Senegal – země kontrastů, drsná Afrika s vlídnou tváří

Senegal, který byl až do roku 1960 francouzskou kolonií, patří mezi politicky nejstabilnější státy Afriky. Oprávněně bývá nazývaný zemí terangy (v domorodém jazyce Wolof slovo teranga znamená pohostinnost) a je tak skvělou volbou i pro cestovatele, kteří se do Afriky chystají poprvé.

Proč jet do Senegalu

Důvodem, proč navštívit Senegal, není jen přes 500 kilometrů dlouhé pobřeží, které vybízí k odpočinku a procházkám. I když… je skvělé se po ránu naboso procházet po dlouhých plážích, pozorovat rybáře, jak tahají na břeh sítě s kraby, sépiemi a rybami, a nad hlavou mít nedočkavé dravce, kteří už se těší, co pro ně po rybářích zbude.

Senegal ale rozhodně nejsou jen pláže. Je to „jiný svět“, kde uvidíte způsob života místních lidí, který my si vlastně neumíme moc představit, ale přesto nás na něm něco fascinuje.

Není to pokaždé příjemný pohled, třeba množství odpadků (hlavně v neturistických oblastech) je pro nás šokující – jsou jich plné ulice, ale i pláže a oceán. Občas jimi proběhne krysa nebo se v nich kozy a krávy snaží vyhrabat něco k snědku. Chudoba je viditelná na první pohled – malé děti žebrající do rendlíčku jídlo, děti rybářů a farmářů musí odmala pracovat a nikdy se nedostanou do školy… a spousta lidí, kteří se snaží uživit, jak jen to jde.

Přesto je Senegal krásná země, kde poznáte úplně jinou kulturu a neuvidíte žádné naštvané obličeje – naopak, vidíte úsměvy u dětí i dospělých, velice přátelské a milé lidi, kteří vás svou dobrou náladou nakazí. :-)

Pravidelná očista koz v oceánu

Dalším lákadlem pro cestu do Senegalu je bezesporu krásná příroda, zvířata a památky. Můžete zde navštívit rezervace s volně žijícími zvířaty, chráněné delty řek plné ptáků (na zimu sem přilétá až 90 % ptáků z Evropy) a hnízdí zde i pelikáni. Váš pohled jistě zaujmou i majestátní stromy baobaby: v Senegalu dokonce najdete druhý nejstarší baobab v Africe, údajně starý přes 1000 let (ten úplně nejstarší je v Keni).

Pokud je vaším africkým cílem expedice na safari, přečtěte si na blogu průvodce Africké safari: zážitek, na který nikdy nezapomenete.

Nejen milovníci motorismu si mohou prohlédnout Růžové jezero, u jehož břehů slavná rallye Dakar do roku 2007 končila, a také se projet po části trati tohoto slavného závodu. Možná překvapí i počet památek zapsaných v UNESCO – je jich sedm a rozhodně stojí za návštěvu.

Baobab v rezervaci Bandia

Jak se do Senegalu dostat

Na konci roku 2017 otevřeli nové letiště Blaise Diagne International Airport, které je jedno z největších v Africe a leží cca 50 kilometrů od hlavního města Dakar. Cenově výhodné letenky nabízí TAP Air Portugal z Vídně (přes Lisabon). Zpáteční letenku jsme koupili za pěkných 8600 Kč, ale když chytnete akci, můžete letět ještě levněji. Do Vídně se až před letiště dostanete RegioJetem, takže ani to není problém.

Není to samozřejmě jediná možnost, do Senegalu létá z Evropy víc společností a dostanete se tam i z Prahy.

Nevíte si rady s lovem výhodných letenek? Zkuste Petrův #TravelHacking: Kurz o tom, jak procestovat svět levně nebo zdarma.

Z letiště pak jezdí taxíky, nebo se můžete předem domluvit s místním průvodcem, že vás vyzvedne. Další možností jsou autobusy (do některých oblastí), nejlepší je podívat se na webové stránky letiště.

Kdy vyrazit a proč v tuhle dobu

Období dešťů trvá cca od června do října, takže hlavní sezona je hlavně od listopadu do května. V Senegalu ovšem panují celý rok příjemné teploty, takže se tam můžete vydat kdykoliv. Osobně nejraději jezdím právě ke konci dešťové sezony, kdy ještě v zemích není tolik turistů a hrozí maximálně přeháňky, které jsou hned pryč.

Totéž bych doporučila i na cestu do Senegalu. Byli jsme v říjnu a díky končící dešťové sezoně byla příroda krásně zelená (časem pak už bývá spálená, Senegal má velké problémy s nedostatkem vody), pláže poloprázdné a celkově jsme se téměř nikde nemačkali s turisty. Sprchlo nám jen jednou ráno asi na dvě hodinky, jinak bylo vedro a krásně.

„Suchá“ sezona, která začíná přibližně v prosinci, má zase výhodu nižšího rizika malárie a jiných tropických nemocí. I v té nejvyšší turistické sezoně najdete v Senegalu mnoho míst, kam noha turisty prakticky nevkročí. Pokud vás zajímá autentický život ve vnitrozemských vesnicích, ideální období je mezi lednem a únorem, kdy jsou tam nejnižší teploty (kolem 35 °C).

Víza a podmínky vstupu

Pro krátkodobé pobyty občanů EU do 90 dnů (v případě nevýdělečné činnosti) není potřeba vízum. Nutností je cestovní pas s biometrickými údaji, který musí být platný ještě minimálně 3 měsíce po návratu. V případě pobytu delšího než 90 dnů je třeba žádost směrovat do Berlína na velvyslanectví Senegalu.

Aktuální informace o vízové situaci můžete ověřit na stránkách MZV ČR.

Peníze a přibližné ceny

Měnou je západoafrický frank (XOF). Občas se dá platit eurem (např. některým průvodcům, v rezervacích, na ostrově Gorée za suvenýry), ale v drtivé většině platíte frankem. Doporučuji směnit hned na letišti ve směnárně nebo si vybrat peníze v bankomatu (pokud na letišti funguje, což není vždy pravidlem). Nelekněte se, pokud vám bankovky secvaknou k sobě sešívačkou, sponku si vyndáte. Celkově je stav bankovek dost špatný, Senegalci s nimi nezacházejí nijak šetrně, takže jsou často velmi špinavé a potrhané.

Další směnárny jsou v turistických oblastech. Bankomat většinou najdete v každém městě, ale nečekejte jich mnoho, síť není příliš hustá a občas nefungují. Kartou se dá platit v řetězci francouzských supermarketů Auchan nebo Casino, ve světových řetězcích pronajímatelů aut jako je například Herz nebo Avis a v některých hotelech. V lokálních obchodech se kartou platit nedá, přijímají pouze hotovost a většinou jen v jejich měně.

Obecně Senegal není nijak levná země oproti naší republice (nečekejte ani jídlo za hubičku jako např. v Asii), ceny jsou dost podobné našim. Samozřejmě na trzích koupíte jídlo levněji, ale kvůli hygienickým podmínkám si nemůžete dát vše a musíte být opatrní.

V supermarketu jsou ceny stejné nebo vyšší než u nás, hlavně u dovážených potravin. Je obvyklé smlouvat, takže pokud cokoliv kupujete mimo kamenné obchody, rozhodně neberte první cenu. Často ji nastřelí hodně vysoko a čekají na vaši reakci. V ideálním případě si předem zjistěte ceny od místních, například v hotelu, a pak prodejcům cenu oznamte a stůjte si za ní.

Nejvíc „přepálené“ bývají tradičně ceny suvenýrů, naopak u ovoce, zeleniny, kokosů a jiných místních potravin je „turistický příplatek“ minimální. Vstupné do rezervací a památek i ceny průvodců bývají spíše vyšší.

• Bydlení: hotel od cca 900 Kč za noc, ubytování přes Airbnb od 250 Kč.
• Jídlo: v restauraci od 200 Kč, plněná bageta na ulici od 30 Kč, ovoce na ulici od 30 Kč za kilo banánů.
• Nápoje: balená voda 1,5 litru od 16 Kč, rozlévaná cola, limonáda atd. od 40 Kč, pivo od 35 Kč.
• Potraviny v obchodě: pečivo od 15 Kč, tuňák v konzervě od 20 Kč, šunka od 60 Kč za 100 gramů, místní pivo od 30 Kč.
• MHD ve městě: jednosměrný lístek od 6 Kč.
• Vstupné: rezervace Bandia 475 Kč.

Lokální doprava

Taxi

Za nejlepší způsob přepravy v Senegalu považuji taxíky (hlavně mimo velká města). Často nemají žádné označení a jejich technický stav je tragický (obouchané, chybějící zrcátka i světla, vytrhaná palubka atd.), ale najdete je na každém rohu a poznáte je (většinou) podle žluté barvy. Vždy nás v pořádku a za dobrou cenu dovezly (po městě cca 40–80 Kč podle vzdálenosti, do druhého města vzdáleného 10 km kolem 140 Kč, z letiště kolem 630 Kč žlutým taxíkem nebo 1200 Kč oficiálním bílým letištním taxíkem).

Většinou se kolem parkoviště těchto taxíků pohybuje někdo, kdo aspoň trochu mluví anglicky (často lidé z Gambie), nebo na mapě v mobilu ukážete taxikáři, kam chcete jet, případně řeknete název nějakého hotelu či většího bodu poblíž vašeho cíle. Ceny se často liší, přesto je to levný a relativně bezpečný způsob přepravy. Samozřejmě můžete využít i oficiální označené taxíky, které jsou v lepším stavu. Je důležité domluvit se na ceně předem, ideálně si ji nezávisle zjistit od místních, a dá se i smlouvat.

Autobusy

Autobusy jezdí dost nepravidelně a jsou často přeplněné. Lepší autobusy jezdí mezi Dakarem a většími městy (kde je i dražší taxi, takže se autobus může vyplatit) a také z letiště. Trasy a bližší informace naleznete na Dakar Dem Dikk.

Kromě autobusů fungují také veřejná taxi, tzv. Ndiaga Ndiaye, což jsou v podstatě bílé minibusy. Jenže jsou většinou plné. Pokud už s nimi pojedete, dávejte extrémní pozor na své peněženky a mobily. Typické je, že lidé stojí i zvenku na zadním nárazníku – většinou se jedná o chlapíky, co vybírají jízdné a dávají řidiči pokyn k zastavení.

Dalším typem autobusů je tzv. Car Rapide, modro-žluté pomalované autobusy, které se téměř dají považovat za symbol Senegalu. Fungují podobně jako Ndiaga Ndiaye, jen mají trochu jiné trasy. Společné s Ndiaga Ndiaye mají také to, že jsou neuvěřitelně otřískané, což je důsledek toho, že řidiči jezdí jako šílenci. Proto je v rámci autentického prožitku africké reality dobré si je vyzkoušet, ale jen na kratší vzdálenosti. Na dlouhé trasy se jim raději vyhněte, i když je to zdaleka nejlevnější doprava, kterou najdete.

Veřejná doprava v Dakaru – barevné „car rapide“ a žluté taxíky

Vlaky

Vlaky v Senegalu téměř nejezdí. Do roku 2009 existovala železniční trať z Dakaru do Bamaka v Mali, ale v současné době už není funkční. Probíhá výstavba nové trati z letiště Blaise Diagne do Dakaru.

Senegalské veřejné taxi

Vzhledem ke stavu silnic v některých oblastech (jsou tvořené jen pískem, velké výmoly) a naprostému chaosu na silnicích, kde potkáte auta, koně táhnoucí vozy, krávy, kozy i pobíhající lidi včetně dětí, nepovažuji za bezpečné půjčovat si auto nebo motorku. Tato možnost ale samozřejmě je, cena auta na den začíná na 550 Kč. Pokud se rozhodnete auto si půjčit, raději dejte přednost nějaké zavedené mezinárodní firmě, i když bude o něco dražší, protože auta lokálních firem jsou často ve špatném stavu a není nic horšího, než řešit poruchu motoru kdesi v senegalském vnitrozemí.

Kuchyně

Senegalská kuchyně nese znaky francouzské a je považovaná za velmi chutnou. Základ tvoří ryby a kuřecí maso. Vepřové se zde nejí (většina obyvatel jsou muslimové). Nejčastější místní jídlo, které určitě doporučuji ochutnat, je yassa. Jde o kořeněnou rybu nebo kuře s rýží či hranolky a cibulovou omáčkou.

V restauracích pak často podávají jídlo upravené v evropském stylu, můžete si dát krevety, ryby nebo třeba špízy. Jídlo v ulicích jsme moc nejedli (kupovali jsme v nich hlavně ovoce, arašídy a bagety), protože hygiena v Senegalu není zrovna ukázková. Využívali jsme spíš restaurace a obchody. Bezpečné (a výtečné) jsou například čerstvé kokosové ořechy (12–20 Kč podle velikosti).

Můžete toho ochutnat ještě mnohem víc, například bagety plněné vším možným, tradiční senegalské jídlo thiéboudienne (ryba s rýží a omáčkou) nebo mafé – arašídovou omáčku či arašídové sušenky. Počítejte ale s tím, že hygienické podmínky pro přípravu jídel na ulici nejsou příliš dobré. Pokud máte možnost vlastního vaření, rozhodně stojí za to si od rybářů koupit čerstvě vylovené ryby a další dary moře (doporučuji brát je jen čerstvě po výlovu).

Návštěva rybího trhu pár hodin po výlovu už je spíš pro otrlejší, kteří dobře odolávají pachům. Na ulicích se dá koupit i mléko, jenže je uchovávané v PET láhvích přímo na slunci, takže jsme neměli odvahu zkusit… náš průvodce ale říkal, že je skvělé s kuskusem.

Z nápojů můžete ochutnat senegalskou kávu, čaj (athaya), a ibiškový nebo zázvorový džus (bissap, gingembre).

Yassa s rybím špízem

Nemoci a hygiena

Do Senegalu se důrazně doporučuje očkování proti žluté zimnici, pro některé cestovatele je i povinné a může být na letišti kontrolované (záleží, odkud letíte a kde jste předtím cestovali – pokud v zemi s výskytem žluté zimnice, bez očkování vás do Senegalu nepustí). Doporučené očkování je pak proti břišnímu tyfu, žloutence a meningitidě.

V Senegalu se vyskytuje malárie, takže je potřeba chránit se proti komárům (moskytiéry, kvalitní repelenty s obsahem DEET alespoň 50 %, oblečení s dlouhým rukávem a nohavicemi). Možností je i preventivní užívání antimalarik, které ale může mít mnohé vedlejší účinky a je na zvážení každého cestovatele. Antimalarika jsme nebrali, i přes moskytiéru a repelenty jsme každý měli několik štípanců, ale žádný problém naštěstí nebyl.

Já osobně jsem měla očkování jen proti žluté zimnici a břišnímu tyfu. A vlastně proti vzteklině, ale to z důvodu, že mě předtím v Thajsku kousla opice.

Je v Africe všude malárie, poušť, chudoba a nedá se tu vůbec cestovat? Zkoukněte na blogu článek Zbořme mýty o Africe: 10 nejčastějších omylů a udělejte si svůj vlastní názor.

Po Senegalu se potuluje hodně toulavých psů, spí hlavně na plážích. I když si vás většinou nevšímají, buďte obezřetní. Nejsou agresivní, drží se od člověka dál, ale kdybyste přece jen měli pocit ohrožení, vezměte do ruky klacek.

Vodu z kohoutku jsme nepili, i místní lidé ji kupovali, takže jsme neriskovali. V Dakaru je voda z kohoutku většinou pitná, takže když se omylem napijete nebo vám z ní v restauraci uvaří kafe, nemusíte panikařit.

Jako ve všech tropických zemích, i v Senegalu je vyšší riziko různých parazitických onemocnění (améby a jiní prťaví prevíti), takže pokud během pobytu nebo i po návratu zaznamenáte neobvyklé symptomy (například krev ve stolici), ihned navštivte lékaře a upozorněte ho, že jste byli v Africe. Stejně tak malárie může mít až měsíční inkubační dobu, buďte ve střehu i po návratu domů.

Bezpečnost

Lidé jsou zde velmi přátelští a země se dá považovat za bezpečnou. Ve větších městech (např. Dakar) hrozí kapesní krádeže – stejně jako jinde po světě. Cítili jsme se bezpečně, párkrát jsme byli venku i za tmy (pozor, mějte s sebou alespoň telefon, ať si můžete posvítit, ne všude je osvětlení) a neměli jsme obavy. Obecně ale dávejte v noci pozor a zbytečně se nikde netoulejte. Mimo Dakar není doporučené řídit v noci (většinou se nic nestane, ale je zbytečné vystavovat se riziku).

Je pravdou, že někteří prodejci byli příliš otravní až lehce agresivní (např. u Růžového jezera), ale většinou jen stačilo dát najevo, že nemáte zájem, a nechali vás být.

V poslední době se množí útoky na skútrech. Většinou vám vytrhnou kabelku nebo batoh a zmizí. Netelefonujte na ulici, může se stát, že vám někdo v rychlosti vyškubne telefon z ruky. Pokud máte možnost, pas uschovejte v hotelu a ven choďte jen s ověřenou kopií. Je také doporučené příliš dlouho neprodlévat ve velkých obchodních centrech, kolem luxusních hotelů a obecně turistických míst.

Riziko terorismu sice není v Senegalu oproti okolním zemím vysoké, ale není nulové a právě tyto „západní“ cíle jsou nejrizikovéjší.

Náboženství, svátky, tradice

Hlavním náboženstvím je islám (až 94 % populace). Nemusíte mít žádné obavy, jedná se o velmi tolerantní umírněnou podobu afrického islámu. Navíc zde můžete vidět nečekanou věc (v tom podle mě může být Senegal vzorem pro ostatní země), a to přátelství islámu a křesťanství, kdy vedle sebe žijí naprosto bez problémů, respektují se a přátelí spolu. Proto zde najdete i křesťanské kostely a na ostrově mušlí (Fadiouth) dokonce unikátní společný hřbitov, kde má každé náboženství svou část.

Ženy často ani nechodí zahalené, islám vlastně poznáte jen podle mešit, svolávání k modlitbám a absence vepřového. A také podle toho, že se ženy hodně nerady fotí.

Svátky se slaví jak muslimské – např. muslimský nový rok, narození Mohameda, ramadán, korité (konec ramadánu), tabaski, Grand Magal neboli fête de Touba –, tak i křesťanské – Velikonoce, Vánoce atd.

Mešita ve vesnici Keur Massar

Pokud chcete vidět vojenské přehlídky, tanec v ulicích a různá představení, navštivte Dakar 4. dubna, tedy na Den nezávislosti. Pokud do Senegalu vyrazíte v období ramadánu, počítejte s tím, že na venkově a v místech s muslimskou většinou není vhodné jíst, pít a kouřit na veřejnosti. V Dakaru ani v turistických oblastech není problém se přes den diskrétně najíst a napít. Mnohé restaurace jsou otevřené, protože v Senegalu žije hodně cizinců (ať už expatů, nebo turistů) a také jsou Senegalci velmi tolerantní ke křesťanské menšině, jak již jsem zmínila.

Nejdůležitějším muslimským svátkem je tzv. tabaski (nebo Aïd al-Adha, případně Aïd el-Kebir), což je svátek obětování beranů. Zhruba měsíc před tabaski jsou ulice plné ovcí, jejichž ceny šplhají do astronomických výšin. Zároveň je to období, kdy se zásadním způsobem zvyšuje riziko pouličních krádeží a drobných agresí (každý přece musí rodině obstarat berana), takže je třeba extrémní opatrnosti. Týden po tabaski jsou všichni ve svých rodných vesnicích a země je v jakémsi útlumu, některé obchody jsou zavřené.

Datum ramadánu i tabaski se každý rok mění (posunuje se dopředu oproti předcházejícímu roku) a aktuální datum najdete jednoduše v Googlu. Pokud nejste nadšenci muslimských svátků, je lepší se období tabaski vyhnout. Na druhou stranu pozvání na berana do senegalské rodiny je velká událost.

Další svátek, při kterém se hodí obezřetnost, je svátek Grand Magal in Touba, při kterém se všichni senegalští mouridové přemístí do města Touba, aby tam vzdali hold Cheikhu Ahmadou Bambovi, zakladateli mouridského spolku. V praxi to vypadá tak, že na silnicích jsou neuvěřitelné zácpy a rekordní množství smrtelných nehod, protože autobusy a taxíky jezdí nonstop bez odpočinku několik dní sem a tam a ke konci svátku už řidiči doslova padají vyčerpáním.

Život a cestování po Senegalu s dětmi

Do Senegalu jsme se stěhovali (rodina Lenky Baratoux), když bylo dceři devět měsíců. Mladší se narodila ve Francii, ale pak jsme se do Senegalu zase vrátili. V Senegalu jsme žili čtyři roky, takže tam obě děti nastoupily do mateřské školky. Děti Senegal milovaly, obzvlášť jejich chůvu, a velmi těžko se jim vracelo do Evropy, což je pro mnohé z vás možná těžko uvěřitelné, načrtnu ale pár důvodů.

Je velký rozdíl, jestli člověk žije v Dakaru, nebo v malém městě či vesnici ve vnitrozemí. Velký rozdíl je v klimatu, hygienických podmínkách a samozřejmě v kulturně-sociálním zázemí. Dakar vybíhá do moře a díky tomu má téměř po celý rok příjemné mikroklima a výrazně nižší riziko tropických nemocí.

Stejně tak je relativně snadné (i když ne úplně levné) najít velmi slušné a čisté bydlení, což je pro pobyt s dětmi základ. Každý víkend se dá zajet někam na pláž a jak uvidíte níže, možnosti jsou nepřeberné. Zejména v Dakaru a okolí je mnoho skvělých míst vhodných pro děti díky relativně velké komunitě expatů s rodinami. Koupat se dá prakticky celý rok.

V celém Senegalu jsou lidé neuvěřitelně milí a děti opravdu upřímně zbožňují. Jen tady se vám stane, že k vám v restauraci přistoupí servírka, řekne s širokým úsměvem „Dobrý den, já jsem vaše nová chůva“ a zatímco si hraje s vašimi malými dětmi, vy si užíváte v klidu oběd nebo večeři. Není to vtip ani nějaký zlý úmysl, nám se to stalo několikrát. Pokud jsou vaše děti blonďaté (jako ty naše), pak z nich budou hotové celebrity.

Vyjížďka s dětmi lodí po Růžovém jezeře

Cestování po Senegalu s dětmi není pro začátečníky, pokud jsou ale vaše děti zvyklé cestovat, snesou tu a tam menší nepohodlí, případně změnu plánu na poslední chvíli, cestu po jedné z nejbezpečnějších afrických zemí si opravdu užijí. S dětmi se dá jet prakticky kamkoliv z níže doporučených míst, záleží kolik hodin v autě vaše děti snesou. Hezké a čisté ubytování seženete prakticky ve všech oblastech Senegalu, je to jen otázka peněz.

Návštěva rezervace Bandia (viz níže) s dětmi je doslova nutností. Téměř naproti vstupu do Bandie naleznete atrakci Accro-baobab, ze které budou vaše děti nadšené. Oblíbenou „dětskou“ akcí je také výlet na dromedárovi v poušti Lompoul.

Pokud plánujete s malými dětmi cestu na místní piroze (dřevěném člunu), doporučuji nespoléhat, že jim padne záchranná vesta, často mají jen dospělácké velikosti. My jsme s sebou vždy měli nafukovací rukávky pro jistotu. Jinak samozřejmě pirogy doporučuji, našim dětem se moc líbily. Také doporučuji přibalit pro děti boty do vody, protože na některých plážích vykukují mezi pískem ostré bazalty, nebo dokonce mořští ježci.

Vyjížďka s dětmi na dromedárech v poušti Loumpoul

Očkování dětí

Je dobré mít všechna povinná dětská očkování, protože některé nemoci, na které jsme v Evropě téměř zapomněli, se v Africe ještě hojně vyskytují a mohou být i smrtelné, například spalničky. Doporučené je očkování proti žluté zimnici, ale není povinné a podle zpráv je výskyt této nemoci v Senegalu extrémně vzácný.

Mladší dceru jsme očkovali proti žluté zimnici v devíti měsících, takže šest měsíců žila v Senegalu bez očkování a nebyla to věc, která by nás budila ze spánku. Při delším pobytu nebo při pobytu ve vnitrozemí doporučuji (nejen u dětí) očkování proti meningitidě. V Africe občas vypukne epidemie a čas na správnou diagnózu je krátký, nemoc se vyvíjí hodně rychle a následky bývají těžké.

Vzteklina je v Senegalu běžná, takže dávejte extrémní pozor na toulavé psy a kočky. Břišní tyfus je na vašem uvážení. My jsme ho dětem nedávali. Hlavní je v tomto případě dodržování hygieny při jídle. Antimalarika jsou také velkou otázkou. V suchém období a při zvýšené opatrnosti (dlouhé rukávy, repelent, moskytiéra atd.) je na vašem zvážení, zda negativní vedlejší účinky vyváží benefit jejich použití. My jsme antimalarika dětem dlouhodobě nedávali. Dnes již existují léky, které když se podají včas, malárii bez následků vyléčí během tří dnů.

Další informace a hlavně telefonní čísla na lékaře a nemocnice v Dakaru naleznete zde. Vřele doporučuji zavolat SOS Medecin, přijedou k dítěti až domů za mírný příplatek navíc.

Co byste ještě měli vědět

• Do zásuvek nepotřebujete redukci, v pohodě můžete používat naši dvojvidlici, zásuvky ale jsou bez uzemňovacího kolíku.
• Občas vypadává elektřina, v Africe prý běžná věc. Pokud máte možnost, opatřete si rozdvojku s jištěním proti přepětí, občas se stává, že je zásuvce mnohem vyšší napětí než 220 V, hlavně když nahodí zpátky elektriku po výpadku, takže by se mohlo stát, že vám zničí přístroje v nabíječce nebo počítač.
• Toalety bývají v restauracích a ubytováních pro nás obvyklé mísy, ale někde třeba bez prkýnka. Veřejné toalety jsou jen díry v zemi.
• Ceny se stále mění. Jeden den jsme si na pláži dávali pití za 40 Kč a o dva dny později bylo za 80.
• Je celkem běžné, že když si dáte drink na pláži u hotelového baru (přestože tam nejste ubytovaní), můžete se jít vykoupat do hotelového bazénu. Nevím, jestli to bylo tím, že ještě úplně nebyla sezona, ale voda v bazénu byla napůl zelená a v rozích se rojili komáři – takže ne vždy je bazén výhra.
• Senegalci milují fotbal. Když řeknete, že jste z České republiky, většinou nebudou vědět, kde to je, ale znají jména jako Nedvěd, Rosický a Čech. Děti neustále hrají na plážích fotbal, je to nejoblíbenější sport vůbec, přestože národním sportem je wrestling. Pokud přijdete do restaurace v době, kdy se hraje např. Africký pohár, žádné jídlo vám neuvaří, koukají totiž na společné televizi na fotbal a řeknou vám, ať přijdete později.
• Wifi je většinou slabá a docela padá. Doporučuji koupit si jejich datovou SIM na letišti, cca 30 GB za 120 Kč. Ne všude je silný signál, většinou to ale na běžné potřeby stačí. Nejlepší pokrytí má Orange.
• Časový posun oproti ČR je minus hodina (v letním čase minus dvě).
• Školy jsou velmi chudé, některé i bez vody a elektřiny. Pokud budete mít chuť, přivezte dětem nějaké křídy, pastelky atd. Samozřejmě ocení i sladkosti, ovšem pokud budete brát bonbony, tak bez želatiny (je z vepře, to se nesmí). Ředitel školy, ve které jsme byli, děkoval opravdu za cokoliv. Pokud by někdo hledal tip, kde pomoci, adresa školy je na fotce níže. Ovšem pozor na takzvané koránské školy (écoles coraniques). Jejich „žáci“ jsou pod přetvářkou výuky koránu nuceni žebrat na ulici a veškerý „výdělek“ pak odevzdat svým „učitelům“. Pokud vás na ulici osloví malí chlapci s plechovkou od rajského protlaku zavěšenou přes rameno, jakkoliv se vám to bude zdát kruté, nic jim nedávejte. Více o tomto závažném problému si můžete přečíst například zde.
• Na letišti Blaise Diagne (a nejen na něm) jsou brouci (tedy alespoň v noci), pravděpodobně švábi, a to hodně velcí. Pokud nechcete jako já vylézt z WC kabinky, podívat se do zrcadla a na rameni mít obřího brouka (byl fakt přes celé rameno), radím vám dobře se rozhlížet.
• Na některých plážích (hlavně těch odlehlejších a divočejších, ale třeba i na ostrově Madeleine nebo v Dakaru) jsou mořští ježci. Surfařské boty do vody se vám proto budou hodit nejen, pokud chcete surfovat.
• Mladí Senegalci jsou mistry v balamucení a mají v zásobě celou plejádu přátelských taktik, při kterých hraje prim široký úsměv a neodolatelný šarm. Takže nakonec nejen že je pozvete na oběd, zaplatíte jim pět stovek na nákup léků pro nemocnou (fiktivní) babičku, koupíte od nich dřevěnou sošku a batikované šaty za totálně přemrštěnou cenu, ale ještě budete mít hřejivý pocit, jak jste si s místňáky pěkně pokecali.

Kontakt na školu

Kam se podívat

Dakar

Dakar stejně jako všechny africké metropole není zrovna místem, kde byste chtěli trávit romantickou dovolenou. Přesto zde naleznete několik zajímavostí a stojí za to v Dakaru pár dní zůstat.
Dakar leží na lávách. Vulkanická činnost způsobila, že v podobě poloostrova vybíhá do moře. Na mnoha místech narazíte na příkré lávové srázy, které se střídají s menšími plážemi, což dodává Dakaru jeho osobitý charakter.

Pláž Ngor s vyhlídkou na ostrov Ngor v pozadí

Milovníci bizarností by rozhodně neměli vynechat sochu africké renesance ve čtvrti Ouakam, postavenou Severokorejci pro prezidenta Abdoulaye Wada. Sousoší muže, ženy a dítěte nezapře jistý nádech propagandistického provedení. Ve spodních patrech sochy je malé muzeum africké historie a výstavní síň. Z patnáctého patra (hlava chlapíka) je hezký výhled na Dakar.

Pláže Almadies, Ngor a Yoff jsou oblíbené mezi surfaři, najdete tu i nepřeberně příjemných restaurací s výhledem na moře, nebo dokonce s přístupem na pláž. Naše oblíbená minipláž je Plage des Mamelles severně pod majákem Mamelles, mají tam skvělé grilované ryby. Pláž Soumbédioune (poblíž administrativní budovy parku Iles de Madeleine z jedné strany a tržiště se suvenýry ze strany druhé) je zase oblíbená rybáři, kteří sem každý večer připlouvají. Po páté hodině na zdejším tržišti koupíte skvělé čerstvé ryby a plody moře.

Muzeum Afrických umění Theodora Monoda v centru města patří k nejlepším africkým muzeím, která jsem navštívila, přesto možná odejdete s pocitem, že toho tam moc nemají.

Hlavní náměstí Place de l’Indépendance si můžete prohlédnout cestou na ostrov Gorée – jeden ze tří ostrovů, které je možné z Dakaru navštívit a které jsou popsané níže.

Ostrov Gorée

Ostrov Gorée leží asi 2 kilometry od Dakaru a je zapsaný do světového dědictví UNESCO. Nazývají jej ostrovem otroků, protože přes 300 let sloužil jako překladiště otroků, kteří byli prodávaní do USA. Na místě můžete vidět cely, ve kterých byli otroci držení – až 20 mužů namačkaných v prostoru o velikosti 2,6 x 2,6 metru.

Dveře bez návratu – tudy otroci nastupovali do lodí

Podmínky byly opravdu hrozné, například nemocné rovnou házeli žralokům. Je to místo, které patří k temné historii Senegalu, jezdí sem i spousty státníků a podle mě určitě stojí za návštěvu. Samozřejmě tu najdete mnoho stánků se suvenýry.

Doporučuji průvodce, protože vám řekne řadu zajímavých věcí. Jedna ze zajímavostí na Gorée je „malba“ pískem. V mnoha stáncích můžete pozorovat originální techniku sypání písku mnoha barev z různých koutů Senegalu na překližku, postupně natíranou lepidlem. Výsledkem jsou překvapivě krásné obrazy.

Technika pískováných obrazů, ostrov Gorée

Národní park Iles de la Madeleine

Dvacet minut lodí z Dakaru na západ a úplně jiný charakter než Gorée. Jedná se o nejmenší národní park na světě. Stejně jako Gorée zcela neobydlený a můžete se zde těšit na mnoho druhů ptactva, krásné bazaltové sloupce a zátoku s příjemným koupáním. Zhruba hodinová procházka po hlavním ostrově je možná jen s průvodcem, nebudete ale litovat, dozvíte se mnoho zajímavostí. Vše si vezměte s sebou, na stánky s občerstvením ani s vodou tu nenarazíte.

Bazaltový útes a hejna ptáků v parku Iles de Madeleine

Ile de Ngor

Třetí z vulkanických ostrůvků leží na severní straně Dakaru naproti pláži Ngor a pirogou je to co by kamenem dohodil, tedy zhruba 400 m. Zdatnější plavci mohou i doplavat. Příjemná odpočinková atmosféra, černé domy postavené z bazaltových kamenů a vyzdobené veselými africkými malůvkami, výborné ryby, vysoké útesy a divoké vlny ze severní strany. Naše oblíbené víkendové útočiště. Procházku kolem ostrova hravě zvládnou i malé děti.

Cesta pirogou na ostov Ngor

Rybí trh v Mbour

Pokud chcete vidět opravdový senegalský trh, vydejte se do Mbour. Je to trochu kulturní šok, ale zároveň skvělý zážitek. Muži přivážejí na lodích čerstvé úlovky, které jejich ženy hned prodávají. Koupíte tu i ovoce, koření, rýži, látky… cokoliv.

Připravte se na velký chaos, nepořádek a zápach z ryb, ale za ukázku autentické Afriky to stojí. Do zapadlejších uliček trhu (kde prodávali třeba kůže zvířat atd.) jsme se vydali jen s místním týpkem, sami bychom tam asi nevlezli, přece jen moc bílých lidí tu nepotkáte. :-)

Vykládka úlovků

Rezervace Bandia

Pokud patříte mezi milovníky zvířat, rozhodně musíte navštívit něco z národních parků nebo rezervací. My jsme zvolili rezervaci Bandia, kde žijí zvířata volně na 3500 hektarech. Po vjezdu sice uvidíte oplocenou ohradu s hyenami, je to ale jediné oplocení, které zde najdete.

Pak už vás čeká jen čistá příroda a volně žijící zvířata – žirafy, nosorožci, pštrosi, prasata, krokodýli a spousta dalších. Zajímavá je i česká stopa: přírodovědci z České republiky se tu již několik let a poměrně úspěšně snaží zachránit vzácnou a také největší africkou antilopu Derbyho.

Téměř naproti vstupu do Bandie leží atrakce Accro-baobab, prolézačky mezi baobaby pro děti i pro dospělé. Jste-li sportovní nátury, originální lezecká trať vás určitě potěší.

Žiraf tu žije přes 40 kusů

Ostrov Fadiouth

Je nazývaný ostrovem mušlí, protože téměř vše, co tu uvidíte i po čem budete chodit, jsou mušle. Ostrov vznikl vrstvením mušlí, z mušlí jsou i domy a hřbitov. Je to velmi unikátní místo. Zajímavostí je, že tu žijí hlavně křesťané, chovají si i prasata, a přesto – jako v celém Senegalu – vychází úplně v pohodě s muslimy. Dokonce i hřbitov je společný, jen opticky rozdělený na část pro křesťany a část pro muslimy (každé náboženství pohřbívá trošku jiným způsobem).

Počítat musíte s velkým nepořádkem (jako téměř v celé zemi), takže se nedivte, když ve vodě uvidíte prase hrabat mušle a pár metrů vedle umývají ženy hrnce. Pro nás nechutné, pro ně běžný způsob života.

Hřbitov z mušlí

Růžové jezero (Lac Rose)

Růžové jezero je zajímavé nejen narůžovělou barvou a velkou koncentrací soli, která se zde těží, ale také tím, že u jeho břehu končila slavná rallye Dakar. Pokud se sem vydáte, určitě doporučuji zkombinovat prohlídku jezera s projížďkou v dunách bývalé trati rallye. Využili jsme místního borce s autem, které tu jezdí už od 2. světové války, a byl to nezapomenutelný zážitek. :-)

Kopáči soli u Růžového jezera

Půjčit si můžete i motorku nebo čtyřkolku. V Růžovém jezeře se dá vykoupat, ale pozor, voda je tak slaná, že v ní můžete být maximálně 15 minut a neměla by se vám dostat do očí. Těžaři se natírají kakaovým nebo bambuckým máslem, aby vůbec svou šichtu vydrželi. Je to velmi náročná a špatně placená práce. Voda nadnáší neuvěřitelně, tady se opravdu nikdo utopit nemůže. Jakmile vylezete, spláchnou vás místní vodou v kýblech, aby vám sůl nežrala kůži. Koupel v tomto jezeře je prý velice dobrá pro pleť.

Liduprázdné pláže u Růžového jezera

Saly a Petite Côte

Pokud si chcete dopřát relax na čisté pláži, dát drink či něco k jídlu, projet na vodním skútru nebo zahrát golf, vydejte se do turistické oblasti na pobřeží Petite Côte, která se vine na jih od Dakaru až k deltě řeky Saloum. Nejznámější turistická destinace je kolem Saly, kde najdete nepřeberné množství hotelů a zázemí mnoha evropských cestovek.

A jestli si chcete užít pobřeží bez turistů a navíc lépe poznat místní život, jeďte do kterékoliv jiné vesnice na pobřeží. Naše oblíbená místa jsou například Toubab Dialao, Popenguine nebo jižně od Mbour vesnice Warang (s jejím slavným likérem, který byste neměli minout) a Nianing. Ubytovacích možností je zde nepřeberně od relativně levných pokojů po celé vily s bazénem přímo u moře, ideální pro rodinnou dovolenou. Na Airbnb, v Google Maps nebo na HomeAway.com si zarezervujete ubytování dopředu, ale i na poslední chvíli.

Pláž v Saly

Delta řeky Saloum

Delta řeky Saloum je z přírodního hlediska velice rozmanitá oblast ležící v okolí národního parku stejného jména. Můžete navštívit jeho severní část, kam dojedete přes Joal-Fadiouth, nebo jižní část, to zase přes Fatick. Vysušené solné pláně se solitérními baobaby obklopené porosty mangrovů kolem řeky Saloum můžete navštívit na lodi nebo i na koňské bryčce.

Baobab na solných pláních delty řeky Saloum

Místní průvodci pro vás připraví dvouhodinový, ale i několikadenní výlet s kempováním. Čerstvé ústřice rostoucí na kořenech mangrovů, které vám každý průvodce upeče na ohni, patří k největším lahůdkám téhle cesty. Nezapomeňte zastavit u děr určených k těžbě soli. Liduprázdné pláže si můžete užívat zejména mezi vesnicemi Djiffer a Palmarin.

Zpracování ústřic z delty řeky Saloum

Saint-Louis

Město leží téměř na hranicích s Mauritánií, ve vegetačním pásmu polopouště, na jižním břehu řeky Senegal, která se severně od Saint-Louis vine v meandrech lemovaných bujnou vegetací. Už toto by k návštěvě stačilo, ale navíc vás čeká kulturně i architektonicky zajímavé centrum města (je na seznamu UNESCO), které určitě navštivte s průvodcem a ideálně na koňském potahu.

Centrum Saint Louis z koňského povozu

Nevynechejte ani tradiční rybářskou vesnici Santhiaba na pobřeží. Podél pobřeží se několik kilometrů táhne pár set metrů široký písečný val známý jako Langue de Barbarie, který je zároveň národním parkem a útočištěm mnoha druhů ptáků, včetně plameňáků nebo pelikánů. V mokřinách kolem ústí řeky Senegal leží národní park Djoudj, kam v době migrace přilétají až tři miliony ptáků čtyř set různých druhů.

Jižně od Saint-Louis na březích solného jezera, které pravidelně vysychá, leží rezervace Guembeul. Jste-li milovníci jazzu, pak si nenechte ujít jazzový festival v Saint-Louis, který se koná každý rok na jaře.

Antilopa Oryx v rezervaci Guembeul

Désert de Loumpoul

Přibližně 70 km jižně od Saint-Louis, dva kilometry od pobřeží leží poušť Lompoul. Chcete-li si užít písečné duny za soumraku či za svítání, povozit se v dunách na dromedárovi, v džípu nebo po vlastní zadnici bez rizika, že zapadnete do písku kdesi uprostřed Sahary, Lompoul je poušť pro vás. Pro dětské řádění ideální pískoviště. Pobyt si můžete zpestřit pěší procházkou k moři.

Písečné radovánky v poušti Loumpoul

Kédougou

Jestli vás zajímá život v tradičních afrických vesnicích, lidé žijící v domcích z hlíny se slaměnou střechou, kultura téměř nezasažená západním turismem, pak je oblast kolem města Kédougou ve východním cípu Senegalu na hranicích s Mali a Guineou skvělou volbou. Cesta z Dakaru trvá minimálně dvanáct hodin. Oblast je známá výskytem zlata, což přispělo k rozvoji města Kédougou i celé oblasti.

Přesto ale tento řídce osídlený region patří k nejchudším v Senegalu. V Kédougou určitě zajděte na centrální tržiště, ideální doba je za rozbřesku. Mezi turistické zajímavosti patří vodopády Dindefelo blízko hranic s Guineou.

Tržiště v Kédougou

Park Niokolo-Koba

Cestou na Kédougou si rozhodně udělejte zastávku v parku Niokolo-Koba. Ten je právem zařazený na seznam UNESCO, protože díky své odlehlosti si zachoval pestrou flóru i faunu, kterou už v západní Africe málokde najdete. Vstupné je cca 250 Kč na osobu plus cca 400 Kč na den za průvodce.

Budete-li mít štěstí (a zůstanete-li v parku dostatečně dlouho), můžete zde vidět lvy, levharty, šimpanze, hrochy, krokodýly nebo antilopy Derby, které se – ve spolupráci se senegalskými kolegy – snaží před vyhynutím zachránit vědci z Karlovy univerzity. Jiná zvířata, jako jsou paviáni, různé druhy opiček nebo prase bradavičnaté, nejsou vzácná a máte téměř jistotu, že je uvidíte, dokonce i mimo park. Nezapomeňte si vzít dalekohled na pozorování ptáků hýřících všemi barvami.

Opička v parku Niokolo-Koba

Casamance

Casamance je nejzelenější oblastí Senegalu, zejména v období dešťů. Z Dakaru můžete buď letět přímým letem do Ziguinchoru s Air Senegal za cca 5000 Kč, nebo do Cap Skirringu s Transavií za stejnou cenu. Další možnost je jet lodí z Dakaru za 1200–2500 Kč podle třídy. Pozor, loď nepluje každý den. Zato má v Casamance několik zastávek, takže nemusíte doplout až do Ziguinchoru.

Dobrodružné povahy se mohou vydat autem buď přes Gambii, nebo přes Tambacoundu. Obě cesty jsou přibližně stejně dlouhé (mezi 10 a 12 h), v Gambii ztratí člověk hodně času čekáním na trajekt a vízovými procedurami.

Nejznámější oblastí Casamance je turisty oblíbený Cap Skirring s písečnými plážemi lemovanými kokosovými palmami, s velkým výběrem ubytování na velmi slušné až luxusní úrovni. Za prozkoumání stojí i meandry řeky Casamance lemované bujnou vegetací ve vnitrozemí Casamance. V mnoha vesnicích pěstují rýži, takže pokud znáte rýžová pole z Asie, určitě budete zvědaví na srovnání s africkými „rýžovišti“.

Casamance byla v minulosti zmítaná rebeliemi politických skupin, které usilují o nezávislost. Aktuální situace je klidná, ale před cestou si raději zjistěte nejnovější informace. Lidé jsou zde jinak velmi milí a srdeční. Relativně velká část křesťanů (z těch cca 5 %, která připadají na celý Senegal) žije v Casamance.

Kde najdu víc info

Au Senegal

Na tomhle webu najdete mnohé užitečné informace.

Lonely Planet

Někdo rád průvodce na starém dobrém papíru. V členské sekci najdete slevu.

Veronika Řezáčová

Cestování je pro mě něco jako balzám na duši. Poznávání nových míst, nových kultur a zajímavostí mě neskutečně nabíjí energií. Do Senegalu jsme vyrazili v touze vidět Afriku a jiný svět. Nebyla to jen dovolená, byla to spíš cesta za poznáním, které rozhodně nelituji.

Pokud se budete chtít ještě na něco zeptat, můžete mi napsat na Facebook.

Lenka Baratoux

Konzultantka pro průvodce Senegalem, geoložka, fotografka, máma, světošlápek. Přes 10 let pracuje v západní Africe, 4 roky s rodinou žila v Senegalu a o svých zážitcích píše na blogu.