Africké safari: zážitek, na který nikdy nezapomenete

22.01.2018|Kategorie: Tipy a triky|

Co se vám vybaví, když se řekne Afrika? Tajemná buš, půlnoční zvuk tamtamů, chudoba a špína, bělostný úsměv od ucha k uchu, ruce a nohy usekané mačetami, fetišistické obětní obřady, malárie, tropické pralesy, divoký tanec a pestré barvy, země zmítané otroctvím a válkami, nekonečná poušť a žhavé slunce nad hlavou. Tohle všechno Afrika opravdu je, ale o tom dnes psát nebudu.

Co se vám vybaví, když se řekne „velká pětka“? Nebo spíš Big Five? O té dnes řeč bude. Ale nejen o ní. Také o žirafách, krokodýlech, opicích a jiných skvostech africké přírody. Fascinující podívaná, magický zážitek a důvod, proč se do Afriky budete chtít už navždy vracet.

Zvířata v divoké přírodě… samozřejmě, je to neuvěřitelný zážitek, ale… na mnoha místech už příroda není až tak divoká a zvířata v parcích nejsou původní. Dovezli je tam třeba z úplně druhého konce Afriky. Parky jsou přeplněné 4WD auty, na chudáky lvy nebo leopardy stojí dlouhá fronta džípů a k „přirozenosti“ má tohle opravdu daleko. Rezervace, které nemají tolik návštěvníků, existují, ale jsou buď nebezpečné, špatně dostupné, drahé, o jiné zvíře než o antilopu dva dny nezavadíte, nebo mají nějakou jinou „vychytávku“.

Klasická safari“, jako jsou třeba parky Masai Mara nebo Serengeti, se stala obětí své vlastní přitažlivosti, stejně jako nespočet zajímavých světových míst, která drtí a degraduje turistický nápor. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že nebýt parků a turistů, působících ekonomický tlak na místní vlády, většina divokých zvířat by už dávno skončila na talířích hladových Afričanů, jako trofej na zdi bezskrupulózních bělochů, nebo jako fetiš nadržených Asiatů.

Fronta na lvy. Tanzánie, kráter Ngorongoro

V tomhle článku se mi samozřejmě nepodaří obsáhnout všechna místa a možnosti, které máte pro pozorování divoké zvěře v Africe. Soustředím se na hlavní turistické tahouny, zmíním pár míst, kde jsem sama byla, a nakonec vám prozradím, kde to mám nejraději a proč. Nabídnu i tipy na několik míst, kde můžete pozorovat divokou africkou zvířenu, aniž by se jednalo o safari v tom tradičním smyslu slova.

Safari – o co vlastně jde?

Slovo safari pochází z arabštiny (safar) a znamená cesta. Jako první začal slovo safari (ve smyslu výpravy s cílem pozorování divokých afrických zvířat) používat v roce 1836 William Cornwallis Harris, který jako první tento styl výprav začal provozovat. Původně šlo převážně o lov, ale dneska už se safari chápe spíš jako lov s fotoaparátem v ruce“, i když v mnoha zemích je lov čím dál víc ohrožené africké zvěře stále přehlížen, ne-li dokonce podporován místními vládami, protože představuje lukrativní položku ve státním (i soukromém) rozpočtu.

Zambie, národní park Mosi-oa-Tunya u Viktoriiných vodopádů

Kolik safari stojí

Celkem dost. Ať člověk dělá co dělá… Pokud nepočítám samotnou cenu letenky a ostatních cestovních nákladů, za den safari si ve východní a jižní Africe místní cestovky řeknou minimálně o 100 dolarů na osobu, ale průměrná cena je spíš 200 dolarů na osobu a den, pokud chcete kvalitní auto, ubytování a průvodce.

V celkovém balíčku je většinou zahrnutý vstup do parku – v Keni a Tanzánii je to podle parku 60–100 dolarů na osobu na den, v jižní Africe jsou parky výrazně levnější – například vstup do parku  Kruger vyjde přibližně na 25 dolarů na osobu a den. Botswana a Namibie 6–10 dolarů, Zambie 10–25 dolarů. V západní Africe: Foret de Bandia 23 dolarů, Niokolo Koba 10 eur za osobu. K poplatkům je většinou potřeba připočítat platbu za auto. Ceny za vstupy do parků i v Burkině Faso, Pobřeží slonoviny, Ghaně a jiných západoafrických zemích jsou podobné, mezi 10 a 20 eury na osobu a den.

Základní informace o všech parcích v osmi nejlepších safari zemích (Tanzánie, Botswana, Zambie, Keňa, JAR, Namibie, Uganda, Zimbabwe) najdete na webu Safari Bookings. Podrobnější údaje o cenách najdete níže v odkazech jednotlivých parků. Bohužel není v našich možnostech dát sem kompletní seznam všech zajímavých afrických parků. Většinu tarifů však naleznete pomocí Google na internetu.

Zambie, národní park Mosi-oa-Tunya u Viktoriiných vodopádů

Podrobnější informace o cenách:

Balíček cestovek zahrnuje i terénní 4WD auto přizpůsobené k pozorování zvířat (to znamená s odklápěcí střechou nebo otevřenými bočnicemi), ubytování, jídlo a plat průvodce (přitom se běžně počítá s tím, že pokud jste s průvodcem spokojení, přidáte mu ještě dýško). Pokud je vás víc, můžete u cestovky usmlouvat menší slevu, nepočítejte ale s tím, že to srazíte na polovinu.

Pokud si troufáte, můžete si půjčit terénní auto a vyrazit na vlastní pěst, což vyjde o něco levněji (výhody a nevýhody najdete dále v textu). Do některých parků můžete jet bez průvodce, do některých být musí (a při pěších túrách, jako je třeba výstup na Mt. Meru, musíte mít dokonce i doprovod rančera s puškou).

Je tedy lepší připravit se na to, že vám tenhle výlet udělá vítr v peněžence, zas ale si ho maximálně užijete, protože je dost možné, že se zrovna sem už nevrátíte.

Keňa, národní park Masai Mara

Na vlastní pěst, nebo s cestovkou

Takové rozhodnutí nikdy není jednoduché a záleží hlavně na těchto faktorech:

1) na vašich zkušenostech s cestováním na vlastní pěst,

2) na zemi, ve které chcete cestovat (například v jižní Africe můžete v pohodě jezdit sami půjčeným autem, i když jste „afričtí začátečníci“, v Burkině Faso už bych to tolik nedoporučovala),

3) na vašich jazykových znalostech a vaší odvaze čelit v buši případným problémům.

Cenově to vyjde přibližně stejně, nebo mírně ve prospěch vlastního pronajatého auta: ubytování, jídlo a vstup do parku platíte tak jako tak a ani pronájem 4WD není levnou záležitostí. Stanování ve vlastním stanu je v parcích zakázané a mimo parky bych to doporučovala jen těm nejdobrodružnějším z vás. V takovém případě bych určitě šla hledat zázemí v nějaké místní vesnici. Například v Namibii se dá kempovat nadivoko, je ale potřeba si předem zjistit, jak se v dané zemi při kempování chovat – nebezpečí může hrozit jak ze strany divokých zvířat, tak ze strany domorodých lidí.

Keňa, národní park Masai Mara

Co se týče samotného pozorování zvířat… na jednu stranu máte svobodu a fajn pocit, že jste sami v divočině, na druhou stranu průvodce ví, kde která zvířata v kterou denní dobu obvykle bývají, takže máte mnohem větší šanci, že je uvidíte. Navíc mají průvodci neuvěřitelně trénované oko a zahlédnou i zvířata, kterých si vůbec nevšimnete, nemluvě o jejich rozsáhlých znalostech místní přírody.

Pokud už zvolíte cestu na vlastní pěst, dejte velký pozor při výběru pronajatého auta. Rozhodně neberte podle ceny, spíš vybírejte nějaké osvědčené pronajímatele (Hertz, Avis atd.). Z vlastní zkušenosti vím, v jak špatném stavu se můžou v Africe auta nacházet kvůli zanedbané údržbě, a pak jste v divočině na řešení takového problému sami – a to za pár ušetřených dolarů nestojí.

Takže určitě doporučuji vzít si minimálně místního průvodce.

Pokud se rozhodnete pro cestovku, pak je dobré najít ji přímo na místě a ujistit se, že na vás působí seriózně. Nekupujte zajíce v pytli přes internet (pokud tedy nemáte od někoho dobré doporučení). I na internetu (třeba TripAdvisor) najdete spoustu doporučení.

Zambie, národní park Mosi-oa-Tunya u Viktoriiných vodopádů

Kdekoli ve světě se hodí informace z článku Cestovatelské přešlapy aneb úvod do zodpovědného cestování.

Divá zvěř ve východní a střední Africe

Pokud je vaším snem a primární motivací vidět africká zvířata v jejich přirozeném prostředí, pak je Keňa a Tanzánie sázkou na jistotu. Parky Serengeti (Tanzánie) a Masai Mara (Keňa) jsou lehce přístupné, za celkem „rozumnou“ cenu a máte v nich téměř jistotu, že uvidíte lva nebo geparda, protože se kolem nich táhne dlooouhá řada džípů, takže je nemůžete minout.

Tanzánie je o něco dražší než Keňa, ale zároveň je aktuálně bezpečnější (což neznamená, že je úplně bezpečná) a skýtá neuvěřitelnou pestrost africké fauny, ale i jiných přírodních zajímavostí, jako je třeba Lake Natron, vulkanický kráter Ngorongoro, vulkán Ol Doinyo Lengai (jediný aktivní karbonatitový vulkán na světě) a samozřejmě Kilimandžáro a Mt. Meru. Jak v Tanzánii, tak v Keni existuje relativně velké množství parků pro fajnšmekry, kde se turisté nestřídají jak na běžícím pásu a ceny i služby celého výletu tomu odpovídají. Vzácností dnes nejsou například ani lety balonem. Samostatnou kapitolou je pak Zanzibar s endemickými opicemi guerézy červené.

Endemické červené guerézy v pralese Jozani, Zanzibar

Ze safari ve východní Africe se stal nesmírně lukrativní byznys a tahle pachuť bohužel kalí hluboké zážitky tváří v tvář (ovšem většinou z džípu) divé zvěři. Tanečky Masajů organizované pro turisty jsou jen dalším smutným projevem postupující globalizace.

Méně turistů a o něco méně zvířat než v Tanzánii a Keni naleznete v Ugandě, Rwandě a Burundi. Kromě tradičních slonů a lvů ale Uganda a Rwanda nabízí nezapomenutelný zážitek setkání tváří v tvář s horskými gorilami v parcích Bwindi a Mgahinga a Akagera. Sáhnete přitom hluboko do kapsy: takzvaný trekking permit stojí 600 USD. K tomu je třeba samozřejmě připočítat dopravu, průvodce, stravu a ubytování.

O Kongu, Středoafrické republice, Angole, Čadu a ostatních zemích střední Afriky se tu příliš zmiňovat nebudu, protože nejsou úplně bezpečné, nikdy jsem tam nebyla a nejsou to země, kam se jezdí pozorovat divoká zvěř (ač zvěrstev se tam děje víc než dost).

Keňa, národní park Masai Mara

Divá zvěř v jižní Africe

Stejně jako v Africe východní, ani v jižní (s malým „j“, to znamená ne jen JAR) nepřijdete ohledně safari zkrátka. Z JAR jsem já osobně trochu rozpačitá, protože spíš než Afriku připomíná svým fungováním a infrastrukturou Austrálii nebo Ameriku, pokud ovšem nezavítáte shodou okolností do nějakého townshipu.

Co jí nelze odepřít, to je vysoká kvalita ubytování a služeb – na turisty jsou perfektně připravení. Parky mají svá přísná pravidla a běda, pokud je neopustíte před západem slunce (pokuta vás nemine). Na jihu JAR jsou oblíbené tzv. safari lodge, což jsou ve své podstatě lepší zoo.

Už podle zelené vegetace a krajiny středozemního, případně švýcarského vzhledu je zřejmé, že tady lvi nikdy nebyli doma. Majitelé farem nakoupili Big Five a teď rýžují na turistech, kteří chtějí zažít Afriku v tom největším bezpečí a luxusu. Něco jiného jsou parky na severu JAR – hlavně park Kruger, který je mezi turisty nejoblíbenější. V JAR můžete navštívit několik dalších parků, kde je méně turistů, například Kgalagadi, Pilanesberg, Addo. Relevantní info najdete zde.

Jihoafrickou republikou se dá cestovat pohodlně a bezpečně bez průvodce. Pokud se vyhnete městům vyhlášeným svou nebezpečností (třeba Johannesburg), je venkov JAR velice bezpečný. Jen jedna rada od kolegy geologa: kolem farem jezděte autem; pokud půjdete pěšky, majiteli to bude podezřelé a mohl by po vás začít střílet. Jak jsem už naznačila, silnice jsou v perfektním stavu a přehlednost značení bychom jim mohli závidět.

Jihoafrická Republika, národní park Pilanesberg

Průvodce do parků je samozřejmě plus (pokud to není v parku podmínka), hlavně kvůli vyhledávání a identifikaci zvířat, ale my jsme třeba byli v parku Karoo jen tak sami a zebry jsme neminuli. Nádherné parky bohaté na divokou zvěř, ale i úchvatné přírodní scenerie (Viktoriiny vodopády, poušť Namib, solné jezero Etosha pan atd.) vám nabídne Namibie, Botswana, Zambie a Zimbabwe.

Pokud máte dobrodružnou povahu, Namibie a Botswana jsou země pro vás stvořené. Jsou relativně bezpečné a bez problémů v nich můžete cestovat na vlastní pěst. Namibie je z velké části pokrytá pouští a populace zvířat není tak četná. Nejlepší park pro pozorování zvířat je bezesporu Etosha. Botswana patří mezi lídry ekoturismu, takže zde naleznete opravdovou divočinu a menší množství turistů, jen ale za cenu nižšího pohodlí ubytovacích zařízení a služeb. Mezi nejoblíbenější parky v Botswaně patří Chobe, Moremi a Okavango Delta, kterou nejlépe poznáte z paluby lodi.

Relativně bezpečná je i Zambie, ale při cestování po severních částech země je třeba být opatrnější. Mezi oblíbené safari parky patří Mosi-oa-Tunya (Viktoriiny vodopády), South Luangwa, Kafue a Zambezi. V mnoha parcích lze chodit pěšky nebo jet na lodi.

Zimbabwe se dlouhodobě potácí v krizi, takže je dobré zjistit aktuální situaci před cestou, ale některé parky stále stojí za to navštívit. Odměnou vám bude malé množství turistů, relativně příznivé vstupné a trocha toho dobrodružství. Za vidění určitě stojí Viktoriiny vodopády (park Zambezi), park Hwange a Mana Pools.

Zambie, národní park Mosi-oa-Tunya u Viktoriiných vodopádů

Divá zvěř v západní Africe

Pokud je vaším největším snem podívat se na africká zvířata, pak jeďte spíš do východní nebo jižní Afriky. V západní Africe jich totiž už naprostou většinu ulovili a snědli. Pokud chcete spíš „zažít Afriku v její upřímné a syrové podobě, nezpracovanou masovým turistickým průmyslem, a přitom vidět pár domorodých zvířat, pak je západní Afrika skvělou volbou.

Burkina Faso, Banfora

I v západní Africe je samozřejmě několik přírodních parků, ve kterých se prohánějí lvi, sloni a žirafy, ale málokdy spolu. Jsou parky, kde jsou jen sloni, pak zase jen žirafy, anebo jen hroši. Jeden z nejkrásnějších parků, kde najdete víc zvířat pohromadě, se jmenuje W“ podle tvaru řeky Niger, která ho ohraničuje ze severu. Leží na hranicích mezi Nigerem, Burkinou Faso a Beninem. Tahle zóna je momentálně bohužel hodně nebezpečná kvůli únosům a teroristickým útokům, proto se jí raději až do odvolání vyhněte.

Původní západoafrické žirafy jsou extrémně vzácné a můžete je vidět například v parku Koure, který leží na hlavní silnici asi 60 km východně od Niamey. Divoce žijící původní slony najdete hned v několika parcích v Ghaně, Burkině Faso a Pobřeží slonoviny. Celkem běžné a vždy milé jsou různé druhy opiček, které žijí také na mnoha místech, hodně jich například vídám ve východním Senegalu, když pracujeme v terénu.

Původní západoafrická žirafa v parku Kouré, Niger

Pokud chcete jet na jistotu a užít si zvířata bez vyhledávání zbytečného adrenalinu, pak vám doporučuji park Bandia v Senegalu, který je hodinu jízdy na jihovýchod od Dakaru. Mnohá zvířata zde sice nejsou původní, ale přivezená, na druhou stranu máte jistotu, že je za půl dne uvidíte všechna. Průvodci přesně vědí, kdy a kde se kdo skrývá, včetně starého bracha nosorožce. Můžete se těšit na stáda antilop, zeber, žiraf, opic, pštrosů, prasat bradavičnatých a asi čtyřicet krokodýlů. Nenarazíte tam na slony, gepardy, hrochy ani pakoně. Lvy tam taky nemají, ty můžete s trochou trpělivosti vidět v parku Niokolo Koba, který je od Dakaru vzdálený jeden den autem.

A takovou laskominkou na závěr jsou svatí krokodýli v Burině Faso, o kterých napíšu víc v dalším odstavci.

Svatý krokodýl v Bazoulé, Burina Faso

Osobní tipy

Setkání s divokou zvěří ve volné přírodě je vždycky magické. Můžete to zažít po padesáté a nikdy se to neokouká. Aspoň tedy mně ne. Kdyby to nebylo tak drahé, jezdím okukovat žirafy každý druhý víkend. Není náhodou, že na prvních místech mého žebříčku jsou setkání se zvířaty čumákem v čumák bez auta. Takový zážitek o mnoho intenzivnější.

  • Park Koure v Nigeru

Moje absolutní jednička a největší miláčci jsou žirafy v parku Koure v Nigeru. Když jsem je poprvé navštívila v roce 2007, byla jich necelá stovka. Jedno z posledních stád v západní Africe a úplně na vyhynutí. Zrovna tenkrát rozjížděli projekt na jejich záchranu a velká část vstupného (které nebylo nijak vysoké) putovala místním vesničanům. Na studny, na školy, na nemocnice, na dřevo. Prostě aby pochopili, že jim žirafy přinášejí štěstí a že z nich můžou mít prospěch, když je všechny nesežerou.

V roce 2009 už jich bylo kolem 150. A teď při psaní jsem našla tenhle článek z loňského roku: žirafí stádo se rozrostlo na 450 krasavic! Úplně mě dojalo, že se něco tak skvělého povedlo, a moc jim držím palce. Navíc návštěva parku měla opravdu intimní charakter – kromě mne a povinného průvodce tam nikdo jiný nebyl. K žirafám jsem si mohla přijít po svých. Bohužel i tahle oblast je dnes dost nebezpečná kvůli útokům Boko Haram a jiných džihádistických skupin.

Původní západoafrická žirafa v parku Kouré, Niger

  • Parky Bazoulé a Banfora v Burkině Faso

V Burkině Faso mám oblíbená dvě místa: Bazoulé – tam žijí svatí krokodýli, a Banforu, kde každé ráno přicházejí sloni pít k řece. Stejně jako v Nigeru, i tady se můžete přiblížit ke zvířatům po svých, což je v obou případech hodně intenzivní zážitek (jo, toho běžícího slona jsem fotila ze země… za poklusu). Svatí krokodýli žijí v jakési zvláštní symbióze s vesničany a traduje se, že chodí do vesnice snášet vejce a za to, že jim je lidé ochrání, jim nic neudělají. Zřejmě hraje svou roli i to, že jim vesničani hodí tu kuřátko, tu beránka. A nikdy, opravdu nikdy je nezabijí ani nesní. Jsou přece svatí.

Burkina Faso, Banfora

Faktem je, že v jezírku se koupou děti i tam postávají rybáři, ale krokodýli se válí hned vedle jako by nic. Průvodce vám za mírný poplatek (kolem pěti dolarů) a s kuřetem v ruce umožní na krokodýla sáhnout, dokonce ho i zatahat za ocas.

Svatý krokodýl v Bazoulé, Burkina Faso

  • Park Jozani na Zanzibaru

Další místo, kde máte divou zvěř doslova na dosah ruky. Tady žije endemický druh červené guerézy a kousek od nich bydlí různé suchozemské i vodní želvy. Záleží na sezoně, kdy se tam dostanete, ale můžete vychytat období téměř bez turistů. Mně se poštěstilo vidět tyhle guerézy už třikrát – dvakrát tam nebyl nikdo a jednou jen asi dvacítka turistů. Mám tyhle opičky moc ráda, protože jsou sympaticky zvědavé, zároveň ale neútočí na lidi jako jiné druhy (což se ale může časem změnit, až poznají, co jsme zač) ani nejsou příliš plaché. Vstupné do parku (10 dolarů) zahrnuje i procházku po nedalekém mangrovovém lese.

Endemická červená gueréza v pralese Jozani, Zanzibar

  • Viktoriiny vodopády

Jedno z nejpůsobivějších míst, které jsem kdy navštívila (a nejen v Africe), jsou Viktoriiny vodopády a přilehlý Mosi-oa-Tunya park. Kromě toho, že je to fantastická geologická lokalita (kvůli tomu jsem tam ostatně byla), je i nádherným parkem, kde můžete vidět skoro celou „velkou pětku“. Tedy lva jsme neviděli a vlastně ani nevím, jestli ho tam mají, ale já když vidím žirafy, tak spokojenost. Navíc jsme podnikli plavbu po řece Zambezi a mávat na slony a hrochy z lodi je fakt dobrá sranda. Vstupné do parku je 10 dolarů.

Zambie, národní park Mosi-oa-Tunya u Viktoriiných vodopádů

  • Tanzánie, co dodat?

Při výstupu na Mt. Meru jsme potkali žirafy opět čumákem v čumák (už se trochu opakuju, ale to abyste pochopili, kdo je moje nejoblíbenější zvíře), kráter Ngorongoro (ten má minus, protože tam nejsou žirafy, prý by si při sestupu do kráteru zlámaly nohy – ale stejně to stojí za to), Lake Natron s ohromnými hejny plameňáků a Mikumi park s klasickou africkou skvadrou. Do Serengeti jsme tenkrát nejeli, spokojili jsme se s jeho severním výběžkem, Maasai Marou v Keni, protože to bylo o polovinu levnější (aktuální cena je 70 USD na osobu/den plus 4 dolary za auto). Ale i tak zážitek ohromný, hlavně proto, že to bylo poprvé…

Tanzánie, kráte Ngorongoro

Safari s dětmi 

Že váháte! My jsme poprvé naši starší dceru vzali do Tanzánie na safari, když jí byl rok a půl. Mysleli jsme, že z toho nic mít nebude, ale když po nějaké chvíli pochopila, na co se má dívat, byla úplně nadšená a na všechny žirafy hulákala „wow! wow!“ (což pochytila od mé australské studentky, která jela s námi). A největší terno bylo, když ji manžel posadil na střechu džípu. 🙂

Pozorování slonů na střeše džípu v parku Mikumi v Tanzánii

S dětmi je samozřejmě dobré dodržovat pár základních pravidel, o kterých se zmíním níže, ale není to o moc komplikovanější než pravidla, která v Africe dodržujete vy sami – nejsložitější je často překonání strachu a přesvědčení, která vězí ve vaší hlavě. Pro děti je pozorování divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí naprostá pecka, zážitek na celý život, a pokud to finančně utáhnete, tak jim pozorování dopřejte.

„Přátelství“ s červenou guerézou v pralese Jozani na Zanzibaru

Jak vypadá safari s dětmi, to si můžete přečíst v článku Africká expedice s dětmi: nedejte na předsudky a zažijte africké safari na vlastní pěst.

Obecné rady do Afriky

Začala bych asi takhle: řídit se intuicí a selským rozumem. Nepanikařit, ale nepodceňovat. Jednoduché, co?

Očkování

Co se týče očkování, většina zemí vyžaduje žlutou zimnici. I pokud ji nevyžadují, je dobré ji do Afriky mít. Je smrtelná a není na ni lék, za ten stres to nestojí. Malým dětem ji píchnou už v devíti měsících. Naše obě holky ji mají a v pohodě, žádné komplikace neměly. Já jsem si dala i vakcínu proti meningitidě, ale to hlavně proto, že v západní Africe jsou pravidelně epidemie.

Břišní tyfus jsem si nechávala píchnout spíš ze setrvačnosti – vakcína nemá ani dlouhé trvání, ani vysokou účinnost. V případě střevních potíží je třeba být ve střehu. Většinou to bývá obyčejný průjem, ale já i naše starší dcera už jsme chytily améby a já i nějaké parazity. Léčit se to dá, ale čím dřív se podchytí, tím líp. Pokud máte ve stolici krev, hned běžte k doktorovi.

Malárie

Malárie je kapitola sama pro sebe a myslím, že strach z ní je mnohem větší než následky samotné nemoci. Dneska už jsou totiž k dispozici léky, které ji vyřeší bez následků během pouhých tří dnů. Mluvím z vlastní zkušenosti – starší dcera chytila malárii, když jí byl rok. Nejdůležitější je prevence proti štípnutí, to znamená repelent, dlouhé rukávy i nohavice a spát pod moskytiérou. Nejšetrnější, ale také nejdražší je Malaron.

Pokud si nechcete kazit zdraví, antimalarika neberte a kupte si v dané zemi léky na léčbu malárie na bázi Artemether/lumefantrine, k dostání pod názvem Coartem, Riamet, nebo Falcynate-LF. Jsou celkem levné, takže se vyplatí mít je při sobě. V Evropě je neseženete, protože nebyly dostatečně testované (kdo by to platil), ale jsou opravdu účinné. Musí se podat co nejdřív.

Samozřejmě zbystřete, pokud byste měli horečku a k ní silný průjem a zvracení. Pokud by taková situace nastala, klidně si vezměte první dávku Coartemu (Riametu atd.) a jeďte k doktorovi, který vám udělá krevní rozbor. A hlavně: nepanikařte! Malárie už není takový strašák jako za dob Livingstona, musí se ale podchytit včas.

Keňa, národní park Masai Mara

Pitná voda

Nejlepší pro vás je kupovat pitnou vodu v PETkách (což není bohužel ekologické, ale je to bezpečné), které dnes už seženete všude. Ideální je filtr nebo tabletky, které si raději přivezte z Evropy.

Jídlo

Pokud jíte věci, které jsou pořádně vařené, smažené nebo pečené, mělo by být v pohodě, i když je koupíte u pochybně vypadajícího stánku na ulici. Vyhněte se čerstvé zelenině v restauracích. Zeleninu a ovoce, které jednoduše a za levný peníz seženete na místních tržištích, pořádně umyjte, nebo oloupejte.

Víza

Ve většině zemí jde hlavně o peníze a víza seženete bez větších průtahů na letišti. Jsou ale země, kde je potřeba mít víza vyřízená předem, což je teď například západní Afrika. Prý je to kvůli kontrolování terorismu a bez víz vás ani nepustí do letadla. Některé země zavedly systém předregistrace a platby za víza on-line (například Pobřeží slonoviny), jiné země naopak omezily vydání víz v jiných než domovských zemích (když tedy například cestujete po západní Africe, víza do Ghany musíme mít už z Evropy, v Burkině Faso vám je nevydají, což dříve šlo). Pokud cestujete s dětmi, pozorně si přečtěte podmínky vstupu – například do jižní Afriky je třeba mít rodný list vašich dětí přeložený do angličtiny. Aktuální informace najdete na stránkách MZV.

Kdy cestovat

Obecně je dobré vyhnout se období dešťů, případně maximálních veder, které se pro různé země Afriky liší. Kdy a kam je nejlepší cestovat, to najdete například na stránce Lonely Planet. Je zbytečné se vystavovat extrémním vedrům nebo vlhkosti, i tak je první cesta do Afriky pro organismus docela záhul.

Keňa, park Haller v Mombase

Bezpečnost

Obecně platí netoulat se venku po setmění, zejména ve velkých metropolích. Jsou ale města, kde jsou noční výlety relativně v pohodě, například Dakar nebo Ouagadougou (i když ani tam není riziko nulové). A pak jsou města, kde nemá cenu riskovat v žádném případě, třeba Johannesburg nebo Windhoek. Tam je také lepší zavolat si ověřeného taxíka přímo z hotelu, zatímco ve většině zemí západní a východní Afriky můžete na taxík mávnout kdekoliv na ulici. Kapsáři a jiní podvodníci zaměření na turisty jsou všudypřítomní – naskenujte si důležité dokumenty a uložte je na cloud, dávejte pozor při placení a vybírání peněz kartou.

Stáhni si zdarma ukázku Travel Bible

Jediné knihy, kterou na cestách nedáš z ruky.

Kempování

Já osobně divoké kempování v parcích příliš nedoporučuji z bezpečnostních důvodů. Strávila jsem hodně času v terénu v západní Africe a na radu mých kolegů spíme vždycky v nějaké vesnici. Vozíme vlastní rozkládací postele (kvůli různé havěti bych neradila ani spát na zemi), které jsou něco na způsob spartakiádních lehátek, kanystry s vodou, plynový vařič a nádobí, takže jsme soběstační.

Vždy zajdeme za prefektem nebo šéfem vesnice a on nám nějaké místo na přespání najde. Většinou nechtějí žádné peníze, ale drobný peníz, tři až pět dolarů, neodmítnou. Ve východní Africe jsme spali v předem zařízených kempech v parcích a kempování nadivoko jsme ani nezkoušeli. V noci je obecně v Africe mnohem nebezpečněji, místní lidé si dovolí, co za světla ne. Například ve větších městech Namibie a JAR se vůbec nedoporučuje chodit po setmění ven, takže tam určitě radím přespávat v hotelu, nebo v nějaké ubytovně. V některých parcích (například v Namibii nebo v Botswaně) je možné kempovat nadivoko, ale zjistěte si, jestli v tom parku náhodou nejsou lvi. 🙂

Tanzánie, národní par Mikumi

Pár slov na závěr

Afrika je fascinující a neuvěřitelně pestrý kontinent. V článku jsem psala o divé zvěři, ale Afrika vám rozhodně může nabídnout mnohem víc. Stačí jen cestovat s otevřenýma očima a myslí a v rámci možností co nejblíž místním lidem. Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv zemi a jakýkoliv styl safari, přeji vám nádherný a nevšední zážitek.

Lenka Baratoux

Geoložka, v současné době pracuje pro francouzskou výzkumnou organizaci Institute de Recherche pour le Dévéloppement. Od roku 2006 pracuje v západní Africe, hlavně v Burkině Faso, Ghaně, Nigeru, Senegalu a Pobřeží slonoviny. Poslední čtyři roky žije se svou rodinou v Senegalu. Kromě pracovních cest se snaží vyrazit do světa, jak jen to jde. S manželem, který je též geolog, s dětmi, s foťákem. O svých cestách a životě v Africe píše blog, její fotky najdete na samostatném webu, na Instagramu nebo na Facebooku.

Připraveni vyrazit? Máme pro vás pár tipů a vychytávek, které se budou hodit.

Najděte nejlevnější letenky

To nejdůležitější se dočtete v Travel Bibli. Knize o tom, jak cestovat levně, chytře a dlouho. Letenkám jsme věnovali jednu z nejdelších kapitol. Dozvíte se nejen základní pravidla k hledání nejlepších cen, ale i spoustu triků, jak získat co nejvíc za co nejméně peněz. Nechcete číst celou knihu? Několik základních tipů se dočete na blogu:

Co když nechcete letět?

Po Evropě se snadno dá jezdit i vlakem či autobusy. Hlavně u vlaků mohou ceny na první pohled vypadat dost astronomicky, stačí ale vědět, jak na to, a mnohdy cenu za jízdenku srazíte na méně než polovinu.

Jak najít bydlení?

My nejčastěji využíváme Airbnb a Booking.com. První na pronájem běžných bytů a domů, či jen pokojů ve sdíleném bydlení s hostitelem. Booking je fajn na různé penziony a samozřejmě hotely. Na Airbnb využijte 725 Kč slevu na první bydlení. Stačí se registrovat přes odkaz bit.ly/bibleairbnb. Zároveň pro vás máme 11 tipů, jak vybrat nejlepší bydlení přes Airbnb.

Vybíráte vybavení?

V první řadě se podívejte, jestli využijete některou ze slev, které jsme pro vás připravili ve VIP členské sekci Travel Bible. Jestli chcete ušetřit čas výběrem toho nejlepšího, mrkněte do naší sekce Doporučené vybavení na cesty, kde pravidelně aktualizujeme to nejlepší z nabídky. Stačí zvolit, jestli jedete na dlouhou nomádskou cestu, na pár dní do města, kempovat do přírody či na pořádný trek do hor. Outdoor vybavení doporučujeme nakupovat v obchodě Hanibal.cz. Sami od nich rádi (a k plné spokojenosti objednáváme), ale hlavně si necháme poradit. Všichni totiž cestováním, outdoorem a sportem žijí.  Hodit se vám může i několik článků s vychytávkami na Travel Bibli:

Potřebujete si na cesty nejdřív našetřit?

Cestování dnes už rozhodně není drahé. Většinou se stačí v pár věcech uskromnit – a můžete mít na cestu našetřeno celkem brzy. Máme pro vás pár tipů:

Jedete na hodně dlouho?

Poradíme, jak vybrat nejlepší dlouhodobé cestovní pojištění. V knize Travel Jobs se pak dočtete, jak si na cestách průběžně vydělávat.

Vybavte se na cestu – nejprodávanější produkty na Travel Bibli

e-kniha: Najdi svůj ONLINE GRÁL (ePub, Mobi, PDF)
Před 2 hodinami zakoupil(a) Dominik z města: Česká Lípa
 
Tištěná kniha + roční VIP členství
Před 8 hodinami zakoupil(a) Kateřina z města: Prague
 
Roční VIP členství + ebook Travel Bible
Před 10 hodinami zakoupil(a) Lenka z města: Český Těšín 1
 
Tištěná kniha + roční VIP členství
Před 12 hodinami zakoupil(a) František z města: Praha
 
Tištěná kniha + roční VIP členství
Před 14 hodinami zakoupil(a) Alena z města: Ostrava
 
VIP členství na 6 měsíců
Před 20 hodinami zakoupil(a) Martin z města: Hradec Králové
 
E-kniha: Travel Jobs
Před 1 dnem zakoupil(a) Karolína z města: Praha 3
 
E-kniha: Procestuj svět jako učitel angličtiny (ePub, Mobi, PDF)
Před 1 dnem zakoupil(a) Adéla z města: Tachov
 
Ebook + roční VIP členství
Před 1 dnem zakoupil(a) Jaroslav z města: Znojmo
 
Ebook + roční VIP členství
Před 1 dnem zakoupil(a) Andrea z města: Česká Lípa
 
Tištěná kniha + roční VIP členství
Před 1 dnem zakoupil(a) Marta z města: Kolín
 
Obnovené roční VIP členství
Před 1 dnem zakoupil(a) Matyáš z města: Dobříš
 
Tištěná kniha Travel Jobs + e-book
Před 1 dnem zakoupil(a) Dagmar z města: Dobříš
 
Ebook + roční VIP členství
Před 2 dny zakoupil(a) Jan z města: Náchod
 
Boží notes a 4 náhradní bloky
Před 2 dny zakoupil(a) Jitka z města: Pardubice
 
Ebook + roční VIP členství
Před 2 dny zakoupil(a) Štěpánka z města: Čelákovice
 
Boží notes a 4 náhradní bloky + 1 Item
Před 2 dny zakoupil(a) Miluše z města: Dýšina
 
Cestování – nejlepší životní investice
Před 2 dny zakoupil(a) Ester z města: Cheb
 
Obnovené roční VIP členství
Před 3 dny zakoupil(a) Linda z města: Praha