Rumunsko – kompletní průvodce: co vidět, ceny a praktické rady

Rumunsko je největší země jihovýchodní Evropy a zároveň ta, kterou Češi nejčastěji podceňují. Má 2 544 metrů vysoké Karpaty, deltu, kde hnízdí přes tři sta druhů ptáků, opevněné kostely, malované kláštery, 245 kilometrů pobřeží Černého moře — a šest vesnic, kde se dodnes mluví česky. Autem jste na hranici z Brna za šest hodin a ceny jsou pořád minimálně o čtvrtinu nižší než doma.

Tenhle průvodce psala Veronika Škvárová, překladatelka a autorka cestovních knih, která do Rumunska jezdí opakovaně. Redakce Travel Bible text v srpnu 2026 rozšířila a ověřila všechna praktická data.

Rumunsko v kostce

Než se pustíte do plánování, tady je rychlý přehled toho, co se obvykle hledá jako první.

Údaj	Hodnota
Poloha	jihovýchodní Evropa, sousedí s Maďarskem, Srbskem, Bulharskem, Ukrajinou a Moldavskem
Rozloha	238 397 km² — zhruba třikrát víc než Česko
Obyvatel	19 milionů (sčítání 2021: 19 053 815)
Hlavní město	Bukurešť, 1,7 milionu obyvatel
Měna	rumunský leu (RON), 1 leu ≈ 4,6 Kč, 1 € ≈ 5,25 lei
Jazyk	rumunština (románský jazyk), anglicky se domluvíte ve městech
Časové pásmo	o hodinu napřed proti ČR, celoročně
Nejvyšší hora	Moldoveanu, 2 544 m (pohoří Făgăraș)
Členství	NATO od 2004, EU od 2007, plný člen Schengenu od 1. 1. 2025
Doklady pro Čechy	stačí občanský průkaz, žádná kontrola na hranicích
Zásuvky	stejné jako u nás, 230 V
Tísňová linka	112

Dvě věci, které se o Rumunsku píšou špatně a stojí za to si je hned srovnat. Za prvé, Rumunsko není balkánská země — geograficky do Balkánu spadá jen Dobrudža mezi dolním Dunajem a mořem a sami Rumuni se za Balkánce nepovažují.

Za druhé, rumunština je románský jazyk, ne slovanský: má k italštině mnohem blíž než k češtině a lexikálně se s ní shoduje ze 77 procent.

Proč jet do Rumunska

Nádherná a leckdy ještě panenská příroda, vysoké rozmanité hory, kaňony, jeskyně, divoká zvířata u nás známá jen ze zoo, odlehlé kláštery, opevněné kostely, legendami opředené hrady, zámky a paláce, historická města, skanzeny, muzea, galerie, tradiční slavnosti a svátky – a samozřejmě také moře, víno a teplé počasí.

Žije zde pestrá směsice národů a národností. Z početně nejvýznamnějších jmenujme Rumuny, Maďary, Němce, Ukrajince, Slováky, Srby, Rusíny, Židy a samozřejmě také Čechy. Během staletí tu vznikla taková národnostní směsice obyvatel, která v jiné evropské zemi nemá obdoby.

Rumunsko nabízí každému něco – jak aktivním turistům, tak těm, co hledají odpočinek; jak rodinám, tak skupinám mladých, důchodcům i sólo cestovatelům středního věku. Na své si tu přijdou lyžaři, vyznavači alternativních zimních sportů, horolezci, geologové, biologové, etnografové, historici, lingvisté i architekti.

Příznivá cenová hladina služeb a zboží dělá tuto zemi dostupnou pro široké vrstvy zahraničních cestovatelů. Turismu nahrává i velmi příznivá bezpečnostní situace. Pro Čechy je výhodná i nedaleká poloha země. Otázkou spíše je: „Existuje vůbec nějaký důvod do Rumunska nejet?”

Co v Rumunsku vidět: patnáct míst, která stojí za cestu

Rumunsko je velké a členité — z Temešváru do Delty Dunaje je to skoro 800 kilometrů. Tenhle přehled vám pomůže vybrat, kam vlastně jet.

• Brašov a Sedmihradsko — saská města s hrázděnými náměstími, nejlepší výchozí bod pro první cestu
• Sighișoara — jedno z mála dodnes obydlených opevněných měst jihovýchodní Evropy, UNESCO
• Sibiu — krásné město pod horami, Evropské hlavní město kultury 2007, střechy s „očima” a skanzen ASTRA
• Pohoří Făgăraș — hlavní hřeben celý nad 2 000 metrů, nejnáročnější trek v Karpatech
• Transfăgărășan — horská silnice, kterou Jeremy Clarkson nazval nejlepší na světě
• Zámek Peleș v Sinaii — 170 místností novorenesančního přepychu pod hřebenem Bucegi
• Hrad Bran — „Draculův hrad”, který sice s Draculou nemá nic společného, a přesto stojí za návštěvu
• Hrad Corvinů v Hunedoaře — nejfotogeničtější gotická pevnost v zemi
• Retezat — první rumunský národní park s 58 ledovcovými jezery
• Malované kláštery Bukoviny — osm památek UNESCO s freskami na vnějších stěnách
• Maramureș — dřevěné kostely, veselý hřbitov v Săpânțě, parní úzkokolejka
• Delta Dunaje — 4 152 km² nejzachovalejší delty Evropy
• Bukurešť — Palác parlamentu, secesní bulváry a skvělá gastronomie
• Salina Turda — solný důl s obřím kolem a podzemním jezerem v hloubce 112 metrů
• České vesnice v Banátu — šest osad, kde se od roku 1823 mluví česky

Rumunská města

Téměř každé město v Rumunsku má historické centrum a je něčím zajímavé. Od vstupu do EU se města neuvěřitelně zvedla jak kvalitou života, tak stavem památek. Navíc vás v nich čeká moc fajn gastronomie.

Brašov (Brașov)

Nejpříjemnější vstupní brána do Rumunska. Historické jádro leží v 538 metrech nad mořem v kotli pod horou Tâmpa, na kterou vede lanovka a odkud je celé město jako na dlani. Dominantou je Černý kostel z roku 1477, největší gotická stavba mezi Vídní a Istanbulem — přezdívku dostal po požáru v roce 1689, který mu očadil zdi.

Na Radničním náměstí se dá strávit celý večer, Kateřinina brána je jediná dochovaná původní městská brána a Strada Sforii, ulice široká 111 až 135 centimetrů, patří k nejužším v Evropě.

Z Brašova se dá bez auta zvládnout hrad Bran, pevnost Râșnov i opevněný kostel v Prejmeru. Nad městem leží Poiana Brașov, nejnavštěvovanější rumunské lyžařské středisko.

Najděte si ubytování v Brašově

Sibiu

Opevněné město a historické centrum rumunských Němců. Velké a Malé náměstí spojuje Most lhářů, nad nimi stojí Radniční věž a evangelická katedrála. Charakteristické jsou střešní vikýře tvaru očí, kvůli kterým se Sibiu říká „město s očima”. Brukenthalovo muzeum má nejstarší veřejnou obrazovou sbírku v Rumunsku, skanzen ASTRA se rozkládá na 96 hektarech a patří k největším v Evropě.

Sibiu bylo Evropským hlavním městem kultury 2007 a Evropským regionem gastronomie 2019 — a znát je to na tom, jak se tu jí. Pětatřicet kilometrů jihozápadně leží Păltiniș, nejvýše položené horské středisko v zemi.

Sibiu je také vhodná základna pro výlet na Transfăgărășan a výšlapy v pohoří Făgărăș.

Projděte si nabídku ubytování v Sibiu

Sighișoara

Malé město s necelými 24 tisíci obyvateli, jehož citadela je od roku 1999 na seznamu UNESCO. Je to jedno z mála opevněných středověkých měst jihovýchodní Evropy, které je dodnes normálně obydlené — nechodíte skanzenem, ale mezi lidmi, kteří tam bydlí.

Hodinová věž měří 64 metrů a slouží jako muzeum, kolem citadely stojí devět cechovních věží, každá původně samostatná pevnůstka. Ke Kostelu na kopci vede krytý dřevěný Školní schodiště.

V červenci se v citadele koná středověký festival — pokud nechcete davy, jeďte jindy.

Najděte si ubytování v Sighișoaře

Bukurešť

Hlavní město s širokými bulváry plnými zeleně. Je tu mnoho zajímavých staveb a v místních muzeích se seznámíte s historií a kulturou celé země.

Neměli byste si nechat ujít prohlídku Paláce parlamentu, kterou nechal postavit komunistický diktátor Nicolae Ceaușescu. Je to nejtěžší budova světa (asi 4,1 milionu tun) a největší civilní administrativní budova vůbec: 365 000 m², 1 100 místností, dvanáct pater nad zemí a osm pod ní.

Kvůli její stavbě bylo srovnáno sedm až osm kilometrů čtverečních historické Bukurešti a přesídleno čtyřicet tisíc lidí. Dodnes zůstává sedmdesát procent budovy prázdných.

Za návštěvu stojí i muzeum vesnice — skanzen, kde jsou stavby ze všech rumunských regionů; a městské parky, především v době, kdy se tu setkávají místní, tedy o víkendech a ve všední dny večer.

Projděte se po bulváru Calea Victoriei, kde jsou nejvýznamnější stavby ve městě a památníky obětem revoluce v prosinci 1989. Za prohlídku stojí budova koncertní síně Ateneul Român, která je celá vyzdobená malbami z rumunských dějin.

Mimo centrum si zajeďte na hřbitov obětí revoluce v roce 1989.

Novinkou, kterou starší průvodci nemají, je Katedrála spásy národa. Dokončena a definitivně otevřena byla 26. října 2025, měří 133 metrů a je nejvyšším pravoslavným chrámem světa. Stojí hned vedle Paláce parlamentu a stála 315 milionů eur.

Bukurešť stojí za návštěvu i díky bohatému kulturnímu programu víceméně po celý rok a skvělé gastronomii.

Najděte si ubytování v Bukurešti

Temešvár (Timișoara)

Hlavní město regionu Banát, kde žije mnoho národností. Bylo prvním evropským městem s elektrickým pouličním osvětlením — od roku 1884. Mělo veřejnou půjčovní knihovnu jako první v habsburské monarchii a městskou nemocnici o čtyřiadvacet let dřív než Vídeň.

Tady také 16. prosince 1989 začala rumunská revoluce a 20. prosince bylo město vyhlášeno prvním svobodným v zemi.

Za prohlídku stojí Náměstí Vítězství s pravoslavnou katedrálou, Náměstí Sjednocení, Hunyadiho hrad a čtvrti Fabric a Iosefin. Město má 36 parků a přezdívá se mu „město růží” nebo „malá Vídeň”. Titul Evropského hlavního města kultury 2023 po sobě zanechal opravená náměstí a živou kulturní scénu.

Projděte si nabídku ubytování v Temešváru

Arad

Pro toho, kdo jede z Česka autem, je Arad první rumunské město na trase — od maďarské hranice jsou to čtyři kilometry. Většina lidí ho projede a je to škoda. Leží na řece Mureș na pomezí Banátu a Krišany, má 145 tisíc obyvatel a jeho centrum je učebnicová ukázka rakousko-uherského města, které se po roce 1918 ocitlo v Rumunsku.

Hlavní osou je Bulevardul Revoluției. Stojí u něj klasicistní Divadlo Ioana Slavici z roku 1874 a Administrativní palác, tedy radnice s hodinovou věží. Neogotický Rudý kostel připomíná zdejší luteránskou komunitu, pravoslavná katedrála Nejsvětější Trojice je naopak zbrusu nová — stavěla se v letech 1991–2006.

Nejsilnější místo Aradu je ale historické. V tamní pevnosti bylo 6. října 1849 popraveno třináct uherských generálů po porážce revoluce a jsou dodnes známí jako „aradských třináct”. Připomíná je Park smíření — jeden z mála pomníků ve střední Evropě, který postavily společně dvě země, jež se o tutéž událost dlouho přely.

Najděte si ubytování v Aradu

Alba Iulia

Z rumunských měst je podle nás nejzajímavější. Město je spojené s počátkem novodobé rumunské historie, ale i s časy, kdy toto území obývali Římané. Historické centrum je celé obklopené hradbami a po rozsáhlé rekonstrukci ukončené v roce 2015 působí velmi elegantně a upraveně. Pozor, průvodce vydané před rokem 2015 o městě nepíší zrovna pěkně.

Citadela Alba Carolina vznikla v letech 1716–1735, má sedm bastionů v hvězdicovém půdorysu a je nejzachovalejší ukázkou nizozemského opevňovacího systému v širokém okolí. Uvnitř stojí Korunovační katedrála, kde byl v roce 1922 korunován Ferdinand I., a římskokatolická katedrála z 10.–13. století s hrobkou Jana Hunyadiho.

Právě tady 1. prosince 1918 hlasovalo 1 228 zvolených zástupců Sedmihradska, Banátu, Krišany a Maramureše pro sjednocení s Rumunskem — proto je 1. prosinec rumunským státním svátkem.

Najděte si ubytování v Albě Iulii

Kluž (Cluj-Napoca)

Druhé největší město země (286 598 obyvatel) a jeho studentské a technologické centrum — Univerzita Babeș-Bolyai je největší v Rumunsku.

Na Náměstí Sjednocení stojí gotický kostel svatého Michala ze 14. století, kousek vedle rodný dům Matyáše Korvína. Nad městem se zvedá kopec Cetățuia s výhledem, na okraji leží botanická zahrada a nechvalně proslulý les Hoia Baciu.

Kluž je také festivalové město: Untold, Electric Castle a filmový TIFF přitáhnou každé léto statisíce lidí. Pokud v té době přijedete bez rezervace, ubytování neseženete.

Projděte si nabídku ubytování v Kluži

Jasy (Iași)

Hlavní město rumunské Moldávie a třetí největší město země. Má svůj zvláštní šarm a pověst kulturní metropole — pět veřejných univerzit a asi šedesát tisíc studentů, včetně nejstarší rumunské univerzity.

Dominantou je novogotický Palác kultury, dále klášter Trei Ierarhi z let 1635–1639 se zlacenou řezbou po celém vnějším plášti a metropolitní katedrála, největší pravoslavný chrám tohoto typu v zemi. V parku Copou roste pětisetletá lípa, pod kterou prý básnil Mihai Eminescu.

V říjnu sem na svátek svaté Paraskevy přijedou statisíce poutníků — město je pak k nepoznání.

Najděte si ubytování v Jasech

Oradea

Město, které se za posledních deset let proměnilo nejvíc z celého Rumunska. Centrum prošlo kompletní rekonstrukcí a dnes je to nejlepší ukázka secese v zemi — Oradea je členem sítě Réseau Art Nouveau Network.

Nepřehlédnete Palác Černého orla s prosklenou pasáží, Měsíční kostel s astronomickým orlojem zobrazujícím fáze Měsíce (unikát v evropském měřítku), pětiúhelníkovou pevnost a největší barokní katedrálu v Rumunsku.

Osm kilometrů za městem leží termální lázně Băile Felix, jedny z největších v zemi.

Projděte si nabídku ubytování v Oradei

Konstanca (Constanța)

Nejstarší nepřetržitě obydlené město Rumunska — jako řecká kolonie Tomis vzniklo kolem roku 600 př. n. l. Region je zajímavý především pro zájemce o starořímskou historii. Nejlepší sbírky na toto téma nabízí Národní muzeum historie a archeologie, kde je i obří římská mozaiková budova.

Na Ovidiově náměstí stojí socha básníka, kterého sem roku 8 n. l. poslali do vyhnanství. Velká mešita z roku 1910 připomíná osmanské dědictví Dobrudže.

Ikonické secesní kasino na promenádě bylo desítky let ruinou; rekonstrukce začala v roce 2021. Ve městě Adamclisi asi šedesát kilometrů na jihozápad stojí římský památník vítězství Tropaeum Traiani.

Najděte si ubytování v Konstance

Rumunské Karpaty, hory a příroda

V Rumunsku leží polovina celého karpatského oblouku. Hory zabírají 23 procent území a pahorkatiny 35 procent. Karpaty se tu dělí na Východní, Jižní (nazývané taky Transylvánské Alpy) a Západní neboli Apuseni.

Velmi populární dovolenou jsou přechody rumunských hor. V posledních letech sice Rumunsko rozšiřuje turistickou infrastrukturu, je však stále slabší než v ČR — na několikadenní přechody je třeba mít s sebou stan a jídlo. Značené turistické cesty tu jsou a kvalita značení je poměrně vysoká.

Ještě jedna věc, kterou v Evropě jinde nenajdete: Rumunsko má druhou největší plochu pralesů v Evropě po Rusku, zhruba 250 tisíc hektarů, což je 65 procent všech evropských panenských lesů. Jižní Karpaty jsou největší nefragmentovanou lesní plochou kontinentu.

Făgăraș — nejnáročnější hřebenovka v Karpatech

Pro milovníky túr „na těžko” je nejpopulárnější pohoří Făgăraș, které je zároveň nejvyšší v Rumunsku: celý hlavní hřeben je výše než 2 000 metrů. Leží tu i nejvyšší rumunská hora Moldoveanu (2 544 m), hned vedle Negoiu (2 535 m) a Viștea Mare (2 527 m).

Kompletní hřebenovka zabere podle tempa sedm až deset dní a není to procházka — úsek Custura Sărății mezi vrcholy Șerbota a sedlem Șaua Cleopatrei je jištěný ocelovými lany, jinde jištění chybí úplně.

Trasy jako Strunga Dracului („Ďáblova soutěska”) nebo Trei pași spre moarte („Tři kroky ke smrti”) mají jména zaslouženě. Ledovcová jezera Bâlea (2 100 m, největší), Capra (2 230 m) a Podragu (nejhlubší, 15,5 m) jsou orientačními body i tábořišti.

Nastupuje se z obcí Victoria, Arpașu de Jos a Porumbacu de Jos, nebo pohodlně lanovkou k jezeru Bâlea. Sezona je od poloviny července do poloviny září — dřív leží na severních svazích zmrzlý sníh, později hrozí sněžení.

Bucegi, Sinaia a Bușteni

Nejznámějšími horskými středisky jsou města Sinaia a nedaleké Bușteni v pohoří Bucegi, které nabízejí jak letní, tak zimní vyžití. Jsou zde lanovky, památky, značené cesty, sjezdovky a vleky. Najdete je kousek od Brašova.

Nejvyšší vrchol Omu měří 2 505 metrů, na náhorní plošině stojí erozí vymodelované skalní útvary Babele („Baby”) a Sfinxul („Sfinga”), ke kterým se dá vyjet lanovkou z Bușteni. Přírodní park Bucegi má 32 663 hektarů a je chráněný od roku 1990.

Sinaia se přezdívá Perla Karpat a je nejsnazší horský výlet z Bukurešti — vlakem tam jste za necelé dvě hodiny. Stojí tady i zámek Peleș, novorenesanční sídlo krále Karla I. budované v letech 1873–1914. Má přes 170 místností, hlavní věž měří 66 metrů a uvnitř je skoro 2 000 obrazů a přes 4 000 kusů zbraní a zbrojí. Patřil mezi první zámky v Evropě s vlastní elektrárnou. Kousek vedle stojí menší Pelișor, sídlo Ferdinanda I. a královny Marie.

Najděte si ubytování v Sinaii

Retezat

Retezat je první rumunský národní park a pro mnohé nejkrásnější rumunské pohoří. Nejvyšší je Peleaga (2 509 m), v horách leží asi 58 stálých ledovcových jezer včetně Bucury, největšího v zemi (8,9 hektaru ve výšce 2 030 m). Žije tu víc než 185 druhů ptáků, 55 druhů savců včetně vlka, rysa a medvěda, a přes 90 endemických rostlin.

Apuseni

Apuseni nedaleko Kluže na západě jsou nižší a krasové — najdete tam ledovou jeskyni Scărișoara s ledem starým 3 500 let a objemem 75 000 m³, soutěsky a roztroušené horské samoty.

Transfăgărășan a Transalpina: dvě silnice, kvůli kterým se jezdí do Rumunska

Transfăgărășan (DN7C) je pravděpodobně nejslavnější silnice východní Evropy. Měří 151 kilometrů, nejvyšší bod má ve 2 042 metrech a Jeremy Clarkson jí v Top Gearu v listopadu 2009 přiřkl titul nejlepší silnice světa.

Postavena byla v letech 1970–1974 na Ceaușescův příkaz jako strategická spojnice přes hřeben Făgărașe — reakce na sovětskou invazi do Československa v roce 1968. Spotřebovalo se při tom kolem šesti milionů kilogramů dynamitu, práci dělali nevycvičení vojáci základní služby a oficiálně zemřelo čtyřicet lidí; neoficiální odhady mluví o stovkách.

Na trase je pět tunelů, z toho Bâlea Tunnel s 884 metry je nejdelší silniční tunel v Rumunsku, a řada viaduktů. Průměrná rychlost je kvůli serpentinám asi 40 km/h — počítejte, že přejezd zabere tři až čtyři hodiny i bez zastávek. Cestou míjíte přehradu Vidraru a jezero Bâlea s lanovkou.

Počítejte s tím, že hlavně o víkendech bývá Transfăgărășan v sezoně spíš jedno velké parkoviště. Pokud si chcete dopřát zážitek z jízdy, vyrazte brzy ráno – jen pozor na medvědy a ovce na silnici.

Ta nejslavnější část – a pohled na předchozí fotce – je severní výjezd k vrcholovému tunelu.

Nejvyšší silnice Rumunska ale není Transfăgărășan, nýbrž Transalpina (DN67C). Vede asi hodinu a půl západněji ze Sebeș přes průsmyk Urdele ve 2 145 metrech, měří 148 kilometrů a je mnohem klidnější.

Za mě jako motorkáře jde o mnohem lepší svezení, navíc nabídne víc krásných výhledů.

POZOR: Obě silnice bývají kvůli sněhu zavřené často až do konce června a v průběhu října se opět na celou zimu uzavřou. Před cestou si vždycky ověřte aktuální stav — plánovat červnový roadtrip s jistotou, že projedete, je hazard.

Najděte si ubytování v Curtea de Argeș u Transfăgărășanu

Po stopách Drákuly

Nejznámějším symbolem Rumunska je bezesporu Drákula, kterého irský spisovatel Bram Stoker vylíčil jako krvelačného upíra.

Drákula má předlohu v historické osobnosti vládce Vlada Napichovače (Țepeș), který byl krutý, vedl války s Turky a zajatce mučil a napichoval na kůly. Krutě trestal i příslušníky vlastního národa, kteří se nějak prohřešili. Za jeho vlády bylo v zemi bezpečno – nikdo se neopovážil spáchat trestný čin, protože věděl, jak krutý trest by ho potkal.

Stojí za to vědět, jak tenká ta spojnice ve skutečnosti je. Bram Stoker nikdy v Rumunsku nebyl — Draculu napsal z rešerše v londýnských knihovnách a jméno vzal z Wilkinsonova spisu o Valašsku a Moldávii z roku 1820, přičemž si myslel, že „Dracula” znamená ďábel. Badatelka Elizabeth Miller označuje vazbu na Vlada Țepeše za chatrnou; popularizovala ji až kniha McNallyho a Floresca ve 20. století.

V Rumunsku je s touto populární osobností spojených několik míst. Vlad Țepeș vládl třikrát — v roce 1448, pak 1456–1462 a nakonec 1475–1476. Narodil se pravděpodobně v Sighișoaře, pohřbený je v malém klášteře na okraji Bukurešti.

Jako Drákulův hrad je pro turistické účely označený hrad Bran, je tak nejnavštěvovanějším rumunským hradem. Je skutečně pěkný, ovšem Drákula na něm prokazatelně nikdy nebyl — postavili ho Sasové v roce 1377 a Stoker ho v románu vůbec nezmiňuje. Berte ho tedy jako zajímavý hrad s výbornou sbírkou nábytku, ne jako upíří poutní místo.

Projděte si nabídku ubytování v okolí hradu Bran.

Hradem, který Drákula alias Vlad Napichovač skutečně vybudoval, je hrad Poenari nad Transfăgărășanem. Vlad ho nechal roku 1459 opravit a opevnit a údajně na to nasadil zajaté bojary. Vede k němu 1 480 betonových schodů a bývá zavíraný kvůli medvědům — před cestou si ověřte, jestli je otevřeno.

Ve městě Târgoviște vybudoval Drákula v místní pevnosti věž, která se jako jediná její celá část dochovala do dnešní doby.

Kdo chce gotický hrad jako z filmu, měl by ale zamířit jinam. Hrad Corvinů v Hunedoaře, budovaný od roku 1446 Janem Hunyadim, patří k největším hradům Evropy a je nesrovnatelně působivější než Bran — věže, padací most, Rytířský sál, dvojité hradby.

Natáčel se tam The Nun i remake Nosferatu z roku 2024. Najdete ho dvacet minut od města Deva, kam sjedete z hlavní dálnice A1.

Malované kláštery, opevněné kostely a památky UNESCO

Rumunsko má na seznamu UNESCO jedenáct památek — devět kulturních a dvě přírodní. Dvě z nich přibyly nedávno: Brâncușiho sochařský soubor v Târgu Jiu a Hranice Římské říše — Dácie, obojí v roce 2024.

Malované kláštery jsou rumunská specialita. Nejvíc dobře dochovaných malovaných pravoslavných klášterů zůstalo v regionu Bukovina, kde je osm z nich na seznamu UNESCO: Voroneț (1488), Humor (1530), Moldovița (1532), Sucevița (1581), Arbore (1502), Pătrăuți (1487), Probota (1530) a kostel svatého Jiří v Suceavě (1522).

Najdete je v okolí měst Suceava, Gura Humorului a Câmpulung Moldovenesc. Zvláštností je, že fresky pokrývají vnější stěny — a přesto přežily pět století v podhůří Karpat. Nejslavnější je odstín „voroneț blue” na západní stěně Voronețu.

Najděte si ubytování v Suceavě u malovaných klášterů

Opevněné kostely s vysokými obrannými zdmi jsou naopak katolické a postavili si je místní Němci jako obranné zařízení pro vesnici. V případě ohrožení se do nich mohla schovat celá vesnice včetně dobytka a zásob na několik měsíců.

V Transylvánii jich je kolem 150, sedm z nich je na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Ty nejzajímavější najdete v okolí měst Brašov a Sibiu — jmenovitě Prejmer, Viscri, Biertan a Câlnic.

Do třetice sem patří dácké pevnosti v pohoří Orăștie (UNESCO od 1999), především Sarmizegetusa Regia — politické, vojenské a náboženské centrum Dáků ve výšce 1 030 metrů s kruhovou svatyní, která připomíná Stonehenge. Padla při Traianově obléhání v letech 105–106 n. l.

Maramureș: dřevo, kříže a parní vlak

Region při ukrajinských hranicích je nejtradičnější částí Rumunska. Dřevěné kostely Maramureše jsou od roku 1999 na seznamu UNESCO — osm staveb s charakteristickými štíhlými věžemi.

Cestou nezapomeňte na dřevěný pravoslavný klášter Bârsana.

Nejfotografovanějším místem regionu je Veselý hřbitov v Săpânțě. Řezbář Stan Ioan Pătraș vyřezal první epitaf v roce 1935 a do šedesátých let jich vzniklo přes osm set — modře malované dubové kříže s naivními výjevy ze života zesnulého a vtipnými, často sebeironickými verši.

Je to jediný hřbitov na světě, kde se návštěvníci smějí.

V Sighetu Marmației stojí Památník obětem komunismu ve zdejší bývalé politické věznici — pro pochopení rumunského 20. století je to nejsilnější místo v zemi.

Z Vișeu de Sus vyjíždí Mocănița, úzkorozchodná lesní dráha s parní lokomotivou, údolím Vaser až ke stanici Coman u ukrajinské hranice. Jezdí denně zhruba od 20. června do 18. září.

Projděte si nabídku ubytování v Maramureși

Delta Dunaje

Tato oblast je biosférickou rezervací pod ochranou UNESCO od roku 1991. Žije tu mnoho druhů fauny i flóry, leckteré z nich jinde nenajdete. Je to jedno z posledních míst v Evropě s opravdu panenskou přírodou.

Přesná čísla: delta má 4 152 km², hnízdí nebo protahuje tudy přes 320 druhů ptáků a v zimě tu pobývá přes milion jedinců labutí, kachen a lysek. Není to největší delta Evropy — ta je na Volze — zato je nejzachovalejší na kontinentu.

Dunaj se tu dělí na tři ramena: Chilia (nejdelší, 120 km), Sulina (nejkratší, 64 km, splavná pro velké lodě) a Sfântu Gheorghe (nejstarší, 70 km).

Nejlépe se oblast prohlíží z lodí. Výchozím bodem do delty je město Tulcea, odkud vyplouvají jak linkové lodě, tak turistické výlety. Přespat se dá přímo uvnitř v Crișanu, Sulině nebo Sfântu Gheorghe. Hustota osídlení je dva lidé na kilometr čtvereční — je to nejprázdnější kout Evropské unie.

Nejlepší doba na pozorování ptáků je duben až červen. V létě počítejte s komáry v množství, na které ze střední Evropy rozhodně nejste zvyklí.

Najděte si ubytování v Tulcei, bráně do Delty Dunaje

Pobřeží Černého moře

Rumunsko má 245 kilometrů pobřeží. Vedle koupání v moři je tento region zajímavý především pro zájemce o starořímskou historii.

Nejznámější a nejdelší přímořské letovisko je Mamaia — pás dlouhý osm kilometrů a široký jen 300 metrů mezi mořem a jezerem Siutghiol. Prakticky nikdo tam trvale nebydlí, v zimě je to město duchů. Hotely mají všechny kategorie až po pětihvězdičkové a z centra Konstance sem vede dvoukilometrová lanovka.

Další známá letoviska jsou Eforie Nord a Sud, Costinești, Neptun-Olimp, Venus, Saturn a Mangalia. Úplně na jihu u bulharských hranic leží Vama Veche a 2 Mai — bývalé hippie osady, které si dodnes drží nespoutanější atmosféru a jsou nejlevnější.

Ovšem pozor, hlavní sezona je od poloviny června do začátku září, kdy se denní teploty drží na 25–30 °C. Později, i když je ještě pěkné počasí, je již řada hotelů zavřených a nefunguje mnoho turistických služeb.

Projděte si nabídku ubytování v Mamaii

České vesnice v Banátu

V rumunské župě Banát na hranicích se Srbskem je šest vesnic, které založili čeští přistěhovalci v první polovině 19. století — konkrétně ve vlnách 1823, 1827 a 1862, kdy sem Habsburkové posílali kolonisty osídlit pohraničí a mýtit lesy.

Jsou to Svatá Helena, Gerník, Rovensko, Bígr, Eibentál a Šumice.

Tyto vesnice si doposud zachovaly český charakter, český jazyk a kulturu. K mísení obyvatel tu docházelo minimálně, až po vstupu Rumunska do EU se vesnice začaly vylidňovat, protože jejich obyvatelé odešli za prací do ČR. Podle sčítání 2021 žije v celém Rumunsku už jen 1 576 Čechů.

Ubytování funguje na principu pokojů v domech místních, včetně domácí kuchyně a pálenky. Víc o vesnicích, turistice v nich a jejich okolí, o možnostech ubytování i o české kultuře se dozvíte přímo na webu Banat.

V českých vesnicích se od roku 2012 koná skvělý festival Banát, kde se setkávají umělecké skupiny rumunských i českých Čechů, příznivců Banátu a široké veřejnosti.

Najdou se i Češi, kteří si nyní kupují domy v českých vesnicích v Rumunsku, které většinou využívají jako letní byty či chalupy.

Zajímavosti o Rumunsku

Pár faktů, které se v průvodcích obvykle neobjeví — a několik, které se objevují, ale nejsou pravda.

• Palác parlamentu v Bukurešti je nejtěžší budova světa — váží asi 4 098 500 tun. Drží i rekord největší civilní administrativní budovy a nejdražší administrativní budovy vůbec.
• Temešvár měl elektrické pouliční osvětlení jako první evropské město, od roku 1884.
• V Peștera cu Oase u Anina se našly nejstarší pozůstatky moderního člověka v Evropě, staré 37 800 až 40 450 let. Jedinec „Oase 1″ má 6 až 9 procent neandertálského genomu — neandertálského předka měl jen čtyři až šest generací zpátky.
• Rumunská revoluce v prosinci 1989 byla jediná násilná ve východním bloku. Jako jediná svrhla vedení země silou a nechala jejího vůdce popravit. Zemřelo při ní 689 až 1 290 lidí.
• Ceaușescu splatil celý zahraniční dluh — přes 13 miliard dolarů do března 1989. Cenou byl přídělový systém na základní potraviny a vypínání elektřiny a topení v domácnostech.
• Dekret 770 z roku 1966 zakázal potraty i antikoncepci s cílem zvýšit populaci na třicet milionů. Plodnost během roku vyskočila z 1,9 na 3,7, ročníky 1967–68 jsou dodnes nejsilnější v rumunské historii a říká se jim „decreții”.
• Dacia vznikla v roce 1966, Renault ji převzal v září 1999 a v roce 2024 prodala 676 340 vozů.
• Rumunská vlajka je prakticky totožná s vlajkou Čadu — liší se jen odstínem modré. Shoda je náhodná.
• Salina Turda je solný důl poprvé zmíněný v roce 1271, dnes s obřím vyhlídkovým kolem, amfiteátrem, minigolfem a podzemním jezerem v hloubce 112 metrů. V roce 2017 ji navštívilo 618 tisíc lidí.
• Rumunsko má 6. největší produkci vína v Evropě — asi 4,5 milionu hektolitrů ročně ze 187 tisíc hektarů vinic.
• Vodopád Bigăr se 7. června 2021 zřítil. Pokud ho v nějakém článku vidíte jako aktuální tip, je ten článek starý.
• Rumunština si jako jediný románský jazyk zachovala pádový systém a střední rod a člen dává za podstatné jméno: om je muž, omul je ten muž.

A tři tvrzení, která se v českých textech opakují, ale neplatí. Rumunsko nemá nejrychlejší internet v Evropě — to platilo kolem roku 2012, dnes je podle Speedtestu v pevném připojení třinácté na světě a v mobilním až sedmapadesáté. Delta Dunaje není největší v Evropě, je druhá po Volze. A Strada Sforii v Brašově není nejužší ulice Evropy, jen jedna z nejužších — rekord drží německý Reutlingen s 31 centimetry.

Etnické složení obyvatel Rumunska

Rumunsko se dělí na tři základní velké regiony, které se vyvíjely samostatně. K jejich sloučení a vzniku moderního Rumunska došlo až v druhé polovině 19. století, viz tato mapka.

Zeleně označené regiony jsou součástí Sedmihradska, které patřilo do Rakouska-Uherska. Zasahuje sem kompaktní osídlení z Maďarska a Ukrajiny. Protože byl region málo osídlený, již ve 12. století sem byli vyslaní Němci, aby hlídali jižní hranice Uherska. Od této doby se v Rumunsku datuje německé osídlení.

Další velká vlna přistěhovalectví z regionů rakousko-uherské monarchie nastala v 1. polovině 19. století, kdy sem přišli nejen Němci, ale i Slováci a Češi. Němce najdete nyní po celé jižní hranici bývalé monarchie, Češi mají několik vesnic v Banátu na srbských hranicích na samém konci karpatského oblouku a Slováků žije nejvíc kolem města Nadlac na maďarské hranici. Na severu najdete ukrajinské a rusínské vesnice.

Modře zobrazené regiony jsou součástí historického Valašska, které mělo dobré vztahy s osmanskou říší, Bulharskem i carským Ruskem. Dnes tu najdete islámské památky, obyvatele muslimského vyznání, ale i etnické menšiny pocházející z oblastí ležících na jih a jihovýchod od Rumunska.

Červeně zobrazený region byl součástí Moldavského knížectví.

Právě tahle dvojkolejnost je klíč k celé zemi: západní a severní část byla staletí pod Habsburky a Uhrami, jih a východ pod osmanskou vazalitou. Poznáte to na první pohled — v Sedmihradsku a Banátu jsou opevněné saské kostely, německé nápisy a středoevropská náměstí, ve Valašsku a Moldávii pravoslavné kláštery a orientálnější stopa, v Dobrudži mešity a turecko-tatarské komunity.

Podle sčítání z roku 2021 vypadá skladba obyvatelstva takto — pozor, procenta jsou z těch, kdo etnicitu uvedli, protože 13 procent lidí ji uvést odmítlo.

Etnikum	Počet	Podíl
Rumuni	14 801 442	89,3 %
Maďaři	1 002 151	6,0 %
Romové	569 477	3,4 %
Ukrajinci	45 835	0,3 %
Němci	22 907	0,1 %
Turci	20 945	0,1 %
Rusové-Lipované	19 394	0,1 %
Srbové	12 026	0,1 %
Slováci	10 232	0,1 %
Češi	1 576	pod 0,1 %

V Rumunsku byla historicky velmi silná židovská a romská komunita a je tu několik národností, které žijí jen v Rumunsku, například Lipovjané. Historickým vývojem tady vznikla pestrá směsice obyvatelstva, která jinde v Evropě nemá obdoby. Menšiny mají právo na vzdělávání i jednání na úřadech ve svém jazyce. Mají své kulturní instituce.

Konkrétně to funguje tak, že v obcích, kde menšina tvoří aspoň 20 procent obyvatel, má právo na dvojjazyčné nápisy a na jednání s úřady ve svém jazyce.

V Poslanecké sněmovně je vedle 312 běžných mandátů ještě 19 křesel vyhrazených národnostním menšinám — každá uznaná menšina má nárok na jedno, bez ohledu na volební práh. Češi a Slováci sdílejí jeden mandát.

Kde jednotlivé menšiny nejvíc potkáte: Maďaři mají většinu ve dvou župách — Harghita (85,7 %) a Covasna (73,7 %), v župě Mureș je jich 38 procent. Tam uslyšíte v obchodě spíš maďarštinu než rumunštinu. Němci jsou dnes už jen stín: před druhou světovou válkou jich tu bylo kolem 800 tisíc, dnes necelých 23 tisíc. V sedmdesátých a osmdesátých letech Německá spolková republika doslova vykupovala od Ceaușescova režimu vystěhovalecká povolení. Prezidentem Rumunska byl v letech 2014–2025 sedmihradský Sas Klaus Iohannis.

Obecně k velkému odlivu příslušníků národnostních menšin do zemí jejich původu došlo po 2. světové válce. Potom emigrace na několik desetiletí ustala a k další velké vlně odchodů menšin došlo v devadesátých letech 20. století po pádu komunistických režimů v Evropě. Silně klesl počet občanů německého, českého a slovenského původu.

Po vstupu Rumunska do EU se objevuje opačný trend, kdy se lidé především z Německa vystěhovávají na důchod, ale i kvůli levnějšímu živobytí do Rumunska. V Rumunsku je německá infrastruktura a německé kulturní instituce, pro Němce je zde integrace jednodušší.

Opačným směrem odešlo za posledních třicet let obrovské množství lidí. Rumunská diaspora se odhaduje na šest až osm milionů: v Itálii žije přes milion Rumunů, v Německu přes 900 tisíc, ve Španělsku 620 tisíc. Mezi sčítáními 2011 a 2021 klesl počet obyvatel země o 5,3 procenta. Na venkově je to vidět na každém kroku — poloprázdné vesnice, nové domy postavené z peněz vydělaných v Itálii, prarodiče vychovávající vnoučata.

Náboženství, svátky a tradice

Rumuni coby majoritní etnikum jsou pravoslavného vyznání, státní svátky tedy vycházejí z tohoto náboženství. Podle sčítání 2021 se k rumunskému pravoslaví hlásí 73,4 procenta obyvatel, k protestantským církvím 6,2 procenta (reformovaní, letniční, baptisté, adventisté a unitáři, převážně mezi Maďary), k římským katolíkům 3,9 procenta, k řeckokatolíkům 0,6 procenta a k islámu 0,3 procenta (Turci a Tataři v Dobrudži). Skoro 14 procent lidí náboženství neuvedlo.

Rumunská pravoslavná církev získala autokefalii v roce 1885 a patriarchát v roce 1925. Rumunsko nemá státní náboženství, ale stát platí duchovním mzdy — jen u pravoslavné církve jde o víc než 100 milionů eur ročně; ostatní uznané církve dostávají podporu podle počtu věřících.

Pro plánování cesty je zásadní tohle: Vánoce slaví Rumuni 25. prosince jako my, ale Velikonoce počítají podle juliánského kalendáře, takže obvykle vycházejí jinam než u nás.

Rok	Velikonoce u nás	Velikonoce v Rumunsku	Rozdíl
2026	5. dubna	12. dubna	týden
2027	28. března	2. května	pět týdnů
2028	16. dubna	16. dubna	shodují se

Kdo přijede o rumunských Velikonocích, zastihne zavřené úřady, banky a část obchodů — doprava a turistické služby ale jedou normálně. V roce 2027 na to pozor: o „našich” Velikonocích koncem března bude v Rumunsku úplně běžný provoz.

Oficiálních státních svátků je v Rumunsku sedmnáct dní:

• 1.–2. ledna – Nový rok
• 6. ledna – Zjevení Páně
• Velký pátek, Velikonoční neděle a pondělí (pravoslavné datum)
• 1. května – Svátek práce
• 1. června – Den dětí
• Letnice a následující pondělí
• 15. srpna – Nanebevzetí Panny Marie
• 30. listopadu – svatý Ondřej
• 1. prosince – Den velkého sjednocení, hlavní státní svátek
• 25.–26. prosince – Vánoce

Svátky, které nejsou oficiálními dny volna, ale slaví se: 7. ledna svatý Jan, 8. března MDŽ, 24. dubna svatý Jiří, 21. května svatí Konstantin a Helena, 6. prosince svatý Mikuláš.

V Rumunsku žije i mnoho katolíků, oslavují se také jejich svátky, ty již ale nejsou oficiální. Zaměstnavatelé většinou o katolických svátcích vycházejí svým zaměstnancům vstříc s volnými dny. Protože je Rumunsko etnicky velmi rozmanité a zachovaly se tu i starobylé rituály a víra v nadpřirozené bytosti, koná se zde mnoho různých oslav a festivalů, které jsou jen lokálního charakteru.

I jednotlivé národnosti mají vlastní svátky a dny, kdy předvádějí svou kulturu ostatním obyvatelům země. 11 nejzajímavějších festivalů najdete zde.

Rumunská kuchyně a víno

Jídlem, které mohu nazvat typicky rumunským, protože ho dostanete téměř všude, jsou sarmale – zelné nebo vinné závitky s mletým masem, a mititei (taky mici), válečky z mletého masa s česnekem a tymiánem, které se grilují a jedí s hořčicí a pivem.

Co se týče studené kuchyně, koupíte ve všech samoobsluhách lilkové a zeleninové pomazánky – zacusca. Alespoň tyto tři pochoutky byste měli v Rumunsku ochutnat a samozřejmě je zapít rumunským vínem.

Co dál stojí za ochutnání:

• Mămăligă – kukuřičná kaše, rumunská polenta. Ve verzi bulz se zapéká se sýrem a smetanou.
• Ciorbă – kysele zakyšená polévka, kterou zakyseluje kvašená otrubová voda zvaná borș. Ciorbă de burtă je dršťková se smetanou a česnekem, de perișoare s masovými knedlíčky, rădăuțeană kuřecí a jemnější.
• Papanași – smažené tvarohové koblihy se zakysanou smetanou a borůvkovými povidly. Absolutní must.
• Covrigi – pletené preclíky ze stánků, nejlevnější snídaně v zemi.
• Salată de vinete – salát z pečeného lilku. Salată de boeuf je rumunský vlašák.
• Cozonac – sladká bábovka s ořechy, mákem nebo rahatem, peče se na Vánoce a Velikonoce.
• Telemea – bílý sýr blízký fetě, na trzích v desítkách variant.

Nezapomeňte na bylinkové čaje a sirupy, koupíte je v každé samoobsluze. Budete se divit, z jak široké palety bylinek se tyto produkty vyrábějí – i z takových, z nichž by nás vůbec nenapadlo čaj si připravit.

Z alkoholu je základ țuică, švestkovice, a sedmihradská palincă, která se pálí dvakrát a je podstatně silnější. Sladké jsou vișinată (višňová) a afinată (borůvková), nealkoholická socată se dělá z kvašeného bezového květu.

Rumunské víno je jeden z nejlepších důvodů, proč sem jet. Hlavní oblasti jsou Dealu Mare, Cotnari, Murfatlar, Recaș, Drăgășani a Târnave.

Hledejte domácí odrůdy, které jinde neochutnáte: bílé Fetească Albă a Fetească Regală, aromatické Tămâioasă Românească a Busuioacă de Bohotin, červené Fetească Neagră a Băbească Neagră. Poměr ceny a kvality je proti Francii a Itálii výrazně příznivější.

Z piva narazíte na značky Ursus, Ciuc, Timișoreana a Silva.

Tip pro vegetariány a vegany: pravoslavní drží půst většinu roku — čtyři velké postní periody plus každou středu a pátek — a rumunská tradice ho vykládá jako dietu zcela bez živočišných produktů. Označení „de post” na jídelním lístku nebo na obalu proto znamená veganské. Najdete tak běžně veganské verze i tradičních jídel, a to i v obyčejné vesnické hospodě. Pro veg cestovatele je Rumunsko o třídu jednodušší než většina okolních zemí.

Jak se do Rumunska dostat

Rumunsko je země zhruba třikrát větší než ČR. Má okrouhlý tvar, ovšem nevýhodou je, že jeho hlavní město leží na okraji země – na tom vzdálenějším od ČR. Pokud tedy chcete do Rumunska, rozmyslete si, kam konkrétně. Do západní části se vyplatí jet po zemi, na jih a k moři letět.

Přímé lety z Prahy

Do Bukurešti (letiště Otopeni, OTP) se z Prahy létá zhruba desetkrát týdně a cesta trvá dvě hodiny. Linky provozují Wizz Air (4× týdně), TAROM (4× týdně), AnimaWings (3× týdně) a Smartwings.

Dál se z Prahy létá přímo do Jasů (IAS) — Wizz Air, třikrát týdně v letní sezoně a dvakrát v zimě — a sezonně do Temešváru (TSR), kam Wizz Air létá dvakrát týdně.

Do Kluže, Sibiu, Brašova ani Konstance z Prahy přímá linka nevede. Tam se létá s přestupem, nebo z některého okolního letiště.

Rozpisy linek se v posledních dvou letech mění nezvykle často — dopravci ruší i linky, které rozjeli před pár měsíci. Než si postavíte itinerář na konkrétním spoji, ověřte si jeho existenci ve vyhledávači letenek na svoje datum.

Odlety z okolních letišť

Tohle je u Rumunska mimořádně užitečné — ze zahraničních letišť se dostanete do měst, kam z Prahy přímo nic nelétá. Tabulka je seřazená podle vzdálenosti od českých hranic, protože právě podle toho se rozhodujete, kam ještě má smysl dojet.

Letiště	Od hranic ČR	Kam se dostanete přímo
Vídeň (VIE)	100 km	Bukurešť, Jasy, Sibiu (obojí 1–2× denně), Kluž
Katovice (KTW)	102 km	Brašov v letní sezoně
Krakov (KRK)	130 km	Bukurešť-Băneasa, 5× týdně
Norimberk (NUE)	134 km	Bukurešť, Kluž, Temešvár, Sibiu, Brašov
Mnichov (MUC)	167 km	Bukurešť (asi 3× denně), Kluž (19× týdně), Temešvár, Oradea
Berlín (BER)	236 km	Bukurešť (12× týdně), Kluž, Temešvár
Budapešť (BUD)	319 km	Bukurešť, Brašov, Târgu Mureș

Nejlepší tip pro Sedmihradsko je Norimberk: má nejširší nabídku rumunských měst ze všech letišť v dojezdu a jako jediné z nich létá přímo do Sibiu i Brašova. Pro Bukovinu a malované kláštery je nejsnazší doletět do Jasů — přímo z Prahy nebo z Vídně — a odtud pokračovat asi 150 kilometrů po zemi; do Suceavy se dá také přeletět vnitrostátní linkou z Bukurešti.

Vždycky hledejte s volbou „letiště v okolí” — u Rumunska to bývá rozdíl několika tisíc korun. Zároveň si spočítejte, jestli se vám cesta na letiště vůbec vyplatí: do Aradu nebo Temešváru je to z Prahy autem devět hodin, takže pro západní Rumunsko bývá jízda rovnou do cíle rychlejší než zajížďka na vzdálené letiště.

Autem

Pokud se chcete dostat na západ Rumunska, je nejlepší z ČR cestovat po zemi. Reálné doby jízdy z Prahy včetně přestávek:

Cíl	Vzdálenost	Reálně s pauzami
Arad	783 km	9–10 hodin
Temešvár	833 km	10–11 hodin
Oradea	835 km	10–11 hodin
Brašov	1 219 km	15–17 hodin
Bukurešť	1 342 km	17–18 hodin

Do Aradu a Temešváru se jede přes Brno, Bratislavu, jižní obchvat Budapešti, Szeged a hraniční přechod Nădlac II — celá trasa je dálniční. Na Oradeu se jede severněji přes Debrecín a přechod Borș.

Od 1. ledna 2025 je Rumunsko plným členem Schengenu, takže na maďarsko-rumunské hranici se nezastavuje — projedete jako mezi Českem a Rakouskem. Doklad totožnosti u sebe mít musíte, v pásmu do 30 kilometrů od hranice probíhají namátkové kontroly.

Časově nevýhodné je letět do Bukurešti a pak se vracet po zemi k maďarským hranicím.

Autobus a vlak

Autobusové spojení do Rumunska nabízí společnost FlixBus, která provozuje linku Praha–Bukurešť se zastávkami v několika rumunských městech (Arad, Deva, Sibiu, Brašov) a s přestupem nabízí spojení do několika dalších rumunských měst.

Přímý vlak z ČR do Rumunska nejezdí, ovšem s jedním přestupem v Budapešti se dostanete do několika rumunských měst. Vlakem je to pomalé, ale pokud sbíráte kilometry po Evropě, Rumunsko se dá slušně zapojit do itineráře s Interrail passem — a levněji, než by člověk čekal.

Rumuni navíc do železnice masivně investují a z Aradu až do Brašova dnes vede v podstatě nová trať a i mezinárodní spoje každý rok o něco zrychlí.

Doprava po Rumunsku

Vlakem

V Rumunsku existuje poměrně hustá železniční síť, která se podle kvality a rychlosti dělí na tři typy vlaků – osobáky Regio, rychlíky InterRegio a expresy InterCity. Národní dopravce je CFR Călători, jízdenky se dají koupit online na bilete.cfrcalatori.ro nebo v aplikaci. Vedle státního dopravce jezdí i soukromníci Astra Trans Carpatic, Softrans a Transferoviar, kteří mají často modernější vozy.

Na větší vzdálenosti je přeprava vlakem výhodná. Jízdenky do všech vlaků (včetně Regio) se prodávají s místenkou, na stání je možné cestovat pouze nejnižší kategorií.

Pokud vám pokladní na nádraží sdělí, že už je vlak obsazený a nemůže vám prodat jízdenku, zkuste se nejdříve zeptat u vedlejšího okénka, hlavně v případě osobních vlaků. Mně toto zatím vždy fungovalo.

Autobusem, taxíkem a přes aplikaci

V Rumunsku je autobusová doprava běžně rozšířená, a to jak příměstská, tak dálková. Na nádražích se jízdenky kupují u pokladny, mimo nádraží u řidiče nebo průvodčího. Na zastávkách bývají běžně vyvěšené jízdní řády.

Taxíky v Rumunsku fungují zhruba stejně jako v ČR. Je to nejdražší druh dopravy. Pokud ovšem nemáte k dispozici auto, taxík je leckdy jedinou možností, jak se dostat na zajímavá odlehlá místa.

Ve městech je jednodušší i bezpečnější používat Bolt nebo Uber — cenu vidíte předem a odpadá dohadování.

Letecky

Vzhledem k rozloze země a především umístění hlavního města je v Rumunsku rozšířená i vnitrostátní letecká doprava. Síť je ovšem hvězda s jediným uzlem v Bukurešti-Otopeni: létá se odtud do Kluže, Temešváru, Jasů, Oradey, Suceavy a Baia Mare. Provozovateli jsou TAROM, AnimaWings a HiSky.

Ceny se na hlavních trasách drží kolem 50 eur jednosměrně, let trvá 50 minut až hodinu a dvacet. Do Sibiu, Konstance, Krajovy ani Târgu Mureș vnitrostátní linka nevede — tam se jede autem nebo vlakem.

Bukurešť má ještě druhé letiště, Băneasa (BBU), ale to obsluhuje jen mezinárodní nízkonákladové linky. Na vnitrostátní let jeďte vždycky na Otopeni.

MHD ve městech

MHD dobře funguje ve všech rumunských městech. V Bukurešti je metro, jinak jsou běžné autobusy, trolejbusy i tramvaje. Jízdenky se většinou kupují v automatech nebo trafikách; jedna jízda vyjde kolem 3,5 lei, tedy zhruba 16 korun.

V každém městě je trochu jiný systém – existují lístky na jednu jízdu, několik jízd i na celý den. V některých městech je zavedený systém, že když jedete tam, musíte se také vrátit, takže nelze koupit jen jednu jízdenku, ale minimálně dvě. Je pak jedno, jestli na jízdenku jede jedna osoba dvakrát, nebo dvě jednou.

Autem po Rumunsku: dálnice, známka a palivo

Půjčování aut je v Rumunsku zcela běžné a působí tu všechny mezinárodní řetězce. Auto je zároveň jediný způsob, jak se dostat na většinu míst z tohoto průvodce — do Maramureše, na Transfăgărășan nebo k opevněným kostelům veřejná doprava prakticky nejede.

Stav dálnic

Rumunská dálniční síť má zhruba 1 400 kilometrů a roste rychle, pořád ale má dvě velké díry, které je potřeba znát dopředu:

• Souvislá dálnice mezi Bukureští a Brašovem neexistuje. Jede se dvouproudou silnicí DN1 přes Prahovské údolí a o víkendech tam bývají i mnohahodinové kolony (nejhůř u Comarnicu, Bușteni a Predealu). Objízdné trasy vedou po DN1A, DN73 a DN71.
• Dálnice A1 z Nădlacu do Bukurešti je hotová z 84 procent, ale chybí úsek Margina–Holdea, který se objíždí po DN68A, a karpatský přechod Sibiu–Pitești. Ze Sibiu do Bukurešti se proto jede po DN7 údolím Oltu — klasická silnice první třídy plná kamionů.

Hotová a pohodlná je naopak A2 z Bukurešti ke Konstanci (203 km) a obchvat Konstance. A3 z Kluže do Oradey není souvislá. Rychlostní limity: obec 50, běžná silnice 90, evropský tah 100, dálnice 130 km/h.

Mimo dálnice počítejte s tím, že po vozovce chodí dobytek, jezdí cyklisté a parkuje se přímo v jízdním pruhu.

Rovinieta, tedy dálniční známka

Tady pozor, protože rumunský systém funguje jinak než český. Rovinieta neplatí jen na dálnicích, ale i na rychlostních, evropských (E) a národních (DN) silnicích. Neplatí se jen uvnitř obcí a na župních a obecních silnicích. Kdo se chce dálnici vyhnout a jet po „obyčejné” silnici, známku stejně potřebuje.

Ceny pro kategorii A (osobní auta a motocykly do 3,5 tuny):

Platnost	Cena	Přibližně
1 den	3,50 €	85 Kč
10 dní	6,00 €	145 Kč
30 dní	9,50 €	229 Kč
60 dní	15,00 €	362 Kč
12 měsíců	50,00 €	1 208 Kč

Všimněte si, že sedmidenní ani devadesátidenní varianta neexistuje — na běžnou dovolenou se kupuje desetidenní nebo třicetidenní. Tarify jsou stanovené v eurech a platí se v lei podle denního kurzu.

Kupuje se nejlevněji na oficiálním erovinieta.ro, na benzinkách (Petrom, OMV, MOL, Rompetrol), na poštách a na přepážkách CNAIR přímo na hraničních přechodech.

Systém je plně elektronický, žádná nálepka — kontrolují to kamery podle SPZ. Weby soukromých distributorů fungují také, ale účtují si provizi navíc.

Za jízdu bez známky hrozí pokuta 500 až 1 000 lei, při zaplacení do patnácti dnů 250 lei.

Chystá se změna. Od 31. srpna 2026 vstupuje v účinnost nový systém zpoplatnění, který u osobních aut zavádí rozlišení sazby podle emisní normy EURO. Mýto podle ujetých kilometrů se osobních aut netýká, to platí pro vozidla nad 3,5 tuny. Konkrétní nový ceník v době psaní ještě nebyl vyhlášen — před cestou si ceny ověřte.

Zvlášť mimo známku se platí mostné: most Fetești–Cernavodă na dálnici ke Konstanci stojí 19 lei za každý přejezd, most Giurgiu–Ruse do Bulharska 15 lei a Calafat–Vidin 27 lei. Platí se esemeskou na 7577, online nebo na terminálech.

Palivo

V roce 2026 stojí palivo v Rumunsku podobně jako v Česku. V srpnu 2026 stál benzín 95 kolem 9,5 lei za litr (asi 44 Kč) a nafta 10,8 lei (asi 50 Kč). Nepočítejte tedy s tím, že cestu zlevníte tankováním na místě.

Půjčení auta

Ceny mají v Rumunsku mimořádně strmou sezonní křivku. V listopadu seženete malé auto od 13 eur na den, v srpnu za totéž zaplatíte 28 až 37 eur.

Kompakt nebo malé SUV vyjde mimo sezonu na 17–25 eur, v létě na 32–45 eur. Nejdražší je Brašov a Bukurešť v srpnu a na letišti je vždycky dráž než ve městě.

Na co si dát pozor:

• Kauce se blokuje na kreditní kartě na jméno řidiče. Revolut na kauci nestačí — zaplatíte jimi pronájem, ale blokaci neprovedete. Debetní karta u většiny půjčoven také neprojde.
• Standardní pojištění (CDW) má v Rumunsku spoluúčast 1 700 až 4 000 eur. Nulová spoluúčast stojí 15–100 eur denně. Rozdíl mezi „pojištění v ceně” a skutečně nulovou spoluúčastí je tady větší než kdekoli jinde v Evropě.
• Výjezd z Rumunska musí půjčovna schválit předem písemně. Není to formalita, kterou vyřídíte na hranici. Bulharsko a Maďarsko povolují všechny půjčovny, Srbsko jen některé, Moldavsko velké řetězce vůbec ne. Poplatek bývá 50–160 eur.
• Věk se tu neřeší tolik jako délka praxe. Minimum je 21 let a řidičák aspoň rok; kdo ho má kratší dobu, platí příplatek kolem 15 eur denně. Mezinárodní řidičský průkaz pro český řidičák potřeba není.
• Rovinieta bývá v ceně pronájmu, ale ověřte si to při převzetí.

Povinná výbava v Rumunsku je dva výstražné trojúhelníky, lékárnička a hasicí přístroj. Alkohol za volantem má nulovou toleranci. Zimní pneumatiky se vyžadují od 1. listopadu do 31. března.

Ceny v Rumunsku

Měnou je rumunský leu (RON), v množném čísle lei. Kurz se drží kolem 4,6 Kč za leu a 5,25 lei za euro. Obecně je cenová úroveň o 15 až 25 procent nižší než v ČR, u služeb víc než u zboží.

Kartou zaplatíte prakticky všude — v obchodech, restauracích, hotelech i u vstupenek. V ČR vydané karty tu fungují bez problémů a bezkontaktní platba je běžná i v malých obchodech. Bankomaty a směnárny najdete v každém rumunském městě.

Jestli nevíte, kolik peněz vzít s sebou, vezměte tolik, kolik byste si vzali na stejnou dovolenou v ČR — vyjdete s rezervou.

Položka	Cena v lei	Přibližně v Kč
Jídlo v levnější restauraci	50	235 Kč
Tříchodové menu pro dva, střední třída	207	975 Kč
Točené pivo 0,5 l	11	52 Kč
Cappuccino	13	63 Kč
Voda 1,5 l v obchodě	4	18 Kč
Chléb 500 g	6	26 Kč
Sýr, 1 kg	39	180 Kč
Láhev vína v obchodě	30	140 Kč
Jízdenka MHD	3,5	16 Kč
Benzín 95, litr	9,5	44 Kč

Orientačně na ubytování: lůžko v hostelu od 250 Kč, dvoulůžkový pokoj v hotelu střední třídy od 900 Kč, penzion na venkově bývá levnější. Denní rozpočet vychází zhruba na 800–1 000 Kč pro batůžkáře a 1 800–2 500 Kč pro pár cestující středně komfortně.

Porovnat ceny můžete na Numbeo.com.

V turistických oblastech se běžně dá platit i eurem — u památek, v hotelech a penzionech i v restauracích. Kurz, který si podnik sám nastaví, ale bývá horší než v bance, takže na delší pobyt se vyplatí mít lei. Hotovost v lei potřebujete hlavně na venkově a na trzích: u stánků se sýry, medem nebo zeleninou kartou ani eurem nepochodíte.

Euro jako oficiální měnu Rumunsko zatím nepřijalo a termín se opakovaně odsouvá — aktuální cíl je kolem roku 2029 a i ten je považovaný za nejistý.

Kdy do Rumunska vyrazit

Záleží na tom, co v Rumunsku chcete dělat.

Aktivita	Nejlepší období
Moře a koupání	polovina června – začátek září (mimo sezonu je většina služeb zavřená)
Vysokohorská turistika	polovina července – polovina září
Nižší hory a treky	květen – říjen
Transfăgărășan a Transalpina	červenec – polovina října
Města, památky, kláštery	duben – červen a září – říjen (nejlepší poměr počasí a davů)
Delta Dunaje, ptáci	duben – červen
Lyžování	prosinec – březen

V létě je v Rumunsku tepleji než u nás a v zimě chladněji, především ve vnitrozemí. Bukurešť a jižní nížiny mají v červenci a srpnu běžně přes 35 °C, kdežto na hřebeni Făgărașe může i v srpnu sněžit. Pobřeží je nejsušší část země — Sulina má jen 240 mm srážek ročně, zatímco hory přes 1 000 mm.

Za pěší turistikou v horách jeďte od května do října a za památkami, kulturou a poznáním historických měst můžete vyrazit prakticky kdykoliv.

Kdo chce lyžovat, míří do Poiany Brașov (největší středisko), Sinaii, Predealu, Straji nebo Vatry Dornei. Rumunská střediska jsou proti Alpám menší, ale výrazně levnější.

Vstup, doklady a pojištění

Rumunsko je členským státem EU, proto ke vstupu na jeho území stačí občanský průkaz. Pro pobyty do 90 dní neplatí žádné omezení, pak je nutná registrace na cizinecké policii.

Od 31. března 2024 je Rumunsko členem Schengenu pro vzdušné a námořní hranice a od 1. ledna 2025 i pro pozemní.

Na hranicích se tedy neprochází pasovou kontrolou — což je změna oproti všem starším průvodcům. Doklad ale u sebe mějte, namátkové kontroly ve vnitrozemí i v pásmu do 30 km od hranice se dějí.

Evropský průkaz zdravotního pojištění vám v Rumunsku zajistí nutnou a neodkladnou péči ve státních zařízeních za stejných podmínek jako místním.

To v praxi nestačí: rumunské státní nemocnice mají kolísavou úroveň, soukromé kliniky chtějí platit na místě a repatriaci ani zásah horské služby veřejné pojištění nekryje. Pokud plánujete hory nebo jedete autem, komerční cestovní pojištění na krátký pobyt se vyplatí pořídit.

Aktuální podmínky najdete na stránkách rumunského velvyslanectví v Praze.

Bezpečnost, medvědi a zdraví

Je Rumunsko bezpečné?

Ano. Od 80. a 90. let 20. století, kdy u nás mělo Rumunsko pověst nejnebezpečnější země Evropy, udělalo velký pokrok. Dnes je bezpečnost v Rumunsku srovnatelná s ČR. Bát se nemusejí ani samotné ženy-cestovatelky. Dávejte si pozor především na kapsáře na místech s hojným výskytem lidí nebo tam, kde pobíhají žebráci.

K teroristickému útoku tu nedošlo a nedochází zde ani k etnickým či náboženským nepokojům.

Stále se ale může stát, že vás někdo z vašeho okolí bude od cesty do Rumunska zrazovat a jako důvod bude udávat špatnou bezpečnostní a ekonomickou situaci. Zeptejte se ho, kdy tam byl naposledy. Pokud před více než patnácti lety, tak jeho posouzení situace již vůbec není objektivní.

Na co si opravdu dát pozor: kapsáři v bukurešťském metru a na tržnicích, neoznačené taxíky u letiště a nádraží (používejte Bolt nebo oficiální stanoviště) a bankomaty mimo pobočky bank, které nabízejí nevýhodný „převod v domácí měně” — vždycky odmítněte a nechte účtovat v lei.

Medvědi

Tohle je jediné reálné riziko, které v Rumunsku nemá obdobu u nás. V rumunských Karpatech žije 5 000 až 6 000 medvědů hnědých — je to zdaleka největší populace v Evropě mimo Rusko. Pro srovnání: v Bulharsku jich je kolem tisícovky a na Slovensku šest až osm set.

Pravidla, která se vyplatí dodržet:

• V horách se hlaste hlukem — mluvte, zpívejte. Většina střetů vzniká z překvapení.
• Jídlo nikdy nenechávejte ve stanu ani v jeho okolí, u chat používejte určená místa.
• Nikdy medvěda nekrmte a nezastavujte kvůli němu na silnici. Právě přikrmování z aut na Transfăgărășanu vytvořilo z medvědů problém — zvykli si na lidi a přestali se jich bát.
• Nefoťte se s ním a nepřibližujte se, obzvlášť když má mláďata.
• Některé lokality, například hrad Poenari, se kvůli medvědům dočasně zavírají. Respektujte to.

Při turistice v horách můžete na salaších narazit na hlídací psy. Nejsou to žádní gaučoví povaleči, ale skuteční hlídači, kteří bývají v ochraně svých stád důslední. Pokud budou psi štěkat a nebudou vás chtít nechat projít, je poměrně účinným trikem naznačit, že se ohýbáte pro kámen, který po nich naoko chcete hodit. Tohle bývá dost účinné. Pokud to není nutné, kameny po psech neházejte a neubližujte jim.

V horách žijí kromě medvědů také vlci a rysi, ovšem pravděpodobnost, že se s nimi v terénu setkáte, je velmi malá.

Zdraví a hygiena

Očkování není povinné žádné a nevyskytuje se tu ani žádná zákeřná choroba. Budete-li dodržovat základní hygienická pravidla, nemělo by vás nic závažného překvapit.

Ve městech a v horských oblastech je kohoutková voda pitná, v nížině se pro jistotu zeptejte. V restauracích a hotelech se pije voda z kohoutku bez problémů.

Před turistikou v horách zvažte očkování proti vzteklině a klíšťové encefalitidě — klíšťata jsou v rumunských lesích běžná. Dejte pozor na úpal, úžeh a na dotěrný hmyz, v Deltě Dunaje na komáry. Ve městech jsou lékárny stejného standardu a stejně vybavené léky jako v ČR.

Itineráře: 5, 7 a 10 dní v Rumunsku

Rumunsko je velké a nejčastější chyba je snažit se objet ho celé. Tady jsou tři trasy, které dávají smysl.

Pět dní: Sedmihradsko z Brašova

Nejlepší volba pro první cestu, dá se zvládnout i bez auta.

• 1. den — přílet do Brašova (z Norimberku, Budapešti nebo Katovic), Radniční náměstí, Černý kostel, lanovka na Tâmpu
• 2. den — hrad Bran, pevnost Râșnov, opevněný kostel Prejmer
• 3. den — přejezd do Sighișoary, citadela a Hodinová věž
• 4. den — Sibiu: obě náměstí, Most lhářů, skanzen ASTRA
• 5. den — Alba Iulia a citadela, návrat

Sedm dní: velká smyčka s Transfăgărășanem

Vyžaduje auto a termín od července do poloviny října.

• 1.–2. den — Brašov a okolí
• 3. den — Sinaia, zámek Peleș, lanovka do Bucegi za Sfingou a Babele
• 4. den — Transfăgărășan: jezero Bâlea, přehrada Vidraru, hrad Poenari
• 5. den — Sibiu
• 6. den — hrad Corvinů v Hunedoaře, Salina Turda
• 7. den — Kluž a odlet

Deset dní: sever a Bukovina

Pro ty, kdo chtějí to nejzajímavější a nevadí jim najeté kilometry.

• 1.–3. den — Brašov, Bran, Sighișoara
• 4. den — Transfăgărășan, Sibiu
• 5. den — Salina Turda, Kluž
• 6.–7. den — Maramureș: dřevěné kostely, Veselý hřbitov v Săpânțě, Mocănița
• 8.–9. den — Bukovina: malované kláštery Voroneț, Moldovița, Sucevița, Humor
• 10. den — přejezd do Jasů a odlet, nebo vnitrostátní linka ze Suceavy do Bukurešti

Kdo má rád moře, nahradí posledních pět dní přesunem do Konstance a Delty Dunaje — z Bukurešti je to po dálnici A2 slabé dvě hodiny.

Kde se v Rumunsku ubytovat

Ubytování je v Rumunsku levné a nabídka za posledních deset let výrazně vzrostla. Ve městech najdete standardní hotely i hostely, na venkově funguje síť penzionů zvaných pensiune, které často znamenají domácí kuchyni a vlastní pálenku. V českých vesnicích v Banátu se spí přímo u místních.

Dvě věci, které se vyplatí vědět. Za prvé, v Brašově, Sinaii a na pobřeží se v hlavní sezoně rezervuje s předstihem a ceny skáčou i na dvojnásobek. Za druhé, v Kluži během festivalů Untold a Electric Castle prakticky nic neseženete.

Prohlédněte si nabídku ubytování po celém Rumunsku

Často kladené otázky

Kde najdu víc informací

Romania — stránky rumunského úřadu pro cestovní ruch.

Prázdniny u krajanů — české vesnice v Rumunsku.

Rumunské hory — informace o rumunských horách a turistice v nich.

Auswandern Info — informace pro zájemce o vystěhování do Rumunska.

Rumunské a bulharské hory — z tištěných průvodců je pro zájemce o vysokohorskou turistiku stále aktuální průvodce z nakladatelství Olympia.

Dejte přednost průvodcům českým nebo přímo rumunským před renomovanými západními edicemi – ty jsou psané dost tendenčně. Zastávají filozofii, že „co je socialistické, je ošklivé a nezajímavé”. Stačí začíst se do průvodce nejen Rumunskem, ale i dalšími zeměmi jihovýchodní a východní Evropy, a nelze si této filozofie nevšimnout. Z hlediska praktických informací jsou tyto průvodce dobré, ale co se týče popisu památek, především těch z doby socialismu, tak se mi osvědčilo, že pokud průvodce uváděl, že něco nestojí za zhlédnutí, vždy to naopak bylo něčím zajímavé.

Ještě pár drobností, které se hodí vědět:

• Elektrické zásuvky jsou stejné jako v ČR.
• Domluvíte se rumunsky, anglicky a v oblastech s maďarským a německým osídlením také těmito jazyky. Při hranici s Maďarskem i slovensky. Rumunsko je v žebříčku znalosti angličtiny jedenácté na světě.
• Výslovnost rumunštiny – ș se čte jako š a ț jako c. Drákula byl Vlad Țepeș, tedy „cepeš”.
• Veškeré turistické zajímavosti jsou na hlavních silnicích označené hnědou cedulkou s bílým nápisem a případně černým obrázkem. Projíždíte-li zemí autem, díky těmto cedulkám o žádnou zajímavost cestou nepřijdete.
• V každém větším městě je dnes turistická informační kancelář s mapkami a dalšími materiály zdarma.
• V městských parcích bývají stoly se šachovnicemi a v některých i altánky, kde obsluha půjčuje noviny, časopisy a společenské hry.
• V Rumunsku působí obchodní řetězce Kaufland, Penny, Lidl, Billa a další rumunské. Jejich síť je poměrně hustá, tahat do Rumunska jídlo je proto zcela zbytečné.
• Spropitné se dává kolem 10 procent, v levnějších podnicích se zaokrouhluje nahoru.
• Roaming v EU platí, mobilní signál je i v horách překvapivě dobrý.

Kdo chce Rumunsko spojit s dalšími zeměmi, má to snadné: přes Dunaj se dostane do Bulharska, cestou tam nebo zpátky se dá zastavit v Maďarsku a hlavně v Budapešti, která je přirozeným přestupním uzlem. Milovníci hor ocení, že rumunské Karpaty se dají v jedné cestě spojit s Černou Horou nebo Albánií.

Veronika Škvárová

Pracuje jako učitelka a překladatelka německého a ruského jazyka. Proto podniká časté soukromé cesty do Německa a postsovětských zemí, učarovaly jí i Rumunsko a Polsko. Nestačí totiž jen ovládat jazyk, je potřeba o zemi také něco vědět. Pár tipů na výlety v sousedních zemích najdete v její knize 77 výletů s dětmi přes hranice a za českou historií vykročíte v knížce 77 výletů po stopách Starých pověstí českých. Je autorkou prvního českého průvodce poutní cestou do Santiaga de Compostela. Nedávno vyšla její e-kniha tematických vycházek po Praze. Napsat jí můžete na e-mail skvarova@volny.cz.

Redakce Travel Bible průvodce naposledy prošla a ověřila v srpnu 2026 — ceny, dopravní spojení, podmínky vstupu a stav silnic odpovídají tomuto datu.