Dobrovolnictví na farmě: ubytování a strava zdarma, nezapomenutelné zážitky v ceně

12.06.2017|Kategorie: Členská sekce, Tipy a triky|

Farmáři hledají přes internet nejen ženu, ale také pracovní sílu zadarmo – po celém světě. To je ideální příležitost pro ty z vás, kteří hledáte levnou alternativu cestování. Práce na farmě za ubytování a stravu vás nadchne, pokud vás těší pomáhat ostatním, máte rádi zvířata a přírodu a nebojíte se práce, kde se ušpiníte od hlíny.

Pobyt vám zpestří okopávání zahrádky, spravování plotů, sbírání oliv, dojení koz atd. Práce vám obvykle zabere 4–6 hodin denně. Jediné, co vás to stojí, je tedy trocha fyzické námahy (říkejme tomu třeba každodenní fitness) a náklady na cestu. Hostitel vám totiž na místě poskytuje ubytování i jídlo. Farmy navíc často bývají dál od městských radovánek, takže ani nemáte kde utrácet. Víc lowcost to už snad ani nejde.

Vyrazit na farmu můžete klidně na pár dní, na několik týdnů, nebo na celou sezonu – záleží, co hledáte a co hostitelé preferují. Existují dokonce lidi, kteří mají dobrovolnictví jako životní styl a vyloženě jezdí z farmy na farmu.

Stát se farmářským dobrovolníkem je skvělá šance nejen pomoct druhým, ale také vylézt z komfortní zóny, naučit se spoustu věcí nebo seznámit s dalšími lidmi. Mezi dobrovolníky obvykle narazíte na mladé lidi, takže 100% uslyšíte spoustu příběhů a historek. Naopak sami farmáři mají obrovské životní zkušenosti (často těžce vydřené) a bývají cennou inspirací. Kromě fyzické práce se tedy těšte na nové kontakty, sdílení tipů na cestování a hlavně spoustu podnětů k seberozvoji.

8 důvodů, proč být dobrovolníkem na farmě

  1. Dostanete se do míst, kam turisti jen tak nezavítají. Poznáte, jak žijí a myslí místní lidé.
  2. Pobyt v přírodě a manuální práce vám udělají dobře a budete se cítit odpočatější. Během česání jablek máte spoustu času přemýšlet.
  3. Jako dobrovolník na farmě máte šanci podívat se po celém světě. Nemusíte ale jezdit daleko. I v České republice je krásně a žije tu spousta farmářů, kteří potřebují pomoct.
  4. Během dlouhodobých cest se hodí občas zpomalit tempo, případně pomáhat s něčím smysluplným. Farmaření vám dá na pár dní klídek, zázemí – a ještě k tomu svou činností někomu pomůžete. Také si dáte pauzu od mělkých konverzací z hostelů ve stylu „Odkud jsi? A kam jedeš?“ atd.
  5. Kromě farmářů poznáte i další dobrovolníky, takže z vás bude taková malá komunita. A třeba i navážete trvalejší přátelství.
  6. Práce na farmě může být vaše nejkrásnější prázdninová vzpomínka. Pokud navíc studujete zemědělství nebo sociální práce, pobyt na farmě možná spojíte s výzkumem nebo vaší závěrečnou prací.

    „Pro mého malého syna (11) bylo farmaření úžasným prázdninovým zážitkem – díky tomu se oba těšíme, jak letos dáme už druhé repete. Byl šťastný, když pečlivě zakládal vlastní kvásek na chléb (v nestřežené chvíli mu jej ale vyzobaly kachny), konečně se mu dařilo dojit kozy, pomáhal mi s výrobou sýrů, anebo když jel na střeše džípu – to jsme spolu do vzdálených pastvišť vezli velkou cisternu s vodou kozám na pití během horkých letních dnů,“ usmívá se pseudofarmář Jindra.

  7. Pracujete na dálku pár hodin týdně? Jako dobrovolník stále můžete udržet svůj příjem a půl dne pracujete rukama, půl dne vyděláváte on-line.
  8. Nepotřebujete finance. Na farmě máte hrazené vše, přitom příležitostí k utrácení je minimum. Záměrně ale tento bod zmiňuji jako poslední. Farmáři někdy kroutí hlavou nad „vyžírkami“, které k nim přijedou a čekají full-service a málo potu.

Stáhni si ukázku Travel Bible

Jediné knihy, kterou na cestách nedáš z ruky.

Jak funguje dobrovolné farmaření a kolik stojí

Spoustu nabídek dobrovolnictví na farmě najdete na HelpX a Workaway. Tyto stránky sdružují dobrovolnické příležitosti napříč obory – od školství až právě po zemědělství. Podobně funguje i WWOOF, který se ale zaměřuje pouze na udržitelné zemědělství. Přes tento portál se dostanete třeba na bio farmu v Austrálii nebo na permakulturní zahrádku ve Španělsku.

Více o Workaway si můžete přečíst také na blogu.

Funguje to jednoduše

  • Hostitelé se na webu zaregistrují a poptávají dobrovolníky.
  • Vy se s nimi po registraci můžete spojit, dohodnout na práci, délce pobytu… a vyrazíte.
  • Nahlédnutí do databází hostitelů je zdarma, takže můžete vybrat destinaci a teprve potom se registrovat.
  • S registrovaným profilem jste důvěryhodní a sbíráte reference, které vám získají kladné body u dalších farmářů.
  • Můžete být i naopak přizváni farmářem, když si vás některý vyhlídne – takhle třeba shání dobrovolníky moje kamarádka Alice z Mezi Jeleny.

Ceny registrací

  • HelpX stojí momentálně (květen 2017) 20 eur na 2 roky, takže cca 270 Kč ročně.
  • Workaway 29 dolarů ročně za jednu osobu (cca 725 Kč), anebo 38 dolarů (cca 950 Kč), když se registrujete ve dvou jako pár nebo kámoši.
  • S oběma projekty můžete jezdit po celé zeměkouli od francouzských vinic až po učení angličtiny v Indonésii.
  • U WWOOF se platí za každou zemi zvlášť, protože jednotlivé státy mají vlastní stránku i databázi. Cena je dle lokace a pohybuje se od 0 do 72 dolarů (cca 1500 Kč), páry často mají zvýhodněnou cenu jako zmiňovaný Workaway.
  • Africké země obvykle nic neúčtují. Naopak vyšší částky zaplatíte u států jako Kanada, USA nebo Austrálie. Když ale srovnáte náklady za ubytování, investice se vyplatí prakticky po prvním dni.

Jen pro srovnání, za registraci WWOOF Česká republika ročně platíte 15 eur (400 Kč).

Najít hostitele můžete i zadarmo na neplacených serverech, kde je ale nabídek o poznání méně. V Česku funguje třeba Dobrovolnik.cz, Asociace soukromého zemědělství nebo AREA viva (která je provázaná s českým WWOOF).

Práci na farmě ale nemusíte získat jen on-line. Cestujete stopem a nevíte, kdy dorazíte? Nebo se nechcete vázat a necháváte svoje cesty plynout? Tam, kde se zrovna nacházíte, poptejte, jestli nechtějí pomocnou ruku za ubytování a stravu. V době žní nebo sklizní vás sotva někdo odmítne.

Jak na registraci a vyplnění profilu

Doporučuju zapátrat mezi kamarády a zjistit, kdo je kde registrovaný – známí na stejné síti vám mohou přihodit dobrou referenci, na základě které vás hostitelé rádi uvítají.

Pokud jste nadšenci do všeho eko, bio a taky trochu hippie, volte spíš WWOOF, který je víc komunitní. Hodně lidí ale najdete i na HelpX a Workaway – můžete hledat v jednom systému různé obory a také různé země (podobně jako u portálů, přes které najdete house sitting).

Co je house sitting? Tento článek patří mezi nejčtenější na blogu: Luxusní bydlení zdarma po celém světě? Zkuste house sitting.

Na aktuální zkušenosti jsem se ptala právě kamarádky Alice: „HelpX je trochu old school web, ale využívá ho spousta lidí, takže pořád funguje. Nám se osvědčuje a líbí propracovaný Workaway.“

Jako dobrovolník máte velký výběr, kam jet. Na atraktivní místa se na druhou stranu může hlásit plno lidí, nebo zrovna přijímají jen jednoho dobrovolníka za měsíc. Bez vyplněného profilu mezi ostatními nevyniknete. Proto se snažte, aby váš vyplněný profil i fotky zazářily mezi ostatními.

Zejména Workaway si dává záležet na tom, aby profil pečlivě vyplnily obě strany.

  • Můžete zadat spoustu informací o sobě (jste-li kuřák, vegan, jaké máte alergie, jaký typ práce hledáte, kdy a kam plánujete cestovat…) a totéž vidíte i u hostitelů.
  • Navzájem se můžete hledat a oslovovat podle filtrů. Někdy bývají aktivní i sami hostitelé hledající dobrovolníky. Když se jim líbí váš profil, třeba dostanete pozvánku. „Psali jsme lidem, kteří v květnu mířili do Čech, jestli nechtějí přijet k nám,“ popisuje Alice.
  • Na profilu zaškrtněte co nejvíce činností, které jste ochotni dělat – samozřejmě ale nelžete. Pokud vám dělá potíž tahat těžké věci nebo máte alergii na kočky, přiznejte to, ať nevytváříte zbytečná zklamání a komplikace.
  • Vyplatí se popsat vaše dobrovolnické zkušenosti (i sebemenší), byť zdánlivě nesouvisí se zemědělstvím. Spousta rodin ocení i hlídání dětí.
  • Obvykle platí, že čím víc referencí člověk má, tím víc už ví, co chce a nechce. Zkušenější hostitelé často nevezmou každého dobrovolníka, protože mají v zásobě i nepěkné historky.
  • Stejně jako couchsurfing, tak i farmářské dobrovolnictví funguje podle pocitů. Buď jste si sympatičtí už po zhlédnutí profilu a těšíte se předem na společný čas, nebo budete tiše vedle sebe okopávat záhonky.

Abyste na sebe oboustranně rádi vzpomínali, opravdu zohledněte nejen atraktivitu místa, ale právě hostitele a konkrétní činnost. Používejte zmíněné filtry k hledání farem a oslovte hostitele s konkrétními daty a nabídkou, zda můžete přijet.

Farmáři obvykle nemají čas číst dlouhé zprávy, někdy odpovídají sporadicky, proto vše sepište cca do dvou odstavců a odkažte je na svůj profil. Napište, co se vám na farmě líbí a co byste se jich rádi zeptali při osobním setkání. Pochvala a příslib příjemného rozhovoru je naladí, aby vám odpověděli.

Ve zprávě neoznamujte přímo datum příjezdu, ale požádejte o možnost u nich přebývat. Sice jim jedete pomoct, za což vám budou určitě vděční, ale respektujte jejich soukromí a možnost volby. Někdy hostí víc dobrovolníků za sebou a chtějí si dát pauzu.

Co budu na farmě dělat a jak dlouho

U dobrovolnictví se předpokládá, že pracujete 3–6 hodin denně. WWOOF dokonce jasně určuje, že práce nesmí přesáhnout 5 hodin denně. Délka pobytu je obvykle na domluvě. Někdo preferuje dobrovolníka na celou sezonu, jiný spíš jednorázovou pomoc na pár dní, aby pak zas měl svoje soukromí.

Náplň práce na farmách je různá, záleží na sezoně, velikosti pozemku, počtu zvířat a pěstovaných druhů ovoce a zeleniny. Někdy je práce pestřejší, jindy děláte rutinní práce několik dní/týdnů v kuse.

„Moc ráda vzpomínám na své první farmářské dobrovolničení. S kamarádkou Ivetou jsme před pár lety utekly zběsilému pražskému adventu a „uklidily“ se na farmu pár kilometrů od Příbrami. Hostila nás Tereza, která pečuje o ustájené koně, stádo koz, prasátka a psy. První dny dělala všechno s námi, další dny jsme pokračovaly samy – ráno nakrmit zvířata, pak čistit a zpevňovat výběhy, což byl náš hlavní úkol. V –10 °C jsme se pořádně snažily, aby nám to šlo od ruky. Odpoledne jsme pak s Terkou vařily, jezdily na koni, chodily na procházky na čerstvém povětří a rozebíraly všechno možné. Večer nás po dojení koz čekala siesta s vínkem. Zpátky jsme se vracely s vyčištěnou hlavou a čerstvými kozími sýry v batohu. Jen jsem nezáviděla lidem, kteří pak seděli vedle nás v metru, “  říká Monika Trojanová

Počítejte také s tím, že když se zrovna rekonstruuje půda, musí jít stranou původně dohodnuté ježdění na koni. Těžko to mít farmářům za zlé. Samozřejmě ale všeho s mírou, aby práce nebyla otročina. Nejste odborný personál, ale dobrovolník.

„Požádali mne kydat půlmetrovou vrstvu hnoje z chléva obydleného 21 kozami (byly zrovna na pastvě), což prý ještě po zimě nestihli. Nemusel jsem… já ale práci neodmítám. Bylo to hodně koleček a díky vyvážení do prudkého svahu i hodně potu. Dělal jsem sám, měl jsem totiž smůlu na ostatní tři dobrovolníky, kteří většinu času seděli u notebooků a svého on-line podnikání. Náročnou práci jsem vzal jako výzvu a bavila mne, hodně obtížné bylo jediné – šestatřicetistupňová výheň letního slunce,“ vypráví Jindra.

Rizika práce na farmě

Nejčastější problém, se kterým se setkáte? Že budete za blbce, protože nevíte, jak daleko od sebe se sází brambory. 🙂 Mezi zkušenostmi jednoznačně převažují ty pozitivní. Farmáři si pochvalují, že nejsou sami a trochu sociálně žijí, dobrovolníci zas poznají místní život a neplatí za ubytování a jídlo.

Problémy se ale nevyhnou ani farmaření

Počítejte s tím, že někde si dobrovolníky drží jako levnou pracovní sílu a moc se s nimi nebaví. Představa o tom, jak se navzájem obohatíte, občas přijde vniveč. Obě strany mohou být na druhou stranu spokojené, když si sebe navzájem nevšímají – nezdržují se a udělají svou práci.

Co když místo slibovaných 4 hodin pracujete „od nevidím do nevidím“? Otevřete pusu a slušně a s respektem komunikujte. Také prozkoumejte podmínky hostitele, které platí v dané zemi – zjistíte, co všechno musí dodržovat a na co se můžete odvolat. Existuje i možnost obrátit se na organizaci, kde jste nabídku našli, i když za vás stejně nic nevyřeší, maximálně hostitelům smažou profil. A když to nejde domluvou, prostě poděkujte, seberte se a zmizte zavčas. Nikdo vás přece nenutí zde zůstat.

Například moje kamarádka odjela z farmy už třetí den. Vládl tam prý totální chaos, farmář pro ně neměl práci a hlavně tam byla i jakási neurotická dobrovolnice, která kazila pobyt všem zúčastněným. Nemyslete si, hostitelé to nemají jednoduché. Právě vztahy mezi dobrovolníky mohou nadělat paseku, takže farmář si někdy připadá jako vedoucí na dětském táboře.

Osobní zkušenost

Ťukám na dřevo – moje vzpomínky ještě neposkvrnil žádný špatný zážitek. Opravdu jsem potkala samé skvělé lidi. Jeden šok mě ale přece jen čekal… Přijela jsem do šíleného, snad roky neuklizeného obydlí. První noc jsem ani nemohla spát, protože jsem nonstop přemýšlela, jak v téhle kobce nechytnout svrab (prostě dámička). Nakonec z toho byl fantastický 10denní pobyt s parádními dobrovolníky i hostitelkou, která mě ani nechtěla pustit na další cesty. Možná proto, že jsem v bytě vydrhla koupelnu, veškeré nádobí a podlahy.

Existuje mimochodem ještě jedno riziko dobrovolnictví… že kromě kytek vykvete i láska. 🙂 Vzpomínám na dobrovolnici z Islandu, která se zamilovala do svého hostitele ze Sicílie. Nová dobrovolnická štace ji absolutně nebavila, protože byla myšlenkami stále na pomerančovníkové farmě. Odloučení milenců ale netrvalo dlouho – holčina změnila plány, koupila letenku zpět na Sicílii… a doufám, že jejich romantická love story s vůní pomerančovníků pokračuje.

4 rady k dobru, než pojedete na farmu

  • Když vybíráte farmu, pečlivě čtěte profil a reference, podobně jako u Couchsurfingu. Pokud dáte na svůj vnitřní instinkt a něco vám říká, že tenhle pobyt bude průšvih, poohlédněte se po jiné farmě. Komunikaci farmářů na druhou stranu berte s rezervou. Spousta z nich na to psaní zkrátka není (a někdy je moc nebere ani komunikace s dobrovolníky).
  • Nečekejte, že hostitel visí nonstop na internetu. Někdo zkrátka odpovídá jednou týdně, protože má mnohem důležitější věci na práci, než čekat na vaši zprávu. Všechnu komunikaci se proto snažte udělat maximálně efektivní. Pečlivě pročtěte profil hostitele, prohlédněte fotky, zapamatujte si jména rodiny i zvířat. Svůj profil vyplňte všemi informacemi (jaké máte zkušenosti s prací na zahradě nebo farmě, jací jste, kam jedete a jak dlouho se zdržíte). Ptejte se jen na podstatné věci. Hostitel ocení váš zdravý selský rozum a nebude se obávat, co mu to přijede za trdlo.
  • Nepodceňovala bych cestovní pojištění včetně pojištění odpovědnosti, lidově zvané „pojištění na blbost“. Zničení traktoru nebo zlomenina klíční kosti při pádu z koně vás může přijít pěkně draho. Pojištění doporučuju zejména těm, kteří se starají o zvířata poprvé, nebo zkrátka patří mezi ty méně šikovné. Nikdy nevíte.
  • Na farmách často najdete „erární“ oblečení i boty, které můžete používat. Což o to, pracovní lacláče se dají snadno vyprat, ale já osobně bych si koupila aspoň vlastní holínky. Kdo ví, kolik nohou se potilo před vámi v místní obuvi.

Čekejte to horší. 🙂 Když si představuju větší binec, těžkou práci a zamlklého hostitele, jsem pak příjemně překvapená. Aspoň mně se to osvědčuje.

Nenechte se odradit tím, že jste celý život žili v paneláku – hostitelé jsou zvyklí na leccos a nejvíc je potěší váš pozitivní přístup a ochota pomoct bez remcání. Být dobrovolníkem na farmě doporučuju všem, kterým nevadí umazat se od hlíny a umí se přizpůsobit. Manuální práce pak dělá divy. Nejspíš budete jako já překvapení, kolik nových myšlenek a nápadů se vám objeví v hlavě.

Monika Trojanová
Ráda kombinuje dobrovolnictví a život na volné noze. Jako holka na text pracuje většinu roku jako virtuální dobrovolník, baví ji ale nakukovat lidem do životů a vypnout hlavu při manuální práci. Farmářské zkušenosti zatím sbírala v Česku a Řecku.

Mautic is open source marketing automation