Plánujete vyrazit s batohem do národních parků Skandinávie a vyzkoušet treking i za hranicemi České republiky? Já už tam byla a ráda se podělím o získané informace. Poradím vám, jak ušetřit peníze nebo čas, zpestřit si cestu a jak zabalit batoh.
Kam na treking vyrazit?
Nejhezčí treky, oficiální značené turistické trasy, se nachází až na severu Finska, Norska a Švédska. Tam jdete divočinou a několik dní nespatříte člověka. Anebo se míjíte s místními, kteří jsou na tom jako vy – hltají nádhernou přírodu a kochají se okolím.
Nejrychlejší a nejpohodlnější způsob, jak se dopravit do Skandinávie, je jednoznačně letadlo.
Do Helsinek, Osla i Stockholmu se ceny zpátečních letenek pohybují na léto od 2000 Kč z Berlína nebo Prahy (mimo turistickou sezonu i levněji). Velice výhodné nabídky lze najít z Vratislavi, např. podzimní let za 500 Kč do Stockholmu. Pohodlné hledání nabízí AZair. U nízkonákladových společností se bohužel připlácí kolem 1000 Kč za zavazadlo.
Jestli s sebou chcete vzít auto, nebojte se vybrat téměř jakýkoliv evropský přístav, ze kterého pravidelně vyráží trajekty přes moře do severní Evropy. V pohodě se tak dopravíte z Dánska (osoba s autem za 1600 Kč).
Zbývá základní rozhodnutí: Přiletět do hlavního města, nebo až za polární kruh?
Většina článku je přístupná pouze členům Travel Bible. Co se o trekování ve Skandinávii dozví?
- Jak se efektivně dostat na místo
- Co si zabalit
- Kde se najíst
- Jak kempovat
- Trekingové stezky
Jak se dostat na místo určení
Příletem do hlavního města na jihu se nabízí několik možností, jak pokračovat do té pravé divočiny.
1. Autobus
Síť autobusů je dobře propracovaná. Máte jistotu, že se v pohodě dostanete do ideálních „startovních“ destinací. Autobus zároveň nabízí pro studenty jednoznačně nejlevnější způsob (hned po stopování). Studentská cena je totiž poloviční, téměř všude platí karta ISIC. Někde požadují místní studentskou kartu, ale po chvilce přesvědčování máte vyhráno.
Například přejezd Finska trasou Helsinki–Inari trvá nejrychlejším spojem 20 hodin a studenty stojí polovičku, což vychází okolo 4500 Kč. Pokud vám nevadí vyhlídková jízda, volte přesun takto. Užijete si i malý bonus – wifi a možnost elektrického zdroje téměř ve všech autobusech. Jakýkoliv objem zavazadel zdarma. Dokonce i promočené krosny mohou sedět vedle vás na semišovém sedadle.
Jízdenky ve Finsku, Norsku i Švédsku koupíte někdy on-line se slevou.
Dokonce se můžete vydat autobusem už z Prahy (okolo 2000 Kč) nebo z Berlína (10–15 hodin, 800–2000 Kč). Na to přeji pevné nervy.
Autobusy mezi Švédskem a Norskem už jsou dražší, přibližně vychází na 1200 Kč / 700 km.
2. Vlak
Jízdenky zakoupíte na nádraží v automatech, anebo si je rezervujte on-line u finské společnosti VR nebo na ScandinavianRail. Na ScandinavianRail najdete také nabídky typu Kodaň–Stockholm–Oslo, celkem 12 hodin cesty, přičemž si můžete udělat zastávku. Jedná se o travel pasy, které se samozřejmě vyplatí mnohem více, než kdybyste jízdenky kupovali jednotlivě.
Opět platí ISIC na studentskou slevu, cestování vlakem je navíc pohodlné a klidné.
I ve vlaku je možnost internetového připojení.
3. Vnitrostátní lety
Využívané hlavně místními, kteří také šetří čas. Cena se pohybuje v rozmezí pár set až několik tisíc. Třeba budete mít štěstí při koupi na poslední chvíli a chytnete opravdu levný kousek.
Na ukázku pár leteckých společností: Finnair, SAS, Norwegian.
Ušetřete čas i peníze a prostě kupte letenku z Prahy až za polární kruh, vyhnete se složitým přesunům přes celou zemi. Ve finále klidně zaplatíte méně peněz a vyhradíte si čas jen na trek. Např. let Praha–Helsinki 3000 Kč plus bus Helsinki–Ivalo za 2500 Kč vs. let Praha–Ivalo 6000 Kč. Čas si do určité míry můžete koupit!
Vybavení
V celé Skandinávii se počasí velice rychle mění, je tedy nutné přizpůsobit vybavení. V hlavní turistické sezoně (v létě) počítejte s opravdu prudkými dešti, na podzim i s mrazem a v zimě se sněhovými vánicemi.
Oblečení a obuv
Vyplatí se investice k zakoupení Goretexu jak u bundy, tak u bot. Osobně mám vyzkoušenou značku bundy The North Face, boty doporučuji Lowa – rychle schnou, zároveň opravdu dobře zadrží vodu. Ušetřily mě i puchýřů!
U bund lze Goretex nahradit českou firmou Highpoint.
Osvědčilo se mi nosit spodní vrstvy z merina a goretexovou bundu nasadit jen v případě deště. Její nevýhodou je malá prodyšnost, proto při vyšší fyzické zátěži v teplotách nad 10 stupňů a dešti doporučuji přes spodní vrstvy jen přehodit pláštěnku.
Stanování
Pamatujte, že pokud všechno vybavení zklame a promoknete na kost, základ je alespoň se v teple a suchu vyspat. Osvědčil se mi stan švédské značky Hilleberg, to nejlepší a bohužel i nejdražší, co se v Evropě dá sehnat. Příjemnou alternativu nabízí česká značka Jurek s dlouholetou tradicí, které se dle zkušeností mnoha cestovatelů také dá věřit.
Za velký problém mnoha stanů považuji stavění nejprve vnitřní místnosti a poté tropica. Jen si představte: v přírodě vám déšť často nepřeje, takže než provléknete tyče tropicem a zakryjete vše nepromokavou vrstvou, máte uvnitř stanu mokro.
U většiny modelů Hillebergu se staví obě části najednou, lze je tedy i rychleji sbalit a vyspíte se v suchém. Další důležité kritérium – váhu – splňuje na nejlepší úrovni, pohybuje se od 1,5 kg. Na zádech při náročném výstupu pocítíte každé kilo.
Ještě jedna poznámka. Do opravdu drsných povětrnostních nebo sněhových podmínek nejsou od věci ani tzv. sněžné límce, které se zatíží kameny, aby stan neuletěl.
Jak se staví stany Hilleberg?
Lékárnička
I když budete pojištěni, nezapomeňte, že ve Skandinávii není tak dobře dostupná lékařská péče a ne vždy vám pojišťovna vše zaplatí. Nepodceňujte proto výbavu lékárničky. Nic extra potřeba není, jen zaměřte pozornost na náplasti, stahovací obvaz a repelent.
Seznam věcí na 3týdenní pobyt ve Finsku, celková váha 17 kg
(vč. jídla na 3 týdny)
- boty Lowa, bosoboty Vivo Barefoot
- plátěné kalhoty, goretexové kalhoty
- goretexová bunda The North Face, pláštěnka
- merino tričko s krátkým rukávem, merino rolák, merino tílko, merino spodní prádlo, náhradní prádlo
- spacák, nafukovací karimatka – sice taháte pár set gramů navíc, ale vyspat se na měkkém po celodenní námaze člověk podle mého ocení mnohem více
- půllitrová láhev, sušené ryby, ořechy, sušené ovoce, expediční strava
- lihový vařič, ešus, plastová miska, lžíce, nůž (skládací víceúčelový, stále v kapse)
- kompas, tužka, papíry, LED baterka, čelovka
- KPZ, sirky, šátek, léky, chlorella, repelent proti hmyzu, spínací špendlíky
- kartáček na zuby, koncentrovaná zubní pasta, mýdlo, kokosový krém, vazelína (spolehlivá prevence proti puchýřům)
- papírová mapa Finska, oblast stažená do iPadu, kompas
- powerbanka, iPad, tlačítková Nokia (baterie dlouho vydrží)
Vše podléhající vlhku bylo zabalené ve vodotěsných igelitových pytlíčcích, vespod batohu jsem vezla několik náhradních. I papír jsem proto dovezla suchý se všemi evidovanými poznámkami o cestě.
Kde se v přírodě najíst
Já jsem jídlo na trek kompletně nesla s sebou, ale záleží na naplánovaném treku – někdy je možné odbočit do vesničky a jídlo dokoupit. Místní ryby i ostatní potraviny stojí za vyzkoušení, jsou opravdu nejvyšší kvality.
Můžete si také přečíst Jak sbalit jídlo do batohu.
Expediční strava se jen zalije horkou vodou a je relativně lehká (porce 150–250 g). Dále se hodí sušené řasy a maso. Ořechy váží víc, ale dávají hodně energie. Kvalitní čerstvé ořechy kupujeme ve velkém na Awashopu nebo na Vitalvibe, kde nabízí i různé proteiny v prášku. Jako rychlý zdroj energie jsou nejlepší moruše či hroznový cukr. Samozřejmě chia semínka nikdy nezklamou…
Vodu naberte, kde je libo. Pila jsem měsíc z potoků a vše v pohodě. Když byla v hornatějším lese bez potoků žízeň, nedalo se nic jiného dělat a pila jsem i z bažin. Pokud chcete mít 100% jistotu, noste v kapse filtrovací tabletky/brčko. Potůčky považuji za chutné zpestření, voda mívá různé příchutě podle toho, odkud ji nabíráte – z rašeliny, vřesu…
Do letadel nelze brát plynovou bombu na vaření. Pokud ji nechcete kupovat v dané zemi a přejete si ušetřit na váze i prostoru, volte vařič na tuhý líh. Pro představu, s 2 kostkami lihu jsem ohřála 300 ml vody za 10 minut při teplotě odhadem 15 °C. Skvělá sada ešusu na malý vařič dobře sedí, takže hlady rozhodně neumřete. Anebo se prodává všechno zmíněné vybavení na vaření rovnou dohromady.
Pravidla pro kempování
Vyhláška říká, že stan můžete ve Skandinávii postavit kdekoliv 150 m od obydlí. V případě nouze se dá s místními vždy domluvit a kempovat i na soukromém pozemku. K rozdělání ohně jsou v NP vyhrazena ohniště, kde najdete dřevěný přístřešek, někdy i suchý záchod. Když místo opouštíte, dbejte, aby zůstalo v takovém stavu, v jakém jste jej našli. Vždy například nasekejte dříví a ukliďte odpadky. Označení tábořišť uvidíte na každé turistické mapě.
Cestou jsou sice pravidelně rozmístěná tábořiště, ale spát se dá samozřejmě i mimo ně v divočině v souladu s přírodou. Více čtěte v článku o bivakování. Proto se moc nepřemáhejte – pokud nemáte vyloženě rozpočítané kilometry na dny, odpočiňte si, vyhnete se tak případným zraněním.
Sruby
Pokud si chcete dopřát víc pohodlí a zároveň užít pravé severské atmosféry, předplaťte si srub ve Švédsku nebo jakékoliv jiné zemi, stačí jen vybrat ze seznamu. Případně nejlepší chaty s dechberoucími pohledy do přírody…
Pravidla pro „záchranné“ sruby doporučuji pořádně pročíst a dodržovat, podrobněji zde.
- Srub je možno využít k přenocování na jednu noc, v případě nouze na dvě.
- Kdo přijde nejpozději a je nejunavenější, má právo požádat nás o uvolnění místa ve srubu. Když jde nejunavenější člověk spát, jdeme také, abychom nerušili.
- Po ničem nečmáráme ani neryjeme nožem do klád.
- Ve srubech samozřejmě nekouříme.
- Třídíme odpad – spalitelný spálíme (alobal do této kategorie nepatří), jiný odneseme s sebou.
- Kolik dříví jsme spotřebovali, tolik připravíme před odchodem pro ostatní, včetně třísek a ježka na zátop.
- Před opuštěním srubu vždy překontrolujeme, zda jsou vyhaslá kamna a dobře utažen uzávěr plynové bomby, abychom předešli nebezpečí požáru.
- Srub opustíme ve stavu, v jakém jsme jej našli.
Trekingové stezky
Křížem krážem Skandinávií vedou oficiální treky, lze však kombinovat cyklotrasy, běžkařské trasy (v létě schůdné pěšky), nebo najít vlastní trasu přes lesy.
Značené jsou totiž veškeré lesnické cesty, jen se občas musíte smířit s broděním přes potoky. Upozorňuji na trasy značené dvojitou přerušovanou čarou – to jsou „skútří stezky“, které často vedou přes bažiny a jezírka, dají se projet jen v zimě! V nejhorším případě jdou obejít po sobích pěšinách, ale o tom psst.
Nezapomeňte si předem zajistit mapu – papírovou nebo elektronickou (v některých částech lesů není signál).
Oficiální treky jsou značené dřevěným kůlem nebo obarvenými kameny a vedou po štěrkových cestách, malých kamenitých pěšinkách i přes dřevěné lávky v bažinách. Trasy po Finsku se krásně plánují na mobilu nebo na počítači.
Vše o trasách najdete na oficiálních stránkách jednotlivých zemí: HikingFinland, VisitSweden, VisitNorway. Stačí jen kliknout na trasu a uvidíte podrobný průběh stezky i základní informace, např. náročnost a schůdnost v různých ročních obdobích.
Nejlepší informace jsou bohužel jen v místních jazycích, ale i tak lze leccos vyčíst. Skvělé stránky s užitečnými informacemi o Norsku jsou ut.no. Přidám ještě tipy na zajímavé trasy, tentokrát v češtině.
Teď už víte vše potřebné. Nebojte se vyrazit sami, ve Skandinávii je bezpečno a pravděpodobnost, že potkáte nebezpečnou divokou zvěř, je minimální. Myslete na karmu – pokud se budete hezky chovat k přírodě, ona vám také nic neudělá.
Johana Vinšová
“Například přejezd Finska trasou Helsinki–Inari trvá nejrychlejším spojem 20 hodin a studenty stojí polovičku, což vychází okolo 4500 Kč.” Ta cena je děsivá, nemá tam být 450kč?:)
Bohužel je to tak. Opravdu 4500,- :(
Na cestování po Finsku autobusem doporučuju Onnibus, relativně nová firma, alternativa k předraženým státním autobusům (asi nějaká větev od firmy Polskibus operující Polsku). Směrem na sever momentálně jede nejdál do Levi, což už je slušná polovina Laponska (čili Inari to není, ale rozhodně lepší než nic). Cena (v předstihu a v určitý dny) 20e, na kratší vzdálenosti se dá natrefit na jízdenky za euro.
(A navíc jsou to doubledeckery, čili když je člověk při nástupu hbitej, může se usadit na přední sedadlo ve druhým patře. A to prostě chceš, ten čtrnáctihodinovej výhled na les svrchu :-)) )