Děti vnímají svět jinak než my, obvzlášť ty malé. Na cestách je proto velkou výzvou zařídit vše tak, aby byli spokojení všichni. Stačí, když je jeden člen rodiny otrávený, a špatná nálada se přenese na všechny. Jak na to? Cestování musí všechny především bavit.
Ani jeden z nás děti nemáme, takže jsme poprosili o pomoc zkušené rodiče cestovatele a přidali své zážitky z pohledu dětí. Tady jsou!
Plánujte společně
Všichni pro děti chceme to nejlepší. Jenže se často zapomínáme dětí ptát, co pro ně skutečně je nejlepší. Jakmile na to zapomeneme před cestou, může to dopadnout hodně špatně. Přinejmenším budou všichni rozladění a znudění, v tom horším případě to může dost rozházet rodinné vztahy.
Plánujte s dětmi společně, hledejte místa, kam se podívat, ptejte se jich, co je zajímá. Děti milují listování obrázkovými průvodci, hledání míst na mapě, vymýšlení různých tras… A i cestování samotné je pak bude mnohem víc bavit, protože budou vědět, že na ta krásná místa vlastně jedete díky tomu, že to oni naplánovali.
„Na naši společnou rodinnou dovolenou u moře jsme jeli jen proto, že se na dovolené k moři prostě jezdí. Jenže nakonec to po pár prvních dnech nikoho nebavilo. Rodiče byli otrávení z válení na pláži a my se ségrou… jsme byli otrávení z válení na pláži. Prvotní záměr byl přitom fajn. Jenže nikomu nedošlo, že už nejsme ta malá děcka, která baví si 2 týdny v kuse stavět hrady z písku… Přitom by stačilo, kdybychom se společně předem dohodli na takové dovolené, která bude bavit všechny. Od té doby jsme to tak dělali vždy a v hotelu na pláži už nikdy nebyli.” – Matouš
Buďte flexibilní
Nesnažte se za každou cenu dodržet předem stanovený plán. Čím lépe dokážete reagovat na aktuální potřeby dětí i sebe, tím více vás společné cestování bude bavit. Pokud se sami cítíte unavení, nemusíte nutně děti někam vláčet. Raději jim najděte zábavný program na místě a odpočiňte si. Opět platí, že nálada dětí se hodně odvíjí od té vaší.
To samé platí i pro denní režim dětí. Pokud se jim nechce spát, nenuťte je k tomu a jděte se třeba společně projít. Vždyť to znáte z domova.
„Při cestování to ani jinak nejde a s malými dětmi se stanete mistry improvizace. Berete díte do zábavního parku a ono usne ještě před vstupem? Jste na cestě do ZOO a z nebe začnou padat trakaře? Máte lístky do divadla a dítě onemocní? Nevadí, nějak se to vymyslí,” píše Alena Bartošová.
Využijte humor
Humor je nejlepší lék snad proti úplně všemu. Nudě, únavě, problémům s ubytováním, hladu… Není nic zábavnějšího, než si na cestách dělat srandu z podivínského řidiče, paranoidní majitelky penzionu, zbrklého číšníka a hlavně – sami ze sebe.
Připravte pro děti (i pro sebe) zábavu
„Když okolí děti už nebaví, vytahujeme z rukávu hry jako slovní fotbal, na nesmysly, ‚babička jela na dovolenou a do kufru si nabalila’, zpíváme… To pak i zapomenou, že už je bolí nohy,” píše Lenka, která cestuje s manželem a dvěma dětmi ve věku 2 a 5 let.
A přesně o to jde. Mít v záloze jednoduché hry, které děti milují. My jsme jako děti vydrželi hrát slovní fotbal nebo „Hádej co jsem” dlouhé hodiny. A bylo nám úplně jedno, kde jsme zrovna byli. Možností je spousta a nemusí přitom zabrat skoro žádné místo v zavazadle. Karty jsou naprostý základ vždy a všude.
„Šli jsme na dvoudenní trek Bregenzským lesem v Rakousku, tahal jsem děti na zádech a dost jsem nadával, protože kluk váží 15 kilo. Občas to děti moc nebavilo, a tak jsme po cestě třeba hráli kostky – na tohle je vždy potřeba být dopře připraven. Ale postupně je učím. Dceru navíc vždycky strašně zajímá, kde zrovna jsem, a potřebuje to všem vykládat. Takže paní učitelky ví víc, než moje žena,” říká Tomáš Hájek, autor blogu www.mylosthat.com
„Nosit s Klárkou na výlety sadu gelových propisek a vždy několik papírů, byl super nápad. Objevuji opět kouzlo formulí, piškvorek a jiných ptákovinek,” napsal Pavel Minář a přidal jeden z výsledných obrázků.
„Když někde čekáme, hrajeme na paměť – pořádně si prohlédni vše kolem, zavři oči a ukaž prstem, kde je květina. Jakou má barvu? Jakou barvu měla zástěra pana výčepního? … Vlaku/tramvaji/autobusu zas často hrajeme ‚Kdo první uvidí…’ a třeba ‚něco červeného, velké auto, …” dodává Pavel.
Jaké jsou vaše triky, jak cestování s dětmi co nejlépe zvládnout?