit v létě nezapomeňte na opalovací krém, nebo se chraňte čepicí. Většinou zde není žádný stín a na pláni s kameny a pískem je pořádná výheň.
• Při platbě v taverně či kavárně číšník vždy přinese zpět celou vracenou částku a vy následně rozhodnete, kolik peněz necháte podniku jako spropitné. Výše záleží zcela na vás.
• Kafenio je zdánlivě stejný podnik jako u nás kavárna. Na první pohled vás možná zarazí, že zde vysedávají pouze muži. Jde totiž o tradiční podnik, kam chodívají opravdu pouze muži. Objeví-li se zde žena, téměř vždy jde o turistku, která o tomto pravidle neslyšela. S kafeniem se setkáte hlavně na vesnicích.

Pár osobních tipů, kam se podívat

Povinnou návštěvu Athén a místní Akropole, peloponéské Argolis, kde se nachází Mykény, Týrins a Epidaurus nebo chronicky známé Olympie, ani zmiňovat nemusím. Která více či méně známá místa během roků nadchla mě?

Sídlo řecké vlády Aegina

Aegina

Ostrůvek na dohled z athénské Akropole, od Pirea vzdálený cca hodinu cesty trajektem. Je velmi oblíbeným turistickým cílem Athéňanů, zatímco cizinců je zde – na rozdíl od jiných řeckých ostrovů – jen poskrovnu. Trajekt opustíte v hlavním městě, které rozhodně stojí za procházku, v křivolakých uličkách se totiž nachází první sídlo řecké vlády. Nedaleko přístavu je krásná čistá pláž. Mezi hlavní taháky ostrova patří kostel s klášterem svatého Nektaria, z přístavu k němu dojedete autobusem za 2 eura. Nejoblíbenějším turistickým střediskem na ostrově je Agia Marina, vyznamenaná modrou vlajkou, cesta autobusem sem trvá 45 minut a stojí 2,50 eura. Nad Agia Marinou se nachází pozůstatky starověkého chrámu bohyně Afaie.

Aegina je pro Řecko synonymem pistáciových oříšků, celý ostrov je posázen háji těchto stromů. Určitě si odtud odvezte balíček čerstvě pražených mírně solených pistácií.

Vesnice Pyrgi na Chiosu

Chios

Pátý největší řecký ostrov leží jen pár kilometrů od tureckého pobřeží. Naštěstí nezaujímá (stejně jako Aegina) přední příčky v masové turistice. Má vše, co turista potřebuje – krásné pláže, čisté moře, výborné taverny a ještě něco navíc. Ve městech na jihu ostrova najdete doslova zakonzervovaný středověk, úžasným příkladem je Pyrgi, Mesta nebo má nejoblíbenější Vessa. Nejen za zmínku, ale i za návštěvu stojí klášter Nea Moni zapsaný na seznamu UNESCO. Mezi severní a jižní částí ostrova existují až neuvěřitelné rozdíly, sever je drsnější, cesty užší a v horším stavu, řidčeji osídlený. Zato jih je posázen vesničkami, zažijete větší cvrkot, najdete zde jediné archeologické naleziště na ostrově, pláž s černými lávovými kamínky, příjemnější podnebí a hlavně chioské zlato – mastichu.

Masticha je hlavním vývozním artiklem ostrova, který pronikl do celého světa. Vyzkoušejte tedy žvýkačky, likér i nealkoholický nápoj, čokoládu, zmrzlinu i zákusky s příchutí této léčivé pryskyřice.

Hlavní město ostrova Skopelos

Skopelos

Ostrov v souostroví Sporades, asi 3 hodiny trajektem z města Larissa. Nemá vlastní letiště, díky čemuž netrpí náporem turistů. Kdo si chce na dovolené odpočinout a užít i trochu přírodních krás, jede na Skopelos. Není náhodou, že právě ten si vybrali tvůrci muzikálového filmu Mamma Mia za ostrov „Kalokairi“.

Rozhodně se zatoulejte křivolakými uličkami hlavního města, nebo si půjčte motorku a objevujte krásy ostrova z jejího sedla. Už samotné projíždění a nasávání skopeloského vzduchu pro vás bude velmi příjemným zážitkem.

Pevnost Burtzi v Nafpliu

Nafplio

První hlavní město samostatného Řecka leží na východě Peloponésu, asi 120 km jižně od Athén. Městečko dodnes nese vznešenou atmosféru v podobě honosných klasicistních budov. Na první pohled vás zaujmou tři pevnosti, k nejvyšší z nich stoupá cca 700 strmých schodů a výhled z tohoto bývalého vězení rozhodně stojí za to. Druhou pevnost přebudovali na několik hotelů, třetí – asi nejmalebnější – se nachází na ostrůvku přímo v moři.

Jedná se o přímořské město, rozhodně tedy vyzkoušejte plody moře v některé z mnoha taveren přímo při pobřeží. Procházku zakončete zmrzlinou v suvenýrové ulici.

Archeologická lokalita v Delfách

Delfy a Arachova

Slavnou věštírnu v Delfách zná určitě každý, archeologická lokalita se spolu s výborným muzeem nachází asi 200 km severozápadně od Athén. Ne každý však ví, že v těsné blízkosti Delf leží malá vesnička Arachova, centrum řeckého turismu v zimě, kde jsou úžasné taverny (s místní specialitou – grilovaným sýrem chalumi podávaným se sladkými nakládanými fíky), uzoučké uličky a malebné náměstíčko, ideální na vychutnání odpolední kávy, ale i nádherné výhledy na olivové háje v údolí.

Meteora

Asi 250 km jihozápadně od Soluně se u města Kalambaka tyčí na několika monolitických pískovcových skalách rozsáhlé klášterní komplexy. Jejich stavba započala v 9. století a postupem času se z nich stalo druhé nejvýznamnější centrum ortodoxní církve v Řecku. Už samotný příjezd k monumentálním skalním útvarům je zážitkem. Jakmile se projdete některými kláštery, ztratíte dech – tím spíš, když si uvědomíte, v jakých podmínkách mniši tyto stavby budovali a jak zde žili.

Meteora patří k hojně navštěvovaným místům Řecka, nevýhodou je větší výskyt turistů. Nezapomeňte se vybavit dlouhými kalhotami či sukní a před vstupem zahalit ramena. Mnichy ani jeptišky nefotografujte!

Ioannina

se řadí mezi velká řecká města, žil zde legendární Ali paša Janinský, má svou univerzitu i letiště, ale přesto je turisty opomíjeno. Neleží totiž na březích moře, ale jezera. Ioannina mě nadchla středověkou atmosférou, je úplně jiná než přímořská turistická centra. Leží v horách, je tedy drsnější, surovější a její krásu ještě podtrhuje jezero a ostrůvek v něm. Zde se dotknete Řecka v jeho ryzí podobě – sedněte si na břeh jezera nebo půjčte lodičku a pozorujte. 

Kde najdu více info

Diskuzní fórum Řecko.name
Český web specializovaný na Řecko a řecké ostrovy. Nabízí rozsáhlé cestopisy, fotogalerie a diskuzi milovníků Řecka.

Odysseus
Oficiální stránky řeckého Ministerstva kultury a sportu věnované všem místním památkám. Přináší podrobné informace o vstupném, otevíracích dobách i historii dané lokality.

Greeka.com
Průvodce po celém Řecku včetně turistických informací o plážích, ubytování a dopravě.

Athens Info Guide
vás provede hlavním městem Řecka prostřednictvím podrobných užitečných informací.

Lonely Planet
Někdo to rád tištěné a na Lonely máte v členské sekci slevu.

Za zpracování miniprůvodce Řeckem děkujeme Michaele Smékalové, která Řecko považuje za svůj druhý domov. Poprvé se v Řecku ocitla čirou náhodou na pracovním pobytu v roce 2002 a nechala v něm kus svého srdce. V Brně vystudovala řečtinu, kterou v současné době vyučuje jak na jazykové škole, tak i soukromě. Pracuje zejména jako turistická průvodkyně pro cestovní kanceláře, mezi její hlavní destinace patří samozřejmě Řecko. Pokud byste chtěli pracovat v řeckých nebo kyperských hotelích, nebo se chtěli dozvědět další zajímavosti z krásného Řecka, můžete kontaktovat pracovní agenturu Práce u moře, kterou Michaela provozuje.