Litva – země jezer, bohaté historie, nekonečných pláží a basketbalu

Každý cestovatel si zde přijde na své. Země nabízí moře, nádherné pláže, úžasné lesy a jezera, bohatou historii plnou pověstí, architekturu, která vám vyrazí dech, ale i bujarý noční život a neuvěřitelnou atmosféru sportovních zápasů.

Proč jet do Litvy

Litva se stane vaší srdeční záležitostí a existuje celá řada důvodů, proč ji navštívit. Nepatří mezi nejoblíbenější destinace turistů – možná i díky tomu si stále uchovává jedinečné kouzlo. Díky hlubokým lesům, kostelům a hradům připomínajícím velkolepou minulost této země, díky skvělému jídlu i nátuře místních si zde člověk připadá jako doma.

Jak se tam dostat

Nejrychlejší variantou je letět. Většina letů je s jedním přestupem (přes Londýn, Berlín, Kyjev, Milán, Oslo i jiná města). Jednosměrná letenka z Prahy vyjde zhruba na 1600 Kč.

Pokud máte vlastní auto a plánujete Litvu trochu procestovat, zabalte se a zamiřte na sever po vlastní ose. Cesta obnáší zhruba 1100 km a 12–13 hodin. Hlavní trasa z Čech je přes Liberec, Wroclaw, Varšavu a Alytus přímo do Vilniusu. Z Moravy pak vede přes Brno, Katowice, Lodz a Varšavu. Pokud si netroufáte řídit celou cestu, je zde možnost spolujízdy, například s Blablacarem. Počítejte, že to bude stát kolem 1000 Kč.

Do Litvy se dá dostat také autobusem, a to někdy velmi levně. Pravidelné spoje mezi Prahou a Vilniusem poskytuje relativně velké množství společností, například Ecolines, Eurolines, Tourbus, Lux Express nebo Flixbus. Variant je celá řada od akčních jízdenek za 5 eur po klasické jednosměrné jízdenky za zhruba 1500 Kč. Doba cesty se v závislosti na množství přestupů pohybuje kolem 20 hodin.

Přečtětě si také článek Přehled nejvýznamějších autobusových dopravců po Evropě

Nejméně se do Litvy jezdí vlakem. Z Prahy do Vilniusu to jde se 4–7 přestupy, cesta trvá kolem 26 hodin a jednosměrná cena je 2–3 tisíce korun.

Kdy tam jet a proč v tuhle dobu

Nejlepší dobou pro návštěvu Litvy je květen až září, kdy je nejtepleji a nejméně srážek. Pokud ale milujete zimu a sníh, říjen až duben mají taky své kouzlo.

Jezero Gulbinas ve Verkiai Regional Park

Víza a podmínky vstupu

Litva je součástí Evropské unie a schengenského prostoru, stačí proto platný občanský průkaz, případně cestovní pas. Doklady ale použijete jen výjimečně, například při půjčování auta.

Aktuální informace najdete na stránkách MZV ČR.

Peníze a přibližné ceny

V Litvě se platí eurem. Kartou zaplatíte snad všude, je ale dobré mít s sebou jako zálohu cash. Bankomaty i směnárny jsou téměř na každém kroku. Cizí měny je dobré měnit co nejdál od velkých turistických atrakcí a center měst, získáte tak lepší kurz.

Ceny potravin jsou vyšší než u nás, stejně tak ceny služeb, v restauracích a barech. Naopak dlouhodobé pronájmy se dají sehnat levněji. Pozor: byt vybírejte s Litevcem; ceny pro cizince jsou řádově jiné.

• Bydlení: v hostelu od 20 eur/noc.
• Jídlo: v restauraci okolo 7–10 eur. Za oběd s pitím a polévkou nebo dezertem počítejte 20. Cena balené vody je zhruba 75 centů, piva 1 euro, průměrného vína 7 eur.
• MHD: je srovnatelné s ČR, možná lehce vyšší.
• Vstupné na památky: často se mění z roku na rok. Například vstup na jezerní hrad Trakai stojí pro dospělého 7 eur, s prohlídkou v cizím jazyce 15. Většina památek nabízí slevy pro studenty, rodiny a důchodce. Nejlepší je cenu si ověřit předem na internetu.

Lokální doprava

Ve všech velkých městech jezdí klasické autobusy nebo trolejbusy MHD. Většinou jsou k dostání jízdenky od půlhodinových za 65 centů po 10denní za 12 eur, anebo na jakoukoli sumu/dobu přednabité karty (Vilniečio kortelė). Slevy mají studenti, důchodci a lidé, kteří nějakým způsobem trpěli okupací.

Ve Vilniusu je za příznivého počasí ideální dopravou po městě kolo. Všude po městě jsou stojany s oranžovými koly, které si můžete půjčit. Existuje na to více možností. Pokud jste ve městě jen na pár dní, nejlepší je pořídit v informačním centru tzv. Vilnius city card, s ní se pak za 1 euro on-line zaregistrovat a můžete jezdit 72 hodin.

Pokud se nechcete registrovat, třídenní lístek pořídíte přímo na kterémkoli terminálu. V takovém případě vám ale banka zastaví 159 eur jako depozit. Nejlevnější variantou je kolo vždy po 30 minutách měnit. První půlhodina je totiž zdarma, druhá za 39 centů, další za 1,39 a dvě hodiny pak za 3,39 eur.

Registrace je možná také s kartou MHD, kartou Cyclocity Vilnius nebo jinou partnerskou. Registrace na měsíc stojí 3,90 a na rok 19,90 (pro lidi do 26 let jen 13,90) eur.

Taxíky účtují za kilometry. Zastaví na mávnutí ruky, anebo můžete zavolat na centrálu. Cena je srovnatelná s ČR, možná lehce vyšší.

Nejlepší je po Litvě cestovat vlastním/půjčeným autem. Půjčení vyjde lehce dráž než v ČR. Pro přepravu mezi většími městy je možné využít také vlaky a autobusy. Třeba vlakem z hlavního města k moři do Klaipedy to vyjde na 15–20 eur (podle toho, kterou třídu vyberete). Železniční síť je ale řídká, vlaky jezdí jen občas a ne všude.

Pro cestu k moři je lepší využít autobusy. Na trasu Vilnius–Klaipeda koupíte lístek od 10 do 20 eur – podle toho, v jakou denní dobu vyrazíte (brzké ranní spoje jsou zpravidla levnější).

Místní jídlo

Litevské jídlo je tradičně velmi kalorické. Hlavními surovinami jsou brambory, maso, mléčné výrobky (hlavně smetana, tvaroh a kefír), řepa a kopr. Oblíbenou úpravou je pak smažení. Litevci také mají hodně rádi ryby na různé způsoby.

Polévky jsou zde velice syté – často vystačí jako samotný oběd. Věřte mi, že není rozumné dát si typickou polévku, hlavní chod a myslet, že se vám vejde i dezert, anebo že po takovém obědě budete moct vyrazit na delší túru.

Tradiční pochoutkou jsou cepelinai, tj. bramborové knedlíky plněné mletým masem (nebo houbami či jinou náplní), podávané se zakysanou smetanou, případně smaženou cibulkou nebo slaninou.

Typická litevská kuchyně příliš nenahrává vegetariánům, každý si v ní ale najde to své. Doporučuji toho vyzkoušet co nejvíc a najít své oblíbence. U mě vede šaltibarščiai. Jedná se o křiklavě růžovou studenou polévku z řepy a další zeleniny, podobnou boršči.

Klasická polévka šaltibarščiai

Nemoci a hygiena

V Litvě žádné neobvyklé ohrožení nehrozí, voda z kohoutku je normálně pitná a žádné očkování není nutné.

Bezpečnost

Obecně je Litva velmi bezpečnou zemí srovnatelnou s jinými částmi Evropy. I zde jsou ale některé části či ulice, kterým je lepší se alespoň v noci vyhnout.

Náboženství, svátky, tradice

Většina Litevců se hlásí ke křesťanství, je zde i výrazná menšina pravoslavných Rusů, někteří lidé dodržují také staré pohanské tradice. Litevci jsou ale velice tolerantní, takže na ulicích potkáte modlitebny různých náboženství a často uslyšíte také zpěvy Hare Krišna a podobné. Kostely jsou často otevřeny dlouho do noci – a co víc, jsou také plné lidí.

Pokud se ale zeptáte Litevců, jaké je jejich vyznání či náboženství, často dostanete odpověď, že je jím basketbal. Celá země tímto sportem neskutečně žije. V době mistrovství světa máte na ulici pocit, že i ve tři ráno je pořád den – všude plno lidí v dresech s vlajkami, všichni společně zpívají nebo skandují, a to může jít klidně teprve o čtvrtfinále. Pokud budete mít možnost s někým sledovat utkání, anebo se ho přímo účastnit, neváhejte ani vteřinu. Takovou atmosféru hned tak nezažijete.

Ve Vilniusu a dalších městech se nebudete nikdy nudit. Neustále jsou zde nějaké open air festivaly, koncerty, festivaly divadel, různé pouliční trhy atp. Silnou tradici zde má také včelařství a vyřezávání do dřeva, proto není nouze ani o slavnosti s tím spojené. Stačí si jen vybrat.

Vzhledem k tomu, že Litva je většinově křesťanská země, určitě se vyplatí přijet v době Velikonoc nebo Vánoc. Všechna velká města mají vlastní trhy, náměstí jsou plná lidí, v kostelech se pořádají různé koncerty a mše a celková atmosféra rozhodně stojí za to.

Vyřezávání dřeva je litevským národním sportem

Co byste ještě měli vědět

• Myslete na změnu času, v Litvě je o hodinu víc než u nás.
• Litva má obrovskou tradicí výroby a pití piva (a nejen toho), dejte tedy pozor, pokud budete chtít Litevce vyzvat na souboj v této disciplíně. Podle mezinárodních statistik vypije každý Litevec za rok 900 půllitrů piva a 16 litrů čistého alkoholu (na každého Čecha vychází zhruba 700 půllitrů a „jen“ asi 11 litrů alkoholu), velmi pravděpodobně vás tedy porazí.
• Po 22. hodině nekoupíte v obchodech žádný alkohol.
• Je povolené mít 0,4 promile za volantem. Pokuty za porušení limitů pak ale mohou být vyšší než u nás.

V Litvě jsou stovky malých pivovarů

• Litevci se na první pohled zdají nepříjemní a uzavření, nenechte se ale tímto dojmem odradit. Pokud prolomíte jejich poker face, jsou velice nápomocní, přívětiví a rádi vás vezmou i domů a něco vám uvaří. Překvapivě velká část Litevců obstojně umí anglicky, na to u nás nejsme tolik zvyklí.
• S Litevci máme velice bohatou společnou historii a jsme si v lecčem podobní. Mnoho Litevců proto Českou republiku dobře zná.
• Nebuďte překvapení, když vám Litevci řeknou, že jsou ve střední Evropě, anebo že jsou přímo jejím středem. Z geografického hlediska (když se počítají i všechny ostrovy) tomu tak skutečně je a nemá cenu se s nimi přít.
• Spropitné funguje stejně jako u nás, několika eury nic nezkazíte.

Pár osobních tipů, kam se podívat

Vilnius ze všech stran

Kouzelné staré město, katedrála, kostely, Gediminasův hrad, Tři kříže, ulice barů a mnoho dalšího – to všechno je k vidění v hlavním městě. Pokud jste milovníky historie, anebo máte třeba jen rádi krásná města s bohatým kulturním i nočním životem, vyhraďte si na Vilnius několik dní.

Užupis

Malá republika umělců a snílků za řekou ve Vilniusu. Od roku 1998 se skutečně jedná o samostatný stát s vlastní ústavou, vlajkou i prezidentem. Stěny jsou pokryty malbami, ulice plné uměleckých děl a z mostu visí velká houpačka. Na náměstí si můžete přečíst text ústavy v několika jazycích. Procházkou, posezením v místních hospůdkách a povídáním s místními krásně strávíte den.

Jezerní hrad Trakai

leží 30 km od Vilniusu. Obejít jej můžete zdarma, dovnitř se platí vstupné. Hrad leží na jezerech, prohlédnout si ho tedy můžete i z lodi. Místní vypráví, že se vždycky v zimě kolem hradu běžkuje a bruslí. Bohužel v době mého pobytu na to nebyla dostatečná zima.

Kurská kosa (Neringa)

Úzký poloostrov, napůl ruský, napůl litevský. Kvůli krásným nekonečným dunám je jeho přezdívkou „Baltská Sahara“. Kouzelná je i místní architektura, odkazující na tradice již vymřelých Kurů, kteří měli být nejodvážnějšími piráty světa. Magická atmosféra tohoto místa vás zcela pohltí.

Jezero Apvalasai

Jezero na severovýchodní hranici s Lotyšskem je oblíbeným místem místních. Jednak kvůli svému tvaru, který je výrazně podobný obrysu země, ale hlavně kvůli nádherné přírodě, klidu a tichu, které je dané tím, že ho zatím mnoho turistů neobjevilo. Poblíž se nachází zřícenina hradu, která taky stojí za vidění.

Hora křížů (Kryžių kalnas)

Kousek od Šiauliai se nachází toto významné (nejen) poutní místo, které se stalo symbolem síly Litevců. Jedná se o dva kopce s neskutečným množstvím křížů různých velikostí i materiálů, které mají skutečně zvláštní atmosféru. Člověk tady může pocítit obrovskou úctu, obdiv k síle obyčejných lidí a až mystickou náladu.

Kde najdu víc info

LitvaTuristické stránky o Litvě: kalendář událostí, zážitky rozdělené podle toho, co preferujete, restaurace apod.

Vilnius
Plno skvělých tipů: co dělat za deště, jaké akce se aktuálně konají, doprava, restaurace…

Autobusy
Jízdní řády, spojení, trasy.

Vlaky
Jízdní řády vlaků, trasy.

Cyclocity Vilnius
Informace o registraci, půjčování kol, cenách, mapka stanovišť.

Lonely Planet
Někdo rád průvodce na starém dobrém papíru. V členské sekci najdete slevu.

Lucie Džurdženiková
Litva je pro mě srdeční záležitostí. Nejprve to byl jen studijní pobyt, objevila jsem tam ale boží možnosti práce na dálku i to, že mě cestování naplňuje. Pokračovala jsem proto na Novém Zélandu a v Thajsku, teď se chystám na Jižní Ameriku a Island. Zastihnout mě můžete na Facebooku.