Slovinsko – hory, jezera, trekování i města jako v pohádce

Slovinsko čím dál častěji figuruje na prvních příčkách mezi cestovatelskými destinacemi. Není se čemu divit.

Úžasná příroda, kontrast alpské země ležící na Balkánském poloostrově a pohostinní lidé, kteří vždy pomůžou – to všechno tvoří jízdu plnou kochání a zážitků. „Kot v pravljici“ (Jako v pohádce) je heslo Vogelu v Triglavském národním parku a nelze než souhlasit.

Dechberoucí výhled z vrcholu Mangart u italských hranic

Proč jet do Slovinska

Slovinsko je sice maličké, ale má hodně co nabídnout. Ať už jde o pohádkovou atmosféru jezera Bled, bělost vodopádu Savica, který si to razí dolů po skále, anebo tichost a sepjatost s přírodou na Velike Planine. Čeká vás to nejlepší z Alp na celkem malé ploše a většinou i snadno dostupné.

Jde navíc o dokonalou destinaci pro cestování s dětmi všech zájmů a věku.

Bledské jezero z vyhlídky Mala Osojnica

Známý alpský Triglavský národní park pak nabízí útočiště pro všechny věkové kategorie i povahy a naprosto nádhernou unikátní přírodu. Můžete si tam užít jak relax uprostřed kopců, tak pořádný adrenalin při zdolávání nejvyššího vrcholku Triglavu nebo při některém z mnoha nabízených sportů.

Okolí města Bovec na řece Soča pak patří mezi světová centra adrenalinových sportů od bungee-jumpingu přes rafting, kanoying a kayaking až po skoky s padákem nebo obří zip line.

Bohinjské jezero

Nestačí vám to? Tak to vás možná přemluví podmanivě modré jezero Bohinj, zubaté hřebeny hor v Kamnicko–Savinjských Alpách, rozlehlé planiny, dechberoucí panoramata a čistá příroda na severu, jihu, východě i západě. Ani měsíc vám na objetí všech krás nebude stačit.

A do toho si k prasknutí nacpete břicha výbornou kuchyní.

Vodopády Savica

Jak se do Slovinska dostat

Aktuálně (2022) se do Slovinka příliš nevyplatí létat. Jejich národní aerolinka zkrachovala a bůh ví, jestli se Praha ještě někdy dočká přímých letů do Lublaně. S krátkým přestupem to jde, ale cena vás nepotěší.

Pro lowcosťáky bez auta se nejvíc vyplatí autobus. Z Prahy do Mariboru, Lublaně a Bledu jezdí Flixbus a cena za jízdenky na jednu cestu začíná na 629 Kč v případě Mariboru a 749 Kč v případě zbylých dvou měst.

Můžete vyrazit i vlakem, z Prahy nebo Brna vás přímý moderní vlak s jídelním vozem doveze do rakouského Grazu a u některých spojů jen přeskočíte na navazující spoj do Mariboru nebo Lublaně. Někdy vás v Mariboru čeká přestup navíc. Cena jednosměrné jízdenky začíná na 1355 Kč, jen ji musíte kupovat s předstihem alespoň pár dní, raději více než dva týdny. Rezervujte na webu cd.cz.

Nejlepší řešení je jednoznačně cesta autem. Sice si musíte koupit rakouskou dálniční známku, ale z Prahy jste v Bledu za 7 hodin a ušetříte čas, peníze i nervy. I ve Slovinsku na dálnicích potřebujete známku, ale dálnicím se dá případně celkem snadno vyhnout.

Krávy na horských planinách

Kdy vyrazit a proč v tuhle dobu

Ideální dobou na návštěvu všech slovinských krás je buď podzim (přelom září a října), nebo jaro. Vyhnete se tak masám turistů, kterých v posledních letech raketově přibývá. Navíc vás čeká příjemné počasí, jenom do hor si budete muset zabalit tepleji.

V případě jarní návštěvy (březen–duben) vás navíc díky roztátému sněhu čekají naplněná koryta řek a mohutné zurčící vodopády. Třeba takový vodopád Boka je v létě docela hubený.

Lublaňský hrad si mimo sezonu užijete o dost víc. V létě vás v něm čekají pořádné davy

Víza a podmínky vstupu

Slovinsko je součástí Evropské unie a schengenského prostoru, stačí vám proto občanský průkaz.

Aktuální informace o vízové povinnosti najdete na stránkách MZV ČR.

Peníze a přibližné ceny

Ve Slovinsku se platí eurem. Bankomaty najdete ve všech městech, stejně tak směnárny. Platba kartou je samozřejmostí skoro na všech místech, terminál najdete i v leckteré horské chatce. Pár bankovek u sebe ale pro jistotu mějte vždy.

Život ve Slovinsku je obecně dražší než v České republice. Pokud nemíníte bydlet ve stanu a jíst jenom konzervy, počítejte s aspoň 30 € na den, v turistické sezoně i 40. A to mluvím o nízkorozpočtové dovolené. Na druhou stranu je fakt, že i ubytování z levnější kategorie s málo hvězdičkami má ve Slovinsku úroveň a naprosto stačí. Nejvíc tak necháte za jídlo a pití.

• Ubytování: i v hostelu počítejte s minimálně 18–20 € na noc a osobu, v Lublani, u moře a v Bledu budete muset ještě přihodit. Nejlevnější Airbnb bývá cenově stejné s hostely.
• Jídlo: ve fast foodu začíná na 6 € (gyros, kebab), v restauraci počítejte s cenami od 8 € výše, průměr je 12 € za hlavní chod.
• Nápoje: Coca-Cola v restauraci okolo 2,5 €, třetinka vody 1,5 €. Pivo začíná na 2,5 €. Balená voda v supermarketu stojí pod euro (1,5 l).
• Potraviny v obchodě: podobné jako v Česku. Mléko 0,86 €, kilo rýže 0,75 €, 12 vajíček 1,5 €.
• Památky: například vstup na soutěsku Vintgar stojí 5 € (studenti po slevě za 4).
• MHD ve městech: jízdenka na 90 minut v Lublani stojí 1,20 €.
• Ceny benzinu: velmi podobné ČR

Hledáte magická místa, kde zastavíte se svým autem či karavanem a strávíte zde několik nocí? Objevte Camperguru – Best camping spots

Julské Alpy

Lokální doprava

Doprava ve Slovinsku funguje poměrně dobře, místní se snaží snížit počty aut na cestách a posilují spoje veřejné dopravy. Stejně to ale úplně nestačí, zvlášť pokud nemáte čas na dlouhé přesuny nebo jedete mimo turistická místa. Všeobecně platí, že nejjednodušší je buď mít na cesty vlastní auto, nebo si ho půjčit, anebo stopovat. Pokud zrovna nejedete po dálnici, připravte si ruce i nervy na nekonečné zákruty a výkruty, v horách často pod úhlem větším než 270°.

Studentské slevy na dopravu jsou pouze pro slovinské studenty.

Vlaky

Vlaky na hlavních tazích jsou moderní a pohodlné, ale nejezdí zas tak často. A ceny? Cesta z Lublaně do Koperu (cca 100 km) za 10 € pro dospělého.

Autobusy

mají vyšší frekvenci odjezdů než vlaky, ale jejich kvalita je často sázka do loterie. Někdy po silnicích jezdí pěkní starouši. Jízdné na tu samou trasu jako vlakem je 11,1 € za dospělého.

Na turistických místech se setkáte se speciálními autobusy, často levnými, které spojují jednotlivé turistické body. Např. autobus z Bohinjské Bistrice k Bohinjskému jezeru a vodopádům Savica, anebo autobus za 1 € jezdící v okolí Bledu (můžete využít pro cestu z Bledu do soutěsky Vintgar).

Bohinjské jezero

Auta

Auto je ve Slovinsku jednoznačně nejlepší dopravní prostředek. Pokud nemáte čím jet, autopůjčoven je dost, jenom počítejte s vyšším půjčovným. V průměru se dá říct, že za nejlevnější a nejmenší auto i s pojištěním zaplatíte okolo 50 €/den.

Pokud nemáte zkušenosti s autopůjčovnami, užitečné tipy najdete v článku Půjčení auta zdarma? Ano, jde to! Nejlepší tipy jak na půjčení auta kdekoli.

MHD

Ve velkých městech je síť MHD dobrá, navíc všude najdete jízdní řády (na rozdíl například od Černé Hory). V Koperu dokonce funguje bezplatná elektrická MHD pro každého.

Letecká přeprava

Ve Slovinsku jsou sice 3 letiště (Lublaň, Portorož a Maribor), ale žádné vnitrostátní linky zde neoperují.

Jiná možnost

Jednoznačně stopování. Stop je ve Slovinsku jednoduchý, hlavně okolo turistických oblastí. Při cestě z Kamniku na Velikou Planinu jsme chytli auto do 5 minut, po cestě zpátky nás vzalo hned čtvrté projíždějící.

Chystáte se poprvé stopovat? Tipy v článku Zdvižený palec aneb ultimátní návod ke stopování.

Další variantou je spolujízda, na kterou mají Slovinci vlastní stránky Prevoz. Ceny jsou tam úžasně levné (Lublaň–Záhřeb za 5 €), stačí se zaregistrovat.

Kuchyně

Ve Slovinsku se kombinuje barevná balkánská kuchyně s vydatnou alpskou. Je hodně založená na mase, ale i vegetariáni a vegani si vyberou. Slovinci na ně začínají brát ohled, v každém městě je aspoň jedna čistě vege restaurace.

Nejtypičtějším pokrmem jsou:

• ajdovi žganci – pohanková kaše se škvarky a dalšími variacemi (zelí, klobásy, ale i na sladko),
• jota – fazolovo-zelňačková polévka,
• obara – dušené maso a čevapi (čevapčiči),
• vyzkoušet byste určitě měli i štruklji – plněné knedlíky na slano i sladko, místní klobásy, pršut, houbovou polévku a trnič, tradiční sýr z Velike Planiny,
• chybět nesmí ani burek, typické balkánské jídlo, a řízek,
• v okolí Bledu je propagovaný dezert kremna rezina,
• tradičním slovinským zákuskem je Prekmurska gibanica.

Na ryby doporučujeme restauraci Fritolin Pri Cantini v Piranu, mají výbornou pražmu.

Z pití si nabídněte slovinské víno, pivo Zlatorog, různé druhy pálenek, také Cocktu, slovinskou kolu. Chutná podobně jako naše Kofola.

Bledská kremna rezina a pražma od Fritolina

Nemoci a hygiena

Do Slovinska nepotřebujete žádné speciální očkování ani prevenci, stačí pouze dobrý repelent. Věřte, že v létě se bude hodit na každém kroku, zvlášť u moře, kde vás tyhle savé potvory přivedou k šílenství.

Co je ve Slovinsku krásné, to jsou pítka s pitnou vodou přímo na ulicích a možnost pít vodu kdekoliv, i z pramene. Samozřejmě je jistější pozorovat chování místních, ale většinou je v jezerech i řekách tak čistá voda, že se nemusíte bát. A chutná dobře.

Bezpečnost

Slovinsko je bezpečná země. Lidé jsou milí a přátelští, rádi pomohou. Oproti Česku a zbytku Balkánu se tu na silnicích jezdí slušně, většina řidičů dodržuje předpisy a silnice jsou v dobrém stavu.

Krásně vyžehlené silnice i v přírodě – na fotce cesta k prameni řeky Kamnišská Bistrica

Svátky a tradice

Většina obyvatel Slovinska se hlásí ke katolickému křesťanství, slaví proto tradiční svátky jako Vánoce, Nanebevzetí Panny Marie a Velikonoce. Náboženské tradice se tu už tolik nedodržují, přesto ale spousta lidí stále chodí do kostela.

Ve Slovinsku – stejně jako v sousední Itálii – je silná tradice karnevalů v únoru. Pořádají bujaré oslavy a průvody roztodivných masek, jako jsou tradiční škoromatija, chlupatí kurentija nebo laufarji. Oslavy jsou podobné našemu masopustu, jedná se o vyhánění zlých duchů. Za jeden z nejbarevnějších karnevalů se považuje ten v Cerknici.

Co se týče dalších akcí, v lednu až březnu můžete navštívit lyžařské soutěže, v červnu veslařské závody na Bledském jezeře, v červnu až červenci obrovský multikulturní festival Lent v Mariboru, v červnu až září kulturní Festival Ljubljana a v září mariborské vinobraní.

Pro fanoušky biatlonu zmíním, že na přelomu listopadu a prosince se v Pokljuce koná Světový pohár. 8. února probíhají velké oslavy na počest France Prešerena, velkého slovinského básníka, který je autorem jejich hymny.

Co byste ještě měli vědět

• Slovinsko jede hodně ekologii a pyšní se titulem první zelené země na světě. Samozřejmostí proto je tříděný odpad všude (v Lublani dokonce nemají normální koše, ale dvoupytlové – na směsný a plast), pítka s pitnou vodou a otevřenost k neplastovým obalům.
• Pozor na parkování mimo parkoviště – v národním parku se to pokutuje. Totéž platí pro stanování mimo kempy.
• Spropitné funguje stejně jako v Česku – není povinné, ale je to slušnost.
• Slovinsko má stejně jako Rakousko upravenou otevírací dobu obchodů a institucí. V neděli mají otevřeno jenom velká obchodní centra a lékárny fungují pouze v největších městech. Omezená doba je i o svátcích.
• Ve Slovinsku se mluví slovanským jazykem, který je trošku podobný slovenštině a o něco víc chorvatštině. Dá se porozumět, dá se domluvit – i když mluvíte jen česky. Jenom si hlídejte výslovnost některých názvů měst; nás jednou málem neodvezli, protože nerozuměli, kam jedeme.
• Většina Slovinců – i těch starších – mluví aspoň trochu anglicky. Na jihu téměř každý mluví italsky, v horách zase německy.
• V blízkosti hranic s Itálií si můžete všimnout dvojjazyčných cedulí a názvů úplně všude.
• Slovinci jsou hodně vstřícní a nápomocní – nebojte se ptát.
• Pokud plánujete především chůzi a lezení po horách, porozhlédněte se po tzv. bivacích – boudách rozmístěných především v Julských Alpách, kde najdete přístřešek i postel zadarmo, nebo za malý poplatek.

Krásná, dechberoucí příroda je ve Slovinsku všude

Pár osobních tipů, kam se podívat

Jezero Bled

Jednoznačně největší tahák slovinské turistiky, křišťálově čisté jezero s tyrkysovou barvou a romantickým ostrůvkem uprostřed, dominujícím hradem a horami Triglavského NP v pozadí. Ačkoli je už pár let pod palbou turistů, rozhodně bych ho nevynechala – je to opravdu nádherné místo a podívaná, co stojí za to.

Bledské jezero

Pokud se budete chtít koupat, vyrazte k jedné z oficiálních pláží. Hlavně na straně od města bled je koupání zakázané. Nebo rovnou popojeďte až k Bohinjskému jezeru, za chvilku se k němu dostaneme.

Triglavský národní park

Další klenot slovinské přírody, který byste neměli minout, a ráj pro trekování. Rozkládá se na území Julských Alp a z velké části jde o krasovou oblast. Díky specifickým podmínkám tu mimo jiné najdete naprosto nádherné horské louky a malebné bukové lesy. A samozřejmě bezpočet dechberoucích výhledů.

Cesty v horách jsou dobře značené, vše si snadno naplánujete podle turistických map na Mapy.cz. Pozor – všechny trasy tu označuje červený puntík, nečekejte tedy různé barvy jako u nás. Na každém rozcestí vás naštěstí čeká přehledný rozcestník s orientačními časy, kolik vám zbývá do cíle.

Na většině tras narazíte i na horské chaty s občerstvením a možností přespání, jen počítejte s řádnou horskou přirážkou. Přespání je v sezoně potřeba rezervovat s dostatečným předstihem. Na několika místech pak najdete i bivaky pro nouzové přespání.

Výhled na Razor

Nejlepší treky v Triglavském národním parku

Spoustu treků se vyplatí plánovat jako vícedenní s přespání v horských chatách. Výš v horách se jinak většinou budete muset vracet stejnou cestou, což je škoda.

Pohodové treky

• Výstup na Vogel (1922 m. n. m.)
  • Většinu trasy vás vyveze kabinová lanovka od Bohinjského jezera a následně sedačková lanovka nad sjezdovkou. S menšími dětmi ideálka, za výhledy na Bohinjské jezero i okolní vrcholy to stojí.
• Procházky po planině Pokljuka
  • Na sever od Bohinjského jezera leží náhorní plošina ve výšce lehce nad 1000 metrů se spoustou krásných pastvin a lesů, kde můžete vyrazit na romantické procházky i celodenní pohodové túry. Jako východisko využijte některé z parkovišť, případně vyjeďte nahoru autobusem s cílem v centru Rudno polje.
• Juliana Trail 270 km trasa kolem celého masivu Triglavu
  • Můžete samozřejmě využít i jeho část. Nestoupá na vysoké vrcholy, i tak ale vede malebnou krajinou
• Z Bovecu proti proudu Soči
  • K řece Soča se ještě dostaneme. Tahle velmi pohodová cesta vás může dovést až k prameni (dobře, poslední část už tolik pohodová není, ale nic, co by se nedalo zvládnout i s menšími dětmi).
• Z města Krajnska Gora na Vršič
  • Z větší části pohodová cesta podél řeky a následně nedaleko silnice mezi Krajnskou Gorou a Bovecem. Samozřejmě můžete skoro nahoru vyjet autem, ale to by výhled nebyl tak zasloužený. Dolů si pak klidně někoho stopněte :-)

Planina Pokljuka

Středně náročné treky

• Dolina 7 triglavských jezer – buď jako okruh z parkoviště u vodopádu Savica, nebo z obce Ukanc do obce Trenta
  • Nádherné údolí na cestě k Triglavu, kde celé jaro a léto kvetou unikátní alpské louky. Ledovcová jezírka jsou už jen třešničkou na dortu. Na začátku se řádně zapotíte při výstupu po skalní stěně z údolí Bohinjského jezera. Pak už je cesta celkem pohodová.
• Pršivec (1761 m. n. m.) a výhledy na Bohinjské jezero
  • Buď vyrazíte ze Starej Fužiny a vrátíte se stejnou cestou zpět, nebo začněte také krutým výšlapem od parkoviště vodopádu Savica a udělejte z cesty okruh. Směrem dolů bolí na prudkých kopcích nohy víc než z cesty nahoru, proto doporučuji tento směr.
• Viševnik z planiny Pokljuka (2050 m. n. m.)
  • Jeden z oblíbených vrcholů díky krásným výhledům a relativně snadné dostupnosti.
• Výšlap na Prisojnikovo okno ze sedla Vršič
  • Pro horaly jeden ze Slovinských must-see. Obrovská díra uprostřed hory, skrz kterou vidíte do údolí. A k tomu božské výhledy i do ostatních stran.

Náročné treky

• Vícedenní výšlap na Triglav (2864 m. n. m.)
  • Jedna z oblíbených variant vede skrz Dolinu triglavských jezer a většina trasy není nijak technicky náročná. V nejvyšší části vás ale čeká celkem nebezpečný vysokohorský terén, kde už byste měli mít helmu a ferratový úvaz.

Spodní část Doliny 7 triglavských jezer

Triglavský národní park samozřejmě nabízí i různě dlouhé oficiální ferraty. Mimo jiné si takto můžete prolézt skrz již zmiňované skalní Prisojnikovo okno. Zároveň tak můžete po ferratové cestě Tominškova pot za jeden den zdolat nejvyšší vrchol Triglav.

Pohled na Triglavský NP z vrcholku Šija

Pod horu Mangart (2677 m) přímo na italské hranici pak můžete díky staré vojenské silnici vyjet po zaplacení 10€ mýta autem nebo na motorce (nebo na kole, ufff). Někdo říká, že to za ty peníze nestojí a je to podvádění, někdo si výhledy nemůže vynachválit. Rozhodněte se sami – je to podobné jako vyjet si na nějakou horu lanovkou.

Jen počítejte s tím, že nejvyšší část silnice je už nějakou dobu zavřená kvůli sesuvu a bůh ví, kdy ji opraví. Zaparkovat tak můžete na parkovišti v 1900 metrech a zbytek k hranici v 2055 metrech si vyšlápnout po svých. Cesta na samotný vrchol Mangart už naopak patří mezi hodně náročné.

Výhled z Mangartu

Bohinjské jezero, okolní vodopády a vesničky

V hlubokém údolí obklopeném vysokými horami leží malebné ledovcové jezero, největší ve Slovinsku. Právě u něj si můžete udělat skvělou základnu pro objevování těch nejkrásnějších míst Triglavského národního parku, nebo si jen užít parádní relax.

Bohinjské jezero je totiž v létě skvělé na koupání, můžete si tu půjčit lodičku, paddleboard, nebo se jen tak procházet po okolí.

Kouzelné Bohinjské jezero

Krom samotného jezera nezapomeňte prozkoumat i nespočet zdejších vodopádů. Ten největší, Savica, je sice hezký, ale platí se na něj vstup a v sezoně se u něj připravte na „selfie frontu”.

To se raději projděte ze Strednej Vsi k vodopádům říčky Ribnica. Nebo z Bohinjskej Bistrice k vodopádu na stejnojmenné říčce. Snadno dostupný a moc pěkný je i vodopád Grmečica. Jen se může stát, že v nich nebude skoro žádná voda, v létě 2022 to tak bohužel kvůli extrémnímu suchu bylo.

Nevynechte ani kaňon říčky Mostnice, slovinsky Korita Mostnice. Platí se sice pár € za vstup, ale v tomto případě určitě nebudete litovat.

Krajina nad Starou Fužinou

Samostatná kapitola je pak zemědělská krajina a romantické vesničky nad jezerem. Od Starej Fužiny po vesničku Jereka. Jestli jste fanoušci cyklistiky, případě hledáte další příležitosti pro procházky s menšími dětmi, bude se vám tu líbit.

Řeka Soča

Ne nadarmo je Soča titulovaná jako nejkrásnější řeka Evropy. Tyrkysová a neuvěřitelně čistá řeka protéká Slovinsko od severu k jihu a postupně nabírá na rozměrech, aby vyústila do Jaderského moře.

Jeden z úseků řeky Soči

Soča je oblíbenou destinací pro kajakáře i raftaře, zajímat ale může i pěší turisty. Krásná podívaná je v údolí Trenta, kde řeka pramení, ale také v okolí Bovce (resp. kdekoliv mezi Bovcem a městem Most na Soči). Jenom pozor, i v létě je ledová.

Rozhodně doporučuji krátký výšlap k samotnému pramenu Soči. Nádherně modrá voda tu vyvěrá ze skály a okolní příroda bere dech. Za ten kopec to stojí, berte to navíc jako dobrý trénink pro větší hory, které byste ve Slovinsku neměli vynechat.

Pramen Soči

Lublaň

Hlavní město Slovinska je sice malé, zato ale kouzelné a plné draků. Na kopci můžete najít starý Lublaňský hrad s krásným výhledem, dole ve městě nejvíc frčí Trojmostí, Dračí most (Zmajski most), umělecká ulice Metelkova a park Tivoli, který je udržovaný s až puntičkářskou přesností.

Rozlehlý park Tivoli

Určitě se zastavte na výběrovou kávu v krásné moderní kavárně Stow v Městském muzeu. Už jen kvůli zajímavé architektuře stojí za zastávku.

Na parádní brunch nebo lehký oběd pak doporučuji TINK superfood café. Mají skvělé smoothie bowls s domácí granolou, nebo moc dobré poké bowls.

TINK Superfood Cafe, Lublaň

Piran

Přímořské město s italským nádechem, úzkými uličkami a spoustou historických budov. Dominantou je katedrála sv. Jiří, Tartinijevské náměstí a nejhezčí výhled ze zbytků hradeb na kopci.

Kamnicko-Savinjské Alpy

Alpský masiv na hranici s Rakouskem je oproti Julským Alpám mnohem méně známý. To mimo jiné znamená mnohem méně lidí. Přitom má také hodně co nabídnout. Hory jsou tu prudší a méně zalesněné a najdete tu mnoho krásných hlubokých údolí.

Pokud pojedete do Slovinska přes průsmyk Ljubejl mezi Ferlachem a Tržičem, zastavte se minimálně u nenápadného vodopádu Tominčev.

Jen o kus dál na východ pak leží Logarska dolina, prý nejkrásnější údolí ve Slovinsku. Cesta sem je kvůli serpentýnám a úzkým silnicím celkem dobrodružná, ale stojí to za to. Tady budete mít božský klid a dost možností procházek i pořádných výšlapů.

Velika Planina

Dalším z vyhlášených míst Slovinska a součástí Kamnických Alp je Velika Planina. Travnatá plošina nahoře na hoře, kde jsou jako v pohádce rozeseté pastevecké chatky a stáda krav s horami v pozadí. Přitom ji najdete jen kousek od Lublaně.

Nahoru se můžete dostat dvěma způsoby. Buď si cestu do 1666 nadmořských metrů vyšlápnete, anebo můžete vyjet lanovkou (až na nejvyšší místo Gradišče). Zpáteční lístek na lanovku stojí 15 € pro studenty, 17 € pro dospělé. Lanovka jezdí v sezoně každou půlhodinu a počítejte s pořádnou frontou. Eventuální výšlap je fyzicky náročný a je dobré mít horskou obuv.

Pokud budete mít čas, udělejte si výlet i do údolí řeky Kamnišské Bistrice, stojí za to.

Nejvyšší bod Velike Planiny, Gradišče

Slovinský kras

O jeskyni Postojna (Postojnska jama) jste už určitě slyšeli. Patří mezi největší krápníkové jeskyně Evropy a mimo jiné vás skrz ni proveze jeskynní vláček. Je ale jen jednou z mnoha krasových jeskyní v celkem rozlehlé oblasti Slovinského krasu.

Například Škocjanské jeskyně s podzemní řekou patří mezi nejkrásnější v Evropě a pyšní se i zápisem do UNESCO. Prohlídka v jeskyni Križna jama zase probíhá na lodičkách, podobně jako v naší Macoše.

Nevynechejte ani návštěvu Predjamskéhu hradu nedaleko jeskyně Postojna, který je částečně vytesaný ve skále.

Kde najdete víc informací

Slovinsko.cz

Český web s informacemi o nejdůležitějších turistických destinacích a spoustou úžasných fotek, které vás přemluví vyrazit tam.

I feel Slovenia

Anglická mutace předchozího webu s ještě více informacemi a tipy.

Slovenia Travel Blog

Blog dvou Slovinců o krásách jejich země se spoustou tipů.

AP Ljubljana

Stránka lublaňského autobusového nádraží, na které můžete plánovat váš výlet.

Slovenske železnice

Totéž, nyní ale s vlakovými spoji.

Prevoz.org

Slovinská spolujízda.

Lonely Planet

Někdo rád průvodce na starém dobrém papíru. V členské sekci najdete slevu.

Jana Langová

Studentka medicíny, která ve volném čase cestuje a poznává matičku Zemi. Oblast Balkánu jí učarovala už před rokem, kdy dobrovolničila v Srbsku, a je rozhodnutá projet celý Balkán shora dolů. Letos padla volba na Slovinsko, do kterého se zamilovala stejně rychle jako do Černé Hory. Víc informací o Balkan tour a cestování po Slovinsku najdete na jejím blogu Ve vlnách.