Muzeum Andyho Warhola v Medzilaborcích otevírá po rekonstrukci

Tři roky bylo zavřené. Teď se vrací s 3D hologramem Andyho Warhola, dílnou, kde si sami vytisknete vlastní obraz, a amfiteátrem na střeše. Jediné Warholovo muzeum v Evropě stojí v šestitisícovém městě na severovýchodě Slovenska a po rekonstrukci za necelých 16 milionů eur stojí za návštěvu ještě mnohem víc než před tím.

Warhol se narodil v Pittsburghu a na Slovensku nikdy nebyl. Jeho rodiče ale pocházeli z Mikové, patnáct kilometrů odsud, a právě tahle vazba sem v roce 1991 přivedla sbírku, kterou byste jinde v Evropě hledali marně. Campbell’s Soup, Marilyn, Lenin. Přes sto padesát originálů a artefaktů v okresním městě na dalekém východě Slovenska.

Kolem je navíc region, o kterém většina Čechů neví nic a přitom stojí za návštěvu. Dřevěné kostely na seznamu UNESCO, tanky rezavějící v poli, kde se v roce 1944 svedla jedna z nejtvrdších bitev na slovenském území, hrad, který z ruin kámen po kameni skládají dobrovolníci, a hory, kde je Mléčná dráha vidět pouhým okem.

Máme pro vás tipy nejen k samotnému muzeu, ale i co vidět v okolí a jak cestu naplánovat.

Článek vyšel ve spolupráci s Muzeem moderního umění Andyho Warhola v Medzilaborcích a jedná se o PR text.

Co se v muzeu změnilo

Budova zavřela v roce 2023 a vrací se s úplně jiným vnitřkem. Expozice dnes stojí na multimediálním zpracování Warholovy tvorby: sály oživuje 3D hologram krále pop-artu, k tomu dotykové panely, videostěny a velkoplošné LED obrazovky.

Rekonstrukci zaplatil Prešovský kraj, který je zřizovatelem muzea, zčásti vládní dotace a zčásti vlastní zdroje.

Nejzábavnější novinka je digitální sítotisk. Warhol proslul tím, že z komerční tiskové techniky udělal umění, a návštěvník si díky tomu odveze vlastní obraz ve warholovském stylu.

Druhá velká změna je nová střecha. Je pochozí, osazená LED obrazovkou a slouží jako otevřený amfiteátr pro diskuse, přednášky, koncerty a filmové projekce. Kdo chce jet na konkrétní akci, najde kalendář na oficiálním webu muzea, který se spouští spolu s otevřením.

Proč Warhol právě v Medzilaborcích

Rodiče Andrej a Júlia, rozená Varcholová, pocházeli z rusínského prostředí v Nízkých Beskydech. Muzeum vzniklo z iniciativy Andyho bratra Johna Warholy a místní Společnosti Andyho Warhola a je první muzeum na světě věnované jeho tvorbě. Druhé stojí v Pittsburghu, v Evropě žádné další není.

Vedle sítotisků Campbell’s Soup, portrétů Marilyn Monroe a obrazů Hammer and Sickle a Red Lenin jsou tu i osobní věci rodiny. Andyho brýle, walkman a křestní košilka, ve které byli pokřtěni všichni tři bratři Warholovi.

Svůj talent zdědil Warhol po matce. Júlia byla výtvarně nadaná a její osobitá kaligrafie zdobí řadu Andyho kreseb i obalů desek. Za svůj rukopis dostala cenu Art Directors Clubu a podepisovala se jako „Andy’s Mother“.

Sérii portrétů Marilyn Monroe začal tvořit pár dní po její smrti v roce 1962. Použil reklamní fotku z filmu Niagara a komerční sítotisk, takže z herečky udělal produkt masového konzumu. U Gold Marilyn Monroe navíc sáhl po zlatém pozadí inspirovaném byzantskými ikonami, které znal z dětství. Hollywoodská hvězda se tím proměnila v moderní světici popkultury.

U pláten neskončil. Natočil experimentální anti-film Sleep, který zachycuje pět a půl hodiny spánku básníka Johna Giorna, a jako producent stál u zrodu debutu kapely The Velvet Underground & Nico. Obal se žlutým banánem zná i ten, kdo desku nikdy neslyšel.

Otevření 4. září

Muzeum se veřejnosti otevírá v pátek 4. září 2026, prohlídky běží od 9:00 do 16:00 a poslední návštěvníky pouští dovnitř ve 14:30. Vstup je ten den zdarma.

Čestným ambasadorem otevření je Donald Warhola, synovec Andyho Warhola a historik rodiny, který v newyorské Nadaci Andyho Warhola pro vizuální umění zastupuje medzilaborecké muzeum.

Čekají vás komentované prohlídky, dílna sítotisku, kvízy, společná mega omalovánka a živé sochy v ulicích. Odpoledne hrají interpreti z východního Slovenska, mimo jiné Katarína Koščová nebo skupina Komajota.

Běžnou otevírací dobu a ceník muzeum zveřejňuje spolu s novým webem, na kterém bude i online rezervace vstupů. Kdo jedete mimo den otevření, ověřte si otevírací dobu a program tam.

Jak se do Medzilaborců dostat

Nejjednodušší cesta je určitě autem. Z Ostravy je to zhruba 400 kilometrů a pět hodin, téměř celou dobu po dálnici. Z Brna pojedete 500 km a z Prahy zhruba 700. Na dálnici potřebujete slovenskou elektronickou známku, desetidenní stojí 10,80 eura a kupuje se online na eznamka.sk.

Případně můžete jet přes Polsko a udělat si zastávku třeba v Krakově.

Vlakem se jezdí přes Humenné, odkud vede do Medzilaborců regionální trať. Z Prahy a Ostravy sem míří pohodlné noční spoje – RegioJet i EuroNight Českých drah. Ráno vystoupíte odpočatí a zbývá vám jeden přestup.

Vyplatí se dopředu zjistit, jak koupit jízdenku na vlak na Slovensko.

Letecky jsou nejblíž Košice, kam z Prahy létá Ryanair denně. Z letiště je to necelých 130 kilometrů a přes dvě hodiny jízdy, auto se dá půjčit přímo na letišti. Samotné muzeum zvládnete bez auta, ale výlety po okolí jsou na něm závislé. Vesnice v Nízkých Beskydech obsluhuje autobus maximálně párkrát za den.

Na jak dlouho vyrazit

Na samotné muzeum stačí půl dne. S Mikovou a procházkou po městě máte zaplněný den a večer se dá odjet.

Kdo chce k tomu dřevěné kostely a Dukelský průsmyk, potřebuje druhý den. Nejlepší poměr vychází u prodlouženého víkendu: den muzeum a Miková, den válečná historie kolem Svidníku, den Poloniny nebo skok do Polska.

Tři dny znamenají, že nikam nespěcháte a stihnete i hrad Jasenov s Humenným.

S čím výlet spojit

Miková leží necelých dvacet minut autem a je to nejpřirozenější druhá zastávka dne. V obci, odkud pochází Warholova matka, je pamětní síň s panely o jejím životě od narození v Mikové po emigraci do Spojených států.

Je to malá obecní expozice bez pevné otevírací doby, takže se domluvte předem na obecním úřadě.

Dřevěné kostely jsou to hlavní, co region vedle Warhola nabízí. Na seznamu UNESCO jsou v okolí dva: Bodružal (tři čtvrtě hodiny autem, chrám svatého Mikuláše z roku 1658) a Ladomirová (necelou hodinu, postavený v roce 1742 bez jediného hřebíku).

Ani jeden nemá pravidelnou otevírací dobu a dovnitř se dostanete jen po telefonické domluvě se správcem.

V okrese Svidník stojí podobných dřevěných kostelů celkem deset, takže se dá udělat i celodenní okruh.

Necelých 40 kilometrů daleko je i Dukelský průsmyk. Stojí tu 28 metrů vysoký památník Československého armádního sboru, vojenský hřbitov, rekonstruované velitelské bunkry a dělostřelecká expozice. Ve Svidníku na expozici navazuje vojenské muzeum.

Pět kilometrů od Svidníku, mezi obcemi Kapišová a Kružlová, leží Údolí smrti. V říjnu 1944 se tady během karpatsko-dukelské operace srazily tankové svazy a údolí dostalo jméno, které si drží dodnes.

Dnes v poli stojí osm tanků T-34 a pomník. Je volně přístupné, bez otevírací doby a bez vstupného, parkuje se u silnice. Tanky v trávě mezi kopci působí silněji než většina vojenských muzeí pod střechou.

Město Humenné je čtyřicet kilometrů na jih a dostanete se tam i vlakem bez přestupu. Vihorlatské muzeum sídlí v zámku, který na začátku 19. století přestavěl rod Andrássyů po vzoru francouzských barokních sídel, a v přilehlém parku stojí skanzen lidové architektury.

Kousek za Humenným se nad obcí Jasenov zvedá hrad Jasenov, zřícenina ze začátku 14. století. Od roku 2011 ji konzervují dobrovolníci a nadšenci a na stavu hradu je to vidět. Nahoru vás čeká půlhodinový výstup z obce, hrad je volně přístupný a shora je vidět Humenné i údolí Laborce. Z Medzilaborců je to hodina cesty, takže se vyplatí spojit ho právě s Humenným.

Tip Travel Bible: Poloniny jsou to nejlepší, co se dá k Warholovi přidat, a zároveň to, co v cestovních plánech chybí nejčastěji. Nejvýchodnější slovenský národní park chrání bukové pralesy Stužica, Rožok a Havešová, které jsou od roku 2007 na seznamu UNESCO a rostou v nich nejvyšší buky na světě.

Je to zároveň první slovenský park tmavé oblohy, takže je odsud Mléčná dráha vidět pouhým okem. Do Sniny je to necelá hodina, k nejvýchodnější obci Nová Sedlica hodina a tři čtvrtě.

Jezdí se sem hlavně kvůli opuštěné přírodě téměř bez lidí. Na hřebenech potkáte za den chůze sotva pár výletníků, chaty nejsou plné a na vrcholech nestojí fronta na fotku. Ve Vysokých Tatrách je to v sezoně přesně naopak.

Nezastavujte se u hranice. Polonina se říká bezlesé horské louce nad hranicí lesa a v polských Bieszczadech hned za kopcem je jich víc a jsou rozlehlejší, takže výhledy jdou do všech stran. Ideální je projít obě strany: jeden den slovenské pralesy a hvězdy, druhý den polské hřebeny.

Na zpáteční cestě se dá zastavit v Sanoku, kde stojí jeden z největších polských skanzenů, nebo u jezera Solina. Kdo se vrací přes Slovensko, má hodinu a půl k UNESCO centru Bardejova a k jeho lázním.

Celý tenhle kout je přitom výrazně levnější než Tatry. Podrobnosti k celé zemi máme v průvodci Slovenskem, polskou stranu rozebírá průvodce Polskem.

Spí se hlavně v penzionech přímo v Medzilaborcích, řetězové hotely tu nehledejte a na víkend otevření s ubytováním na poslední chvíli nepočítejte. Vstupenky si po spuštění nového webu rezervujte online. Kapacita expozic je omezená a první týdny po otevření bývají nejsilnější.