Polsko: podrobný praktický průvodce pro každou dovolenou

Polsko je náš severní soused a pro české cestovatele pořád trochu nedoceněná země. Najdete tu historická města, hrady, jezera, moře, hory i rozlehlé roviny, tedy krajinu, která se od té české v mnoha ohledech liší. Stačí první cesta a možná zjistíte, že Polsko není jen země za hranicí, ale místo, kam se budete rádi vracet.

V tomto průvodci po Polsku najdete přehled toho nejdůležitějšího – co vidět, kam jet podle typu cestování, jak se po zemi pohybovat, kde se ubytovat a na co si dát pozor.

S rozhodováním i praktickými informacemi vám pomohou podrobné průvodce k jednotlivým městům, které průběžně zveřejňujeme:

• Varšava
• Krakov
• Wroclaw
• Gdaňsk
• Poznaň
• Jelení Hora

Proč jet do Polska

Na tuto otázku existuje jednoduchá odpověď: Polsko je blízko, dobře dostupné a překvapivě rozmanité. Navíc tu pořád najdete místa, kde se dá cestovat velmi rozumně, zvlášť mimo největší turistická centra.

Vybere si opravdu každý, ať milovník historie, adrenalinu, pěší turistiky, jachtingu, koupání v moři či čehokoliv jiného. Polsko je dobrým cílem pro toho, kdo má k dispozici volný jeden den, i pro toho, kdo chce své dovolené věnovat času podstatně více.

Jak se do Polska dostat

Do Polska se z Česka dostanete snadno vlakem, autobusem, autem i letadlem. Nejlepší varianta záleží hlavně na tom, odkud vyrážíte a kam přesně míříte. Na jih Polska se často nejvíc vyplatí vlak nebo autobus, k menším městům, do hor a k jezerům zase auto.

Vlakem

Vlak je pohodlná volba hlavně na cesty do Katovic, Krakova, Varšavy, Vratislavi nebo dál k Baltu. Přímé i navazující spoje jezdí především přes Ostravu a Bohumín, odkud pokračují vlaky dál do Polska. České dráhy mají několik přímých vlaků denně z Prahy do Varšavy a ještě častější jsou spojení z Ostravska. V nabídce jsou i noční vlaky směrem do Varšavy, Krakova, Gdyně, Přemyšlu nebo Řešova.

Jízdenky se vyplatí kupovat s předstihem. U mezinárodních vlaků bývají nejlevnější akční tarify omezené počtem míst a cena často roste s blížícím se odjezdem. České dráhy prodávají Včasnou jízdenku Evropa do Polska online, v aplikaci Můj vlak i na mezinárodních pokladnách (většinou s přirážkou).

Travel Bible tip: Pokud jedete do jižního Polska a ceny mezinárodních jízdenek zrovna nevychází dobře, zkuste cestu porovnat i po částech. Dobře to vychází přes Český Těšín / Cieszyn: dojedete na českou stranu, pěšky přejdete hranici a z polského nádraží pokračujete dál místním vlakem nebo autobusem. Hodí se hlavně při cestě na Katovice, Krakov nebo do polských Beskyd.

Autobusem

Autobus bývá často nejlevnější způsob dopravy do Polska, hlavně pokud cestujete z Prahy, Brna nebo Ostravy do větších měst. Přímé spoje najdete především do Vratislavi, Krakova, Katovic, Varšavy, Lodže nebo Poznaně.

Ceny se mění podle obsazenosti, termínu a toho, jak dlouho před odjezdem jízdenku kupujete. Nejlepší ceny bývají při nákupu předem, mimo víkendy a mimo svátky. Na kratší trasy, třeba Praha–Vratislav, Brno–Krakov nebo Ostrava–Katovice, může být autobus velmi praktický. Na delší cestu do Varšavy nebo k Baltu už bývá pohodlnější vlak, zvlášť pokud najdete přímé denní nebo noční spojení.

Autem

Auto dává smysl hlavně tehdy, pokud chcete cestovat po menších místech, horách nebo přírodě. Hodí se třeba na cestu do polských Tater, Beskyd, Krkonoš, k Mazurským jezerům nebo na road trip k Baltskému moři.

V Polsku není klasická dálniční známka jako v Česku. Většina tras je pro osobní auta bez známky, ale některé úseky dálnic jsou placené mýtem. Aktuálně se to týká hlavně částí dálnic A1, A2 a A4, například úseku Katovice–Krakov. Před cestou si proto zkontrolujte konkrétní trasu a způsob platby.

Letadlem

Letadlo se vyplatí hlavně do Varšavy, případně pokud v Polsku přestupujete na další let. Přímé lety mezi Prahou a Varšavou létají pravidelně, ale po započtení cesty na letiště, bezpečnostní kontroly a čekání může cesta vyjít časově podobně jako vlak, někdy i déle.

Na kratší trasy, například do Krakova, má smysl letadlo řešit spíš jen pokud najdete levnou letenku a cestujete nalehko.

Kdy vyrazit a proč v tuhle dobu

Záleží na tom, co chcete vidět, dělat, navštívit. V období hlavních školních prázdnin – v červenci a srpnu – je ve všech rekreačních lokalitách (nejen v horách a u moře) mnoho lidí. Poláci rádi tráví dovolenou poznáváním své země. Toto období má své nevýhody i výhody. Nevýhodou třeba je, že všude je plno lidí a ubytování bývá obsazené.

Výhodou naopak, že v létě se provozuje mnoho sezonních atrakcí, jsou otevřeny i památky, které mají ve školním roce zavřeno, fungují půjčovny sportovního vybavení, turistům jsou otevřené i dodatečné ubytovací kapacity, které jinak slouží k ubytování studentů, a koná se mnoho kulturních akcí. Největší výhodou léta je veřejná doprava na turisticky zajímavá, ale odlehlá místa. Mnoho takových linek totiž jezdí jen v období prázdnin.

Pokud vás zajímá moře nebo plavby po mazurských a dalších jezerech, určitě jeďte v období prázdnin. Kdo vyhledáváte historická města a muzea, můžete jet kdykoliv – mimo prázdniny má tato cesta výhodu, že na zajímavých místech nebude turisty přecpáno.

Jestliže máte rádi pobyt a turistiku v horách,jeďte kdykoliv od dubna do října, ale mimo prázdniny počítejte s tím, že na některá odlehlejší místa se veřejnou dopravou nedostanete. Listopad se pro pobyt v horách nehodí – letní sezona již skončila a zimní ještě nezačala: mnoho hotelů, restaurací, horských chat a lanovek má v tomto měsíci technickou přestávku a věnuje se přípravě na zimu. Na zimní sporty jsou nejvhodnější měsíce prosinec až březen.

Polsku jsme věnovali hned několik velmi podrobných průvodců. Přečtěte si o Vratislavi, Krakově, Varšavě nebo Gdaňsku.

Kam v Polsku vyrazit

Polsko je mnohem rozmanitější, než se na první pohled zdá. Z Česka je blízko, takže svádí k rychlému víkendu v Krakově nebo ve Vratislavi, ale stejně dobře se dá pojmout jako delší roadtrip přes hory, jezera, historická města i pobřeží Baltu.

Pokud jedete do Polska poprvé, doporučujeme nakombinovat nějaké větší město a přírodu poblíž. Krakov můžete spojit s Tatrami, Vratislav s pohraničím a Stolovými horami, Gdaňsk s Baltem a písečnými dunami, Varšavu zase s Mazurskými jezery nebo východním Polskem. Na jednu cestu ani zdaleka nestihnete všechno, dává proto smysl Polsko rozdělit.

Jižní Polsko: Krakov, Tatry, Beskydy a Bieszczady

Jih Polska je pro cestovatele z Česka nejdostupnější a na první návštěvu často nejvděčnější. Krakov patří mezi nejkrásnější města ve střední Evropě a dá se spojit s výletem do solného dolu Wieliczka, Osvětimi nebo do okolních hor.

Pokud míříte za turistikou, nejznámější základnou jsou Zakopané a polské Tatry. Počítejte ale s tím, že v sezoně bývají hodně vytížené. Klidnější horskou atmosféru najdete v Beskydech, Pieninách nebo v Bieszczadech na jihovýchodě země. Právě Bieszczady jsou dobrou volbou, pokud hledáte divočejší krajinu, méně lidí a pomalejší tempo.

Západní Polsko: Vratislav, Poznaň, Lešno a Štětín

Západ Polska se dobře hodí na kratší výlety z Česka. Vratislav je živé univerzitní město s hezkým historickým centrem, ostrovy na Odře a spoustou kaváren. Z českého pohraničí se dá snadno vyrazit také do lázní, hor nebo menších měst v Dolním Slezsku.

Za pozornost stojí i Poznaň, jedno z nejstarších polských měst a důležité místo polských dějin. V katedrále na Tumském ostrově jsou pohřbeni první polští panovníci a město má příjemnou atmosféru na víkend. Pokud vás zajímá česká stopa v Polsku, zastavte se v Lešně, které je spojené s Jednotou bratrskou a Janem Amosem Komenským. Severozápad země pak otevírá cestu ke Štětínu a dál k Baltu.

Sever Polska: Gdaňsk, Sopoty, Malbork a Baltské moře

Sever Polska je úplně jiný svět než jih. Místo hor tu najdete přístavní města, široké pláže, vítr od Baltu a krajinu, která má místy skoro severskou atmosféru. Nejlepší základnou je Trojměstí – Gdaňsk, Sopoty a Gdyně. Gdaňsk nabídne historii a krásné centrum, Sopoty jsou klasické přímořské letovisko a Gdyně působí moderněji a víc přístavně.

V regionu stojí za návštěvu také hrad Malbork, jeden z nejvýznamnějších gotických hradních komplexů v Evropě a památka UNESCO. Pokud máte víc času, pokračujte ke Słowińskému národnímu parku u Łeby. Je známý pohyblivými písečnými dunami, které se působením větru posouvají krajinou a patří k nejzajímavějším přírodním místům na polském pobřeží.

Severovýchod: Mazurská jezera a Suwalszczyzna

Mazurská jezera jsou ideální oblast pro pomalejší cestování, vodu, lodě, kola a letní odpočinek. Nejznámějšími základnami jsou Giżycko a Mikołajki, odkud se dá vyrážet k jezerům i do menších měst v okolí. Pokud vás zajímá historie druhé světové války, v oblasti najdete také Vlčí doupě u Gierłoże, bývalé Hitlerovo hlavní sídlo na východní frontě.

Ještě severněji leží Suwalszczyzna, krajina mírných kopců, jezer a klidných cest. Není tak známá jako Tatry nebo Krakov, ale právě v tom je její kouzlo. Hodí se pro pěší turistiku, cyklistiku a všechny, kdo chtějí vidět Polsko mimo největší turistické trasy.

Východní Polsko: Green Velo, klidnější města a příroda

Východ Polska je skvělý pro cestovatele, kteří mají rádi méně navštěvované regiony. Najdete tu národní parky, menší města, pravoslavné kostely, dřevěnou architekturu i krajinu, která se hodně liší od západní části země.

Cyklisté by měli znát trasu Green Velo. Měří přes 2000 kilometrů a vede pěti vojvodstvími východního Polska. Nemusíte ji projet celou – dá se projíždět i po kratších úsecích, podle toho, kolik máte času a jak náročnou cestu hledáte.

Střední Polsko: Toruň, Bydhošť, Ciechocinek a Lodž

Střední Polsko bývá často jen oblastí, kterou člověk projede cestou jinam. Přitom tu najdete několik měst, která stojí za zastávku. Toruň je historické město na seznamu UNESCO, spojené s Mikulášem Koperníkem a proslulé perníkem. Nedaleko leží lázeňský Ciechocinek se solankovými gradovnami a parkovou atmosférou.

Za návštěvu stojí také Bydhošť, město na vodě s kanály, zelení a muzeem vodovodů. Pokud vás baví industriální historie a kreativnější městská atmosféra, zvažte i Lodž. Není tak uhlazená jako Krakov nebo Gdaňsk, ale právě díky továrním areálům, street artu a kulturním projektům má úplně jiný charakter.

Polské pohraničí: tipy na jednodenní výlety

Pokud máte na Polsko jen jeden den, nemusíte jezdit daleko. Z české strany se dobře vyráží třeba do Stolových hor, kde patří k nejlepším cílům skalní masiv Szczeliniec Wielki nad městem Kudowa-Zdrój. Samotná Kudowa stojí za zastávku hlavně v létě, kdy je to velmi příjemné lázeňské město.

Z Těšínska se nabízí polský Cieszyn, Skoczów nebo dvojměstí Bielsko-Biała. Z Liberecka můžete vyrazit do Świeradówa-Zdróje, Jelení Hory nebo k zámkům Czocha a Chojnik. Tohle jsou výlety, které se dají zvládnout i bez velkého plánování a dobře ukazují, že zajímavé Polsko začíná hned za hranicí.

Osobní tipy, kam se v Polsku podívat

Słowiński národní park

Słowiński národní park na pobřeží Baltu je jedno z nejzajímavějších přírodních míst v Polsku. Největším lákadlem jsou pohyblivé písečné duny, které působí skoro jako malá poušť u moře. Výchozím bodem bývá letovisko Łeba, odkud se dá do parku vyrazit pěšky, na kole nebo sezonní dopravou.

Sopoty a Malbork

Sopoty jsou klasické přímořské letovisko, kde to v sezoně žije bez ohledu na počasí. Hodí se jako odpočinková zastávka při cestě po severu Polska, hlavně pokud chcete spojit město, moře a večerní atmosféru. V regionu si nechte čas i na Malbork. Hrad je obrovský a pokud vás baví historie, klidně v něm strávíte velkou část dne.

Frombork a Toruň

Po stopách Mikuláše Koperníka se vydejte do Fromborku, kde slavný astronom působil velkou část života. Jeho rodné město Toruň je známější a turisticky vděčnější – má krásné historické centrum, atmosféru hanzovního města a perník doslova na každém rohu.

Ciechocinek

Ciechocinek leží nedaleko Toruně a patří mezi nejznámější polské lázně. Největší zajímavostí jsou solankové gradovny, kolem kterých vzniká specifické mikroklima. Je to dobrá zastávka, pokud chcete do itineráře přidat něco klidnějšího a méně typického než další historické město.

Bydhošť

Bydhošť je upravené město plné zeleně a vody. Nejlepší je projít se kolem kanálů, projet se lodí a navštívit muzeum vodovodů. Na jeho dvoře najdete i kuriózní „les hydrantů“, který přesně vystihuje, proč má Bydhošť trochu jiný charakter než klasická polská historická města.

Lešno a česká stopa v Polsku

Lešno je zajímavé hlavně pro ty, kdo se rádi dívají na dějiny v širších souvislostech. Město je spojené s českými bratry a Janem Amosem Komenským, který tu žil v exilu. Není to místo, kvůli kterému by většina lidí plánovala celou cestu, ale jako zastávka v západním Polsku dává velký smysl.

Mazury a Suwalszczyzna

Pokud chcete vidět zelenější a klidnější Polsko, zamiřte na severovýchod. Mazurská jezera jsou ideální na léto, lodě, kola a pomalejší cestování. Suwalszczyzna je ještě méně známá, lehce zvlněná a skvělá pro nenáročnou pěší turistiku. Oproti jihu Polska tu najdete úplně jiný typ krajiny.

Svatokřížské vojvodství

Svatokřížské vojvodství severně od Krakova se hodí pro cestovatele, kteří mají rádi geologii, přírodní rezervace a méně okoukané regiony. Základnou může být město Kielce, odkud se dá vyrážet do okolí. Na hoře Svatého Kříže stojí významný klášter a poutní místo.

Hory mimo Zakopané

Zakopané je nejznámější horské centrum v Polsku, ale rozhodně ne jediné. Pokud hledáte méně exponované oblasti, podívejte se na Bieszczady, Nízké Beskydy, Pieniny, Slezské Beskydy nebo okolí masivu Sněžníku. Dobré základny jsou například Ustrzyki Dolne a Ustrzyki Górne v Bieszczadech, Krynica-Zdrój v Nízkých Beskydech, Szczawnica v Pieninách, Wisła ve Slezských Beskydech nebo Międzygórze pod Sněžníkem.

Nejzajímavější ubytování v Polsku

Polsko umí překvapit i ubytováním. Kromě klasických hotelů a apartmánů tu najdete hrady, zámky, historické sýpky, designové hotely, glamping u jezer i místa, kde se dá přespat hluboko pod zemí. Tady je pár tipů, které stojí za to:

Spaní na hradě nebo zámku

• Zamek Czocha (Leśna, Dolní Slezsko) – romantický hrad kousek od českých hranic, skvělý na netradiční víkend.
• Zamek Kliczków (Dolní Slezsko) – zámecký hotel s parkem, wellness a bazénem v bývalé jízdárně.
• Hotel Krasicki (Lidzbark Warmiński) – hotel v historickém hradním komplexu na severu Polska.

Stylové hotely ve městech

• Hotel Gdańsk Boutique (Gdaňsk) – ubytování v historické sýpce u vody, kousek od starého města.
• Hotel Stary (Krakov) – elegantní hotel v historickém domě přímo v centru Krakova.

Klid v přírodě

• Heron Live Hotel (jezero Rożnowskie) – moderní hotel přímo u vody, spíš na odpočinkový pobyt než městské poznávání.
• Hotel Bania Thermal & Ski (Białka Tatrzańska) – vhodný pro ty, kdo chtějí spojit hory, termály a pohodlí.
• Green Mountain Hotel (Karpacz) – moderní horské ubytování v Krkonoších.

Peníze a přibližné ceny

V Polsku se platí polským zlotým (PLN / zł). Aktuálně vychází 1 PLN zhruba na 5,7 Kč, takže pro rychlý přepočet si můžete cenu ve zlotých vynásobit šesti. Kurz se samozřejmě průběžně mění, před cestou si ho zkontrolujte v aplikaci své banky nebo ve směnárně.

Polsko už dávno není výrazně levnější než Česko. V některých věcech může vyjít podobně, v menších městech levněji a ve velkých turistických destinacích, jako je Krakov, Gdaňsk nebo Zakopané v sezoně, klidně dráž. Obecně počítejte s podobným rozpočtem jako na cestu po Česku, jen s tím, že levné jídlo v barech mlecznych nebo samoobsluhách pořád dokáže rozpočet příjemně stáhnout dolů.

Placení a výběry

Kartou zaplatíte v Polsku téměř všude – v obchodech, restauracích, hotelech i ve většině automatů na jízdenky. Hotovost se ale pořád hodí v menších podnicích, na trzích, u parkování nebo v odlehlejších oblastech.

Bankomaty najdete snadno, jen si hlídejte poplatky a kurz. Pokud vám bankomat nebo terminál nabídne platbu v korunách, bývá výhodnější zvolit platbu ve zlotých a nechat převod na své bance. Směnárny ve větších městech a turistických místech najdete bez potíží.

Na cesty doporučujeme brát hned několik platebních karet. Jaké jsou naše oblíbené, se dozvíte v článku Platební karty na cestách a jak z nich vytěžit co nejvíc.

Jídlo a pití

Nejlevněji vyjde nakupování v supermarketech a vlastní vaření. Levné teplé jídlo najdete také v barech mlecznych, tradičních polských jídelnách s domácí kuchyní. Počítejte orientačně s tím, že levné jídlo v jídelně nebo jednoduchém bistru může stát kolem 25–40 PLN, v běžné restauraci spíš 40–80 PLN za hlavní jídlo podle města a lokality.

Káva ve městě většinou vyjde přibližně na 10–18 PLN, pivo v hospodě nebo restauraci často kolem 12–20 PLN. V turistických centrech a na pobřeží v sezoně mohou být ceny vyšší.

Ubytování

Ubytování se v Polsku hodně liší podle sezony a místa. Nejlevnější bývají hostely, studentské koleje mimo sezonu, jednodušší penziony a apartmány dál od centra. Lůžko v hostelu může vyjít přibližně od 50–100 PLN, běžný dvoulůžkový pokoj nebo levnější apartmán často od 180–350 PLN za noc. V populárních místech, jako je Krakov, Gdaňsk, Sopoty, Zakopané nebo Mazury v létě, počítejte spíš s vyšší cenou.

Městská doprava

MHD v polských městech funguje dobře, ale systém jízdenek se liší město od města. Obvykle se používají časové jízdenky na 15, 20, 30, 60 nebo 90 minut a celodenní jízdenky.

Ve Varšavě stojí 20minutová jízdenka 3,40 PLN, 75minutová 4,40 PLN a jednodenní jízdenka pro zónu 1 15 PLN. V Krakově stojí 15minutová jízdenka 4 PLN, 30minutová nebo jednorázová 6 PLN, 60minutová 8 PLN a 24hodinová jízdenka pro městskou zónu 20 PLN.

Jízdenky koupíte v automatech na zastávkách, ve vozidlech, přes mobilní aplikace nebo v trafikách. Ve větších městech se vyplatí zkontrolovat, jestli nepotřebujete jízdenku jen na centrum, nebo i na okolní zóny.

Vstupy do památek

Vstupné do památek se v Polsku platí často, a u větších atrakcí už nejde jen o symbolické částky. Menší muzea nebo věže mohou stát kolem 10–30 PLN, větší hrady, muzea a hlavní turistické atrakce spíš 40–100 PLN.

Například na krakovském Wawelu stojí hlavní okruh hradem 95 PLN, samostatné expozice jako Korunní pokladnice nebo Zbrojnice 47 PLN. Cena se liší podle konkrétní expozice a sezony, proto se vyplatí podívat předem, co chcete opravdu navštívit.

U oblíbených míst, jako je Wawel, solný důl Wieliczka, Malbork nebo Osvětim, je lepší řešit vstupenky dopředu online. Nejen kvůli ceně, ale hlavně kvůli dostupnosti časů, zvlášť v sezoně a o víkendech. Spoustu z nich najdete i na portálech jako je GetYourGuide.

Jak se přepravovat po Polsku

Po Polsku se dá cestovat pohodlně vlakem, autobusem i autem. Mezi velkými městy funguje doprava dobře, složitější to bývá hlavně v odlehlejších oblastech, menších vesnicích, horách a u některých přírodních cílů. Tam se vyplatí předem zkontrolovat nejen trasu, ale i poslední spoj zpět.

Vlaky

Na delší přesuny mezi městy bývá vlak nejpohodlnější volba. Dálkové spoje provozuje hlavně PKP Intercity, regionální vlaky pak různí dopravci podle oblasti. Na hlavních trasách, například mezi Varšavou, Krakovem, Gdaňskem, Poznaní, Vratislaví nebo Katovicemi, je spojení dobré.

U dálkových vlaků se vyplatí koupit jízdenku předem, hlavně v sezoně, o víkendech a kolem svátků. U rychlejších spojů se často setkáte s povinnou rezervací místa. Regionální vlaky jsou dobré na kratší výlety, ale můžou být pomalejší a méně časté.

Autobusy a mikrobusy

Autobusy doplňují vlak hlavně tam, kde železnice nevede nebo by cesta znamenala zbytečné přestupy. Na dálkové trasy se hodí především větší autobusoví dopravci, na kratší vzdálenosti pak místní autobusy a mikrobusy.

Mikrobusy bývají běžné hlavně na příměstských trasách, v horách a v méně osídlených regionech. Někdy jsou rychlé a levné, jindy mají omezený jízdní řád nebo nejezdí večer a o víkendech. Při plánování výletů mimo města si proto vždy ověřte spojení tam i zpět.

MHD ve městech

Ve velkých městech funguje MHD dobře a většinou se nevyplatí řešit auto. Každé město má ale vlastní tarif, zóny a typy jízdenek. Nejjednodušší je používat místní automaty nebo aplikace, ve kterých si ověříte spojení i platnost jízdenky.

Ve Varšavě, Krakově, Vratislavi, Poznani, Lodži nebo Trojměstí se hodí aplikace Jakdojade. Pomůže s vyhledáním spojení a v řadě měst přes ni koupíte i jízdenku.

Taxi a aplikace

Taxi se hodí hlavně večer, při cestě z nádraží s větším zavazadlem nebo tam, kde MHD zrovna nejede. Ve větších městech funguje Bolt, Uber i místní taxi aplikace. U nádraží a letišť je lepší použít oficiální stanoviště nebo aplikaci, abyste se vyhnuli předraženým jízdám.

Půjčení auta

Auto se vyplatí hlavně na hory, jezera, menší města a přírodní oblasti, kam se veřejnou dopravou dostává hůř. Do center velkých měst ho naopak většinou nepotřebujete. Počítejte s placeným parkováním, modrými zónami a tím, že v turistických místech může být parkování v sezoně problém.

Kola

Polsko se pro cyklisty postupně zlepšuje. Dobré podmínky najdete hlavně v Mazurách, u řek, na východě země a na některých trasách u Baltu. Ve městech fungují v sezoně sdílená kola, ale dostupnost se liší podle místa. Pro delší cyklovýlet si trasu naplánujte dopředu, kvalita cyklostezek není všude stejná a mimo hlavní trasy můžete jet i po běžných silnicích.

Polská kuchyně

Polsko leží ve stejném geografickém pásmu jako ČR, jeho tradiční kuchyně je proto v mnoha ohledech podobná české. Více než u nás jsou rozšířené ryby – jak mořské, tak ve vnitrozemí třeba pstruh. V některých turistických oblastech narazíte i na rybníky nebo restaurace, kde si můžete pstruha sami ulovit a nechat připravit.

Nejznámějšími polskými jídly jsou bigos – směs kysaného zelí, masa a uzenin, která se často jí s chlebem – a pierogi, taštičky z těsta plněné masem, bramborami, tvarohem, zelím, houbami nebo sladkými náplněmi. Oblíbené jsou i lesní plody, které se objevují v dezertech, knedlících, palačinkách i sladkých pierogách.

Jako rychlé občerstvení jsou v Polsku populární naleśniki, tedy palačinky nasladko i naslano, a zapiekanki – zapečené bagety se sýrem, houbami a dalšími ingrediencemi. V Krakově a dalších městech je najdete hlavně jako rychlé pouliční jídlo.

Kromě klasických restaurací jsou v Polsku oblíbené také bary mleczne neboli mléčné bary. Jde o jednoduché samoobslužné jídelny s domácí kuchyní, kde se dá najíst levněji než v běžné restauraci. Dřívější ceny kolem několika zlotých už dnes většinou nečekejte, ale pořád patří k nejvýhodnějším možnostem stravování. Jednoduché jídlo nebo oběd v mléčném baru může vyjít přibližně na 20–40 PLN, podle města a konkrétního podniku. Běžný oběd v levnější restauraci nebo bistru počítejte spíš kolem 30–60 PLN. Orientační ceny jídel ve městech uvádějí například pierogi kolem 30–35 PLN a obědové menu často kolem 30–35 PLN.

Dalším oblíbeným místem jsou cukrárny a pekárny, často spojené dohromady. Nabízejí dorty, koláče, chleby, housky i sladké pečivo. Konzumace je většinou možná na místě i s sebou. Koláče a dorty se v Polsku často prodávají na váhu – ne vždy jsou předem naporcované, ale krájí se z plechu podle přání zákazníka.

Z nápojů je v Polsku oblíbený čaj, i když ve větších městech už dnes najdete i silnou kavárenskou scénu. Z tradičních nealkoholických nápojů stojí za ochutnání kompot, sladký ovocný nápoj podávaný často k jídlu.

Víno se v Polsku také pěstuje a v posledních letech zažívá výrazné oživení. Nejde už jen o kuriozitu, i když produkce zůstává menší než v klasických vinařských zemích. Nejznámější vinařské oblasti najdete mimo jiné kolem Zielone Góry, v Dolním Slezsku, Malopolsku a na jihovýchodě země. Polská vína ale bývají spíš dražší lokální záležitostí než běžný levný nápoj k večeři.

Mnohem rozšířenější je pivo a vodka. Obojí se vyrábí na mnoha místech a v mnoha značkách – od velkých pivovarů až po menší řemeslné producenty. U vodky narazíte kromě klasických čistých variant i na ochucené druhy, například bylinnou Żubrówku.

Nemoci a hygiena

Na české cestovatele v Polsku nečekají zásadně jiná zdravotní rizika než doma. Stačí dodržovat běžné hygienické zásady, dávat pozor na úrazy v horách a při delších pobytech v přírodě počítat s klíšťaty podobně jako v Česku. Voda z kohoutku je v Polsku obecně pitná, hlavně ve městech a běžných ubytovacích zařízeních.

Bezpečnost

Bezpečnost v Polsku je podobná jako v ČR. Ve velkých městech, turistických místech, na nádražích a v dopravě si hlídejte kapsy, doklady a zavazadla. Větší opatrnost se hodí hlavně v nočních vlacích, na rušných trzích, v okolí hlavních nádraží a v centrech měst. Jinak není potřeba žádná zvláštní obava. Chovejte se podobně obezřetně jako doma.

Náboženství, svátky, tradice

Náboženství hraje v Polsku výraznější roli než v Česku. Většina obyvatel se hlásí ke katolické tradici, ale žijí zde také pravoslavní věřící, protestanti, židé i menší muslimská komunita, včetně polsko-litevských Tatarů. Křesťanské svátky jsou v zemi viditelnou součástí života a některé z nich jsou zároveň státními svátky.

Státní svátky v Polsku

• 1. ledna: Nový rok
• 6. ledna: Tři králové
• Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí: pohyblivé svátky
• 1. května: Svátek práce
• 3. května: Svátek ústavy
• Boží tělo: pohyblivý svátek, slaví se 60 dní po Velikonocích
• 15. srpna: Nanebevzetí Panny Marie a Den polské armády
• 1. listopadu: Svátek Všech svatých
• 11. listopadu: Den nezávislosti
• 24. prosince: Štědrý den, státní svátek od roku 2025
• 25. prosince: Boží hod vánoční
• 26. prosince: druhý svátek vánoční

O svátcích počítejte s omezenou otevírací dobou obchodů, úřadů i některých služeb. Nejvíc je to znát o Vánocích, Velikonocích, 1. listopadu a 11. listopadu. V okolí svátků bývají také vytíženější vlaky, autobusy a ubytování, hlavně pokud svátky navazují na víkend.

Školní rok se v některých školách stále zahajuje slavnostní mší, i když praxe se může lišit podle školy a regionu. Podobně i náboženské události, jako je první přijímání nebo biřmování, mají v Polsku často výraznější společenský rozměr než v Česku.

O Velikonocích nosí lidé do kostela košíček s jídlem, aby ho kněz požehnal. Typicky v něm bývá vejce, chléb, sůl, uzenina nebo sladké pečivo. Na Vánoce se rodiny scházejí u štědrovečerní večeře, která má tradičně dvanáct chodů. Večeře začíná lámáním vánoční oplatky opłatek, pokračuje společným jídlem a rozdáváním dárků. Mnoho rodin pak chodí na půlnoční mši, v Polsku známou jako pasterka.

Co byste ještě měli vědět

• Vstupné do národních parků se v Polsku platí jen v některých parcích a vybraných přírodních rezervacích. Nebývá vysoké, orientačně počítejte zhruba s 10–15 PLN za jednodenní vstup. Někde existují i vícedenní vstupenky a zvlášť se může platit parkování, jeskyně, vodopády nebo jiné atrakce.
• Válečné památníky a místa piety bývají často zdarma, ale neznamená to vždy volný vstup bez rezervace. Například do areálu Auschwitz-Birkenau je vstup bezplatný, ale vstupní kartu je potřeba rezervovat online. Prohlídka s průvodcem bývá placená.
• Češi a česká kultura mají v Polsku obecně dobré jméno. Nedivte se, když bude mít někdo přehled o české literatuře, filmech nebo pohádkách větší než vy.
• Zdravení na turistických trasách je v Polsku běžné, hlavně v horách a přírodě. Není to povinnost, ale patří to k místní turistické kultuře podobně jako u nás.
• Státní svátky v Polsku mohou výrazně ovlivnit cestování. Počítejte s omezenou otevírací dobou obchodů, úřadů, kulturních institucí i některých restaurací. Nejvíc je to znát o Velikonocích, Vánocích, 1. listopadu a 11. listopadu. Veřejná doprava může jezdit podle svátečního nebo omezeného jízdního řádu.
• Turistické značení v Polsku je podobné jako v Česku, tedy barevný pruh mezi dvěma bílými. Používá se navíc i černá turistická značka. Síť tras ale není všude tak hustá a směrovníky nemusí být tak podrobné jako v českých horách.
• Mapa nebo offline aplikace se v Polsku hodí víc, než byste možná čekali. Na delší túry nespoléhejte jen na značení v terénu. V pohraničí dobře poslouží české turistické mapy KČT, které často zobrazují i část polského území.
• Vánoční dárky v Polsku bývají často spíš symbolické, i když samozřejmě záleží na konkrétní rodině. Pokud jedete k někomu na návštěvu, hodí se kniha, sladkosti, kosmetika, dobrý alkohol nebo drobnost z Česka.

Kam dál?

Láká vás Polsko, ale ještě nevíte, kam přesně vyrazit? Nakoukněte do našich podrobných průvodců k jednotlivým městům.

• Varšava
• Krakov
• Wroclaw
• Gdaňsk
• Poznaň
• Jelení Hora

Tento článek původně napsala Veronika Škvárová. My jsme jej po letech aktualizovali a rozšířili o další tipy.
Veronika je Polskem fascinovaná, má pro ni zvláštní kouzlo jako žádná jiná země. Výpravy za poznáním Polska podniká už od poloviny devadesátých let. Přestože žádná její cesta netrvala déle než 14 dní, strávila tam celkem víc než rok, navštívila všechna vojvodství a jejich hlavní i méně významné zajímavosti.

I po víc než stovce cest do této země zjišťuje, že stále je co objevovat. Pár tipů na výlety do polského pohraničí najdete v jejích knihách 77 výletů s dětmi přes hranice a také 77 výletů po stopách Starých pověstí českých. Je autorkou prvního českého průvodce po poutní cestě do Santiaga de Compostela. Napsat jí můžete na mail skvarova@volny.cz.