Jeden stát, 17 tisíc ostrovů a každý jiný. Tisíce různých světů. Neznám jinou zemi, která by byla tak rozmanitá, plná protikladů a překvapení. Můžete se do ní vracet znovu a znovu, cestovat zde několik let a stále bude co objevovat. Každý ostrov je unikát, žije zde na 300 domorodých etnik s vlastním jazykem a kulturou. Potřebovali byste celý život, abyste poznali Indonésii.

Proč tam jet?

V Indonésii najdete přelidněná města tepající životem, jedny z posledních zbytků tropických pralesů na Borneu či Sumatře, dlouhé písečné pláže, dosud nepřeplněné turisty a prodejci všeho možného, a tisíce maličkatých neosídlených ostrůvků, kde si můžete připadat jako opravdoví Robinsoni. Desítky sopek vybízejí k horské turistice a pro milovníky zvířat je Indonésie ráj – můžete tu spatřit ohrožené orangutany sumaterské, z velkých savců dokonce slona nebo nosorožce, údajně i nejmenšího primáta světa nártouna. O komodských dracích nejspíš slyšel každý.

Na Indonésii jsou ovšem nejúžasnější její obyvatelé. Budou na vás zírat, mávat, široce se usmívat, zvát vás na kafe a ptát se na vše možné. Většina z nich sice neumí ani slovo anglicky, to jim ovšem nebrání v nadšené interakci s každým bílým „bule“, který zrovna projíždí kolem. Občas vám to poleze na nervy, ale jinak je otevřenost, dětinská zvědavost a permanentní úsměv místních prostě odzbrojující.

Jak se do Indonésie dostat?

Indonésie, rozlehlá země rozprostírající se přes tisíce ostrovů, je přístupná z celého světa díky široké síti leteckých spojů. Nejčastějším vstupním bodem do země je mezinárodní letiště Soekarno-Hatta v Jakartě (CGK) nebo letiště Ngurah Rai v Denpasaru na Bali (DPS). Obě letiště zajišťují spojení s většinou velkých světových letišť a jsou ideální startovní bod pro průzkum Indonésie.

Letecky

Cesta do Indonésie z Prahy (Letiště Václava Havla) nebo Vídně (Vienna International Airport) zahrnuje nejčastěji mezipřistání v jedné z významných asijských nebo blízkovýchodních dopravních uzlů. Žádné přímé lety z těchto destinací neexistují.

Mezi nejčastější přestupová místa patří Singapur, Doha v Qataru, Istanbul v Turecku, Dubaj v SAE, Kuala Lumpur v Malajsii nebo Tchaj-pej na Tchaj-wanu.

Lety s přestupem na Blízkém východu vycházejí časově nejlépe na přibližně 6 a 8 hodinové lety. Pokud letíte s Turkish Airlines připravte se na dlouhý 12hodinový let a poté kratší 2hodinový do Vídně. Ještě delší je spoj China Airlines nebo EVA Air, kdy vás z Tchaj-pei čeká 13hodinový let. Pohodlí je ale zaručeno.

Cena zpáteční letenky z Prahy nebo Vídně se standardně pohybuje v rozmezí 18 000–25 000 Kč v ekonomické třídě. Akční ceny mohou spadnout pod 18 000 Kč, tradičně ale počítejte s částkou kolem 20 tisíc Kč.

Hledáte levné letenky? Inspirujte se triky v článku Které vyhledávače letenek používat a jakým způsobem, popřípadě v online kurzu TravelHackingu.

Kromě Jakarty a Bali mají mezinárodní letiště také města jako Surabaya (Juanda International Airport), Medan (Kualanamu International Airport) a Yogyakarta (Yogyakarta International Airport). Letenky do těchto míst bývají ale několikanásobně dražší.

Po zemi

Po zemi se do Indonésie dá vstoupit na hraničních přechodech s Malajsií na ostrově Borneo, z Papuy Nové Guinei a Východního Timoru. Doporučuji vždy na internetu ověřit aktuální informace o pozemních přechodech, ne všechny jsou otevřené pro cizince a situace se často mění.

Pro dobrodruhy může být zajímavá také varianta s trajektem. Z Malajsie a Singapuru je možné se do Indonésie dostat i lodí, nicméně očekávejte pomalou jízdu a ani ne tak kvalitní lodě. Vzhledem k nízkým cenám letenek se tato možnost často nevyplatí.

Kdy jet do Indonésie?

Indonésie je tropická země ležící na rovníku. Jsou tu dvě roční období, a to období sucha a období dešťů. Samozřejmě to nemusí platit absolutně. Obecně by se dalo říci, že období dešťů trvá od listopadu do března včetně. Znamená to, že nebudete moci podnikat túry po kopcích, na některých ostrovech mohou dopravu komplikovat záplavy nebo sesuvy půdy a budete zhruba 50 procent času moknout.

První dešťové kapky spadají ale po obědě, ranní ptáčata i tak dokáží z jejich cesty po Indonésii dostat maximum. Indonésie je zkrátka jedna z těch zemí, kde se vyplatí přivstat.

K návštěvě Indonésie doporučuji měsíce na přelomu období sucha a dešťů (říjen a listopad, březen a duben), kdy déšť není tak vytrvalý, ale zároveň je všude krásně zeleno a teploty se pohybují na úrovni snesitelnosti. Jinak se připravte na úmorné vedro a vysokou vlhkost vzduchu.

Kvůli klimatické změně se rozdíly mezi jednotlivými obdobími stírají a je tak možné, že vám nebude pršet, kdy pršet má a naopak. Na každém ostrově probíhá období dešťů v trochu jiné intenzitě, vyhledejte si před cestou tedy podmínky počasí pro konkrétní místo.

Peníze

Oficiální měnou je rupie (1000 IDR je cca 1,5 Kč). Dolarem ani eurem v Indonésii nezaplatíte, můžete je však směnit na letišti nebo ve větších městech. Já osobně preferuji euro, protože za starší nebo menší dolarové bankovky dostanete horší kurz. V menších městech směnárny nehledejte, ve vesnicích nebo na menších ostrovech ani bankomaty (ty se většinou nacházejí u čerpacích stanic).

Z bankomatů v Indonésii lze obvykle vybrat maximálně 1,5–3 miliony rupií na jeden výběr, v závislosti na bance a typu bankomatu. Některé bankomaty vydávají pouze menší bankovky (50 000 IDR), zatímco jiné poskytují větší bankovky (100 000 IDR). 

Vybírejte z bankomatů bank jako jsou BRI, BNI nebo Mandiri a raději se vyhýbejte bankomatů v obchodech či temných uličkách. Už nejednomu cestovateli se stalo, že mu zkopírovali kartu. I proto doporučujeme Revolut a rovnou několik platebních karet se sebou.

Proč a jaké karty si zařídit do zahraničí? Čtěte Platební karty na cestách a jak z nich vytěžit co nejvíc.

Platební karty (Visa a Mastercard) jsou běžně přijímány ve velkých městech a turistických oblastech, zatímco na venkově a v odlehlejších částech země se často platí pouze hotově. Hotovost se vám bude hodit i na zaplacení veřejných záchodků, parkování či vstupy.

Zásadním pravidlem je smlouvat! Připravte se také na úplatky. V Indonésii si kdekdo řekne o úplatek (většinou žádá o „coffee money“), obzvláště policie si takto ráda přivydělává na motorizovaných turistech. Můžete zkusit předstírat, že nerozumíte, občas to funguje. Pokud po vás chtějí nesmyslnou částku, usmívejte se a chtějte odvézt na služebnu. Stále se usmívejte a vyjednávejte. Buďte milí a ještě víc se usmívejte. Většinou to nakonec nestojí víc než 100 Kč, pokud jste tedy nespáchali něco opravdu závažného.

Ceny

Ceny se v Indonésii liší dle toho, v jak moc turistické oblasti se nacházíte. Obecně je Indonésie oproti Evropě velice levná, i když i zde najdete pětihvězdičkové hotely a čtyřhvězdičkové restaurace s „luxusními“ cenami.

• Cena bydlení: 150 Kč za homestay bez klimatizace, hotely od 300 Kč
• Cena jídla a pití: typická smažená rýže nasi goreng 30 Kč, velká balená voda 8 Kč, pivo 50 Kč
• Půjčení automatického skútru: 150 Kč na den, benzín zhruba 20 Kč/litr
• Vstupy do chrámů: 15–30 Kč
• Lokální doprava: ve srovnání s ČR jsou autobusy výrazně levnější

Potřebujete vízum?

Předem varuji, že vízová politika se v Indonésii mění ze dne a den a tyto informace (z listopadu 2024) si pro jistotu ověřte. Nespoléhejte ani na české Ministerstvo zahraničních věcí, aktuální informace tam nenajdete.

Pro vstup do Indonésie za účelem turistiky potřebují občané České republiky vízum. Od 1. prosince 2022 je možné požádat o elektronické Visa on Arrival (e-VOA) před cestou prostřednictvím oficiálního webu. Pozor na internetu existuje hned několik podvodných webů, ujistěte se, že jste správně.

Toto vízum je platné 30 dní a lze jej jednou prodloužit o dalších 30 dní na místním imigračním úřadě. Vízum lze zařídit také po příletu za poplatek 500 000 IDR (lze platit eury, dolary či rupiemi).

Pro delší pobyty v Indonésii, které přesahují 60 dnů, mohou občané České republiky požádat o vízum B211. Toto vízum je určeno pro účely, jako je návštěva přátel, rodiny, kulturní nebo sociální aktivity. Vízum je platné 60 dnů s možností dvou prodloužení, každé o 60 dnů, což umožňuje celkový pobyt až 180 dnů. O toto vízum se musí žádat předem na Indonéské ambasádě v Praze.

Další požadavky pro vstup do Indonésie

Kromě víza je pro vstup do Indonésie nutné splnit i další požadavky:

• Elektronické celní prohlášení (e-CD): Při příjezdu do Indonésie je nutné vyplnit elektronické celní prohlášení. To můžete provést online před cestou na webových stránkách indonéského celního úřadu nebo po příletu na letišti. Doporučuji zařídit předem, ať se s tím nemusíte na letišti zdržovat. Poté vám bude stačit jen naskenovat QR kod.
• Zdravotní formulář: Pro vstup do Indonésie je od 14. srpna 2024 povinné vyplnit elektronický zdravotní formulář SATUSEHAT Health Pass. Toto opatření bylo zavedeno v reakci na klasifikaci onemocnění Mpox (opičí neštovice) jako mezinárodní zdravotní nouze Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
• Turistický poplatek na Bali: Při příletu na Bali je od 14. února 2024 vyžadován turistický poplatek ve výši 150 000 indonéských rupií. Tento poplatek je součástí iniciativy „Love Bali“ na podporu udržitelného turismu a ochrany ostrova. Poplatek lze uhradit online před cestou na oficiálních stránkách programu Love Bali nebo přímo po příjezdu na Bali. Na letišti jej nikdo nekontroluje, spousta cestovatelů jej tak neplatí. Na druhou stranu vás kdykoli může zkontrolovat policie.

Lokální doprava

Mezi většími indonéskými ostrovy je samozřejmě nejjednodušší a nejrychlejší přesun letecky. Vnitrostátní lety jsou relativně levné (od tisíce výš). Kromě skyscanneru zkuste pro vyhledávání místních letů použít vyhledávač tiket.com nebo Traveloka. Nejfrekventovanějšími místními aerolinkami jsou Garuda Indonesia, AirAsia, Lion Air.

Dle mých zkušeností odhadem pouze jeden z pěti letů letí na čas a výjimkou nejsou ani 5hodinová zpoždění, tak s tím počítejte již při nákupu letenky, ať máte dostatečné časové rezervy. Obzvláště Lion Air je na zpožděné lety specialista.

Mezi ostrovy můžete přejíždět lodí – velkými, pomalými a jen základně vybavenými ferries, nebo tzv. fast boats, které jsou o něco dražší a rychlejší. Například na frekventované trase Bali (Padangbai) – Gili Trawangan.

Pečlivě vybírejte společnost, před nástupem si loď prohlédněte a ujistěte se, že má záchranné vesty! Nehody jsou bohužel celkem časté. Zvažte plavbu ve špatném počasí – bývá velmi nekomfortní.

Vlakem lze cestovat pouze na Jávě a v některých částech Sumatry, další trasy jsou ale ve výstavbě. Dálkové noční autobusy po větších ostrovech jsou bezpečné a celkem i pohodlné, ovšem nedostanou vás všude. Z veřejné dopravy jsou nejflexibilnější shuttle busy (minivany pro cca 8 lidí), kterých po Indonésii jezdí spousta a zajíždí na všechna možná i nemožná místa.

V civilizaci zůstává nejpohodlnější možností Grab nebo Gojek, jak ve formě auta nebo motorky. Velkou výhodou je, že oproti regulérním taxi nebo mototaxi, tzv. „ojek“ nemusíte smlouvat. Cenu víte již předem.

Půjčení auta vyjde levně, zhruba 600–1000 Kč na den, s řidičem si maličko připlatíte, ale zase se nebudete stresovat místním provozem. Silnice jsou na mnoha místech ve velice špatném stavu, průjezdné i jen na motorce, a během období dešťů zaplavené, bahnité a úplně nesjízdné.

Doporučuji pronajmout skútr, nasadit helmu (vždy!) a velmi pomalu a opatrně vyrazit, kam vás cesta povede. Nejprve zkuste řídit na venkově, než se vydáte do měst. Časem si na místní styl jízdy zvyknete, v provozu se rozkoukáte a zjistíte, že je to nejzábavnější a nejsvobodnější způsob dopravy vůbec!

Najděte si auto na Rentalcars

Jídlo

Základem místního jídelníčku je rýže a nejtypičtějším způsobem přípravy je její smažení – „nasi goreng“ (smaženou rýži se zeleninou, kuřetem a často volským okem) dostanete téměř všude. Oblíbeným jídlem je „nasi campur“, kdy si k vařené rýži vyberete z mnoha druhů příloh – vejce, kuřecí maso, rybu, vařenou zeleninu atd.

Druhým nejčastějším jídlem jsou smažené nudle.

Určitě ochutnejte tradiční polévku „bakso“ – masové koule a nudle v drůbežím vývaru. Indonéská kuchyně je pálivá, takže se připravte na to, že chilli je skoro v každém jídle a další chilli omáčku dostane vedle, kdyby vám to přišlo málo. Mně to málo nepřišlo nikdy.

Nejrozšířenějším typem street foodu je „gorengan“, což je kousek něčeho (banánu, tofu, sladké brambory atd.), obalený v mouce s kořením a usmažený v mnohokrát přepáleném oleji. Nic zdravého, ale jeden kousek stojí cca jednu korunu a je to rychlé a dobré.

V různých částech Indonésie se kuchyně liší, můžete narazit na velmi netradiční jídla. Na Lomboku jsem byla pozvaná do rodiny na oběd a jako místní lahůdka mi byl předložen netopýr…

Kromě čerstvých mladých kokosů na pití, na kterých si lehko vypěstujete závislost, dostanete bez ohledu na roční období úžasné freshe. V ČR za takový drink zaplatíte kolem 100 Kč, zde jen do dvaceti a máte výběr z nepřeberného množství exotického ovoce, jako je mango, avokádo, sirsak, banán, papaya, vodní meloun, dračí ovoce a spousta dalších. Lahůdka. Jen malé varování – pokud na konci dovolené nechcete vážit o pár kilo více, vždy výslovně žádejte fresh bez cukru, neboť zde přidávají automaticky lžíci (i dvě) do každé sklenice.

Indonéská káva je výborná, hodně lidí si ji pěstuje rovnou za domem a pijí ji na způsob našeho turka. Vyzkoušejte kávu namixovanou se zázvorem, nebo specialitu ostrova Lombok – kávu smíchanou s namletou rýží.

Indonésie je sice muslimská, koupit alkohol se zde ale dá, především v turistických oblastech. Nejznámějším pivem je Bintang, za láhev ovšem zaplatíte minimálně 50 Kč. Lokálním alkoholem je „tuak“, což je palmové víno připomínající náš burčák. Destilát z něho se nazývá „arak“. Alkohol lehce koupíte, ale být opilý na veřejnosti vás může snadno dostat do problémů s policií.

Hygiena, nemoci a očkování

Na evropské standardy je Indonésie s hygienou na štíru. Střežte se pohledu do kuchyní, prostě si objednejte, vyčkejte a vychutnejte si výborné jídlo. Jezte tam, kde jedí místní, suroviny jsou čerstvé díky velkému obratu… spousta místních restaurací totiž nemá ani lednici.

Voda zásadně pitná není. Ledu v drincích se bát nemusíte – díky tomu, že voda není pitná ani pro místní, vyrábí se led z balené vody.

Pokud nejste očkovaní proti vzteklině, dávejte pozor na opice a hlavně na pouliční psy, kterých je obzvlášť na Bali opravdu hodně. Psi totiž nejsou domácími mazlíčky a na ulicích se množí dost nekontrolovatelně. Z očkování rozhodně doporučuji tzv. cestovatelský základ – obě žloutenky, tetanus a břišní tyfus, ať nemusíte mít obavy najíst se kdekoliv.

Nezbytností je repelent – obzvláště ve východní části země je výskyt malárie a horečky dengue. Zdravotní péče v Indonésii zdaleka neodpovídá západním standardům (na Bali ale najdete i pár velmi kvalitních nemocnic), proto buďte opatrní, zvláště při jízdě na motorce. Neochutnávejte alkohol neznámého původu.

Jak zůstat v bezpečí

Obloukem se vyhýbejte všem drogám! Za pašování jsou zde velmi vysoké tresty. Dávejte si pozor na krádeže, obzvláště na plážích, na tržištích nebo v hromadné dopravě. Může se stát, že k vám lupiči přijedou na motorce a snaží se vám strhnout kabelku z ramene, proto při jízdě na skútru dávejte vše pod sedačku, abyste nejen nepřišli o peníze a telefon, ale hlavně po pádu ze skútru neskončili v nemocnici. Obecně se vyvarujte klasického nošení drahé zrcadlovky kolem krku, tím si o problém přímo říkáte.

V Indonésii vás může potkat zemětřesení, tsunami nebo výbuch sopky. Je dobré s tímto rizikem počítat. Sledujte místní zprávy, zjistěte si, jak se v případě takové události chovat a zaregistrujte se na Drozd českého ministerstva zahraničních věcí, usnadní to případné pátrání po vaší osobě.

Náboženství, zvyky, tradice

Indonésie je nejlidnatější muslimská země na světě, a přestože islám zde není nijak striktní (výjimkou je provincie Aceh), váže se k místní kultuře a náboženství pár zásad slušného chování. Řekneme si alespoň některé základní:

• Ve venkovských oblastech místní lidé často nepoužívají na jídlo příbor a jedí rukou, i třeba rýži s omáčkou. Jste-li pozvaní na večeři do domácnosti, rozhodně se nebojte požádat o lžíci, není to nezdvořilé. Pokud si troufnete vyzkoušet šikovnost vašich prstů při nabírání rýže, jen do toho. Zpočátku si budete připadat divně, poteče a popadá vám to všude okolo, ostatní se budou tiše bavit, ale to natrénujete. Jen dvě zásady – vždy je někde okolo voda na opláchnutí prstů před i po jídle. Použijte ji. Nikdy nesahejte do talíře levou rukou (ta se totiž používá na opláchnutí zadku po vykonání potřeby).
• Neukazujte na nikoho prstem a sedejte si tak, aby vaše chodidla na nikoho nesměřovala. Pro muslimy je to urážka.
• Vstupujete-li do něčího domu, zujte se před prahem.
• Vhodně se oblékejte, nechcete-li budit pohoršení. Po ženách sice nikdo nikde nebude požadovat zakrývání vlasů (ostatně ani všechny Indonésanky to nedělají), na druhou stranu je Indonésie konzervativní země a kromě pláží v turistických oblastech se sluší, aby žena měla zakrytá kolena a ramena. Vypravit se na průzkum domorodé vesnice v minisukni a vršku od bikin by bylo opravdu krajně nevhodné.
• Pro místní lidi je velmi důležité „neztratit tvář“. Chcete-li mít respekt, pamatujte na to a nezvyšujte hlas, buďte trpěliví a usměvaví i v nepříjemných situacích. Vězte, že pro Indonésana je kolikrát morálně přijatelnější zalhat, než ztratit tvář.

Která místa nevynechat

Tak tohle bude dlouhý seznam. Rovnou vynecháváme to nejlepší z dvou hlavních ostrovů Jávy a Bali, protože těm jsme se věnovali v samostatných průvodcích.

Ostrovy Flores a Komodo

Pokud si půjčíte skútr a rozhodnete se projet na něm ostrov Flores, může se vám stát, že několik dní nepotkáte jediného turistu, jen zvědavé a pohostinné místní obyvatele. Tento ostrov je výjimečný třeba tím, že jako jediný v celé Indonésii je čistě křesťanský. Ve vnitrozemí budete projíždět klikatými serpentinami v horách, na pobřeží najdete nádherné pláže včetně naprosto výjimečných poblíž města Ende – písek tu má sytě černou barvu, na slunci se třpytí a některé části pobřeží jsou pokryty modrými oblázky všech velikostí a odstínů.

U vesničky Moni pozorujte východ slunce ze sopky Kelimutu, na jejímž vrcholu jsou tři krátery – v každém z nich je jezero jiné barvy, světový unikát. Z Floresu si určitě udělejte výlet lodí na ostrovy Rinca a Komodo, kde můžete přímo v přírodě (a často i kolem rangerské základny) pozorovat draky – varany komodské, které jinde na světě nespatříte a je to rozhodně velký zážitek.

Tradiční sasacká svatba

Na ostrově Lombok velice jednoduše poznáte, že se někdo ve vsi žení – na půl dne je doprava zablokována průvodem svatebčanů a hudebních souborů gamelan, jejichž vyhrávání je slyšet široko daleko. Zastavte se a pozorujte nádherně nastrojené procesí, někdo z kolemjdoucích vás jistě srdečně pozve, abyste se zúčastnili celé svatby, včetně samotného obřadu a bohatého oběda. Je to zajímavý pohled do tradic místního etnika Sasaků.

Párty ostrov Gili Trawangan

Mezi Bali a Lombokem se nachází tři malinké ostrůvky – Gili Air, Gili Meno a Gili Trawangan. Zatímco první dva jsou ideální k poklidnému odpočinku, „Gili T“ je slavný párty ostrov, kam se sjíždějí jak místní, tak hordy turistů. Přes den odpočívají na pláži pod slunečníkem a v zátoce mezi loděmi šnorchlují pár metrů od břehu s mořskými želvami. Večer obcházejí bary, jejichž výběr je opravdu pestrý.

Trek na druhou nejvyšší sopku Indonésie

Sopka Rinjani na ostrově Lombok měří 3726 metrů a výhled do jejího kráteru s průzračným jezerem je nezapomenutelný. Uprostřed jezera je ještě jedna sopka, je dosud aktivní (naposledy chrlila lávu v listopadu minulého roku) a z jejíhož vrcholu stoupá sloupek dýmu. Okolí jezera je krásně zelené, jako stvořené pro stanování a po náročném treku můžete nechat své tělo odpočinout v lázni horkých pramenů.

Trek na sopku není možný bez oficiálního průvodce a nosiče. Lze volit jednodenní trek (pouze na hranu kráteru s pohledem dovnitř), dvoudenní (hrana kráteru a nejvyšší vrchol), nebo třídenní (poslední noc strávíte uvnitř kráteru u jezera). 3denní trek (cca 3000 Kč vč. jídla a vybavení) je s vysokým každodenním stoupáním i klesáním poměrně náročný a v noci se teplota na okraji kráteru pohybuje kolem 5 °C.

Bau Nyale!

Desátý měsíc sasackého kalendáře (kolem poloviny února) se na jižních plážích ostrova Lombok odehrává jedna z nejdůležitějších slavností v souostroví Nusa Tenggara Barat. Celý týden se v okolí města Kuta odehrává bohatý program – tradiční mužské souboje Presean, soutěže v poezii, ale i v jízdě na ponících.

Vrcholem je večer, kdy se na pláži Seger sejdou tisíce lidí, baví se a sledují několikahodinové divadelní drama podle pověsti o princezně Mandalice. Byla tuze krásná a měla mnoho nápadníků. Než by si jednoho vybrala a způsobila tak válku mezi královstvími, vrhla se do moře se slovy, že svůj lid nikdy neopustí a bude se jednou do roka navracet. Její tělo se proměnilo ve vodní červíky a ti se teď každý rok na jeden dva dny objevují v mělkých vodách podél jižního pobřeží ostrova. Lidé je za svítání při odlivu chodí do moře sbírat a poté tyto malé červíky mnoha barev umísťují do zavlažovacích kanálů svých polí nebo z nich připravují speciální sváteční pokrm. Velikost úlovku předpovídá sklizeň rýže na příští rok, jeho konzumace pak zaručuje dlouhý a zdravý život.

Kde zjistit více

Wikitravel

Cestovatelská wikipedie – velmi povedený projekt, dozvíte se zde obecné informace o zemi i jednotlivých ostrovech a spoustu praktických tipů.

Travelfish

Jeden z nejoblíbenějších průvodců po jihovýchodní Asii.

Backindo

Cestovatelský web o Indonésii a především Jávě. Z pera cestovatelky Pavly Trávníčkové, která taky píše jeho českou variantu Lokalindo.

Wonderful Indonesia

Destinace, aktivity i novinky přináší tyto anglické stránky plné pěkných obrázků.

Průvodce Lonely Planet

Někdo to rád tištěné… a na Lonely Planet, jak už určitě víte, máte v členské sekci slevu.

Průvodce zpracovala Anna Ahneová, která v Indonésii strávila 4 měsíce v zimě na přelomu let 2014/2015, kdy zde jako dobrovolník učila angličtinu. Spojit se s ní můžete třeba přes Facebook. Poté jej doplnila a aktulizovala Pavla Trávníčková, která v Indonésii, konkrétně na Jávě, žije.