Cestování je novodobý trend a ti, kteří necestují, se snadno dostávají do pozice outsiderů. Pod tíhou okolí tak za hranice vyráží i ti, kteří po exotice vůbec netouží, nejsou na ni připraveni, nebo si chtějí jen užívat. Očekávají západní standardy, evropská jídla a nádherně čisté pláže – ideál sociálních médií. Předpokládají, že mohou žádat vše a také mohou vše.

Netolerance, ignorance a nezodpovědnost tak jdou ruku v ruce s cestovatelským fenoménem dnešní doby. V článku zjistíte, jak může a mělo by vypadat zodpovědné cestování. Představte si pod ním úctu k lidem a životnímu prostředí země, která je v hledáčku vaší příští dovolené. Po vaší návštěvě by měla zůstat nedotčená, tzn. minimum odpadu (nebo raději žádný), neplýtváte přírodními zdroji, respektujete původní obyvatele i jejich styl života.

Začtěte se do článku a zjistěte, co můžete sami ovlivnit a zlepšit.

Jde to jinak? Zodpovědněji?

Cestovat zodpovědně není ani věda, ani něco, co by na cestách omezovalo. Vše je založené na jednoduché myšlence, že každá země i kultura je jiná, řídí se jinými normami i pravidly a má také své problémy. My cestovatelé bychom tato pravidla měli respektovat a problémy neprohlubovat.

Tušili jste třeba, že Íránu dochází voda? Že v Indonésii téměř nefunguje svoz odpadu a země se tak topí v plastu? Že většina thajských sloních azylů udržuje slony klidné díky vodce? Že zvednutý palec v Íránu je stejně nemorální jako dotknutí se hlavy Thajce?

Seznámit se s pravidly, kulturou i problémy dané země je prvním krokem k zodpovědnému cestování. Obzvlášť pokud vyrážíte daleko od domoviny a kultura vaší destinace je velmi odlišná. Předejdete tak nemilým faux pas i nepříjemným pohledům místních. Zároveň se vám otevřou dveře k netradičním zážitkům a nebudete ze země odjíždět jako ten, který „přijel, viděl, bordel zanechal“, ale ten, který respektoval.

Vodní krize

O vodní krizi jsme toho letos slyšeli hodně. Možná ale nevíte, že situace v některých zemích je velmi závažná. Blízký východ, některé státy jihovýchodní Asie a severní Afriky jsou (a budou) postiženy nejvíce. Významná je pak každá kapka vody.

Statistiky ukazují, že rozdíl mezi nocí strávenou v jednohvězdičkovém a pětihvězdičkovém ubytování může být až v trojnásobné spotřebě vody. Rozhodně netvrdím, že bychom se teď všichni měli ubytovávat jen v rozpadlých chatkách a pro jistotu se nekoupat. Uvážená spotřeba vody totiž může – a musí – vypadat jinak.

Sprcha

Zní to samozřejmě, pro jistotu si ale zopakujme. V hotelových resortech vás totiž na zbytečně dlouhé sprchování neupozorní. Neupozorní vás vlastně nikde, a to ani v případě, kdy vláda vyhlásí, že vodní krize je již otázkou národní bezpečnosti. (Aktuální situace v Íránu.)

Tekoucí kohoutek

Zavřít kohoutek při čištění zubů je maličkost, která dokáže udělat velký rozdíl. Už jste si ale v Asii zkoušeli přeprat oblečení bez toho, abyste vyplýtvali tolik vody jako pračka? Univerzální zátka do umyvadla nezabere tolik místa, zato ušetří spoustu vody a také vaše nervy při přepírání ponožek.

Pobyt v přírodě

V Thajsku jsem se zúčastnila dobrovolnického projektu, kde jsme bydleli v přírodě daleko od civilizace. Budovy jsme plácali z bláta, nádobí myli octem a peroxidem, dělali jsme vše pro to, abychom nenarušili faunu a flóru v okolí. Odměnou nám byla každodenní noční podívaná v podobě tisíců světlušek poletujících nad jezerem. Jenže pak přišel někdo, komu přírodní šampon ani repelent nevyhovoval, a světlušek začalo ubývat.

Chcete-li trávit čas mimo civilizaci, budete si muset s výběrem kosmetiky dát trochu víc práce. Během krátkodobých pobytů můžete nahradit mýdlo, šampon i prostředek na nádobí například tímto univerzálním biologicky rozložitelným mýdlem.

Zkuste kempovat nadivoko – šetrně k přírodě.

Odpad

Žila jsem v indonéské vesnici, kde neexistovalo nic jako svoz odpadu, natož pak recyklace. Veškerý odpad, který jsme vyprodukovali, se každý den házel do řeky. Řeka ho odnesla daleko od našeho domova tam, kde už to nebyl problém náš, ale cizí.

Jakkoli odporně to zní, další možné řešení nebylo lepší. Pokud totiž vítr zavál odpadky na náš pozemek, nakupily se na hromádku a podpálily.

Odpad je v rozvojových zemích opravdu velký problém a rozdíl mezi vyhozením odpadku z okna jedoucího vlaku a jeho vyhozením do odpadkového koše může být nulový. Proto nejlepší, co jako cestovatelé můžete udělat, je produkovat odpadu co nejméně. Zejména toho plastového, protože – jak při své cestě okamžitě poznáte – osvěta o jeho škodlivosti chybí.

Adam Marčan a Aleks Glitzeric natočili na Bali video. Najdete tipy na zero waste a také si prohlédnete, jak vypadají pláže na Bali, než je někdo vyčistí od plastikových sáčků a dalších „vymožeností“ nezbytných pro život.

Plátěná taška

Nakupování zeleniny a ovoce na trhu se snadno může zvrhnout v menší ekologickou „katastrofu“. Tři mrkve dostanete do jednoho sáčku, který se vloží do dalšího a ten ještě do jednoho, abyste ho mohli jednoduše upevnit na motorku. Při měsíčním pobytu tak plátěnka či batůžek dokážou ušetřit stovky plastových sáčků.

Láhev na vodu

Láhev na vodu nesmí chybět žádnému cestovateli. Chcete-li investovat a nejste si jistí, jestli budete mít vždy přístup k pitné vodě, poohlédněte se po filtru (jak doporučuje Matouš). Pokud se během vašeho cestování budete pohybovat v civilizaci, doporučuji láhev nerezovou. V každém případě tak ušetříte spoustu peněz i vyhozených jednorázových láhví.

V některých zemích běžně narazíte na výdejníky vody, kde si vodu můžete doplnit. Ve Vietnamu nebo Indonésii na ně ale narazíte málokdy, a tak se o doplnění nebojte požádat na recepci vašem ho(s)telu. Tento problém si uvědomují také místní, proto Refill Bali (stejně jako anglický Refill Bristol) zbudoval veřejné stanice, kde si vodu zadarmo, nebo za malý poplatek doplníte. Rozmístění stanic najdete v mobilních aplikacích, které jsou volně ke stažení na jejich webových stránkách.

Stop jednorázovým brčkům

Odolat čerstvým kokosovým ořechům nebo drinkům z tropického ovoce není vůbec jednoduché. Větší problém ale je, že ke každému takovému drinku neodmyslitelně patří jednorázové plastové brčko. Jak zjistíte na webu hnutí Trash Hero, brčko častokrát končí v oceánech a mořích. Trash Hero s tím bojuje pořádáním úklidů nejen pláží v jihovýchodní Asii a připojit se k nim můžete i vy.

Pokud se vám do úklidu nechce, pomůžete i tak, že jim nebudete přidělávat práci a jednorázové plastové brčko nepoužijete. Anebo si pořídíte například nerezové a drinky budete popíjet zodpovědně.

Pokud se chcete dozvědět víc o zero waste, můžete sledovat český web Czech Zero Waste.

Menstruační kalíšek

Dámy, před dlouhodobou cestou do zahraničí zvažte koupi menstruačního kalíšku. Nejen že budete mít lehčí zavazadlo, nebudete taky muset (častokrát hodně složitě) hledat hygienické pomůcky (tampony v JV Asii opravdu nefrčí). A také nevyprodukujete žádný odpad. Win–win situace pro vás i rozvojové země.

Vykořisťování zvířat

Není to ani rok, kdy TripAdvisor odmítl nabízet a prodávat lístky na zvířecí atrakce. Důvodem bylo obvinění z krutého zacházení se zvířaty v místech, kde „turisté přicházejí do fyzického kontaktu s ohroženými druhy zvířat nebo se zvířaty chovanými v zajetí.“ (Celý článek najdete zde.)

Oblíbené jízdy na slonech, plavání s delfíny nebo mazlení s tygry tak dostaly první signální, že to, co dělají, není vždy úplně košer. Ale upřímně – vypadá jízda na slonech po kruhovém objezdu za plného provozu správně?

Špatné zacházení se zvířaty nemusí být vždy na první pohled patrné, proto je dobré věnovat čas hledání informací nebo se zeptat zkušenějších. VIP členové Travel Bible mají výhodu v oficiální facebookové skupině, děvčatům doporučuji přidat se do téměř půlmilionové skupiny Girls LOVE Travel.

Horší než samotní chovatelé jsou ale častokrát spíše cestovatelé. Pronásledování želv při potápění, krmení opic nebo focení s bleskem je bohužel na každodenním pořádku. Určitě si také dávejte pozor na nákup suvenýrů, které jsou vyrobené z ohrožených druhů zvířat. Tržní pravidla jsou jasná – dokud bude poptávka, bude i nabídka.

Vykořisťování původních obyvatel a etnických menšin

Cestovatelé častokrát touží po autentické kultuře, po zážitku, který jinde nezažijí. Výlet mezi původní obyvatele tedy zní jako výborný nápad a přesně toho jsou si vědomé tamní cestovní kanceláře. Jenže jak tyto výlety dopadají?

Hororových scénářů o tom, jak turismus zničil život lidí na vesnici, můžete najít opravdu hodně. Z farmářů se stali žebráci nebo rodiče, kteří k žebrání využívají své děti. Rodiny si záviděly dary, které od cizinců dostaly, vznikly tak spory, kvůli kterým se někteří museli odstěhovat. Příběhy o drogově závislých také nejsou ojedinělé.

Jak najít zodpovědnou tour

Vybrat si tu správnou tour není vůbec jednoduché. Z obrázků vesnice a přírody toho moc nepoznáte, proto se budete muset ptát. Hodně ptát.

1. Kolik toho váš průvodce o vesnici ví?

Požádejte, abyste mohli mluvit s průvodcem o samotě. Zjistěte, co o fungování vesnice ví. Jak časté jsou výlety do vesnice a s kolika vesnicemi spolupracují? (Čím víc výletů do vesnice organizují, tím méně autentický zážitek očekávejte.)

2. Jaká je maximální kapacita tour?

Nechte si toto číslo napsat na doklad o zaplacení. Pokud bude realita větší, než vám slíbili, máte doklad a můžete se dožadovat vrácení peněz. (Doporučená maximální kapacita je 6–8 lidí.)

3. Můžete přinést sladkosti pro děti nebo jiné dary pro místní?

Pokud průvodce souhlasí, máte jasno: společnost nepatří na list těch „zodpovědných“. Majetek se mezi domorodými kmeny častokrát rozděluje rovným dílem, společnost by tak měla platit představiteli vesnice, který bude mít rozdělení na starost. Ubytujete-li se na vlastní pěst u jedné z rodin, můžete tím způsobit velké problémy.

Jsou i jiné možnosti?

Netradiční zážitky s místními můžete zažít i jinak. Pravděpodobně se nepotkáte s domorodci, o kultuře a zemi toho zjistíte i tak hodně. O couchsurfingu nebo Locals4Friends jste si již mohli přečíst, existují ale i portály, které spojují poznávání s místními a zodpovědný turismus.

V Indonésii jsem pracovala pro startup, který nabízí autentické zážitky s místními a výdělek z činnosti jde na podporu chudých komunit. Takových portálů funguje po celém světě mnoho. Mezi velké patří např. Responsible Travel nebo Visit.org. Jaký portál si vyberete, to záleží jen na vašich preferencích (země, aktivita, způsob, jakým portál pomáhá komunitě).

Rady na závěr

1. Respektujte.
2. Dejte na selský rozum.
3. Hledejte informace a připravte se.
4. Vymaňte se z davového šílenství a buďte příkladem. Že něco dělají ostatní, neznamená, že je to tak správně.
5. Cestujte pomalu a užívejte si. Střídat země jako ponožky je vyčerpávající nejen fyzicky, ale i finančně, navíc se tím zvětšuje vaše ekologická stopa. Nebudete mít čas poznat místní kulturu a snadno se z vás stane „nezodpovědný“ turista.
6. Nechce se vám za zážitky až na druhý konec světa? Nemáte se za co stydět, vždyť v Evropě je tak krásně. Přečtěte si některé z průvodců a vydejte se tam, kde se vám bude objevovat snáze a zodpovědné cestování nebude taková výzva.

Pavla Trávníčková
Zodpovědné cestování i zero waste jsou vášně cestovatelky Pavly, která pro vás článek napsala. Pod pokličku sociálně rozvojového turismu nahlédla letos v Indonésii, kde pracovala pro startup zabývající se právě touto problematikou. Zastihnete ji na Facebooku a blogu, kde sdílí svá dobrodružství z cest.

Kam dál?