Nejjižnější, nejsušší, největrnější, nejméně obydlený, průměrně nejvyšší a také nejméně navštěvovaný a nejhůře dostupný kontinent. To je Antarktida.

Proč vyrazit na Antarktidu?

Nedotčenost tamní přírody, dechberoucí scenérie s mohutnými horami, vysokými ledovcovými stěnami a plujícími krami, rozsáhlost kontinentu a jeho naprosto fascinující historie objevování s odkazy legend jako Roald Amundsen, Robert F. Scott a Ernest Shackelton dělají z Antaktidy místo, které touží navštívit snad každý dobrodruh.

Přesto se každý rok na kontinent podívá méně turistů, než navštíví moji domovskou Olomouc.

Ještě než si popíšeme většinu možností cestování na ledový kontinent, podíváme se nejdříve na omezení, který vyplývají z jedinečného postavení Antarktidy ve světě. Antarktida jako taková totiž nepatří nikomu a přesto všem.

A s tím souvisí hromada komplexních opatření, které vychází z mezinárodní Smlouvy o Antarktidě, resp. Antarktického smluvního dokumentu (Antarctic Treaty).

Pravidla pro návštěvu Antarktidy

Smlouva o Antarktidě je mezinárodní dohoda uzavřená v roce 1959 mezi 12 státy, které si kladly na území kontinentu největší nároky. Do dnešního dne ji ratifikovalo 57 zemí, včetně Česka a Slovenska. Česká republika je navíc členem užší skupiny 29 států s hlasovacím a poradním právem.

Samotná smlouva má 14 článků a více než 200 dalších doplnění. Obecné články definují území Antarktidy, zmrazují předchozí nároky jednotlivých státu, stanovují využití kontinentu pouze pro mírové a vědecké účely, zakazují těžbu surovin a používání konvenčních i jaderných zbraní, upravují vědeckou spolupráci a fungování sekretariátu Smlouvy.

V české legislativě máme Zákon o Antarktidě č. 276/2003 Sb., který ze Smlouvy přímo vychází a stanovuje mimojiné podmínky vstupu českých občanů na kontinent. Pokud tedy  jedete na expedici s českou institucí nebo bez turistického operátora (typicky na jižní pól), čeká vás lehké papírování a komunikace s Ministerstvem životního prostředí. V ostatních případech řeší papíry váš zahraniční zaměstnavatel nebo organizátor zájezdu.

Pro návštěvníky jsou spíše důležitější omezení, která vyplývají z návazných doporučení a opatření Smlouvy o Antarktidě. Navíc pak existuje série dalších opatření, jejichž dodržování vyžaduje od svých členů (a jejich zákazníků) IAATO – Mezinárodní asociace turistických operátorů v Antarktidě.

Zakázána je především jakákoliv interakce se zvířaty. Na lední medvědy zde naštěstí nenarazíte, ale zato na roztomilé tučňáky a lenivě vypadající tuleně ano. Tato zvířata nemají na souši přirozené nepřátele, a tak k vám mohou dojít až na minimální vzdálenost. Existuje tedy pár základních pravidel pro minimální vzdálenost a interakci se zvířaty. Další omezení a pravidla se pak týkají vstupu do historických památek (staré polární stanice), sbírání suvenýrů a třeba i vyměšování (pěkně do lahve a vše zpátky do kempu nebo na loď).

Při organizovaných zájezdech s vámi bude vždy proškolený průvodce, který vás se všemi pravidly seznámí a dohlédne na jejich dodržování. Pokud se na Antarktidu chystáte jako zaměstnanec jednoho z členů IAATO, čeká vás podrobné školení a testování.

Trocha historie: Češi na Antarktidě

Prvním známým Čechem, který Antarktidu navštívil, byl Dr. Václav Vojtěch. Na Antarktidu vstoupil poprvé dne 27. ledna 1929 jako člen (v pozici číšníka) posádky lodi Eleanor Bolling pod vedením průkopníka moderních polárních expedic amerického admirála Richarda E. Byrda.

Na jižním kontinentu se pak v průběhu druhé poloviny minulého století vystřídala řada vědců, kteří spolupracovali především se sovětským polárním výzkumem.

Český antarktický turismus začíná až v 80. letech minulého století, a to na rozporuplné stanici Nelson. Stanice budovaná na stejnojmenném severním ostrově v souostroví Jižní Shetlandy, byla dílem polárníka a cestovatele Jaroslava Pavlíčka. Jedna menší budova slepená ze všeho možného, co se dalo sehnat a přitáhnout z okolních stanic (základ tvoří dva velmi staré ruské chlaďáky), a k ní tři ještě menší budky.

To vše sloužilo jako základna pro velmi svérázné kurzy přežití v divočině a částečně i pro nesystematický výzkum a různá pozorování.

Soukromě provozovaná stanice hostila velkou řadu přírodovědců, umělců i nadšenců přežití v extrémních podmínkách. Bohužel vzhledem k specifickému provozu a přístupu majitele se jí nevyhnul ani případ nešťastného úmrtí dvou dočasných obyvatel. Po diplomatickém tlaku ze strany chilské vlády byla stanice v roce 2017 převedena Jaroslavem Pavlíčkem do správy Českého antarktického nadačního fondu. Ten ji následně dlouhodobě pronajal Masarykově univerzitě, která český výzkum na Antarktidě zastřešuje.

Stanice se po řadě úprav budov a generálním úklidu okolí stala základnou pro zoologický, botanický a další výzkum. Zároveň umožňuje vybraným dobrovolníkům krátkodobé pobyty.

Samotná Masarykova univerzita provozuje především stanici Johanna Gregora Mendela. Ta vznikla během let 2004–2006 na ostrově Jamese Rosse, v místě, které bylo ještě několik desítek let zpátky pokryto ledovcem. V rámci Českého antarktického výzkumného programu jezdí na stanici každý rok skupina vědců a techniků, pobyt zájemcům z řad veřejnosti univerzita neumožňuje.

Jak vyrazit na Antarktidu jako turista

Dostat se na Antarktidu po vlastní ose je téměř nemožné. Pokud nemáte větší loď nebo plachetnici a dost odvahy přeplout z argentinské Ushuhaie nebo chilského Punta Arenas přes Drakeův průliv – jedny z nejbouřlivějších vod na světě – budete odkázáni na soukromé či státní operátory. Bez podpory těchto firem se neobejdete ani při výpravách na jižní pól nebo na Vinson Massif, nejvyšší vrchol Antarktidy.

Hlavním faktorem, který ovlivňuje veškeré aktivity, je podnebí a počasí. Cesty na Antarktidu se plánují výhradně na období tamního léta, což u nás odpovídá měsícům listopad až únor. Počítejte však s tím, že počasí hraje při každé výpravě klíčovou roli. Z našeho středoevropského pohledu může být překvapivé, jak rychle se situace mění – slunečný den se během chvíle může proměnit v sněhovou vichřici.

Expediční lodě

Nejjednodušší a nejpohodlnější způsob jak poznat Antarktidu, je vypravit se na palubu expediční lodi. Společnosti jako HX, Antarctica 21, Oceanwide Expeditions, Albatros Expeditions, Poseidon, Quark Expeditions nabízejí úžasné zájezdy v různých cenových kategoriích. Na českém a slovenském trhu je zastupují například CK Sen a CK Bubo.

Široká nabídka cest je určena pro všechny věkové skupiny. Ubytování na lodi poskytuje standardní hotelový komfort, přičemž několikrát denně probíhají exkurze. Zkušení průvodci vás naloží do menších motorových člunů a zavezou na pevninu. Program je opravdu pestrý – pozorování polární fauny, sea kayaking, návštěvy historicky významných míst, fotografování ledovců i exkurze vrtulníkem nebo ponorkou. Exkurze jsou dále doplněny řadou přednášek, promítáním, koupáním v ledové vodě a dalšími aktivitami.

Většina lodí se během sezóny pohybuje především kolem severní části Antarktického poloostrova. Nemusíte se však obávat přelidnění na populárních místech. Koordinace mezi jednotlivými plavidly je velmi pečlivá a pravidla pro pohyb skupin jsou striktně nastavena. Většinu času tak budete mít pocit, že máte celou Antarktidu jen pro sebe.

Je však třeba počítat s cenami ve stovkách tisíc korun. Pokud si nejste jisti plavbou přes Drakeův průliv nebo chcete ušetřit čas, některé společnosti nabízejí také verzi Fly & Cruise. Při ní se letecky přepravíte na jeden z nejsevernějších ostrovů Antarktidy a odtamtud pokračujete již vesměs klidnými vodami.

Kempování na úrovni

Pokud nejste úplně fanoušky pobytu na lodi, můžete Antarktidu zažít i z pohodlí kempu. Několik společností nabízí tento zážitek v různých úrovních.

Antarctic Logistics and Expeditions

Pokud hledáte možnost, jak zažít na Antarktidě opravdové dobrodružství a chcete aspoň přibližně zažít to, co první polární výpravy, společnost Antarctic Logistics & Expeditions (ALE) je tou pravou volbou. ALE nabízí komplexní logistické služby po celém kontinentu pro vědce i turisty. Pokud tedy chcete podniknout něco opravdu extrémního – dojít pěšky na jižní pól, vylézt na nejvyšší sopku nebo horu na kontinentu nebo si třeba skočit padákem – tohle bude správná volba.

Hlavní základna společnosti je kemp Union Glacier u stejnojmenného ledovce, zhruba 3000 km od chilského Punta Arenas a 1000 km od jižního pólu. Kemp se nachází u přírodní ledovcové ranveje Blue Ice runway, na které přistávají i ta největší letadla. Samotný kemp je sestaven z desítek stanů a kontejnerů a slouží jako základna pro veškeré expedice na lyžích, výstupy na nejvyšší vrchol Antarktidy, poznávání tučňáčích kolonií a dalších dechberoucích částí ledového kontinentu.

White Desert

White Desert je společnost, která se zaměřuje na luxusní zážitky na Antarktidě. Jejich hlavním zázemím je Whichaway Camp, nacházející se v Schirmacher Oasis v Zemi královny Maud. Tento kemp je ekologicky navržený a nabízí stylové moduly, které zajišťují pohodlné ubytování i v extrémních polárních podmínkách.

Do kempu se hosté přepravují soukromým letadlem z Kapského Města a během pobytu mohou absolvovat různé aktivity, jako jsou výpravy na jižní pól, prohlídky ledových jeskyní nebo výstupy na místní vrcholky, vždy s doprovodem zkušených průvodců.

Po dni plném objevování na ně čeká vyhřátá sauna a menu od michelinského šéfkuchaře, který servíruje pokrmy, které byste čekali spíš ve světových metropolích. I proto cena za takový zážitek začíná na stovkách tisíc dolarů.

Jak se dostat na Antarktidu pracovně

Pro ty dobrodružnější z nás existují i možnosti jak se na Antarktidu dostat pracovně. Nemusíte být zrovna docent přes ledovce, existuje naštěstí i řada méně odborných a podpůrných pozic ve vědeckých programech a u firem zaměřených na polární expedice.

Vědecký a podpůrný technický personál

Vědecké expedice na Antarktidu jsou nejen o výzkumu, ale také o komplexním zajištění logistiky a podpory. V České republice je hlavní možností zapojení do antarktických aktivit účast v programu Masarykovy univerzity, která provozuje stanici Johanna Gregora Mendela a stanici na ostrově Nelson. Pokud jste student, doktorand nebo vědecký pracovník s relevantním zaměřením, máte šanci stát se součástí týmu, který provádí výzkum v oblastech biologie, glaciologie nebo klimatologie.

Zapojení do expedice však vyžaduje nejen odborné znalosti, ale i odolnost vůči extrémním podmínkám a týmového ducha. Účastníci obvykle hradí část nákladů ze svých vědeckých grantů, což může být finančně náročné, ale jde o jedinečnou příležitost spojit vědeckou práci s životním dobrodružstvím. Kromě vědců se občas hledají také technici a odborníci na specifické práce, například údržbu infrastruktury stanice. Třeba v roce 2023 byl součástí české expedice pokrývač, který měnil střešní krytinu. Zájem byl obrovský, na tuto pozici se přihlásilo přes 300 lidí, ale vybrán mohl být pouze jeden.

Pokud máte ambice proniknout do mezinárodních vědeckých programů, vyplatí se sledovat nabídky velkých hráčů, jako je britský British Antarctic Survey, americký National Science Foundation nebo australský Australian Antarctic Division. Tyto programy často hledají nejen vědce, ale i technické profese od mechaniků po kuchaře. Zaměstnanci zajišťují provoz stanice, údržbu vybavení a podporu vědeckých aktivit. Pracovní místa jsou otevřená většinou občanům daných zemí, případně těm, kteří splňují přísná kritéria pro pracovní povolení. Více informací v tomto případě hledejte v ebooku How to get a job in Antarctica.

Jaké jsou další možnosti, jak skloubit práci s cestováním? Čtěte Vydejte se do zahraničí za prací, spojte ji s cestováním. Jaké jsou možnosti?

Průvodce na expediční lodi

Pokud máte zkušenosti s vedením skupin v odlehlých oblastech a zájem o práci v turismu, můžete se na Antarktidu dostat jako průvodce na expedičních lodích. Tyto pozice jsou velmi žádané a vyžadují kombinaci několika klíčových dovedností – odborné znalosti o regionu, zkušenosti s outdoorovými aktivitami, jazykovou vybavenost a schopnost práce s lidmi.

Průvodci na těchto lodích nejen doprovázejí turisty během exkurzí na pevninu, ale často vedou přednášky o místní přírodě, historii a ochraně životního prostředí. Jejich úkolem je také zajistit, aby turisté dodržovali přísná pravidla chování na kontinentu. Vzhledem k tomu, že expediční lodě provozují většinou zahraniční společnosti, znalost angličtiny na vysoké úrovni je naprostou nutností. Mezi průvodci ale můžete potkat i několik Čechů a Slováků, kteří si tuto práci vybojovali díky svým zkušenostem a nadšení.

Pracovník v kempu

Antarktické kempy, například Union Glacier Camp, nabízejí další možnosti zaměstnání. Tyto kempy jsou základnami pro různé expedice a logistiku na kontinentu. Práce v kempu zahrnuje širokou škálu činností od zajištění stravy a úklidu přes technickou údržbu až po asistenci při exkurzích. Pro tyto pozice se hledají lidé s praktickými dovednostmi, kteří zvládnou náročné podmínky a práci v izolovaném prostředí.

Americká společnost Antarctic Logistics & Expeditions (ALE), která provozuje Union Glacier Camp, každoročně zaměstnává sezónní pracovníky na různé pozice. Uchazeči musí prokázat nejen odbornost, ale také fyzickou a psychickou odolnost. Výhodou je předchozí zkušenost s prací v odlehlých regionech nebo účast na podobných expedicích.

Jako dobrovolník

Dobrovolnické programy jsou další zajímavou možností, jak se na Antarktidu dostat. Český antarktický nadační fond ve spolupráci s Masarykovou univerzitou pravidelně pořádá expedice na českou stanici Nelson, kde se otevírají příležitosti pro dobrovolníky. Tito účastníci se podílejí na různých činnostech – od praktické pomoci s provozem stanice až po sběr dat pro vědecké projekty.

Dobrovolnická práce na Antarktidě však není pro každého. Náročné podmínky, nutnost sebefinancování nákladů a omezená kapacita činí z těchto pozic spíše exkluzivní záležitost. Pokud však splníte podmínky a uspějete ve výběrovém řízení, získáte unikátní zážitek a možnost přispět k poznání jednoho z nejodlehlejších míst na Zemi.

Jak se na cestu na Antarktidu připravit

Ať už vyrážíte na Antarktidu na palubě expediční lodi nebo jako člen výzkumného týmu, pořádná příprava je základ úspěchu. Na Antarktidě to platí dvojnásob. Odlehlost a pustost kontinentu nedává možnost doplnit zásoby na místě nebo absolvovat složitější lékařské zákroky.

Absolutním základem je kvalitní sluneční krém a brýle na ledovec. Slunce zde neskutečně pálí a díky všudy přítomnému sněhu se paprsky odráží ze všech stran. To se doplní kvalitním oblečením, které se vrství stejně jako při horských expedicích. Merino, fleece, teplá vrstva a na neprofouknutelná vrstva. Po delší době na kontinentu můžete být ale lehce překvapeni, intenzita slunečního záření je tak vysoká, že i  v minus deseti stupních se dá bez problému dlouhodobě chodit pouze v tričku.

V některých případech se musíte připravit na lehký diskomfort. Na expedicích je běžné ubytování ve stanu, čůrání do lahve, vaření na vařiči a sprcha bývá zakázané slovo,…

Moje zkušenost

Moje cesta na Antarktidu začala už vlastně v roce 2005, kdy se můj otec stal členem skupiny stavějící novou českou polární stanici na ostrově Jamese Rosse. Dvě sezóny na ostrově, kde na začátku nebylo vůbec nic a na konci plně funkční moderní stanice Johanna Gregora Mendela, která skvěle slouží do dnešních dnů. Jako student střední školy jsem to intenzivně prožíval a Antarktida se mi tehdy silně zaryla pod kůži.

Samotnou cestu na Antarktidu jsem začal aktivně řešit až v roce 2019. Na stránkách Českého nadačního fondu pro Antarktidu se objevila zmínka o pobytu několika dobrovolníků na stanici Nelson. Obratem jsem nadaci kontaktoval a zjišťoval možnosti a podmínky. Postupně jsem prošel výběrovým sítem, dal dohromady potřebné peníze a čekal. Samozřejmě do toho vlítnul covid a cestovat kamkoliv bylo nemožné, na Antarktidu obzvlášť. Covidové restrikce naštěstí pominuly a v lednu 2023 jsem odlétal se skupinou vědců na jih.

Pobyt na stanici byl neskutečný. I když se jedná o velmi starou a částečně již nefunkční stanici, dýchne na vás nedávná historie. Hromada starých deníků plných vzpomínek, knížky věnované dávnými návštěvníky, ale i kresby dětí, které se na stanici také objevily.

Samotná práce na stanici byla celkem jednoduchá. Zázemí co nejvíce opravit, občas uvařit, pomoct s instalací měřících přístrojů a odběrem vzorků v nezaledněné části ostrova. Neskutečné tři týdny se skvělou mezinárodní partou.

Moje druhá cesta na Antarktidu začala v září 2024 kdy jsem dostal nabídku na pozici Kitchen Assistant ve firmě Antarctic Logistics & Expeditions. Jak již bylo zmíněno, tato firma provozuje několik kempů po celé Antarktidě a kromě klasických pobytů v kempu pomáhá i s organizováním expedic a výstupů. Kemp je provozován pouze tři měsíce v roce a jedná se o opravdu velkou a náročnou operaci. Uprostřed ničeho se postaví vyhřívané stany, kuchyně, sprchy, toalety a hromada klasický stanů pro zaměstnance i hosty.

V kempu dělá zhruba 90 kolegů z 20 zemí světa, našimi klienty jsou ti nejtvrdší sportovci, kteří jdou na jižní pól pěšky, rodiny, které se přiletěly podívat na tučňáčí kolonii, nebo milionáři, kteří chtějí prostě zažít něco výjimečného. A práce je to neskutečná. I když většinu dne umývám nádobí, pracuji v jednom z nejzajímavějších týmu na světě. S lidmi, kteří jsou stejně jako já Antarktidou fascinováni.

Závěr

Antarktida láká svou nehostinnou krásou, fascinující přírodou a příležitostí zažít něco výjimečného. Ať už se sem chcete vydat jako vědec, průvodce, nebo pracovník zajišťující chod stanic a kempů, všechny cesty vyžadují odvahu, přípravu a odhodlání. Možností, jak se na tento kontinent dostat, existuje překvapivě mnoho, ale konkurence je tvrdá. Pokud vás tato výzva láká, začněte se vzdělávat, získávat zkušenosti a budovat si síť kontaktů – možná právě Antarktida bude místem, kde zažijete dobrodružství, které změní váš život.

Kde najdu víc informací

Pokud se chcete dozvědět více informací o cestách nebo práci na Antarktidě určitě stojí za to sledovat webové stránky jednotlivých společností. Blogy firem jako Oceanwide Expeditions a Quark Expeditions nabízí nejkvalitnější a nejrozsáhlejší zdroj informací z první ruky, zároveň zde najdete pracovní nabídky.

Ze sociálních sítí stojí určitě za zmínku Matty Jordan, projektový manager na stanici McMurdo, autor knihy How to Get a Job in Antarctica, Robert Vrabel – průvodce a activity lead ve společnosti Hurtigruten nebo Jan Hvízdal.

A určitě i Facebook Českého antarktického výzkumného programu.

Jan Havránek

Otec, světoběžník a průvodce. Instagram.com/janhavranek