24.04.2017|Kategorie: Doprava, Tipy a triky|

Rozlehlé travnaté stepi, nekonečné březové lesíky a občasné malebné dřevěné vesničky, kde to vypadá, že se zastavil čas, se střídají s rezavějícími pozůstatky sovětského průmyslu a se sibiřskými velkoměsty. Tak vypadá cesta na konec světa, nebo alespoň na konec Ruska.

Cestování na této legendární, přes 9 000 km dlouhé a 8 časových pásem protínající železniční trati je unikátním zážitkem a není divu, že láká stále více nadšenců a dobrodruhů. Chcete ztratit pojem o čase, zažít ruskou pohostinnost, nacpat se k prasknutí pirožkami či zjistit, že po pár panácích umíte plynule rusky? Přijměte pozvání na neobvyklou cestu po transsibiřské magistrále od Radky Staňkové, která ji zažila při své cestě do jihovýchodní Asie.

Ruch na nádraží při nastupování

Historie transsibiřské magistrály jako z rychlovlaku

Transsibiřská magistrála je jednou z největších staveb moderní doby. Spojuje Moskvu s Tichým oceánem a Pekingem. Byla vybudována jako prostředek kolonizace a upevnění moci Ruska na nekonečných rozlohách Sibiře. Její výstavba začala na konci 19. století a definitivně dokončena byla v roce 1905.

Stavba probíhala souběžně na několika úsecích. Na nejnáročnějších z nich byli nasazeni trestanci. Celkem na výstavbě magistrály pracovalo více než 60 000 dělníků. Roku 1929 se začalo s její elektrifikací, která trvala dlouhých 73 let, tedy až do roku 2002.

I dnes zůstává transsibiřská magistrála nejdůležitějším vnitrostátním dopravním spojem. Skrze ni přepravují okolo 30 % veškerého ruského exportu. Jako transsibiřská magistrála se označují v podstatě čtyři tratě, které mají velkou část cesty stejný průběh, ale na Sibiři či Dálném východě se větví do různých cílových měst.

Odkud kam aneb 4 trasy

Přehled tras známých jako transsibiřská magistrála

Transsibiřská magistrála

Nejdelší část této železniční tratě (a zároveň „ta pravá transsibiřská magistrála“) vede mezi Moskvou a Vladivostokem. Měří neuvěřitelných 9 288 km a protíná 8 časových pásem.

Bajkalsko-amurská magistrála

vede souběžně s transsibiřskou, jen o nějakých 500 km více na sever. Od transsibiřské magistrály se odpojuje ve městě Tajšet v Irkutské oblasti a dále pokračuje přes Urgal a Komsomolsk do Sovětskoaji Gavani. Stavba sice započala již před druhou světovou válkou, ale po roce 1974 nabyla tato větev strategického významu, jelikož vedla dál od hranic s Čínou, se kterou mělo Rusko v té době vyhrocené vztahy.

Transmančurianská magistrála

se odpojuje v Zabajkalsku a vlak po ní objíždí východní hranice Mongolska, mezi městy Zabajkalsk a Manzhouli překračuje rusko-čínskou hranici a přes východočínský Chabrin pokračuje do Pekingu.

Stáhni si ukázku Travel Bible

Jediné knihy, kterou na cestách nedáš z ruky.

Transmongolská magistrála

Od hlavní trasy transsibiřské magistrály se transmongolská větev odpojuje v Ulan-Ude, hlavním městě Burjatské republiky, a vede přes mongolský Ulánbátar až do čínského Pekingu. V Mongolsku je magistrála většinou jednokolejná, v Číně dvoukolejná. Zajímavostí je, že v Číně je jiný rozchod kolejí než v Rusku a Mongolsku, proto na hranicích probíhá zdlouhavá výměna podvozku.

Chystáme se pokořit transsibiřskou magistrálu

Naplánování cesty po transsibiřské magistrále není navzdory představám úplně jednoduché. Většina lidí se (stejně jako původně já) mylně domnívá, že může z vlaku kdykoliv a kdekoliv vystoupit. Je potřeba promyslet trasu, zajistit potřebná víza a koupit jízdenky. K cestě z Moskvy do Vladivostoku jsou potřebná jenom ruská víza. Pokud chcete pokračovat přes Mongolsko do Pekingu, je potřeba zařídit i čínská, a nově (od 1. 1. 2016) i mongolská víza!

Ruská víza

Turistické vízum do Ruska je jednovstupové a vydává se na dobu jednoho měsíce. Víza lze získat na vízových centrech v Praze, Brně a Karlových Varech, nebo prostřednictvím vybraných turistických kanceláří, které vám za poplatek vízum vyřídí. Víza není možné získat na hraničním přechodu při vstupu do země. Stanovená lhůta vyřízení ruských víz je 10 kalendářních dnů a konzulární poplatek za vystavení činí 990 Kč.

K získání víza je potřeba:

  • Cestovní pas s minimální platností 6 měsíců po předpokládaném ukončení pobytu v Rusku.
  • Kopie datové stránky cestovního pasu (stránka s vaší fotografií a údaji).
  • Vyplněný elektronický vízový dotazník.
  • Barevná fotografie o rozměru 3,5 x 4,5 cm se zřetelným zobrazením obličeje žadatele v předním čelním pohledu na bílém pozadí.
  • Kopie smlouvy o cestovním pojištění na celou dobu pobytu v Rusku.
  • Pozvání od soukromé osoby ověřené cizineckou policií, nebo potvrzení o ubytování.

Po příjezdu do Ruska platí tzv. ohlašovací povinnost. Občan ČR má nově povinnost mít u sebe nejpozději po uplynutí 3 pracovních dnů od příjezdu do místa ubytování doklad o tom, že nahlásil adresu místa pobytu na území Ruské federace. Za poplatek vás zaregistrují ve vašem ubytovacím zařízení, nebo povinnost přechází na přijímací stranu (osoba, u níž jste ubytováni, má povinnost zaregistrovat vás, pokud délka vašeho pobytu přesáhne 7 dní). Během tranzitu přes území RF (například vlakem) se nikde registrovat nemusíte.

Jakou třídu zvolit

1. třída neboli spalny vagon

Jedná se o luxusní dvoulůžková kupé se sklopnou postelí, televizí, klimatizací, elektrickými zásuvkami a podobně. Uvedeným službám odpovídá cena jízdenek.

Schéma vozu první třídy

2. třída – kupejnyj vagon

Klasická čtyřmístná kupé, v nichž jsou po obou stranách nad sebou dvě lehátka. Spodní postele mají lichá čísla, vrchní sudá. Vagony stejného uspořádání je možné vidět i ve vlakových spojích z Moskvy do Čech a na Slovensko.

Schéma vozu druhé třídy

3. třída, plackartnyj vagon

Nejobyčejnější a nejlevnější třída lůžkových vozů v Rusku. Vagony třetí třídy jsou otevřená kupé o 4 postelích doplněná o 2 postele při straně chodbičky. Celkem se do vagonu vejde 54 pasažérů. Spodní postele mají lichá čísla, vrchní sudá.

Schéma vozu třetí třídy

Nákup jízdenek

Lístky můžete koupit na jakémkoliv nádraží, anebo on-line prostřednictvím stránek rzd.ru.

V obou případech je alespoň základní znalost ruského jazyka velkou výhodou. Prodej lístků začíná 45 dní před plánovaným odjezdem. Pokud chcete sedět jako skupina pospolu nebo neskončit se sedadly u záchodů, je dobré s nákupem příliš neotálet.

V případě nákupu jízdenek na nádraží krátce před odjezdem je reálné nebezpečí, že na daný spoj už nebudou volná místa. Pokud budete lístky kupovat v alespoň několikadenním předstihu, pak by neměl být problém.

Proces nákupu lístku on-line je podobný jako rezervace letenky. Připravte se tedy, že budete muset uvádět číslo pasu. Lístek je vázán na konkrétní osobu a před nástupem do vlaku vám průvodčí zkontroluje doklady.

Internetová rezervace jízdenek

Po zaplacení lístku vám na e-mail přijde elektronická rezervace, kterou si vytisknete a na nádraží pak směníte za jízdenku. V Moskvě to vyřídíte na Jaroslavském nebo Kazaňském nádraží, a to u přepážky, anebo v automatu, kam zadáte rezervační číslo získané e-mailem. Průvodčí má vytištěný seznam pasažérů a při nástupu do vlaku bude chtít vidět nejen vaši jízdenku, ale i pas.

Cena jízdenek

závisí na tom, kdy, jakým vlakem a jakou třídou chcete cestovat. Během letních prázdnin bývají ceny nejvyšší. Naopak levnější jízdenky lze sehnat kolem 9. května a jiných svátků. Nejlevnější variantou je cestování 3. třídou neboli plackartou. Zhruba dvakrát dražší je pak cestování v klasickém kupé. Orientační ceny jízdenek na březen 2017 jsou uvedeny v tabulce. (Kurz převodu: 42,45 k 3. 2. 2017.)

Lístky na transsibiřskou magistrálu

Jak vybrat sedadlo

Není sedadlo jako sedadlo, přestože v plackart vagonu je cena za všechna stejná. Rusové to vědí, takže pokud s nákupem lístků zaváháte podobně jako my, zbudou na vás buď boční sedadla v uličce, kde postrádáte úložný prostor pod sedačkami a bezprostředně kolem vás neustále někdo prochází, nebo horní lůžka po straně hned u záchodů.

Pohled do vagonu třetí třídy

Obecně jsou oblíbenější spodní lůžka, která se dají sklopit a slouží jako postel i k posezení. A to nejen pro vás, ale i pro pasažéra z horního lůžka. Tudíž je vcelku možné, ba dokonce velmi pravděpodobné, že zatímco si spokojeně spíte na spodním lůžku, někdo vám zasedne nohy (v tom lepším případě) a vybalí si svačinu. Na horní lůžko se sice krkolomně leze a nedá se na něm posadit kvůli zavazadlovému prostoru nad hlavou, ale zase vás nikdo neruší a můžete v klidu prospat cestu.

Na jedné straně vagonu je umístěn samovar, WC a kumbálek pro průvodčího. Na druhé straně pak další WC. Ve vagonu je čisto. Průvodčí vám před cestou dají čisté povlečení, několikrát denně procházejí uličkou a zametají.

Na cestě

Bezpečnost

Každý jednotlivý vagon má nejen svého průvodčího, který se stará o pohodlí i buzení cestujících a o čistotu vagonu, ale leckdy i uniformovaného strážníka dohlížejícího na bezpečnost. Batohy je možné bezpečně uložit pod sedadla (máte-li kupé nebo boční sedadla; u sedadel v uličce jsou batohy umístěny nad hlavou).

My jsme si ze začátku při zastávkách braly s sebou ven všechny cenné věci a doklady, ale zakrátko nás to omrzelo a s klidem jsme je nechávaly uvnitř. Možná jsme byly naivní, ale nic se nám neztratilo. Díky tomu, že na sebe všichni v plackartnym vagoně vidí, existuje zde družná a velmi bezpečná atmosféra.

Mongolsko

Jídlo a pití

Po celou dobu cesty máte přístup k teplé vodě ze samovaru, je tedy možnost připravit si jakékoliv instantní jídlo. Doporučuji proto nějaký ešus nebo mističku. Hrnky vám na požádání poskytne průvodčí. V průběhu zastávek je možnost na peroně koupit pirožky od babušek a pitnou chlazenou vodu. K dispozici je jídelní vůz, ale nabídka je relativně omezená a ceny jsou nadsazené.

Toalety a umyvadla

jsou na obou koncích vagonu. I když se nejedná o nejmodernější sociální zařízení, toalety jsou vcelku čisté a průvodčí je pravidelně uklízí. Nepříjemností je, že průvodčí zamyká WC půl hodiny před zastavením ve stanici a odemyká půlhodinu po odjezdu. Sprchy mají pouze vagony první třídy, není ale problém decentně se opláchnout v umyvadle. Od průvodčího dostanete k dispozici ručníky.

Toaleta ve vagonu třetí třídy

Wifi a internet

Ve vlaku není k dispozici wifi. Na cestu si můžete pořídit SIM s 3G/4G internetem od některého z ruských mobilních operátorů (Megafon, BeeLine, MTS). Internetové pokrytí podél trasy je ucházející, 4G internet je k dispozici v blízkosti velkých měst. Pozor, ruští mobilní operátoři mají roaming i v rámci Ruska a ceny platí pro region, ve kterém jste koupili SIM kartu.

Doporučené zastávky

Pokud neplánujete strávit celý týden sezením ve vlaku, transsibiřská magistrála prochází spoustou zajímavých měst, ve kterých můžete dát přestávku a vyrazit na průzkum okolí. Jen ale musíte plánovat předem a lístky kupovat na jednotlivé úseky. Není možné kdekoliv vystoupit a později nastoupit do jiného vlaku na stejný lístek.

Kazaň – cca 800 km, 12 hodin od Moskvy

Kazaň neleží na hlavní trase transsibiřské magistrály, ale o něco jižněji, takže tudy neprojíždí všechny vlakové spoje. Je hlavním městem republiky Tatarstán, která v roce 1992 odmítla podepsat svazovou smlouvu (stejně jako Čečensko) s Ruskou federací a drží si určitou svrchovanost.

Většinovým obyvatelstvem jsou Tataři – sunnitští muslimové. Turisty nejnavštěvovanější památkou je kazaňský Kreml, který je od roku 2000 na seznamu UNESCO. Je tvořen mnoha stavbami – za zmínku stojí například mešita Kul Šerif, Chrám Zvěstování Panny Marie, Věž Söyembikä či Palácový chrám.

Jekatěrinburg – cca 1 800 km, 1 den od Moskvy

Jekatěrinburg je hraničním městem mezi Evropou a Asií. V roce 1918 zde byl zavražděn car Mikuláš druhý i s celou rodinou Romanovců. Necelý týden po vraždě město obsadily československé legie. Namísto domu, ve kterém císařská rodina pobývala, stojí nyní pravoslavný Chrám Všech Svatých Na Krvi jako připomínka blahořečení Romanovců. Jekatěrinburg je také jedním z výchozích bodů pro výlety na Ural.

Pomník padlých ruských vojáků v Jekatěrinburgu

Novosibirsk – cca 3 300 km, 3 dny od Moskvy

Novosibirsk je hlavním městem západní Sibiře. Byl založen v roce 1893 při stavbě transsibiřské magistrály. Město je známé obcí Akademgorodok, kde leží Novosibirská státní univerzita, která patří mezi nejlepší ruské univerzity v oblasti přírodních věd a matematiky. Novosibirsk je také výchozím bodem pro výlety na Altaj.

Krásná nádražní budova v Novosibirsku

Krasnojarsk – cca 4000 km, 3 dny od Moskvy

Krasnojarsk je město na břehu řeky Jenisej. Během Stalinovy vlády v předválečném SSSR se v krasnojarském kraji nacházelo nejvíce gulagů – Jenisejský gulag dokonce přímo ve městě.

Pro Čechy může být zajímavostí dům, ve kterém v roce 1920 bydlel spisovatel Jaroslav Hašek. Nedaleko Krasnojarsku leží přírodní rezervace Stolby. Je známá skalními útvary a oblíbená mezi horolezci.

Irkutsk – cca 5 100 km, 4 dny od Moskvy

Irkutsk leží na řece Angaře zhruba 70 km od jejího ústí do Bajkalského jezera. Za vidění stojí například původní dřevěná architektura ve 130. čtvrti, chrám Zjevení, modlitebna spasské církve a Polský kostel nebo hlavní třída na nábřeží řeky Angary. I v Irkutsku pobýval Jaroslav Hašek. Je po něm pojmenovaná ulice, má zde pamětní desku a ve městě najdete také pivnici U Švejka. Irkutsk je především branou k výletům na Bajkal, například do nedaleké Listvyanky, odkud se dá jít pěkný trek do vesnice Balšoje Koty.

Vesnička Balšoje Koty na břehu Bajkalského jezera

Ulan-Ude – cca 5 600 km, čtyři a půl dne od Moskvy

Ulan-Ude je hlavním městem buddhistické Burjatské republiky a leží jen 8 hodin jízdy od Irkutsku, nedaleko hranic s Mongolskem. Za vidění stojí například 14 metrů vysoká busta Lenina, etnografické muzeum národů Zabajkalska nebo největší pozlacená socha Buddhy v Rusku. Ulan-Ude je také výchozím bodem pro výlety na východní břeh Bajkalského jezera.

Vladivostok – cca 9200 km, 6 dnů od Moskvy

Vladivostok leží na břehu Tichého oceánu a po 6 dnech jízdy z Moskvy je to poslední zastávka na transsibiřské magistrále. Toto centrum rybolovu je velkým výrobcem vojenského vybavení a lodí. Za návštěvu stojí například přístav, kde si můžete prohlédnout vyřazenou ponorku S-56, nebo Ruský ostrov s bývalou základnou dělostřelectva SSSR, která je dnes pro turisty přístupná jako muzeum.

Stáhni si ukázku Travel Bible

Jediné knihy, kterou na cestách nedáš z ruky.

Z Vladivostockého přístavu byl 2. září 1920 vypraven poslední lodní transport s českými a slovenskými legionáři. Celkem bylo vypraveno 42 transportů, které odvezly více než 70 000 osob. Na Mořském hřbitově se nachází pohřebiště 163 československých legionářů.

Další tipy

  • Pozor, veškeré časy odjezdů jsou uváděny v moskevském čase.
  • V den odjezdu buďte ve stanici včas. Transsibiřské rychlíky se totiž skládají z více než 20 vagonů – najít ten svůj zabere nějakou dobu.
  • Vezměte s sebou pohodlné, lehké oblečení do vlaku. V našem vagonu bylo vedro jako v sauně a nedala se otevřít okna, doslova jsme se koupali ve vlastním potu. Užitečné jsou také pantofle/sandále. Přestože je WC udržováno v přijatelné čistotě, bosí tam rozhodně jít nechcete.
  • Kdykoli z vlaku vystoupíte na krátkodobou zastávku, ověřte si u průvodčího, jak dlouho bude vlak ve stanici stát.
  • Pokud chcete pokračovat transmongolskou větví dále do Ulánbátaru a Pekingu, existuje mnohem levnější varianta. V Mongolsku jsou extrémně levné místní vlaky. Dá se jet nočním vlakem z Ulánbátaru do Zamyn-Üüdu, taxíkem přejet hranici do Erlianu a pokračovat autobusem do Pekingu. Vyjde to dvakrát levněji než vlaková jízdenka z Ulánbátaru do Pekingu.
  • Rozhodně doporučuji vzít s sebou knížku nebo Kindle. Cesta je opravdu dlouhá.
  • Ve vlaku je zásuvka pouze v chodbičce u samovaru a u WC.

Radka Staňková
Cestovatelka, stopařka a fotografka. Nejčastěji cestuje s parťačkou Hančou Špičkovou, se kterou se potkala úplnou náhodou na Špicberkách. Slovo dalo slovo a společně vyrazily na pětiměsíční cestu z Ruska přes Mongolsko a Čínu do jihovýchodní Asie. Když zrovna necestuje do šílených destinací (jako naposledy irácký Kurdistán) ani neplánuje další projekty, kombinuje práci v Norsku s výlety po horách a pádlováním ve fjordech. Více najdete na jejím blogu a Facebooku.