Jak se poprat s cestovatelským vyhořením

17.05.2017|Kategorie: Tipy a triky|

Od dětství jste snili o tom, že budete cestovat. Jakmile můžete, obujete se do toho naplno: z vyhledávání levných letenek můžete skládat maturitu, batoh je váš nerozlučný kamarád a Travel Bibli nedáte z ruky. A pak, úplně znenadání, dostane i vás. Doteď jste netušili, že existuje… Cestovatelské vyhoření. Léky proti tomu nejsou, jinak by vám je lékařka v očkovacím centru s radostí prodala.

Co tedy s tím, když vás přepadne?

O únavě z cestování většinou mluví lidi, kteří cestují dlouhodobě v kuse. Jakýkoli chrám, vodopád, pláž, hrad… jsou pro ně jen „zase další“ turistická atrakce, kterou už na jiném místě viděli bezpočtukrát. Ztráta nadšení vás ale může zastihnout, i když vyrážíte častěji na kratší dobu – třeba na eurovíkendy, nebo dvoutýdenní dovolené

Až vás ta zákeřná „choroba“ přepadne, budete zoufale chtít vrátit zpátky ten pocit, kdy jste na Srí Lance vystoupili z letadla, poprvé se nadechli horkého vlhkého vzduchu plného pachů, které jste do té doby neznali, a trochu s obavami se vydali vstříc své první batůžkářské dovolené. Třeba vám následující tipy pomůžou aspoň trochu se tomu pocitu přiblížit.

Užijte si cestu, ještě než se na ni vydáte

Cestujete, abyste dobili baterky a cítili se kromě samotné dovolené šťastní i po ní? Pokud krátce po návratu do práce máte pocit, že jste na žádné dovolené nebyli, tak… tak jen naplňujete poznatky holandských vědců, kteří ve svém výzkumu z roku 2010 popisují, že příliv štěstí zažíváme kromě samotné dovolené hlavně předem – ještě než se na ni vydáme. Po návratu jsou prý cestovatelé šťastní úplně stejně jako lidé, kteří seděli doma. Takže až vás přepadne pocit, že už jste všechno viděli, začněte plánovat další cestu, spřádat itineráře, shánět rady, číst průvodce a sjíždět fotky a videa vaší další destinace.

Vyrazte s cestovatelskými novici

Pokud si chcete připomenout nadšení, které jste zažívali na své první dovolené, vezměte s sebou lidi, kteří až tak moc necestují. Najednou si znovu připomenete, jak jste i vy kulili oči, když jste poprvé viděli metro v Bangkoku, poprvé se mačkali ve sdíleném taxíku, nebo poprvé s váháním (následovaným bezprostředním nadšením) ochutnávali svoje první jídlo na ulici v Hanoji.

Nadšení vašich spolucestovatelů vás rychle nakazí a připomene vám, že vidět nová místa je fakt super. Podmínkou samozřejmě je, aby vám s nimi bylo dobře, jinak se budete všichni spíš trápit.

Stáhni si ukázku Travel Bible

Jediné knihy, kterou na cestách nedáš z ruky.

Zpomalte a všímejte si detailů

Vzpomeňte na svou lekci jógy na břehu řeky v Laosu nebo na zenovou atmosféru japonských zahrad a připomeňte si, že není kam se honit. Zkuste, jak vám bude sedět věci jen tak pozorovat. Až budete procházet starými uličkami Paříže (nebo třeba i Prahy), zvedněte hlavu vzhůru a objevte krásu starých ornamentů, roků založení a starých nápisů na jejich fasádách.

Pusťte si podcast o slow travellingu se 3 dětmi Děti by neměly být překážka, ale naopak obrovská motivace pro objevování.

Na pláži zavřete oči a uvědomte si, jakou strukturu má písek, který právě prosíváte rukama. Zaposlouchejte se a zkuste identifikovat různé zvuky – co dalšího kromě hrajících si dětí a šplouchajícího moře slyšíte? Odkud a v jaké intenzitě? A co kromě slaného moře cítí váš nos? Smaženou rybu? Vafle? Kokosový olej? Občas stačí začít věnovat pozornost drobnostem – a najednou zas máte chuť poznávat nové.

Spojte cestování s koníčky

Někdy se to přímo nabízí. Vybíráte dovolenou podle toho, kde se dobře surfuje nebo kde se můžete na týden schovávat v historických ruinách? Pokud jste zatím jezdili hlavně kvůli destinaci samotné, jeďte příště někam podle svého hobby. Destinace najednou nebude cílem, ale prostředkem. A když někam jedete za koníčkem, začnete najednou uvažovat o jiných místech a způsobech cestování.

Možná taky ani nebudete potřebovat průvodce a cílové místo si užijete i tak. Jinak… možná méně turisticky. Pokud ale zrovna jste ve fázi, kdy potřebujete do cestování znovu nakopnout, tohle vás vzpruží možná líp než vychlazený kokos na rozpáleném písku. Cesty za zálibami ve svém článku o koníčcích na cestách dobře popisuje Monika.

Připomeňte si, co vám cestování dává

Možná chcete vidět místa, která znáte jen z fotek. Ochutnat a naučit se vařit nová jídla. Zdrhnout za teplem. Nebo za nejlepším prašanem. Možná jste se hecli a chcete do svých třicátin projet všechny země Evropy. Když se ale zamyslíte trochu víc, možná v sobě objevíte ještě další důvod, proč vám stojí za to přežít trochu nepohodlí.

Třeba já jsem zjistila, že mě baví znovu „objevovat svět“. Když jsem u moře, najednou mi secvakne, co to doopravdy znamená „cítit ve vzduchu sůl“. Začne mě zajímat, jak funguje příliv a odliv. Sama dospěju k velkému poznání, že na jižní polokouli Měsíc dorůstá a couvá opačně. Konečně zjistím, že avokáda rostou na stromě a ananasy ze země. Až si připomenete, co vyhání na cesty vás, únava z cestování se vypaří jak pára nad hrncem s čínskými knedlíčky.

Užijte si vzpomínky

Někdy se stane, že vzývané „tady a teď“ při návštěvě vašeho vysněného místa prostě nezafunguje. Možná jste to přehnali s očekáváními, jste unavení, nebo jednoduše jen nemáte náladu. Nadšení se zkrátka nedostaví. Při cestě domů si říkáte, že tahle dovolená se asi nezařadí mezi ty, o kterých budete vyprávět vnoučatům. A pak, když už jste doma, napustíte horkou vanu a najednou se vám vybaví, jak jste se poprvé (ještě se studem z nahoty mezi cizími lidmi) ráchali v japonském onsenu. Projdete kolem pekárny a vůně teplého máslového croissantu vás vrátí zpátky do francouzské Provence.

Až se po nějaké cestě budete cítit trochu rozladěně, přivolejte si nadšení zpátky přes chutě a vůně. Uvařte kapustnicu – jako tu, co na vás čekala po celodenní túře na Kamenné chatě pod Chopkem, ještě než tam zavedli lanovku. Do černého čaje vhoďte růžové poupě, které jste si dovezli z Íránu, a znovu projeďte fotky. Brzo vás začnou svrbět prsty, a než tenhle čaj dopijete, už budete vědět, kam se vydáte příště.

Vzpomeňte, proč jej milujete

Cestování je jako láska na celý život. Žhavá zamilovanost a prvotní bezmezné nadšení po nějaké době vyprchají. Pocit, že se bez cestování neobejdete, se ale na vás nalepí napořád. Jako ten prach na báglu, co s vámi projel kus světa a zaslouží vyměnit, ale vy stejně víte, že ho z ruky nedáte, protože byste zahodili kus sebe. Možná budete cestovat pomaleji, třeba jinak, určitě ale pořád s nadšením.

Tak co, kam to bude příště?

Lenka Mydlová