Tádžikistán – horský klenot v srdci Asie

18.03.2019|Kategorie: Asie, Členská sekce, Země|

Tuto zemi tvoří dva horské celky – Fanské hory a Pamír, dosahující výšky i několik tisíc metrů. Nabízejí mnoho zážitků pro milovníky horských túr, skálolezení, alpinismu a všeho s horami spojeného.

Proč jet do Tádžikistánu

Země je rájem pro milovníky hor. Devět desetin plochy této středoasijské republiky tvoří hory, některé z nich přesahují výšku 6000 m. Země leží na dávné Hedvábné stezce a nabízí tak památky spojené s obdobím, kdy na stezce byl čilý obchodní ruch. Pohostinnost místních obyvatel má obdobu jen v málokteré zemi.

Navíc je to země, která se ukazuje takovou, jakou skutečně je, a nenabízí jen svou „lepší stránku“. Tádžikistán je rájem pro lowcost cestovatele, cenová úroveň zde totiž leckoho velmi mile překvapí.

Pamír, v budově vlevo jsou horké prameny Bibi Fotima

Pamír, v budově vlevo jsou horké prameny Bibi Fotima

Jak se do Tádžikistánu dostat

Do Tádžikistánu je cesta jakkoliv jinak než letadlem zdlouhavá. Na lety do Tádžikistánu ovšem platí různá omezení, proto zas není na linkách do Tádžikistánu velká konkurence, letů je málo a najít akční cenu je téměř nemožné. Z Evropy se do země dostanete nejlépe se společností Turkish Airlines s přestupem v Istanbulu. Tato společnost v době psaní průvodce (listopad 2018) na uvedené lince létala třikrát týdně.

Do Dušanbe létá ruská společnost Utair s přestupem v Jekatěrinburku a se dvěma přestupy se do země dostanete se společnostmi Somon Air, Tajik Air a Air Astana. To je téměř celý výčet společností, které do země létají. Společnost Aeroflot, o níž většina turistů předpokládá, že právě ona bude nabízet nejlepší spojení, do Tádžikistánu žádné pravidelné lety neprovozuje.

Nevíte si rady s lovem výhodných letenek? Zkuste Petrův #TravelHacking: Kurz o tom, jak procestovat svět levně nebo zdarma.

Najdete-li z ČR zpáteční letenku do Dušanbe za cca 12 tisíc Kč, můžete si gratulovat. Najít letenku ještě levnější bude stát mnoho úsilí, času a výsledek je velmi nejistý.

Mnoho turistů létá do sousedních zemí, kam lze letenky z ČR sehnat již kolem 8000 Kč, a do Tádžikistánu pokračují po zemi, nejlépe z Uzbekistánu nebo Kyrgyzstánu, případně z jedné z těchto zemí cestují přes Tádžikistán do druhé.

Vlakem se do země dostanete také velmi pohodlně. Do dvou největších měst jezdí pravidelné linky z Uzbekistánu, Kazachstánu a Ruska, tyto linky jsou vypravované zhruba 2x týdně.

Milovníky dlouhých cest vlakem zaujme článek Vydejte se na transsibiřskou magistrálu – tipy a triky.

Autobusové pravidelné linky do Tádžikistánu nejezdí, veškerá přeshraniční doprava je zajišťovaná sdílenými taxíky, anebo si turisté pronajímají auta i s řidičem.

Velmi populární je cestování do Tádžikistánu po zemi na kole, mnoho cyklistů si splní sen a cestuje na kole po Hedvábné stezce buď z Evropy do Asie, nebo naopak. Právě v Tádžikistánu tito dobrodruzi tvoří velký podíl zahraničních turistů. Téměř denně tu někoho takového potkáte.

Na kole můžete objet celý svět. Podrobně jsme se rozepsali v článku Průvodce vaší dobrodružnou expedicí na kole kolem světa.

Kdy vyrazit a proč v tuhle dobu

Oproti ostatním středoasijským republikám tu panuje teplejší klima, v letních měsících dosahují teploty včetně vyšších nadmořských výšek i 40 °C, proto jsou optimálním obdobím měsíce květen a září, kdy je sice v nížině stále cca 30–35 °C, ale v horách příjemných 20–25. Na Pamíru na náhorní plošině ve výšce kolem 3500 m n. m. je třeba celoročně počítat s velkými výkyvy teplot a s občasným sněhem.

Fánské hory, mauzoleum Rudakího

Fánské hory, mauzoleum Rudakího

Víza a podmínky vstupu

Během roku 2017 zavedl Tádžikistán možnost požádat o turistické vízum on-line. Ostatní typy víz je třeba vyřizovat na tádžických velvyslanectvích v Evropě, Rusku, anebo cestou ve středoasijských republikách.

Turistické vízum platí 45 dnů od data, které do žádosti uvedete. Udělené vízum je třeba vytisknout, při příjezdu do země nechat orazítkovat na pasové kontrole a pak mít stále u sebe. Během pobytu budou vízum i pas mnohokrát kontrolované, hlavně budete-li se pohybovat v afghánském pohraničí, což bude každý, kdo pojede na Pamír.

Doba vyřízení víza je oficiálně 3 dny, ale většinou to trvá méně. Požádáte-li si o vízum ve všední den ráno, do večera jej s největší pravděpodobností budete mít.

Pamír neboli oficiálně autonomní oblast Horní Badachšán (GBAO) je takovým státem ve státě a pro jeho návštěvu je třeba zvláštní povolení, pouze tádžické vízum nestačí. O povolení si požádáte zároveň s vízem, jen zatrhnete v žádosti i kolonku „GBAO permit“ a cena víza se zvýší o 50 USD, samotné vízum do Tádžikistánu stojí 20 USD a cca 2 USD jsou administrativní poplatky. Pokud jedete jen na přechod Fanských hor a s ním spojenou návštěvu hlavního města, pak GBAO permit nepotřebujete.

Aktuální informace k vízovému režimu naleznete na stránkách ministerstva zahraničí a na stránkách velvyslanectví Tádžikistánu v Berlíně.

Peníze a přibližné ceny

Místní národní měnou je somoni (TJS). Cenová úroveň v Tádžikistánu je poměrně nízká, počítejte zhruba 4000 Kč na osobu a týden pobytu.

Hotovost je potřeba přivézt s sebou, bankomatů je v zemi málo a možností platit kartou ještě míň. Kartou lze platit jen v hotelech a zařízeních pro cizince vyšší kategorie, ale ani tam na to nejde spoléhat.

Peníze vám vymění v každé bance, kterých také není v zemi moc, například na mezinárodním letišti v Dušanbe žádná banka/směnárna není (musíte pěšky/taxíkem asi 1 km do nejbližší banky).

V tádžických bankách směníte pouze americké dolary, eura a ruské rubly. Ostatní měny včetně britských liber se vám vyměnit pravděpodobně nepodaří.

Kurz místní měny je pevný a stejný ve všech bankách: 1 USD = 9,45 TJS, 1 euro = 10,45 TJS (září 2018).

Dolary mají tu výhodu, že s nimi lze platit za ubytování, dopravu, organizované výlety a někde i za stravu. Místní turistům nabízejí služby za dolary, jde platit podle kurzu i v místní měně. Kurz je pevný, místní v tomto ohledu turisty nešidí. Je proto dobré přivézt si drobné dolarové bankovky. I taxikáři, který vás po nočním příletu poveze do hotelu, zaplatíte v dolarech. Dolary vám vymění i v hotelu.

  • Bydlení: lůžko v hostelu s vydatnou snídaní od 150 Kč, v soukromí s polopenzí od 400 Kč.
  • Jídlo: oběd v restauraci 80 Kč, v jídelně 50.
  • Nápoje: balená voda 1,5 l 8 Kč, konvička čaje 5 Kč.
  • Potraviny: kilo jablek 12–20 Kč, místní 200g ochucený jogurt 8 Kč, chléb 5, tabulka čokolády 25 Kč.
  • MHD: 3–6 Kč.
  • Památky: vstupné do muzea mimo Dušanbe cca 40–50 Kč, v Dušanbe 100 Kč.
Dušanbe, památník Rudakiho

Dušanbe, památník Rudakiho

Lokální doprava

Letecká přeprava

Přestože je v Tádžikistánu několik mezinárodních letišť, vnitrostátní letecká linka funguje jen jedna: z Dušanbe do Chorogu, hlavního města Pamíru. Linka je obsluhovaná malým letadlem pro cca 20 osob a letí se nízko, z letadla jsou nádherné výhledy na hřebeny Pamíru. Neexistuje knižní průvodce, který by tento let nedoporučil. Nevýhodou letu je, že ho nelze rezervovat přes internet, ale pouze osobně nebo telefonicky v kanceláři společnosti Tajik Air. Cena letenky je 75 USD (nebo ekvivalent v tádžické měně).

Lety bývají vypsané jen na pár dní dopředu a často se ruší kvůli špatnému počasí. Na volné místo v letadle můžete v Dušanbe čekat i několik týdnů. Let zpátky (z Chorogu do Dušanbe) je údajně ještě méně jistý, protože letenky na daný den se začínají prodávat v kanceláři nedaleko chorogského letiště až poté, co letadlo vzlétne z Dušanbe.

Vlaková doprava

Vlaky spojují Tádžikistán se sousedními zeměmi. Vlakem se dostanete do několika destinací v Kazachstánu, Uzbekistánu a Rusku. Vnitrostátní vlaková doprava je velmi omezená, linek je málo a vlaky jsou na nich – stejně jako na mezinárodních linkách – vypravované jen několikrát týdně, navíc vedou z Dušanbe do turisticky méně atraktivních míst. Je velmi pravděpodobné, že vlakovou dopravu v Tádžikistánu ani nevyužijete.

Autobusová doprava

V Tádžikistánu působí jen jedna autobusová společnost Asian Express, která nabízí linky z Dušanbe na jih země.

Sdílená taxi

Hlavním dopravním prostředkem jsou sdílená taxi, což jsou vlastně soukromá auta, která na nádraží nabírají lidi, kteří chtějí cestovat do určité destinace. Odjíždí se, až je auto plné. Do jednoho auta se podle velikosti vejde 3–9 cestujících. Sdílená taxi najdete na nádražích pro ně určených, nebo stačí poptat se v hotelu, hostelu nebo soukromí, kde budete bydlet (domácí ví, komu má zavolat a dopravu objednat). V takových případech vyzvedávají sdílená taxi turisty přímo v hotelu.

Pozor, na Pamíru – především na trase Langar–Murghab, kde je velmi špatná cesta a téměř žádná doprava – se ceny taxíků udávají v USD, nikoli v místní měně. V září 2018 zde řidiči účtovali 0,65 USD za 1 km.

MHD ve městech

Všechna větší města mají perfektně fungující MHD. Průvodčí či řidiči umí poradit, kde vystoupit/přestoupit. Každá jízda se platí zvlášť u průvodčího či řidiče. Pro MHD jezdí v Dušanbe a Chudžandu autobusy a trolejbusy, v ostatních městech menší sdílená taxi, tzv. maršrůtky.

Autopůjčovny

Půjčování aut v Tádžikistánu není obvyklé, populárnější je najímání si taxíků či soukromých aut i s řidičem. S tím rádi pomohou v každém hotelu.

Autostop

je možný, jenže dopravní provoz v Tádžikistánu je řídký, mnoho aut jsou sdílená taxi či taxi najatá cizinci, takže stopování může být i zdlouhavé. Na Pamíru, kde je provoz ještě řidší a benzin dražší, se může stát, že řidič bude chtít za stop zaplatit. Nechcete-li platit za taxi, je na Pamíru v mnoha oblastech stop jedinou možností, jak se někam dostat.

Zatím nemáte s autostopem zkušenosti? Nevadí. Přečtěte si Zdvižený palec aneb ultimátní návod ke stopování.

Tádžická kuchyně

Synonymem tádžické kuchyně je maso. Vepřové téměř nejí, populární tu je skopové, často narazíte i na kuřecí a hovězí. Porce jsou menší a ke všem jídlům jí chléb.

Populárním jídlem je plov (podobný našemu rizotu), který seženete ve všech restauracích a jídelnách, a to vždy na několik způsobů. Pak ruská jídla – pirožky, čeburašky (smažené či pečené těsto plněné slanou nádivkou), blini (palačinky většinou s tvarohem) či boršč.

plov

Plov

Ke snídani servírují vajíčka na mnoho způsobů.

Oblíbené je stravování v samoobslužných jídelnách, rusky stolovaja. Ty najdete ve větších městech. V menších je populární stravování v kavárnách, které jsou jednoduché, s obsluhou a několika málo druhy jídel na výběr. V restauracích s obsluhou se k účtu připočítává 10 % za obsluhu, těch je ale obecně málo, především ve větších městech. Čajchány nabízejí jen čaj a nápoje, jídlo v nich neseženete.

Populárním nápojem je čaj. Je tu oblíbenější než káva a v restauracích se běžně prodává po konvičkách (po šálcích jen výjimečně). Ve všech stravovacích zařízeních nabízí černý i zelený čaj.

Tádžikistán je země převážně horská, zemědělství se vede jen na severu země v okolí města Chudžand, kde se daří velmi dobrým melounům. Nejrozšířenějším místním ovocem jinak jsou jablka. Rostou tu i meruňky, broskve, švestky a hrušky.

Tádžici alkoholu moc neholdují, sehnat se ale dá. Především najdete v obchodech mnoho druhů piva, dováží se z Ruska, ČR a dalších zemí. Oblíbená je i vodka – nejen ruská, ale i tádžické výroby.

V Chudžandu je mlékárenský průmysl. Ochutnejte tádžické jogurty, smetanu, máslo a sýry.

Nemoci a hygiena

Kohoutková voda není pitná, kupujte balenou. Téměř ve všech stravovacích zařízeních je umyvadlo, aby si hosté mohli před jídlem umýt ruce. V některých těchto zařízeních je dokonce zakázané podávat si ruce s personálem.

 

Tádžičtí školáci

Tádžičtí školáci

 

V zemi je dostatek lékáren dobře vybavených léky, lékárna je snad v každé vesnici i osadě. Léky jsou levné, není tedy problém většinu léků si kdykoliv obstarat.

Co se týče nemocí, tak zde na cestovatele nečeká nic zákeřného, spíš jen průjmy, ve vyšších polohách se může projevit horská nemoc. Nebude-li vám dobře, řekněte to místním, třeba majitelům hotelu, oni budou vědět, jaká bylinka je užitečná, udělají vám z ní čaj.

Bezpečnost

Tádžikistán je poměrně bezpečnou zemí, dokonce ani drobné trestné činnosti se v řídce obydlené zemi obávat nemusíte, ovšem obezřetnost je vždy na místě.

Země má několik set kilometrů dlouhou hranici s Afghánistánem, odkud sem občas pronikají islamisté a pašeráci drog. Hranice je hlídaná a lidé jedoucí po silnici podél hranice (každý, kdo jede z Dušanbe na Pamír, po ní pojede) jsou často kontrolovaní.

cesta na Pamír

Cesta na Pamír, za řekou je Afghánistán

V červenci 2018 bohužel došlo k teroristickému útoku na čtyři cyklisty na hlavní silnici na jih od Dušanbe. Tádžická vláda se k činu postavila zodpovědně, pachatelé byli zabiti při zatýkání a prezident prohlásil, že pokud někdo ublíží turistům, bude považován za nepřítele tádžického národa. Slyšela jsem i verzi, že je to dokonce psaný zákon.

Místní obyvatelé berou nařízení prezidenta vážně a o turisty se starají. Někteří se za útok na turisty budou omlouvat, jiní vás jen tak zastaví, zeptají se, odkud jste a zda je vše v pořádku, zda se vám nic nestalo. Jdete-li na náročnější horskou túru a cestou ve vesnici se vás někdo zeptá, odkud jste a kam jdete, nebojte se to říci. V horském terénu je vždy dobré, když někdo ví, kam jdete. Určitě toho nezneužije, protože v Tádžikistánu se nikdo nechce stát nepřítelem vlastní země.

Tádžikistán dělá vše pro to, aby se tam turisté cítili bezpečně a rádi se vraceli, což se mu daří.

Náboženství, svátky, tradice

Tádžikistán vznikl po rozpadu SSSR v září 1991 a svou nezávislost zahájil dvouletou občanskou válkou proti islámským extremistům. Válka měla za následek, že odešli obyvatelé ruského původu. Nyní tvoří Rusové jen 1 % obyvatel, což je z postsovětských zemí nejméně. Největší menšinou jsou Uzbeci (cca 10 %) žijící především na severu země v okolí města Chudžand. Samotní Tádžici tvoří asi 88 % obyvatel země.

Tádžikové jsou muslimského vyznání, ovšem náboženství tu neřídí veřejný život, je to soukromá věc. Obecně zavíracím dnem je neděle.

Chudžand, náměstí s muslimskými svatyněmi

Chudžand, náměstí s muslimskými svatyněmi

Oficiálními státními svátky v Tádžikistánu jsou tyto dny:

  • Nový rok – 1. leden.
  • Den armády – 23. únor.
  • Den žen – 8. březen.
  • Navruz – 21. březen.
  • Svátek práce – 1. květen.
  • Den vítězství – 9. květen.
  • Den nezávislosti – 9. září.

Největší oslavy se konají na Den nezávislosti, kdy je centrum Dušanbe zavřené pro dopravu a koná se průvod, kulturní programy, slavnostní projev prezidenta a večer ohňostroj. V ostatních městech slaví svátek o několik dní dřív, aby lidé mohli být 9. září všichni na hlavních oslavách v Dušanbe. Den vítězství se oslavuje vojenskou přehlídkou.

Co byste ještě měli vědět

  • Tádžikistán zahájil svou nezávislost dvouletou občanskou válkou proti islamistům. Pro mnoho obyvatel to byla doba, kdy se báli vycházet na ulici a stáli několikahodinové fronty v obchodech na jídlo, kterého bylo málo. Dnes si Tádžici nejvíc cení toho, že se nemusejí bát vycházet na ulici a že mají jídlo. Nevadí jim, že strava není pestrá – hlavně že je. Mají trochu jiný žebříček hodnot než Evropané.
  • Alkohol je povolený až od 21 let.
  • Kromě tádžičtiny zde všichni ovládají ruštinu, která je ve školách povinným předmětem. Povinná je i angličtina a mladá generace ji ovládá. Na rozdíl od okolních zemí (nebo dokonce celé Asie) není problém domluvit se v Tádžikistánu anglicky. Mnoho cyklistů, kteří cestují z Asie do Evropy, si Tádžikistán v tomto ohledu velmi pochvalovalo.
  • V autobusech muži pouštějí ženy sednout. Muž si nesedne, dokud v autobuse nějaká žena (byť mladá) stojí.
  • Pokud před nádražím bude soukromá osoba nabízet ubytování, prvně si nabídku prohlédněte a zkontrolujte, zda svítí světlo apod. Pod názvem „kvartíra“ (byt) nabízí většinou jen jeden pokoj ve svém bytě. Neplaťte dřív, než si vše prohlédnete.
  • Wifi je v každém hotelu i v mnohých ubytováních v soukromí.
  • Jedete-li do hor, budou pravděpodobně stále aktuální průvodce ze 70. a 80. let na téma „hory SSSR“.
  • Velmi přínosné jsou zprávy cestovatelů na různých diskuzních fórech na internetu, věnujte tomu před cestou trochu času.
  • Většina ubytování má v ceně i snídani. Večeři lze v hotelech dokoupit, v soukromí bývá již v ceně. Obecně v hotelích bývají porce větší a levnější než při ubytování v soukromí.
Fánské hory

Fánské hory, horská turistická základna Artuč

  • Na mezinárodním letišti v Dušanbe není směnárna. Je potřeba do ní dojít mezi paneláky asi 1 km (nebo se tam nechat odvézt taxíkem, anebo peníze vyměnit v hotelu).
  • Letiště v Dušanbe je kousek od centra města. Budete-li mít rezervaci v nějakém hotelu, který je ve čtvrti mezi letištěm a centrem města, kde je ubytovacích zařízení mnoho, pohodlně do něj dojdete za 20–30 minut pěšky, ulice jsou v noci dobře osvětlené.
  • Zavíracím dnem je neděle. Zavřeno mají všechny stánky a většina obchodů, ovšem vždy se najde otevřený obchod s potravinami. Zavřené mají i restaurace a mnoho jídelen, ty otevřené mají omezený výběr jídel a leckdy nabízí jen jedno jídlo. Ovšem v každé obci najdete alespoň jednu otevřenou jídelnu i v neděli.
  • V každém městě (a ve větších městech i v každé čtvrti) najdete obchod s potravinami otevřený nonstop.
  • Kdykoliv budete potřebovat poradit, jak se kam dostat, zeptejte se ve svém hotelu či soukromém ubytování. Hoteliéři vždy vědí, komu zavolat a jak zajistit dopravu. Běžné je, že pro vás přijede taxi přímo do ubytovacího zařízení, odveze vás na nádraží, kde přesednete a zaplatíte až v cíli cesty poslednímu řidiči.
  • Co se týče oblečení, místní ženy chodí tradičně po tádžicku, tedy v dlouhých šatech, pod nimi nosí slabé kalhoty, na hlavě šátek. Jen málo žen se tu obléká evropsky. U turistů místní tolerují běžné evropské sportovní oblečení. U ženy kalhoty ke kolenům a tričko s krátkým rukávem nikoho nepohoršují. Je pravda, že vyloženě vyzývavě oblečenou turistku, tedy v tílku a krátkých šortkách, jsem v Tádžikistánu neviděla. Veškeré poučky o konzervativním oblékání pro ženy a zahalování postavy jsou zbytečné, běžné evropské oblečení tu nikomu nevadí.

Pár tipů, kam se podívat

Dušanbe

Moderní město s nově vybudovaným centrem plným parků, soch, vodotrysků a výstavních budov. V létě tu bývá velmi teplé a dusné klima, proto v ulicích davy lidí nepotkáte.

Dušanbe, pravoslavný chrám

Dušanbe, pravoslavný chrám

Chudžand

Druhé největší město ležící v zemědělské oblasti na severu země. Město je kontrastem k Dušanbe, je tu příjemnější klima a celé město žije, všude je plno lidí. Centrum města tvoří náměstí s muslimskými svatyněmi a hlavní třída z dob SSSR plná zeleně a památníků. V nově rekonstruovaném parku jsou zbytky středověké pevnosti a velmi pěkné historické muzeum.

Nurek

Město postavené s největší přehradou v SSSR. Přehrada ale není z města vidět, turistům není přístupná. Město má velmi malebnou polohu v horském údolí. Vyjeďte také nahoru za město na vyhlídku na přehradní nádrž, je to jedinečný pohled. Malebnější nádrž snad na světě ani neexistuje.

Chorog

Jen dvoutisícové město je zároveň hlavním městem GBAO a nevyhne se mu nikdo, kdo pojede na Pamír. Je to město v úzkém pamírském údolí a okolní horské štíty mu tvoří nádhernou kulisu. Chorog se také chlubí přívlastkem „nejkulturnější město střední Asie“. Velmi mile budete překvapení kulturní úrovní města a jeho obyvatel. Nedá se popsat, to se musí zažít. Mají zde univerzitu, knihovnu, botanickou zahradu, stadion, vlastní televizi a rádio.

pamír

Pamír v údolí město Chorog

Fanské hory

Horský masiv na sever od Dušanbe. Nejvyšší vrcholky přesahují výše 5000 m n. m. Pro svou nádheru jsou oblíbeným cílem turistů, a to jak pro vícedenní přechody, tak pro jednodenní výlety. Nádhernými cíli jsou Alaudinská jezera, oblast Sedmi jezer a jezero Iskanderkul. Východiskem do oblasti je upravené město Pendžikent s nově zrekonstruovaným centrem.

Fánské hory, jezero Iskanderkul

Fánské hory, jezero Iskanderkul

Pamír

Obyvatelé Tádžikistánu považují za Pamír oficiální autonomní oblast GBAO. Je to malý stát ve státě, je v něm jen 5 % obyvatel země. Žijí zde Pamírci, kteří se nepovažují za Tádžiky, ale jen za tádžické občany. Mluví pamírsky, což není oficiální jazyk, který se ani v místních školách neučí. Centrem oblasti je město Chorog. Vrcholy Pamíru přesahují 6000 m n. m.

Pamír

Z Chorogu se většina turistů vydává podél afghánské hranice přes město Iškašim a teplé prameny v Bibi Fatima do města Langar, tahle trasa nabízí nádherné výhledy na hory. Odtud turisté pokračují přes město Murghab na sever do Kyrgyzstánu, nebo zpět do Chorogu. V tomto úseku je špatná silnice s velmi řídkou dopravou, nejlepší je najmout si auto i s řidičem. Z Langaru se také můžete vrátit zpět do Chorogu stejnou cestou, krajina za to určitě stojí. To je pak lepší cestu ukončit již u pramenů v Bibi Fatima, které jsou zajímavější než Langar, i doprava tu je hustší.

Jízda Dušanbe–Chorog

Pokud se vám nepodaří získat letenku do Chorogu, vydejte se na čtrnáctihodinovou cestu sdíleným taxíkem. Zhruba polovina cesty vede horskou krajinou podél afghánské hranice, tato trasa nabízí jedinečné výhledy na horské masivy po obou stranách hranice. Na afghánské straně je ovšem občas slyšet střelbu.

Kde najdu víc info

Dva portály o turismu v Tádžikistánu:

Tourism Information Portal of Tajikistan

Travel Tajikistan

Lonely Planet

Někdo rád průvodce na starém dobrém papíru. V členské sekci najdete slevu.

Veronika Škvárová

Pracuje jako učitelka a překladatelka německého a ruského jazyka. Podniká proto časté soukromé cesty do Německa a postsovětských zemí. Nestačí totiž jen ovládat jazyk, je potřeba o zemi také něco vědět. Pár tipů na výlety v sousedních zemích najdete v její knize 77 výletů s dětmi přes hranice a po stopách české historie v knize 77 výletů po stopách Starých pověstí českých. Je také autorkou prvního českého průvodce poutní cestou do Santiaga de Compostela. Napsat jí můžete na e-mail skvarova@volny.cz.

Připraveni vyrazit? Máme pro vás pár tipů a vychytávek, které se budou hodit.

Najděte nejlevnější letenky

To nejdůležitější se dočtete v Travel Bibli. Knize o tom, jak cestovat levně, chytře a dlouho. Letenkám jsme věnovali jednu z nejdelších kapitol. Dozvíte se nejen základní pravidla k hledání nejlepších cen, ale i spoustu triků, jak získat co nejvíc za co nejméně peněz. Nechcete číst celou knihu? Několik základních tipů se dočete na blogu:

Co když nechcete letět?

Po Evropě se snadno dá jezdit i vlakem či autobusy. Hlavně u vlaků mohou ceny na první pohled vypadat dost astronomicky, stačí ale vědět, jak na to, a mnohdy cenu za jízdenku srazíte na méně než polovinu.

Jak najít bydlení?

My nejčastěji využíváme Airbnb a Booking.com. První na pronájem běžných bytů a domů, či jen pokojů ve sdíleném bydlení s hostitelem. Booking je fajn na různé penziony a samozřejmě hotely. Na Airbnb využijte 725 Kč slevu na první bydlení. Stačí se registrovat přes odkaz bit.ly/bibleairbnb. Zároveň pro vás máme 11 tipů, jak vybrat nejlepší bydlení přes Airbnb.

Vybíráte vybavení?

V první řadě se podívejte, jestli využijete některou ze slev, které jsme pro vás připravili ve VIP členské sekci Travel Bible. Jestli chcete ušetřit čas výběrem toho nejlepšího, mrkněte do naší sekce Doporučené vybavení na cesty, kde pravidelně aktualizujeme to nejlepší z nabídky. Stačí zvolit, jestli jedete na dlouhou nomádskou cestu, na pár dní do města, kempovat do přírody či na pořádný trek do hor. Outdoor vybavení doporučujeme nakupovat v obchodě Hanibal.cz. Sami od nich rádi (a k plné spokojenosti objednáváme), ale hlavně si necháme poradit. Všichni totiž cestováním, outdoorem a sportem žijí.  Hodit se vám může i několik článků s vychytávkami na Travel Bibli:

Potřebujete si na cesty nejdřív našetřit?

Cestování dnes už rozhodně není drahé. Většinou se stačí v pár věcech uskromnit – a můžete mít na cestu našetřeno celkem brzy. Máme pro vás pár tipů:

Jedete na hodně dlouho?

Poradíme, jak vybrat nejlepší dlouhodobé cestovní pojištění. V knize Travel Jobs se pak dočtete, jak si na cestách průběžně vydělávat.

Vybavte se na cestu – nejprodávanější produkty na Travel Bibli

  • Přidat do košíku


    Details

  • Přidat do košíku


    Details

  • Přidat do košíku


    Details

  • Přidat do košíku


    Details

Napsat komentář

0

Nech si posílat novinky na email a žádný článek ti už  neuteče!