Černá Hora už dávno není neobjevená perla Balkánu, ale i tak má cestovatelům stále co nabídnout. Každý si tam najde své. Na severu si můžete užít pořádný horský trek nebo rafting na divokých řekách, v centru ochutnat místní pivo Nikšićko a na jihu odpočinout u moře. Navíc je Černá Hora dobrý výchozí bod pro cesty do ostatních jižních států, které ji obklopují.

Proč jet do Černé Hory

Krásné bílé pláže, čisté moře, divoká příroda s říčními kaňony, ohromující horské masivy. To je jen několik z krás a pozoruhodností Černé Hory. Já osobně jsem se zamilovala do severní části a její drsné krajiny, neskutečně průhledných řek a především národního parku Durmitor, který je opravdu třešničkou celé země. Příjemným bonusem jsou milí a nápomocní lidé a místní kuchyně. Kdo v životě neochutnal burek, jako by nebyl.

Jak se tam dostat

Nejrychlejší volbou je samozřejmě letadlo. Do hlavního města Podgorici létá z Prahy pět dopravců, přímý spoj nabízí jedině ČSA. Zpáteční letenku seženete od 4800 Kč. Cestu autobusem bych doporučila otrlým cestovatelům, trvá 27–36 hodin a minimálně jednou musíte přestupovat. Cena bývá příjemnější – pokud nakoupíte včas, dá se dostat pod 3500 Kč za zpáteční jízdenku.

Nejlepší variantou asi zůstává stop, nebo doprava vlastním autem, která s sebou nese i množství svobody.

Kdy vyrazit a proč v tuhle dobu

Ideální je začátek, nebo konec turistické sezony, kdy vás nebudou otravovat přílišná vedra ani kvanta lidí. Zkuste červen, nebo září. V zimě teploty na horách klesají pod nulu, na jaře zase často prší.

Víza a podmínky vstupu

Ačkoliv Černá Hora není členem Evropské unie, nachází se v schengenském prostoru, proto na vstup stačí jenom občanka. Aktuální informace naleznete na stránkách MZV ČR.

Peníze a přibližné ceny

V Černé Hoře mají jako měnu euro. Výběr z bankomatů ve městech je samozřejmostí, směnárny se hledají hůře a úplně bych je nedoporučovala, hlavně ty v turistických centrech (přímořská města). Platit kartou se nedá všude, takže je lepší mít s sebou i cash.

I s ubytováním se dá vyžít s 12 € na den, to ale spíš jako lowcost. Černá Hora je o něco málo dražší než Česká republika a nejvíc necháte za jídlo. Pokud si nechcete úplně utahovat opasek, utratíte 18–22 € denně.

• Ubytování: 20 € za dvě noci ve dvoulůžkovém pokoji v guest housu v Žabljaku (NP Durmitor). Mimo turistické oblasti seženete i levněji, v Podgorici a u moře naopak počítejte s vyšší cenou, i když budete daleko od centra či moře.
• Jídlo v restauraci: zhruba 4–8 € za jeden chod, mořské plody jsou dražší. Drahé je v restauracích pití, v horách počítejte s vysokohorskou přirážkou.
• Vstup na památky: moc jich není, většinou bývá vstup zadarmo. 3 € si připravte na jednodenní vstup do národního parku Durmitor.
• MHD ve městech: nepoužívejte, je to chaos. Lepší variantou je taxi, kdy 1 km stojí 0,8 až 1 € (Podgorica).
• Balená voda: 0,4 € za 0,5 l v supermarketu.

Lokální doprava

Doprava v Černé Hoře je náročná. Řidiči moc nedbají na předpisy, ostrou zatáčku střídá další a v autobusech aby se čert vyznal. Zjišťovat fungování MHD v Podgorici nemá cenu, neexistuje žádný jízdní řád, žádné informace. Rozpis si asi místní nosí v hlavě. Většinou bývá nejrozumnější dopravovat se taxíky. I tady platí – než nasednete, vyjednejte s řidičem cenu. Předejdete tak nepříjemným překvapením.

Autobusy

Na přesun z jednoho města do druhého jsou nejlepší autobusy, které vás dopraví skoro kamkoliv. K ceně jízdenky si připravte i 1 € za zavazadlo a pevné nervy, protože tradiční hudba řvoucí na celý autobus není nic neobvyklého. Autobus zastavuje i na mávnutí.

Na některé spoje existuje studentská sleva, nezapomeňte proto případný studentský průkaz.

V přímořských oblastech se setkáte s tzv. shuttle busy – dodávkami, které jezdí z centra k moři a cestou volají na potenciální zákazníky. Cena za jednu jízdu je většinou 1 €.

Vlaky

Vlaková síť není moc rozšířená, využít se dá hlavně na dopravu z Podgorici do Nikšiće, Baru nebo na Skadarské jezero, kde je zároveň i nejlevnější variantou.

Letecká doprava

V zemi mají dvě letiště: Podgorica a Tivat. Není mezi nimi žádné spojení, pro přelet nejdříve musíte do Bělehradu a pak zpátky do Černé Hory. Autobus je rozhodně rychlejší a levnější.

Auto

Autem se dostanete téměř všude, totéž platí o rozmístění autopůjčoven. Stopování je v Černé Hoře bezpečné a mimo centra měst snadné.

Jídlo

Najdete tu typickou balkánskou kuchyni. Na pobřeží ryby a jiné mořské potvory, ve vnitrozemí ochutnáte výborné sýry a variaci různých koláčů a dalších druhů pečiva. Oblíbené je vepřové a hovězí maso (hlavně mleté) a vařená zelenina.

Nejtypičtější trojicí jídel je určitě burek (pečivo z tenkých plátů těsta s různorodou náplní, nevynechejte sýrový), ćevapi (válečky z mletého masa) a pljeskavica (balkánská varianta hamburgeru). Narazit můžete i na známou baklavu. Doporučuju vyzkoušet také kajmak, což je něco mezi tvarohem a lučinou s poměrně výraznou, nezapomenutelnou chutí.

Jíst na ulici se může téměř bez obav, moc stánků ale nenajdete. Vegetariáni si vyberou kdekoliv, vegani už to mají těžší.

Nemoci a hygiena

Do Černé Hory není potřebné žádné očkování. Potrápit vás mohou komáři, někde mouchy, zkrátka to samé co v ČR. Na vodu z kohoutku se raději zeptejte místních, je to vždycky jistota, ale my jsme nikde neměli problém. Pokud do Černé Hory vyrážíte v letních měsících, nezapomeňte přibalit opalovací krém a klobouk, hodí se i v zatažených dnech.

Bezpečnost

Černá Hora je poměrně bezpečnou zemí, riziko okradení je možná i nižší než v ČR. Ačkoliv jsou zde lidé ve většině přátelští, je dobré dát pozor na nepoctivce, kteří se vás budou snažit ošidit. Kontrolujte ceny a vrácené mince, pozor na ústní dohodu. Stává se to ale v minimu případů, nás se takhle snažili natáhnout na ubytování.

Mimo hlavní tahy bývá zhoršená kvalita silnic a Černohorci všeobecně nejezdí úplně podle předpisů.

Náboženství, svátky, tradice

Většina obyvatel jsou pravoslavní křesťané, část tvoří muslimové, které potkáte hlavně u hranic s Albánií. Jednotlivá vyznání zde žijí v míru, běžně v jednom městě najdete pravoslavný kostel i mešitu.

Jako pravoslavní věřící slaví Černohorci Vánoce 7. ledna a předchází jim tzv. Badnji dan, který je 6. ledna. Z festivalů můžete navštívit na přelomu ledna a února Svátek mimózy v městě Herceg Novi, který mívá bohatý a barevný program. V únoru bývají karnevaly, v dubnu zase divadelní festivaly.

Nadšenci do lezení mohou v květnu zavítat na Montenegro Cup v Kotoru a Nikšići.

Neobvyklou tradicí jsou pompézní svatby, kvůli kterým je rodina ochotná se i zadlužit. Někdy dokonce trvá víc dní, výjimkou nejsou trojciferná čísla pozvaných hostů a alkohol teče proudem. Spoustu zvyků uvidíte i během Vánoc (Božić) a Velikonoc (Vaskrs), naopak Nový rok (Srećna Nova godina) pro Černohorce není nijak významným dnem.

Co byste ještě měli vědět

• Do Černé Hory nemusíte brát redukci, elektrické zásuvky jsou stejné.
• V některých oblastech ještě narazíte na turecké záchody, hlavně u silnice.
• Můj osobní tip je netrávit příliš času v Podgorici, protože ač je to hlavní město, projdete ji za jeden den. Na druhou stranu je dobrým výchozím místem na další výlety – Skadarské jezero, Bar.

Lidé

Místní jsou komunikativní a pohostinní. Univerzálně platná rada pro Balkán je: Jugoslávii a její rozpad řešit jen s lidmi, které aspoň trochu znáte. Je pravda, že v Černé Hoře tolik hořkosti není, je ale lepší mít tohle na mysli. Černohorce potěšíte třeba znalostí Nikoly Tesly a jeho díla.

Jazyk

Jazykem je černohorština, která využívá jak latinku, tak stále ještě cyriliku. Ačkoliv je většina nápisů uvedená v obou abecedách, někdy se potkáte jen s cyrilicí. Proto je dobré mít v záloze nějaký tahák, aplikaci, anebo se ji trochu naučit. Se staršími lidmi se většinou nedomluvíte anglicky, ale naštěstí je černohorština v lecčem podobná češtině a pomůžete-li si rukama, dorozumíte se.

Pár osobních tipů, kam se podívat

Národní park Durmitor

Můj osobní favorit. Rozlehlé území přeplněné horskými velikány, nádhernými čistými jezery a okouzlující přírodou. Jednorázový vstup stojí 3 €, ale pokud máte rádi procházky krajinou, rozhodně si vyhraďte dní víc, stojí to za to. Vyzkoušejte trek na Crvenou Gredu, ledovou jeskyni, nebo se jenom kochejte pohledem na překrásné Crno jezero. Cesty jsou poměrně dobře značené a možností je spousta. Nezapomeňte do hor přibalit teplejší oblečení.

Skadarské jezero

Vyhlášený drahokam Černé Hory a zároveň největší jezero na Balkáně. Můžete se buď vydat na plavbu lodí, kde vás provezou po jezeře a následně vysadí na roztomilou skrytou pláž, anebo na túru kolem jezera po svých. Výhled stojí za to. Při vyšších teplotách je mnohem vhodnější půjčit si auto, navíc jednotlivá místa jsou poměrně vzdálená. Nejlépe se sem dostanete vlakem z Podgorici do Virpazaru.

Kaňon řeky Tary

Další hrátka přírody umístěná v Černé Hoře. Zaříznutý do zeleného údolí dere se kaňon naplněný křišťálově čistou a tyrkysovou řekou Tarou. Vhodným výchozím bodem je most Đurđević, kde si také můžete zaplatit rafting nebo tzv. zip line skrze údolí; jízda na zip line stojí 20 € a výhled to musí být parádní.

Ulcinj

Pobřežní město na jihu Černé Hory, které není tolik uspěchané jako profláklé Budva a Bar, ale i přesto pulzuje nočním životem. Známé je pláží Velika Plaža, která je dlouhá 12 km a patří k nejdelším v Evropě. Je písčitá, čistá, dá se tam stanovat – co víc si přát. Bližší variantou je Mala Plaža přímo ve městě, která ale v sezoně bývá obsypaná turisty a místo stihnete zabrat jen, když vstanete v 6 ráno.

Kotor

Historické město obehnané obrovskými hradbami s krásným výhledem. Kotor se rozkládá v cípu Kotorského zálivu, poskytuje tedy i možnost vodního vyžití, které ale hledejte raději kus od města. Nad zálivem bývá působivý západ slunce. :-) Za prohlídku stojí historické centrum a jeho úzké uličky.

Kde najdu více info

Lonely Planet

Někdo rád průvodce na starém dobrém papíru. V členské sekci najdete slevu.

Černá-Hora.rovnou

Český web se spoustou užitečných i důležitých informací o Černé Hoře. Kam a jak se vydat, kde a co vidět.

Montenegro Travel

Oficiální stránky Černé Hory nabité informacemi o cestování.

BusTicket4.me

Užitečná stránka, kde můžete vyhledat veškerá autobusová spojení a koupit hned i jízdenku.

On the Luce

Cestovatelský blog s dobře zpracovanou sekcí o Černé Hoře.

Jana Langová

Studentka medicíny, která je ve volném čase zapálená do cestování a poznávání matičky Země. Do Černé Hory se dostala při svém prvním ochutnávkovém Balkán tour, kdy začínala jako dobrovolník na workcampu ve vesnici kousek od Bělehradu, poté se přesunula přes hranice k sousedům, kde se zamilovala na první pohled z oken autobusů. Věří, že jednoho dne bude mít v Pitomine chatu s výhledem na hory NP Durmitor. Víc z jejího cestování můžete nalézt na blogu Ve vlnách.