Final Cut Pro X

Pro posprodukci můžete v základu snadno využít jeden z editačních programů, případně ho rozšířit o některý z mnoha dostupných pluginů. Na složitější postprodukci a hlavně různé efekty a složitější maskování ale budete potřebovat jiný kalibr. Tedy Adobe After Effects nebo Motion (pouze k FCPX). Motion je opět výrazně levnější a jednodušší na pochopení a naučení, After Effects zase vyniká ve složitých animovaných efektech a 3D.

Perfektní možností pro barevnou postprodukci je i velmi pokročilý Davinci Resolve, jehož profesionální verze se běžně používá u filmu (a stojí 1000 dolarů). Ale verze pro jednotlivce je zdarma, stačí, když oželíte 4K video.

A jaký na střih potřebujete počítač? Pro základ poslouží v podstatě cokoliv – samozřejmě čím rychlejší počítač, tím rychlejší procesy při střihu, ale rozhodně není nutné ze začátku investovat mnoho desítek, nebo i stovek tisíc. Pokud už investujete do nového počítače, na 100 % si pořiďte SSD disk, ten vzhledem k práci s velkým množstvím dat udělá největší rozdíl. Většina profesionálů se shoduje v tom, že na střih nejlépe poslouží počítače od Apple, a za sebe to mohu jedině potvrdit. Jejich operační systém je totiž na video perfektně vyladěný a zároveň umí 100% využít potenciál hardware.

Já většinu věcí stříhám a edituji na 27palcovém iMacu s 5k rozlišením, kombinovaným diskem (SSD + klasický) 16 GB RAM a 3,3 GHz procesorem. A je to fičák. Export 5 minutového Full HD klipu většinou trvá jen něco málo přes 20 vteřin. Práce na tak velkém monitoru je navíc úžasná radost. Nedávno jsem ale otestoval střih na 13palcovém MacBooku Air s 1,6 GHz procesorem a 4 GB RAM (a samozřejmě SSD diskem) a šlapalo to také velice slušně. Jen export 5minutového videa trval „dlouhých”… 5 minut.

Jak na to?

Pamatujete si, jak jsem v minulém díle psal, abyste se hodně dívali na videa a filmy? Doufám, že jste mě poslechli. Je to totiž asi jediná cesta, jak se naučit stříhat. Technické „udělat to” je vlastně úplně hračka, pokud víte, co vlastně děláte.

Divák by si jednotlivé střihy a navázání klipů vůbec neměl uvědomovat, to je úplný základ. Jakmile se někde zarazí a střih si uvědomí, jedná se ve většině případů o střihovou chybu. Dalším důležitým faktorem je stručnost. Používejte jen ty záběry, které jsou pro plynutí výsledného díla nezbytně nutné. Zároveň se vyhýbejte zbytečným střihům – čím více jich ve videu je, tím těžší je udržet návaznost a přirozené plynutí.

Dva po sobě jdoucí záběry a jejich pořadí významně ovlivní divákovo chápání situace, proto opravdu přemýšlejte nad tím, jak záběry seřadíte. Pokud například za záběr veselé holčičky zařadíte záběr štěňat, v divákově hlavě je holčička šťastná proto, že se dívá na hrající si štěňata. Přitom je úplně jedno, kde a kdy jste záběry natočili. Díky tomu můžete ve videu spoustu „popisných” záběrů vynechávat, divák si je jednoduše domyslí.

Může se ale naopak stát, že potřebujete přeskočit do úplně jiné situace, kde nová scéna vůbec nenavazuje na předchozí. V tom případě dávejte velký pozor, abyste diváka nezmátli. Právě tady budete často potřebovat prostřihy – neutrální záběry bez dějové konotace, kterých jste si určitě na cestách díky minulému dílu natočili spoustu do zásoby. Někdy jde o detaily, někdy o neutrální záběry krajiny, v případě přesunu na jiné místo může jít například o jedoucí vlak, projíždějící auto, vzlet ledala…

Jak to ale celé uvést do praxe? Přesně tak, jak už jsem psal – koukejte se na videa a filmy a snažte se pochopit, jak jsou z jednotlivých záběrů poskládané dohromady.

64 krátkých tipů a triků ZDARMA ke stažení

Nauč se cestovat chytře. Poradíme ti, jak na cestách ušetřit a naplno si je užít. Ověřené tipy ostřílených cestovatelů.

STÁHNOUT ZDARMA

Tvé soukromí je pro nás svaté. Když tě boží cestování přestane zajímat, stačí kliknout a email zmizí v pekle.
 

Pojďme si teď tedy pustit nějaké pěkně sestříhané video cestovatelského formátu. A uděláme si k tomu malý kvíz:

1. Proč vás video baví? (Případně proč ne?)
2. Jak toho autor v rámci střihové skladby docílil?
3. Jakou roli v něm hraje hudba a zvuk?
4. Jak autor navazuje zdánlivě nesouvisející záběry?

Toto video je samozřejmě výsledkem profesionální produkce a předem velice dobře promyšlené stavby jednotlivých obrazů. To ale neznamená že si z něj nemůžete odnést tipy pro sebe. Jaké jsou mé odpovědi na otázky z kvízu? Ve zkratce:

1. Video je nádherně dynamické, emotivní a v dobrém slova smyslu nepředvídatelné. Mám pocit, že jsem součástí příběhu.
2. Střídá dechberoucí celky i mnoho důležitých detailů. V nejdynamičtějších částech využívá velmi rychlých střihů, které jsou ale citlivě propojené. Ukazuje spoustu lidí – jak v akci, tak v detailu emoce obličeje.
3. Hudba výrazně udává tempo střihu, podbarvuje emoce a podporuje poetičnost „klidných” pasáží. Zvuk krom podkresu často funguje jako propojovací prvek – např. zvuk holubích křídel.
4. Využívá podobností v detailech, tvarech a pohybu. Letadlo –> racek, sklář –> zmrzlinář… Často také prochází dveře, „vyhlíží” z okna, využívá neurčité pohyby…

Co se o editaci videa dozví pouze členové Travel Bible?

• Jaké jsou základní pravidla střihu a jak docílit přirozeného plynutí videa
• Jak se jmenují jednotlivé tipy záběrů
• Jak záběry poskládat tak, aby výsledek diváka bavil
• Jak na střihové přechody
• V kterém formátu videa exportovat
• Tipy k další postprodukci