Zimbabwe – Viktoriiny vodopády, malby v jeskyních a spousta fast foodu

Zimbabwe bývalo svého času „košíkem Afriky“ a vyváželo tolik jídla, že se říká, že krmilo celé jeho okolí. Je to země, kterou si Britové vyparádili, neboť se zde sami chtěli usadit, navíc je to země plná opravdu milých nekonfliktních lidí. Kromě Viktoriiných vodopádů je zde spousta historie i divokých zvířat.

Proč jet do Zimbabwe

Asi nejznámější jsou Viktoriiny vodopády, které jsou jedny z největších na světě (široké 1800 m a rozkládající se na hranicích Zambie a Zimbabwe). Málokdo ví, že náš Emil Holub byl první, kdo nakreslil úplnou mapu tohoto divu světa.

Země ale může nabídnout také mnoho historie, například Velké Zimbabwe, což je komplex ruin antické civilizace z 11. století, nebo jeskynní malby v Domboshava a Ngomakurira. Mimo to je zde spousta národních parků s divokou zvěří nebo nádhernou přírodou. Mezi ty nejznámější patří Mana Pools nebo třeba Matobo.

Jak se tam dostat

Harare je sice mezinárodní letiště, ale drtivá většina lidí sem přiletí z Jihoafrické republiky, odkud jsou poměrně levné lety přímo do Victoria Falls, města u vodopádů (cca 4000 Kč zpáteční). Cestu tak jde propojit s více zeměmi v jižní Africe.

Let z Prahy do Harare vyjde asi na 17 000 Kč, cena ale klesne i na 14 000 při letu z Vídně. Lety nejsou přímé, většinou se přestupuje v Addis Abebě nebo v zambijské Lusace.

Mezi okolními státy (Botswana, Zambie, JAR) existují pravidelné, kvalitní a levné autobusové i vlakové spoje.

Nevíte si rady s lovem výhodných letenek? Zkuste Petrův #TravelHacking: Kurz o tom, jak procestovat svět levně nebo zdarma.

Učitelky hlídají děti o svačinové přestávce

Kdy tam jet a proč v tuhle dobu

Zimbabwe prožívá změnu období dešťů. To mělo začít již v prosinci, ale první kapky padaly až koncem února. Kvůli tomu jde špatně odhadnout, kdy je nejlepší přijet – ani farmáři si již neví rady, kdy jaká sezona začíná. Nejvíc záleží na tom, jestli chcete vidět „viktorky“ v jejich plné síle (období deště, naše zima), nebo se po nich chcete projít a navštívit světoznámý Devil‘s Pool, kde si můžete zaplavat na okraji vodopádů (období sucha, naše léto).

V období dešťů prší – všeobecně vzato – jen pár hodin denně. Často máte i dny plné slunce, bez problému tedy můžete navštívit všechny památky. Vše je levnější, zelenější a nemusíte se bát, že nenajdete ubytování. Teploty nikdy příliš neklesnou, naopak v létě tu pro mnohé může být až nepříjemně dusno. Teploty se mění podle nadmořské výšky a oblasti, ve které se nacházíte. S tričkem, popř. lehkým svetříkem (nebo nepromokavou bundou) si ale většinou vystačíte po celý rok.

Víza a podmínky vstupu

Víza získáte bez problému na hranicích. Stojí 30 USD na 30 dní a platit musíte výhradně v USD. Pokud plánujete navštívit také Zambii a máte-li štěstí, můžete koupit víza KAZA, která vám na dobu 30 dní (50 USD) dovolí libovolně cestovat mezi oběma zeměmi.

Tato víza ale nejsou vždy dostupná. Při mém přechodu přes hranice z JAR mi sdělili, že víza lze získat pouze při příletu do Victoria Falls nebo Livingstone. Na internetu zase hlásí, že by měla být dostupná všude. Aktuální informace naleznete na stránkách MZV ČR.

Ngomakurira je posvátná hora. Výšlap trvá asi hodinu a na konci můžete najít i jeskyni s tisíce let starými malbami

Peníze a přibližné ceny

Peníze jsou problém, protože Zimbabwe prošlo v roce 2008 největší inflací v historii (ano, téměř každý zde byl trilionářem). Letos (2018) v únoru odstoupil prezident Mugabe, který zde vládl již od 80. let, a očekává se, že všechno se brzy stabilizuje a zjednoduší. Dodnes země používá převážně americké dolary.

Nedávno zavedli bond – měnu, která není trvalá, ale má stabilizovat ekonomiku. Bond by ideálně měl mít hodnotu dolaru, ovšem kvůli poptávce a nemožnosti směnit jej v zahraničí se to pohybuje okolo 1,3 bondu za 1 USD. Můžete zde ale bez problému platit i jihoafrickými randy (kurz je okolo 1 USD = 13 rand) nebo eurem.

Ceny vám budou místní sdělovat v dolarech, můžete ale platit stejnou částku právě v bondech, kterým také říkají dolary (jsou zvyklí z dob, kdy měli zimbabwské dolary). Doporučuji vyměnit si bondy a platit v nich, protože pokud namísto 10 bondů zaplatíte 10 USD, nikdo vám rozdíl nevrátí.

Na bankomaty nespoléhejte – sice je najdete všude, ale peníze v nich téměř nikdy nejsou. Směnárny naleznete snadno. Na ulici vám peníze vymění každý. Bond není směnitelný, proto všichni, kteří chtějí do zahraničí, potřebují dolary nebo eura získat jinde. Nejlepší je přijet s americkými dolary a ty postupně měnit. Kartou se dá platit v hotelech a lepších restauracích, zatímco vstupné, jízdenky a hostely vždy cash.

Právě kvůli krizi ekonomiky je Zimbabwe dražší než okolní země.

• Bydlení: nejdražší položka rozpočtu. Hostel okolo 600 Kč, za pokoj v základním levném hotelu zaplatíte klidně i 1500 Kč. Couchsurfing je ale všude velmi populární a já zde nikdy za ubytování neplatila. Mnoho lidí má obrovské domy, takže přes couchsurfing téměř vždy budete mít vlastní pokoj i koupelnu.
• Jídlo: pokud si vystačíte s místním jednoduchým jídlem (sadza a fazole, zelenina a nějaké maso), zaplatíte za oběd jen 20 Kč. Pokud budete chtít něco západního, můžete zajít do místních fast food obchodů (pizza 150 Kč, kuřecí křidýlka s hranolky 100 Kč…), anebo do lepších restaurací, kterých třeba v Harare najdete spoustu. Tam jídlo může vyjít i na 250–350 Kč.
• Nápoje: láhev vody 10–20 Kč.
• Potraviny: většina typických potravin se dá sehnat v Pick n Pay supermarketech za stejné ceny jako u nás. Zpracované potraviny, které pochází ze zahraničí, můžou mít i dvojnásobnou cenu. Sladkosti – hlavně čokolády – vás vyjdou i na 70 Kč.
• Památky: většina cizinců platí vstupné 150–200 Kč (10 USD nebo bondů) do národního parku, na jeskyně nebo třeba Velké Zimbabwe.
• MHD: (ve formě „combi“ dodávek) stojí 10 Kč.

Zimbabwe nabízí spoustu nádherných výšlapů a procházek. Ngomakurira je jedním z nich

Lokální doprava

Letecká přeprava

Zimbabwe je poměrně malé, není proto zvykem létat. Z hlavního města k vodopádům a zpátky vás letecký výlet vyjde na 3000 Kč.

Vlaky

Vlaky zde jezdí mezi Victoria Falls <–> Bulawayo <–> Harare. Jsou pomalé a ne vždy spolehlivé, přesto mají své kouzlo. Za noční přepravu mezi těmito místy zaplatíte 200 Kč, přitom to máte i s pohodlnou postelí a umyvadlem. Z Harare do Bulawayo může cesta trvat i 12 hodin vlakem, ale pouze 3–4 hodiny autem.

Auta (autopůjčovny)

Půjčovny aut zde nejsou příliš rozšířené. Auto si můžete půjčit od 1000 Kč na den, cena se ale může vyšplhat až na 2000, pokud budete jezdit velké vzdálenosti (většinou je v ceně limit pouze okolo 150 km denně) nebo budete mít pohon na všechny čtyři.

Muzeum tradičně vypadající Šóna vesnice najdete v komplexu Velkého Zimbabwe. Můžete se zde dočíst, které nástroje sloužily k přípravě jídla a kdo bydlel ve kterém domečku

Taxíky

Z letiště do hotelu vás odveze taxi zhruba za 500 Kč. Pokud umíte smlouvat ceny, vychází na 20 Kč za kilometr.

MHD

Ve všech městech a mezi okolními menšími městy a vesnicemi fungují takzvané combis – dodávky, do kterých se vejde okolo 15 lidí. Jedna jízda vyjde na 10 Kč, každá dodávka má svou trasu a zastávky určují samotní pasažéři. Stačí říci „thank you driver“ nebo „stop here please“ a řidiči vám zastaví kdekoliv. Stejně tak na ně můžete mávnout kdekoliv na cestě a oni vás vyzvednou.

Stopování

Mnoho lidí, kteří mají auto, ho používají částečně jako taxi. V částech města, kde nejezdí combis, na vás občas může zatroubit auto. Stačí mávnout a řidič vám zastaví, za tradičních 10 Kč vás hodí do města či směrem, kterým zrovna potřebujete.

Stejně tak funguje stopování. Stačí stoupnout si na konci hlavních tahů z měst, mávnout na projíždějící auta a za stejnou cenu jako autobus máte pohodlnou cestu v autě. Je to rychlejší, ale pokud platíte, tak vše funguje jako autobus. Auta vás většinou vyhodí na výhodnějším místě. Řidiči většinou nekomunikují, pokud jste platící pasažér (nebo to po vás alespoň není vyžadované, každý si rád popovídá). Já často zkouším stopovat zadarmo, to pak zastaví hodně lidí, ale jen někteří mě vezmou. Konverzace s těmito řidiči ale nikdy nevázne.

Připravte se na autostop návodem v článku Zdvižený palec aneb ultimátní návod ke stopování.

Victor je králem v místní vesnici. Pomáhá řešit spory a konflikty mezi obyvateli a také dává rady. Občas se jen prochází kolem a pozoruje lidi

Kuchyně

Tradiční kuchyně nemá moc co nabídnout. Mezi nejtypičtější jídla patří sadza, což je příloha k úplně všemu. Jedná se o jakousi hutnou kaši (tak hutnou, že ji krájíte nožem, nebo tradičně jíte rukama) z kukuřičné mouky. K sadze se většinou podává špenát nebo fazole a maso (často kuře nebo hovězí). Jídlo není nijak ostré ani speciálně dochucené.

Kukuřice je pro Zimbabwe něco jako brambory pro nás. Je zde zkrátka ve všech podobách ve všech jídlech. Na ulicích často najdete vařenou nebo grilovanou kukuřici, kterou si můžete lehce dosolit.

Bez problému můžete jíst i v těch nejodlehlejších podnicích či na ulici.

I když se místní koukají na vegetariány zvláštně (oni si jídlo bez masa neumí představit), není problém zkrátka požádat o jídlo bez masa. V lepších restauracích vždy najdete i vegetariánské jídlo.

Všude najdete spousty levného ovoce a zeleniny. Avokáda, manga, ananasy a banány… to vše velmi levně. Hlady tedy určitě neumřete.

Západní kuchyně sem pronikla hlavně ve formě smažených kuřecích křidýlek, hranolků, grilovaných kuřat a pizzy. To zde najdete ve fast foodech (místní značky typu McDonald’s) úplně všude.

Nemoci a hygiena

Všeobecně je Zimbabwe jedna z těch zdravějších zemí (kromě HIV tu nejsou typické africké nemoci), má dobrou infrastrukturu, a i když veřejné nemocnice mají často zastaralé vybavení, ty soukromé nabízejí pětihvězdičkový servis.

V některých částech Zimbabwe je stále malárie (převážně v okolí Viktoriiných vodopádů, kde je hodně vody), není ale v Harare ani okolí, a pokud přijedete v období sucha, nemusíte se malárie příliš bát. Není zde nutné žádné povinné očkování. Očkování žluté zimnice je požadované u cestovatelů, kteří strávili víc než 12 hodin v zemi, kde se tato nemoc vyskytuje. Žloutenka typu A se doporučuje, ale není nutná.

I když zebry volně po zahradách pobíhat neuvidíte, Zimbabwe má spousty národních parků. Několik z nich i v okruhu Harare, kde se mezi zebrami můžete dokonce projít

Voda z kohoutku se většinou pít dá, ale jsou části Harare, kde se to nedoporučuje. Většina místních, hlavně ve velkých městech, si vodu kupuje. Pokud máte láhev s filtrem, vyhráli jste.

Zimbabwe má mnoho a mnoho nádherných zvířat. Pokud se jen procházíte parkem, nemusíte se obávat, že na vás vyskočí lev či jiná kočka. Kromě malinkých mravenčíků, kteří vám za pár minut obsadí svačinu, pokud není dostatečně uzavřená, se zde nemusíte bát ani dotěrného hmyzu (tedy… až na ty komáry občas).

Zimbabwe je stále zemí s vysokým výskytem HIV, se selským rozumem a opatrností byste ale neměli být vystavení žádnému riziku.

Rezonují vám v hlavě vzpomínky z hodin zeměpisu o hladu, vyprahlé poušti, nemocech, chudobě a nebezpečí, které číhá v Africe? Pak si určitě na blogu přečtěte článek Zbořme mýty o Africe: 10 nejčastějších omylů.

Bezpečnost

Před listopadem 2017, kdy byl Mugabe ještě prezidentem, bylo všude mnoho policejních blokád. Nešlo o bezpečnost, ale o výběry úplatků, a docela to na cestách zdržovalo a otravovalo. Dnes již blokády nejsou, anebo nechávají auta bez problému projet. Zimbabwe je velmi mírumilovná země.

O tom svědčí i to, že vojenský puč, který zde měli v listopadu, se obešel bez jakéhokoliv zranění a lidé v průvodech slavili v ulicích všech měst. Nemusíte se bát ani večerních procházek. Krádeže zde jsou způsobené spíš nepozorností turistů. Kapsáři jsou všude a místní vás často upozorní, abyste si dávali na věci pozor, pokud jim přijde, že například váš telefon příliš vykukuje z kapsy.

Skupinka Zimbabwanů si vždy bude vědět rady s tím, jak vytáhnout auto zapadnuté v řece. Když není lano, pomůže smotaná plachta

Pozor dávejte při směně peněz, protože neznalí dostanou nevýhodný kurz.

Náboženství, svátky, tradice

Na konci dubna stojí za to navštívit Harare International Festival of Arts (HIFA). Je to festival, do kterého se zapojují školy, ambasády a umělci ze všech koutů nejen Zimbabwe, ale i jiných zemí. Hudba, tanec, umění a zajímaví lidé – to vše přece nemůžete vynechat. V dubnu se v Harare koná velký Jazz Festival.

Zimbabwe je stále velmi tradiční patriarchální společnost. Ve vyšších pozicích jsou stále muži, kteří mají více respektu. Ženy teprve posledních 10 let získávají stabilní nezávislou půdu pod nohama.

Země byla až do 80. let pod nadvládou Británie, proto i většina tradic buď vymizela, nebo se přetvořila po britsku. Na Vánoce tu najdete Santa Clause a Velikonoce rodiny tráví v kostelech. Většina země je stále silně křesťanská, takže při nedělní procházce vždy uslyšíte hudbu a zpěv.

Přesto zde ale neexistují žádná přísná pravidla. Ženy můžou nosit minisukně nebo kalhoty. Držet se za ruce na ulici je (hlavně ve městech) bez problémů, jen možná jiné intimnosti si nechejte do soukromí.

Pokud tu jste v listopadu, určitě nevynechejte Jikinya Traditional Dance Festival. Oslavuje tradiční tance a hudbu Zimbabwe a účastní se ho mnoho dětí, které vám zatančí tak, jak jste to ještě nikdy neviděli. Každý tanec je příběhem dané komunity a určitě stojí za zhlédnutí.

Obtížnější je získat přístup k tradičním oslavám, které přivolávají déšť. Většinou se odehrávají koncem listopadu. Nejznámější je v Mathojeni nedaleko od Bulawayo. Týden plný oslav a tance určitě stojí za to spatřit. Nejde o typicky turistickou věc, takže je těžší získat přístup, popř. zjistit, kdy přesně se oslavy odehrávají.

Co byste ještě měli vědět

• Zásuvky zde jsou stejné jako britské, tedy tři hranaté kolíky. Adaptéry ale najdete ve většině hotelů a všude na ulici za 40 Kč, takže nemá cenu se s tím tahat.
• Spropitné je zvykem dávat jen v kvalitnějších nebo „západních“ podnicích. Je tu kultura západu a expatů, takže pokud je kolem vás v restauraci několik turistů nebo bílých Zimbabwanů, dejte 10 %. Jestliže si kupujete jen obyčejnou sadzu s fazolemi, spropitné se určitě nedává.
• Pokud máte průvodce (ať už safari, národním parkem, nebo kdekoliv jinde), je zvykem dát mu pár dolarů – ty americké ocení mnohem víc.
• Určitě začněte trénovat trpělivost. Tu zde (stejně jako v mnoha jiných zemích Afriky) budete potřebovat. Jako příklad uvedu vlastní víkendovou zkušenost. Ve 14 hodin jsem se přes WhatsApp domluvila s kamarády, že mě v 17 vyzvednou a zajdeme na pivo. V 19 už mi to nedalo a psala jsem jim (a to já jsem na pašoma-pašoma = pomalu-pomalu zvyklá), před 20. hodinou mi odepsali, že už vyjíždějí z domu.
• Stejné je to s autobusy, vždy si sedněte do těch plných. Prázdnému autobusu trvá klidně i hodinu dvě, než se naplní (dálkové autobusy). Když vám někdo řekne 10 minut, vynásobte to klidně i třemi.

Staré malby v jeskyních jsou v Zimbabwe na mnoha místech

• Pokud cestujete jako samotná žena, budete si muset zvyknout na častou pozornost mužů. Občas může být dotěrná, ale většinou je to z jejich strany jen sranda. Myslím, že jsem své číslo v posledním týdnu dala asi 20 lidem, ale nikdo nezavolal (ne, že bych chtěla). Je to zkrátka způsob, jak se jich nejrychleji zbavit (pokud nemáte náladu pokecat), a jim bohatě stačí pocit, že mají číslo turistky v telefonu. Ti, kteří vás o číslo požádají, většinou nebudou mít moc kreditu si s vámi psát.
• Připravte se na spoustu otázek. Celkem často také musím odpovídat na otázky, kolik mám dětí a kde je můj manžel. To proto, že tady se ženy vdávají mladé a dřív mívaly hodně dětí. I to už se ale mění s lepším přístupem ke vzdělání.
• Pokud cestujete s nízkým rozpočtem a budete jezdit převážně levnými autobusy nebo chodit pěšky, zažijete úplně jiný život ve městě. Bude rychlejší, hlučnější a pestřejší. Plný trhů, lidí prodávajících cokoliv od šamponů po jed na krysy. Na ulici vás budou lidé mnohem častěji zdravit a usmívat se na vás, ptát se, odkud jste, a snažit se začít jakoukoliv konverzaci.
• V Zimbabwe stále žije spousta bílých Zimbabwanů, takže nebuďte překvapení, když uvidíte bělocha, který si kupuje záchodovou mísu. Ne, není to suvenýr – zkrátka si vybavuje byt.

Afrika je synonymem pro úchvatná safari. Přečtěte si článek Africké safari: zážitek, na který nikdy nezapomenete.

Pár osobních tipů, kam se podívat

Velké Zimbabwe

Historické ruiny z 11. století, dokazující existenci civilizace z dob před kolonizací Afriky Evropany. Jsou největší svého druhu v Africe. Dají se zvládnout za dvě hodiny, ale klidně zde můžete strávit i celý den. Nacházejí se nedaleko města Masvingo, je to tak příjemná zastávka mezi Bulawayo a Harare.

Velké Zimbabwe (Great Zimbabwe) dalo název samotné zemi poté, co v 80. letech získalo nezávislost od Británie. Všechny stavby jsou postavené bez cementu či jakéhokoliv jiného pojiva

Viktoriiny vodopády

Viktorky asi nemusím představovat. Vodopády se rozkládají na území dvou států a patří k jedněm z největších na světě. Prakticky se vodopády nachází v Zimbabwe, ale nejkrásnější pohled na ně je právě ze Zambie. Na mostě propojujícím tyto dvě země se nachází 4. největší bungee jumping světa, který vás vyjde na asi 2500 Kč. Podle sezony zde můžete na raftech sjet přímo pod vodopády, nebo si zaplavat v Devil’s Pool na okraji a vrcholku samotných vodopádů.

Domboshava a Ngomakurira

Tyto dvě vesnice v sobě ukrývají mnoho legend a historek. Hlavně ale nabízí jeskyně, ve kterých jsou uchovány tisíce let staré malby. Domboshava už má malby chráněné (i když jen ostnatým drátem). Bohužel při mé nedávné návštěvě Ngomakuriry byly malby popsané (nejspíš ohořelým klackem). Předpokládám, že takové podpisy a nápisy se dají lehce smazat a očistit. Na obou místech najdete malby hlavně lovců, slonů a antilop.

Obě lokality nabízejí také překrásnou procházku k jeskyním. Ngomakurira byla mým zatím nejoblíbenějším výšlapem v Zimbabwe (a možná vůbec v Africe). Je to magické místo a samotná hora je pro místní posvátná.

Matobo National Park

je známý svými balancujícími balvany, jeskyněmi a ukrytou historií. Zde také najdete malby v jeskyních, mnohem častěji sem ale lidé jezdí právě kvůli magickým balvanům balancujícím na okraji, nebo i vně jezera. Je to krásné místo na celodenní projížďku, piknik či procházky.

Matobo je magické místo. Obrovská oblast, kterou můžete projíždět klidně celý den

Národní galerie v Harare

Národní galerie v centru města má vždy spoustu zajímavých výstav místních umělců. Já měla to štěstí, že jsem zastihla výstavu fotografií zachycujících rezignaci prezidenta Mugaba a následné oslavy. Všechny fotografie na mne udělaly silný dojem. Protože se jedná o velmi důležitou událost v historii Zimbabwe, předpokládám, že výstavy s podobnou tematikou se zde ještě budou chvíli ukazovat.

Národní galerie má mnoho místností s fotografiemi, obrazy, ale také sochami a jinými výtvory

Kde najdu víc info

TravelBlog

V sekci pro danou destinaci můžete najít zajímavé články od cestovatelů i místních.

Find Penguins

Informace o nejznámějších destinacích Zimbabwe. Jedná se převážně o cestovatele, kteří sdílejí své zážitky a zkušenosti. Můžete se jich zeptat na cokoliv.

Lonely Planet

Někdo rád průvodce na starém dobrém papíru. V členské sekci najdete slevu.

Alena Machálková

Stopařka a cestovatelka tělem i duší, milovnice cizích kultur, jazyků a exotického jídla. Ve svých 26 už stihla něco přes 60 států na čtyřech kontinentech, a to hlavně díky studiu v zahraničí (Hongkong a Skotsko, Jihoafrická republika, Bolívie). Mimo jiné založila neziskovou organizaci BookFeeding Project, která se soustředí na stavbu soběstačných knihoven v Africe a Asii.

Nedávno dokončila magisterský program v Kapském Městě a právě stopuje a cestuje po Zemi až do Evropy v rámci svého nového projektu Neočekávaná Expedice (na Facebooku), kterým se snaží zbořit stereotypy v názorech na Afriku, navázat vztahy s místními lidmi a ukázat světu, že Afrika toho má v sobě mnohem víc než jen malárii, chudobu, lvy a války.