Maroko – od velehor k pouštím s chutným tažínem

Země, ve které si každý cestovatel přijde na své. Najdete zde pláže, ale i velikány v pohoří Atlas, nebo písečné duny Sahary. Své kouzlo a působivost mají i města s červenooranžovými domy a bujarým nočním životem.

Vesnice Imlil, výchozí bod na Toubkal

Proč jet do Maroka

Maroko je jedna z mála bezpečných afrických zemí, kde se také dobře, chutně a levně najíte. Zdejší lidé jsou velice pohostinní a ochotní pomáhat, i když o to ani nepožádáte. Najít přespání na místě není problém, často vám navíc uvaří nebo vás provedou po okolí. Jejich prostý život a pouliční zábava ve městech je něco, co nesmíte minout. Získáte nezapomenutelný pohled na africký život, kdy se místní umí bavit, a to i bez alkoholu.

Díky poloze země na africkém kontinentu narazíte na mořské pláže, ale i na mohutné pohoří Atlas s nejvyšší horou severní Afriky Toubkal (4167 m n. m.) a na začátek písečných dun ze Sahary (oblast Merzouga na severozápadě země). Také vnitrozemí nabízí nádherné scenerie od pískové žluté po kontrastní červenost půdy s ostře zelenou barvou trávy.

Jak se tam dostat

Nejsnáze a nejrychleji určitě letecky. Pokud rádi cestujete nízkonákladově a nejlíp jenom s příručním zavazadlem, pak využijte Ryanair. Poletíte z Ostravy s přestupem v italském Bergamu v obou směrech. Letět můžete i z Prahy přímo do Maroka. V akci seženete letenku už od 3500 Kč. Velká letiště jsou v Casablance, Marrákéši a Fesu. Na letišti pak snadno opatříte auto pro další cesty.

Představu o cenách pro vaše termíny si udělejte na Pelikánu.

Můžete také využít trajektu ze Španělska, přeplout jde i s vlastním autem. Ve Španělsku je víc nástupních míst – Barcelona, Algeciras, Almería a další. Nejkratší je cesta z Algeciras do Tangier, trvá přibližně hodinu. Cena lístku závisí na vybraném období, zda berete auto a na dalších faktorech. Pro přesné zjištění časů i cen za jednotlivé plavby navštivte portál plavební společnosti.

Kdy vyrazit

Na Maroku je krásné, že jej můžete navštívit prakticky celoročně a vždy najdete kout, kde budete mít příjemné počasí. V letních měsících nejspíš pobydete na plážích od Agadiru po Casablancu. Turistická sezona ale začíná už od března, míříte-li do hor.

Pro výletování je nejvhodnější přijet v měsících březen–květen, nebo na podzim od září. Jarní počasí začíná být příjemně teplé, jen na horách ještě čekejte sníh.

Krajina v Maroku je nezapomenutelná

Podmínky vstupu jsou snadné

Pro vstup do země nepotřebujete předem vyřizovat žádná víza, nic tedy neplatíte. Příslušná vstupní a odchozí razítka získáte až na letišti. Zde také vyplníte boarding card (při příletu i odletu). Uvedete vaše povolání a adresu pobytu v Maroku. Připravte se na delší čekání ve frontě a u přepážky. Přijďte tedy na letiště aspoň dvě hodiny předem, a to i v případě, že máte vyřízený check-in on-line dopředu a nebudete odbavovat zavazadlo.

Stejné formality podstoupíte i v případě příjezdu trajektem, opět musíte vyplnit boarding card. Další informace vyčtete zde.

Aktuální informace najdete na stránkách MZV ČR nebo na stránkách Velvyslanectví Marockého království v Praze.

Peníze a ceny

Maroko je levná země, alespoň co se týče ubytování a stravování. Ceny sice postupně stoupají, stále se zde ale na naše poměry oproti západu Evropy budete mít dobře.

Místní měnou je dirham (kurz v roce 2017 cca 2,55 Kč za 1 dirham), můžete ale platit i eury a americkými dolary. Na letišti je směnárna bez poplatků a s rozumným kurzem.

S bankomaty počítejte jen ve větších městech, proto je lepší nosit hotovost. Zejména v horské oblasti s kartou nenakoupíte a ani pokaždé nezaplatíte hostel. Taky na stáncích a tržištích nemají platební terminály. Bankomaty berou Visa i Mastercard.

Bydlení může být skromné, ale často i zadarmo

• Bydlení: dobře funguje couchsurfing, nebo vás i nechají přespat u nich doma. Pokud ale chcete mít svůj klid, anebo z jiného důvodu preferujete hostely, pak jejich ceny se pohybují do 270 Kč za osobu a noc. Často je v ceně i domácí snídaně. Není problém najít ubytování i za 190 Kč se snídaní.

Chcete zkusit couchsurfing? Přečtěte si článek, jak na to

• Jídlo: na tržištích se dosyta najíte třeba za 40 Kč. Jídlo uvaří přímo před vámi a vždy přidají chleba a marocký čaj. V menších pouličních restauracích seženete chutné domácí jídlo kolem 70 Kč.
• Potraviny: velmi levně nakoupíte ovoce, zeleninu i nápoje z nich. V sezoně vychází kilogram pomerančů i jen na 1 Kč a půllitr fresh džusu kolem 15 Kč.
• Lokální MHD: záleží na konkrétním městě, ale běžně se pohybuje od 12 Kč do 25 Kč.
• Půjčení auta: na den průměrně 30 eur i s pojištěním. Pokud pronajmete auto od místních (nikoli car rental) společností, nemusíte platit ani depozit (obvykle 20 000 Kč). Benzin vychází do 30 Kč za litr.
• Kultura: za každou zábavu, focení se zvířátky a průvodcovské služby se platí, můžete ale smlouvat. Průvodce na celý den seženete podle lokalit od 1300 Kč. Kolik dáte pouličním kejklířům je jen na vás.

Auto si půjčíte všude, dokonce i na poušti

Lokální doprava

Vlaky jezdí zejména v severní části země podél mořského pobřeží. Propojeny jsou hlavně linky ze severu na jih (Tangier, Rabat, Casablanca, Marrákéš) a z východu na západ nad horami (Oujda, Fes, Rabat). Hlavní linky jezdí několikrát denně, čtyři hlavní spoje i v noci.
Pro vyhledávání a bookování lístků slouží webová stránka společnosti.

Kde nejezdí vlaky, využijete místní autobusovou dopravu. Společnost Supratours obsluhuje oblast kolem Atlasu až k poušti Merzouga i na jih k Západní Sahaře.

Autobusy společnosti poskytují vnitrostátní, mezinárodní i turistickou přepravu. Jsou klimatizované a komfortní pro delší přesuny, které vás zejména v horské části čekají. Jednotlivé lístky a časy vyhledáte na stránkách Supratours. Lístky se kupují předem v kancelářích společnosti, u řidiče je nepořídíte. Na zastávky choďte včas, autobusy jsou v Maroku spolehlivé a jezdí podle jízdních řádů.

V Maroku je obvyklé stopovat. Potkáte zde mladé studenty, ale i stařenky v letech. Ne všichni však umí anglicky.

Místní jsou laskaví, nechají vás přespat, nakrmí i vezmou stopem

Ve městech samozřejmě můžete pronajmout místní taxíky, které vás dovezou i kamkoliv za město. Jejich cena ale vychází pro jednu osobu dráž, než si ve skupině (i jen o dvou lidech) pronajmout auto (od 800 Kč/den). Taxikáři navíc rádi jezdí déle s oklikami, aby si víc vydělali. Sledujte navigaci a upozorněte, když nejedou přímou cestou.

Pro nás Evropany je nezvykem městská doprava, která je podobná asijské. Jezdí se tu bez nějakého většího řádu a lidé rádi troubí. Na ulici tak potkáte mulu, tuktuk, osobní i nákladní auta, kola, dokonce i chodce. Ale zvyknete si. Pozor na údajně zkorumpovanou policii. Pomáhá předstírat, že neumíte francouzsky ani slovo.

V agenturách ve městech si můžete půjčit kolo na dobu vašeho pobytu. V Marrákéši využijte těchto služeb půjčovny.

Najděte si auto na Rentalcars

Jídlo je fantastický zážitek

Jestli rádi poznáváte místní kuchyně, tak marockou můžu jedině doporučit. Kromě toho, že se najíte levně, tak i velice chutně a poměrně zdravě. Pokrmy sice bývají lehce kořeněné, ale o to výraznější chuť mají. Vždy dopředu hlaste, jestli chcete ostřejší variantu, nebo ne. K jídlu často zvlášť přidávají kořeněnou omáčku.

Jste v muslimské zemi, proto v nabídce neočekávejte ani alkohol, ani vepřové maso. Nejčastěji narazíte na jehněčí, skopové nebo kuřecí maso. Jako příloha se obvykle nabízí pita (arabský chléb, který si domácí často pečou i vlastní). Další běžnou přílohou jsou brambory a kuskus. Předkrmem zpravidla bývá miska oliv nebo datlí.

Vyhlášeným jídlem je tažín, jehož název pochází od hliněné keramické nádoby, ve které se celý pokrm připravuje. Když v restauraci zvolíte tažín, vyberete, co všechno v něm chcete mít. Základ tvoří brambory, zelenina včetně cibule, maso. Existují i vegetariánské verze. Po zasypání hráškem a bylinkami se dusí. Podává se k němu pita.

Ke každému jídlu dostanete typický marocký čaj, který je hodně slazený. Může být i kořeněný, což mu dává ostřejší příchuť. Místní ho pijí dvakrát denně, protože dodává energii. Na povrchu by se měla tvořit slabá pěna, která chrání tekutinu před navátým pískem v poušti.

Pita chléb je tradiční přílohou ke všem chodům i k tažínu

Nemoci a hygiena

Maroko je civilizovaná země, závažnějších infekčních nemocí se obávat nemusíte. Přesto je vhodné očkování proti oběma typům žloutenky (A i B), protože hygiena je zde – jednoduše řečeno – africká. Na trhu vám připravují jídlo u stolu, kde i jíte, nepoužívají žádné rukavice. Rukama se tady také často jí. V Africe je obvyklé, že hostitel vám vybraná sousta bude vkládat rukama přímo do úst. Nepřijetím byste ho urazili.

Rezonují vám v hlavě vzpomínky z hodin zeměpisu o hladu, vyprahlé poušti, nemocech, chudobě a nebezpečí, které číhá v Africe? Pak si určitě na blogu přečtěte článek Zbořme mýty o Africe: 10 nejčastějších omylů.

Oblíbenou atrakcí jsou opičky. Potkat je můžete v parcích, například u vodopádu Ouzoud, ale i na městských tržištích a náměstích. Zvířata by neměla být divoká ani mít vzteklinu, spíše si dejte pozor na krádeže viditelných věcí.

Cizincům se nedoporučuje pít vodu z kohoutku, raději mají kupovat balenou.

Jídlo na trhu připraví doslova holýma rukama

Bezpečnost

Země je bezpečná a s krádežemi se setkáte leda po setmění na velkých náměstích. V malých vesničkách si vás lidi váží. Největší riziko představuje jen rušnější doprava ve městech, která působí, že zde nemá žádný řád. Pozor dejte na již zmiňované opice, které mají sklon krást blyštivé věci – viditelné šperky.

Opičky nepohrdnou mlsotou, ale ani vašimi šperky

Couchsurfingu ani stopování se v Maroku obávat nemusíte. Lidí postávajících kolem silnic se nelekejte, většinou jsou to pasáčci dobytka a takhle tam stojí celý den. Místní jsou velice komunikativní, takže k vám často přistoupí a navážou kontakt. Mohou nabízet své služby, anebo si jen chtějí popovídat.

V ulicích často pobíhají volní psi bez obojku, nikdy na mne ale nezaútočili, svého okolí si nevšímají.

Couchsurfeři s vámi projdou místní lokality i vylezou na písečnou dunu s Travel Biblí v ruce

Náboženství, svátky, tradice

Maroko je muslimská země a od toho se odvíjí i místní tradice a zvyklosti. Pětkrát denně ve městech uslyšíte svolávání na mši. Největší událostí je pak ramadán.

Místní jsou na cizince zvyklí a poměrně tolerantní, přesto je lepší nechodit na veřejnosti příliš odhalení. V restauraci si také neobjednáte alkohol jako u nás. Nezapomeňte, že pokud půjdete na jídlo s místními, nesmí v něm být kusy vepřového.

Co byste ještě měli vědět

• Úředním jazykem je arabština, ale mnoho místních umí dobře francouzsky a mladí i obstojně anglicky. Nespoléhejte jen na angličtinu, vhodné je mít stažený off-line Google Translator. Využijete jej v odlehlejších oblastech i v některých restauracích, kde mluví jen arabsky. Hodit se vám může i znalost španělštiny, italštiny nebo holandštiny.
• Pokud se chystáte v Maroku pracovat, zavčas řešte připojení k internetu. Místní většinou používají datové tarify v chytrých telefonech. Doma tedy nemají wifi. Ani všechny kavárny ve městě wifi neposkytují. Nejlepším řešením je zakoupení SIM karty s datovým tarifem, vychází od 10 dirhamů za 1 GB dat.
• Maročané běžně pijí vodu z kohoutku, vy raději kupujte balenou.
• Mimo velká města převládají turecké záchody.
• Jako příboru se často využívá chleba a rukou.
• Obyvatelé Maroka příliš nemají možnosti cestovat, sehnat víza do Evropy je pro ně drahé. Proto jsou nadšení a vítají každého cizince. Couchsurfing je zde běžný, stejně tak pomoc s čímkoliv. Seženou i kamarády s pronájmem auta. Snažte se proto na oplátku jim povědět o cestování co nejvíce, budou vděční.
• Nebojte se s nimi smlouvat o cenách.

Pár osobních tipů, kam se podívat

Marrákéš, noční život

Toužíte-li poznat marockou kulturu a tep afrického nočního života, pak se v Marrákéši před setměním vydejte na náměstí Jemaa el-Fna v samém středu města. Kromě tržiště s chutným jídlem zde narazíte na celou řadu atrakcí – kejklíře, hudebníky, krotitele hadů a majitele opiček.

Večer uslyšíte i tradiční svolávání Alláh akbar na mši v nedaleké mešitě Kutubíja. Leží asi 200 metrů jižně z centrálního náměstí. Jedná se o největší mešitu v Marrákéši.

Tradiční barvy v ulicích, a to nejenom v Marrákéši

Ait Ben Haddou

Nedaleko města Ourzazate (na jih pod pohořím Atlas) se nachází ksar Ait Ben Haddou, který je zapsán i na seznamu UNESCO. Ksar je označením pro uskupení hliněných budov za hradbami na pomezí Sahary.

Sídelní oblast Ait Ben Haddou je proslavená především jako dějiště několika světoznámých filmů díky zachovalým hradbám, hradu a dalších budov. Natáčeli zde Indianu Jones, epizody z Hry o trůny i Gladiátora. Z vrcholu je nádherný výhled na poušť, vlnící se řeku i vesnici naproti ksaru. Návštěva je zadarmo, budete jen čelit hromadě nabídek k zakoupení suvenýrů.

Ait Ben Haddou je místo proslavené například Gladiátorem

Poušť Merzouga

V Maroku jsou dvě místa s písečnými dunami. Známější a atraktivnější leží na severozápadě poblíž alžírských hranic. V poušti Merzouga poznáte pravý příběh kočovných berberů. Zaplaťte si jednodenní jízdu na velbloudovi do písku i s nocováním v typických stanech. V ceně je bohatá snídaně připravená přímo na poušti. Běžná cena je od 500 dirhamů na osobu, ale jde ji usmlouvat i na nižší.

Turistických atrakcí je zde celá řada. Můžete si půjčit auto, čtyřkolku i kolo a vyrazit na divokou projížďku po sypajících se dunách. Také se zde často sandboarduje.

Nezapomeňte si užít jízdy na velbloudu v poušti Merzouga

Toubkal, Atlas

Milovníci hor si přijdou na své v pohoří Atlas. Kolem nejvyšší hory Maroka Toubkal je hned několik i vícedenních treků. Samotný výstup na Toubkal z horské vesnice Imlil je doporučován na dva dny se zastávkou v 3200 m n. m., kde se nachází dvě chaty (refuge). V nich je možné přespat, zakoupit něco k jídlu a usušit oblečení.

Výstup je náročný nejen délkou pochodu (přes 25 km z Imlil a zpět), ale i překonáním výškového rozdílu (výstup z 1700 do 4200 m n. m.). V jarních měsících využijete i mačky, které se dají zakoupit na chatě (od 100 dirhamů). V Imlil najdete i přespání pro brzký ranní odchod na trek. Základní trasu do refuge projdete snadno i bez průvodce, není kde odbočit.

Začátkem března leží na hřebeni dostatek sněhu, mačky na závěrečný výstup jsou nutností

Vodopády Ouzoud

Přibližně 150 km na východ od Marrákéše (směrem na Beni Mellal) se nachází Ouzoudské vodopády. Procházka v tomto malebném údolí, které je zakončeno strhujícím dvoustupňovým vodopádem, může být dlouhá až 20 km. Jsou zde i kratší varianty, pokud nemáte dostatek času.

Na skalní stěně podél vodopádu jsou vybudované obchody a menší restaurace s nabídkou marockých specialit. Při pohledu na šumící vodopád si vychutnejte čaj s palačinkami. Až vystoupáte zpátky nahoru, nezapomeňte nakrmit místní opičky. Za burský oříšek vám skočí i na záda, získáte tak originální zážitek i fotografii.

V údolí Ouzoudských vodopádů se budete cítit jako v pohádce

Kde najdu více info

Visit Morocco
Stránky Moroccan National Office of Tourism s nejrůznějšími užitečnými turistickými informacemi.

WikiTravel
Stále lepší a lepší projekt Wikipedie, kde dnes najdete téměř vše, co na cestách potřebujete.

Průvodce Maroko
Kdo raději tištěné, může si k Maroku koupit průvodce od nakladatelství Svojtka.

Hanča Šormová
Marokem vás provedla vystudovaná informatička Hanča, která v roce 2016 vyzkoušela půl roku pracovat na ostrově Malta v IT firmě. Objevila zde svoji lásku k copywritingu a cestování. Na podzim odjela zkusit digitální nomádství na sever Itálie a řecký Rhodos. Letos ji čeká ještě Portugalsko, znovu Maroko, Rumunsko a Nový Zéland. O své zážitky se dělí na webu Na nomádské stezce. Potkat ji můžete také na několika přednáškách.

Tomáš Karlík
doplnil průvodce fotografiemi. Rád poznává kulturní rozdíly, fotí a tráví čas v přírodě. Užívá si života naplno a nestydí se za to. Sledovat na cestách ho můžete na  jeho blogu.