12denní road trip napříč australským outbackem: praktické tipy, podrobná trasa i místa, která nesmíte minout

Střední Austrálie není jen červená pustina s Uluru uprostřed. Je to velice pestrá hornatá oblast, kde si na své přijdou milovníci dobrodružství, treků a nevšedních přírodních úkazů. Namítáte, že Austrálie je drahá, že na to nemáte? Ale kdeže. Když víte, jak na to, může být tento road trip levnější než pobyt v jihovýchodní Asii.

V článku přinášíme podrobné informace o přípravě cesty již z domova, tipy k autopůjčovnám nebo relocation i k nákladům na takovou cestu snů. Přidáme taky přehled tipů, které na cestě oceníte, a velkou část článku jsme věnovali hodně detailnímu itineráři. Článek je obsáhlý a rozhodně stojí za to dočíst ho až k poslední tečce. Pokud uvažujete o cestě do středu Austrálie, máte itinerář hotový – stačí jen koupit letenky a rezervovat auto.

Breakaways, MacDonnellův park, Uluru, Kata Tjuta, Devils Marbles, Kings Canyon, podzemní město Coober Pedy… To je jen pár nejzajímavějších míst, která rozhodně zařaďte do svého itineráře.

Rudá krajina a cesta jedna dlouhá rovina – to je střední Austrálie

Příprava před cestou na road trip

Pro cestu do Austrálie potřebujete vízum. Pokud vyrážíte pouze za turistickým účelem kratším než 90 dní, stačí vám eVisitor 651 víza, která získáte zdarma vyplněním elektronického dotazníku. Na mail vám během několika hodin přijde souhlasné potvrzení. Platnost eVisitoru je jeden rok a do Austrálie můžete přijet opakovaně. Jednotlivé pobyty však nesmí překročit zmíněných 90 dní.

Jak probíhá migrační kontrola v Austrálii a na co se připravit se dozvíte v tomto videu.

Pokud budete řídit, zajděte si na úřad vyřídit mezinárodní řidičák. Poplatek za něj je 50 Kč a vydává se na počkání.

Nezapomeňte ani na cestovní pojištění s dostatečnými limity. Austrálie má velice kvalitní zdravotnictví a ceny tomu odpovídají.

Letenky

Cenově rozumnou variantou je koupit letenku do Sydney a pak využít místní nízkonákladovky pro lokální přelet (např. Tigerair nebo Jetstar). V jakém městě road trip začnete, to záleží na vás – z jihu můžete vyrazit z Adelaide, ze severu z Darwinu. Občas se do Austrálie objeví akční letenky, kterých by bylo škoda nevyužít.

Nevíte si rady s lovem výhodných letenek? Zkuste Petrův #TravelHacking: Kurz o tom, jak procestovat svět levně nebo zdarma.

Pronájem auta

V Austrálii je spousta autopůjčoven. Můžete využít vyhledávač Rentalcars a následně porovnat cenové nabídky přímo na stránkách daných autopůjčoven. Nám dlouhodobě vycházelo nejlevněji Ace rental – zejména proto, že měli zdarma jednosměrnou výpůjčku.

Výhody Rentalcars:

• Velký výběr různých kategorií aut od různých půjčoven.
• Recenze půjčoven.
• Přesný rozpis toho, co je v ceně.
• Podrobné podmínky – např. ohledně spoluúčasti, tankování atd.
• Předem se hradí jen zlomek ceny (5–10 %).
• Na voucheru je přesná výše doplatku.
• Bezplatné zrušení až 48 h předem.
• Možnost přidat řidiče navíc, GPS apod. (často i zdarma).

Každá autopůjčovna požaduje na zaručení depozitu kreditní kartu. Předem zkontrolujte, do jakých států můžete s autem jet. Většina autopůjčoven má ve výluce Západní Austrálii.

Pro road trip doporučuji připlatit za SUV, hlavně pokud chcete v autě i spát. Cesty ve středu Austrálie nejsou vždy nejlepší (netýká se hlavní cesty Stuart Highway). Nezapomeňte, že na nezpevněných cestách neplatí připojištění auta. Pokud chcete zajíždět mimo Stuart Highway, vyplatí se připlatit za vůz s pohonem 4 x 4.

Při přebírání vozu zkontrolujte, že jsou v protokolu vyznačená všechna poškození auta – od oděrek na laku po promáčknuté plechy. Vyhnete se tak dohadování při odevzdávání auta.

Jak si půjčit auto jako profíci jsme sepsali do článku Jak si půjčit auto v zahraničí a na co si dát pozor.

Všechny vedlejší cesty jsou nezpevněné, SUV zde oceníte

Pojištění auta

Autopůjčovny se vždy snaží prodat svoje připojištění, které ale má spoustu výluk (střecha auta, podvozek, přední sklo… někdy i na nehody způsobené po soumraku) a jeho cena je mnohdy stejně vysoká jako cena za pronájem auta.

Připojištění půjčeného auta můžete objednat na Rentalcars hned při rezervaci auta.

Řešením může být i externí pojišťovna s lepším krytím za podstatně nižší cenu. Na českém trhu nabízí podobnou službu pouze Direct pojišťovna, a to jen ke svému produktu cestovního pojištění. Hradí spoluúčast jen do výše 1000 eur.

Pokud vládnete angličtinou, podívejte se na zahraniční pojišťovny, které nabízí připojištění za výhodnější ceny, mají méně výluk a vyšší krytí. Např. Insurance for carhire nebo Worldwide Insure.

Pozor: povinné ručení je zde ze zákona povinné jen v jednom případě, a tím je odpovědnost v případě zranění osob, nikoliv poškození vozidel. A řídí se vlevo.

64 krátkých tipů a triků ZDARMA ke stažení

Nauč se cestovat chytře. Poradíme ti, jak na cestách ušetřit a naplno si je užít. Ověřené tipy ostřílených cestovatelů.

STÁHNOUT ZDARMA

Tvé soukromí je pro nás svaté. Když tě boží cestování přestane zajímat, stačí kliknout a email zmizí v pekle.
 

Relocations

V Austrálii fungují tzv. relocations. Zjednodušeně jde o to, že autopůjčovna potřebuje převézt auto z jedné pobočky do druhé. Co to znamená pro vás? Že můžete projet Austrálii doslova za pár dolarů.

Výhody:

• Spousta autopůjčoven vám proplatí i palivo.
• Velmi levná výpůjčka – nejčastěji po vás bude autopůjčovna požadovat 1 $ za den.
• Některé půjčovny (i s ohledem na danou trasu) nabízí rozumný počet dní na převezení, stihnete tak i zajížďky a výlety.

Nevýhody:

• Striktní datum převezení auta. Je to tedy vhodné jen tehdy, nejste-li vázaní termínem a máte delší čas na cestování po Austrálii.
• Nelze na to spoléhat. Na váš termín nemusí být zrovna žádná poptávka převezení.
• Nevyhnete se zablokování depozitu na vaší kreditní kartě.

Relocations zkoukněte na Transfercar, Hippie Camper nebo Imoova.

Jak funguje relocations v Austrálii vyčtete v článku Jak procestovat Austrálii karavanem s minimálními náklady. Vyzkoušejte campervan relocation.

Kdy vyrazit

Hlavní sezona pro cesty do středu Austrálie je od června do září, kdy jsou denní teploty příjemné, noční ale mrazivé. Je tu také spousta turistů a kempy přeplněné, musíte je mnohdy rezervovat dopředu. Ideální je tedy vyrazit od března do května, nebo od října do konce listopadu – teploty jsou příjemné ve dne i v noci a turistů je méně.

My jsme vyrazili v lednu, od čehož nás všichni Australané odrazovali, protože běžné denní (i noční) teploty jsou okolo 40 stupňů. Mělo to však mnoho výhod – kempy byly prázdné, nikde mnoho turistů, na cestách klid… Člověk tak má pocit naprosté svobody.

Záleží tedy jen na vás, co upřednostňujete.

Road train neboli silniční vlak potkáte na cestě několikrát denně

Kolik stojí road trip v Austrálii?

Pro dva lidi na týden počítejte s částkou okolo 18–23 tisíc (samozřejmě bez letenky). V této kalkulaci je zahrnutý pronájem auta (SUV, bez pojištění), benzin, kempovací výbava a jídlo. Pokud pojedete ve čtyřech, dostanete se na částku 5000 Kč za týden na osobu. Je to ale varianta pro dobrodruhy, co spí v autě nebo ve stanu. Jestli vyhledáváte pohodlí, přidejte si nejméně 2000 Kč za dvojlůžkový pokoj/noc (a v sezoně ještě víc).

Než začnete plánovat road trip, prohlédněte si průvodce Austrálie – multikulturní ráj, pláže na dosah ruky a životní styl jako ze snu.

Než vyrazíte, plánujte

Pro cestu do buše platí staré zlaté pravidlo – vždy připraven. A pokud vyrážíte mimo sezonu (prosinec, leden, únor), pak to platí dvojnásob. Určete si trasu – kam chcete jet, co chcete navštívit. Pokud nevíte, můžete se inspirovat tipy v tomto článku.

Usnadněte si plánování s mobilními aplikacemi – CamperMate, PetrolSpy, Mapy.cz.

CamperMate vám ukáže všechny kempy (včetně odpočinkových parkovišť u cesty). Díky ní najdete místo na přespání, zjistíte vybavenost i cenu a můžete pročíst komentáře ostatních uživatelů. Funguje i off-line.

PetrolSpy sdružuje seznam všech benzinek, uvádí i ceny (ale ne všechny benzinky aktualizují údaje). Funguje jen on-line.

Mapy.cz jsou super produktem seznamáckého týmu. Stáhněte mapy zemí, kam se chystáte, a prohlížejte off-line. Mnohdy jsou tyto mapy podrobnější než googlovské, dokonce zvládají off-line navigaci.

Jaké další aplikace oceníte na cestách? Čtěte 72+ nejlepších cestovatelských aplikací a služeb.

Užitečné rady před startem

• S kempovací výbavou se nemusíte vláčet z domu. Za přijatelné ceny vše nakoupíte v Kmartu (od stanu přes karimatky a deky až po nádobí).
• Určitě si vezměte min. 2 kanystry – jeden na vodu a jeden na benzin. Seženete je v Bunningsu, což je obchod pro kutily, něco jako náš Hornbach. Stojí kolem 20 $.
• Pitnou vodu zadarmo doplníte ve větších městech. Fontánky jsou nejčastěji v parcích nebo u benzinek. V infocentrech většinou vědí, kde tyto fontánky nebo kohoutky jsou, ochotně vám poradí. My jsme v létě během 14 dní nekupovali vodu ani jednou.
• Mobil zaplňte hudbou (nebo si vezměte dostatek cédéček), bude se vám to při dlouhé rovné cestě hodit. Rádio nechytnete a dobrá hudba bude skvělým společníkem. Jestli místo hudby preferujete mluvené slovo, stáhněte si audioknihy nebo třeba zajímavé cestovatelské podcasty.
• Pokud budete spát v autě mimo sezonu, určitě si sbalte síťku (poslouží kus běžné záclony) a izolepu. Přelepte záclonu přes okýnka – máte tak větrání i ochranu před hmyzem. Hlavně v sezoně toto opravdu nepodceňte, může vám to zkazit celou výpravu.
• Pokud budete spát v autě v sezoně, přibalte teplé oblečení. Noční teploty klesají někdy až k nule.

Jídlo

V Austrálii se dá poměrně dobře najíst za pár korun. My jsme hodně využívali potraviny v akci, hlady jsme netrpěli, konečný stav útraty byl 6 $ na osobu a den. Pokud jste labužníci, počítejte s částkou kolem 15 $ za den.

Australané milují grilování a všude seženete maso – naložené, naporcované, zabalené. Cena masa je velmi podobná jak u nás. Ve spoustě kempů a parků najdete veřejné grily.

Nejlevnější potraviny nakoupíte v ALDI (obdoba Lidlu). Dobré ceny a široký výběr má i Woolworths a BIG W. Nic nezkazíte konzervami a plechovkami. V Austrálii mají výborné tuňáky s cenou kolem 90 centů. Pro přehled uvádím přibližné ceny dalších potravin: plechovka ovoce 2 $, wrapy 3, grilované kuře 9, jablka 5 $ za kilo, lískooříšková pomazánka 3 $. Australský dolar je řekněme za 16 Kč.

TIP: Grilované kuře seženete v každém větším marketu. Bývá plněné nádivkou a vystačí vám na oběd i večeři.

Grilované kuře jako hlavní chod romantické večeře při západu slunce :-)

Na co dát pozor

• Nejezděte po soumraku. Opravdu ne. Zvířat je v buši fakt dost a po soumraku začíná jejich aktivita. Cestou uvidíte spoustu mrtvých zvířat na krajnici, zejména klokanů. Ti jsou přitahovaní světly aut a mají zvláštní schopnost skočit vám přímo pod kola. Totéž platí, pokud vyrazíte brzy ráno.
• Pravidelně kontrolujte zásoby vody a paliva.
• Austrálie má velmi slabou ozonovou vrstvu. Nešetřete na kvalitním opalovacím krému s vysokým faktorem a noste pokrývky hlavy. Vyhnete se nepříjemnému přehřátí organismu.
• Pokud vyrazíte v australském létě, většina treků zavírá velmi brzy (např. Kings Canyon v 9 hodin, výstup na Uluru v 8 hodin). Informujte se v infocentrech o aktuální situaci. Poznámka: výstup na Uluru bude od 26. 10. 2019 trvale zakázán a uzavřen.
• Na spoustě míst nebudete mít signál. Někdy celé dny. Proto znovu připomínám – plánujte dopředu.

Itinerář

Na následujících řádcích budu vycházet z vlastní trasy a zkušenosti. My jsme startovali z Adelaide, jeli na sever po Devils Marbles a pak jsme se vraceli přes Uluru zpět (protáhli jsme to až do Melbourne přes Great Ocean Road).

• Pokud chcete jet obráceně, otočte itinerář vzhůru nohama. :-)
• Jestli chcete jet pouze jednosměrně Adelaide–Darwin, doporučuji zařadit NP Uluru a Kata Tjuta na 4. den.
• Při verzi Darwin–Adelaide vám Uluru vyjde na zhruba 6. den.

Pár základních informací a doporučení:

• Z Adelaide do Darwinu ujedete 3028 km. Uprostřed je město Alice Springs, vzdálené z Adelaide 1503 km.
• Ubytování, benzinky a jídlo můžete na trase obstarat pouze zde: Port Augusta, Pimba, Glendambo, Coober Pedy, Cadney, Marla, Kulgera, Erldunda, Stuarts Well.
• Cena benzinu se pohybuje od 1,3 po 2 $. Čím dál mimo civilizaci budete, tím dražší bude i benzin. V hlavní sezoně může být benzin na Uluru dražší než 2 $.
• Povolená rychlost je v Jižní Austrálii 110 a v Severním teritoriu 130 km/hod.
• Pořiďte si SIM kartu Telstra – je to jediný operátor, který má na téhle trase alespoň částečné pokrytí.
• Zastavujte často na odpočinek. Ideálně co dvě hodiny. Stuart Highway je stovky kilometrů rovná silnice, zdánlivě nekončící a unavující. Nikam přece nespěcháte a v rudém středu dvojnásobně platí, že cesta je cíl. ;-)
• Pozor na silniční vlaky – road trainy. Mohou být až čtyřnávěsové (55 metrů dlouhé). Předjíždějte je s velkou opatrností.
• Zjistěte, kde je v autě rezerva a zda máte potřebné nářadí pro různé případy. Asistenční služby se nedovoláte.
• Ubytování můžete rezervovat on-line na serveru Agoda nebo Booking.

Ukázka TRAVEL JOBS - knihy od autorů Travel Bible

Proč jezdit do světa na pár týdnů, když tam můžeš strávit několik měsíců a přitom si ještě vydělávat. Jak? Objev 135 způsobů jak si vydělávat na cestách. Stáhni si ukázku 44 stran zdarma.

STÁHNOUT UKÁZKU

Tvé soukromí je pro nás svaté. Když tě boží cestování přestane zajímat, stačí kliknout a email zmizí v pekle.
 

1. den: Adelaide–Pimba

• Vzdálenost: 480 km – zhruba 4,5 hodiny.
• Benzinky: do Port Augusty často, poté v Port Augustě a Pimbě (174 km).
• Mobilní pokrytí: Telstra po celé trase.

Tipy na trase

V Adelaide půjčíte auto, nakoupíte jídlo, potřebnou výbavu a po Princess Highway jedete celkem nudnou cestou do Port Augusty. Cestou můžete udělat odpočinkovou u jezera Lochiel – velké, ale suché jezero pro lochnesku.

V Port Augustě můžete v parku dočepovat vodu do kanystru, ugrilovat sváču a dotankovat benzin. V místním parku je spousta Aboriginců – podivínů, ale toto místo je současně pod pečlivou kontrolou policistů.

Cedule v Port Augustě, která říká, že do Alice Springs je to co by kamenem dohodil :-)

Ubytování

V městečku Pimba je motorest, kde se lze ubytovat, a benzinka, veřejná sprcha (2 $), toalety, kryté posezení. Za přenocování v autě místní sdružení prosí o příspěvek 5 $/osobu. Je to rušné místo, křižovatka dvou highways, ale protože v noci moc aut nejezdí (sem tam road train), vyspíte se.

Můžete také v Pimbě odbočit vpravo a dojet do Woomery (6 km), kde je kemp i pro karavany. Městečko bylo založené v 50. letech jako projekt mezi Austrálií a Británií v rámci studené války a testovaly se zde rakety.

V Austrálii je ve většině kempů tzv. self check-in. Vezmete obálku, vyplníte údaje, přiložíte peníze a vložíte do schránky. Nevím, jak v sezoně, ale mimo ni to nikdo nekontroluje. Přesto si myslím, že je fajn přinejmenším ocenit, že se o kempovací místa někdo stará, a zaplatit požadovanou částku.

Varianta: pokud máte čas, odbočte u Port Augusty na východ do národního parku Flinders Ranges. Doporučuji zde zůstat alespoň jednu noc a vyrazit na nějaký z mnoha trailů.

Solných jezer je v Austrálii opravdu hodně, vodou se zaplní jen zřídka

2. den: Pimba – Coober Pedy

• Vzdálenost: 366 km, 3 hodiny.
• Benzinky: Pimba, Glendambo, Coober Pedy (mezi Glendambem a Coober Pedy není žádná možnost dotankovat – 254 km).
• Mobilní pokrytí: do Glendamba to je ok, zhruba 30 km za ním už signál není, až zas v Coober Pedy.

Tipy na trase

Za Pimbou se zastavte u některého z mnoha solných jezer, která tu jsou. Nejdostupnější je jezero Hart, vstup na něj je však zakázaný. Pokud jste sběrači kešek, můžete tu najít svůj poklad. Na cestě dejte pozor na pštrosy emu, v této oblasti jich je hodně.

Glendambo je vtipné městečko, kde podle cedule žije zhruba 30 lidí a 2 miliony much. Tuto ceduli najdete při výjezdu z městečka – vítá řidiče přijíždějící ze severu. Jsou tu 2 roadhousy, kde se můžete stavit na oběd.

Uvítací cedule v městečku Glendambo

Do Coober Pedy je pak cesta poměrně nezajímavá, je tu už málo stromů a krajina začíná být pustá. Samotné město je ale zajímavé velice. Je to tzv. podzemní město, v jehož okolí se těží opál. Jakmile začnete vidět jakoby krtince, ano – blížíte se k němu. Poznáte to i podle stoupajících teplot na teploměru – tato oblast patří k nejteplejším v Austrálii. V létě tu běžně bývá nad 40 stupňů, zažili jsme to na vlastní kůži. Proto je tohle městečko zajímavé podzemními stavbami. V létě ale jsou některé atrakce zavřené.

V Coober Pedy je opravdu co objevovat – můžete tu zůstat i dva dny a vykopat svůj opál, navštívit podzemní doly, opálové obchody, podzemní kostely, kavárny, projet se krajinou Breakaways a Moon Plain – budete si tu opravdu připadat jak na Měsíci.

Návštěvu Coober Pedy rozhodně nevynechejte

Kolem městečka se táhne slavný Dog Fence – 5600 km dlouhý plot, který vede napříč Austrálií a odděluje psy dingo na severu od stád ovcí na jihu.

Ubytování

Blízko Coober Pedy je kempovací parkoviště (nevybavené ničím, ale zadarmo, s krásným výhledem na západ slunce). Pokud chcete zažít něco netypického, využijte některého z podzemních hotelů (dvojlůžkový pokoj od 70 $).

V infocentru si můžete koupit za 10 $ povolení k vjezdu na Breakaways. Vjet je však možné i od severu, kde žádné upozornění na potřebné povolení není (ani není kde ho tam koupit). My povolení měli, ale nikde ani človíčka.

Breakaways vás dostane svými nádhernými barvami a měsíční krajinou

3. den: Coober Pedy – Alice Springs

• Vzdálenost: 711 km, 7,5 hodiny.
• Benzinky: Coober Pedy, Cadney Park, Marla, Kulgera, Erldunda, Alice Springs.
• Mobilní pokrytí: 30 km okolo Coober Pedy, 20 km okolo Marly, Kulgery.

Tipy na trase

Zhruba 50 km od Coober Pedy protíná Stuart Highway slavný Dog fence. My ho cestou na sever minuli – není vůbec značený a nevšimnete si ho. Doporučuji sledovat značku na Windy mapách, kde je místo vyznačené.

Kolem cesty je hodně stád dobytka, jeďte opatrně (jak už ale jedete celou cestu, že?). ;-) U Cadney Parku je odbočka na Painted Desert, přístupná pouze pro 4 x 4 (my ji nejeli, nemám bližší informace). V Cadney Parku si můžete odpočinout a dotankovat. Cestou do Marly je hodně mrtvých klokanů u cesty, takže opatrnost je opět na místě.

Přímo v Marle je malý obchůdek, roadhouse a kemp. U benzinky je pěkný „kilometrovník“ – cedule s informacemi, kolik kilometrů je to do Sydney, Darwinu apod. Hlavně je však věnovaný Oodnadatta tracku, který tu začíná/končí (dle toho, jak jedete).

Z Marly už je to „kousek“ (v našem outbackovém měřítku) na hranici Jižní Austrálie a Severního teritoria. Na hranici je parkoviště se zastřešeným posezením a informačními cedulemi o historii této oblasti. Určitě si zde zastavte na fotku u kamenného monolitu, který vás vítá v obou státech – z každé strany.

V Severním teritoriu je povolená rychlost 130 km/hod, ale většinou je značkami upravená na 110 km/hod. A při téhle cestě fakt nemá cenu jet rychle – neužijete si buš okolo ani pocit svobody.

První hospůdkou v tomto státě je Kulgera Roadhouse. Samozřejmě je tu i benzinka, kemp, policejní stanice a pár rančů, jak by Američané nazvali staré farmy. Pokud si chcete udělat zajížďku ze Stuart Highway, v Kulgeře můžete sjet např. na Old Ghan Track, který vás taky dovede do Alice Springs. Bude to sice dál, ale zato horší cesta.

Pokud pokračujete po Stuart Highway, budete míjet několik vyschlých potoků, pískovcových útvarů a za zhruba 45 minut dorazíte do Erldundy – odbočky na Uluru. Tady si určitě zastavte na odpočinek, je tu emu zoo a klasická trojice – roadhouse, benzinka, kemp. Hodně často zde staví zájezdové autobusy, takže přes sezonu je dost nabito. Pokud byste tady chtěli přespat (červen–září), hodně dopředu zarezervujte pokoj i místo v kempu.

Z Erldundy už je to jen asi 2 hodiny do Alice Springs, centra střední Austrálie. Krajina začne být dost hornatá, protože samotné město leží v MacDonnellově pohoří, kolem je ale spousta dalších hor. Město vás možná trochu vyvede z míry – žije tu převaha domorodých obyvatel a bohužel tu není úplně bezpečno. Policie nestačí město dostatečně chránit, tak tu funguje ještě soukromá bezpečnostní služba. Buďte opatrní, nechoďte venku za tmy a doporučuji ubytovat se v některém se zdejších kempů (spát na odpočívadle u města bych si netroufla… nač zbytečně riskovat).

V městě najdete moderní infocentrum, kde si můžete vzít mapy MacDonnellova parku, Uluru a Kata Tjuty NP, Devils Marbles a co vás dál napadne. Pracovnice mají i informace o uzavřených trailech, omezených „otevíracích dobách“ treků apod. Poradí vám, co zajímavého můžete vidět v městě samotném. Zajímavá je vyhlídka na město, kde je také válečný pomník. V supermarketu Woolworths doplňte zásoby a na benzince natankujte za klasické australské ceny (doporučuji Shell, kde zdarma doplníte vodu: na parkovišti pod stromem tam je kohoutek s pitnou vodou – zaměstnanci vám poradí, kde ho najít).

Prohlídku města nechejte na druhý den ráno – pokud jedete podle itineráře, dorazíte do Alice Springs navečer. A zítra na to bude čas.

4. den: Alice Springs – Devils Marbles

• Vzdálenost: 404 km, 4,5 hodiny.
• Benzinky: Aileron, Anmatjere, Ti Tree, Barrow Creek, Wycliffe Well, Devils Marbles hotel.
• Mobilní pokrytí: v okolí uvedených benzinek.

Tipy na trase

Ráno si projděte město. Zajímavá je ulice Todd Mall. Najdete zde galerie, suvenýry a kavárny. Každou druhou neděli se zde pořádají trhy. Častým turistickým cílem je i Desert Park, což je v podstatě safari, kde za 32 $ uvidíte všechny tváře outbacku, faunu i flóru. Podle mě však to je dost vysoké vstupné na to, že spoustu zvířat potkáte i během cesty.

Pokud jste přemýšleli, jak se děti ze zdejších „rančů“ dopravují do škol, když se zde vzdálenosti počítají na stovky kilometrů, můžete navštívit „vzdušnou školu“. Je známá po celém světě právě tím, že se do ní žáci sváží letadly. Škola je veřejnosti otevřená od 9 do 17 hodin a drobné vstupné slouží na její chod.

Dál si můžete vyšlápnout na Mt. Gillen. Zhruba dvouhodinový trek začíná u památníku Johna Flynna (zakladatele letecké zdravotnické služby). Zajímavostí je, že původní kámen, který památník tvořil, byl z Karlu Karlu, ale protože to byl kámen z posvátné oblasti, Aboriginci usilovali o jeho vrácení zpět. Dnes je tedy nahrazený jiným.

Cesta na Devils Marbles je snad nejrovnější, jakou jsem kdy viděla. Na celé její délce je jen jedna větší zatáčka. Cestou si určitě udělejte zastávku na UFO benzinové stanici (375. kilometr). Nemůžete ji přehlédnout – celá je pomalovaná ve vesmírném stylu a můžete si tu i rezervovat mezigalaktické lety. Navíc benzin je za dobrou cenu. Do Devils Marbles už je to kousek.

„Ďáblovy kuličky“ vypadají, jako by je tu opravdu někdo rozsypal

Přímo v národním parku je kemp za 3,30 $/os. (není zde sprcha, jen stolky a místo pro auta). V sezoně se připravte na davy a přijeďte dostatečně brzy (určitě před pátou hodinou). Mimo sezonu je tu prázdno, ale když jsme tam byli my (v lednu), bylo opravdu vedro. A to nejen ve dne, ale pod 40 stupňů začala teplota klesat až po půlnoci. Pro spaní v autě ideální podmínky. Pokud upřednostňujete klid, doporučuji přenocovat v některém z blízkých kempů (Wauchope na jihu, Bonney Well na severu).

Oblast parku Karlu Karlu, kde se Devils Marbles nachází, je posvátným aboriginským místem a váže se k ní spousta zajímavých příběhů. Nemůžete minout: najednou se z toho rovného nic začnou kolem povalovat kulaté kameny – tak to je ono. Parkoviště zde není velké, což je hlavně v sezoně problém. Pokud máte mapku z infocentra v Alice Springs, tak už víte, že jsou zde čtyři možné okruhy (krátké – my jsme za tři hodiny prošli tři z nich).

Pokud mapku nemáte, nezoufejte – jsou zde výstižné informační tabule. Trasy vedou mezi kameny, můžete se procházet přímo mezi nimi, dotknout se jich, ale nelezte na ně – je to posvátné místo. Kvůli horkému počasí v létě doporučuji přijet ráno a kolem 11. hodiny už mít vše prohlédnuté. Ještě rada pro vášnivé fotografy – kvůli barvám jsou zde nejlepší fotky jak při západu, tak východu slunce.

Pustá krajina dodává tomuto místu tajemnou atmosféru

5. den: Devils Marbles – MacDonnellův park

• Vzdálenost: zhruba 400 km, 4,5 hodiny.
• Benzinky: Devils Marbles hotel, Wycliffe Well, Barrow Creek, Ti Tree, Anmatjere, Aileron, Alice Springs, Mount Zeil nebo Hermannsburg (podle odbočky, kterou zvolíte).
• Mobilní pokrytí: v okolí uvedených benzinek, Alice Springs. V MacDonnellově parku NE! Pouze okolo Hermannsburgu.

Tipy na trase

Z Devils Marbles se vrátíte do Alice po již známé cestě. Nebojte, že by to bylo nudné. Krajina kolem je tak zajímavá, že se buše nebudete moct nabažit, uvidíte. Cestu si můžete zpestřit návštěvou budovy bývalé telegrafní stanice v Barrow Creek, ze které je nyní muzeum. Vstupné se neplatí, místo si můžete sami projít a na cedulích vyčtete zajímavé informace. V Alici Springs opět dotankujte (benzin je tu levnější než potom v parku), doplňte vodu a zásoby v supermarketu. Pokud jste si v infocentru ještě nevyzvedli mapku, udělejte to. Rovnou vám řeknou, jestli jsou některá místa v parku zavřená. A potom vzhůru do západní části MacDonnellova pohoří.

Benzinová UFO stanice Wycliffe Well

Park je rozdělený na několik zastávek. Každá má parkoviště, toalety, piknikové stoly, většina i grilovací pulty. Hlavní cesty jsou zpevněné, odbočky většinou nezpevněné. Je tu i několik cest pouze pro 4 x 4. (Pokud nemáte, nemůžete jet západní stranou směrem na Kings Canyon po Mereenie Loop. Sice jsme to měli v plánu, ale v infocentru nám řekli, že to není určené pro auta 2WD.)

Na tento úsek mezi Gosse Bluff a Kings Canyon musíte koupit povolení za 5 $ (Hermannsburg, Visitor´s centre v Alice Springs nebo Kings Canyon Resort), protože pojedete přes soukromé aboriginské území. Směrodatná je vždy cedule, která uvádí, zda je cesta otevřená, nebo zavřená, příp. je tam napsané „4WD only“.

Mereenie Loop je jiné označení pro Red Centre Way, která začíná v Alice Springs, pokračuje přes MacDonnellův park, Kings Canyon a končí na Uluru. Pak vede zpět do Alice Springs přes Erldundu a Stuart Highway, takže nemusíte být smutní, že byste se po ní neprojeli, pokud máte jen 2WD auto.

Ukazatel Red Centre Way

Jednotlivé zastávky parku:

• Simpsons Gap: několik kratších procházek, ráno a navečer jsou zde vidět skalní wallaby (menší druh klokana).
• Standley Chasm: jediná placená túra (12 $/osobu). My jsme ji nešli – podle mě je v parku tolik zajímavých treků, že je zbytečné za jeden platit.
• Ellery Creek Big Hole: placený kemp (5 $/osobu), plně vybavený, můžete si zaplavat ve zdejším jezírku.
• Serpentine Gorge: plavání a túry.
• Serpentine Chalet: kempování a túry.
• Ochre Pits: posvátné aboriginské místo kvůli okrovým skalám. Procházka mezi těmito nádherně zbarvenými skalami je kouzelná.
• Ormiston Gorge: návštěvnické centrum, piknikové stoly, velké parkoviště, možnost přespání. Můžete si zaplavat v jezírku, vyjít na vyhlídku nebo se vydat na některou z delších túr.
• Two Mile: pokud nechcete platit dražší ubytování v Glen Helen, můžete využít toto místo. Nenabízí však žádnou vybavenost.
• Glen Helen: resort s ubytováním, benzinkou, občerstvením. Možnost zaplavat si a vyrazit na trek.

Tady končí zpevněná cesta, dál je vhodná jen pro 4 x 4.

• Roma Gorge: aboriginské místo, možnost treků.
• Redbank Gorge / Mt. Sonder: kempování v přírodě, treky, plavání.
• Mt. Zeil: nejvyšší hora Severního teritoria, možnost treku a kempování v buši.

Ochre Pits – posvátné místo aboriginských mužů. Ani domorodé ženy nesmějí kameny kopat

Všechny tyto zastávky jsou na severní straně (Namatjira Drive). Z Alice Springs jste přijeli po Larapinta Drive, která pokračuje na jih. Na jižní části bude určitě taky krásná příroda, ale nejsou tam promakané zastávky jako na severní odbočce. Zpevněná cesta vede jen po Hermannsburg. Podle mého názoru nemá cenu tam zajíždět.

V tomto parku najdete slavný Larapinta trail. Je dlouhý 223 km a určený pro zdatné sportovce. Projdete ho za zhruba 15 dní, můžete však jít jen některé jeho úseky (z uvedených zastávek). Pokud se rozhodnete pro tuto možnost, pečlivě se připravte a dodržujte všechna doporučení parku. Týden předtím, než jsme přijeli, na trailu zahynul americký turista – sešel z cesty (což se stane snadno, stačí na chvíli povolit pozornost) a už nenašel cestu zpět. Zemřel žízní.

V MacDonnellově parku doporučuji strávit alespoň den dva, ať si můžete projít všechna zajímavá místa. Pokud chcete jít některou z delších túr, pár dní přidejte. Rozhodně to není ztráta času, park je nádherný se spoustou překrásných výhledů a impozantních hor. Minimum na zběžnou prohlídku všech míst je půl dne.

6. den: MacDonnellův park – Kings Canyon

• Vzdálenost: zhruba 480 km, 6 hodin.
• Benzinky: Alice Springs, Erldunda, Ghan, Kings Creek Station, Kings Canyon Resort.
• Mobilní pokrytí: okolí Alice Springs, Erldunda.

Tipy na trase

Pokud jedete v sezoně, kvůli volnému místu v kempu (a mnohdy i na parkovišti) vyrazte brzy ráno. Pokud jedete v létě, můžete vyrazit před obědem, bude vám to stačit na dojezd před západem slunce.

Tento den bude převážně jen tranzitní. Samozřejmě opět důrazně doporučuji: zastavte každé dvě hodiny na odpočinek a tyto zastávky spojte s místy, která vás po cestě zaujmou.

Necelých 150 km před Erldundou je odbočka na Rainbow Valley. Podle fotek je to nádherné údolí, ale cesta, která k němu vede, je nezpevněná a samá vlnka (40 km). S autem z půjčovny bych do toho nešla. Pokud máte auto 4 x 4, je to bez problému.

Mimo sezonu tu budete na cestách skoro sami

Protože bránu na nejlepší túru v Kings Canyonu zavírají už v 9 hod, je potřeba včas dorazit na parkoviště, kde trek začíná. Doporučuji tedy po celodenním přejezdu přenocovat v nejbližším kempu, nebo na nejbližším parkovišti (najdete v aplikaci CamperMate) a ráno zavčas vyrazit. Pokud vám nevadí připlatit za vybavený kemp (či dokonce soukromé pokoje), využijte nabídky Kings Canyon Resort, nebo Kings Creek Station. V samotném Watarrka parku kempovat nelze.

My jsme vyjeli pozdě z MacDonnellova parku a museli přespat na parkovišti vzdáleném 2 hodiny cesty od Kings Canyonu. Je to taky možnost, ale ráno musíte vyjet dost brzy a připravíte se o síly.

7. den: Kings Canyon – Uluru

• Vzdálenost: 300 km, 4 hodiny.
• Benzinky: Kings Creek Station, Kings Canyon Resort, Curtin Springs, Yulara.
• Mobilní pokrytí: wifi na parkovišti u Kings Canyonu, okolí Yulary.

Tipy na trase

Cena benzinu je v rudém středu vyšší než v ostatních částech Austrálie. V lednu 2018 jsme nikde netankovali nad 2 $, ale v létě jsou ceny benzinu vyšší.

Možná vám přijde zbytečné zdržovat se před příjezdem na Uluru další odbočkou. Je mi jasné, že netrpělivě čekáte, kdy už na Uluru konečně dorazíte. Ale pozor. Přestože Kings Canyon není tak známý jako Uluru, rozhodně není méně impozantní. Mnozí lidé dokonce říkají, že je to větší zážitek než Uluru samotné. Jeho vyřazením z itineráře byste tedy udělali velkou chybu.

Kings Canyon leží v národním parku Watarrka. Nabízí několik túr od krátkých až po dvoudenní Giles Track. Co zde ale opravdu stojí za to? Rim walk – túra vedoucí po samém okraji kaňonu. Vede přes The Lost City (Ztracené město), což jsou zvětralé kopule, a Garden of Eden (Rajskou zahradu). Celý trek vám zabere 2–4 hodiny (podle toho, jací jste sportovci a jak moc vás zdrží focení). Už jsem zmínila – kvůli vysokým teplotám brána treku zavírá v 9 hodin, proto je třeba přijet včas. Pořádně se vybavte vodou – můžete ji doplnit na odpočívadle na parkovišti. Klobouk, opalovací krém a vhodnou obuv už snad ani nemusím připomínat.

Celý trek je dlouhý 6 km. Jakmile překonáte úvodní prudké stoupání, nahoře už jdete v podstatě pořád po rovince. Pokud se necítíte celý trek, můžete jít z druhého konce – uvidíte sice jen část kaňonu, ale trasa není tak náročná a dlouhá (končí ve třetině velkého okruhu). Připravte se ale, že v létě to bude jak na Václaváku.

Kings Canyon – ano, nad touto kolmou stěnou se můžete volně procházet

Výhledy jsou naprosto famózní. Nikdy jsem neviděla tak rovnou useknutou skalnatou stěnu přímo pode mnou. Tento trek vás provede kolem celého kaňonu, uvidíte ho tedy z obou stran. Buďte rádi, že tu kolmou stěnu pořádně uvidíte, až kaňon obejdete. :-)

Po konci túry si opět doplňte vodu na parkovišti, trochu si odpočiňte… a vyrážíme dál, konečně na Uluru.

Cesta vám zabere zhruba 4 hodiny, určitě ale zastavujte na focení – krásných scenerií je tu víc než dost. Beztak potkáte i značku Red Centre Way, což je větší železná konstrukce, a bez fotky s ní nemůžete odjet z Austrálie. Na křižovatce, kde doprava odbočíte na Uluru (nebojte, jinou křižovatku po cestě nepotkáte), se vám možná bude zdát, že už vidíte Uluru. Nedejte se zmást – je to podobná hora, ale Uluru je zatím dost daleko na to, abyste ho mohli vidět. Toto je Mt. Conner a po cestě bude i odpočívadlo s výhledem na tuto horu. Nenechte si ho ujít. Když se dáte po červeném písku na kopec, uvidíte z jedné strany tuto horu a z druhé velké jezero.

Dotankujte v Curtin Springs, pokud potřebujete (Yulara má benzin dražší, i když ne o moc).

Ubytování na Uluru

V Uluru – Kata Tjuta NP je zakázané přespávat, čehož využívá městečko Yulara a poskytuje zázemí turistům v této jinak pusté oblasti. Stojí zde několik opravdu luxusních resortů, ubytování střední třídy i kemp pro auta a karavany. O cenách v Ayers Rock hotelu se jen zmíním – v sezoně 600 $. Asi stačí, že? Dál už můžu pokračovat s tipy pro lowcost cestovatele.

Přestože je v Yulaře Ayers Rock tábořiště, cena je dost vysoká: za dva lidi v autě zaplatíte 36 $ (a pokud máte karavan, pak 41). Navíc v sezoně je tu nával, ale tím myslím opravdu nával. Je potřeba všechno zarezervovat dopředu a obrnit se klidem a trpělivostí. Je to cena za to, že bydlíte nejblíže parku, jak to jen jde, a máte kolem sebe veškerou vybavenost. Jak tohle vyřešit? Kompromisem.

V aplikaci CamperMate se podívejte na nejbližší zelený kemp u Uluru. Je vzdálený zhruba 10 km od Yulary, což sice znamená každodenní dojíždění do NP, ale podle mě to stojí za to. Kemp, který je v aplikaci pod jménem Uluru, není vlastně kemp. Je to spíš prostor vedle cesty, dobře schovaný ve stromech, takže vás neruší světla projíždějících aut. Místa je tady opravdu hodně, navíc máte relativně dost soukromí, protože cestičky jsou oddělené stromy. 4WD auta mohou zajet až dozadu na duny, kde je výhled na Uluru. A to vše zadarmo.

Nevýhodou je, že tu není voda, WC, nic. Pokud jste ale dobrodruzi, kteří si zvládnou vodu vždy doplnit v Yulaře u návštěvnického centra a WC si vydlabat třeba lžící, pak si troufám tvrdit, že toto místo bude pro vás rájem na zemi. Moc turistů o něm neví, každý jede spát do Yulary, „kemp“ není ani nijak označen, musíte se opravdu precizně řídit podle navigace v aplikaci. V lednu jsme zde spali vždy max. se 4 dalšími auty, ale vzájemně jsme se ani neviděli. Jen přijíždět a odjíždět.

Po cestě z Kings Canyonu doporučuji nejdřív zastavit v „našem kempu“ a podívat se, kde vlastně je a jak to tam vypadá. Potom určitě dojeďte do Yulary. Ve Visitor’s Centre vám sdělí přesný čas východu a západu slunce, řeknou, kde si dočepovat vodu, a hned vedle centra je i supermarket IGA. Překvapivě tu ceny nejsou o moc vyšší než ve zbytku Austrálie. Dokonce se nám podařilo koupit toustový chléb za 0,99 $ v akci a každý den jsme měli grilované kuře s nádivkou za 8 $. Znovu však připomínám, že uvádím ceny mimo sezonu (jinak asi budou vyšší). Totéž se týká benzinu. V Yulaře je nejdražší, takže se snažte tankovat co nejméně. Brali jsme za 1,99 $, ale v létě je i za 2,50 $.

Největší monolit na světě, magické Uluru. Nadzemní viditelná část je prý jen ⅓ a zbylé ⅔ kamene jsou ukryté pod zemí

Podle času, kdy dorazíte do Yulary, můžete klidně ještě zajet i k Uluru. Vstupné do NP je 25 $ za osobu a platí 3 dny (72 hodin). Ano, čas se počítá na hodiny, proto nemusíte čekat až do druhého dne ráno a můžete si užít nezapomenutelný výhled na Uluru hned.
V mém itineráři se však budu podrobněji věnovat Uluru až v 10. dni.

Pokud byste plánovali zůstat déle, můžete koupit roční pass za 32,50 $/os.

8.–10. den Uluru – Kata Tjuta NP

• Vzdálenost: podle volby trasy.
• Benzinky: Yulara.
• Mobilní pokrytí: v celém parku.

Tipy na trase

Ráno už vás konečně čeká cesta na největší lákadlo střední Austrálie, na Uluru – Kata Tjuta NP. Masivní monolit Uluru je vidět už z dálky. Podle toho, kde je zrovna slunce, mění barvy – někdy bývá spíše hnědý, jindy nádherně cihlově červený. Jsem si jistá, že vás bude fascinovat ve všech svých barevných variantách po celé (tři) dny, kdy v NP budete.

U vstupní brány zamiřte do pravého pruhu, určeného jen pro nové návštěvníky, kde vám prodají vstupenku. Tu vždy vložíte do čtečky, zvedne se vám závora a můžete projíždět celým parkem dle libosti.

Pozor na otvírací hodiny. Liší se v každém měsíci: prosinec, leden a únor 5.00–21.00, březen 5.30–20.30, duben 5.30–20.00, květen 6.00–19.30, červen a červenec 6.30–19.30, srpen 6.00–19.30, září 5.30–19.30, říjen 5.00–20.00, listopad 5.00–20.30.

Spolu se vstupenkou obdržíte i mapku parku (ale možná už ji dávno máte z infocentra v Alice Springs) se všemi potřebnými informacemi. Teď se dostávám k vysvětlení, proč u Uluru není itinerář rozepsaný den po dni. Tady to totiž vůbec nemá cenu. Vyjmenuju vám, co tu jde dělat a co stojí za to, ale vy si to přizpůsobte svým možnostem. Ať ale tolik netápete: tady je den po dni, jak jsme si to užili my:

1. den – večer příjezd, západ slunce na Uluru, sunset viewing (car park).
2. den – ráno Uluru, Base Walk: procházka kolem Uluru, duny na bus park sunset view, západ slunce na sunset viewing.
3. den – Kata Tjuta – túra Valley of the Winds, Walpa Gorge, západ slunce na sunset view.
4. den – východ slunce na sunrise and sunset viewing, Uluru climb – výšlap na Uluru, Cultural Centre, odjezd.

Netypický pohled na Uluru z druhé strany

Pár praktických tipů:

1. Pokud budete zůstávat aspoň na dva západy a dva východy, prostřídejte si pohled na východ slunce z parkoviště pro pozorování západu slunce a naopak. Nejlíp, když právě budou mraky slunci překážet v cestě. Uvidíte zase jiné zbarvení Uluru a můžete nafotit zajímavé pohledy.
2. Nejlepší výhled na Uluru na parkovišti pro sunset view je ve směru jízdy od vstupní brány na konci parkoviště, 6. parkovací místo od konce. Je tam nejčistší pohled (minimum keřů a stromů).
3. V našem itineráři není východ ani západ slunce nad Kata Tjutou – to ale neznamená, že to nebude stát za to. My jsme se jen nedokázali nabažit Uluru, navíc na východ slunce nad Katou musíte vstávat hodně brzy (hlavně mimo sezonu, kdy slunce vychází kolem 6. hodiny) a u brány je potřeba být hned v 5 hodin, kdy se park otevírá. A ze západu vás zas čeká dlouhá cesta ven z parku + cesta do našeho tajného „kempu“, takže pojedete za tmy.
4. Pitná voda je k dispozici téměř na všech parkovištích a podél pěších tras. Nemusíte se tedy zásobit velkým množstvím vody, jen mějte dostatečně velkou láhev, kterou budete podle potřeby doplňovat.

Pozor: Uluru climb – jeden z nejdiskutovanějších výstupů na světě. Lézt, nelézt? Po dlouhá léta Aboriginci marně usilovali, aby byl tento výstup zakázán, vždyť se jedná o posvátnou horu, která pro ně má opravdu silný význam. Nakonec se jim to podařilo. Od 26. října 2019 je výstup na Uluru zakázaný.

10 tipů, co můžete podniknout na Uluru

• Dune walk

Jsou na parkovišti pro autobusy pro sunset viewing, je tedy třeba toto místo navštívit do 16 hodin, pak sem mohou jet pouze autobusy. Je to krásná procházka s výhledem na Uluru. Vyfotíte si typickou rudo-australskou fotku, kdy stojíte na rudém písku a za vámi je majestátní monolit. Procházka je krátká, max. 600 m tam i zpět. Pozor, v létě písek dost pálí.

Pohled na Uluru z písečných dun

• Sunset viewing

Odtud vedou ještě 2 pěší túry – Minymaku (1 km) a Watiku (1,5 km). Na Minymaku se dozvíte o ženských pracích, jako je sbírání bobulí (a obecně jídla v buši) a o hrách, kterými se baví malé děti. Je to „ženská cesta“. Watiku je oproti tomu „mužská cesta“, která vás seznámí s tím, jak vyrábět nástroje, jak lovit a jak se starat o zem.

• Uluru Base Walk

Procházka kolem celého Uluru vám zabere zhruba 3–5 hodin a v nohách budete mít 11 km. Začátek i konec je na Mala carpark. Procházka není náročná, jdete pořád po rovince, občas jsou po cestě lavičky na odpočnutí. Uluru si prohlédnete ze všech stran, některá zákoutí vás překvapí, pokud kolem monolitu nečekáte třeba jezírka. Po celé trase jsou také informační cedule, které vám sdělí zajímavosti ze života Aboriginců, o jejich kultuře a vazbách na Uluru.

Pokud nechcete/nemůžete jít celý Uluru Base Walk, můžete jít jen některé jeho úseky:

• Mala walk

Jeden z úseků Base Walk. Začíná na Mala carpark a vede 1 km na Kantju Gorge. Zpět se vracíte stejnou cestou. Uvidíte např. aboriginskou „školu“ pro chlapce, kuchyň a místnost pro staré muže, kteří hlídali, aby nikdo nepovolaný nevstoupil dál do prostoru, kde se odehrávaly rituály. O zajímavém životě aboriginských kmenů můžete přemýšlet na konci této procházky, kde je krásné jezírko. Je to vyloženě oáza klidu.

• Lungkata walk

Další z úseků Base Walk, který začíná buď na Mala carpark, nebo Kuniya carpark. Je to 4 km dlouhá procházka (tam i zpět).

• Kuniya walk

Nejkratší ze všech procházek kolem Uluru a taky nejvíc navštěvovaný úsek kvůli zájezdům, které sem vozí své klienty. Z Kuniya carpark jdete pouze 1 km (tam i zpět). Cílem této procházky je Mutitjulu Waterhole. V období dešťů tu je zajímavý vodopád.

• Liru walk

Nevede přímo kolem Uluru, ale z Mala carpark vás dovede do Cultural Centre. Tam i zpět je dlouhá 4 km. O kulturním centru píši níže.

• Komentovaná prohlídka

Pracovníci parku pořádají každý den komentované procházky, kde zájemcům poví něco k historii lidí z kmene Mala, o skalním umění a o tradiční kultuře lidu Anangu. Říjen–duben 8.00, květen–září 10.00 hodin. Sraz: Mala carpark u značky Mala walk.

Na všech těchto trasách se dozvíte spoustu informací o aboriginské kultuře a o tom, co oni sami nazývají „Dreamtime“. Takhle označují to, co bylo na počátku všeho. Tehdy duchové – jejich předkové stvořili svět i lidi, ustanovili zákony země a morální pravidla. Tito předkové jim také vytvořili a ukázali místa, která mají být posvátná. Dreamtime je základem aboriginské kultury a náboženství a je opravdu zajímavé dozvědět se o něm víc. Nejlíp se s ním seznámíte právě na Uluru.

• Uluru climb

Výstup na horu je velmi diskutovaná otázka, a to jak ve společnosti obecně, tak hlavně na cestovatelských fórech. Pro Aborigince je Uluru velmi posvátné místo a ve všech turistických materiálech na vás vykukuje prosba, abyste na Uluru nelezli. Podložené to je i racionálními důvody – 36 mrtvých od roku 1950, velmi náročný výstup. Ani my jsme se dlouho nedokázali rozhodnout, zda nahoru jít. Já nakonec nešla (nejen z úcty k domorodé tradici, ale výstup je opravdu náročný a můj strach z výšek mě paralyzoval už dole, když jsem si představila cestu zpět z toho prudkého kopce). Manžel se rozhodl jít (zejména proto, že od konce října 2019 již nebude možné na Uluru vylézt).

Po výstupu na vrchol Uluru se vám naskytne takový pohled

Pokud se rozhodnete na Uluru vylézt, počítejte zhruba 1–3 hodiny tam i zpět. Určitě se vybavte vhodnou obuví (kámen dost klouže a stoupání je extrémně strmé) a dostatkem vody. Doporučuji hlídat si, kdo jde nad vámi – zejména asijští turisté chodí v teniskách s hladkou podrážkou a podkluzuje jim to! Dále vás budou otravovat mouchy, kterých je v celé střední Austrálii požehnaně (vezměte si naši síťku – záclonu).

První úsek je opravdu velmi prudký, musíte se držet řetězů. Na hoře není terén rovný, ale kopcovitý, takže si neodpočnete. Značení vás dovede až k nejvyššímu bodu Uluru (350 m n. m.), kde je kamenný podstavec a na něm „kompas“ ukazující vzdálenosti do různých světových metropolí. Ne, bohužel Praha mezi nimi není.

Pozor: opravdu tento výstup nepodceňte. Je fyzicky fakt velmi náročný.

64 krátkých tipů a triků ZDARMA ke stažení

Nauč se cestovat chytře. Poradíme ti, jak na cestách ušetřit a naplno si je užít. Ověřené tipy ostřílených cestovatelů.

STÁHNOUT ZDARMA

Tvé soukromí je pro nás svaté. Když tě boží cestování přestane zajímat, stačí kliknout a email zmizí v pekle.
 

• Cultural Centre

Určitě nevynechejte. Možná si řeknete, že v kulturním centru to bude dost nuda, ale nebude. Jasně, dozvíte se zas mnoho zajímavých věcí, ale netradiční formou. Už při vstupu do budovy, která je postavena v tradičním stylu a z tradičních materiálů, uslyšíte zpěv domorodců, praskání ohně a bubnování. Uvnitř vás čeká videoprojekce o tom, jak byla půda v roce 1985 vrácená zpět Aborigincům. V další budově si prohlédnete aboriginské umění a vše můžete zakončit posezením u kávy a nákupem suvenýrů. Kulturní centrum je otevřené každý den od 7.00 do 18.00.

4 tipy, co můžete podniknout na Kata Tjuta

Kata Tjuta (neboli Olgas) je od Yulary vzdálená asi 50 km. Přestože má svoje kouzlo, není tak monumentální jako monolit Uluru, protože je to uskupení asi 30 kamenů. I zde najdete několik zajímavých túr a vyhlídek.

• Dune viewing

Pouhých 600 m dlouhá zpáteční procházka po písečných dunách je po cestě z Yulary první místo, kde můžete zastavit. Budete odtud mít podobně pěknou fotku jako z písečných dun u Uluru, tady ale v pozadí s Kata Tjuta. Na duny se jezdí pozorovat jak východ, tak západ slunce.

• Walpa Gorge

Tahle 2,6 km dlouhá procházka je navštěvovaná hlavně turisty, které sem ve velkém vozí cestovky. Trasa totiž není ani dlouhá, ani náročná, přitom je to zajímavý zážitek, protože procházíte mezi dvěma vysokými skálami.

• Sunset viewing

Ideální místo pro obědovou pauzu. Velké parkoviště, piknikové stoly a toalety (jediné v Kata Tjuta).

• Valley of the Winds

Tento trek určitě doporučuji projít. Je rozdělený i na menší podúseky, které jsou jednosměrné, takže pokud by vám nestačily síly, můžete jít jen část. Celý okruh má 7,4 km a zabere vám asi 4 hodiny. První zastavení je na Karu Lookout (1,1 km od parkoviště). Na to, že je to dost namáhavý úsek treku, nejsou výhledy tak pěkné jako potom dál. Určitě proto pokračujte na Karingana Lookout (2,7 km od parkoviště).

Túra ve Valley of the Winds je náročnější, ale stojí za to zařadit ji do itineráře

Tady už sejdete do údolí a ocitnete se mezi velkými skálami, které vás obklopují ze všech stran. Vyjít sem je náročné, musíte zdolat spoustu schodů, ale výhledy na skály kolem jsou tak fascinující, že vás to požene dopředu samo. Cesta dál už není tak působivá (a taky vůbec ne náročná), jako byl začátek treku, ale taky sem chodí jen málokdo, takže se ocitnete daleko od lidí a všeho ruchu, který v celém parku je.

V NP je toho prostě hodně k vidění i k navštívení a podle mě jsou 3 dny tak akorát dostačující pro to, abyste v klidu stihli projít všechny túry a vychutnat si jejich atmosféru a nezapomenutelné výhledy. V sezoně budete mít víc času na různé procházky, protože přes den nebude tak spalující vedro, jaké jsme měli my mimo sezonu, kdy se všechny túry musely stihnout do 11 hodin. Zas ale budete mít větší klid a víc si užijete tajemné kouzlo této oblasti. V sezoně je kouzlo pryč, z návštěvy posvátného místa je jen masová záležitost.

Známý pohled na Kata Tjutu

11. den: Uluru – Coober Pedy

• Vzdálenost: 734 km, 8 hodin.
• Benzinky: Yulara, Curtin Springs, Ghan, Erldunda, Kulgera, Marla, Cadney Park, Coober Pedy.
• Mobilní pokrytí: Yulara, zhruba 20 km v okolí Kulgery, Marla, Coober Pedy.

Tipy na trase

Cesta zpět vám může připadat nudná, ale věřte, že ji budete vnímat daleko intenzivněji, než když jste ji viděli poprvé. Nám přišla daleko červenější.

Pokud máte 4WD auto, můžete to nazpět vzít přes zmíněný Oodnadatta track. V období sucha ho lze projet i s 2WD, ale nedoporučuji to, obzvlášť pokud máte auto z půjčovny. Sama jsem tuto trasu bohužel neprojela, tak zde přidávám jen obecné informace, které berte jako orientační.

Oodnadatta track

• Vzdálenost: 620 km, 30 hodin.
• Benzinky: Marree, William Creek, Oodnadatta, Marla.
• Mobilní pokrytí: žádné! Pouze pár kilometrů okolo Marly.

Pokud máte dobrodružnou povahu a vhodné auto, je tato legendární outbacková trasa přesně pro vás. Jejích 620 km vede po nezpevněné cestě, velmi často ve špatném stavu. Rozhodně si vždy předem ověřte, zda nejsou některé její úseky zavřené. Můžete to najít i na internetu – odkazy na konci článku.

Začátek tracku je v městečku Marla a vede přes Oodnadattu a William Creek do Marree (pak budete pokračovat dál do Port Augusty). Trasa je sjízdná i karavanem a běžným osobákem, pokud však zrovna nepršelo. Rozhodně doporučuji tuto trasu projet jen, máte-li auto 4 x 4. Zkoušeli jsme ujet pár kilometrů, ale cesta byla tak vlnkovitá a drkotavá, že jsme to s autem z půjčovny nechtěli riskovat. Přesto se na některých úsecích prý dá jet až 110 km/hod. Navigace googlovských map naměřila cestu na 27–30 hodin.

Připomínám: na nezpevněných cestách neplatí žádné pojištění.

Kempy jsou často vybavené grilovacími stoly

Proč jet?

Během cesty si užijete pravého kempování v buši, poznáte ten pravý outback, budete míjet slavné Eyrovo jezero, nejstarší ranč na světě Anna Creek či světově unikátní přírodní úkaz – „kopcovité prameny“ (Mound Springs).

Kde po cestě zastavit?

• Oodnadatta – opět benzinka, ubytko, jídlo a malá nemocnice. Kromě toho zde můžete navštívit muzeum o historii tohoto místa či železniční přehradu, kde si zaplavete.
• Algebuckina Bridge – 579 metrů dlouhý železniční most. Pak následuje velmi špatná cesta – několik cestovatelů za rychlou jízdu zaplatilo životem.
• William Creek – stylová hospoda, benzinka, ubytování.
• Eyrovo jezero je východně od tracku a bez 4 x 4 se k němu nevydávejte. Je opravdu velké, solné a suché (zhruba jednou za deset let ho naplní deště).
• Anna Creek – jedna z původních telegrafních stanic.
• V Coward Springs se můžete osvěžit v přírodním horkém pramenu. Je zde i malé muzeum, pořádají projížďky na velbloudech, můžete vyrazit na některý ze zdejších treků.
• U městečka Alberrie najdete zajímavé postavy vytvořené z kusů železa.
• V městečku Marree toho moc k vidění není, můžete ho s klidným srdcem projet, nebo si tu odpočnout, zpracovat zážitky a připravit se na návrat zpět do civilizace.

Nezapomeňte:

• Není zde žádný mobilní signál. Jediné řešení je satelitní telefon.
• Benzinky jsou jen v uvedených městečkách.
• Vybavte se velkými zásobami vody.
• V létě cestu sem opravdu nedoporučuji, teploty dosahují až k 50 stupňům.

12. den: Coober Pedy – Adelaide

• Vzdálenost: 846 km, 7,5 hodiny.
• Benzinky: Coober Pedy, Glendambo, Pimba, Port Augusta. Potom dál už jsou často.
• Mobilní pokrytí: Coober Pedy, 30 km okolo Glendamba, pak už všude.

Podzemní kostel anglikánské církve v Coober Pedy

Outback je u konce. Návrat do civilizace je zvláštní. Najednou máte stále signál, všude plno aut a nezvykle musíte striktně dodržovat svůj jízdní pruh. Teď už zbývá jen vrátit auto. Protože podle podmínek byste měli auto vrátit přijatelně čisté, počítejte raději ještě se zastávkou v myčce.

Auto totiž bude celé červené od písku, a pokud jste v něm i celou dobu bydleli, určitě nebude na škodu ho vysát. Jestliže vrátíte špinavé auto, půjčovna si může vyžádat poplatek za vyčištění. Při předání si pracovníci půjčovny auto zběžně prohlédnou, tím je vše skončené… i celý road trip.

Užitečné odkazy

Uluru

Západní část Macdnonnellova pohoří

Devils Marbles

Uzavírky cest v Jižní Austrálii

Uzavírky cest v Severním teritoriu

Jana Hejlová

Učitelka, operní pěvkyně, momentálně cestovatelka na plný úvazek. V Austrálii jsem strávila 3 měsíce v rámci našeho ročního cestování po světě a tuto zemi jsem si velmi oblíbila. Kromě nezapomenutelného road tripu po střední Austrálii jsme projeli i Great Ocean Road a díky Workaway pobytům zde máme spoustu skvělých přátel. Víc videí z našich cest najdete na Facebooku a YouTube.

Jana také napsala knihu o dobrovolnictví, která vychází v dubnu 2024.