Rumunsko – evropský etnický unikát

07.08.2021|Kategorie: Evropa, Země|

Tento balkánský stát je – co se týče etnického složení svých obyvatel – evropským unikátem. Tolik různých národů a národností jako zde v jiné zemi nenajdete. Navíc tahle země nabízí nádhernou přírodu a v neposlední řadě i zajímavé historické památky opředené mnoha legendami.

Proč jet do Rumunska

Nádherná a leckdy ještě panenská příroda, vysoké rozmanité hory, kaňony, jeskyně, divoká zvířata u nás známá jen ze zoo, odlehlé kláštery, opevněné kostely, legendami opředené hrady, zámky a paláce, historická města, skanzeny, muzea, galerie, tradiční slavnosti a svátky – a samozřejmě také moře, víno a teplé počasí. To vše nabízí tahle největší balkánská země.

Žije zde pestrá směsice národů a národností. Z početně nejvýznamnějších jmenujme Rumuny, Maďary, Němce, Ukrajince, Slováky, Srby, Rusíny, Židy a samozřejmě také Čechy. Během staletí tu vznikla taková národnostní směsice obyvatel, která v jiné evropské zemi nemá obdoby.

Rumunsko nabízí každému něco – jak aktivním turistům, tak těm, co hledají odpočinek; jak rodinám, tak skupinám mladých, důchodcům i sólo cestovatelům středního věku. Na své si tu přijdou lyžaři, vyznavači alternativních zimních sportů, horolezci, geologové, biologové, etnografové, historici, lingvisté i architekti.

Příznivá cenová hladina služeb a zboží dělá tuto zemi dostupnou pro široké vrstvy zahraničních cestovatelů. Turismu nahrává i velmi příznivá bezpečnostní situace. Pro Čechy je výhodná i nedaleká poloha země. Otázkou spíše je: „Existuje vůbec nějaký důvod do Rumunska nejet?“

Jak se do Rumunska dostat

Rumunsko je země zhruba čtyřikrát větší než ČR. Má okrouhlý tvar, ovšem nevýhodou je, že jeho hlavní město leží na okraji země – na tom vzdálenějším od ČR. Pokud tedy chcete do Rumunska, rozmyslete si, kam konkrétně. Obecně každé větší město v Rumunsku má letiště, do těchto cílů můžete letět: Bukurešť, Konstanca, Sibiu, Jasy, Suceava, Kluž (Cluj-Napoca), Temešvár, Craiova.

rumunsko turismus

Letecká doprava z Prahy

Přímé letecké spojení z Prahy nabízí aktuálně rumunská nízkonákladovka Blue Air, která létá čtyřikrát týdně z Prahy do Bukurešti a dvakrát týdně nabízí návazné lety do Kluže a Suceavy. Jih země a pobřeží Černého moře je dobré objevovat z Bukurešti. Před pandemií nabízely přímé lety z Prahy do Bukurešti i společnosti ČSA, Wizz Air a TAROM, snad se brzy nějaké spojení opět do Prahy vrátí (červen 2021).

Auto

Pokud se chcete dostat na západ Rumunska, je nejlepší z ČR cestovat po zemi. Do Aradu, Temešváru či Oradey se z Prahy dostanete autem zhruba za 10 hodin, autobusem samozřejmě o něco déle. Časově docela nevýhodné je letět do Bukurešti a pak se vracet po zemi k maďarským hranicím. Do Rumunska navíc jedete z ČR po opravdu pohodlné dálnici a rumunská silniční síť se také stále vylepšuje.

Autobus, vlak

Autobusové spojení do Rumunska nabízí společnost FlixBus, která provozuje linku PrahaBukurešť se zastávkami v několika rumunských městech (Arad, Deva, Sibiu, Brašov) a s přestupem nabízí spojení do několika dalších rumunských měst. 

Před pandemií nabízel přímou linku PrahaArad a Temešvár i RegioJet.

Přímá vlaková linka už do Rumunska z ČR nejezdí, ovšem s jedním přestupem v Budapešti se dostanete do několika rumunských měst.

V létě funguje sezonní linka z Prahy přes Brno do české vesnice Svatá Helena.

Moldavsko

Pokud případně chcete na východ země do oblasti rumunské Moldávie (města Jasy a Suceava), můžete letět s Wizz Airem a Air Moldova z Prahy do moldavského Kišiněva a odtud autobusem do Jasů. Podle jízdního řádu jsou to čtyři hodiny cesty a autobusy jezdí každou hodinu. Pro představu – z Bukurešti jsou Jasy osm hodin vlakem.

Z Vídně

Nízkonákladové aerolinky Wizz Air a Ryanair nabízejí pravidelné lety z Vídně do asi osmi rumunských měst.

palác bukurešť

Kdy vyrazit a proč v tuhle dobu

Záleží na tom, co v Rumunsku chcete dělat. Pokud vyrážíte k moři, hezké počasí je od poloviny května do půlky října, ovšem pozor, mnoho hotelů i turistických atrakcí na pobřeží je v provozu jen od června do poloviny září. Chcete-li v Rumunsku lyžovat, vyrazte od prosince do března. Za pěší turistikou v horách jeďte od května do října a za památkami, kulturou a poznáním historických měst můžete vyrazit prakticky kdykoliv.

V létě je v Rumunsku tepleji než u nás a v zimě chladněji, především ve vnitrozemí.

Víza a podmínky vstupu

Rumunsko je členským státem EU, proto ke vstupu na jeho území stačí občanský průkaz. Země ovšem stále není členem schengenského prostoru, proto při vstupu na jeho území musíte projít pasovou kontrolou. Pro pobyty do 90 dní neplatí žádné omezení, pak je nutná registrace na cizinecké policii.

Aktuální podmínky najdete na stránkách rumunského velvyslanectví v Praze.

Peníze a přibližné ceny

Měnou je rumunský lei (RON). Obecně je cenová úroveň zhruba o 10 % nižší než v ČR.

Bankomaty a směnárny najdete v každém rumunském městě, ve městech jsou dost rozšířené i úhrady platebními kartami. V ČR vydané platební karty tu bez problémů fungují. Při cestě na venkov nebo na přechod hor se vybavte dostatečným množstvím hotovosti.

Jestli nevíte, kolik peněz vzít s sebou, vezměte tolik, kolik byste si vzali na stejnou dovolenou v ČR.

  • Ubytování: postel v hostelu od 200 Kč, dvoulůžkový pokoj v hotelu od 600 Kč.
  • Jídlo: denní menu v restauracích kolem 120 Kč a má tři chody, jinak jedno jídlo cca 100200 Kč, láhev rumunského vína v restauraci od 100 Kč, sklenička od 40 Kč (ne všude se víno rozlévá).
  • Potraviny v obchodě: kilo sýru na trhu od 150 Kč, láhev vody 1,5 l cca 10 Kč, láhev rumunského vína od 60 Kč.
  • Jízdné v MHD: jedna jízda 15–20 Kč.

Porovnat ceny můžete na Numbeo.com.

rumunsko

Lokální doprava

Cestování vlakem

V Rumunsku existuje poměrně hustá železniční síť, která se podle kvality a rychlosti dělí na tři typy vlaků – osobáky Regio, rychlíky InterRegio a expresy InterCity.

Na větší vzdálenosti je přeprava vlakem výhodná. Jízdenky do všech vlaků (včetně Regio) se prodávají s místenkou, na stání je možné cestovat pouze nejnižší kategorií.

Pokud vám pokladní na nádraží sdělí, že už je vlak obsazený a nemůže vám prodat jízdenku, zkuste se nejdříve zeptat u vedlejšího okénka, hlavně v případě osobních vlaků. Mně toto zatím vždy fungovalo.

Stáhni si zdarma ukázku Travel Bible

Jediné knihy, kterou na cestách nedáš z ruky.

Autobusová doprava

V Rumunsku je autobusová doprava běžně rozšířená, a to jak příměstská, tak dálková. Na nádražích se jízdenky kupují u pokladny, mimo nádraží u řidiče nebo průvodčího. Na zastávkách bývají běžně vyvěšené jízdní řády.

Taxíky 

Taxíky v Rumunsku fungují zhruba stejně jako v ČR. Je to nejdražší druh dopravy. Pokud ovšem nemáte k dispozici auto, taxík je leckdy jedinou možností, jak se dostat na zajímavá odlehlá místa.

sihastria

Letecká doprava

Vzhledem k rozloze země a především umístění hlavního města je v Rumunsku rozšířená i vnitrostátní letecká doprava. Tyto spoje nabízí národní dopravce TAROM a rumunská nízkonákladovka Blue Air.

MHD ve městech

MHD dobře funguje ve všech rumunských městech. V Bukurešti je metro, jinak jsou běžné autobusy, trolejbusy i tramvaje. Jízdenky se většinou kupují v automatech nebo trafikách. V každém městě je trochu jiný systém – existují lístky na jednu jízdu, několik jízd i na celý den. V některých městech je zavedený systém, že když jedete tam, musíte se také vrátit, takže nelze koupit jen jednu jízdenku, ale minimálně dvě. Je pak jedno, jestli na jízdenku jede jedna osoba dvakrát, nebo dvě jednou.

Autopůjčovny

Půjčování aut je v Rumunsku zcela běžné a působí tu všechny mezinárodní řetězce. Úroveň silnic vyšší třídy je v Rumunsku dobrá, na dálnice je třeba mít známku. Bližší informace k rumunskému silničnímu systému najdete na Roviniete.

Rumunská kuchyně

Jídlem, které mohu nazvat typicky rumunským, protože ho dostanete téměř všude, jsou sarmale – zelné nebo vinné závitky s mletým masem, a mititei, válečky z mletého masa. Co se týče studené kuchyně, koupíte ve všech samoobsluhách lilkové a zeleninové pomazánky – zacusca. Alespoň tyto tři pochoutky byste měli v Rumunsku ochutnat a samozřejmě je zapít rumunským vínem.

Nezapomeňte na bylinkové čaje a sirupy, koupíte je v každé samoobsluze. Budete se divit, z jak široké palety bylinek se tyto produkty vyrábějí – i z takových, z nichž by nás vůbec nenapadlo čaj si připravit.

Chcete vědět i rumunské kuchyni víc? Představit si, co se ukrývá pod nejrůznějšími názvy? Mrkněte sem.

Sýry na tržišti v Rumunsku

Sýry na tržišti

Nemoci a hygiena

Očkování není povinné žádné a nevyskytuje se tu ani žádná zákeřná choroba. Budete-li dodržovat základní hygienická pravidla, nemělo by vás nic závažného překvapit. 

Před turistikou v horách zvažte očkování proti vzteklině. Dejte pozor na úpal, úžeh a na dotěrný hmyz. Ve městech jsou lékárny stejného standardu a stejně vybavené léky jako v ČR. 

Ve městech a v horských oblastech je kohoutková voda pitná, v nížině se pro jistotu zeptejte.

Bezpečnost

Od 80. a 90. let 20. století, kdy u nás mělo Rumunsko pověst nejnebezpečnější země Evropy, udělalo velký pokrok. Dnes je bezpečnost v Rumunsku srovnatelná s ČR. Bát se nemusejí ani samotné ženy-cestovatelky. Dávejte si pozor především na kapsáře na místech s hojným výskytem lidí nebo tam, kde pobíhají žebráci.

K teroristickému útoku tu nedošlo a nedochází zde ani k etnickým či náboženským nepokojům.

Při turistice v horách můžete na salaších narazit na hlídací psy. Nejsou to žádní gaučoví povaleči, ale skuteční hlídači, kteří bývají v ochraně svých stád důslední. Pokud budou psi štěkat a nebudou vás chtít nechat projít, je poměrně účinným trikem, jak psa odehnat, naznačit, že se ohýbáte pro kámen, který po nich naoko chcete hodit, případně naznačit házení. Tohle bývá dost účinné. Pokud to není nutné, kameny po psech neházejte a neubližujte jim.

V horách žijí také velké šelmy – medvědi a vlci, ovšem pravděpodobnost, že se s nimi v terénu setkáte, je velmi malá.

Náboženství, svátky, tradice

Rumuni coby majoritní etnikum jsou pravoslavného vyznání, státní svátky tedy vycházejí z tohoto náboženství. Oficiálních státních svátků je v Rumunsku málo:

  • 1.–2. ledna – Nový rok
  • duben/květen – Velikonoce
  • 1. květen – Svátek práce
  • květen/červen – Rusalie (neděle + následující den)
  • 15. srpna – Nanebevzetí Panny Marie
  • 1. prosince – den sjednocení Rumunska
  • 25. a 26. prosince – Vánoce

Svátky, které nejsou oficiálními dny volna:

  • 7. ledna – sv. Jan
  • 8. března – MDŽ
  • 24. dubna – sv. Jiří
  • 21. května – sv. Konstantin a Helena
  • 6. prosince – sv. Mikuláš

V Rumunsku žije i mnoho katolíků, oslavují se také jejich svátky, ty již ale nejsou oficiální. Zaměstnavatelé většinou o katolických svátcích vycházejí svým zaměstnancům vstříc s volnými dny. Protože je Rumunsko etnicky velmi rozmanité a zachovaly se tu i starobylé rituály a víra v nadpřirozené bytosti, koná se zde mnoho různých oslav a festivalů, které jsou jen lokálního charakteru.

I jednotlivé národnosti mají vlastní svátky a dny, kdy předvádějí svou kulturu ostatním obyvatelům země. 11 nejzajímavějších festivalů najdete zde.

V českých vesnicích se od roku 2012 koná festival Banát, kde se setkávají umělecké skupiny rumunských i českých Čechů, příznivců Banátu a široké veřejnosti.

Etnické složení obyvatel Rumunska

Rumunsko se dělí na tři základní velké regiony, které se vyvíjely samostatně. K jejich sloučení a vzniku moderního Rumunska došlo až v druhé polovině 19. století, viz tato mapka. Zeleně označené regiony jsou součástí Sedmihradska, které patřilo do Rakouska-Uherska. Zasahuje sem kompaktní osídlení z Maďarska a Ukrajiny. Protože byl region málo osídlený, již ve 12. století sem byli vyslaní Němci, aby hlídali jižní hranice Uherska. Od této doby se v Rumunsku datuje německé osídlení.

sedmihradsko

Sedmihradsko

Další velká vlna přistěhovalectví z regionů rakousko-uherské monarchie nastala v 1. polovině 19. století, kdy sem přišli nejen Němci, ale i Slováci a Češi. Němce najdete nyní po celé jižní hranici bývalé monarchie, Češi mají několik vesnic v Banátu na srbských hranicích na samém konci karpatského oblouku a Slováků žije nejvíc kolem města Nadlac na maďarské hranici. Na severu najdete ukrajinské a rusínské vesnice.

Modře zobrazené regiony jsou součástí historického Valašska, které mělo dobré vztahy s osmanskou říší, Bulharskem i carským Ruskem. Dnes tu najdete islámské památky, obyvatele muslimského vyznání, ale i etnické menšiny pocházející z oblastí ležících na jih a jihovýchod od Rumunska.

Červeně zobrazený region byl součástí Moldavského knížectví.

V Rumunsku byla historicky velmi silná židovská a romská komunita a je tu několik národností, které žijí jen v Rumunsku, například Lipovjané. Historickým vývojem tady vznikla pestrá směsice obyvatelstva, která jinde v Evropě nemá obdoby. Menšiny mají právo na vzdělávání i jednání na úřadech ve svém jazyce. Mají své kulturní instituce.

Obecně k velkému odlivu příslušníků národnostních menšin do zemí jejich původu došlo po 2. světové válce. Potom emigrace na několik desetiletí ustala a k další velké vlně odchodů menšin došlo v devadesátých letech 20. století po pádu komunistických režimů v Evropě. Silně klesl počet občanů německého, českého a slovenského původu.

Po vstupu Rumunska do EU se objevuje opačný trend, kdy se lidé především z Německa vystěhovávají na důchod, ale i kvůli levnějšímu živobytí do Rumunska, kde je dnes bezpečněji než v Německu. V Rumunsku je německá infrastruktura a německé kulturní instituce, pro Němce je zde integrace jednodušší.

Najdou se i Češi, kteří si nyní kupují domy v českých vesnicích v Rumunsku, které většinou využívají jako letní byty či chalupy.

Pamětní deska v Temešváru

Pamětní deska v Temešváru

Co byste měli vědět

  • Elektrické zásuvky jsou stejné jako v ČR.
  • Domluvíte se rumunsky, anglicky a v oblastech s maďarským a německým osídlením také těmito jazyky. Při hranici s Maďarskem i slovensky.
  • Výslovnost rumunštiny – T s malou nožičkou dole se vyslovuje jako C a S s malou nožičkou dole jako Š. Drákula byl Vlad Țepeș (výsl. cepeš).
  • Veškeré turistické zajímavosti jsou na hlavních silnicích označené hnědou cedulkou s bílým nápisem a případně černým obrázkem. Projíždíte-li zemí autem, díky těmto cedulkám o žádnou zajímavost cestou nepřijdete.
cedulka označující historickou památku

cedulka označující historickou památku

  • V každém větším městě je dnes turistická informační kancelář s mapkami a dalšími materiály zdarma.
  • V městských parcích bývají stoly se šachovnicemi a v některých i altánky, kde obsluha půjčuje noviny, časopisy a společenské hry.
  • Rumunsko za posledních 20 let udělalo ve svém rozvoji velký pokrok. Je pravda, že v 80. a 90. letech mělo u nás pověst nejnebezpečnější země Evropy, kde cizince okradou, jen co překročí státní hranice, že v zemi působí kriminální gangy a lidé tam nemají co jíst, protože obchody nejsou zásobované. Je to naštěstí již dávná historie, stále se ale může stát, že vás někdo z vašeho okolí bude od cesty do Rumunska zrazovat a jako důvod bude udávat právě špatnou bezpečnostní a ekonomickou situaci. Zeptejte se ho, kdy tam byl naposledy. Pokud před více než patnácti lety, tak jeho posouzení situace již vůbec není objektivní.
  • To samé se týká dostupnosti potravin. Před 30–40 lety jich byl v Rumunsku nedostatek a plechovku lančmítu bylo možné vyměnit na trhu třeba za vyšívaný ubrus, nebo propisku za půl kila meruněk. Tahle doba je už také dávno pryč. V Rumunsku působí obchodní řetězce Kaufland, Penny, Lidl, Billa a další rumunské. Jejich síť je poměrně hustá, tahat do Rumunska jídlo je proto zcela zbytečné. Nakoupíte tam stejně jako u nás, navíc o cca 10 i 20 % levněji.
  • Nejznámějším symbolem Rumunska je bezesporu Drákula, kterého irský spisovatel Bram Stoker vylíčil jako krvelačného upíra. Drákula má ovšem předlohu v historické osobnosti vládce Vlada Napichovače (Tepes), který byl krutý, vedl války s Turky a zajatce mučil a napichoval na kůly. Krutě trestal i příslušníky vlastního národa, kteří se nějak prohřešili. Za jeho vlády bylo v zemi bezpečno – nikdo se neopovážil spáchat trestný čin, protože věděl, jak krutý trest by ho potkal. V té době údajně mohl stát zlatý pohár volně u pramene, aby se pocestní napili, a nikdo si ho netroufal odcizit.
Bran hrad

Bran hrad

  • Další osobností spjatou s moderními rumunskými dějinami je komunistický diktátor Nicolae Ceausescu (1918–1989), který byl v letech 1967–1989 prezidentem Rumunska a již od roku 1965 generálním tajemníkem Komunistické strany Rumunska. Jeho režim kontrolovala tajná policie Securitate, která tvrdě postupovala proti Ceausescovým oponentům. Za Ceausescova režimu se Rumunsko propadlo do hluboké ekonomické krize. Na druhou stranu z Bukurešti vybudoval výstavní metropoli a v roce 1968 odmítl invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Po pádu režimu byl i se svou manželkou Elenou odsouzen lidovým soudem k trestu smrti a 25. 12. 1989 zastřelen v areálu kasáren ve městě Targoviste.
  • Pokud jde o renomované západní turistické průvodce, mají jednu velkou nevýhodu. Zastávají filozofii, že „co je socialistické, je ošklivé a nezajímavé“. Stačí začíst se do průvodce nejen Rumunskem, ale i dalšími zeměmi jihovýchodní a východní Evropy, a nelze si této filozofie nevšimnout. Z hlediska praktických informací jsou tyto průvodce dobré, ale co se týče popisu památek, především těch z doby socialismu, tak se mi osvědčilo, že pokud průvodce uváděl, že něco nestojí za zhlédnutí, vždy to naopak bylo něčím zajímavé. (Průvodce například psal, že ve městě Satu Mare začínají turisté prohlídku města u ošklivé betonové budovy prefektury. Ve skutečnosti jde o velmi neobvyklý betonový komplex budov, náměstí a přístupové ulice, kde turisté zírají téměř s otevřenou pusou, jak se jim to tu podařilo z betonu všechno pěkně sladit. A pokud je někdo stavař, tak ho odtud dost dlouhou dobu nedostanete – musí se pokochat, něco takového zcela jistě dosud neviděl.)

Pár osobních tipů, kam se podívat

Alba Iulia

Z rumunských měst je docela určitě top. Město je spojené s počátkem novodobé rumunské historie, ale i s časy, kdy toto území obývali Římané. Historické centrum je celé v hradbách a po rozsáhlé rekonstrukci ukončené v roce 2015 působí velmi elegantně a upraveně. Pozor, průvodce vydané před rokem 2015 o městě nepíší zrovna pěkně.

Alba Iulia

Bukurešť

Hlavní město s širokými bulváry plnými zeleně. Je tu mnoho zajímavých staveb a v místních muzeích se seznámíte s historií a kulturou celé země. Neměli byste si nechat ujít prohlídku parlamentu – největší budovy v Evropě, působí velmi majestátně –, dále muzea vesnice – skanzenu, kde jsou stavby ze všech rumunských regionů; městské parky, především v době, kdy se tu setkávají místní, tedy o víkendech a ve všední dny večer, atmosféra v nich je jedinečná. Projděte se po bulváru Calea Victoriei, kde jsou nejvýznamnější stavby ve městě a památníky obětem revoluce v prosinci 1989. Za prohlídku stojí budova koncertní síně Ateneul Roman, která je celá vyzdobená malbami z rumunských dějin. Mimo centrum si zajeďte na hřbitov obětí revoluce v roce 1989.

Koncertní síň Atheneum, Bukurešť, stojí za prohlídku i samotná budova

Koncertní síň Atheneum, Bukurešť, stojí za prohlídku i samotná budova

Ostatní města

Téměř každé město v Rumunsku má historické centrum a je něčím zajímavé. Doporučit mohu Temešvár, který je hlavním městem regionu Banát, žije v něm mnoho národností. Sibiu je opevněné město a centrum rumunských Němců. Jasy jsou hlavním městem rumunské Moldávie a mají svůj zvláštní šarm. Příjemné jsou také Brašov a Kluž.

sibiu

Hory

Velmi populární dovolenou jsou přechody rumunských hor. V posledních letech sice Rumunsko rozšiřuje turistickou infrastrukturu, je však stále slabší než v ČR, na několikadenní přechody je třeba mít s sebou stan a jídlo.

V rumunských horách mají značené turistické cesty a kvalita značení je poměrně vysoká. Těžko říct, které hory jsou nejhezčí. Nejznámějšími horskými středisky jsou města Sinaia a nedaleké Busteni v horách Muntii Bucegi, které nabízejí jak letní, tak zimní vyžití. Jsou zde lanovky, památky, značené cesty, sjezdovky, vleky a na hřebeni zajímavé skalní útvary. K rumunským horám najdete víc informací zde.

Pro milovníky túr „na těžko“ je nejpopulárnější pohoří Fagaraš, které je zároveň nejvyšší v Rumunsku, celý hlavní hřeben je výše než 2000 m n. m., leží tu i nejvyšší rumunská hora Moldoveanu (2544 m n. m.). Nad městem Sibiu leží nejvýše položené horské středisko Paltinis vybavené jak pro zimní, tak letní sporty a turistiku.

Sinaia

Pobřeží Černého moře

Vedle koupání v moři je tento region zajímavý především pro zájemce o starořímskou historii. Nejlepší sbírky na toto téma nabízí Archeologické muzeum ve městě Konstanca. Římský básník Ovidius je pohřbený na ostrově uprostřed jezera v nedalekém letovisku Mamaia. Ve městě Adamclisi stojí nádherný památník vítězství s názvem Tropaeum Traiani.

Nejznámější a možná i nejdelší přímořské letovisko je Mamaia, měří osm kilometrů. Další známá letoviska jsou Eforia a Mangalia a je těžké říci, které z nich je lepší. Ovšem pozor, sezona tu končí v polovině září. Později, i když je ještě pěkné počasí, je již řada hotelů zavřených a nefunguje mnoho turistických služeb.

rumusnko kasino

Delta Dunaje

Tato oblast je biosférickou rezervací pod ochranou UNESCO. Žije tu mnoho druhů fauny i flóry, leckteré z nich jinde nenajdete. Je to jedno z posledních míst v Evropě, kde je ještě panenská příroda. Nejlépe se oblast prohlíží z lodí. Výchozím bodem do delty je město Tulcea.

České vesnice 

V rumunské župě Banát na hranicích se Srbskem je šest vesnic, které založili čeští přistěhovalci v první polovině 19. století. Tyto vesnice si doposud zachovaly český charakter, český jazyk a kulturu. K mísení obyvatel tu docházelo minimálně, až po vstupu Rumunska do EU se vesnice začaly vylidňovat, protože jejich obyvatelé odešli za prací do ČR. Víc o vesnicích, turistice v nich a jejich okolí, o možnostech ubytování i o české kultuře se dozvíte přímo na webu Banat.

Po stopách Drákuly

V Rumunsku je s touto populární osobností spojených několik míst. Narodil se v historickém městečku Sighisoara, pohřbený je v malém klášteře na okraji Bukurešti. Jako Drákulův hrad je pro turistické účely označený hrad Bran, je tak nejnavštěvovanějším rumunským hradem. Je skutečně roztomilý, ovšem Drákula na něm pravděpodobně nikdy nebyl. Hradem, který Drákula alias Vlad Napichovač vybudoval, je hrad Poenari. Ve městě Targoviste vybudoval Drákula v místní pevnosti věž, která se jako jediná její celá část dochovala do dnešní doby.

Drakulova věž, pevnost v Tirgovišti

Drakulova věž, pevnost v Tirgovišti

Malované kláštery a opevněné kostely

Tohle je rumunská specialita prohlášená za kulturní dědictví lidstva pod ochranou UNESCO. Nejvíc dobře dochovaných malovaných pravoslavných klášterů dodnes zůstalo v regionu Bukovina, osm z nich bylo prohlášených za památku UNESCO. Naleznete je v okolí měst Suceava, Gura Humorului a Câmpulung Moldovenesc. Nejznámější jsou kláštery Voronet a Moldovita. 

Opevněné kostely s vysokými obrannými zdmi jsou naopak katolické a postavili si je místní Němci jako obranné zařízení pro vesnici. Tam se v případě ohrožení mohla schovat celá vesnice včetně dobytka a zásob na několik měsíců. V Transylvánii jich je kolem 150, sedm z nich je na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Ty nejzajímavější najdete v okolí měst Brašov a Sibiu.

Cisnadie

Cestou v regionu Maramures nedaleko maďarských hranic nezapomeňte na dřevěný pravoslavný klášter Birsana.

Kde najdu víc informací

Romania

Stránky rumunského úřadu pro cestovní ruch.

Prázdniny u krajanů

České vesnice v Rumunsku.

Rumunské hory

Informace o rumunských horách a turistice v nich.

Auswandern Info

Informace pro zájemce o vystěhování do Rumunska.

Rumunské a bulharské hory

Z tištěných průvodců je pro zájemce o vysokohorskou turistiku stále aktuální průvodce z nakladatelství Olympia.

Dejte přednost průvodcům českým nebo přímo rumunským před renomovanými západními edicemi – ty jsou psané dost tendenčně.

 

Veronika Škvárová

Pracuje jako učitelka a překladatelka německého a ruského jazyka. Proto podniká časté soukromé cesty do Německa a postsovětských zemí, učarovaly jí i Rumunsko a Polsko. Nestačí totiž jen ovládat jazyk, je potřeba o zemi také něco vědět. Pár tipů na výlety v sousedních zemích najdete v její knize 77 výletů s dětmi přes hranice a za českou historií vykročíte v knížce 77 výletů po stopách Starých pověstí českých. Je autorkou prvního českého průvodce poutní cestou do Santiaga de Compostela. Nedávno vyšla její e-kniha tematických vycházek po Praze. Napsat jí můžete na e-mail skvarova@volny.cz.

Připraveni vyrazit? Máme pro vás pár tipů a vychytávek, které se budou hodit.

Najděte nejlevnější letenky

To nejdůležitější se dočtete v Travel Bibli. Knize o tom, jak cestovat levně, chytře a dlouho. Letenkám jsme věnovali jednu z nejdelších kapitol. Dozvíte se nejen základní pravidla k hledání nejlepších cen, ale i spoustu triků, jak získat co nejvíc za co nejméně peněz. Nechcete číst celou knihu? Několik základních tipů se dočete na blogu:

Co když nechcete letět?

Po Evropě se snadno dá jezdit i vlakem či autobusy. Hlavně u vlaků mohou ceny na první pohled vypadat dost astronomicky, stačí ale vědět, jak na to, a mnohdy cenu za jízdenku srazíte na méně než polovinu.

Jak najít bydlení?

My nejčastěji využíváme Airbnb a Booking.com. První na pronájem běžných bytů a domů, či jen pokojů ve sdíleném bydlení s hostitelem. Booking je fajn na různé penziony a samozřejmě hotely. Na Airbnb využijte 725 Kč slevu na první bydlení. Stačí se registrovat přes odkaz bit.ly/bibleairbnb. Zároveň pro vás máme 11 tipů, jak vybrat nejlepší bydlení přes Airbnb.

Vybíráte vybavení?

V první řadě se podívejte, jestli využijete některou ze slev, které jsme pro vás připravili ve VIP členské sekci Travel Bible. Jestli chcete ušetřit čas výběrem toho nejlepšího, mrkněte do naší sekce Doporučené vybavení na cesty, kde pravidelně aktualizujeme to nejlepší z nabídky. Stačí zvolit, jestli jedete na dlouhou nomádskou cestu, na pár dní do města, kempovat do přírody či na pořádný trek do hor. Outdoor vybavení doporučujeme nakupovat v obchodě Hanibal.cz. Sami od nich rádi (a k plné spokojenosti objednáváme), ale hlavně si necháme poradit. Všichni totiž cestováním, outdoorem a sportem žijí.  Hodit se vám může i několik článků s vychytávkami na Travel Bibli:

Potřebujete si na cesty nejdřív našetřit?

Cestování dnes už rozhodně není drahé. Většinou se stačí v pár věcech uskromnit – a můžete mít na cestu našetřeno celkem brzy. Máme pro vás pár tipů:

Jedete na hodně dlouho?

Poradíme, jak vybrat nejlepší dlouhodobé cestovní pojištění. V knize Travel Jobs se pak dočtete, jak si na cestách průběžně vydělávat.

 

Vybavte se na cestu – nejprodávanější produkty na Travel Bibli

  • Přidat do košíku


    Details

  • Přidat do košíku


    Details

  • Přidat do košíku


    Details

  • Přidat do košíku


    Details

Napsat komentář

0

Nech si posílat novinky na email a žádný článek ti už  neuteče!