Průvodce Broumovem: co vidět, zažít a kam vyrazit do okolí

Sedmitisícové město na samém okraji Čech, obklopené ze tří stran Polskem, hostí největší barokní klášter východních Čech, nejstarší dochovaný dřevěný kostel v republice a hned za posledními domy začíná dvanáctikilometrový pískovcový hřbet s desítkami vyhlídek. Broumov je tak trochu na konci světa – a přesně proto se vyplatí sem jet.

Většina lidí projede Broumovským výběžkem cestou do Adršpachu a město mine. Škoda: zatímco v Adršpachu se v létě stojí fronta na časový vstup, v Broumovských stěnách potkáte za celé dopoledne pár lidí a výhledy máte jen pro sebe.

Tenhle průvodce je psaný pro čtenáře, kteří chtějí Broumov buď stihnout jako jednodenní zastávku po cestě do skal, nebo si z něj udělat základnu na prodloužený víkend s výlety po celém Broumovsku i za hranice do Polska.

Proč Broumov navštívit

Na Broumovsku se uprostřed jinak nenápadné krajiny zvedají ze země pískovcové skalní hřbety, stolové hory a labyrinty roklí. Od roku 1991 je celé území chráněnou krajinnou oblastí. Nabízí spoustu krásných turistických tras, výhledy i romantické vesničky.

Nejvíc lidí ale láká zdejší klášter. Broumovské opatství patřilo benediktinům z Břevnova a v 18. století z něj opat Otmar Zinke udělal stavební laboratoř: povolal sem Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofery, nechal přestavět klášter a k tomu postavit v okolí devět venkovských kostelů, městský kostel a poutní kapli na hřebeni.

Broumovsko navíc není masová turistická destinace. Klášter, kostely i Broumovské stěny zvládnete o prázdninové sobotě bez rezervací a bez front – což se o Adršpachu vzdáleném dvacet kilometrů říct rozhodně nedá.

Město navíc žije víc, než se z jeho polohy může zdát. Klášter prošel rozsáhlou obnovou, funguje v něm kavárna, restaurace, muzeum i ubytování a přes léto se v okolních kostelích hraje festival klasické hudby.

Krátká historie Broumovska

Území dostali ve 13. století do správy benediktini z Břevnova a kolonizovali ho německy mluvícími osadníky. Vzniklo tak dvanáct velkých vesnic uspořádaných podél potoků, s dlouhými lány polí a s usedlostmi, které si mohly dovolit stavět v kameni. Broumovská kotlina byla na tehdejší poměry úrodná a bohatá.

Vrchol přišel v 18. století s opatem Otmarem Zinkem. Ten měl peníze, ambice a přístup k nejlepším architektům své doby – a rozhodl se je utratit za kostely.

Textilní tradice regionu je o něco mladší a stále živá – broumovská Veba patřila k největším podnikům svého oboru v zemi a jméno uvidíte na budovách po celém městě.

Zlom nastal po druhé světové válce. Německé obyvatelstvo, které Broumovsko po sedm století budovalo, bylo v letech 1945 a 1946 odsunuto a kraj se dosídloval lidmi bez vztahu k místu.

O čtyři roky později přišel na řadu klášter: komunistický režim z něj v roce 1950 udělal centralizační klášter, kam svážel řeholnice ze zrušených ženských řádů. Ty pak nuceně pracovaly právě v okolních textilkách.

To, co dnes na Broumovsku vidíte, je tedy z velké části práce posledních dvou desetiletí: obnovený klášter, opravované kostely a region, který se znovu učí být na sebe hrdý.

Kandidatura Broumova na Evropské hlavní město kultury 2028 to vystihuje – město o sedmi tisících obyvatelích se probojovalo až do finále, kde nakonec vyhrály České Budějovice.

Na jak dlouho vyrazit

Samotné město stihnete za půl dne. Prohlídka kláštera trvá 70 až 80 minut, dřevěný kostel na hřbitově patnáct, náměstí s radnicí a mariánským sloupem půl hodiny – a zbyde čas na oběd i na kávu.

Kdo chce k tomu Broumovské stěny, potřebuje celý druhý den. Základní okruh přes Hvězdu, Supí koš a Kovářovu rokli zabere i s vyhlídkami zhruba pět hodin.

Ideální je vyrazit na prodloužený víkend: jeden den město a klášter, jeden den skály, jeden den výlet do okolí – Adršpach, Ostaš, nebo přes hranici do Kladské kotliny. Tři dny znamenají, že nikam nespěcháte a stihnete i objížďku po Dientzenhoferových kostelích.

Týdenní dovolená se tu vyplatí hlavně rodinám s dětmi a turistům, kteří chtějí projít všechna okolní skalní města postupně nebo objíždět širší okolí autem nebo na kolech.

TOP tipy na úvod

• Klášter Broumov – benediktinské opatství sv. Václava přestavěné Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, dnes národní kulturní památka.
• Dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie – nejstarší dochovaná celodřevěná sakrální stavba v Česku, postavená bez jediného hřebíku.
• Broumovské stěny – dvanáctikilometrový skalní hřbet s vyhlídkami, roklemi a kaplí na Hvězdě.
• Broumovská skupina kostelů – jedenáct barokních staveb v Broumově a okolních vesnicích, od roku 2022 národní kulturní památka.
• Kovářova rokle – dva kilometry dlouhý kaňon se stometrovými stěnami, nejefektnější místo celých Stěn.
• Křinice – vesnická památková rezervace se statky broumovského typu.
• Adršpašsko-teplické skály – nejznámější skalní město v Česku, dvacet minut autem.

Klášter Broumov

Klášter stojí na skalním ostrohu nad městem a je vidět odevšad. Dnešní podobu získal ve 20. a 30. letech 18. století podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Ve druhé polovině 20. století klášter dlouho chátral. Obnova, která se rozjela po roce 2010, patří k největším památkovým projektům v zemi – a je to na budově poznat na první pohled.

Kromě prohlídkového okruhu sídlí v komplexu vzdělávací a kulturní centrum, muzeum, kavárna, restaurace i ubytování, konají se koncerty, konference a výstavy.

Je to jeden z mála klášterů v Česku, kde se dá strávit celý den, aniž byste se hnuli z areálu.

Co uvidíte na prohlídce

Základní okruh vede klášterním kostelem sv. Vojtěcha, refektářem, sakristií a křížovou chodbou. Nejstarší věcí, kterou cestou uvidíte, je gotická freska ze 14. století – zbytek původního kláštera, který Dientzenhoferova přestavba pohltila.

V refektáři visí replika Turínského plátna. Vzácnou dobovou kopii, kterou klášter vlastní, drží muzeum z konzervátorských důvodů v depozitáři – takových kopií vzniklo v Evropě jen několik desítek.

Klášterní knihovna s asi sedmnácti tisíci svazky je z technických důvodů uzavřená a v základním okruhu není. Než vyrazíte, ověřte si na webu opatství, jestli se to nezměnilo – bývá to nejčastější zdroj zklamání návštěvníků, kteří sem jedou právě kvůli ní.

V létě má klášter navíc dva speciální okruhy. Noční prohlídka (90 až 120 minut) přidává sklepení a chodí se po setmění, v červenci a srpnu ve středu a v pátek od 20:30. Rozšířený okruh Od sklepa po muzeum trvá zhruba 150 minut, zahrnuje Kamenný sál muzea a koná se o víkendech ve 13:00. Na oba je potřeba rezervace předem.

Klášterní zahrada

Zahrada se táhne severně od kláštera a veřejnosti je otevřená od roku 2007. Vstup je zdarma a otevřeno je od května do října denně od 8:00 do 20:00, od listopadu do dubna do 16:00.

Je to nejlepší místo v Broumově na pauzu mezi prohlídkami – vzrostlé stromy, výhled na klášterní zdi a v sezóně tu bývají koncerty i venkovní výstavy. Pro rodiny je poblíž Alejka, velké dřevěné hřiště v městském parku.

Prakticky – ceny, otevírací doba, rezervace

Prohlídkové okruhy jedou celoročně, každý den. Od dubna do října je otevřeno 9:00–16:00, od listopadu do března 10:00–15:00. Základní prohlídky startují každou celou půlhodinu; v letním režimu je poslední v 15:30, v zimním v 15:00.

Vstupné na základní okruh:

• Dospělí 250 Kč, senioři nad 65 let 200 Kč
• Snížené 150 Kč – děti 6–15 let, studenti do 26 let, ZTP a ZTP/P
• Rodinné 600 Kč – jeden až dva dospělí a maximálně tři děti do 15 let
• Děti do 6 let zdarma

Noční prohlídka stojí 300 Kč, okruh Od sklepa po muzeum 350 Kč. Rodinné vstupné je u obou 800 Kč.

Okruhy nejsou bezbariérové a v klášteře je i v létě chladno, takže se hodí vrstva navíc. Parkovat se dá přímo u kláštera i na náměstí, odkud jsou to tři minuty pěšky.

Co v Broumově vidět a navštívit

Dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie

Nenápadná stavba na hřbitově kousek od centra je nejstarší dochovaná celodřevěná sakrální stavba v Česku a odborníci ji řadí i mezi nejstarší ve střední Evropě.

Kostel byl založen nejspíš už ve 13. století, dnešní roubená podoba vznikla po požáru v roce 1449.

Je to roubená konstrukce z mohutných dubových trámů, ve které není jediný hřebík. Uvnitř se dochovaly nástěnné malby a na kruchtě visí dřevěné desky s kronikářskými zápisy – povodně, mor, požáry. Historie Broumovska stručně a bez příkras.

Otevřeno bývá jen od června do září, úterý až neděle 9:00–12:00 a 13:00–17:00. Mimo sezónu se dovnitř nedostanete, ale za obhlídku zvenčí to stojí i tak.

Mírové náměstí a staré město

Historické jádro Broumova je malé a projdete ho za půl hodiny. Měšťanské domy kolem náměstí jsou původem z 16. století, postavené z kamene a upravené pozdějšími barokními a empírovými přestavbami do dnešní podoby.

V západním rohu náměstí stojí stará radnice z roku 1419, dominantou prostranství je barokní mariánský sloup. Broumov nikdy nebyl bohaté město a je to znát – náměstí působí spíš skromně a poctivě než reprezentativně, což mu ale sluší.

Kostel sv. Václava

Městský kostel sv. Václava postavil Kilián Ignác Dientzenhofer v letech 1728–1729 a patří do Broumovské skupiny kostelů. Je to nejsnáze dostupný Dientzenhofer v celém regionu – stojí přímo ve městě, takže když nemáte auto na objížďku po vesnicích, uvidíte tady aspoň jeden.

Muzeum Broumovska

Expozice sídlí přímo v části klášterního komplexu a rozkládá se do šesti sálů, které mapují dějiny kláštera, města i širšího okolí.

Ve sbírkách najdete umělecké předměty od gotiky přes renesanci po baroko, ale nejzajímavější jsou paradoxně věci všední: zbraně a malované střelecké terče, lidové betlémy a broumovské kroje. Na hodinu bohatě stačí a v deštivém dni je to jasná volba.

Broumovské stěny

Broumovské stěny jsou dvanáctikilometrový pískovcový hřbet mezi Policí nad Metují a Broumovem. Na jedné straně spadají prudkým srázem do Broumovské kotliny, na druhé se rozpadají do roklí a skalních bludišť.

Proti Adršpachu tu neplatí žádné vstupné, žádné rezervace, žádné fronty. Značené trasy jsou volně přístupné.

Hvězda – nejsnazší start

Hvězda je turistické rozcestí na hřebeni a zdaleka nejpohodlnější vstupní bod do Stěn – dojedete sem autem, autobusem i na kole. Stojí tu poutní kaple Panny Marie Sněžné, kterou v letech 1732–1733 postavil Kilián Ignác Dientzenhofer, a hned vedle chata Hvězda s výletní restaurací.

Výhled odsud jde přes celou Broumovskou kotlinu až k polským Stolovým horám. Pro rodiny s malými dětmi je to často jediný bod, který zvládnou – a stačí to.

Kovářova rokle a Supí koš

Kovářova rokle je nejnavštěvovanější kout Broumovských stěn. Zalesněný kaňon dlouhý zhruba dva kilometry lemují pískovcové stěny vysoké až sto metrů. Cestou minete Mariánskou jeskyni a Kovárnu – jeskyni, kterou protéká potok.

Supí koš je okrouhlá vyhlídka ve výšce 702 metrů a leží na stejné trase. Kombinace rokle a vyhlídky je základ každého okruhu ve Stěnách.

Klasický okruh z Police nad Metují:

• Police nad Metují–Hlavňov–Kovářova rokle–Supí koš–Hvězda, zhruba 6 kilometrů jedním směrem
• Zpátky se dá jít po hřebeni, nebo sjet autobusem z Hvězdy
• Náročnost je střední – kopec z Hlavňova nahoru je poctivý, po hřebeni už je to pohodová chůze

Delší varianta začíná v osadě Slavný a vede přes rozcestníky Nad Slavným, U Ovčína a Pánovu věž na Supí koš (5 km), Hvězdu (6 km) a Kovářovu rokli (7 km) až do Hlavňova. Celý přechod je celodenní záležitost.

Koruna a Božanovský Špičák

Nejvyšším bodem Broumovských stěn je Božanovský Špičák (773 m), hned za ním Koruna (769 m). Obě skalní vyhlídky leží na hřebeni v severovýchodní části a jsou o poznání méně navštěvované než okolí Hvězdy.

Cestou na Korunu projdete Kamennou bránou, pískovcovým útvarem, který dělá z běžného výstupu malý zážitek. Hřeben mezi Honským sedlem a Korunou je turisticky nejvděčnější úsek celých Stěn.

Prakticky – parkování, obtížnost, sezóna

Zaparkovat se dá na Hvězdě, v Hlavňově u rybníka a v Polici nad Metují. V sezóně bývá nejvytíženější parkoviště na Hvězdě, ale i tak je to jiná liga než Adršpach.

Trasy jsou značené a bezpečné, ale po dešti pískovec a kořeny pořádně kloužou – pořádné boty nejsou přehnaná opatrnost. Kočárek do roklí nedostanete, na hřeben k Hvězdě ano.

Nejhezčí je tu na podzim, kdy buky nad roklemi zežloutnou a v kaňonech se drží mlha. Naopak v zimě jsou rokle často zledovatělé a bez maček se do nich nevyplatí lézt.

Projděte si nabídku ubytování v Polici nad Metují

Broumovská skupina kostelů

Hlavní stavební vlna proběhla v letech 1719–1743, kdy opat Otmar Zinke nechal v okolí Broumova postavit sérii barokních kostelů podle návrhů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů.

Nejstarší kostel skupiny v Martínkovicích je o generaci starší a Dientzenhoferové na něm nemají podíl. Od roku 2022 je celý soubor národní kulturní památkou.

Skupinu tvoří jedenáct staveb – devět venkovských kostelů, městský kostel sv. Václava v Broumově a poutní kaple na Hvězdě. Nikde jinde v Česku nenajdete tolik Dientzenhoferů na tak malé ploše.

Venkovské kostely skupiny:

• Martínkovice – kostel sv. Jiří a sv. Martina, nejstarší stavba skupiny (1692–1698, Martin Allio)
• Vernéřovice – kostel sv. Michaela (1719–1723, Kryštof Dientzenhofer)
• Ruprechtice – kostel sv. Jakuba Většího (1720–1723, oba Dientzenhoferové)
• Heřmánkovice – kostel Všech svatých (1722–1726)
• Bezděkov nad Metují – kostel sv. Prokopa (1724–1727)
• Otovice – kostel sv. Barbory (1725–1727)
• Vižňov – kostel sv. Anny (1724–1728)
• Šonov – kostel sv. Markéty (1726–1729)
• Božanov – kostel sv. Máří Magdaleny, poslední a nejvyzrálejší (1735–1743)

Objížďka autem po všech vesnicích zabere půl dne a je to příjemná jízda po klidných silnicích Broumovské kotliny. Kostely bývají mimo bohoslužby zavřené – u některých uvidíte dovnitř alespoň od vstupní mříže za hlavním vchodem.

Festival Za poklady Broumovska

Nejlepší způsob, jak se do kostelů dostat, je přijet v létě. Festival klasické hudby Za poklady Broumovska otevírá každé prázdninové sobotní podvečer jeden z kostelů a pořádá v něm koncert.

Začíná se v 18:00, většina koncertů má dobrovolné vstupné s doporučenou částkou 150 Kč a výtěžek jde na opravy kostelů. Program míchá českou i zahraniční klasiku, jazz a komorní soubory – a hlavně vás dostane dovnitř do stavby, která je jinak přes rok zamčená.

Aktuální program najdete na webu festivalu. Pokud plánujete návštěvu Broumovska na léto, vyplatí se ho zkontrolovat dřív, než si vyberete víkend.

Výlety do okolí Broumova

Adršpašsko-teplické skály

Nejznámější skalní město v Česku leží zhruba dvacet minut autem od Broumova. Adršpašská a Teplická část tvoří dohromady největší skalní komplex ve střední Evropě a jsou to národní přírodní rezervace.

Vstupenky i parkovné se kupují online na konkrétní den a hodinu. Do skal pak můžete vstoupit kdykoli během zvolené hodiny a na trase už vás nikdo nehoní. Když je slot vyprodaný, na pokladně už nic nekoupíte – a v létě se to stává.

Ceny se liší podle sezóny a online je vždy levněji než na místě:

• Hlavní prázdniny (1. 7.–31. 8.): dospělý 200 Kč online, dítě 3–15 let 140 Kč, senior 160 Kč, rodina 550 Kč
• Jaro a podzim (březen–červen, září–listopad): dospělý 180 Kč, dítě 120 Kč, senior 140 Kč, rodina 490 Kč
• Zima (prosinec–únor): dospělý 120 Kč, dítě 90 Kč, senior 100 Kč, rodina 340 Kč
• Parkovné za osobní auto vychází v hlavní sezóně na 200 Kč online

Nejmenší nápor zastihnete v prvním ranním slotu nebo mimo hlavní prázdniny. Zimní Adršpach s namrzlými skalami a prázdnými cestami je mimochodem nejhezčí verze celého místa.

Teplické skály

Druhá polovina téhož skalního komplexu se často opomíjí a je to chyba. Teplické skály jsou divočejší a méně upravené než adršpašská část, chodí se v nich úzkými soutěskami mezi věžemi a člověk má víc pocit, že si cestu hledá sám.

Nástup je z Teplic nad Metují a obě části se dají spojit přechodem přes takzvané Vlčí rokle. S celým dnem a slušnou kondicí je tohle nejlepší varianta – dvě skalní města za jeden vstup a při návratu se svezete vlakem mezi Teplicemi a Adršpachem.

Stolová hora Ostaš

Ostaš u Police nad Metují je stolová hora se dvěma skalními bludišti – Horním a Dolním labyrintem. Trasa do Horního labyrintu měří 3,5 kilometru a vede po modré značce.

Skalní útvary tady mají nádherná jména, která si děti pamatují líp než dospělí: Zbrojnoš s kuklou, Mohyla smrti, Výří brána, Čertovo auto a Kočičí hrad. Vstup je volný a lidí je tu zlomek toho, co v Adršpachu.

Ostaš je ideální půldenní výlet a skvěle se kombinuje s Policí nad Metují – bývalý benediktinský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie je odsud pár minut.

Křinice a statky broumovského typu

Křinice hned u Broumova jsou vesnickou památkovou rezervací a důvod je jednoduchý: dochovala se tu série statků broumovského typu, mohutných hospodářských usedlostí s kamennými a roubenými částmi pod jednou střechou.

Je to architektura, kterou v Česku jinde neuvidíte – vznikla z německého osídlení Broumovska a přizpůsobila se drsnému podnebí kotliny. Projít vesnicí trvá půl hodiny a je to jedna z nejlevnějších a nejhezčích věcí, které se dají na Broumovsku podniknout.

Přes hranici do Kladské kotliny

Broumovský výběžek je ze tří stran obklopený Polskem, takže výlet za hranice je otázka pár minut jízdy. Nejbližší přechod je Otovice–Tłumaczów, jen kousek za Broumovem.

Nejčastější cíl na polské straně je Kladsko, kde nad městem stojí pevnost Kladsko, jedna z nejrozsáhlejších ve střední Evropě, a pod starým městem se táhnou kilometry podzemních chodeb. Z Broumova je to zhruba hodina jízdy.

Blíž jsou Wambierzyce, poutní místo přezdívané Slezský Jeruzalém, a Radków pod Stolovými horami. Milovníci skal ocení Szczeliniec Wielki – nejvyšší vrchol polských Stolových hor, který je vlastně pokračováním téže pískovcové desky jako Broumovské stěny.

Na polské straně se platí zlotými, ale karty berou skoro všude. Občanku nebo pas si vezměte s sebou – náhodné kontroly na přechodech nejsou úplně vyloučené.

Náchod a cesta zpátky do vnitrozemí

Cestou z Broumova domů se skoro nedá vyhnout Náchodu, který leží zhruba pětatřicet kilometrů za hřebenem. Nad městem stojí rozlehlý zámek s vyhlídkovou terasou a medvědáriem v příkopu, které dělá radost hlavně dětem.

Zastávka na hodinu a půl se vejde do každého návratu a rozbije jinak jednotvárnou cestu po E67. Náchod je zároveň poslední místo před polskou hranicí s normální nabídkou obchodů a benzinek, což se hodí vědět, když pokračujete do Kudowy.

Broumovsko na kole

Broumovská kotlina je na kolo ideální: rovné silnice třetí třídy mezi vesnicemi, minimum aut a jeden barokní kostel co pár kilometrů. Objížďka po Broumovské skupině kostelů je vlastně přirozená cyklotrasa a na kole ji zvládnete za den pohodlněji než autem, protože nemusíte řešit parkování u každé návsi.

Horší je to s hřebenem. Výjezd na Hvězdu je poctivé stoupání a Broumovské stěny samotné jsou pouze pro pěší – kolo tam necháte dole. Elektrokolo se tady vyplatí.

Jídlo a podniky

Podniky v Broumově se drží kolem kláštera a Mírového náměstí – klášterní kavárna i restaurace jsou přímo v areálu, prvorepubliková kavárna Herzog pár minut chůze odtud.

Kam v Broumově na kávu:

• Café Herzog – prvorepubliková kavárna v prvním patře domu na Mírovém náměstí, ve vyrestaurovaném sále se štukovou výzdobou a benátskými zrcadly. Domácí zákusky a koláče, k obědu i polévka. Otevřeno v týdnu 9:00–17:00, v sobotu do 15:00, v neděli zavřeno.
• Café Dientzenhofer – klášterní kavárna v budově bývalého gymnázia, káva z trutnovské pražírny ve směsi namíchané přímo pro ni.

Kde se v Broumově najíst:

• U Tří růží – restaurace přímo v klášterním komplexu, moderní kuchyně z místních surovin v historickém prostoru. Otevřeno denně od 11:00 do 21:00, v pátek a sobotu do 22:30.

Kam na jídlo a kávu cestou po Broumovsku:

• Hospůdka Ryba na hrázi (Hlavňov) – venkovní posezení u rybníka na začátku stezky do Stěn. Specialitou jsou kapří hranolky.
• Andělská kavárna (Police nad Metují) – výběrová káva a domácí dorty pár kroků od náměstí, dopoledne i snídaně. Dobrá zastávka cestou na Ostaš nebo k Hlavňovu.
• Café&Bistro Na kus řeči (Teplice nad Metují) – moderní kavárna a bistro v centru, dobrá zastávka cestou k Teplickým skalám.

Mimo sezónu mají podniky ve vesnicích často zavřeno a v neděli večer bývá problém sehnat teplé jídlo i v Broumově – dvě věci, které se vyplatí zjistit dřív, než vyrazíte hladoví ze skal.

Kde se v Broumově a okolí ubytovat

Spát se na Broumovsku dá výrazně levněji než v Adršpachu a nabídka je slušná. V samotném Broumově převažují apartmány v historických domech kolem náměstí, na hřebeni Janoviček jsou penziony se snídaní a u skal se bydlí hlavně v apartmánech na delší pobyt.

V centru Broumova, pěšky ke klášteru

Když jedete hlavně za klášterem, kostely a městem, obejdete odsud všechno pěšky a nemusíte řešit parkování.

• Dům hostů – Klášter Broumov – Renovované mnišské cely přímo v národní kulturní památce. Dvou- a čtyřlůžkové pokoje s masivním smrkovým nábytkem, sociální zázemí s výhledem do klášterní zahrady, kavárna i restaurace o patro níž. Nikde jinde v Česku takhle nepřespíte.
• Vila Kateřina – Penzion pár minut od náměstí se zahradou, sezónním venkovním bazénem a koly zdarma. Pokoje mají balkon s výhledem na město, snídaně je v ceně.
• Rodinný apartmán u Broumovského náměstí – Dvě stě metrů od staré radnice, plně vybavená kuchyň a koupelna s vanou. Klášter i hospody obejdete pěšky.
• Apartmány Malé náměstí, Broumov – Apartmány v historickém domě s balkony do zahrady nebo na hory, kuchyňský kout a úschovna lyží. Cenově vstřícná střední třída.
• Ubytování u Šimků – Malý rodinný podnik s dvoulůžkovými pokoji, tichý a bez zbytečností. Dobrý poměr ceny a kvality na jednu až dvě noci.

Tip Travel Bible: Spaní v klášterních celách je jediná adresa v Broumově, kvůli které se vyplatí přijet, i kdybyste jinam nešli. Pokoje jsou skromné a sociální zázemí sdílené – jde o mnišské cely, ne o hotel – ale ráno vyjdete rovnou do klášterní zahrady, než ji otevřou veřejnosti.

Na hřebeni a v okolních vesnicích

Varianta pro delší pobyt s autem. Bydlíte v krajině, k výchozím bodům do Broumovských stěn je blíž a večer máte klid, jaký v žádném městě nenajdete.

• Penzion Jízdárna Hejtmánkovice – Bývalá jízdárna přestavěná na penzion kousek za Broumovem – vířivka, vnitřní i venkovní hřiště, jóga a koně v okolí. Snídaně formou bufetu, parkování zdarma. Nejlepší volba pro rodiny s dětmi.
• Penzion PANORAMA Janovičky – Penzion se snídaní na hřebeni Janoviček nad městem, přímo u lesních cest a lyžařských stop. Do Broumova sjedete za deset minut.
• Penzion Vyhlídka Janovičky – Druhá klasika Janoviček, taky se snídaní v ceně a bez nutnosti platit předem. Levnější varianta pobytu na hřebeni.
• Ubytování Pod Hvězdou – Apartmány přímo ve vesnické památkové rezervaci Křinice, pod hřebenem Broumovských stěn. Bazén, vířivka a výhled na hory. Na Hvězdu vyrazíte rovnou od domu.
• Penzion Zemanův Dvůr – Venkovský penzion s vlastní restaurací a hřištěm v Božanově, hned u posledního a nejvyzrálejšího Dientzenhoferova kostela skupiny.

Tip Travel Bible: Nejzajímavější adresa regionu je Jízdárna v Hejtmánkovicích – hospodářská budova přestavěná na penzion, kde je z původní jízdárny pořád cítit měřítko stavby. S vířivkou, hřištěm a koňmi za plotem je to zároveň to nejlepší, co na Broumovsku existuje pro rodiny s malými dětmi.

U skal – Police nad Metují a Teplice nad Metují

Základna pro toho, kdo přijel hlavně lézt po skalách a Broumov bere jako výlet na jedno odpoledne.

• Ubytování pod Ostašem – Apartmán s terasou a kuchyní přímo pod stolovou horou Ostaš. Odsud je blízko na Ostaš i na hřeben Broumovských stěn přes Hlavňov.
• Apartment Ve Mlýně – Apartmán v budově historického mlýna se zahradou a venkovním krbem, k tomu půjčovna lyžařského vybavení. Na Teplické skály je to co by kamenem dohodil.
• W apartmány 2 Rocks – Moderní apartmány v Teplicích nad Metují, prakticky na půl cesty mezi Teplickými a Adršpašskými skalami.

Kdo jede hlavně za skalami, ať bydlí v Polici nad Metují nebo v Teplicích nad Metují. Kdo chce klid, klášter a Dientzenhofery, ať zůstane přímo v Broumově – ušetří si každodenní přejíždění přes hřeben, které autem trvá dvacet minut a v mlze není příjemné.

Najděte si ubytování v okolí Teplic nad Metují

Praktické informace

Jak se do Broumova dostat

Autem z Prahy se jede po dálnici D11 do Hradce Králové, dál po silnici E67 do Náchoda a odtud silnicí 303 přes hřeben do Broumova. Cesta trvá zhruba dvě a půl hodiny.

Z Moravy se jede přes Olomouc a Králíky, nebo pohodlněji přes Polsko – z Ostravska bývá cesta po polské straně výrazně rychlejší.

Vlakem se do Broumova dostanete rychlíkem z Prahy přes Hradec Králové nebo Starkoč, případně o trochu rychleji s přestupem navíc v Pardubicích. Cesta trvá 3:45 až 4 hodiny. Nádraží je přímo ve městě a ke klášteru je to deset minut pěšky přes náměstí.

Autobusem to z Prahy není o moc lepší, jen několikrát za den můžete jet přímo – cesta trvá necelé 4 hodiny.

Bez auta se dá Broumovsko projet, ale chce to víc plánování.

Autobusy do vesnic jezdí řídce, o víkendech někdy vůbec. Na Hvězdu autobus vyjede, do Adršpachu jede vlak – ale objížďku po Dientzenhoferových kostelích bez auta nebo kola prakticky neuděláte.

Kdy vyrazit

Květen a červen jsou nejlepší kombinací počasí a klidu. Skály jsou přístupné, zeleň čerstvá a hlavní nápor turistů ještě nezačal.

Červenec a srpen mají výhodu otevřeného dřevěného kostela a festivalu Za poklady Broumovska. Daní za to jsou fronty v Adršpachu – ale Broumovské stěny zůstávají relativně prázdné i v hlavní sezoně.

Září a říjen jsou z fotografického hlediska vrcholem. Rokle Broumovských stěn s podzimním bukovým listím a ranní mlhou v kotlině patří k nejhezčím věcem, které se dají v Česku vidět.

Zima je pro klášter a muzeum bez problémů, ale ve skalách to chce zkušenost a vybavení. Adršpach v zimě zlevňuje skoro na polovinu a namrzlé skalní stěny stojí za to.

Broumovsko s dětmi

Skalní města jsou pro menší děti zážitek samy o sobě – útvary na Ostaši s názvy jako Čertovo auto nebo Kočičí hrad se prodávají samy a trasa Horním labyrintem je krátká.

Hvězda je nejjistější volba na první výlet do Broumovských stěn: dojedete až nahoru, výhled máte hned a chata s jídlem je pár kroků od parkoviště. Kovářova rokle je pro děti od zhruba šesti let – pro mladší je chůze po kořenech a schodech moc dlouhá.

Ve městě samotném zachraňuje deštivé odpoledne Alejka, velké dřevěné hřiště v parku, a klášterní zahrada, kde se dá pobíhat i odpočívat. Prohlídka kláštera je naopak spíš pro starší děti – sedmdesát minut výkladu je pro předškoláka moc.

Co si vzít s sebou

Hotovost v drobných se vyplatí mít po ruce – menší hospody ve vesnicích kartu občas neberou a na Hvězdě i v Hlavňově je to spíš pravidlo než výjimka.

Do skal si stáhněte offline mapu; signál se v roklích ztrácí a značení na křižovatkách hřebenových cest není vždy jednoznačné. A pokud plánujete výlet do Polska, hodí se doklad totožnosti a pár zlotých pro jistotu.

Často kladené otázky

Související články na Travel Bible

• Průvodce Kladskem – co vidět a kam vyrazit do okolí
• Průvodce Litomyšlí
• Průvodce Poličkou
• Průvodce Třebíčí a jejími památkami UNESCO
• Průvodce Kutnou Horou