Cieszyn a Český Těšín: co vidět ve městě rozděleném hranicí

Z náměstí v Českém Těšíně dojdete na náměstí v Cieszyně za čtvrt hodiny pěšky. Cestou překročíte řeku, státní hranici a přejdete do jiné měny – a jediné, co vám to připomene, je cedule s modrou hvězdičkovou vlajkou uprostřed mostu. Do roku 1920 to bylo jedno město. Pak o něm rozhodla konference velmocí po 1. světové válce a řeka Olše se stala hranicí.

Polská strana si nechala všechno historické – zámecký vrch, románskou rotundu z 11. století, náměstí s podloubím, pivovar. Česká strana dostala nádraží, uhlí a prázdné pole, na kterém musela za pár let postavit celé nové město. Tenhle rozdíl je na obou březích vidět dodnes.

Proč jet zrovna do Cieszyna a Českého Těšína

Rozdělené město je v Evropě vzácnost. Většina hraničních dvojměst vznikla tak, že dvě sousední obce srostly – tady je to naopak. Jedno historické město někdo rozřízl uprostřed a obě půlky pak osmdesát sedm let žily každá zvlášť, se závorou a celníky mezi sebou. Od roku 2007 je hranice zase jen čára na mapě.

Za jedno odpoledne vystřídáte dvě země, dvě měny, dvě kuchyně a dvě architektonické epochy. Dopoledne gotická věž a barokní kostel, odpoledne meziválečný funkcionalismus. Ráno káva ve zlotých, večer pivo v korunách.

• Na jeden den – obě centra se dají obejít pěšky, auto můžete nechat stát celý den na jednom místě.
• Levně – vstupné do největší atrakce, tedy na Zámecký vrch, stojí 14 zł, tedy kolem osmdesáti korun. Většina toho nejlepšího je venku a zdarma.
• Bez plánování – nic se tu nerezervuje dopředu kromě prohlídky pivovaru, hranice se přechází bez kontrol a domluvíte se česky.
• I v zimě – dvě muzea, divadlo, kino a pivovar udrží program i v listopadu, kdy jinde v podhůří není co dělat.

Co tady naopak nehledejte: velkoměstský ruch. Cieszyn má kolem 33 500 obyvatel, Český Těšín necelých 23 000. V neděli večer je v obou centrech ticho a nabídka restaurací odpovídá okresnímu městu, ne Krakovu.

Jedno město, dvě země: jak vznikla hranice uprostřed

Uspořádání Cieszyna/Těšína je přímým důsledkem rozhodnutí z léta 1920 – a následně vstupu Česka i Polska do EU a Schengenského prostoru.

Pojďme ale o kus dál do historie.

Tři bratři, kteří se potkali u studánky

Podle pověsti se roku 810 u zdejšího pramene po dlouhém odloučení setkali tři bratři – Bolko, Leszko a Cieszko. Z radosti nad shledáním („cieszyć się” znamená polsky radovat se) tu prý založili hrad a dali mu jméno. Historikové jsou méně romantičtí a odvozují název od slovanského osobního jména Ciecha. Legenda vznikla nejspíš až na počátku 19. století, ale nápis na Studni tří bratří ji stále uvádí ve třech jazycích.

Doložená historie začíná 23. dubna 1155, kdy papež Hadrián IV. vydal ochrannou bulu pro vratislavského biskupa a mezi hradními centry v ní zmínil i „Tessin”. Samostatné Těšínské knížectví vzniklo roku 1290 rozdělením opolsko-ratibořského dědictví a jeho prvním knížetem byl Měšek.

Roku 1327 složil kníže Kazimír I. hold Janu Lucemburskému a Těšínsko se tak stalo lénem České koruny – právě tenhle krok vysvětluje, proč tu o šest set let později došlo ke sporu mezi oběma zeměmi.

Sedmidenní válka a rozhodnutí ve Spa

V říjnu 1918 si Těšínsko nárokovaly obě nově vzniklé republiky naráz. Šlo o hodně: v okolí ležel ostravsko-karvinský uhelný revír a vedla tudy Košicko-bohumínská dráha, do Těšína dovedená už roku 1869. Polsko na leden 1919 vypsalo parlamentní volby a chtělo je uspořádat i tady.

Československá armáda pod velením podplukovníka Josefa Šnejdárka zaútočila 23. ledna 1919. Za týden obsadila Bohumín, Karvinou, Třinec i samotný Těšín, který se 27. ledna vzdal bez boje. Boje skončily 30. ledna na nátlak dohodových mocností. Do dějin se to zapsalo jako sedmidenní válka a je to jediný ozbrojený konflikt mezi Československem a Polskem.

Slíbený plebiscit se nikdy nekonal. O hranici nakonec rozhodla velvyslanecká konference v belgickém Spa dne 28. července 1920. Československu připadlo 1 270 km² s 295 191 obyvateli, Polsku 1 012 km² se 139 630 obyvateli. Hranicí se stala řeka Olše (Olza) – a protože v Těšíně protéká přímo pod zámeckým vrchem, rozpůlila město.

Rozdělení bylo asymetrické a je to na obou březích vidět dodnes. Polsko si nechalo historické jádro: hrad, rynek, kostely, pivovar. Přišlo ale o nádraží, které zůstalo na levém břehu. Československo dostalo nádraží, uhlí a dráhu – ale skoro žádné město.

Na levém břehu tehdy stálo předměstí s osmi tisíci obyvateli na necelých třech kilometrech čtverečních. Během pár let tak Češi museli vybudovat centrum “svého” města od nuly.

Zaolzí, rok 1938 a smíření až v padesátých letech

Na československé straně zůstala početná polská menšina a pro území za řekou se vžil polský název Zaolzie, česky Zaolzí. Podle sčítání z roku 1930 se tu 56 % obyvatel hlásilo k češtině a 35 % k polštině, přičemž polské prameny historicky uváděly čísla jiná. Právě tenhle spor o to, komu Zaolzí vlastně patří, otrávil česko-polské vztahy na celou první republiku.

Po Mnichovu si Polsko řeklo o svůj díl. 1. října 1938 předložilo Československu ultimátum a v následujících dnech obsadilo pás od Bohumína po Hrčavu – zhruba osm set kilometrů čtverečních. Polština se stala jediným úředním jazykem a do vnitrozemí odešlo kolem třiceti tisíc Čechů. Vydrželo to necelý rok: 1. září 1939 napadlo Německo Polsko a celé Těšínsko připadlo Německé říši. Československu se území vrátilo až v roce 1945.

Formální tečku udělala až smlouva o konečném vytyčení státních hranic z června 1958, kterou se Polsko nároků na Zaolzí vzdalo. Dnes žije v regionu zhruba devatenáct tisíc Poláků, v Českém Těšíně sídlí Kongres Poláků v České republice i Polský kulturně-osvětový svaz a na cedulích v ulicích jsou názvy dvojjazyčně.

Závora, Schengen a transparenty přes řeku

Za komunismu byla hranice uprostřed města reálná bariéra. Do pohraničního pásma směli jen ti, kdo měli propustku nebo povolení k pobytu vyznačené v občanském průkazu, a na mostě se stálo ve frontě.

Hraniční přechod Český Těšín – Cieszyn fungoval až do 21. prosince 2007, kdy Polsko i Česko vstoupily do schengenského prostoru a závory zmizely. Po osmdesáti sedmi letech se dalo město zase projít celé.

Jak moc na tom lidem záleží, se ukázalo na jaře 2020. Hranice se 20. března zavřela kvůli covidu a zůstala zavřená tři měsíce. Na polské straně se objevil osmimetrový transparent „Tęsknię za Tobą, Czechu” – stýská se mi po tobě, Čechu. Česká strana odpověděla „Stýská se mi taky, Poláku”. 15. června 2020 se na Mostě Družby sešly asi dvě stovky lidí k tichému protestu.

Co vidět v Cieszyně na polské straně

Tady stojí většina toho, kvůli čemu se do Těšína jezdí. Historické jádro je kompaktní: ze Zámeckého vrchu na Rynek je to pár minut z kopce po ulici Głęboka a po cestě minete většinu hlavních zastávek.

Na polskou stranu počítejte pohodový půlden, s muzeem a prohlídkou pivovaru klidně i celý den.

Zámecký vrch a rotunda z dvacetizlotové bankovky

Rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava je nejstarší stavba ve městě a jedna z nejstarších v Polsku vůbec. Postavili ji v první polovině 11. století jako hradní kapli a je to jediná polská románská rotunda dochovaná i s klenbou hlavní lodi. Uvnitř není skoro nic – a právě to dělá dojem: holý kámen a světlo z úzkých oken.

Většina Poláků ji zná, aniž by o tom věděla. Její silueta je totiž vyobrazená na rubu bankovky 20 zlotých, té s Boleslavem Chrabrým. Vezměte si jednu s sebou a porovnejte – je to nejlevnější suvenýr z celého výletu.

Kousek nad rotundou stojí téměř 29 metrů vysoká Piastovská věž, zbytek hradu ze 14. století. Nahoru vede 120 schodů a odměnou je pohled na obě náměstí, řeku mezi nimi, a Slezské Beskydy na obzoru. Z jednoho místa vidíte dvě země.

• Vstupné (rotunda i věž dohromady): 14 zł plné, 10 zł zlevněné, 40 zł rodinné. Samotná rotunda bez věže stojí 10 zł.
• Otevřeno denně, hodiny podle měsíce: červen až srpen 10:00–19:00, květen a září 10:00–18:00, březen, duben a říjen 10:00–17:00, zbytek roku 10:00–16:00.
• Pokladna je v Piastovské věži, ne u rotundy.

Zamek Cieszyn – klasicistní lovecký zámeček Habsburků z let 1838–1840 u paty kopce – pořádá výstavy zdarma. Dnes v něm sídlí designové centrum a hudební škola.

Samotný park kolem věže je volně přístupný a je to nejhezčí místo ve městě na posezení.

Rynek, radnice a Studna tří bratří

Rynek je pravoúhlé náměstí obestavěné barokními a klasicistními měšťanskými domy s podloubím. Dominantu tvoří klasicistní radnice z let 1818–1823, postavená po velkém požáru města v roce 1798.

Hodinová věž, podle které město poznáte na fotkách, je mladší – přistavěli ji až v roce 1836.

O dvě ulice dál, na ulici Trzech Braci, stojí Studna tří bratří – krytá kašna s litinovým altánkem, který v 19. století odlili v třineckých hutích. Je to místo, kde se podle legendy začala psát historie města. Přístupná je volně a zdarma.

Ulice Głęboka: hlavní tepna města

Głęboka spojuje Zámecký vrch s náměstím a je to nejživější ulice ve městě. Dlážděná, strmá, lemovaná historickými domy s podloubím, kterému se tu říká „lauby”.

Dnes tam jsou obchody, knihkupectví, galerie a kavárny; historicky to byla nejdůležitější obchodní ulice Těšínska, ve které židovští obchodníci vlastnili zhruba třetinu budov.

Kostel Ježíšův: pojme tři a půl tisíce lidí

Kościół Jezusowy je stavba, kterou byste s jejími rozměry v třiatřicetitisícovém městě nečekali. Pojme kolem 3 500 sedících a je to největší evangelický kostel ve střední a východní Evropě.

Postavili ho v letech 1709–1722 podle projektu opavského architekta Johanna Georga Hausrückera, věž vysokou 75 metrů přistavěli až v roce 1750.

Za jeho existencí stojí zásah zvenčí. Slezským evangelíkům byly kostely po protireformaci zabaveny a stavět nové nesměli, dokud roku 1707 švédský král Karel XII. nedonutil císaře Josefa I. vrátit jim téměř 120 kostelů a povolit stavbu nových. Cieszyn byl jedním z mála míst, kde se toho využilo naplno.

Věž bývá v létě přístupná za poplatek a je z ní vidět na obě strany hranice. Otevírací dobu i cenu si ale ověřte na místě – mění se podle sezony a bohoslužeb.

Kostel svaté Máří Magdalény

Nejstarší katolický kostel ve městě vznikl kolem roku 1263 jako klášterní kostel dominikánů; fundátorkou byla kněžna Eufemie. Prošel gotickou přestavbou, mezi lety 1544 a 1611 patřil evangelíkům, farním kostelem se stal roku 1784.

Uvnitř je barokní: oltáře a kazatelnu vyřezal opavský sochař Jan Józef Schubert, hlavní oltář z roku 1795 je dílem brněnského Andrease Kaspara Schweigla.

Muzeum Śląska Cieszyńskiego

Muzeum založil roku 1802 kněz Leopold Jan Szersznik a je to druhé nejstarší veřejné muzeum v Polsku a jedno z nejstarších ve střední Evropě. Sbírka má přes 70 000 předmětů a stálá expozice „Na křižovatce dějin a kultur” vypráví přesně to, co je na Těšínsku zajímavé – jak se tu potkávaly polské, české, německé a židovské osudy.

• Vstupné: stálá expozice 30 zł plné, 20 zł zlevněné, 60 zł rodinné. Dočasné výstavy se platí zvlášť.
• Stálá expozice se dá projít jen s průvodcem a vstupy jsou v pevných časech – většinou v celou hodinu od 10:00 do 14:00, ve středu odpoledne, v neděli jen ve 10:00, 12:00 a 14:00. Přijďte s rezervou.
• V pondělí zavřeno.
• Průvodce v cizím jazyce stojí 80 zł navíc – česky se ale s průvodcem domluvíte i tak.

Cieszyńska Wenecja

Podél ulice Przykopa teče umělý kanál Młynówka, založený už v 16. století, aby poháněl mlýny a napájel hradní příkop. Domky z 18. a 19. století nad ním mají vlastní můstky – odtud přezdívka Těšínské Benátky.

Bydleli tu řemeslníci, kteří potřebovali stálý přístup k vodě: koželuzi, tkalci, valcháři. Je to malá čtvrť, projdete ji za deset minut, a je volně přístupná zdarma.

Arcyksiążęcy Browar Zamkowy: 180 let nepřetržitého vaření

Pivovar pod zámeckým vrchem nechal v roce 1846 postavit arcivévoda Karel Ludvík Habsburský a od té doby se v něm vaří bez přerušení – v roce 2026 tedy slaví 180 let. Provoz je zapuštěný do svahu: čtyřkřídlá budova stojí na základech severního hradního opevnění a pod ní jsou ležácké sklepy vytesané do skály.

Prohlídka trvá 75 až 90 minut a vede kaskádovitě shora dolů – od sladovny přes várnu se sto let starým kotlem až do skalních sklepů a ledového tunelu. Je to fyzicky náročnější trasa se spoustou schodů.

• Termíny: sobota, neděle a svátky ve 12:00 a 14:00, hlavně v sezoně od dubna do konce srpna. Skupiny mimo tyhle termíny po domluvě.
• Cena: 50 zł s degustací jednoho piva (0,3 l), 70 zł s degustací pěti vzorků.
• Rezervace e-mailem nebo telefonicky. Jednotlivci si lístek koupí i na místě, skupiny musí předem.
• Pozor na zažitou informaci: pivo Brackie se tu dnes už nevaří. Značka po prodeji pivovaru v roce 2020 zůstala Grupě Żywiec, zdejší provoz vaří pod vlastním jménem Cieszyn.

Kam ještě zajít, když máte čas

• Teatr im. Adama Mickiewicza z roku 1910, dílo vídeňské dvojice Fellner a Helmer, kteří postavili divadla po celé monarchii. Má vzácnou stálou otočnou scénu.
• Muzeum Drukarstwa – malé muzeum tiskařství založené roku 1996, prohlídka jen s průvodcem, ve všední dny a v létě i o víkendech. Součástí bývají typografické dílny, na kterých si vlastnoručně něco vytisknete.

Najděte si ubytování v Cieszyně

Co vidět v Českém Těšíně na české straně

Česká strana nemá hrad ani rynek s podloubím. Má ale něco, co jinde nenajdete: jde o kompletní meziválečné město postavené na zelené louce. Když v roce 1920 zůstalo předměstí bez centra, muselo během patnácti let postavit náměstí, radnici, úřady, banky i kavárnu. Výsledkem je funkcionalismus a novorenesance vedle sebe na ploše, kterou projdete za dvě hodiny.

Náměstí ČSA a radnice

Náměstí ČSA začalo vznikat roku 1923 jako náhrada za rynek, který zůstal za řekou. Dominuje mu novorenesanční radnice: architektonickou soutěž vypsalo město v roce 1924, vyhrál ji návrh Viléma Richtera z Moravské Ostravy a stavba proběhla během jediného roku 1928. Budova je 54 metrů dlouhá a její obloukový štít s hodinami se stal předlohou městského loga.

Kavárna a čítárna Avion: dům, který vyletěl do vzduchu

Na rohu Hlavní třídy a Masarykových sadů, přímo u mostu, stojí bílá funkcionalistická kavárna se zaobleným průčelím. Původní Avion tu nechala v roce 1932 postavit židovská hoteliérka Rosalie Wiesnerová podle návrhu architekta Michala Maximiliána Scheera. Otevřela o rok později a stala se nejlepší adresou ve městě – vlastní orchestr, taneční parket, a díky poloze přímo na hranici i oblíbené místo pašeráků.

Konec přišel 1. září 1939. Ustupující polská armáda vyhodila do povětří most přes Olši a výbuch vzal s sebou i kavárnu. Sedmdesát let bylo místo prázdné. Nová stavba ve stejném duchu vyrostla v roce 2010 a jmenuje se Čítárna a kavárna Avion. Protože na název Kavárna Avion měl ochrannou známku někdo jiný, dostala při otevření i druhé jméno Noiva – Avion přečtený zprava doleva, jak se čte jidiš. Používají se dodnes oba.

Dnes ji provozuje Městská knihovna Český Těšín jako čítárnu, kavárnu a výstavní prostor a obsluhují v ní studenti. Otevřeno má v pracovní dny 9:00–18:00 a v sobotu 9:00–14:00. Během kulturních akcí bývá zavřená, takže se před cestou podívejte na program.

Muzeum Těšínska

Hlavní expozice regionálního muzea sídlí v historické budově na Hlavní třídě a je to nejlepší způsob, jak celý ten spletitý příběh pochopit v jednom kuse. Expozice se rozkládá na pěti podlažích, má přes 1 200 exponátů a vede od pravěku po nedávnou minulost. Počítejte s dvěma hodinami.

• Vstupné: dospělí 120 Kč, děti 6–15 let, studenti do 26 let a senioři 60 Kč, rodinné 240 Kč. Jen proměnná výstava vyjde na 40 Kč.
• Otevřeno: září až červen út–pá 8:00–16:00 a so–ne 9:00–17:00, v červenci a srpnu út–ne 9:00–17:00. V pondělí zavřeno.
• Budova je bezbariérová a půjčuje se v ní vozík.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Červená novogotická trojlodní stavba v Masarykových sadech je starší než hranice – postavili ji v letech 1892–1894 podle návrhu Ludwiga Satzkého. Jezuité, kteří v Těšíně působili od roku 1670, ji stavěli proto, že jim město nevrátilo jejich původní sídlo v centru. Ironie je, že právě tím skončili na té straně řeky, která se za necelých třicet let stala českou.

Původně měl mít kostel dvě symetrické věže. Při stavbě však došly peníze a východní věž nikdy nedostavěli.

Nádraží: nejhezčí budova ve městě

Novorenesanční výpravní budova z roku 1889 od architekta Antona Dachlera patří k nejhezčím nádražím v Česku a od roku 2006 je kulturní památkou.

Vystoupili tu císař František Josef I. (v letech 1890 a 1906) i bulharský car Ferdinand I.

Těšínské divadlo

V budově z roku 1961 na Ostravské ulici funguje instituce, která v Česku nemá obdobu. Vedle české scény tu od roku 1951 hraje Scena Polska – jediný profesionální polský divadelní soubor mimo území Polska. Pod stejnou střechou je ještě loutková scéna Bajka.

Můžete si tu koupit lístek na představení v jazyce, kterému rozumíte jen napůl, a je to ta nejautentičtější zkušenost s tím, jak dvojjazyčné město funguje. Divadlo hraje celoročně.

Park Adama Sikory a sportovní lávka

Adam Sikora, člen představenstva těšínské spořitelny, koupil v květnu 1909 pozemek na levém břehu za celoživotní úspory 15 000 rakouských korun a věnoval ho na park a cvičiště. Slouží dodnes a chodí do něj lidé z obou stran.

Odsud vede přes Olši Sportmost – ocelová oblouková lávka pro pěší a cyklisty z roku 2012, dlouhá přes devadesát metrů. Není to nejkratší cesta mezi centry, ale je to nejhezčí přechod hranice ve městě a navazuje na cyklostezky v parcích na obou březích.

Stopy židovské komunity

Židovská obec si v letech 1932–1933 přestavěla dům na synagogu. Fungovala sotva šest let – na podzim 1939 ji nacisté vypálili a trosky město odklidilo kolem roku 1960.

Zůstal židovský hřbitov, založený roku 1926 jako vyčleněná část městského hřbitova (do té doby se pohřbívalo za řekou, což po rozdělení přestalo být praktické). Soubor hřbitovních staveb navrhl v roce 1928 místní architekt Eugen Fulda.

Projděte si nabídku ubytování v Českém Těšíně

Mosty přes Olši: kudy se přechází z jedné země do druhé

Řeka je mezi centry jediná překážka a překonáte ji čtyřmi způsoby. Kontrola není nikde – Česko i Polsko jsou v Schengenu od prosince 2007 a dočasné kontroly, které Polsko zavedlo na hranicích s Německem a Litvou, se české hranice netýkají. Občanku ale s sebou mějte, je to pořád mezistátní hranice.

• Most Družby (Most Przyjaźni) – hlavní spojnice obou center. Dnešní betonová konstrukce je z let 1950–1953, most tu ale stál už na přelomu 14. a 15. století. Auta i pěší. Tudy vede nejkratší trasa náměstí ČSA – Rynek.
• Most Svobody (Most Wolności) z roku 1974, u budovy Střelnice. Nejbližší most od nádraží Český Těšín, takže tudy jdete, když přijedete vlakem.
• Sportmost – oblouková lávka jen pro pěší a cyklisty z roku 2012, dál od centra u Parku Adama Sikory. Nejpříjemnější, ale zajížďka.
• Vlakem – mezi stanicemi Český Těšín a Cieszyn jezdí přeshraniční vlaky Českých drah. Je to spíš kuriozita než praktická věc – pěšky jste přes most rychleji – ale jako mezinárodní cesta na jednu jízdenku to má svoje kouzlo.

Z náměstí ČSA na cieszyński Rynek je to přes Most Družby zhruba kilometr, tedy čtvrt hodiny chůze; poslední úsek nahoru po ulici Głęboka vede do kopce.

Z nádraží Český Těšín počítejte spíš dvacet minut. Auto tedy nechte stát na jedné straně a druhou obejděte pěšky – parkovat dvakrát nemá smysl.

Jak si Těšín naplánovat

Obě centra jsou malá, takže o vzdálenosti tady nejde. Jde o otevírací doby: muzeum na polské straně pouští návštěvníky jen v pevných časech, obě muzea mají v pondělí zavřeno a pivovar se dá projít jen o víkendu. Podle toho si výlet naplánujte.

Půl dne: to nejlepší z obou stran

• Zaparkujte v Cieszyně u ulice Katowicka nebo Sportowa – zdarma a kousek od centra.
• Zámecký vrch: rotunda, Piastovská věž, výhled. Hodina až hodina a půl.
• Dolů po ulici Głęboka na Rynek, po cestě Studna tří bratří.
• Přes Most Družby do Českého Těšína, kolem kavárny Avion na náměstí ČSA. Po cestě si dejte kávu.
• Zpátky přes most k autu. Celkem zhruba čtyři hodiny včetně zastávek.

Celý den: přidejte muzeum a pivovar

Vezměte trasu výše a doplňte ji o Muzeum Śląska Cieszyńskiego (kvůli pevným časům prohlídek ho zařaďte hned po Zámeckém vrchu) a na české straně o Muzeum Těšínska. Když je sobota nebo neděle, vejde se místo jednoho z muzeí prohlídka pivovaru ve 12:00 nebo 14:00 – ale pak nechte Zámecký vrch na ráno, jinak to nestihnete.

Zpáteční cestu veďte přes Těšínské Benátky a večer skončete na jedné nebo druhé straně podle toho, jestli chcete platit v korunách, nebo ve zlotých. Kdo přijel autem, ať si to rozmyslí dopředu.

Kam na jídlo a kávu

Nečekejte vysokou gastronomii, i když milovníci kávy si hlavně na české straně přijdou na své. Ceny jsou na obou stranách řeky podobné.

Kam na jídlo a kávu v Cieszyně

• Kornel i Przyjaciele – Kavárna spojená s knihkupectvím a antikvariátem, věnovaná spisovateli Kornelu Filipowiczovi. Pořádají se tu autorská čtení a básnické večery.
• Tramwaj Cafe – Kavárna na ulici Głęboka pojmenovaná po tramvaji, která kdysi spojovala obě části města.
• Klubokawiarnia Presso – Klubová kavárna na ulici Zamkowa pod Zámeckým vrchem, kousek od mostu.
• Winowajcy – Vinný bar v uličce Srebrna pár kroků od Rynku.
• Kamienica Konczakowskich – Polská klasika v hezkém interiéru historického měšťanského domu přímo na Rynku.

Kam na jídlo a kávu v Českém Těšíně

• River Café & Bar – Skvělá káva i brunch na nábřeží Olše.
• Čítárna a kavárna Avion – Káva v obnovené funkcionalistické kavárně přímo u mostu do Polska.
• Torg – Kavárna na Smetanově ulici kousek od náměstí ČSA.
• HokusPokus Pekárna – Pekárna na Hlavní třídě – zastávka na snídani nebo pečivo na cestu.
• Radegastovna Těšínská – Česká hospoda s tankovým Radegastem na Hlavní třídě.

Nákupy, trhy a nedělní zákaz obchodu

Pro velkou část Čechů je Cieszyn především nákupní výlet – pořád se to vyplatí, ale míň, než se traduje.

POZOR: V Polsku platí zákaz nedělního maloobchodního prodeje a týká se všech velkých obchodů včetně Kauflandu, Lidlu a Biedronky.

Obchodních nedělí s výjimkou je za rok jen sedm nebo osm: poslední neděle v lednu, dubnu, červnu a srpnu, neděle před Velikonocemi a dvě až tři neděle před Vánoci.

• Otevřeno mají i tak: čerpací stanice, lékárny, pekárny s vlastním pečivem, květinářství, večerky obsluhované majitelem a síť Żabka.
• Restaurace, kavárny a bary zákaz neomezuje vůbec – gastronomie je služba, ne prodej zboží.
• Přesný seznam obchodních nedělí se každý rok mění, takže si ho před cestou ověřte. Velký nákup plánujte radši na sobotu.

Trhy

Targ se v Cieszyně koná ve středu a v sobotu, prodává se od 5:00 zhruba do 12:30 a dělí se na dvě místa. Na ulici Katowicka je tržnice s oblečením, obuví, nářadím a drogerií, zatímco potraviny, zelenina a regionální produkty jsou u ulice Stawowa, kde stojí i Miejskie Hale Targowe se třemi desítkami stánků.

Kde se v Těšíně ubytovat

Přespat se vyplatí, když jedete zdaleka a chcete pokračovat buď dál do Polska, nebo třeba do Beskyd. Ubytování je tu znatelně levnější než v Ostravě, i když nabídka je samozřejmě mnohem menší. Klasické hotely tu prakticky nejsou. V Cieszyně jsou v celém městě dva. Zato je tu silná nabídka soukromých apartmánů v historických domech, často přímo na náměstí.

Výběr strany řeky je na vás – na polské straně jste v historickém centru a ráno vyjdete rovnou pod zámecký vrch, na české straně jste u nádraží a platíte v korunách. Všude dojdete do dvaceti minut pěšky.

V Cieszyně na Rynku a ve Starém Městě

Nejlepší volba, pokud jedete kvůli památkám. Ráno vyjdete z domu a jste do pěti minut pod Piastovskou věží, večer máte kavárny pod okny.

• Deer Apart – Apartmán ve třetím patře historické měšťanské kamenice přímo na Rynku. Z oken je panoramatický výhled na náměstí a staré město – adresa, ze které se nedá vyjít jinam než do centra.
• Apartament ST1 – Dvě ložnice, klimatizace a plně vybavená kuchyň v srdci Starého Města, 400 metrů od hranice. Součástí je bezplatné parkování a půjčení kol.
• Apartament Sejmowa – Prostorný zrekonstruovaný byt osm minut pěšky od Piastovské věže, s obývacím pokojem a kuchyní s myčkou. Jedno z nejlíp hodnocených ubytování ve městě.
• Apartamenty na Starówce – Padesátimetrový apartmán na ulici Mennicza, pět minut od zámku. Bufetová snídaně je v ceně a berou i psy.
• 4ry pokoje – Velký apartmán o 122 m² se dvěma ložnicemi a vlastní saunou kousek od náměstí. Dražší, ale pro rodinu nebo dvě dvojice vychází dobře.
• Apartamenty Rynek 7 – Podkrovní jednotka s balkonem přímo nad náměstím a klimatizací. Přímý výhled na Rynek má v Cieszyně jen pár bytů.

V Cieszyně u řeky a u hranice

Varianta pro ty, kdo chtějí být v obou zemích do čtvrt hodiny a nevadí jim pár set metrů navíc do centra.

• Apartament na Granicy – Tip Travel Bible. Dvaašedesátimetrový byt přímo u mostu přes Olši – z oken vidíte zároveň hraniční most, Zámecký vrch i sochu Růžového jelena. Adresa, která vystihuje celý smysl výletu do dvojměstí. Parkování na místě.
• Apartamenty Magiczna Wenecja – Historický dům na ulici Przykopa v Těšínských Benátkách, s terasou nad vodou a zahradou. Dobrá volba pro rodiny s dětmi.
• Pokoje Venezia – Penzion se sedmi pokoji a vlastní restaurací kousek od řeky, půl kilometru od centra. Má nejvíc recenzí ze všech ubytování ve městě, takže hodnocení je opravdu ověřené.
• Gościniec nad Olzą – Penzion se zahradou a terasou na aleji Jana Łyska, nejlevnější z výběru. Bezplatné parkování a sdílený obývací prostor.

V Cieszyně mimo centrum, když jedete autem

• Restauracja-Zajazd Trzech Braci – Zájezdní hostinec s vlastní restaurací a parkováním přímo u budovy, asi půldruhého kilometru od centra. Klimatizované pokoje s novými koupelnami a kávou v ceně.

V Českém Těšíně

• Sauna Cafee & Beds – Apartmán v Masarykových sadech přímo u Mostu Družby, s kavárnou a snídaní v přízemí a dětským koutkem. Zahraniční hosté ho v recenzích popisují jako „dvě minuty od Polska“, a je to přesné.
• Wellness Apartmán Relax – Šedesátimetrový byt 250 metrů od nádraží s privátní saunou a vířivkou. Jen pro dospělé, dražší – ale je to jediné wellness ubytování ve městě.

Když vám nic z výběru nesedne nebo jedete ve festivalovém termínu, kdy bývá plno, projděte si celou nabídku na polské straně – je jí tam nesrovnatelně víc.

Projděte si všechna ubytování v Cieszyně

Jak se do Českého Těšína a Cieszyna dostat

Město leží v nejvýchodnějším cípu Moravskoslezského kraje, kousek od slovenské hranice. Z Ostravy je to skok, z Prahy půl dne cesty.

Vlakem

Nádraží Český Těšín leží na hlavní trati na Slovensko a vlak je nejpohodlnější způsob, jak se sem dostat – vystoupíte pár minut chůze od hranice a auto neřešíte vůbec.

• Z Prahy, Pardubic nebo Olomouce dojedete přímým vlakem linky Ex1 nebo RegioJet. Nejrychlejší varianta z Prahy zabere kolem čtyř a čtvrt hodiny.
• Z Ostravy navíc jezdí osobní vlaky S2 přes Bohumín a S9 přes Havířov, cesta trvá 37 až 48 minut, využít můžete i linku R61.
• Z Brna pojedete s přestupem v Ostravě.

Zvláštní kapitolou je přeshraniční vlak Český Těšín – Cieszyn, který provozují společně České dráhy a Koleje Śląskie. Jízda trvá pět minut a jezdí se několikrát denně, ráno, dopoledne i večer; od nového jízdního řádu 13. prosince 2026 má spojů výrazně přibýt.

Vlak je do Těšína rozumná volba i cenově. Jak z jízdenek dostat maximum, rozebíráme v samostatném textu o tom, jak ušetřit na cestování vlakem u našich sousedů – většina triků funguje i na polské straně hranice.

Autem a kde zaparkovat

Z Prahy je to zhruba 370 kilometrů, většinou kolem čtyř hodin. Z Brna pojedete necelé dvě hodiny, z Ostravy 30-45 minut.

Placená zóna v Cieszyně funguje jen v pracovní dny od 8:00 do 17:00, takže o víkendu se parkuje v celém městě zdarma. Ve všední den začíná zóna A na 2,50 zł za půl hodiny, což je kolem čtrnácti korun. Elektromobily neplatí nikdy.

• Bezplatná parkoviště v Cieszyně – celkem kolem 630 míst, z toho 155 na ulici Katowicka a 127 na ulici Sportowa, obojí pár minut od Rynku. Další jsou přímo v centru na ulicích Solna a dr. Jana Michejdy.
• Český Těšín má placené stání jen ve třech úsecích v centru – na Smetanově, Štefánikově a části Hlavní třídy. Prvních 30 minut stojí 10 Kč, celá hodina 30 Kč a každá další 20 Kč.
• Zdarma se v Českém Těšíně parkuje u dopravního terminálu, kde je 130 míst, a u hypermarketu na Jablunkovské.
• Parkujte jen jednou. Obě centra jsou od sebe čtvrt hodiny pěšky, takže přejíždět přes most je zbytečné.

Po městě zdarma

Cieszyn provozuje bezplatnou městskou linku číslo 1 – malé elektrobusy jezdí zhruba každou půlhodinu okruh mezi nádražím, Rynkem a nemocnicí a staví i u obou mostů na hranici.

Je to nejpohodlnější způsob, jak se dostat od mostu nahoru do centra, když se vám nechce do kopce po Głęboké.

Kdy jet a co se ve městě děje

Města leží v podhůří Beskyd zhruba 300 metrů nad mořem, takže počasí je mírnější než na hřebenech, ale vlhčí a chladnější než v Čechách. Nejlepší období je od května do září, kdy jsou otevřené zahrádky, Zámecký vrch má nejdelší otevírací dobu a běží festivaly.

Zima má vlastní půvab, protože vánoční trhy běží na obou náměstích současně a během jednoho odpoledne obejdete dva trhy ve dvou zemích. Na cieszyńském Rynku se koná Jarmark Świętego Mikołaja, obvykle od 1. do 23. prosince; na náměstí ČSA v Českém Těšíně stojí stánky zhruba od konce listopadu do Štědrého dne.

K tomu se poslední listopadový víkend koná řemeslný Těšínský vánoční jarmark, který se střídavě pořádá jednou na polské a jednou na české straně.

Akce, kvůli kterým má smysl termín přizpůsobit

• Święto Trzech Braci (Svátek tří bratří) – největší akce roku, obvykle v polovině června. Koncerty na cieszyńském Rynku, noční program na Zámeckém vrchu, rodinná zóna v parku. Slaví se na obou stranách.
• Kino na Granicy / Kino na hranici – přeshraniční filmový festival na přelomu dubna a května. Přes sto filmů z Polska, Česka, Slovenska a Maďarska, promítá se na obou březích a diváci mezi projekcemi chodí přes most z jedné země do druhé.
• Skarby z Cieszyńskiej Trówły – řemeslný jarmark, koncerty a dílny na Zámeckém vrchu, obvykle v polovině srpna. Vstup zdarma.
• Vánoční trhy – od konce listopadu na náměstích na obou stranách.

Praktické informace

Peníze a placení

V Polsku se platí zlotými a kurz se dlouhodobě drží kolem 5,5 až 5,6 Kč za zlotý. Počítat s poměrem jedna ku pěti a půl je pro rychlý odhad v obchodě dost přesné.

• Kartou zaplatíte skoro všude – v řetězcích, obchodech, restauracích i na čerpačkách. Na tržnici a u malých stánků počítejte s hotovostí.
• Koruny někde vezmou, hlavně v podnicích u hranice, ale kurz bývá nevýhodný a povinnost to není. Totéž platí obráceně se zlotými v Českém Těšíně.
• Odmítejte přepočet do korun. Když se vás bankomat nebo terminál zeptá, jestli chcete platit v CZK, nebo v PLN, vždy volte PLN. Přepočet provedený obchodníkem (takzvané DCC) má přirážku i přes deset procent, zatímco vaše banka převede částku podstatně líp.

Jazyk

Domluvíte se. Čeština a polština jsou si dost blízké na to, aby konverzace „každý svým jazykem” fungovala, a v pohraničí jsou na to lidi zvyklí. V Českém Těšíně navíc žije silná polská menšina, takže polsky tam mluví spousta lidí.

Místní řeči se říká „po naszymu” – je to těšínské nářečí, které se používá na obou březích Olše a je promíchané češtinou, němčinou i slovenskými prvky. Ve městech převažuje spisovný jazyk, ve vesnicích kolem ho uslyšíte běžně.

Jestli chcete z Polska víc než jeden den, přečtěte si, na co si dát pozor při cestě do Polska – od placení a dopravy po zvyky, které Čechy pravidelně zaskočí.

Často kladené otázky

Zdroje a kde si ověřit aktuální stav

• Zamek Cieszyn – otevírací doba a vstupné na Zámecký vrch: zamekcieszyn.pl
• Muzeum Śląska Cieszyńskiego – časy prohlídek a ceny: muzeumcieszyn.pl
• Muzeum Těšínska – vstupné a otevírací doba: muzeumct.cz
• Browar Zamkowy Cieszyn – rezervace prohlídek: browarcieszyn.pl
• Turistické informační centrum Český Těšín: ic-tesin.cz a polské visitcieszyn.com
• Těšínské divadlo – program české i polské scény: tdivadlo.cz