Wild camping – kempujte nadivoko

31.05.2016|Kategorie: Bydlení na cestách, Tipy a triky|

Kempování je jeden z nejlepších způsobů, jak na cestách ušetřit na bydlení. A krom toho je to nejen sranda, ale často i to pravé dobrodružství. V mnoha zemích, jako je například Skotsko, Norsko, Švédsko či Nový Zéland, můžete stan postavit téměř kdekoliv a bydlet tak zdarma. Kempovat nadivoko. Ukážeme vám, jak na to.

Ohromně fandíme projektu Wild camping tips a spolu s jeho zakladatelem jsme se rozhodli, že téma trochu přiblížíme i vám, čtenářům Travel Bible. Autorem článku i fotek je tedy Tomáš Mähring, nadšený fotograf, kajakář a cestovatel. Sledovat ho můžete i na Facebooku (Wild camping tips a Tomáš Mähring Photography).

Pravidla pro wild camping se v jednotlivých zemích liší, určitě si proto před cestou vyhledejte, jak to aktuálně vypadá v místě, kam jedete. Neopomeňte rozdíl mezi kempováním a bivakováním, můžete z toho mít profit. Ono totiž bivakování (za soumraku v tichosti přijet/přijít, přespat a ráno zase odjet/odejít tak, aby po vás nezůstala ani stopa, natož odpadek) je kolikrát tolerováno i v zemích, kde je jinak kempování mimo kempy přísně zakázané a hrozí velké pokuty.

travelbible-wild-camping-mahring3

Nutnou sprchu si dáte na benzince, v některém z oficiálních kempů (za drobný poplatek, většinou s tím nemají problém), nebo zajdete do bazénu, kde si navíc ještě zaplavete (třeba na Zélandu vyjde sprcha v komerčním kempu na víc než hodinu plavání v bazénu). V ještě lepším případě se večer vykoupete ve volně přístupných termálních pramenech – například na Islandu, v Albánii nebo v Kanadě se vám to může poštěstit celkem snadno.

A vůbec, jsou případy, kdy se nepotřebujete vymydlit dorůžova každý den, a toto je jeden z nich. Rychlá koupačka v ledové řece vás navíc krásně probere a když vás u toho někdo nafotí, budete mít co ukazovat vnoučatům. Chlapi – bez trenek nefotit!

Ale to nejlepší? Kempování nadivoko či bivakování má své kouzlo – nejde ani tak o to ušetřit pár korun za kemp. Vyrazit s batohem s kamarády do hor a přespat v závětří pod skalním převisem, kde široko daleko nikdo jiný není, je skvělý zážitek. Pocit, že jste součástí přírody, je podstatně intenzivnější a je to něco, co (i za cenu chybějící večerní sprchy a wifi signálu) rozhodně stojí za to.

Konečně budete mít dokonalý klid na přemýšlení, vyčistíte si hlavu, krásně se vyspíte na čerstvém vzduchu a odpočinete si. Ráno vás probudí zpěv ptáků, kravské zvonky z ohrady opodál a vůně jehličí. Anebo také útok oranžových agresivních mravenců, přívalový liják nebo banda dřevorubců, která se rozhodla zrovna ten den vykácet půlku lesa. To je na tom právě to krásné. Nikdy nevíte, jak to dopadne.

Pojďme se pustit do všech praktických věcí, které byste měli vědět!

Ještě než vyrazíte

Pitná voda

Než člověk vyrazí (ať už na den, nebo na týden), je dobré mít alespoň trochu představu, zda bude možné cestou někde nabrat vodu. Ze studánky, z horského potoka nebo třeba poprosit někoho ve vesnici (popřípadě koupit). Soudit, nakolik je voda nabraná v přírodě pitná, to si netroufám, ale osobně jsem z vody získané z potoků v evropských horách nikdy žádný problém neměl. Pokud se člověk chystá do oblasti, kde to s čistotou není úplně nejlepší, existuje pár základních možností, jak vodu vyčistit. Uvedu některé, s nimiž mám zkušenost. Před konkrétní cestou je vždy dobré poradit se s cestovateli, kteří v dané oblasti byli a řešili podobný problém.

Devils stream, Viktoriiny vodopády, Zimbabwe

Devils stream, Viktoriiny vodopády, Zimbabwe

Filtrovací pilulky – vypadají jako prášky, jež se v daném poměru přidají do láhve s vodou, která je pak po 30–90 minutách čistá a zdravotně nezávadná. Pilulka samozřejmě neodstraní zrnka hlíny a podobné nečistoty, takže v takovém případě je dobré vodu nabírat ještě třeba přes kus látky. Podobně jako pilulky fungují i kapky či dvousložkové prášky. Jednotlivé výrobky se liší výslednou chutí vody. Po některých může být z vody cítit chlor, po jiných může být voda „taková divná“ – ale pořád lepší, než strávit zbytek výletu s toaleťákem v ruce.

Filtrovací láhev – naberete do ní vodu a můžete okamžitě pít. Chemické vyčištění je v takovém případě na podstatně nižší úrovni a je potřeba s tím počítat. Filtry použité v láhvích mají určitou životnost (omezený počet litrů, které zvládnou kvalitně vyčistit) a následně je potřeba je vyměnit, takže koupě filtrovací láhve také není doživotní řešení. Takto jsme filtrovali vodu ze Zambezi v Africe a nikomu z nás nic nebylo, takže to očividně funguje.

My používáme praktický a malý filtr Sawyer. Více z našeho vybavení najdete v článku Dvakrát 5 vychytávek, které s sebou vozíme na cesty.

Zvěř malá i velká

Před cestou se také informujte o zvířecích domorodcích. V Evropě je to poměrně jednoduché, protože tu kromě zmijí nic moc extra nebezpečného nežije. Něco jiného to ale je v Austrálii, v Africe, v Americe…

V případě (nejen) wild kempování v zemi, kde žijí jedovatí pavouci, mravenci, člověku nebezpeční štíři a podobné potvory, je víc než důležité vždy ráno před obutím vyklepat boty a prohlédnout všechno, co na sebe oblékáte, jestli se v tom neschovává nějaký nezvaný návštěvník. Po pár dnech si na to člověk zvykne a bere to jako naprosto běžnou věc (moje zkušenost z Tasmánie, kde žije výběr toho nejjedovatějšího z celé Austrálie).

Stejně tak je potřeba si zvyknout při chůzi dívat pod nohy, aby člověk nešlápl na jedovatého hada. Bedlivě pozorovat zem a vůbec se nevěnovat okolním nádherám vám zpočátku přijde nepřirozené, ale zvyknete si a okolní nádhery budete okukovat jen při zastávkách. Není od věci vhodně zvolená obuv, dlouhé nohavice a mít nějaký klacek, jehož údery o zem každého hada vyplaší – stejně jako dupání. Při čtení na monitoru v bezpečí domova to celé může znít divně, ale věřte, že až půjdete po pěšině a uvidíte svého prvního hada, který jako naschvál bude jedovatý tak, že už vám nikdo nepomůže (civilizace bude několik dní daleko totálně nepřístupnou divočinou), rádi začnete bedlivě sledovat každý kořen, který překračujete.

travelbible-wild-camping-mahring10

Naopak třeba v Kanadě místo sledování toho, co máte pod nohama, je dobré se pečlivě dívat kolem sebe, abyste nevyrušili a nenaštvali nějakého medvěda či pumu. Pro našince zní poučka „chovat se v lese hlučně, aby o vás medvědi věděli dřív než vy o nich“ trochu divně a zpočátku je nepřirozené se v hustém porostu nebo méně přehledném terénu schválně bavit nahlas. Ale i na to si člověk zvykne. Někteří dokonce nosí na batohu přivázanou rolničku.

V případě oblasti s medvědy je rozhodně dobré batoh dovybavit „bear sprejem“, který by měl medvěda při případném útoku odradit. Ne tím, že ho máte zabalený u spacáku, ale tak, že ho máte při ruce a víte, jak ho v případě nouze použít. 🙂 V oblastech s medvědy je také důležité nastudovat, jak skladovat jídlo a nádobí, ve kterém jste si uvařili večeři. Rozhodně není dobrý nápad dát ho do předsíňky stanu – tedy pokud nechcete v noci řešit medvědí návštěvu ve své outdoorové ložnici.

V Zimbabwe (Afrika) se nám při safari v národním parku Hwange podařilo kousek od zvířecího napajedla nenávratně zapadnout levým zadním kolem v bahně. Signál žádný a široko daleko nikdo. V tu chvíli nabral výraz wild camping úplně jiného významu!

Byli jsme tam ve dvou. Když šel jeden na záchod, druhý hlídal, jestli nejde nějaká šelma. Když druhý marně skládal klacíky pod kola a kopal odvodňovací kanálky, první hlídal a sem tam troubil. Náš rádoby džíp s jen zadním náhonem nebyl schopný hnout se ven. Přečkali jsme noc v autě se zbytkem pitné vody a ráno nás vytáhl Američan s rodinkou a s pořádným off-roadem s navijákem. Zážitek každopádně parádní. Moc jsme se nevyspali, ale zvíře jsme v noci žádné neviděli. I kuskus, který nám zbyl od oběda a neodvážili jsme se ho skladovat přes noc v autě, zůstal netknutý – jen mravenci na něm začali pracovat.

Dejte o sobě někomu vědět

Pokud vyrážíte do hor či do jakékoli jiné divočiny (i kdyby pouze na den), je dobré o tom někomu říct a sdělit, kudy a kam máte v plánu jít a kdy se míníte vrátit. Je to maličkost, která v případě problému pomůže vám i případnému záchrannému týmu. V horských chatách se člověk dost často zapisuje do knihy, na safari se pohyb lidí monitoruje podobně – při odjezdu z kempu se člověk zapisuje do knihy a připíše i další cíl své cesty. Ve zmíněné africké příhodě by nás další den pravděpodobně vyrazil hledat nějaký ranger a řešil by, že jsme nedojeli, kam jsme měli v plánu.

Přehled dalších bezpečnostních pomůcek užitečných především do oblastí bez mobilního signálu najdete dále v textu.

Jdeme na to

Jak najít „spací místo“?

V případě cestování autem a hledání vhodného místa k přespání je dobré sjet z hlavní silnice a popojet někam mimo města a zástavbu, kde budete zastrčení a nebude tam provoz. Samozřejmě ale pozor, abyste nespali někomu na soukromé zahradě. V takovém případě je víc než vhodné dojít se zeptat, zda by to dotyčnému nevadilo. Je velmi pravděpodobné, že vás neodmítne, když vysvětlíte, že jde pouze o přespání do rána a že o vás nebude ani vědět. Možná vám nakonec nabídne i onu teplou sprchu a ráno horký čaj. Vhodná místa také často bývají na březích řek, u rybníků a jezer.

Stovky tipů na místa pro kempování nadivoko a bivakování, přístřešky, jeskyně a volně přístupné termální prameny můžete hledat na Čechy založeném mezinárodním portálu Wild camping tips. Nová místa stále přibývají – přidávají je tam totiž samotní cestovatelé, takže i vy se můžete zapojit a pomoci ostatním svými tipy. Vše je přehledně rozlišené barevnými ikonkami, doplněné informacemi o dostupnosti vody, GPS souřadnicemi, popisem a fotografiemi samotného místa. Na své si přijdou jak motorističtí cestovatelé, tak batůžkáři, vodáci, horolezci, cyklisté a další dobrodruzi. „I spací místo může být cíl.”

Každý by si měl alespoň jednou vyzkoušet spaní pod hvězdnou oblohou – jak se hezky česky říká, pod širákem. Patří to k jedněm z nejhezčích zážitků a hlavně si díky tomu uvědomíte, jak jsme vlastně v celém nekonečném vesmíru maličcí. Při spaní v přírodě prosím dávejte pozor, ať po vás nezůstanou ani nejmenší stopy. Odvezte si vše, co jste přivezli, nerozdělávejte ohně, když si nejste na 120 % jistí, že od nich nemůže nic dalšího chytit, a nekempujte týden na jednom místě. Bylo by to opravdu hodně sobecké.

travelbible-wild-camping-mahring2

Jak si kdo ustele… aneb kam si lehnout a kam raději ne?

Paráda, našli jste si krásný zastrčený plácek, teď už jen postavit stan nebo přístřešek, anebo jen rozbalit karimatku a hodit na ni spacák. Pokud máte místo na břehu potoka nebo řeky, případně jste na pláži u moře, nezapomeňte na to, že u moře je příliv a odliv a řece nebo potoku může za deště začít stoupat hladina.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že noční stěhování stanu kvůli stoupající vodě v řece není nejpříjemnější probuzení. Nebo když jsem v Zélandu vstával ráno na pláži, čekalo mne poměrně velké překvapení – oceán, který jsem večer cítil pár desítek metrů od sebe, ráno nebyl nikde. Ale což, přišel jsem za tmy a unavený z celodenního stopování po nočním letu z Tasmánie, tak jsem asi byl zmatený. Než jsem však zabalil spacák a snědl sušenky ke snídani, oceán byl zpět – a ještě blíž ke mně. S dalším stopem ráno jsem se dozvěděl, že to byla tsunami způsobená silným zemětřesením v Chile a že hladina mohla stoupnout o 3–4 metry oproti normálu. Vstávat o hodinu později, probudily by mě mokré nohy (spal jsem nohama směrem k vodě). Samozřejmě je to trochu extrém, je ale dobré mít na paměti, že voda je živel.

I pokud nespíte někde u vody, je dobré nelehat si do dolíku nebo kamkoli, kam by při dešti mohla stékat voda. Pohlídejte si, abyste neleželi pod nahnilým stromem, který vypadá, že každou chvíli spadne. Za silného větru není dobré ležet ani pod zdravým stromem, ani pod skalní stěnou, ze které očividně sem tam spadne nějaký šutr.

Hodí se myslet také na závětří (nejen v případě přespávání na hřebeni hor či na nějakém větrném místě). I když je večer bezvětří a klid, ráno může na hřebeni fičet tak, že budete mít problém stan či spacák zabalit. Je tedy dobré mít vše zabalené a zajištěné tak, aby to nemohlo uletět.

Na závěr je také dobré zkontrolovat, zda stan nestavíte na bodlácích nebo na nějakých ostrých kamenech, v mraveništi a podobně. K tomu ale postačí selský rozum. 🙂

travelbible-wild-camping-mahring8

Spíme pod širákem

Pro spaní pod širákem přidám ještě pár dalších rad. Počítejte s tím, že padne rosa a spacák budete mít na povrchu mokrý. Je tedy dobré mít ho naimpregnovaný. Přikrýt se celtou nebo plachtou nepomůže, protože ta se zapaří a spacák vám namočí ještě víc. Buď rosa na spacáku, anebo celta natažená nad spacákem jako střecha – bez toho, že by se dotýkala. Samozřejmě pro případ nečekaného nočního deště je lepší přes sebe nějakou plachtu natáhnout, než promoknout úplně. 🙂

banner-3-2

S rosou souvisí úklid oblečení, ať už do batohu, nebo třeba do malého lodního pytle, který je kolikrát vhodným doplněním klasického kompresního obalu na spacák. Spací oblečení (Merino či jiné funkční prádlo, ale hlavně něco jiného, než v čem se potíte celý den na treku; o oblékání do spacáku viz níže) je také dobré nosit společně se spacákem. I kdyby mělo být přes den mizerné počasí, dobře a v suchu se vyspat je pravidlem číslo 1. Boty si dávám pod hlavu (pod karimatku), případně je používám otočené podrážkou nahoru (nemůže do nich rosa) jako zarážky, abych se neměl kam odkoulet z karimatky pryč na mokrou trávu. Stejně může posloužit i batoh.

Pokud bivakujete v oblasti, kde nejste sami, je dobré dát doklady a peníze buď také do spacáku, nebo ještě lépe do kapsičky na doklady, kterou spacáky mívají. Pokud tušíte, že noc bude chladná, anebo vám bývá chladno od země, může hodně pomoci rozložit si na karimatku bundu pod záda a pod ledviny. Zvlášť při spaní na sněhu taková peřovka pod zády opravdu hodně pomůže.

Další možnosti

Zajímavou možností k přespání v přírodě jsou i různé cestovatelské boudy. Jsou velice populární u tras horských túr a dalších dlouhých pěších pochodů, jako je například skotská West Highland Way. Pokud vás cestování a kempování opravdu hodně chytne, zvažte nákup obytné dodávky nebo karavanu – svůj domov si pak můžete vozit všude s sebou a ve výsledku si užívat velkého komfortu za minimum peněz.

travelbible-wild-camping-mahring7

Další možností jsou bivakovací hamaky, které mají vestavěný malý stan, takže si natáhnete hamaku mezi dva stromy a máte nad ní i stříšku. Nemám s tím zkušenost, ale jednoznačná výhoda je, že nemusíte řešit bláto či podmáčenou trávu, hady, pavouky – a i ti mravenci k vám mají cestu do spacáku podstatně náročnější. Jistě, potřebujete dva vhodné stromy, ale těch v lese bývá dostatek…

Mohlo by se také hodit

Ohniště – obecně platí, že při wild kempování je lepší oheň nerozdělávat. Samozřejmě ale večerní usušení věcí, prohřátí zmrzlých nohou, nebo jen posezení u ohně a opečení špekáčků má své kouzlo. Když už nefouká a plánujete rozdělat oheň, je víc než vhodné připravit ohniště ve vyhrabané díře, kde ho ráno po řádném uhašení půjde zase zahrabat (nikoli jehličím ani suchým listím). Klasické obložení kameny a pálení pouze suchého dřeva nalezeného na zemi snad ani není potřeba zmiňovat.

Ranní sr… – „když musíš, tak musíš“. Když musíš v přírodě, je víc než vhodné zajít někam mimo cestu a vybrat si místo, kde následně půjde dílo zahrabat. Vůbec není k zahození nějaký pařez nebo šutr, o který se lze trochu opřít – pak je to lepší než domácí záchod, protože doma většinou nemáte výhled do údolí nebo na řeku.

travelbible-wild-camping-mahring6

Sušení zpocených/mokrých věcí na sobě – je to trochu drsnější způsob, uznávám, ale funguje. Pokud člověk není po celém dni promrzlý a je to alespoň trochu možné, jde usušit mokré tričko na sobě. Funkční materiál takto uschne celkem rychle.

Přezůvky na večer – zní to jako velká pohodlnost? Věřte, že není (téměř) nic lepšího, než po celém dni v pohorkách nohy osvobodit a nazout do pantoflí, crocsů a podobně. Nic neváží, voda jim nevadí, takže mohou viset zvenku na batohu, a zvlášť v případě vícedenního treku vám za to chodila a paty poděkují.

Na 3týdenním treku v Himálajích okolo Annapuren jsme si po pár dnech neuměli představit večer bez přezutí do crocsů. Od té doby nějaké lehké přezutí nosíme i na dvoudenní výlety. Krom toho, pokud se chce člověk vyhnout tvoření puchýřů během chůze přes den (což je mimochodem dost klíčové pro pohodové vícedenní trekování), velmi pomůže průběžně střídat dvoje ponožky, aby se noha v podstatě vůbec neocitla ve vlhku. Zatímco jedny ponožky máte na nohách, druhé schnou pověšené na batohu. Jednoduché a opravdu to funguje parádně!

travelbible-wild-camping-mahring1

Jakou pořídit výbavu?

Kvalitní kempovací výbava vám při dobrém zacházení vydrží mnoho let a vyplatí se do ní zainvestovat. Pokud zrovna nemáte dostatek financí, zkuste bazar, nebo půjčujte od kamarádů.

Stan

Stanů najdete spousty druhů v cenách od pár stovek po desítky tisíc korun. Jak se v tom vyznat? Pravidlo číslo 1 zní: stan za pár stovek rovnou vynechejte (pokud tedy nechcete, aby vám při sebeslabším větříčku spadl na hlavu a prosákla jím i jemná ranní rosa). Kvalitní stan vám vydrží dlouhé roky, proto se vyplatí trochu zainvestovat. Stan se případně dá asi nejsnadněji půjčit.

Než půjdete vybírat, ujasněte si, jestli ho budete nosit na zádech na několikadenních trecích (pak se vyplatí připlatit za nějaký ultralehký), nebo jestli bude spíš jezdit v kufru auta – pak je zbytečné křečovitě řešit váhu a raději koupit třímístný pro dva lidi – vejdete se do něj pohodlně i s batohem. Dalším problémem u levných stanů bývají tyčky. Dle mé zkušenosti se vyplatí připlatit za duralové, které vydrží podstatně víc než laminátové. Vyberte výrobce, který nabízí možnost dokoupit samotné náhradní tyčky, pokud by vám nějaká třeba praskla. Další, co by člověka mohlo začít mrzet až při samotném stanování, je velikost předsíňky, hlavně když prší. Pokud nehoníte váhu, je dobré mít předsíňku alespoň takovou, aby se v ní dala sundat/obléci mokrá bunda nebo pláštěnka a zout/obout boty.

Celtu, nebo igelitovou plachtu

Pokud chcete ušetřit váhu ještě víc, nabízí se možnost vyrazit bez stanu. Pak je dobré mít nějakou pojistku pro případ náhlé změny počasí – ať už je to nouzový přístřešek na trase, jeskyně či převis, nebo plachta, která se srolovaná na vršek batohu vejde vždy.

Když ji nevyužijete jako střechu, můžete ji využít jako podklad pod sebe, abyste leželi v suchu. (Za jasné noci rozhodně není vhodné se plachtou přikrýt, například aby vás ochránila proti rose. Tak to nefunguje. Spacák budete mít vzhledem k rozdílu teplot nad a pod plachtou ještě víc mokrý, než byste měli od rosy.) Další možností je ultralehký bivakovací pytel – je to vlastně takový pytel ve tvaru spacáku, do kterého si člověk i se spacákem zaleze.

travelbible-wild-camping-mahring9

Spacák

Spacáky se liší hlavně podle výplně. Peřové spacáky jsou obecně teplejší, lehčí a ve sbaleném stavu podstatně menší. Jejich nevýhodou je cena a náchylnost peří na vlhkost. To spacáky s dutým vláknem problém s vlhkostí vcelku nemají a uschnou rychleji, jsou levnější, ovšem hřejivost jim postupem času klesá rychleji. U teplotních rozsahů rozhodně neberte v potaz teplotu „extrém”. Výrobci se s ní rádi chlubí, je to ale teplota, při které sice pár hodin ve spacáku přežijete, o kvalitním spánku však nemůže být řeč. Podstatně blíže reálu je teplota „komfort”.

Pokud bude venkovní teplota (resp. teplota uvnitř stanu) pod udávanou komfortní hodnotou, je šance vyspat se bez probouzení zimou jen při použití vhodného termoprádla. To ale není nejvhodnější, protože pak nemůže teplo vašeho těla pořádně ven, aby vyhřálo spacák, takže spacák nefunguje, jak by měl. A ještě: ženy bývají zimomřivější než muži, takže i když chlápkovi bude ve spacáku teplo, žena může v tom samém spacáku mrznout. 🙂

Karimatku

Slouží jako izolační vrstva a zároveň měkká podložka. Dnes existují tři základní typy karimatek: samonafukovací, klasické pěnové a alumatky. Alumatka je lehoučká, ale moc toho neodizoluje a při spaní na kamenech také nebudete moc nadšení.

Samonafukovací karimatky a klasické pěnové jsou na tom s komfortem lépe, zas ale zaberou víc místa. Samonafukovací verze jsou ve sbaleném stavu menší než pěnové, zas ale o něco těžší a také dražší. Je potřeba dávat pozor, abyste je nepropíchli – i na to se hodí celta nebo plachta zmíněná výše.

osprey-003

Další vybavení a technika

Lékárnička

Lékárničku je dobré nejen vlastnit a nosit, ale chce to i znát alespoň základy první pomoci a toho, co a jak při ní použít. Nemusí ji mít nutně každý, ale minimálně jedna by ve skupině měla být vždycky. Ruku na srdce – když si parťák zlomí nebo rozsekne nohu, signál žádný a k civilizaci daleko, budeš si vědět rady? Pokud ne, popřemýšlel bych o kurzu první pomoci. Před pobyty v přírodě doporučuji některý ze „zážitkových prvních pomocí“, kde se krom teorie většina času tráví v terénu řešením modelových situací. Je to cenná zkušenost a jakmile si takový kurz uděláte poprvé, pochopíte, jak velký by byl nesmysl něco takového nemít/neznat/neumět.

Rychlé cukry

Rychlé cukry v podstatě také patří do lékárničky. Ať už to bude hroznový cukr nebo nějaká sladká tyčinka či tabulka čokolády, tato konkrétní by měla skutečně sloužit jako nouzová. A nouze neznamená, že na ni máte neskonalou chuť – tu opravdu největší, jakou jste kdy měli. Nouze znamená, že někdo kolabuje únavou a už má vážně dost. Pak může být hroznový cukr opravdu velkou pomocí.

Jak na dobíjení

Chcete na cestě fotit nebo natáčet? Pravděpodobně ano. Co když nebudete mít delší dobu možnost dobíjet baterky? Možností je několik: powerbanky, solární nabíječky a dostatečná zásoba náhradních baterií. Moje zkušenost? Powerbanka se hodí, jenže ne vše se z ní dá dobít. Pro telefon je fajn, pro dobíjení zrcadlovky nebo kamery už to tak slavné není. Solární panely? Po otestování pár výrobků jsem došel k tomu, že si raději koupím další 3 náhradní baterie a s těmi měsíční expedici nafotím (nebudu si každý večer své výtvory prohlížet a promazávat). V případě nočních teplot pod nulou je dobré baterkám dopřát komfort ve spacáku, i když občas trochu tlačí do zad. 🙂

Máte-li někdo pozitivní zkušenost se solárním dobíjením, budu rád za reakce v diskusi pod článkem.

Vařiče

Pokud se chystáte na delší kempovací výlet, není od věci vzít s sebou také vařič. Teplý čaj po ránu a uvařené jídlo večer funguje jako skvělé dobíjení lidských baterek. Krom toho nebudete závislí na nutnosti rozdělat oheň, abyste se mohli navečeřet. Vařiče existují plynové a benzinové. Popíšu pár nejvýraznějších rozdílů mezi nimi.

Benzinový vařič je o něco náročnější na údržbu a jeho podpal vyžaduje trochu cviku. Nabízí větší výkon, nemá problém ve vyšších nadmořských výškách ani v mrazech. Palivo stojí pár korun. Benzinový vařič můžete vzít do letadla (do hlavního zavazadla, samozřejmě bez benzinu). Před letem je dobré nádrž několikrát pečlivě vymýt mýdlovou vodou a nějakou dobu v ní mýdlovou vodu nechat. Nesmí z toho být benzin nijak cítit, jinak může hrozit, že vám to do letadla nevezmou.

Plynový vařič vyjmete z obalu, zapálíte a vaříte. Když dojde bomba (tedy plyn), musíte koupit novou, takže samotný provoz je dražší (oproti benzinovému, kde jsou vyšší pořizovací náklady, ale provoz levný). Bombu s plynem nesmíte vzít do letadla, samotný vařič ano. Pokud v místě, kam letíte, budou mít pouze bomby s jinou koncovkou, jste bez vařiče.

Ať už vaše rozhodnutí padne na kterýkoli vařič, je dobré se s ním ještě před cestou trošku seznámit a naučit se ho čistit i rozebírat (a mít na to potřebné nářadí). Zvlášť písek nedělá vařičům dobře. Benzinové jsou na to možná trošku náchylnější, ale i plynové občas potřebují vyčistit. K vařiči nezapomeňte také zapalovač (nebo sirky, ale pozor na vlhkost), případně jako nouzové řešení (či milý dárek outdoorovému nadšenci) poslouží škrtadlo, které funguje i mokré.

Satelitní telefon a podobné nouzové expediční pomůcky

Pokud se chystáte na extrémní výpravu na delší dobu, mimo civilizaci a mobilní signál, hodí se vědět o pár dalších věcech, které mohou v případě nouze zachraňovat životy. Krom satelitního telefonu je možný pronájem jednodušších a hlavně levnějších variant. Satelitním telefonem můžete volat v podstatě odkudkoli – nezávisle na mobilním signálu.

travelbible-wild-camping-mahring4

Pak ale existují „chytré krabičky“, které v sobě mají zabudován GPS modul a jsou schopny přes satelitní síť odeslat pouze nouzový signál. Krabička má jedno jediné tlačítko – SOS. V případě průšvihu ho zmáčknete a krabička se postará o přivolání pomoci včetně odeslání vaší polohy. Tyhle krabičky najdete pod názvy EPIRB nebo PLBs.

Poslední dobou jsou čím dál víc populární „spot messengery“, které (krom SOS signálu) mohou pravidelně odesílat GPS souřadnice a rodině či fanouškům ukazovat vaši aktuální polohu. Existují i verze schopné odesílat textové zprávy (obdoba SMS), opět přes satelitní spojení. Platba se zde vždy skládá z ceny za konkrétní zařízení + z ročního paušálu za využívání satelitní sítě.

Na naši 18denní raftovou výpravu Grand Canyonem jsme měli pronajatý satelitní telefon. Jednou jsme se rozhodli vyzkoušet, jak to funguje. A zrovna spojení hovoru z Grand Canyonu nebylo úplně jednoduché. Telefon potřebuje „vidět“ na aktuálně prolétající satelit nad námi, avšak kilometr vysoké stěny kaňonu odkryly satelit vždy pouze na pár desítek vteřin.

I proto nás ranger před vyplutím poučoval, že v případě nouze je potřeba po spojení se záchrannou službou jako první nahlásit polohu (v našem případě by to byla aktuální míle Colorada), pak stav raněného a až poté případně cokoli dalšího. Je nutné počítat s tím, že jakmile satelit zmizí z dohledu – a než přiletí nějaký další – tak spojení vypadne. V tomto případě je tedy krabička s tlačítkem SOS o něco praktičtější, protože polohu sama odešle a o vše se postará. Zas ale si nemůžete popovídat s maminkou.

travelbible-wild-camping-mahring5

Tesa páska a pár dalších nezbytností

Páska Tesa je voděodolná a pevná, avšak trhací verze izolepy. Jde s ní opravit úplně vše – utrženou podrážku, díru v kajaku i stanu, zlomenou tyčku nebo taky zlomenou nohu, prst, rozseknutou ruku. V Americe se to jmenuje Duck tape, u nás chtějte Tesa pásku (pozor na málo funkční napodobeniny). Mezi další užitečné nezbytnosti patří provázek, opalovací krém, brýle, repelent…

Nezapomeňte také čelovku, mapu (raději moc nespoléhejte na mapy v mobilu a podobné moderní vychytávky na baterky), vařič, dostatek vody, foťák a dobrou náladu. Čím méně toho na zádech ponesete, tím víc si kempování užijete a v noci nebudete trpět bolavými zády od těžkého batohu. Nebo možná budete trpět, ale záda budou bolet o dost méně. 🙂

Kempování nadivoko je jedním z nejlepších způsobů, jak se trochu vrátit od všech těch obrazovek zpět k přírodě a vyčistit si hlavu.  Pokud se k přírodě budete chovat hezky, odmění se vám. Opouštějte proto místo tak, jak byste ho sami chtěli opět najít.

Wildcamping můžete vyzkoušet ve Skandinávii, přečtěte si, jak vypadá trek a co s sebou

Jste ready? Tak vyražte do přírody! A až najdete nějaké pěkné místo, které ještě není na mapě Wild camping tips, určitě ho tam zaneste, ostatním tak hodně pomůžete 🙂

Chystáš se na dlouhou cestu? Nezapomeň se správně vybavit!

Cestovní pojištění na dlouho

Máme pro tebe srovnání těch nejlepších pojištění.

Vybavení na cesty

Pořádné vybavení na cesty, které vydrží i ty nejdrsnější podmínky, je základ. To nejlepší koupíš u Hanibala!

Energii pro tvůj notebook nebo mobil

Bez náhradní baterie se dneska obejde jen málokdo. Ty nejlepší ti dodá Ilin.

Připraveni vyrazit? Máme pro vás pár tipů a vychytávek, které se budou hodit.

Najděte nejlevnější letenky

To nejdůležitější se dočtete v Travel Bibli. Knize o tom, jak cestovat levně, chytře a dlouho. Letenkám jsme věnovali jednu z nejdelších kapitol. Dozvíte se nejen základní pravidla k hledání nejlepších cen, ale i spoustu triků, jak získat co nejvíc za co nejméně peněz. Nechcete číst celou knihu? Několik základních tipů se dočete na blogu: Pokud se rozhodnete využít akční ceny z letišť mimo ČR, přečtěte si jak se nejsnáz dostat na okolní letiště.

Co když nechcete letět?

Po Evropě se snadno dá jezdit i vlakem či autobusy. Hlavně u vlaků mohou ceny na první pohled vypadat dost astronomicky, stačí ale vědět, jak na to, a mnohdy cenu za jízdenku srazíte na méně než polovinu. U autobusů se zase často objevují velmi výhodné jednorázové akce. Jak na cestování autobusem po Evropě se také dočtete ve článku pro Travel Bibli.

Jak najít bydlení?

My nejčastěji využíváme Airbnb a Booking.com. První na pronájem běžných bytů a domů, či jen pokojů ve sdíleném bydlení s hostitelem. Booking je fajn na různé penziony a samozřejmě hotely. Na Airbnb využijte 725 Kč slevu na první bydlení. Stačí se registrovat přes odkaz bit.ly/bibleairbnb. Zároveň pro vás máme 11 tipů, jak vybrat nejlepší bydlení přes Airbnb.

Vybíráte vybavení?

V první řadě se podívejte, jestli využijete některou ze slev, které jsme pro vás připravili ve VIP členské sekci Travel Bible. Outdoor vybavení doporučujeme nakupovat v obchodě Hanibal.cz. Sami od nich rádi (a k plné spokojenosti objednáváme), ale hlavně si necháme poradit. Všichni totiž cestováním, outdoorem a sportem žijí. Lezou po horách, po skalách, poznávají zapadlé kouty naší planety. Najdete u nich hlavně dražší kvalitnější značky, které osobně testují. Hodit se vám může i několik článků s vychytávkami na Travel Bibli:

Fotíte a hledáte vhodnou techniku?

Matouš fotí celkem hodně a už hezkých pár let dost aktivně sleduje, co se na trhu s fotovybavením děje. Už hezkých pár let nedá z ruky zrcadlovku Nikon D610 a pevné objektivy 28mm a 50mm. Ale také ví, že to zdaleka není jediná možnost. Mrkněte na článek.
Který foťák vybrat na cesty?
Jestli vás baví i video, máme pro vás hodně podrobný Úvod k videu na cestách

Jedete na hodně dlouho?

Poradíme, jak vybrat nejlepší dlouhodobé cestovní pojištění.

Mohlo by vás zajímat:

Nový rok, nový notes: Začni cestovatelský rok s božím notesem

angle-double-right
angle-double-left