Chtěli jsme v březnu určitě do tepla, dlouho byly v plánu Kanáry. Konkrétně Las Palmas, kde bychom potkali nejvíc přátel a kolegů nomádů. Třeba Lindu s Jirkou z Podle sebe.
Jenže už před Vánoci nebyly k dispozici v podstatě žádné vhodné apartmány za rozumné peníze. A pětihodinový let v malém letadle s miminem taky nezněl zrovna lákavě.
Jih Turecka byl celou dobu v záloze. Je to blíž, levnější a Turecko se ženou milujeme.
Představa extra turistické Antálie, navíc se spoustou Rusů, mě ale ani trochu nelákala. Raději se schovat do nějaké zapadlé vesničky.
Naštěstí stačila půlhodinka rešerší a dali jsme Antálii šanci. Už jenom proto, že 7 km promenády podél pláže s výhledem na hory znělo pro procházky s kočárem ideálně.
Po 2 týdnech pobytu řadím Antálii mezi TOP nomádské destinace. Alespoň mimo sezonu.
Zakotvili jsme na celý pobyt ve čtvrti Konyaalti u pláže, apartmán v Aspendos Suitesposloužil skvěle. Vše potřebné bylo pár kroků od ubytování, včetně supermarketu a několika půjčoven aut.
Pro skvělou kávu jsme každý den chodili do hayycoffee, na grilované maso se osvědčila TaşDuvar Ocakbaşı a v İşliyen Balık Evi jsem jedl nejlepší grilovanou chobotnici ever. A to jsem na chobotnice dost pes.
Moře ve druhé půlce března mělo kolem 17 stupňů, vzduch ale většinu času přes 22 a krom dvou dnů svítilo pořád slunko. Lidí všude minimum.
Pokud by vám chybělo koupání, doporučuju listopad, kdy se teplota vzduchu taky drží někde kolem 22 stupňů, ale moře má ještě nad 20 (průměr je 21,5).
Teď ale to hlavní. Proč by vás oblast kolem Antálie měla vůbec zajímat?
Obzvlášť, když se ještě nedá moc koupat v moři?
Tři věci:
- Parádní hory a nádherná příroda.
- Antické památky na každém rohu (doslova se tu válí kusy antických sloupů po lese)
- „Opravdová” Asie jen kousek za městem
Když píšu hory, myslím fakt HORY.
V okolí je pár třítisícovek, vrcholů nad dva tisíce metrů už jsou desítky. Na několika místech se i lyžuje.
My jsme tak koukali z pláže v krátkém rukávu na majestátní zasněžené vrcholky. Nádhera.
Do toho luxusní pláže, soutěsky, krásné lesy, pomerančové sady a přímo na okraji města vodopády jak na Bali.
Na první týden s námi letěla i moje mamka alias hlídací babička.
Jeden den jsme si dali spolu a vyrazili autem asi 40 minut do hor, odkud jsme si vyšlápli na menší kopeček – těsně pod hranici sněhu do 1515 metrů.
Cesta byla součástí 760 km dlouhé Lýkijské stezky – náročného trailu podél pobřeží jižního Turecka. Kamarádka Lenka Hrabalová jí šla výrazně větší kus a celkem mě nalákala. Víc hledejte mezi jejími fotkami na FB z podzimu 2021.
Navíc opravdu platí, že stačí vyjet kousek za město a máte pocit, jako byste ujeli pár tisíc kilometrů na východ. Tedy samozřejmě do hor, ne po pobřeží.
Vesničky se tu moc neliší od těch v horách Thajska nebo Vietnamu, které jsem před pár lety tak často projížděl na motorce. Kdo zažil, chápe, o čem mluvím :-)
Antických památek skutečně na mapě najdete desítky, možná stovky.
Někdy jde o pár neznatelných ruin, někdy o nádherné rozsáhlé komplexy jako horské město Termessos (na fotce dole) nebo obrovské divadlo Aspendos.
I samotná Antálie vlastně dost stojí za prozkoumání. Historické centrum kvůli památkám, výhledům a atmosféře, jiné části zas třeba kvůli gastronomii nebo nákupům.
Mimochodem, MHD v Antálii lze přímo při nástupu platit kartou podobným systémem jako v Londýně, Brně nebo Ostravě. Pípnete a jedete. AntalyaCard nepotřebujete.
Já si třeba vždycky z Turecka přivezu nové oblečení. U nás je to s pánskou módou velká bída, Turci jsou naopak jedni z módních gigantů.
Jo, opět jsem si přivezl oblek, několik košilí, supr kalhoty, svetr… a oblek pro Štěpánka. A to jinak nakupování fakt nemám rád.
Snad vás takto namotivuju alespoň uvažovat o nějaké větší cestě po Turecku. Máme ho celkem kousek a nabízí toho mnooohem víc, než si většina lidí myslí. Taky je mnohem větší, než si představujeme.
Tak na viděnou třeba někdy na čajových plantážích v horách nad Rize, kam bychom rádi vyrazili objevovat příště.
Na závěr posílám pro připomenutí vzpomínku z Kappadokie, která je od Antálie pouhých 400 km vzdušnou čarou. Na turecké poměry co by kamenem dohodil.
Matouš Vinš
Text vznikl jako součást Travel Bible newsletteru. K odběru se přihlásíte ve formuláři níž, posíláme ho zhruba jednou měsíčně.
Připraveni vyrazit? Máme pro vás pár tipů a vychytávek, které se budou hodit.
🛡️ Nejlepší pojištění na cesty?
Bez cestovního pojištění na cesty nevyrážíme. A za těch pár let cestování jsme měli dost možností prozkoumat to, co trh nabízí. Dnes používáme skvělé True Traveller nebo SafetyWing. Srovnání a spoustu tipů, jak vybírat, najdete v našich článkách:
🛌 Jak najít bydlení?
Kvůli věrnostnímu programu a častým akčním nabídkám nejčastěji rezervujeme na Booking.com, občas na Airbnb.
V Ultimátním návodu jak cestovat bez peněz najdete i další tipy, jak bydlet (skoro) zadarmo.
💳 Výběry z bankomatů kdekoliv na světě zdarma a nejlepší platební karty
V Evropě si pravděpodobně vystačíte se svou běžnou kartou. Mimo Evropu se ale vždy vybavte vhodnou kartou, ušetří vám tisíce. Přečtěte si náš test platebních karet na cesty. Pro výběry hotovosti a vůbec celkovou správu financí na cestách používáme Revolut. Kartu, která by rozhodně neměla v peněžence chybět ani vám.
✈️ Jak na levné letenky?
To nejdůležitější se dočtete v Travel Bibli. Ve zkratce: nejčastěji hledáme na Skyscanner, Kayak a Google Flights. Pro další tipy a podrobnější informace, kdy se co hodí, tu máme článek:
