Kamerun – Afrika v malém

Kamerunu se často přezdívá Afrika v malém, protože nabízí vše, co najdeme na celém černém kontinentu: nížinné i horské tropické lesy, savanu, pouště, jezera, unikátní faunu i flóru včetně slonů, lvů, hrochů, žiraf, šimpanzů, goril, tisíců druhů ptáků a plazů a mnoho a mnoho dalších neméně zajímavých a důležitých organismů.

Kamerun se také pyšní nejpestřejší kulturou a tradicemi. Obývá jej totiž neuvěřitelných 250 jazykových a kmenových skupin, které z Kamerunu činí jeden z kulturně nejbohatších států na světě.

Západ slunce nad Abongphen Highland Forest

Proč jet do Kamerunu

Rozmanitost této rovníkové země vás přinejmenším uchvátí. Na jihu země se rozkládají rozlehlé nížinné tropické lesy, které jsou součástí druhově bohaté Konžské pánve a stále nabízejí domov původním obyvatelům, Pygmejům kmene BaAka. Ti se stále živí lovem divoké zvěře a sběrem plodů nebo listů.

Naneštěstí jsou tito pohostinní a nezkažení lidé využívaní k lovu slonů i k nešetrným turistickým praktikám a často se z nich stávají otroci kmene Bantů nebo bílých podnikatelů. Ti si jejich náklonnost udržují především prostřednictvím alkoholu, na kterém si velmi rychle vypěstovali závislost. Je tedy dobré pečlivě vybírat, za jakými Pygmeji se člověk vyrazí podívat. Já osobně doporučuji nechat je být a příliš je našimi návštěvami nezatěžovat.

Lesy jsou díky legislativní péči i vlastní neprostupnosti plné divokých zvířat, která lze s trochou štěstí vidět. Určitě ale potkáte stopy pralesních slonů, goril, antilop i šimpanzů. Nad hlavou vám budou poskakovat nejrůznější opice a z 80 m vysokých korun stromů zpívat stovky druhů ptáků.

Luskoun dlouhoocasý v Abongphen Highland Forest

Na jihozápadě země se tyčí kamerunská vulkanická pohoří až do výšek přesahujících 4 km. Jsou domovem několika stovkám druhů endemických organismů, které nenajdeme nikde jinde na světě. Na úpatí hor žije posledních několik stovek gorily nížinné. Celý region (oficiálně zvaný Severozápadní a Jihozápadní) je také velmi dobře známý dobrými umělci.

Hlavně komunity Oku, Bafut a Kedjom-Keku se mohou pyšnit opravdu skvělými řezbářskými schopnostmi a tradicemi. Milovníci architektury a kultur mohou navštívit několik původních paláců (tzv. Fondomů), kterým vládne Fon (král).

Sever Kamerunu přechází ve stromovou savanu. Ta nabízí útočiště a obživu pasteveckým kmenům Fulani, které využívají nekonečné lány travin pro svůj dobytek. Savanové slony, žirafy i lvy lze spatřit už jen v národních parcích. Daleký sever Kamerunu umožňuje přežití lidem a jejich krávám jen díky Čadskému jezeru, které celý region napájí. Rychle ale vysychá a brzy se tu bezpochyby povede boj o vodu.

Na severu Kamerunu panuje horko a sucho

Jak se do Kamerunu dostat

Zatím jsem nezkoušel jiný dopravní prostředek než letadlo, ovšem věřím, že do Kamerunu se dá dostat i po souši, případně oceánu. To je ale spíš pro hodně velké dobrodruhy. Zpáteční letenka z Berlína, která je výrazně levnější než z Prahy, přijde na 14–20 tisíc Kč.

Kdy vyrazit a proč v tuhle dobu

Protože Kamerun leží těsně nad rovníkem, prodělává většina jeho území dlouhé období dešťů a poměrně krátké období sucha. Nechce-li se vám chodit ve vlhkém oblečení, protože vám jen těžko ve 100% vlhkosti uschne, doporučuji vyrazit do Kamerunu od listopadu do května, kdy převažuje sluneční svit nad deštěm. Avšak leden a únor jsou velmi suché a lidé s dýchacími potížemi mohou mít díky neustále přítomnému prachu a písku ze Sahary potíže.

Víza a podmínky vstupu

Podmínky pro vstup do Kamerunu se neustále mění. Tedy alespoň co se ceny týče. Snadno se dá získat vízum na 1–3 měsíce, které stojí 2–3 tisíce Kč v závislosti na ambasádě. Já osobně nejraději využívám tu v Berlíně, nebo ve Vídni. Jsou nejblíž a málokdy jsme měli se získáním víz potíže. Kromě finančního poplatku potřebujete očkování proti žluté zimnici, případně potvrzení od lékaře, že jste neočkovatelný/á.

Taky si připravte rezervaci hotelu (pro pobyt kratší 3 měsíců) nebo zvací dopis od Kamerunce. V případě, že za sebe na ambasádu někoho pošlete, nezapomeňte na plnou moc, kterou dotyčnému vystavte.

Aktuální informace o vízové povinnosti najdete na stránkách MZV ČR.

Peníze a přibližné ceny

V Kamerunu se platí středoafrickým frankem (CFA) s oficiálním označením XAF. Zaplatíte jím i v dalších okolních státech kromě Nigérie. CFA je od svého počátku fixovaný k euru (1 euro = 655 CFA). Já osobně žádnou směnárnu nevyužil, nejlevnější a nejbezpečnější varianta je výběr z bankomatu. Všechny berou karty Visa a některé už i Mastercard. Bankomaty jsou ve všech městech, a dokonce i ve větších vesnicích.

Nejdražší na cestování v Kamerunu je doprava, která téměř dosahuje částek srovnatelných s ČR. Jídlo na ulici je mnohonásobně levnější, v lepším hotelu pak stejně drahé jako u nás. Ubytování je poměrně levné, ale protože jsou Kamerunci velmi pohostinní, málokdy se vám stane, že budete odkázaní na hotel, pokud jste přátelští a nemáte přílišné obavy.

Hlavní město Severozápadího regionu Kamerunu Bamenda

• Bydlení: v hostelu / guest housu 150–200 Kč, hotel 400–4000 Kč.
• Jídlo: v restauraci 200–1000 Kč, na ulici 25–100 Kč.
• Nápoje: balená voda 15 Kč za 1,5 l, pivo 25 Kč, láhev vína min. 100 Kč.
• Potraviny v obchodě: 40–200 Kč (koupíte suroviny na celý den: zelenina, rýže, olej, sůl… zkrátka vše, na co si jen vzpomenete).
• Památky: 200 Kč (přibližná cena denního vstupu do muzeí, paláců i přírodních rezervací).
• MHD ve městech: není.

Lokální doprava

Letecká přeprava

V Kamerunu nově létají i vnitrostátní linky z hlavního města Yaoundé a z největšího města Douala do Bamendy a Garouy. Ceny se pohybují od 1500 do 4000 Kč za zpáteční lety.

Vlaky

Celou zemi protíná jedna jediná železnice o délce přes 1000 km. Vlaky jsou pohodlné a cestování vlakem je určitě bezpečnější než autobusem. Cena za projetí celé dráhy je asi 500 Kč.

Auta

Auto půjčit jde, ačkoli málokdy vám jej nabídnou bez řidiče. Cena za den s řidičem bývá 1–2 tisíce Kč + pohonné hmoty.

Taxíky

Zcela nejběžnější dopravou na krátké až střední vzdálenosti (tak do 50 km) jsou žluté taxíky nebo motorky. Cena je smluvní a je potřeba ji domluvit s řidičem dopředu, jinak budete na konci cesty nemile překvapeni a těžko něco usmlouváte.

MHD

v Kamerunu ještě nevynalezli. Náznaky MHD se objevují v Yaoundé a Douale, ale využívaná zatím moc není.

Jiná možnost

Můžete si koupit motorku Sanili, která nová přijde na 20 tisíc Kč, a po dvoutýdenním výletě ji za 16 tisíc klidně prodáte. Případně si můžete pořídit za 6 tisíc koně.

Někdy přijde vhod i loďka

Kuchyně

Jídlo je – stejně jako příroda i kultura – velmi rozmanité, připravované z čerstvé zeleniny, obilnin, ořechů, luštěnin, masa i bylin. Pokud cestujete i ze zvědavosti, pak vás místní kulinářství příjemně potěší. Pokrmy jsou většinou bezlepkové, veganské nebo vegetariánské. I příznivci masa si přijdou na své (bio chovy dostupné). Zkrátka o jídlo se bát nemusíte, naopak je rozhodně na co se těšit.

Restaurace jsou prakticky na každém kroku. Určitě si do Kamerunu neberte žádné jídlo z vašeho oblíbeného supermarketu. Na většině míst se dá najíst za 60 až 200 Kč na den. Já preferuji lokální restaurace a občerstvení tak, aby si naše peníze mohli užít ti, kteří to potřebují nejvíc, a ne už tak dost bohatí jedinci.

Je zde také široká nabídka sladkého a šťavnatého tropického ovoce i nezaměnitelného lesního a savanového medu. Ten z naší lesní včelí farmy si budete moci i sami stočit a ochutnat.

Mezi mé nejoblíbenější pokrmy patří njaman njaman s fou–fou a katy–taky, jídlo připravené z kukuřičné mouky, zeleného listí a nadrobno nasekaného kuřete. Hodně mi také chutná achu, které je uvařené z banánů, jamů a hovězího masa. Většina jídel je připravená na nerafinovaném palmovém oleji, který může zpočátku dělat nenavyklým žaludkům trochu problém. Zvyknete si.

Nemoci a hygiena

Záleží hodně na tom, do jaké části Kamerunu se vydáte. Sever i jih je zejména v období na konci a začátku sucha plný komárů, kteří přenáší malárii. Určitě upřednostňuji repelent a na spaní síť proti hmyzu před antimalariky, která mohou mít neblahé účinky jak na žaludek, játra i ledviny, tak na psychiku. Malárie může být nebezpečná především pro malé děti a těhotné ženy, ale také, pokud jsou symptomy (vysoké horečky a velká únava) opomíjené a ignorované.

Kromě žluté zimnice je vhodné (nikoli nezbytné) se očkovat proti žloutence a břišnímu tyfu. Kamerun je – stejně jako všechny rovníkové země – plný nejrůznějších jedovatých hadů, pavouků a dalších méně či více nebezpečných zvířat. Ti se vás ale bojí víc než vy jich a do styku s nimi přijdete málokdy.

Většina nebezpečných nemocí je z vody. Je tedy dobré dát si pozor na to, co pijete. Ideální je mít s sebou kvalitní filtr. Voda na vesnicích je většinou pramenitá a čistá, jistotu ale můžete mít jen v případě, že navštívíte zdroj a přesvědčíte se sami. Kohoutková voda je většinou hodně chlorovaná a ne moc dobrá k pití. Stačí ji ale převařit a rázem se pitnou stává.

Bezpečnost

Kamerun byl ještě donedávna jednou z nejstabilnějších rovníkových zemí. To se ale naneštěstí celkem rychle změnilo. Radikální islamisté z teroristické skupiny Boko Haram kontrolují daleký sever Kamerunu, proto už několik let není možné dostat se až k Čadskému jezeru.

Britská část Kamerunu není v tuto chvíli vůbec bezpečná pro turismus ani jiné aktivity

V roce 2016 také vyeskaloval konflikt mezi anglicky mluvící částí Kamerunu a frankofonní vládou, která obyvatele severozápadního a jihozápadního regionu dlouhodobě utlačovala a neinvestovala do rozvoje ani do vzdělání. Anglofonní část Kamerunu se momentálně chce odtrhnout a založit svůj vlastní stát Ambazonii. Do té doby, než se jim to podaří, nebo budou násilně potlačeni, je lepší se tomuto regionu vyhnout.

Náboženství, svátky, tradice

Kamerun je z větší části křesťanský s přimixovanými tradičními náboženstvími a asi pětina je islámská. Nejsou tu ale nikde žádná striktní pravidla na dress code, jen je dobré dodržovat dlouhé kalhoty při návštěvě úřadu. Pro ženy zase není úplně nejvhodnější chodit po městě v plavkách.

Největší oslavy tradičních svátků přichází na přelomu roku, kdy jednotlivé kmeny oslavují uplynulý i ten nadcházející rok zpěvem, hrou na bubny a tancem. Podobně se slaví i pohřby. Až týdenní veselka plná tance, zpěvu a hudby na tradiční nástroje oslavuje život zemřelého. Při obou zvycích se komunikuje s duchy mrtvých i s bohy – těm se říká Dju-Dju (džu-džu).

Při oficiálních akcích i tradičních schůzích, ale i v hospodě se pije výhradně pravou rukou. Jako projev úcty jsou starší lidé zdraveni potřesením oběma rukama. Takto projevuje většina místních úctu k jakékoli návštěvě, tedy i ze Západu. Svátků slaví v Kamerunu opravdu hodně, ale většina z nich je vedená v duchu státní propagandy. Slaví i Vánoce 25. 12. tím, že se dosyta najedí – nemají jen jedno stanovené jídlo.

Rezonují vám v hlavě vzpomínky z hodin zeměpisu o hladu, vyprahlé poušti, nemocech, chudobě a nebezpečí, které číhá v Africe? Pak si určitě na blogu přečtěte článek Zbořme mýty o Africe: 10 nejčastějších omylů.

Co byste ještě měli vědět

• Zásuvky jsou totožné s našimi.
• Většina záchodů je suchých (díra v zemi), případně splachovacích bez prkénka a vody.
• Nefoťte policii, vojáky, letiště ani vojenské základny. Pokud chcete fotit lidi, zeptejte se jich.
• Internet je dostupný a poměrně rychlý už téměř v celém Kamerunu.
• Spropitné jsem nikdy nikoho dávat neviděl, nikdo jej ani neočekává.
• Dochvilnost nečekejte. Lidé chodí na schůzky průměrně o tři hodiny později v závislosti na počasí. Je-li deštivo, může se čekání i protáhnout. Autobusy odjíždí také s podobným opožděním oproti plánu. To se ale postupně zlepšuje a dají se najít i společnosti, které jezdí téměř na čas – jen s 30 minutami zpoždění.
• Fonům (místním králům) nepodávejte ruku. Pozdravte ho, až on pozdraví vás.
• Neodmlouvejte policejním složkám. Jsou to pyšní muži a ženy, kteří to snáší špatně, a mohli byste skončit ve vězení.
• Kamerunské vězení nechcete zažít, to mi věřte. Buďte tedy trpěliví, a ačkoli vám policista bude tvrdit, že nemáte v pořádku doklady (a vy pochopitelně máte), snažte se mu to pomalu a opakovaně vysvětlit. Nezvyšujte hlas.
• Ženy se určitě dočkají velkého obdivu u místních mladíků. Buďte na ně prosím milé, nebo si jich prostě nevšímejte.

Tipy, kam se podívat

Abongphen Highland Forest v Kedjom-Keku

Abongphen znamená v místní řeči Krásné hory. V hlubokých údolích se tyčí horský mlžný les, který obývá i poslední skupina nejohroženějšího poddruhu šimpanze Pan troglodytes ellioti. Naneštěstí je les pod velkým tlakem místních farmářů a pastevců. Snažíme se proto skrze vzdělání, osvětu i nabídku pracovních příležitostí zvýšit lesu hodnotu tak, aby se rodiny uživily i bez jeho dalšího ničení.

fragmentovaný les v Abongphen Highland Forest v Kedjom-Keku

Našemu záměru můžete pomoct při realizaci i vy právě tím, že se za námi přijedete podívat. Víc o našich aktivitách i místě najdete na Kejdom-Keku nebo Kejdom.Keku.

Mt. Oku (3011 m n. m.)

Po Mt. Cameroon druhá nejvyšší hora Kamerunu i západní Afriky. Na svazích přes tři tisíce metrů vysoké hory se tyčí horský mlžný les, který je počtem druhů rostlin jedním z druhově nejbohatších míst v Africe. Oblast horského lesa, která se také nazývá Kilum-Ijim, je proslulá produkcí lesního bílého medu – tzv. Oku white honey, jehož chuť je nezaměnitelná s jakýmkoli jiným medem.

Prales byl vyhlášen rostlinnou rezervací v roce 2002 za asistence BirdLife International a Kew Botanical Gardens, kterým se povedlo za posledních třicet let obnovit více než 50 % lesa (a to i díky podpoře včelařů v horské oblasti). Jednodenní výstup je vhodný i pro méně zdatné pokořitele hor a nabízí nádherný vhled do tohoto unikátního biotopu.

Horský mlžný les v Abongphen Highland Forest

Protože ale na hranicích lesa žije přes půl milionu lidí, nepodařilo se zachránit rychle mizející faunu. Přestože už v lese nežijí žádní velcí savci, najdeme v něm stále několik kriticky ohrožených druhů ptáků, například turako Bannermanův, který je známý a ohrožený především pro svá červená pera používaná k tradičním rituálům.

Oblast Oku je také známá řezbářským uměním, potěší tedy i oko umělecké. Navštívit můžete místní palác i unikátní muzeum mapující tradice horského kmene, nebo řezbáře, výrobce přírodního papíru, místní bylinkáře.

Mt. Cameroon (4095 m n. m.)

Nejvyšší hora západní Afriky je pokrytá hustým tropickým deštným lesem od úpatí, které sousedí s Atlantikem, až do tříkilometrové výšky. Nad ním jsou rozlehlé lány travnaté horské savany přerušené různě starými lávovými poli. Africký velikán je stále činnou sopkou, kterou obývají pralesní sloni, šimpanzi, gorily a další ohrožené organismy. Pod sopkou se po pobřeží linou černé písečné pláže.

Bafut

V Bafutu najdete nejstarší královský palác západní Afriky, který je zapsaný v seznamu UNESCO. Stavba paláce se datuje do poloviny 15. století a představuje tradiční africkou architekturu. Bafut celosvětově proslavil především britský spisovatel Gerald Durrell, který tu dlouhá léta pobýval (napsal o něm dvě knihy: Zoo v kufru a Bafutští chrti). Durrell byl také blízkým přítelem tehdejšího Fona (krále), který mu k užívání poskytl dům hned vedle paláce. Ten dnes slouží jako muzeum mapující historii bafutského kmene, jehož návštěvou zakončíme prohlídku Bafutu.

Hroší muž v Garoua

V Kamerunu můžeme stále spatřit zástupce čtyř druhů z tzv. velké pětky (slona, hrocha, lva a buvola; nosorožci zde byli vyhubení před 5 lety). Téměř na celém území Kamerunu žije už jen několik stovek hrochů. Oprávněně je považují za jedno z nejnebezpečnějších zvířat, protože je jen málo pravděpodobné, že se vám podaří k hrochovi dostat na vzdálenost deseti metrů a přežít. Ale!

V městě Garoua žije muž, kterému se přezdívá zaříkávač hrochů. Posledních 20 let tráví každý den s asi třicetičlennou hroší skupinou a jako zřejmě jedinému na světě se mu podařilo získat jejich důvěru. Sám tvrdí, že s hrochy mluví a díky tomu je smí krmit, a dokonce s nimi plavat. Tohle můžete s hroším mužem zkusit také.

Abdul a jeho ochočení hroši u města Garoua

Biosférická rezervace Dja

Největší přírodní rezervace v Kamerunu, která se rozkládá na úctyhodné ploše půl milionu hektarů a je na seznamu UNESCO. Zdánlivě nekonečný lesní porost je dle knižního průvodce nejlépe chráněnou rezervací v Kamerunu. I přesto zde dochází k nelegálnímu lovu goril, šimpanzů a jiných chráněných druhů kvůli oblíbené delikatese zvané bushmeat. Loveni jsou bohužel i sloni pralesní kvůli v Asii ceněným klům.

Biosférická rezervace Dja

Vedle nezákonného lovu trápí rezervaci i těžba dřeva. I když zdejší stoleté stromy skýtají útočiště tisícům druhů organismů, jejich existenci ohrožují především velké těžařské společnosti z Evropy i Číny, které se na dřevinách snaží jednorázově vydělat. Situaci následně zhoršují i kakaoví magnáti, kteří na vyklučených místech vysazují antropofyty (nepůvodní druhy).

Ve zdejších lesích také stále žijí jejich původní lidští obyvatelé – členové kmene BaAka (nesprávně označovaní jako Pygmejové), kteří dodnes udržují původní lovecko-sběračský způsob obživy. Na rozdíl od civilizovanějších kultur však nezabíjí ohrožené druhy zvířat.

Jeden z mnoha endemických druhů organismů v pohoří Bamenda Highlands – leskňáček

Limbe

V Limbe je vyhlášená záchranná stanice primátů Limbe Wildlife Centre. Uvidíte tam gorily, šimpanze, opice, dokonce i krokodýly nilské. Navštívit můžete také nedalekou, víc jak sto let starou botanickou zahradu, ve které rostou nejrůznější kamerunské i cizokrajné stromy, keře a orchideje. Nedaleko Limbe je také původní otrokářský trh, na kterém lze tíhu neblahé historie pocítit dodnes.

Cross river gorila v záchranném centru Limbe (Foto: Michal Gálik)

Kde najdu víc info

World Travel Guide

Anglický on-line průvodce Kamerunem.

Lonely Planet

Někdo rád průvodce na starém dobrém papíru. V členské sekci najdete slevu.

Martin Mikeš

Nejsem cestovatel. Ačkoli rád cestuji, raději jsem někde užitečný důkladně. Proto jsem se usadil na severozápadě Kamerunu v oblasti Kedjom-Keku, kde se společně rodinou, přáteli a kolegy snažíme o záchranu horského mlžného lesa v pohoří Bamenda Highlands.

Zajímavé informace sdílím i na svém profilu na Steemitu, na profilu Kedjom-Keku a fundraisingovém projektu Tree Planter.