Švýcarsko – nejen majestátní hory a tyrkysově modrá jezera

Švýcarsko je od nás vzdálené jen pár hodin cesty autem, přesto u Čechů nepatří k nejvyhledávanějším destinacím. Důvod? Vysoké ceny. Ale nezoufejte, se správnými informacemi si dovolenou ve Švýcarsku můžete dovolit i z české výplaty. Odměnou za vaši investici bude nádherná příroda, kterou nikde jinde na světě nenajdete.

Průvodce jsme naposledy prošli a aktualizovali v srpnu 2026 — ceny jízdenek, dálniční známky, horských drah i podmínky vstupu odpovídají aktuálnímu stavu.

Proč jet do Švýcarska

Švýcarsko je známé především okouzlující přírodou – tyrkysově modrá jezera, masivní horské štíty a nekonečné zelené louky s pasoucím se dobytkem vypadají na živo ještě působivěji, než jak je znáte z fotek a pohlednic. Nesmíme zapomenout ani na místní pochoutky, ať už je to skvělý sýr nebo světoznámá čokoláda. Nadšenci do technických vymožeností stoprocentně ocení i vymakané železnice a lanovky, které se šplhají na vrcholky hor a nabízejí nádherné výhledy i těm méně zdatným turistům.

Švýcarsko je ale ještě daleko rozmanitější. Víte, že se tu pěstuje vinná réva? Dokonce na větším území než v Česku. Navíc vinařská oblast Lavaux patří k nejkrásnějším na světě.

Do paměti se vám vryje i místní smysl pro pořádek, neuvěřitelně svěží vzduch a možnost natočit si téměř ze všech fontán v zemi pitnou vodu. Každodenní maličkosti mě utvrdily v tom, že jsem zkrátka v jedné z nejvyspělejších zemí světa.

Co vidět ve Švýcarsku: nejlepší místa na jednom místě

Švýcarsko je malé — z Curychu do Ženevy dojedete vlakem za necelé tři hodiny, celou zemi projedete autem za den. Právě proto je snadné naplánovat si trasu tak, aby za týden zvládla hory, jezera i města. Než se pustíte do detailů, tady je rychlý přehled toho, co má ve Švýcarsku největší cenu vidět.

Ikonické vrcholy a vyhlídky:

• Matterhorn a Gornergrat nad Zermattem – nejfotografovanější hora Evropy z nejlepší možné vyhlídky
• Jungfraujoch – nejvýše položené nádraží Evropy ve 3 454 metrech, celoročně sníh a ledovec
• Schilthorn (Piz Gloria) – otáčivá restaurace z bondovky, od jara 2026 s kompletně novou lanovkou
• Aletschský ledovec – největší ledovec Alp a přírodní památka UNESCO

Jezera, kvůli kterým se sem jezdí:

• Oeschinensee – nejmodřejší jezero země, obklopené tisícimetrovými stěnami
• Bachalpsee – zrcadlo, ve kterém se odráží Eiger, Mönch a Jungfrau
• Ženevské jezero – palmy, vinice Lavaux, hrad Chillon a Švýcarská riviéra
• Lago di Lugano – italské Švýcarsko s jižní atmosférou a nejteplejší vodou v zemi

Města, která stojí za zastávku:

• Bern – hlavní město s podloubími a starým městem na seznamu UNESCO
• Luzern – dřevěný Kapellbrücke a nejlepší základna pro výlety do hor
• Curych – největší město země, jezero přímo v centru a nejlepší letecké spojení
• Interlaken – ne kvůli městu samotnému, ale protože odsud vede cesta úplně všude

Zbytek článku rozebírá každou z těchto kategorií zvlášť — s cenami, dopravou a tím, kdy tam vyrazit.

Nejkrásnější jezera Švýcarska

Ve Švýcarsku je přes 1 500 jezer a žádné dvě nejsou stejné. Ta ledovcová vysoko v horách mají barvu, kterou fotka nikdy úplně nevystihne, a vodu kolem 10–15 °C. Ta velká v nížinách se v létě ohřejí natolik, že se v nich dá normálně koupat. Tady je devět, které stojí za zajížďku.

Oeschinensee – nejmodřejší jezero Švýcarska

Ledovcové jezero ve výšce 1 578 metrů nad mořem v kantonu Bern je pro spoustu lidí nejhezčí místo v zemi. Leží v kotli sevřeném stěnami, které se nad hladinu zvedají o dalších tisíc metrů, a voda má barvu, kvůli které si budete myslet, že jsou fotky přebarvené. Nejsou.

Jak se tam dostat: vlakem do Kandersteg, odtud lanovkou nahoru a pak asi 20 minut pěšky. Jednosměrná jízdenka lanovkou stojí 24 CHF, letní provoz běží zhruba od 9. května denně mezi 8:30 a 18:00. Pěšky nahoru zvládnete zhruba za hodinu a půl a ušetříte.

Co tam udělat: obejít jezero po stezce zvané Panorama, která vede po jeho horní hraně. V létě se voda ohřeje kolem 20 °C, takže koupání je reálné — i když prvních třicet vteřin vám to tak připadat nebude.

Najděte si ubytování v Kanderstegu

Bachalpsee – zrcadlo Bernských Alp

Jestli jste někdy viděli fotku jezera, ve kterém se dokonale odráží zasněžený hřeben, byl to nejspíš Bachalpsee. Leží nad Grindelwaldem ve výšce zhruba 2 265 metrů a odráží se v něm trojice Eiger, Mönch a Jungfrau.

Jak se tam dostat: lanovkou z Grindelwaldu na First (zpáteční 76 CHF od května do října, jinak 72 CHF; se Swiss Travel Passem polovina) a pak asi hodinu po pohodlné, skoro rovné stezce. Kdo vyrazí pěšky z Grindelwaldu, jde nahoru zhruba tři až čtyři hodiny — zato po cestě potká zlomek lidí.

Kdy tam být: brzy ráno. Odraz na hladině funguje jen za bezvětří, které po deváté hodině obvykle končí. Koupat se dá, ale voda tu málokdy přesáhne 15 °C.

Najděte si ubytování v Grindelwaldu

Ženevské jezero – palmy pod Alpami

Největší alpské jezero tvoří hranici mezi Švýcarskem a Francií a má vlastní mikroklima — na břehu rostou palmy, zatímco na obzoru se tyčí zasněžené vrcholky. Kolem jezera leží vinařská oblast Lavaux zapsaná na seznamu UNESCO, města Lausanne, Ženeva, Vevey a Montreux a nad hladinou hrad Chillon, nejnavštěvovanější historická památka v zemi.

Proč sem v létě: voda se ohřeje na příjemných 20–22 °C a podél břehu je několik desítek veřejných minipláží zdarma. Po jezeře jezdí historické kolesové parníky společnosti CGN — a se Swiss Travel Passem je plavba zahrnutá v ceně, takže celodenní okruh po jezeře nestojí ani frank navíc.

Najděte si ubytování v Montreux

Vierwaldstättersee (Lucernské jezero) – jezero s nejlepším výhledem z lodi

Členité jezero s rameny zaříznutými mezi hory je srdcem původního Švýcarska — právě tady leží louka Rütli, kde podle pověsti vznikla v roce 1291 švýcarská konfederace. Z Luzernu vyplouvají lodě, které jsou součástí běžného jízdního řádu veřejné dopravy, takže na ně platí Swiss Travel Pass.

Nejlepší kombinace: lodí z Luzernu do Alpnachstadu a odtud nejstrmější zubačkou světa na Pilatus (stoupá se sklonem až 48 %). Zpátky lanovkou do Kriens a autobusem do města. Celý okruh zabere den a patří k nejhezčím výletům, jaké se ve Švýcarsku dají podniknout.

Najděte si ubytování ve Weggisu u Lucernského jezera

Lago di Lugano a Lago Maggiore – italské Švýcarsko

Kanton Ticino na jihu je jiná země. Mluví se italsky, pije se espresso u pultu a jezera mají nejteplejší vodu v celém Švýcarsku — v srpnu běžně kolem 24 °C. Když v Bernském Oberlandu prší celý týden, tady může být slunečno; hřeben Alp funguje jako předěl počasí.

Co tam nevynechat: městečko Morcote na břehu Luganského jezera, kamenné vesnice v údolí Val Verzasca s průzračnou řekou a obloukovým mostem Ponte dei Salti, a Brissago ostrovy s botanickou zahradou na Lago Maggiore.

Najděte si ubytování v Luganu

Caumasee – jezero v lese u Flims

Malé jezero (zhruba 625 × 325 metrů) schované v lese u Flims v kantonu Graubünden mění barvu podle světla od smaragdové po tyrkysovou. Voda je tu na horské jezero nezvykle příjemná, protože se dohřívá ze spodních pramenů.

Pozor na vstupné: ke koupání se platí 19 CHF, což je dlouhodobě terč kritiky — na švýcarské poměry je placený vstup k přírodnímu jezeru neobvyklý. Výtah Caumalift, který vás sveze dolů k hladině, je naopak zdarma.

Najděte si ubytování ve Flimsu

Blausee – nejfotogeničtější, ale bez koupání

Malé jezírko v soukromém přírodním parku nedaleko Kanderstegu je tak průzračné, že přes vodu vidíte kmeny stromů ležící na dně. Má to ale dvě „ale”: koupání je zakázané a voda má stálých zhruba 8 °C, takže by vás k němu stejně nic netáhlo.

Do parku se platí vstupné, jehož součástí je plavba na loďce se skleněným dnem. Kombinuje se dobře s Oeschinensee — obě místa leží na stejné trase a zvládnete je za jeden den.

Najděte si ubytování v okolí Blausee

Thunské a Brienzské jezero – dvojice kolem Interlakenu

Interlaken doslova znamená „mezi jezery” a přesně tam leží — mezi Thunersee na západě a Brienzersee na východě. Brienzské jezero je menší, sevřenější a má výraznější tyrkysovou barvu; Thunské je větší, s hrady Thun a Oberhofen na břehu a s mírnějším podnebím.

Tip: z Brienzu vyjíždí parní zubačka na Rothorn, jedna z posledních pravidelně provozovaných parních horských drah v Evropě. V roce 2026 jezdí od 6. června do 25. října, zpáteční jízdenka stojí 98 CHF a se Swiss Travel Passem nebo Half Fare Card 49 CHF. Při velkém náporu nebo poruše může vlak táhnout dieselová lokomotiva — pokud jedete kvůli páře, ověřte si to předem.

Najděte si ubytování v Interlakenu

Seealpsee – jezero v Appenzellu, které Češi míjí

Východní Švýcarsko je turisticky nejméně vytížený kout země a Seealpsee pod masivem Säntis je jeho nejhezčí místo. Klasické alpské jezero s pastvinami, kravami a dvěma hostinci, kde se dá přespat i najíst.

Jak se tam dostat: vlakem do Wasserauen a pak zhruba hodinu a půl pěšky do kopce. Lanovka sem nevede, což je přesně důvod, proč je tu klid. V okolí najdete i slavný horský hostinec Aescher přilepený ke skalní stěně.

Najděte si ubytování v Appenzellu

Švýcarské hory a vyhlídky: kam vyjet lanovkou

Ve švýcarských Alpách je 48 vrcholů přes 4 000 metrů a k překvapivě velké části z nich vede lanovka nebo zubačka. Je to obrovská výhoda i největší položka rozpočtu zároveň — jediný výjezd může stát 100 až 250 franků. Tady je přehled toho, co za tu cenu stojí, a kde se dá ušetřit.

Než začnete plánovat, jedno pravidlo: horské dráhy nejsou ve Swiss Travel Passu zahrnuté automaticky. U některých máte 50% slevu, u jiných 25 %, jedna jediná je zdarma a část trasy do údolí máte pokrytou vždycky. Rozdíly rozhodnou o tom, jestli se vám pas vyplatí — proto je tady rovnou přehled.

Výjezd	Zpáteční plná cena	Se Swiss Travel Pass	Sezóna 2026
Rigi (Vitznau / Arth-Goldau)	84 CHF	zdarma	celoročně
Harder Kulm (Interlaken)	38 CHF	19 CHF	3. 4. – 29. 11.
Bettmerhorn / Eggishorn (Aletsch)	48 CHF	30 CHF	6. 6. – 25. 10.
Grindelwald–First	76 CHF (V–X), jinak 72	od 38 CHF	celoročně
Brienz Rothorn (parní zubačka)	98 CHF	49 CHF	6. 6. – 25. 10.
Titlis (Engelberg)	od 102 CHF	sleva ano	8. 6. – 1. 11.
Schilthorn (ze Stechelbergu)	115 CHF	50 %	celoročně
Pilatus (Zlatý okruh z Luzernu)	119,80 CHF	42 CHF	zubačka V–XI
Gornergrat + Matterhorn (Peak2Peak)	156 CHF	78 CHF	celoročně
Jungfraujoch	100,60–234,80 CHF	jen 25 % na poslední úsek	celoročně
Säntis	mimo provoz od 1. 5. do pozdního podzimu 2026 (stavba nové lanovky)

Z tabulky vyplývá jedna věc, která se v článcích o Švýcarsku běžně neuvádí: Rigi je se Swiss Travel Passem jediná velká hora úplně zdarma, a to i pro děti do 15 let v doprovodu dospělého. Pokud pas máte a vybíráte mezi Rigi a Pilatem, je to rozdíl 42 franků na osobu.

Gornergrat a Matterhorn – nejlepší poměr výhledu k námaze

Zubačka ze Zermattu na Gornergrat (3 089 m) je nejjednodušší způsob, jak se dostat k Matterhornu na dosah. Cesta trvá zhruba 33 minut a nahoře se otevře panorama s 29 čtyřtisícovkami včetně Dufourspitze (4 634 m), nejvyšší hory Švýcarska, a Gornerského ledovce.

Ceny: kombinovaná jízdenka Peak2Peak, která spojuje Gornergrat a Matterhorn Glacier Paradise, stojí 156 CHF. Se Swiss Travel Passem, Half Fare Card nebo pro děti 9–16 let zaplatíte 78 CHF, tedy přesně polovinu. Samotný Matterhorn Glacier Paradise — nejvýše položená lanovka v Evropě, která končí ve 3 883 metrech — vyjde zpáteční zhruba od 120 CHF podle sezóny, také s poloviční slevou pro držitele pasů.

Tip, jak ušetřit a zároveň si to užít víc: vyjeďte zubačkou nahoru a vraťte se pěšky. Sestup z Gornergratu do Zermattu zabere čtyři až pět hodin, vede kolem několika jezírek a Matterhorn máte celou dobu před sebou. Jednosměrná jízdenka je výrazně levnější než zpáteční.

Najděte si ubytování v okolí Matterhornu

Jungfraujoch – Top of Europe za velké peníze

Jungfraujoch (3 454 m) je nejvýše položené nádraží v Evropě a nejdražší výlet ve Švýcarsku. Vlak jede posledních sedm kilometrů tunelem prokopaným přímo skrz masiv Eigeru — stavba trvala šestnáct let a byla dokončená v roce 1912. Nahoře je ledovcová plošina, ledový palác vytesaný do Aletschského ledovce a vyhlídková terasa Sphinx.

Ceny a rezervace — čtěte pozorně:

• Zpáteční jízdenka stojí podle výchozího bodu a trasy 100,60 až 234,80 CHF
• Od 1. května do 31. října je povinná rezervace místa za 10 CHF zpáteční — bez ní vás nepustí
• Se Swiss Travel Passem jedete zdarma jen do Kleine Scheidegg nebo Wengenu, na poslední úsek včetně Eiger Expressu dostanete jen 25 % slevu — ne padesát jako jinde
• S Half Fare Card vyjde zpáteční z Grindelwaldu nebo Wengenu na 100,60 CHF
• Good Morning Ticket na nejranější spoje je zhruba o 20 % levnější

Vyplatí se to? Jen když máte jistotu dobrého počasí. Za mlhy je to nejdražší bílá stěna v Evropě. Webkamery na stránkách dráhy se vyplatí zkontrolovat ráno v den výjezdu — jízdenku kupujte až podle nich. Ve 3 454 metrech navíc řada lidí pocítí první příznaky horské nemoci, protože se tam z údolí dostanete za necelou hodinu bez jakékoli aklimatizace.

Najděte si ubytování v okolí Jungfraujochu

Schilthorn (Piz Gloria) – nová lanovka od jara 2026

Na Schilthornu (2 970 m) stojí otáčivá restaurace, ve které se v roce 1969 natáčela bondovka V tajné službě Jejího Veličenstva. Výhled je srovnatelný s Jungfraujochem — Eiger, Mönch a Jungfrau máte naproti přes údolí — ale za výrazně nižší cenu.

Novinka 2026: na jaře 2026 byl dokončen projekt SCHILTHORNBAHN 20XX. Poslední nová lanovka na úseku Birg–Schilthorn byla spuštěna 2. dubna 2026, čímž se celá modernizace uzavřela. Na trase Mürren–Birg–Schilthorn teď jezdí čtyři nové kabinky typu Funifor a součástí projektu je i nejstrmější lanovka na světě vedoucí do Mürrenu, otevřená v prosinci 2024. Všechny stanice jsou nové, s charakteristickými měděnými fasádami.

Ceny: zpáteční ze Stechelbergu 115 CHF, z Mürrenu 91,40 CHF. Se Swiss Travel Passem platíte polovinu. Nahoře je i vyhlídková stezka Thrill Walk po skalní stěně pod stanicí Birg, ta je v ceně jízdenky.

Najděte si ubytování v okolí Schilthornu

Aletschský ledovec – největší ledovec Alp

Velký Aletschský ledovec je nejdelší ledovec Alp — měří zhruba 20 kilometrů a je jádrem oblasti Jungfrau-Aletsch zapsané na seznamu UNESCO. Na rozdíl od Jungfraujochu, kam se jezdí za davy a suvenýry, se na Aletsch jezdí za tichem.

Jak se k němu dostat: nejjednodušeji lanovkami z vesnic Bettmeralp, Riederalp nebo Fiesch v kantonu Valais na vyhlídky Bettmerhorn a Eggishorn. Z obou se ledovec rozprostírá pod vámi v celé délce. Mezi vyhlídkami vede Aletsch Panoramaweg, jedna z nejhezčích túr v zemi, která vás drží nad ledovcem celou cestu.

Ceny a sezóna: lanovka na Bettmerhorn i na Eggishorn stojí pro dospělého 48 CHF, s Half Fare Card nebo pro děti a mládež 30 CHF, rodinná jízdenka 96 CHF. Obě jezdí od 6. června do 25. října 2026. Na Eggishornu letos probíhá stavba, počítejte tam s hlukem.

Proč jet spíš dřív než později: ledovec ustupuje viditelně rychle. Panely přímo na místě ukazují, kde jeho čelo leželo před pár desítkami let — a rozdíl je znát pouhým okem i mezi návštěvami s odstupem několika let.

Najděte si ubytování v okolí Aletschského ledovce

Pilatus a Rigi – hory nad Luzernem

Dvě hory nad Lucernským jezerem jsou ideální, když máte jen jeden volný den a nechcete strávit půlku přesunem. Pilatus (2 128 m) se dá zdolat nejstrmější zubačkou světa se sklonem až 48 % z Alpnachstadu; klasický Zlatý okruh kombinuje loď z Luzernu, zubačku nahoru, lanovku dolů do Kriens a autobus zpátky — ve 2. třídě stojí 119,80 CHF, se Swiss Travel Passem ale jen 42 CHF. Lodě a autobusy do údolních stanic máte s pasem zdarma, zubačka a lanovky za polovinu.

Rigi (1 798 m) je mírnější a říká se jí „královna hor”. Vede na ni první horská železnice v Evropě, otevřená už v roce 1871. Nahoře jsou pastviny, ne skály, a nabízí se odsud pohled na jezero i na hřeben Alp zároveň. Hodí se i pro rodiny s malými dětmi — po náhorní plošině vede několik nenáročných stezek.

Ceny: denní jízdenka pro dospělého stojí od 1. června 2026 84 CHF (zdražila ze 78), jednosměrná jízda 52 CHF, s Half Fare Card vyjde zpáteční na 42 CHF. Se Swiss Travel Passem jedete zdarma — a spolu s vámi i děti do 15 let.

Najděte si ubytování v okolí Pilatu a Rigi

Titlis, Säntis a Harder Kulm – tři různé důvody

Titlis (3 020 m) nad Engelbergem má otáčivou lanovku Rotair, ledovcovou jeskyni a visutý most ve výšce. Je to nejbližší celoroční ledovec od Curychu, takže sem míří většina jednodenních výletů z města — počítejte s davy. Zpáteční jízdenka z Engelbergu stojí od 102 CHF, se sedačkou Ice Flyer nad ledovcovou trhlinou od 114 CHF. Letní provoz běží od 8. června do 1. listopadu 2026.

Najděte si ubytování v okolí Titlisu

Säntis (2 502 m) ve východním Švýcarsku je za jasného počasí nejlepší rozhledna v zemi: vidíte odsud šest států — Švýcarsko, Německo, Rakousko, Lichtenštejnsko, Francii a Itálii. Letos tam ale nevyjedete. Lanovka ze Schwägalpu je od 1. května do pozdního podzimu 2026 mimo provoz kvůli stavbě zcela nové dráhy a náhradní doprava nejezdí. Pokud vás Appenzell láká, zamiřte místo toho k jezeru Seealpsee nebo lanovkou na Ebenalp — obojí jezdí normálně a je to nejhezčí část masivu Alpstein.

Harder Kulm (1 322 m) nad Interlakenem je nejlevnější a nejrychlejší vyhlídka z celé téhle skupiny. Lanovka trvá osm minut a nahoře je vyhlídková plošina vyčnívající nad údolí, ze které vidíte obě jezera a za nimi Eiger, Mönch a Jungfrau. Zpáteční jízdenka stojí 38 CHF, se Swiss Travel Passem nebo Half Fare Card 19 CHF, a v roce 2026 lanovka jezdí od 3. dubna do 29. listopadu. Ideální na první nebo poslední večer v oblasti.

Nejkrásnější města Švýcarska

Do Švýcarska se jezdí za horami, ale města jsou tu překvapivě dobrá — malá, čistá, s jezerem nebo řekou uprostřed a s muzei, která by v jiné zemi táhla sama o sobě. Většina se dá projít za půl dne, takže se dají skládat mezi horské výlety.

Bern – hlavní město pod ochranou UNESCO

Bern je hlavní město, i když ho za něj skoro nikdo nepovažuje — je menší než Curych i Ženeva a působí spíš jako velké klidné historické město. Jeho staré město je zapsané na seznamu UNESCO a najdete v něm šest kilometrů podloubí, nejdelší krytou nákupní promenádu v Evropě.

Co vidět: hodinovou věž Zytglogge s figurkovým orlojem, 17 historických kašen s pitnou vodou na hlavní ulici, medvědí park u řeky Aare (medvěd je symbolem města) a Zentrum Paul Klee s největší sbírkou děl tohoto malíře na světě. V létě se místní nechávají unášet proudem řeky Aare — je to bernský rituál, ale proud je silný a bez znalosti výstupních míst se do něj nepouštějte.

Kolik času: půl dne až den.

Najděte si ubytování v Bernu

Luzern – nejlepší základna pro výlety do hor

Luzern je pro spoustu lidí nejhezčí švýcarské město a hlavně nejpraktičtější základna: leží na břehu Lucernského jezera, do hodiny se odsud dostanete na Pilatus, Rigi i Titlis a vlakem jste v Curychu za necelou hodinu.

Co vidět: dřevěný Kapellbrücke ze 14. století s malovanými trojúhelníkovými panely ve střeše (nejstarší dochovaný krytý dřevěný most v Evropě), hradby Museggmauer s devíti věžemi, sochu Umírajícího lva vytesanou do skály na památku švýcarské gardy a Muzeum dopravy, které je nejnavštěvovanějším muzeem v zemi a překvapivě baví i dospělé.

Kolik času: den na město, plus dva až tři dny, pokud odsud budete jezdit na výlety.

Curych – vstupní brána do země

Největší švýcarské město a hlavní letecká brána. Většina lidí sem přiletí a hned odjede dál — a je to škoda, protože Curych má jezero přímo v centru, kde se v létě normálně koupe, a jednu z nejlepších gastronomických scén v zemi.

Co vidět: staré město Niederdorf s úzkými uličkami, kostel Fraumünster s vitrážemi od Marca Chagalla, nábřežní koupaliště Badi přímo na jezeře (v létě je jich po městě několik a stojí pár franků) a čtvrť Zürich West, kde z bývalých průmyslových hal vznikly bary a galerie. Nákupní třída Bahnhofstrasse patří k nejdražším ulicím světa — na koukání dobré, na nakupování méně.

Kolik času: den. Jako základna pro hory je horší volba než Luzern — je dál od všeho.

Najděte si ubytování v Curychu

Ženeva a Lausanne – francouzská část

Ženeva je mezinárodní město — sídlí tu OSN, Červený kříž a CERN — a je nejdražší v celé zemi. Nejznámější je vodotrysk Jet d’Eau, který stříká vodu do výšky 140 metrů. Podrobněji jsme o ní psali v samostatném průvodci.

Lausanne je o poznání příjemnější na návštěvu: leží ve svahu nad jezerem, má gotickou katedrálu, živou studentskou atmosféru a Olympijské muzeum — Mezinárodní olympijský výbor tu sídlí od roku 1915. Odsud je to navíc pár minut vlakem do vinic Lavaux.

Najděte si ubytování v Lausanne

Basilej, Lugano a Schaffhausen – tři, na které se zapomíná

Basilej leží na trojmezí Švýcarska, Německa a Francie a je to hlavní město umění v zemi — je tu skoro čtyřicet muzeí včetně Kunstmuseum s nejstarší veřejnou uměleckou sbírkou na světě a Fondation Beyeler. V létě se místní nechávají plavat po Rýnu s vodotěsným vakem místo tašky.

Lugano je italské Švýcarsko v kostce — palmy, promenáda podél jezera, italská kuchyně a nejteplejší podnebí v zemi. Dobrá zastávka, když jedete do Švýcarska přes Itálii nebo se vracíte přes Gotthard.

Schaffhausen na severu má hezké staré město s malovanými fasádami, ale hlavní důvod k zastávce leží kousek za ním: Rýnské vodopády, největší vodopády v Evropě podle průtoku. Nejsou vysoké, zato jsou obrovsky široké a lodičky vás vysadí na skále přímo uprostřed proudu.

Najděte si ubytování v Basileji

Jak se do Švýcarska dostat

Autem

Nejjednodušší a často i nejlevnějším způsobem dopravy do Švýcarska je jízda vlastním autem. Z Prahy k východní hranici je to asi 600 km, na západ do Ženevy pak 950 km. Švýcarsko je relativně malá země, není proto problém projet ho autem křížem krážem.

Palivo je ve Švýcarsku výrazně dražší než u nás a platí tu zvláštnost, na kterou Češi naráží: nafta je dražší než benzín, přesně naopak než doma. V srpnu 2026 stál litr benzínu kolem 1,96 CHF a litr nafty 2,17 CHF — v přepočtu zhruba 51 a 57 korun. Vyplatí se proto natankovat plnou ještě v Německu nebo Rakousku a ve Švýcarsku dotankovávat jen podle potřeby.

Pro jízdu po švýcarských dálnicích je nutná dálniční známka. Podrobnosti k ceně, platnosti i elektronické variantě najdete níž v samostatné sekci o dopravě po zemi.

Letecky

Do Švýcarska se dá relativně levně dostat i letecky, let z Prahy trvá 1–1,5 hodiny. Létá se do Curychu, Ženevy a Basileje, přičemž letiště v Basileji (EuroAirport Basel–Mulhouse–Freiburg) je sdílené s Francií a Německem. Spojení provozuje mimo jiné Swiss a nízkonákladové aerolinky; konkrétní linky i ceny se ale mění každou sezónu, takže je má smysl ověřit až podle aktuálního vyhledávače.

Praktická výhoda švýcarských letišť: vlakové nádraží je přímo pod terminálem. Z curyšského letiště jste v centru města za deset minut a přestupovat nemusíte — vlaky odtud jedou přímo do Luzernu, Bernu i Interlakenu.

Vlakem

Velmi pohodlnou variantou je využít noční vlak Českých drah na trase Praha–Curych. Přímý lůžkový a lehátkový vůz odjíždí z Prahy hlavního nádraží v 18:35 a jede přes Drážďany, Lipsko a Basilej. Ráno vystupujete v Curychu odpočatí a bez ztraceného cestovního dne — což je u téhle vzdálenosti hlavní argument.

Existují i denní spoje s přestupem, typicky přes Linec, kde navazuje noční vlak přes Salcburk a Vídeň. Velmi levně se dá dostat až na hranice Švýcarska díky včasným jízdenkám ČD do rakouského Feldkirchu.

Pokud plánujete po Evropě delší okruh, zvažte jízdenku Interrail — ve Švýcarsku platí na většinu vlaků včetně panoramatických tras a ušetří vám nákup drahých místních jízdenek. Další triky na levné evropské vlakové cestování jsme sepsali v článku jak cestovat levněji vlakem po Evropě.

Autobusem

Cesta do Švýcarska autobusem trvá 9–10 hodin a je to nejlevnější varianta, jak se do země dostat bez auta. FlixBus nabízí přímý spoj Praha–Curych, další švýcarská města jsou dostupná s přestupem. Nabídka dálkových dopravců se ale mezi sezónami mění, takže si aktuální linky i ceny ověřte přímo u dopravce.

Doprava po Švýcarsku a jak na ní ušetřit

Švýcarsko má jeden z nejvymakanějších systémů veřejné dopravy na světě. I přes náročný terén vybudovali Švýcaři hustou dopravní síť, která vás dostane i do nejzapadlejší vesničky. Vlaky jezdí přesně jako švýcarské hodinky a celý systém na sebe logicky navazuje — jedna jízdenka platí na vlak, autobus, loď i městskou dopravu, protože všechno spadá pod jeden celostátní tarif.

Vlaky

Vlak je nejrozšířenějším a nejrychlejším dopravním prostředkem ve Švýcarsku. Cestováním po železnici přes majestátní hory zabijete dvě mouchy jednou ranou – přesunete se z místa na místo a zároveň uvidíte neuvěřitelné přírodní krásy. Vysoké úrovni spojení bohužel odpovídají i vysoké ceny.

Výhodnější je koupit jízdenky s předstihem na stránkách švýcarských drah sbb.ch, kde pod odkazem Sparbillette najdete zvýhodněné jízdenky. Platí u nich stejné pravidlo jako u letenek — čím dřív, tím levněji, a jsou vázané na konkrétní spoj.

Po Švýcarsku se prohání i panoramatické vlaky, které brázdí železnice mezi alpskými velikány. Nejznámější je Glacier Express, který jede napříč zemí přes 291 mostů a 91 tunelů a spojuje St. Moritz a Zermatt. Vedle něj jezdí Bernina Express přes trať zapsanou na seznamu UNESCO až do italského Tirana a GoldenPass Express mezi Montreux a Interlakenem.

Pozor: na panoramatické vlaky je povinná placená rezervace místa navíc k jízdence, a v hlavní sezóně bývají vyprodané týdny dopředu. Levnější trik: velkou část těch nejhezčích úseků projedete běžným regionálním vlakem po stejné trati — bez rezervace, bez příplatku a s otevíratelným oknem.

Swiss Travel Pass a slevové karty 2026

Tohle je nejdůležitější rozhodnutí celého rozpočtu. Jízdenky ve Švýcarsku jsou drahé natolik, že správně zvolená karta ušetří i několik tisíc korun — a špatně zvolená vás naopak připraví o pár set franků.

Swiss Travel Pass je neomezená jízdenka na vlaky, autobusy, lodě i městskou dopravu ve všech městech. Ceny pro rok 2026 ve 2. třídě pro dospělého (po sobě jdoucí dny):

• 3 dny – 254 CHF
• 4 dny – 309 CHF
• 6 dní – 399 CHF
• 8 dní – 439 CHF
• 15 dní – 499 CHF

Všimněte si, jak výrazně klesá cena za den u delších variant — patnáctidenní pas vyjde na necelých 33 franků denně, zatímco třídenní na 85. Pokud váháte mezi šesti a osmi dny, doplatek je jen 40 franků.

Co pas navíc zahrnuje: vstup do zhruba 500 muzeí po celé zemi a plavby po jezerech, které jsou součástí veřejné dopravy. U horských drah je to složitější — u většiny máte 50% slevu, ale u Jungfraujochu jen 25 % na finální úsek. To je nejčastější zdroj zklamání, počítejte s tím dopředu.

Swiss Half Fare Card je levnější alternativa: platí měsíc, dává 50% slevu na vlaky, autobusy, lodě i vybrané lanovky a pro rok 2026 zdražila ze 120 na 150 CHF. Vyplatí se, pokud plánujete spíš pár delších přesunů a hodně chodíte pěšky, než abyste každý den seděli ve vlaku.

Rodiny mají mimořádně dobré podmínky: k Half Fare Card dostanete zdarma Swiss Family Card, se kterou děti od 6 do 15 let jezdí zdarma v doprovodu rodiče. Děti do 5 let jezdí zdarma vždy a nepotřebují vůbec žádnou kartu ani jízdenku. U cesty s dvěma dětmi školního věku to samo o sobě rozhodne, kterou variantu zvolit.

Obě karty pořídíte na přepážce švýcarských drah nebo on-line na swiss-pass.ch.

Jak se rozhodnout jednoduše: sečtěte si ceny jízdenek na trasy, které opravdu chcete projet (kalkulačka je přímo na sbb.ch). Když vyjdou nad cenu pasu, berte pas. Když jedete autem a vlak použijete jen dvakrát na horskou dráhu, nekupujte ani jedno a plaťte jednotlivě.

Dálniční známka a jízda autem po Švýcarsku

Švýcarská dálniční známka stojí 40 CHF, tedy zhruba 1 050 korun, a cena se už několik let nemění. Existuje jen jedna varianta — žádné desetidenní ani měsíční, jako to znáte z Rakouska.

Platnost je 14 měsíců s pevnými daty: známka zakoupená pro rok 2026 platí od 1. prosince 2025 do 31. ledna 2027. Když tedy jedete v prosinci nebo lednu, ověřte si, kterou z nich vlastně potřebujete.

Elektronická e-viněta je dnes nejpohodlnější volba. Kupuje se na oficiálním portálu e-vignette.ch, který provozuje švýcarská spolková celní správa, a váže se na SPZ vozidla, ne na čelní sklo. Nemusíte tedy nic lepit a při výměně skla ani nekupujete novou. Klasická nálepka funguje dál a koupíte ji na hraničních přechodech i benzinkách.

Pozor na podvodné weby. E-vinětu nabízí řada zprostředkovatelů za podstatně vyšší cenu s „servisním poplatkem”. Oficiální portál je jen jeden a známka na něm stojí přesně 40 franků.

Pokuta za jízdu bez známky je 200 CHF (zhruba 5 300 Kč) a známku si stejně musíte dokoupit. Kontroly jsou časté hned za hranicemi.

Dávejte pozor na všudypřítomné radary a dodržujte předpisy. Pokuty ve Švýcarsku šplhají k tisícům až desetitisícům korun, a to i za relativně malé přestupky — sankce se navíc u vyšších rychlostí odvíjejí od příjmu řidiče. Pro parkování se hodí mít modré parkovací hodiny, které koupíte na benzince; některé automaty vyžadují číslo SPZ nebo parkovacího místa.

Ve Švýcarsku fungují běžné mezinárodní autopůjčovny jako Europcar, Sixt nebo Hertz a celý proces je stejný jako jinde v Evropě. Kdo cestuje obytným vozem, najde v článku o cestování karavanem praktické tipy, které platí i tady.

Autobusy, MHD, kola a taxíky

Žluté poštovní autobusy (PostAuto) jsou páteří dopravy tam, kam nedojede vlak — hlavně do horských vesnic a přes průsmyky. Jízdenku koupíte na vlakovém nádraží nebo v aplikaci SBB, protože systém je jednotný pro celou zemi. Jejich trojtónový klakson v zatáčkách je jeden ze zvuků, který si ze Švýcarska odvezete.

Ve velkých městech funguje precizní MHD, která kromě autobusů a tramvají často zahrnuje i lodě. Existují jednotlivé jízdenky (zpravidla na půl hodiny) a denní lístky, které koupíte v automatech na zastávce. Slevy pro děti bývají 15–50 %. Užitečná věc: spousta hotelů a kempů dává hostům hostovou kartu, se kterou je místní doprava zdarma — ptejte se na ni při ubytování, sama se vám nenabídne.

Kolo si půjčíte na řadě vlakových nádraží a v některých případech ho můžete vrátit jinde. Na stránkách Rent a Bike najdete všechny stanice i rezervaci předem. Samozřejmostí je přeprava kola ve vlaku a půjčení elektrokol. Ve Švýcarsku je 8 500 km cyklostezek a přes 3 000 km singletrailů.

Taxíky jsou drahé a použijete je nejspíš jen tehdy, když se chystáte pít. Ačkoli ve Švýcarsku platí tolerance půl promile, překročení o pouhou setinu policie nekompromisně trestá.

Kdy vyrazit do Švýcarska

Ve Švýcarsku jsou během roku dvě hlavní sezony – letní a zimní. Léto je teplejší a slunečnější než v Česku. Na druhou stranu se počasí výrazně liší v závislosti na konkrétní části země i dle nadmořské výšky. Zatímco u Ženevského jezera a na jihu Švýcarska u hranic s Itálií panuje středomořské klima a rostou tu palmy, naopak v horách se i v létě drží sníh.

Nejlepší je vyrazit v červenci a srpnu, protože tou dobou jsou otevřené všechny turistické stezky. Daní za vhodné počasí samozřejmě jsou turistické ceny. Dobrým kompromisem pro pěší turistiku a cyklistiku je také červen nebo září, je ale potřeba počítat s tím, že některé cesty v horách jsou zavřené kvůli sněhu.

Švýcarsko láká i během zimních měsíců do svých nádherných lyžařských středisek. Hlavní sezona je mezi prosincem a březnem, na některých ledovcích je ale možné lyžovat i v létě.

Měsíc po měsíci: kdy a proč

• Květen a červen – zelené louky, plné vodopády z tajícího sněhu, málo lidí a nižší ceny ubytování. Vysoké průsmyky ale ještě mohou být zavřené a část horských stezek pod sněhem.
• Červenec a srpen – všechno je otevřené, lanovky jezdí v plném rozsahu, jezera jsou nejteplejší. Zároveň nejvíc lidí a nejvyšší ceny. 1. srpna je státní svátek s ohňostroji po celé zemi.
• Září – pro řadu lidí nejlepší měsíc. Stezky jsou stále průchozí, vzduch je průzračnější než v létě, davy zmizely a ubytování zlevní. Voda v jezerech je ještě po létě prohřátá.
• Říjen – modřínové lesy se zbarví do zlata, což je nejfotogeničtější období roku. Část horských lanovek už ale zavírá na údržbu mezi sezónami a počasí je nevyzpytatelné.
• Listopad – nejhorší měsíc na návštěvu. Lanovky stojí, v údolích leží mlha, sníh ještě nenapadl.
• Prosinec až březen – lyžování, vánoční trhy a horská střediska v plném provozu. Ceny ubytování jsou v hlavní zimní sezóně srovnatelné s létem nebo vyšší.

Praktická poznámka k horským lanovkám: většina z nich má mezi letní a zimní sezónou několikatýdenní přestávku, typicky v listopadu a pak znovu v dubnu nebo květnu. Než si naplánujete výlet na konkrétní vyhlídku mimo hlavní sezónu, ověřte si provoz na webu dané dráhy — jinak vám může zbýt jen pohled zdola.

Švýcarsko autem: roadtrip přes alpské průsmyky

Vlak je ve Švýcarsku pohodlnější, ale autem se dostanete tam, kam vlak nejede — na průsmyky, k odlehlým jezerům a do vesnic, kde autobus staví třikrát denně. Pro rodinu nebo partu je to navíc výrazně levnější: dálniční známka za 40 franků je jednorázová položka bez ohledu na to, kolik lidí v autě sedí.

Kdy autem raději ne: pokud plánujete hlavně Bernský Oberland a Zermatt. Do Zermattu je vjezd aut zakázaný — zaparkujete v Täschi a posledních pár kilometrů dojedete kyvadlovým vlakem. Podobně jsou na tom Mürren a Wengen. Auto vám v těchhle místech spíš překáží a parkování v horských střediscích je drahé.

Nejhezčí průsmyky a silnice

• Furkapass (2 429 m) – průsmyk, kde se natáčela honička z bondovky Goldfinger, s výhledem na Rhônský ledovec a jeho ledovou jeskyni
• Grimselpass (2 164 m) – přehradní jezera, holá žula a měsíční krajina, navazuje přímo na Furku
• Sustenpass (2 224 m) – nejlépe postavená z alpských silnic, plynulé zatáčky a výhled na ledovec Stein
• Gotthardpass – stará dlážděná silnice Tremola se šestapadesáti serpentinami je technická památka; nová dálnice jede tunelem pod ní
• Berninapass (2 328 m) – jede se souběžně s panoramatickým vlakem Bernina Express, dá se tedy kombinovat
• Klausenpass a Julierpass – méně vytížené alternativy, když jsou hlavní průsmyky ucpané

Zásadní věc k načasování: vysoké průsmyky jsou v zimě zavřené a otevírají se podle sněhu zhruba od konce května do června, zavírají v říjnu až listopadu. Aktuální stav najdete na webu TCS nebo v navigaci — a rozhodně ho zkontrolujte, než si postavíte trasu, která přes průsmyk vede. V červnu se běžně stává, že Furka je otevřená a Susten ještě ne.

Tip na zkratku: pod několika průsmyky vedou autovlaky — auto naložíte na vagon a projedete tunelem. Nejužitečnější jsou Lötschberg (Kandersteg–Goppenstein, spojí Bernský Oberland s Valais za patnáct minut) a Furka (Realp–Oberwald). Ušetří hodiny jízdy a v zimě jsou jediná možnost.

Ceny ve Švýcarsku 2026: kolik co stojí

Švýcarsko má vlastní měnu, švýcarský frank (CHF). V polovině roku 2026 se kurz pohyboval kolem 26 korun za frank — pro rychlý odhad v hlavě tedy stačí násobit ceny šestadvaceti.

Téměř všude je možné platit i eurem, ale v nevýhodném kurzu blízko 1 : 1 a drobné dostanete ve francích. Vyplatí se to jen jako nouzové řešení. Karty berou obchody, restaurace, trafiky i parkovací automaty napříč celou zemí. Hotovost si vezměte pro jistotu jen na odlehlé horské chaty a do malých vesnických obchodů.

Ve směnárnách v ČR jsou švýcarské franky bez problémů dostupné. Přímo ve Švýcarsku pak vyměníte eura.

Pozor na výběry z bankomatu: Švýcarsko není v EU, takže poplatky vaší banky se můžou výrazně lišit od zbytku Evropy. Zjistěte si je předem a při placení kartou vždy volte účtování ve francích, ne v korunách — konverze nabízená terminálem je téměř vždy nevýhodná.

Ušetřete na cestách se správně zvolenou platební kartou. Porovnání čtyř platebních možností najdete v článku: Platební karty na cestách a jak z nich vytěžit co nejvíc

Orientační ceny v CHF

Švýcarsko vyjde zhruba na dvojnásobek cen Německa, Francie nebo Itálie. Následující čísla berte jako vodítko pro sestavení rozpočtu, ne jako ceník — mezi regiony a sezónami se liší.

• Restaurace: hlavní chod 20–40 CHF, sýrové fondue pro jednoho zhruba od 25 CHF
• Restaurace v Coopu a Migrosu: teplé jídlo 12–18 CHF — nejlepší poměr ceny a kvality v zemi
• Supermarket: sendvič nebo wrap 4–7 CHF, hotové těstoviny či salát 5–9 CHF
• Palivo: benzín 1,96 CHF/l, nafta 2,17 CHF/l (srpen 2026)
• Dálniční známka: 40 CHF na celý rok
• Horské dráhy: levnější vyhlídky 38–84 CHF zpáteční (Harder Kulm, Aletsch, Rigi), velké výjezdy 100–160 CHF, Jungfraujoch až 235 CHF
• Swiss Travel Pass: 254–499 CHF podle počtu dní

K nejdražším potravinám patří maso a uzeniny a ovoce a zelenina z lokální produkce. Nejlevnější jsou diskonty Lidl a Aldi, ani tady ale nekoupíte jiné maso, zeleninu a mléčné výrobky než švýcarské — ochrana domácího trhu je silná. Z levného dovozu koupíte ve Švýcarsku opravdu jen to, co se v zemi nevyrábí. Nejrozšířenějšími řetězci jsou Migros a Coop; Migros bývá silnější na běžné základní zboží, Coop na akce.

Zajímavé je, že v turistických místech nejsou ceny nijak dramaticky vyšší než jinde. Typické fondue si dáte v malé vesnici, v centru hlavního města i na vysokohorské chatě za přibližně stejnou cenu.

Jak ve Švýcarsku reálně ušetřit

• Jezte v supermarketových restauracích. Coop a Migros mají vlastní jídelny s teplým jídlem za 12–18 CHF. Je to poloviční cena proti restauraci a jídlo je slušné.
• Pijte vodu z kašen. Je pitná, je zdarma a je jí všude plno. Láhev vody v restauraci stojí víc než pivo v Česku.
• Choďte pěšky nahoru, lanovkou dolů. Jednosměrná jízdenka ušetří podstatnou část ceny a sestup je pro kolena horší než výstup.
• Spěte v kempech. Hostely nejsou ve Švýcarsku příliš rozšířenou formou ubytování, zato kempů je tu spousta a jsou výborně vybavené.
• Zkuste horské chaty. Chaty Švýcarského alpského klubu (SAC) nabízejí nocleh s večeří i pro nečleny a vyjdou řádově levněji než hotel.
• Ptejte se na hostovou kartu. Řada obcí dává ubytovaným hostům kartu s dopravou zdarma nebo se slevami na lanovky. Nikdo vám ji sám od sebe nenabídne.
• Kupujte jízdenky Sparbillette dopředu. U delších tras je rozdíl oproti ceně na místě výrazný.
• Nakupte základní potraviny ještě doma nebo v Německu — ale pozor na celní limity, viz níž.

Vstup, doklady a pojištění

Švýcarsko je součástí Schengenu, ale ne Evropské unie. Pro vstup do země nám jako občanům ČR stačí platný občanský průkaz nebo cestovní pas.

Týká se mě EES a ETIAS?

Kolem nových evropských hraničních systémů koluje hodně zmatku, takže na rovinu: českých občanů se ani jeden z nich netýká.

EES (Entry/Exit System) běží naplno od 10. dubna 2026 a nahradil ruční razítkování pasů. Zavedlo ho 29 zemí včetně Švýcarska. Registrují se do něj ale občané třetích zemí, ne občané Evropské unie — jako Čech tedy otisky prstů ani sken obličeje na hranici odevzdávat nebudete.

ETIAS k srpnu 2026 ještě nefunguje, jeho spuštění se očekává v posledním čtvrtletí 2026. I po spuštění se ale bude týkat pouze cestovatelů z bezvízových zemí mimo EU. Občané EU a Švýcarska o ETIAS nežádají — takže žádnou registraci ani poplatek řešit nemusíte. Pokud máte dvojí občanství, cestujte na evropský doklad.

Celní limity na dovoz potravin

Turisté se často snaží vyřešit vysoké švýcarské ceny dovozem potravin z domova. Vztahují se na ně ale přísné celní předpisy a kontroly na hranicích jsou velmi časté. Na osobu je možné dovézt zhruba 1 kg masa, 1 kg másla nebo 1 l tvrdého alkoholu. Aktuální seznam všech omezení najdete na webu švýcarské celní správy. Trvanlivých potravin typu těstovin, konzerv nebo müsli se limity netýkají a právě ty mají smysl vézt s sebou.

Pojištění a horská záchrana

Tohle je bod, kde se ve Švýcarsku nevyplatí šetřit. Evropský průkaz zdravotního pojištění tu má omezené použití a hlavně vůbec nekryje záchrannou akci v horách. Zásah vrtulníku švýcarské letecké záchranné služby REGA přitom stojí desítky tisíc korun a účet přijde vám.

Sjednejte si proto komerční cestovní pojištění s krytím vysokohorské turistiky a pozorně si přečtěte, do jaké nadmořské výšky platí. Řada smluv končí na 3 000 metrech — a Jungfraujoch, Gornergrat i Matterhorn Glacier Paradise jsou výš. Připojištění stojí pár set korun a je to nejlevnější položka celé cesty.

Nenechávejte nic náhodě a sjednejte si cestovní pojištění: Jak vybrat nejlepší krátkodobé cestovní pojištění

Švýcarská kuchyně

Švýcarská kuchyně nepatří k těm nejznámějším na světě, přesto obsahuje řadu pokrmů, o kterých už jste určitě slyšeli, přinejmenším z kuchyně francouzské.

Nejtypičtějším jídlem je sýrové fondue. Fondue si uvaříte jednoduše i doma a po celém Švýcarsku koupíte sýry na jeho přípravu za výhodnou cenu. Nejběžnější variantou je tzv. moitié-moitié, což je fondue ze směsi sýrů (50 % Gruyère a 50 % Vacherin Fribourgeois). Další sýrovou specialitou je raclette — půlka sýra se roztaví u ohně a stírá se na brambory.

Z dalších jídel stojí za ochutnání rösti, křupavá bramborová placka, která je v německé části přílohou skoro ke všemu, a Zürcher Geschnetzeltes, telecí na smetaně podávané právě s rösti. Na jihu v Ticinu se vaří spíš italsky — polenta a rizoto.

Nedejte si ujít ani vyhlášenou švýcarskou čokoládu. Švýcaři vymysleli recepturu s přidáním mléka, a proto je většina místní produkce právě mléčná čokoláda. Mezi nejznámější značky patří Cailler, Frey nebo Lindt. Světově známá značka cukrovinek Nestlé sídlí ve švýcarském Vevey.

Švýcaři vyrábějí také pivo (např. Feldschlösschen, Appenzeller Quöllfrisch), ale doporučuji dát přednost spíš vínu. Typická místní odrůda je bílé Chasselas. Švýcarské víno se skoro nevyváží, takže ho ochutnáte prakticky jen tady.

Z mezinárodní kuchyně je nejoblíbenější italská – pizza, těstoviny a saláty. Ve velkých městech najdete i zajímavé podniky pro vegetariány nebo vegany a díky komunitám z celého světa i kvalitní indické, thajské nebo čínské restaurace. Na východě země se setkáte s pokrmy spíše z německé kuchyně, naopak na západě z francouzské. Celkově se ve Švýcarsku jí mnohem míň masa, než jsme zvyklí z ČR, protože je hodně drahé.

Zdraví a bezpečnost v horách

Švýcarsko patří k nejvyspělejším zemím na světě, není čeho se obávat. Voda téměř ve všech fontánách a kašnách je pitná. Platí to pro kašny v ulicích měst, pro prameny v horách i u silnice v lese. Pokud voda není pitná, je kašna označená cedulkou. Samozřejmě nenabírejte vodu přímo v kašně, ale natočte si ji z tekoucího přítoku.

Ve Švýcarsku nečíhají nebezpečná zvířata ani nemoci. Na pozoru se však mějte při cestách do hor. Počasí se může rychle měnit a nejvyšší vrcholky sahají do výšky přes čtyři tisíce metrů, proto nepodceňujte sílu přírody ani svoje zkušenosti a schopnosti. Na jaře v době tání vzniká vysoké riziko spadnutí laviny nebo sesuvů půdy, horské toky můžou být rozbouřené.

Co si ohlídat před túrou: švýcarské značení je precizní a barva vám rovnou řekne obtížnost. Žluté značky jsou běžné pěší trasy, bílo-červeno-bílé jsou horské stezky vyžadující pevnou obuv a jistý krok, bílo-modro-bílé jsou alpské trasy, kde už se leze a překonává se ledovec nebo firn. Časy na rozcestnících jsou uvedené v hodinách a minutách a jsou počítané realisticky — pokud tam stojí 2 h 30, počítejte s tím.

Do batohu patří vrstvy oblečení i v létě, dost vody, čelovka a nabitý telefon. Pořádné trekové boty nejsou ve švýcarských horách luxus, ale nutnost — spousta stezek vede po suti a mokrých kamenech. Kdo si chce zkusit zajištěné cesty, najde ve Švýcarsku hustou síť via ferrat.

Kriminalita je ve Švýcarsku nízká, přesto jsou již pryč staré dobré časy, kdy místní ani nezamykali dům. Jako všude na světě si ve větších městech dávejte pozor na kapesní zloděje.

Kultura, jazyky, svátky a tradice

Přestože je Švýcarsko malá země, dělí se do tří odlišných regionů. Největší část zabírá německy mluvící obyvatelstvo, směrem na západ je francouzská část a na jihu najdeme i jeden kanton mluvící italsky. V zemi existuje dokonce ještě čtvrtý oficiální jazyk, a tím je rétorománština, kterou mluví desítky tisíc lidí v kantonu Graubünden.

Německé obyvatelstvo má víc společného s pořádkumilovnými Němci, naopak francouzské se více podobá uvolněnějším Francouzům. V zemi žije také vysoké procento cizinců, proto se místní kultura a zvyky napříč regiony značně liší.

Většina obyvatel jsou křesťané (přibližně napůl katolíci a napůl protestanti), proto ze svátků mají největší význam Velikonoce a Vánoce. Kromě toho se ve velkém slaví Fastnacht neboli masopust. Alegorické vozy s lidmi v karnevalových kostýmech jsou proslulé v Basileji nebo Lucernu. 1. srpna se slaví výročí založení Švýcarska, v tento den se po celé zemi konají slavnosti a večer ohňostroje.

Za zmínku stojí poměrně krátká otevírací doba v obchodech. Ve všední dny jsou otevřené obvykle mezi 8. a 19. hodinou, v sobotu se zavírá ještě o hodinu nebo dvě dříve. V neděli a o svátcích zůstává zavřeno. Téměř nonstop jsou otevřené pouze malé krámky například na nádraží — a právě ty vás v neděli zachrání.

Co byste ještě měli vědět

• Čas je ve Švýcarsku stejný jako v Česku — středoevropský, letní čas se mění ve stejné termíny. Nemusíte přetáčet nic.
• Mluvený jazyk německé části je tak uchrochtaná verze němčiny (tzv. Schwyzerdütsch), že jí nerozumí ani rodilí Němci.
• Na túrách v horách je dobrým zvykem zdravit – v německé části Grüezi (čti gryci), ve francouzské Bonjour.
• I přes čtyři úřední jazyky bývá nejjednodušší využít k domluvě s místními angličtinu. Většina obyvatel mluví obstojně.
• Zásuvky se od českých liší (typ J). Dvojvidlice je bez problémů, ale v případě uzemnění budete potřebovat redukci.
• Všude jsou dostupné veřejné toalety zdarma. Za šest týdnů ve Švýcarsku jsem neplatila ani jednou.
• Švýcarsko není součástí EU, proto tady neplatí roaming za stejnou cenu jako v Česku. Řada českých tarifů Švýcarsko do „roamingu jako doma” nezahrnuje a data tu můžou být velmi drahá. Ověřte si podmínky u svého operátora před odjezdem, případně si pořiďte místní eSIM — wi-fi je jinak zdarma ve vlacích, na nádražích i ve většině kaváren.
• Spropitné není povinné, obsluha je v ceně. Běžně se zaokrouhluje nahoru nebo se nechává pár franků.
• K ubytování se skoro vždy připočítává turistická daň (Kurtaxe) za osobu a noc. Často k ní patří hostová karta se slevami nebo dopravou zdarma — ptejte se na ni.
• Jestliže jste alespoň průměrně fyzicky zdatní, dostanete se na většinu míst i bez využití drahých lanovek. Stačí si přivstat a vyrazit po svých.

Itineráře: co stihnout za 5, 7 a 10 dní

Švýcarsko je malé, ale přesuny přes hřebeny trvají déle, než vypadá na mapě. Nejčastější chyba je naplánovat si příliš mnoho základen — každé stěhování vás stojí půl dne. Následující itineráře počítají s vlakem a s minimem přesunů.

5 dní: Bernský Oberland naplno

Nejlepší varianta pro první návštěvu. Jedna základna, žádné balení — ubytujte se v Interlakenu, Grindelwaldu nebo Lauterbrunnenu a vyrážejte odsud.

1. Den 1 – příjezd, procházka Interlakenem, večer lanovkou na Harder Kulm na západ slunce
2. Den 2 – Grindelwald–First–Bachalpsee, cesta zpátky pěšky přes Faulhorn nebo lanovkou
3. Den 3 – Lauterbrunnen, vodopád Trümmelbach uvnitř skály a výšlap nebo lanovka do Wengenu či Mürrenu
4. Den 4 – velký den: Schilthorn nebo Jungfraujoch podle počasí a rozpočtu
5. Den 5 – Thunské jezero lodí, zastávka v Thunu nebo Spiezu, odjezd

Jízdenka: zvažte regionální Berner Oberland Pass místo celostátního Swiss Travel Passu — pokud se z oblasti nehnete, vyjde levněji.

7 dní: hory a jezera

Dvě základny, klasická trasa napříč nejhezčími místy.

1. Dny 1–2 – Luzern: město, jezero lodí, Pilatus nebo Rigi
2. Dny 3–5 – přesun do Bernského Oberlandu: Bachalpsee, Schilthorn nebo Jungfraujoch, Lauterbrunnen
3. Den 6 – výlet na Oeschinensee a Blausee přes Kandersteg
4. Den 7 – Bern cestou zpátky, staré město a odjezd

10 dní: velký okruh přes celou zemi

Pro ty, kdo chtějí vidět, jak rozdílné Švýcarsko dokáže být — od německého severu po italský jih.

1. Dny 1–2 – Curych nebo Luzern na rozjezd, jedna hora nad jezerem
2. Dny 3–5 – Bernský Oberland: velké vyhlídky a túry
3. Dny 6–7 – Zermatt: Gornergrat, Matterhorn, případně túra Pěti jezer
4. Den 8 – přejezd Glacier Expressem nebo běžnými vlaky do Graubündenu
5. Den 9 – Bernina Express přes průsmyk do Ticina, koupání v Luganu
6. Den 10 – Lugano nebo Lavaux a Ženevské jezero, odjezd

U desetidenní varianty se Swiss Travel Pass téměř jistě vyplatí — projedete napříč zemí, využijete lodě i městskou dopravu a k tomu poloviční slevy na horské dráhy.

Osobní tipy Jany Březinové, kam se podívat

Následující místa vybrala autorka průvodce podle vlastních cest po Švýcarsku.

Zermatt a Matterhorn

Matterhorn není nejvyšším vrcholem švýcarských Alp, přesto patří k těm nejznámějším. Legendární špičatá hora fascinuje horolezce i turisty z celého světa, kteří se sjíždí do městečka Zermatt na jejím úpatí. Zajímavostí je, že do Zermattu mají auta vjezd zakázaný, a tak si tu užijete opravdu čistý horský vzduch.

Přestože se jedná o jedno z nejnavštěvovanějších míst ve Švýcarsku, stačí vynechat lanovky a ujít pár metrů do okolních kopců, abyste zůstali úplně sami. Podrobnosti k oblasti kolem Zermattu najdete v samostatném článku.

Lauterbrunnen a Wengen

Údolí vodopádů proslavilo v poslední době městečko Lauterbrunnen. Fotogenické domky pod zurčícím vodopádem totiž přitahují instagramery z celého světa. Nic naplat, údolí je opravdu krásné, pokud se však nechcete tísnit s davy turistů, udělejte si raději výšlap do městečka Wengen. To shlíží na celé údolí z výšky a je tu úžasný klid. Jak naplánovat výlet se dočtete v tomto článku.

Lavaux

Vinařská oblast Lavaux se mi zaryla opravdu hluboko do srdce. Vinice v terasách nad Ženevským jezerem berou dech. Celá oblast je zapsaná na seznamu UNESCO a už několik desítek let tu je zakázaná výstavba hotelů. Proto je tady turistů opravdu pomálu a procházku mezi vinicemi si užijete téměř sami. Typická místní odrůda je bílá Chasselas.

Gruyère – za sýrem a čokoládou

Okres Gruyère skrývá hned dva poklady ze švýcarské gastronomie. Ve městě Gruyères se vyrábí nejznámější švýcarský sýr Gruyère. Přímo do výrobny můžete nakouknout v rámci prohlídky a koupit si jeden z mnoha typů sýrů – liší se dobou zrání. I samotné město Gruyères stojí za návštěvu, je to malebné středověké město s hradem. Nedaleko odtud ve městě Broc si můžete osladit život v nejstarší švýcarské čokoládovně Cailler. Součástí prohlídky je neomezená konzumace čokolády. :-)

Oeschinensee

Jedno z méně známých jezer, kam zatím vyráží spíš Švýcaři za víkendovým výšlapem a koupáním v tyrkysovém jezeře. Stojí za to vypravit se na stezku nad jezerem, tzv. Panoramu, která vám nabídne dechberoucí výhledy.

Thun a Spiez

Podle mě nejhezčí města ve Švýcarsku, obě leží na břehu Thunského jezera. Thun nabízí především klidnou maloměstskou atmosféru s desítkami kouzelných kaváren podél vody. Ve Spiezu si užijete rajský klid. Stačí vyjít na vyhlídku nad jezerem a zcela o samotě si vychutnáte jezero i vinice pod vámi.

Bachalpsee

Jedno z nejkrásnějších jezer v oblasti Grindelwald, ve kterém se zrcadlí Alpy, přitahuje turisty z celého světa. Lanovkou se totiž dá dojet na nedaleký vrcholek First. Když vyrazíte jako my z Grindelwaldu pěšky, potkáte cestou jen pár zbloudilých duší a výhled na legendární Jungfrau, Eiger a Mönch si budete užívat po celý den.

Bern

Hlavní město Švýcarska určitě stojí za návštěvu. Domy ve starém městě jsou prošpikované podloubími a na hlavní ulici prýští voda ze 17 historických kašen, jak jinak než pitná. Ve městě uvidíte také orloj, i když ve srovnání s tím pražským může být trochu zklamáním. Bernem protéká řeka Aare a u ní najdete Bärengraben – výběh s medvědy, kteří jsou symbolem města.

Harder Kulm

Pokud byste Švýcarsko projížděli jen narychlo, nenechte si ujít vyhlídku Harder Kulm nad Interlakenem. Můžete sem vyjet i lanovkou a užít si neuvěřitelný výhled na Thunské a Brienzské jezero, v dálce se vypínají vrcholky oblasti Jungfrau.

Ženevské jezero

Největší alpské jezero tvoří hranici mezi Švýcarskem a Francií. Speciální mikroklima vytváří velmi horké léto, rostou tu dokonce i palmy, ačkoliv se na dohled vypínají horské vrcholky. Kolem jezera je k vidění spousta míst, kromě vinařské oblasti Lavaux například města Lausanne, Ženeva, Vevey, tzv. Švýcarská riviéra v Montreux nebo hrad Chillon. Jezero doporučuju v létě hlavně na koupání, kolem břehu jsou desítky minipláží.

Často kladené otázky o Švýcarsku

Kde najdu víc informací

Lonely Planet — někdo rád průvodce na starém dobrém papíru. V členské sekci najdete slevu.

Moje Švýcarsko — stránky s podrobnými informacemi o cestování Švýcarskem.

Naše švýcarské zážitky — blog Hanky, která žije ve Švýcarsku už pět let.

Průvodce Ženevou — samostatný článek o největším městě francouzské části Švýcarska.

Pokud vás láká podobný způsob cestování, jakým autorka Švýcarsko poznala, mrkněte na článek o house sittingu — hlídání domů a zvířat výměnou za bydlení zdarma.

Jana Březinová

Ve Švýcarsku jsem byla už několikrát, ale teprve šest týdnů na house sittingu v malé švýcarské vesničce mi umožnilo procestovat zemi důkladněji. Navíc jsem díky právě house sittingu nakoukla do země i očima místních. Švýcarsko není zrovna lowcost destinace, a tak jsme se s přítelem tentokrát rozhodli hecnout všechny přírodní krásy pěšky. Kolena nám moc nepoděkovala, ale o to lepší máš pocit, když dorazíš na vrchol. :)

Jsem copywriter a digitální nomád. Na svém blogu MyWandertime píšu o cestování nejen do Švýcarska. Spojit se se mnou můžete i na Facebooku nebo Instagramu. Pokud vás zajímá, jaké to je dlouhodobě žít a pracovat v zahraničí, dělím se o své zkušenosti ze života v Německu na webu Jak do Německa.