Uzbekistán – klenot hedvábné stezky

Územím tohoto stepního státu ve Střední Asii procházela kdysi obchodní trasa spojující Čínu s Evropou. A právě zde vzniklo několik měst, která lze bez nadsázky označit za klenoty hedvábné stezky.

Proč jet do Uzbekistánu

Velmi dobře zachovalá a stále živá historická města připomínající slávu obchodní cesty – hedvábné stezky, ale i počátky národní historie, které jsou svázané s Perskou říší. Mnoho památek tu připomíná i historii mnohem mladší, 19. století i dobu sovětskou. V regionu je tato země na historii patrně nejbohatší.

Hrobka Shah-i-Zinda v Samarkandu

Žijí tu velmi milí, vždy usměvaví a pohostinní místní obyvatelé, kteří jsou ochotní pomoci. Pokud jde o přírodu, čekají tu na turisty rozlehlé stepi a pro Středoevropany exotická bavlníková pole.

Dalším důvodem, proč navštívit tuto zemi, jsou různá, z našeho pohledu až absurdní nařízení či omezení. Chcete-li si užít byrokracie, kontrol a různých zákazů, jste v Uzbekistánu na správné adrese.

Příroda národního parku Ugam Chatkal

Jak se do Uzbekistánu dostat

Z Evropy je to optimální letadlem. Ze střední Evropy do Uzbekistánu zatím nelétá žádná přímá linka. Nejpohodlnější spojení nabízí Turkish Airlines s přestupem v Istanbulu (létá do Taškentu a Samarkandu), nejlevnější pravděpodobně Wizz Air z Vídně do Abu Dhabí a odtud do Taškentu.

Cena zpáteční letenky z Prahy se pohybuje kolem 12 000 Kč. Jestli se vám bude letenka do Taškentu zdát drahá, zkuste najít let do Samarkandu, třeba bude levnější.

Společnost Uzbekistan Airways se zaměřuje hlavně na regionální lety, postupně ale přidává i přímé lety do Evropy.

Do Uzbekistánu je také možné přijet vlakem z okolních zemí, tedy Ruska, Kazachstánu a Tádžikistánu.

Z okolních zemí lze také využít taxíky a sdílená taxi.

Vystoupení v tradičních krojích

Kdy vyrazit a proč v tuhle dobu

V Uzbekistánu je příjemné počasí po celý rok. Jen výjimečně klesá teplota pod nulu. Nejdeštivější měsíce jsou únor a březen, nejteplejší červen až srpen, kdy teplota často převyšuje i 40 °C.

Z uvedeného vyplývá, že nejvhodnějšími měsíci pro návštěvu země jsou duben a květen a pak září a říjen – není horko a dešťů je málo.

Víza a podmínky vstupu 

Od února 2019 platí pro turistické cesty občanů EU do Uzbekistánu bezvízový režim. Délka pobytu nesmí přesáhnout 30 dní.

Pro studijní, výdělečné a pobyty delší 30 dní je nutné vízum, o které je třeba zažádat předem na velvyslanectví Uzbekistánu. V ČR však Uzbekistán zastupitelský úřad nemá, je třeba se obrátit na velvyslanectví v Berlíně.

Peníze a přibližné ceny

Uzbekistán má vlastní měnu – uzbecký sum, UZS. Má pevný kurz k dolaru, euru a ruskému rublu, jiné měny v místních bankách nevyměníte (v lednu 2023 byl kurz následující: 1 euro = 12 300 UZS, 1 USD = 11300 UZS). Oproti ČR je Uzbekistán levnou destinací. Počítejte zhruba se 4500 Kč na osobu a týden.

Uzbecká krajina vás okouzlí

Ať peníze vyměníte kdekoliv, všude je stejný kurz. Platební karty je možné použít k placení jen v obchodech a hotelech vyšší kategorie, velmi je ovšem využijete při výběrech hotovosti z bankomatu. Obecně je v zemi směnáren málo, leckdy jsou špatně označené a i v turistických centrech měst není lehké nějakou směnárnu najít. To už je mnohem víc bankomatů, kde si můžete peníze vybrat.

Se kterou kartou se vydat na cesty? Přečtěte si srovnání platební karty na cestách a jak z nich vytěžit co nejvíc

V Uzbekistánu můžete za turistické služby (ubytování, taxíky apod.) platit přímo americkými dolary, proto je dobré mít s sebou drobné. Není ani problém zaplatit část těchto služeb v jedné měně a část v druhé. Obecně se ceny za ubytování udávají cizincům v dolarech.

Pokud se vám nebude dostávat místní měny, zeptejte se v hotelu či soukromí, kde budete bydlet, zda vám peníze nevymění.

Pomník v Taškentu

Pozor, zpětná výměna zbylých sumů před odletem domů či opuštěním země je možná pouze po předložení dokladu o tom, že jste si v zemi někde v oficiální směnárně peníze vyměňovali. Pokud potvrzení nemáte, buď se poptejte v hotelu, zda vám peníze vymění zpět, nebo vám nezbyde nic jiného, než je utratit. Na letištích už moc možností kromě baru nezbývá, duty free obchody prodávají jen za cizí měnu. Co se týče bankomatů, tak i když stisknete tlačítko, že chcete potvrzení, není jisté, že ho bankomat vydá – mně ho nevydal ani jednou.

• Ubytování: v hostelu se snídaní téměř všude 230 Kč (10 USD), dvoulůžkový pokoj v hotelu se snídaní od 500 Kč.
• Jídlo: oběd ve fast foodu od 50 Kč, v restauraci od 80 Kč.
• Pití: láhev místního vína 100 Kč, láhev 1,5 l vody 9 Kč.
• Vstupné do památek: Samarkand 50–100 Kč, Buchara 10–50 Kč. Národní divadlo opery a baletu v Taškentu: 1. řada 125 Kč, premiéra 250 Kč.
• MHD: 4 Kč jedna jízda.

Jídla uzbecké kuchyně: lagman, pilaf, manti

Lokální doprava

Vlaková doprava

Mezi hlavními turisticky atraktivními městy je vlak asi nejlepší, nejspolehlivější a i nejlevnější způsob dopravy. Vlaky jsou lůžkové a lehátkové, velmi pohodlné pro cestování přes noc. Na trase Taškent–Samarkand–Buchara jezdí dokonce rychlovlak Afrosiyob, který dosahuje až 200 km/h. Má pouze sedačky, protože trasu zvládne poměrně rychle. Info naleznete na stránkách uzbeckých železnic. Lehátkový vlak Taškent–Chiva stojí 300 Kč, jízda trvá 16 hodin.

Vlaková doprava patří mezi ty nejspolehlivější

Autobusová doprava 

Protože v Uzbekistánu jde mezi městy o dost velké vzdálenosti, tak se pro turistické účely moc nevyužívá, nanejvýš pro návštěvu obcí v okolí větších měst. Ovšem autobusy na dálkových trasách mezi turisticky atraktivními městy jezdí. Je to ale nejpomalejší druh dopravy. Každé větší město má autobusové nádraží.

Taxíky a sdílená taxi

Rozdíl mezi taxíkem a sdíleným taxi je ten, že taxík je jen pro vás, zaveze vás, kdy a kam chcete, cena je pak ale vyšší.

Sdílené taxi vezme několik lidí, kteří chtějí jet stejným směrem, za předem stanovenou pevnou cenu. Sdílené taxi na krátké vzdálenosti stojí na nějakém stanovišti, na dlouhé vzdálenosti vyzvedává cestující na dohodnutém místě a také je v cílové destinaci rozváží do hotelů a domovů. V mnoha případech je sdílené taxi nejrychlejším způsobem, jak se odněkud někam dostat, někdy dokonce jediným.

Na sdílená taxi se zeptejte v hotelu, ve kterém budete bydlet, majitel už bude vědět, kam zavolat, domluví vám odvoz přímo z hotelu, případně vám řekne, kde stanoviště těchto taxíků je. Na trase Buchara–Chiva je tohle nejpohodlnější spojení, protože vlak tím směrem vyjíždí z Buchary velmi brzy ráno.

Letecká doprava

Vzhledem k poměrně velké rozloze země nabízejí místní aerolinky Uzbekistan Airways poměrně dobrá spojení mezi jednotlivými městy. Cena nejlevnějších letenek je cca 5x vyšší než spojení vlakem (např. spojení Taškent a region, kde leží město Chiva – 1700 Kč, 1,5 h letu; vlak 300 Kč a 16 h jízdy, ale vzhledem k tomu, že letadlo létá buď velmi brzy ráno, nebo až téměř kolem půlnoci, je pohodlnější jet navečer vlakem a dopoledne být v cíli cesty).

Cena letenek je oproti vlakům několikanásobně vyšší

MHD ve městech

Ve všech městech jezdí MHD, kterou tvoří převážně autobusy, v Samarkandu je i jedna tramvajová linka, v Taškentu jezdí i trolejbusy a metro. Jízdné se většinou platí průvodčímu přímo v dopravním prostředku. Průvodčí vždy umí poradit, jak se kam dostat, kde přestoupit. Pro jízdu v metru je třeba zakoupit žeton, na který se do metra dostanete. Žetony se prodávají v pokladnách před vstupem do metra.

Autopůjčovny

Půjčování aut v Uzbekistánu není běžné, lepší je dohodnout si taxík i s řidičem. Auto si také můžete stopnout.

Zatím nemáte s autostopem zkušenosti? Nevadí. Přečtěte si: Zdvižený palec aneb ultimátní návod ke stopování

Uzbecká kuchyně

Možnosti stravování jsou v Uzbekistánu skromnější než v sousedních zemích. Mezi levná zařízení patří fast foody s kebabem a hamburgery, pak tu jsou dražší restaurace. Jídelen s místní nebo ruskou kuchyní, tak oblíbených v ostatních postsovětských zemích, tu je poskrovnu, musíte je vyloženě hledat. I v obchodech s potravinami je méně zboží než v sousedních zemích.

Místní chleba je krásně zdobený

Nechci tím říci, že se nenajíte. Výběr prostě bude chudší a pravděpodobně bude denně na vašem jídelníčku kebab nebo hamburger.

Uzbecká kuchyně je založená na mase. Nejvíc se tu jí maso hovězí, skopové a občas i kuřecí, zatímco na vepřové téměř nenarazíte. Příloha k masu (rýže, brambory) je většinou malá a ke všem jídlům se jí chléb.

Populárními jídly jsou plov (podobný našemu rizotu) a lagman – maso s nudlemi a zeleninou, podává se i jako polévka. Dále samsa, což je mleté maso zapečené v těstu. Velmi populární jsou i ruská jídla – pirožky, čeburašky (smažené či pečené těsto plněné slanou nádivkou), blini (palačinky většinou s tvarohem) či boršč.

Nejpopulárnějším nápojem je čaj, který servírují téměř vždy v konvičkách a pijí z mističek. Běžně se pije černý i zelený. Pití piva tu moc rozšířené není, jeho výběr v obchodech je poměrně chudý a na rozdíl od sousedních zemí tu české neseženete, nebo jen výjimečně. To už spíš ochutnejte místní vodku a především víno, které určitě nezklame. Víno se prodává všude po láhvích, nerozlévá se.

Během léta a podzimu se hojně prodávají i čerstvé ovocné šťávy z různých druhů ovoce, záleží na sezoně. Co se týče ovoce, tak snad nejlepší jsou místní sladké melouny.

V restauracích s obsluhou se k účtu připočítává 10% servisní poplatek.

Vzor na chleba se doslova natiskne

Nemoci a hygiena

Na dotaz, jestli je kohoutková voda pitná, dostanete rozporuplné odpovědi. Většina domácností a hotelů má filtr a vodu pijí filtrovanou. Některé domácnosti kohoutkovou vodu nepijí a raději kupují balenou, jiné zase bez problémů kohoutkovou vodu pijí.

V zemi je dostatek lékáren obstojně vybavených léky, které jsou levné. Není tedy problém většinu léků kdykoliv obstarat.

Očkování není povinné žádné. Dodržujete-li základní hygienické zásady, tak vám nic zákeřného nehrozí. Vzhledem k vyšším letním teplotám dávejte pozor na nemoci z tepla – úpal, úžeh apod.

Bezpečnost

Uzbekistán je bezpečnou zemí, kde turistům nehrozí žádné závažné nebezpečí. Bezpečnostní situace tu je srovnatelná s ostatními postsovětskými zeměmi v regionu. Nízká tu je i míra drobné trestné činnosti, které určitě jde s trochou obezřetnosti předejít. Dávejte pozor na svá zavazadla a kapsy především na tržištích.

Uzbekistán je země s poměrně hojným výskytem policistů, dozorců, hlídačů a dalších pracovníků ostrahy.

Mauzoleum Ismaila Samani, Buchara

Náboženství, svátky, tradice

Uzbeci jsou muslimského vyznání, ruská menšina pravoslavného. Náboženství tu ale na veřejný život nemá zásadní vliv. Obecně dny klidu jsou sobota a neděle a zavíracím dnem je neděle.

Svátky zde vycházejí nejen z muslimské víry, ale i ze sovětské a novodobé uzbecké historie. 

Státními svátky jsou následující dny:

1. ledna – Nový rok
2. ledna – Den vojáků a obránců vlasti
3. března – Mezinárodní den žen
4. března – Navruz, islámský nový rok
5. května – Den památky a úcty (připomínka padlých ve 2. světové válce)
6. září – Den nezávislosti (1991)
7. října – Den učitelů a vychovatelů
8. prosince – Den ústavy (1992)

Náboženské svátky s pohyblivým datem podle lunárního kalendáře:

Ruza Chajíd (ukončení ramadánu) a Kurban Chajíd (10.–30. den po skončení ramadánu)

Významné budovy jsou nádherně zdobené

Co byste měli vědět

Jak už jsem zmínila, Uzbekistán je plný různých omezení a nařízení. Vedle zvláštnosti uvedené v kapitole o penězích si dejte pozor ještě na následující:

• Při ubytování budete registrovaní na úřadu a potvrzení o registraci budete možná muset předložit v dalším ubytování. Proto nespěte nikde, kde vás neregistrují, nevyužívejte ani couchsurfing, protože nebudete mít registraci. Pokud noc strávíte v nočním vlaku, nevyhazujte jízdenku – slouží jako potvrzení, že jste někde strávili noc.
• Při cestách vlakem se jízdenky prodávají v pokladnách mimo areál nádraží. Do areálu nádraží mohou cestující jen zhruba hodinu (a méně) před odjezdem vlaku, musejí projít kontrolou, předložit jízdenku a pas. Doprovod do areálu nádraží nesmí. Po výstupu z vlaku v cílové stanici musejí cestující nejkratší cestou z areálu ven, není možné na nádraží posedět a počkat, třeba až se rozední.

Vlakové nádraží, Taškent

• To samé se týká letiště. Po příletu je třeba areál co nejrychleji opustit. Většina letů z Evropy přilétá ve velmi brzkých ranních hodinách, na většině letišť je běžné, že se pár hodin v příletové hale počká, až se rozední, a teprve pak cestovatelé vyráží do města. Zde to možné není. To samé s odletem, opět většina letů do Evropy odlétá brzy ráno. Pokud předpokládáte, že přijedete nočním vlakem, celý den budete běhat po městě s tím, že večer pojedete na letiště a tam počkáte v odletové hale na ranní odlet, tak zde to takhle nepůjde, nebo budete muset čekat venku mimo letištní areál. Nejlepší je najít si nějaký hostel, zajít na recepci a vysvětlit jim, že čekáte na ranní odlet, zda vám dovolí počkat ve společenské místnosti. Pokud nabídnete malý finanční obnos, tak vám nejen dovolí čekat, ale i prozradí heslo k wifi, udělají čaj a zavolají taxíka. I lidé, kteří na někoho na letišti čekají, nesmějí do areálu letiště, ale jsou až za jeho plotem. Vzhledem k tomu, že do zóny letiště mohou pouze cestující, je lepší mít letenku vytištěnou.
• Wifi: pokud nemáte uzbeckou SIM kartu, tak se k internetu přes wifi připojíte jen v hotelu nebo v nějaké restauraci. Na ostatních místech, kde visí cedulka „Free WiFi“, se nepřipojíte (ani na nádraží či letišti).
• Historická centra měst jsou plná zátaras a různých zábradlí, může se jít jen někam, jen někudy apod. V Taškentu je podle mapy celé centrum plné parků, ve skutečnosti jsou tyto parky obehnané zátarasy a pro turisty nepřístupné. Památník nezávislosti, na který jsou Uzbeci pyšní a jehož fotka nechybí nikde na seznamu zajímavostí města, mohou turisté vidět jen úzkou uličkou z cypřišů přes zátaras z dálky asi 100 m.
• Dokud jste v Uzbekistánu, nevyhazujte nic, co má charakter dokladu – doklad o registraci, o výměně peněz, jízdenky z dálkových vlaků apod. To vše vyhoďte, až když ze země odjedete.
• Uzbekistán je se 30 miliony obyvatel nejlidnatější zemí Střední Asie, Uzbeci tvoří cca 85 % obyvatel, Rusové asi 6 % a zbytek ostatní národy bývalého SSSR.
• Úředním jazykem je uzbečtina. Se starší generací se běžně domluvíte rusky, v případě mladé generace je dorozumívání složitější – ne všichni se učí rusky. Ti, kdo se zabývají turismem, už ovládají angličtinu. V hotelu by neměl být problém domluvit se alespoň s jednou osobou anglicky. Mladí lidé ovládají buď ruštinu, nebo angličtinu, málokdo ovládá jazyky oba. Najde se i dost mládežníků, kteří neovládají ani jeden z těchto jazyků.
• Elektrické zásuvky mají stejný tvar jako v ČR.
• Všude se platí vstupné, do každého turisticky zajímavého objektu zvlášť, neexistují vstupenky do několika objektů najednou. Vstupné v porovnání s ČR není vysoké, ale platí se všude, takže vám zabere velkou část rozpočtu na cestu. V Samarkandu je vstupné zhruba o 100 % vyšší než v Buchaře a Chivě. I když navštívíte osamělé mauzoleum uprostřed stepi, kde nebude ani živáčka, počítejte s tím, že se tu objeví někdo, kdo od vás bude vyžadovat vstupné.
• V obchodech je velký podíl zboží místní výroby, ale na rozdíl od ostatních zemí regionu je zde výběr nejchudší a zboží méně.

Zdobená čajová sada

• Alkoholické nápoje se prodávají jen v obchodech s licencí k jejich prodeji, jsou to většinou samostatné obchody. Samoobsluhy prodávají alkohol jen některé.
• Většina ubytovacích zařízení poskytuje svým hostům čaj a kávu kdykoliv na požádání zdarma.
• Velmi často se mě lidé ptali: „Byl takoj pěvec – Karel Gott, živ-li on jišjó?“ (Paradoxem bylo, že jsem do Uzbekistánu přijela jen tři dny po jeho úmrtí.) Z českých osobností je v Uzbekistánu pravděpodobně nejznámější, protože se mě na něj ptali lidé různých generací a tuhle otázku jsem slyšela denně několikrát. V roce 1977 koncertoval v Taškentu a podařilo se mu vyprodat celý stadion. Lidé, kterým se tehdy na Gottův koncert podařilo sehnat vstupenky, jsou na to stále patřičně hrdí. Pár lidí si vzpomnělo, že v roce 1978 koncertovala v Taškentu československá „ďévuška-pjévica“, na jméno si už ale nepamatovali. Podle mých zjištění to byla Helena Vondráčková.
• Za zakladatele moderního nezávislého Uzbekistánu je považovaný Islam Karimov (1938–2016). S tímto jménem se v zemi často setkáte.

Mešita Bolo Hauz, Buchara

Pár osobních tipů, kam se podívat

Taškent

Hlavní město, které má jak historickou část s medresami a mešitami, tak sovětskou část plnou parků, památníků a muzeí. Právě ve zdejších muzeích se toho o dějinách a kultuře země dozvíte nejvíc.

Monument, Taškent

Pobyt ve městě doporučuji především milovníkům opery a baletu, místní Národní divadlo nabízí představení na velmi vysoké umělecké úrovni za dost nízkou cenu. Poměrem kvalita/cena tohle divadlo nemá ve světě konkurenci. Návštěvu města si naplánujte třeba podle programu divadla.

Jen tu nemají u oper titulkovací zařízení, v divadle jsou veškeré průvodní proslovy v ruštině. I ten, kdo není příznivcem těchto dvou uměleckých žánrů, by měl v Taškentu využít příležitosti, protože tak vysokou kvalitu za tak nízkou cenu jinde neuvidí, navíc třeba v těchto žánrech najde i zalíbení.

I samotná budova divadla stojí za návštěvu. Zvenčí je postavená ve stylu socialistického realismu, ale uvnitř v osobitém východním stylu.

Divadlo opery a baletu, Taškent

Samarkand 

Druhé největší město Uzbekistánu. Jeho počátky sahají do 7. století př. n. l., nabízí památky z různých období své historie a jeho historické centrum je největší v Uzbekistánu. Ve 14. století byl hlavním městem rozlehlé Timurovské říše. Od roku 2001 je zapsaný na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Již Marco Polo ho popsal jako jedno z nejvelkolepějších měst světa. Kromě mešit, medres a nekropole tu mají astronomickou observatoř z 15. století a honosné mauzoleum z bílého mramoru v roce 2016 zesnulého prvního uzbeckého prezidenta Islama Karimova.

Majestátná nekropole, Samarkand

Objevujte Uzbekistán s místními

Šachrizabz

Město, kde se údajně koncem 13. století narodil národní hrdina, zakladatel tzv. Timurovské říše, Amir Temur, známý také jako Tamerlán. Dochované památky na Temurovu dobu v centru města spojuje nádherný a v létě příjemný zelený park ohraničený dochovanými městskými hradbami.

V sovětských dobách proslavila město skupina Ялла a její písnička Шахрисабз, na kterou jsou místní stále hrdí. Město je pohodlným jednodenním výletem ze Samarkandu.

Šachrizabz

Buchara

Historické město zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO už v roce 1993. V centru města je pevnost a mnoho dalších historických staveb, za top atrakci místní považují za tmy nasvícený minaret. Na okraji města je několik paláců a dalších památek dostupných MHD.

Nasvícený minaret, Buchara

Chiva

Chiva založená v 6. století n. l. bývala hlavním městem říše Chórezm. Její historické centrum je celé ohrazené městskými hradbami. Je sice z výše uvedených měst nejmenší, ale zase nejkompaktnější. Chiva byla jako první uzbecké město zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO již v roce 1991.

Historické centrum, Chiva

Kde najdu víc informací

Uzbekistan

Oficiální stránky pro turismus v Uzbekistánu.

Uzbek Tourism

Stránky komise pro rozvoj turismu v Uzbekistánu.

Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Uzbekistan 

Stránky ministerstva zahraničních věcí Uzbekistánu.

Veronika Škvárová 

Pracuje jako učitelka a překladatelka německého a ruského jazyka. Proto podniká časté soukromé cesty do Německa a postsovětských zemí. Nestačí totiž jen ovládat jazyk, je potřeba o zemi také něco vědět. Pár tipů na výlety v sousedních zemích najdete v její knize 77 výletů s dětmi přes hranice a za českou historií vykročíte v knížce 77 výletů po stopách Starých pověstí českých. Podílí se také na tvorbě poznávacích rodinných výletů s plněním úkolů v ČR a Polsku v projektu TRIPPER: www.trippercz.com. Je autorkou prvního českého průvodce poutní cestou do Santiaga de Compostela. Napsat jí můžete na e-mail skvarova@volny.cz.