Ázerbájdžán – země na pomezí Evropy a Asie

Tato kavkazská země má vše – moře, hory, historické památky, bohatý společenský život, milé obyvatele i pěknou přírodu. Navíc se tu mísí různé kulturní vlivy – orientální, evropský, ruský, sovětský a turecký –, vznikla tak zvláštní osobitá kultura.

Proč jet do Ázerbájdžánu

Tato země leží na pomezí Evropy a Asie a mísí v sobě od každého kontinentu něco, navíc se tu objevují i vlivy ruské, sovětské a turecké. Výsledkem je zajímavá kultura i mentalita místních obyvatel.

Země nabízí pro každého turistu něco. Na své si přijdou milovníci horských túr, plážoví turisté, lidé se zájmem o historii, návštěvy kulturních či sportovních akcí, ale i ti, kteří cestují za levnými nákupy.

Albánský kostelík z přelomu letopočtu, Šeki

Jak se do Ázerbájdžánu dostat

Nejrychleji, nejpohodlněji a pravděpodobně i nejlevněji letadlem. Z Prahy žádný přímý spoj nelétá, ale s jedním přestupem můžete volit spojení hned mezi několika leteckými společnostmi, např. Aeroflot, Ukraine Airlines, Belavia a Turkish Airlines. Tyto společnosti nabízejí zpáteční letenky za cenu kolem 8000 Kč, ostatní společnosti jsou dražší.

Ukrajinské aerolinky již několik roků létají z Prahy tak, že cestující má při cestě tam celý jeden den volno v Kyjevě. Toto zpestření cesty vůbec není špatné. Z nízkonákladovek létá do Baku z Budapešti společnost Wizz Air.

Vlakem se do země dostanete pouze z Ruska – z Moskvy jezdí pravidelná linka několikrát týdně.

Přijet můžete lodí, protože mezi Ázerbájdžánem a všemi zeměmi ležícími na pobřeží Kaspického moře jezdí pravidelné spoje trajekty.

A samozřejmě taxíkem, sdíleným taxíkem a minibusy. Autobusových linek do zahraničí není moc, jen do gruzínského Tbilisi a několika měst na jihu Ruska.

Pozor: Hranice mezi Ázerbájdžánem a sousední Arménií je z důvodu územních sporů zavřená, proto se po zemi dostanete jen do sousedního Ruska, Gruzie a Íránu. Ze sousední Arménie se po zemi do Ázerbájdžánu dostanete jen přes Gruzii.

Navíc má Ázerbájdžán část území – Nachičevan – oddělenou od své hlavní části pásem patřícím Arménii. Nachičevan je z vlastního Ázerbájdžánu dostupný jen letecky, po zemi se odtud dostanete do Íránu.

Park a budova filharmonie v centru Baku

Kdy vyrazit a proč v tuhle dobu

Nejpříjemnějšími měsíci jsou červen a září, kdy se průměrná teplota dlouhodobě pohybuje kolem 25 °C. V květnu tu je příjemných 20 °C. Letní měsíce jsou teplejší, ale teploty nad 35 °C časté nejsou. V nížinách v zimě jen málokdy padá teplota pod bod mrazu.

V horách je potřeba počítat s výkyvy teplot a častými změnami počasí celoročně.

Víza a podmínky vstupu

O vízum do Ázerbájdžánu si požádejte elektronicky. Doba vyřízení víza je oficiálně 3 dny, většinou to ale trvá kratší dobu, ovšem nespoléhejte na to a s vyřízením nečekejte na poslední chvíli. Cena víza je 20 USD + 3 USD za administrativní poplatek.

Aktuální informace k vízovému režimu naleznete na stránkách MZV ČR a na stránkách velvyslanectví Ázerbájdžánu v Praze nebo ve Vídni.

Pozor: Ázerbájdžán považuje sporný Náhorní Karabach za své území okupované Arménií. Do Náhorního Karabachu se dostanete pouze z Arménie na zvláštní vízum. Vstup na toto území považuje Ázerbájdžán za nelegální vstup na své území a může to být důvodem neudělení víza. V žádosti o vízum musíte čestně prohlásit, že jste v Náhorním Karabachu nikdy nebyli.

Billboard se zakladatelem státu Hejdarem Alievem

Peníze a přibližné ceny

Místní národní měnou je manat (AZN). Cenová úroveň v Ázerbájdžánu je poměrně nízká, počítejte zhruba 4000 Kč na osobu a týden pobytu.

Na mezinárodním letišti, v Baku a větších městech je směnáren dostatek, v mnoha obchodech je možné platit kartou, i bankomatů je dost. Ovšem pojedete-li do hor nebo odlehlých vesnic, mějte s sebou dostatek hotovosti v místní měně.

Obecně v místních směnárnách běžně vyměníte eura, americké dolary, ruské rubly a turecké liry. S ostatními měnami (včetně britských liber, švýcarských franků či švédských korun) to může být složitější (méně výhodný kurz a může se stát, že mimo letiště je vůbec nevyměníte).

• Bydlení: dvoulůžkový pokoj v hotelu střední kategorie nebo v soukromí 400 Kč.
• Jídlo: oběd v restauraci od 80 Kč, v jídelně 60 Kč.
• Nápoje: balená voda 1,5 l 13 Kč, konvička čaje 15 Kč, láhev místního vína 50–100 Kč.
• Potraviny: kilo místního sýru 150–200 Kč, chléb 13 Kč, tabulka čokolády 25 Kč.
• MHD: 3 Kč.
• Jízdenka vlakem: lehátko včetně povlečení, 8 hodin jízdy – 110 Kč.
• Památky: vstupné v Baku 130 Kč, mimo Baku 30–70 Kč.

Lokální doprava

Letecká přeprava

Ázerbájdžán je poměrně malý a z hlavního města se dá všude dostat po zemi (snad nejvzdálenější bod od Baku leží 10 hodin jízdy). Vzhledem k cenám jízdenek je letecká doprava zbytečně nákladná. Jediným místem, kam se letět musí, je oblast Nachičevanu. Letenka v jednom směru se společností Azerbaijan Airlines stojí 70 AZN (940 Kč).

Kovotepecká dílna Lahic

Vlaková doprava

Z Baku vede přes celý Ázerbájdžán paprskovitě několik tratí: dvě po pobřeží na jih a na sever, dvě do vnitrozemí. Cestování vlakem je pohodlné a rychlé, na nočních spojích jsou nasazované lehátkové vozy. Nevýhodou vlakové dopravy je, že v menších městech jsou nádraží několik kilometrů za městem a jinak než taxíkem se tam nedostanete.

Vlaková doprava je velmi levná, za celonoční jízdu v lehátkovém vagonu zaplatíte kolem 100 Kč. Horní lůžka a lehátka jsou o cca 10 % levnější než dolní. Železniční pokladny jsou nejen na nádražích, ale v případě měst, která mají nádraží několik kilometrů daleko, bývá kasa i v centru města.

Autobusová doprava

V Ázerbájdžánu je populární, jezdí spíše minibusy než velké autobusy. Téměř do všech zajímavých míst se autobusem dostanete. Jízdenky na autobus se ve valné většině případů kupují přímo u řidiče. Některé linky mají jízdní řády, jiné odjíždějí, když se autobus naplní. Cena autobusové dopravy je zhruba poloviční než v ČR. Vysokohorské vesnice jsou ale veřejnou dopravou nedostupné. Jak se tam dostanete? Viz info níže v kapitole „Autostop“.

MHD ve městech

Všechna větší města mají perfektně fungující MHD. Cena je ve všech městech stejná – 0,2 AZN, tedy cca 3 Kč. V Baku jezdí autobusy, trolejbusy, tramvaje a metro, v ostatních městech minibusy a maršrútky. V Baku je třeba si v automatech koupit elektronickou kartu, na kterou se pak nabíjí kredit, jímž se v MHD platí. Nabíjecí a prodejní automaty jsou na všech zastávkách MHD. Jiným způsobem v Baku platit MHD nelze. Kreditem z karty zaplatíte i jízdu z letiště.

Metro v Baku je mnohem vytíženější než metro v Praze – je stále plné v jakoukoli denní dobu. Téměř pořád budete řešit, zda se do metra vejdete, nebo raději počkáte na další spoj.

Archeologické vykopávky v centru Baku

Autopůjčovny

Půjčování aut v Ázerbájdžánu je běžné, působí tu mezinárodní řetězce.

Autostop

je možný. Do horských obcí (veřejnou dopravou nedostupných) nečekejte na stop, lepší je dojít v nejbližším městě na tržiště, najít tam lidi z dané vesnice a domluvit se s nimi na svezení a ceně za něj.

Zatím nemáte s autostopem zkušenosti? Nevadí. Přečtěte si Zdvižený palec aneb ultimátní návod ke stopování.

Ázerbájdžánská kuchyně

S ázerbájdžánskou kuchyní to je trochu složitější. Mohu ji sice popsat, ale je otázkou, zda ji vůbec seženete.

V Ázerbájdžánu jsou velmi rozšířená turecká levná občerstvení. Kebaby, shaormy, falafel či donery není těžké sehnat, a to i v menších městech.

Restaurace s ázerbájdžánskou kuchyní najdete jen na místech hojně navštěvovaných zahraničními turisty (tedy v Baku), mimo Baku snad již jen v Šeki – míním restaurace s obsluhou a tištěným jídelním lístkem.

Karavanseráj v Šeki

Ázerbájdžánci do restaurací na jídlo nechodí, stravují se doma a s přáteli se chodí bavit do čajoven. Zde je třeba rozlišovat mezi čajovnami a kavárnami. Čajovny jsou zaměřené na čaj a nápoje; z jídla v nich seženete leda nanuky či sušenky. Oproti tomu kavárny teplá jídla připravují, ovšem místní se do nich chodí bavit a popíjet čaj, teplé jídlo jí jen málokdo. Ano, jídlo mají, ale nevedou jídelní lístek, je třeba se s obsluhou domluvit, co mají a kolik jste ochotní zaplatit. Většinou mají kuře, brambory a zeleninový salát. Za toto jídlo jsme ve dvou vždy dohodli cenu 10 AZN, a to včetně chleba a čaje. Na stejném principu fungují v méně navštěvovaných místech nejen kavárny, ale i restaurace.

Ázerbájdžánská kuchyně je založená na mase a je poměrně dost mastná. Populární jsou závitky z vinných listů plněné směsí z rýže a mletého masa, dále plov (podobný našemu rizotu), šašlik, nebo kus masa i s kostí v polévce (či s bramborami/rýží).

Pak ruská jídla – pirožky, čeburašky (smažené či pečené těsto plněné slanou nádivkou), blini (palačinky většinou s tvarohem) a…hádejte… boršč. :-)

Víc než u nás se tu jí skopové maso, méně vepřové, to ale neznamená, že ho vůbec nedostanete. Příloha k masu bývá malá, ke všemu se jako hlavní příloha jí chléb.

I když Ázerbájdžánci alkoholu moc neholdují, neznamená to, že se neprodává. Pivo sem dováží z Ruska, Turecka, ČR a dalších zemí a je běžně dostupné v obchodech s potravinami. Totéž se týká vodky. V zemi se pěstuje vinná réva, takže tu mají i místní víno, které zcela jistě stojí za ochutnání. Je k dostání v obchodech a některých restauracích. Víno se všude prodává po celých láhvích, nerozlévá se.

Z nealkoholických nápojů tu je populární kompot (stejný jako náš kompot, jen se na něj používá víc vody a pije se). V obchodech najdete obdobnou nabídku jako u nás, významný je dovoz z Turecka a Ruska.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Aliev s manželkou Mehriban, nejedná se o fotografii, ani malbu, nýbrž o tkaný koberec

Nemoci a hygiena

Kohoutková voda není pitná, kupujte balenou. Téměř ve všech stravovacích zařízeních je umyvadlo, aby si hosté mohli před jídlem umýt ruce.

V zemi je dostatek lékáren dobře vybavených léky, které jsou levné. Není tedy problém většinu léků kdykoliv obstarat.

Co se týče nemocí, tak zde na cestovatele nečeká nic zákeřného, spíš jen průjmy. Očkování není pro cestu do Ázerbájdžánu povinné žádné.

Bezpečnost

Ázerbájdžán je bezpečnou zemí. K teroristickým útokům tu nedošlo, násilných trestných činů je málo a s trochou obezřetnosti se předejde i drobné trestné činnosti.

K občasným přestřelkám dochází na Arménií okupovaném Náhorním Karabachu, ovšem tam se z Ázerbájdžánu nedostanete.

Pobřeží Kaspického moře a moderní Baku

Náboženství, svátky, tradice

Ázerbájdžánci jsou muslimského vyznání, Rusů a dalších národů vyznávajících pravoslavnou víru tu žije méně než 10 %, žijí tu i Židé. Náboženství je soukromou věcí a rozhodně neovlivňuje veřejný život, k náboženským nepokojům v zemi nedochází.

• Prvním svátkem v roce je 1. ledna Nový rok,
• následuje Den mučedníků 20. ledna,
• 8. března slaví Mezinárodní den žen, kdy muži dávají ženám květiny,
• starý perský svátek Novruz (20.–21. 3.), který znamená příchod jara,
• 9. května slaví Den vítězství nad fašismem, kdy se konají pietní akce, vojenské přehlídky a koncerty,
• o den později mají oslavy narozenin zakladatele novodobého státu Heydara Aliyeva (1923–2003), kdy se konají koncerty a v televizi běží celý den národní písně a filmy o H. Aliyevovi a Ázerbájdžánu,
• 28. května následuje Den republiky, tedy den vyhlášení Ázerbájdžánu v roce 1918,
• 15. června se slaví Den národní spásy (v tento den byl v roce 1993 Heydar Aliyev zvolený  prezidentem Ázerbájdžánu),
• v červnu se slaví ještě Den ozbrojených sil republiky Ázerbájdžán,
• 9. listopadu Den národní vlajky připomínající přijetí státní vlajky v roce 1918,
• poslední den v roce je Mezinárodním dnem solidarity Ázerbájdžánců.

Dále se slaví dva muslimské svátky, které nemají fixní datum: Svátek přerušení půstu a Svátek oběti. Svátky jiných náboženství nejsou v Ázerbájdžánu oficiální.

Kavkaz

Co byste měli vědět

• Ázerbájdžánci mají letité spory s Armény a stále je Arménie jedinou zemí, se kterou nemají dobré vztahy. Asi je nejlepší se na téma ázerbájdžánsko-arménských vztahů vůbec nebavit.
• Ázerbájdžán je jednou z mála postsovětských zemí, kde již mladá generace ruský jazyk neovládá. Dorozumívání zde je poměrně složité.
• V Baku se většinou domluvíte jak rusky, tak anglicky. Mimo Baku je dorozumívání složitější a vůbec nepočítejte s tím, že se domluvíte anglicky. Se starší generací se domluvíte rusky, ovšem většinou narazíte na mladou generaci. V restauracích se nám osvědčil způsob dorozumívání „babka od plotny“ – mladí číšníci se s námi neuměli nijak domluvit, tak zašli do kuchyně a přivedli od plotny starší ženu, která s námi bez problémů mluvila rusky. Opakovalo se to téměř v každé restauraci. Při shánění dopravy do odlehlých horských vesnic a ubytování v nich to zas byla metoda „táta na telefonu“. Mladí kluci shánějí turisty, které by svezli nebo ubytovali, ale domluvit se na podmínkách a ceně šlo jen přes telefon s tátou, který ovládal ruštinu.
• V autobusech muži pouštějí ženy sednout. Muž si nesedne, dokud v autobuse nějaká žena (byť mladá) stojí. I mladé ženy pouštějí sednout starší, nebo ženy, které sedět potřebují víc.
• Metro v Baku je mnohem vytíženější než metro v Praze, je přeplněné téměř nonstop. Pokud jedete ve skupině, je docela náročné celou skupinu vecpat nejen do jednoho vagonu, ale i vlaku. Je dobré se domluvit, na které stanici vystupujete a kde na sebe počkáte.

Park v centru Baku

• Wifi je v každém hotelu i v mnohých ubytováních v soukromí.
• Horské túry nejsou povolené v příhraničních oblastech (do vzdálenosti cca 12 km od hranice sousedního státu).
• Velmi přínosné jsou zprávy cestovatelů na různých diskusních fórech na internetu, věnujte tomu před cestou trochu času.
• Kdo vyrážíte do Ázerbájdžánu za levnými nákupy oděvů a kosmetiky, vězte, že víc než 50 % spotřebního zboží a mnoho potravin je dovoz z Turecka, o zbytek se dělí místní ázerbájdžánská produkce s dovozem z Ruska a dalších postsovětských zemí.
• Turečtina je turkický jazyk stejně jako ázerbájdžánština a Ázerbájdžánci jí rozumí bez překladu (podobně jako Češi slovenštině). V Ázerbájdžánu lze chytit v televizi 9 místních programů, několik ruských a 39 tureckých. Díky televizi mají Ázerbájdžánci s turečtinou každodenní kontakt.

Pár tipů, kam se podívat

Baku

Moderní město s nově zrekonstruovaným centrem plným parků, pěších zón, soch, fontán a výstavních budov. Příjemně se tu cítíte jak ve starém městě, tak v nové moderní čtvrti i na několikakilometrové promenádě podél Kaspického moře. Je tu také mnoho muzeí, galerií, koncertních a kulturních sálů. Z muzeí určitě navštivte Muzeum koberců (Azerbaijan Carpet Museum) na pobřežní promenádě. Z města je nejlepší projít všechny pěší zóny a parky – těžko říct, co je zajímavější. Také se ztraťte v uličkách starého města. Z promenády vyjeďte lanovkou k moderním mrakodrapům (tzv. Plamenným věžím), z prostranství u horní stanice lanovky je nádherný výhled na město a moře.

Hlavní pamětihodnost v Baku – Panenská vež

Abšeronský poloostrov

Průmyslové předměstí Baku, kam se dostanete příměstskými autobusy. Není to sice pěkná oblast, ale je bohatá na historické památky. Zde se setkáte s nejstarší historií regionu, také tu je několik jedinečných svatyní (např. Chrám vyznavačů ohně), několik muslimských poutních míst, několik pevností. Na objevování poloostrova si vyhraďte dva dny.

Lahic

Horská obec proslavená kovotepectvím. Je východiskem pro túry po Kavkazu, nebo jen malé výlety v jejím okolí. Navíc je celá z typických kavkazských kamenných domků a na hlavní ulici je několik dílen místních kovotepců a dalších řemeslníků, kde si můžete nejen nakoupit jejich výrobky, ale řemeslo i vyzkoušet.

Ulička v Lahici

Gobustan

Lokalita se skalními památkami je nejstarší památkou v Ázerbájdžánu. Tady je až 6000 skalních kreseb a dále archeologické vykopávky základů domů a pohřebišť od doby ledové po středověk. Areál je pod ochranou UNESCO.

Nedaleko je oblast bahenních sopek. Poměrně velký areál, nejlepší objet obojí taxíkem.

Šeki

Historické město, kde se můžete vyspat v hotelu zřízeném ve středověkém karavanseráji, tedy ubytovně pro velbloudí karavany, které tudy putovaly a převážely zboží z Asie do Evropy. Mají pokoje nižší a střední kategorie. Dál tu je několik historických paláců, městská citadela a v okolí několik kostelíků z doby kolem přelomu letopočtu. Po starém městě v Baku je toto město na druhém místě v koncentraci středověkých památek.

Chinalik

Obec ležící v nadmořské výšce kolem 2000 m n. m. je nejvýše položenou obcí v Ázerbájdžánu, je také považovaná za nejautentičtější. Místní obyvatelé mluví dokonce i vlastním jazykem, který nemá nikde obdobu. Přesto se mobilní telefony, satelity a televize dostaly téměř do všech místních domácností, o ostatních výdobytcích technického pokroku to už říct nelze. A tak tu vznikla svérázná kultura a asi nejlepší označení pro ni bude „moderní středověk“. Obec také nabízí možnosti horských túr ve svém okolí, omezené jsou pouze túry směrem k ruské hranici.

Quba

Město s velmi zachovalou a v posledních letech rekonstruovanou židovskou čtvrtí a velmi dobře zpracovaným muzeem genocidy Ázerbájdžánců skrze Armény na počátku 20. století. O vztahu těchto dvou národů se tady dozvíte asi nejvíc.

Kde najdu víc info

Azerbaijan

Ázerbájdžánský turistický portál.

Nakchivan Autonomous Republic

Informace o této autonomní oblasti.

Lonely Planet

Někdo rád průvodce na starém dobrém papíru. V členské sekci najdete slevu.

Veronika Škvárová

Pracuje jako učitelka a překladatelka německého a ruského jazyka. Proto podniká časté soukromé cesty do Německa a postsovětských zemí. Nestačí totiž jen ovládat jazyk, je potřeba o zemi také něco vědět. Pár tipů na výlety v sousedních zemích najdete v její knize 77 výletů s dětmi přes hranice a za českou historií vykročíte v knížce 77 výletů po stopách Starých pověstí českých. Je také autorkou prvního českého průvodce poutní cestou do Santiaga de Compostela. Napsat jí můžete na e-mail skvarova@volny.cz.