Faerské ostrovy – co vidět, ceny a praktický průvodce

Faerské ostrovy tvoří 18 ostrovů v severním Atlantiku mezi Islandem, Skotskem a Norskem. V českém překladu se jmenují Ovčí ostrovy a ovcí zde uvidíte opravdu hodně – je jich tu víc než lidí. Někteří cestovatelé se tu zastaví jen krátce cestou trajektem na Island. Pokud se zdržíte déle, objevíte spoustu krásných míst a příjemných lidí. V hodnocení National Geographic zaměřeném na zachovalost přírody, kultury a udržitelnost cestovního ruchu se dokonce umístily na prvním místě mezi hodnocenými ostrovními destinacemi.

Máme pro vás praktického průvodce pro cestování po Faerských ostrovech tak, abyste viděli a zažili maximum za minimum peněz. Najdete zde všechny praktické informace, které pro svou plánovanou dovolenou na vlastní pěst budete potřebovat – od dopravy přes gastronomii a pronájem auta až po tipy na nejkrásnější místa. A hlavně jednu věc, kterou starší průvodci neřeší: za některé z nejnavštěvovanějších stezek se dnes platí.

Faerské ostrovy v kostce

Než se pustíme do plánování, tady je vše podstatné na jednom místě:

• Poloha: severní Atlantik, zhruba na 62. rovnoběžce – mezi Islandem, Skotskem a Norskem.
• Rozloha: 1 399 km², tedy zhruba jako okres Šumperk. Nejdelší vzdálenost ze severu na jih je 113 km.
• Počet obyvatel: 54 675 (statistický úřad Hagstova Føroya, prosinec 2025) – a přibližně 70 000 ovcí.
• Hlavní město: Tórshavn, jedno z nejmenších hlavních měst světa – žije v něm kolem 14 000 lidí.
• Jazyk: faerština a dánština jsou úřední jazyky, ale anglicky se domluvíte prakticky všude.
• Měna: faerská koruna, pevně navázaná v poměru 1:1 na dánskou korunu. Jeden DKK vyjde přibližně na 3,3 Kč.
• Časové pásmo: UTC+0 v zimě a UTC+1 v létě, tedy celoročně o hodinu méně než v Česku.
• Elektřina: zásuvky typu F a K, 230 V – adaptér nepotřebujete.
• Tísňová linka: 112. Nepohotovostní lékařská pomoc má číslo 1870.

Komu Faerské ostrovy patří

Formálně jsou Faerské ostrovy autonomní součástí Dánského království, prakticky si ale spravují skoro všechno samy. Vlastní správu (Home Rule) získaly v roce 1948 a od té doby si řídí školství, kulturu, hospodářství, rybolov i daně. Kodaň za ně vyřizuje jen zahraniční politiku, obranu a měnovou politiku – a i to se postupně mění.

Pro cestovatele je podstatnější druhá věc: Faerské ostrovy nejsou v Evropské unii. Když do ní Dánsko v roce 1973 vstupovalo, Faerské ostrovy zůstaly mimo – kvůli společné rybářské politice, která by je připravila o kontrolu nad vlastními lovišti. Ryby tvoří dodnes drtivou většinu faerského vývozu, takže to rozhodnutí nikdo nezpochybňuje. Zároveň nejsou v Schengenu. Prakticky to znamená tři věci, které rozebíráme dál: jiná pravidla vstupu, neplatný evropský průkaz zdravotního pojištění a roaming mimo EU tarify.

Proč navštívit Faerské ostrovy

Faerské ostrovy nabízí krásné výhledy z auta i z vysokých hor a útesů přístupných jen pěšky. Milovníky přírody a geologie potěší zdejší unikátní krajina – čedičové vrstvy naskládané na sobě jako listy knihy, vodopády padající rovnou do moře a fjordy, ve kterých se počasí mění během deseti minut. Historické kamenné či dřevěné domky porostlé trávou se budou líbit fanouškům neobvyklé architektury. Ornitologové si budou připadat jako v ráji při pozorování terejů, papuchalků a spousty dalších ptáků.

Co Faery odlišuje od Islandu, se kterým se nejčastěji srovnávají, je měřítko a klid. Všechno je blízko – z letiště na druhý konec souostroví dojedete za dvě hodiny – a i na nejfotografovanějších místech potkáte zlomek lidí, které byste potkali u islandských vodopádů. Na druhou stranu tu nenajdete gejzíry ani ledovce a počasí je ještě nevyzpytatelnější.

Jak se na Faerské ostrovy dostat

Letecky

Na ostrovech je pouze jedno malé letiště Vágar (kód FAE) na stejnojmenném ostrově. Domácí Atlantic Airways odsud létá zhruba do dvanácti evropských destinací – kromě Kodaně také do Billundu, Aalborgu, Osla, Bergenu, Reykjavíku, Edinburghu, Londýna, Paříže, Barcelony a na Mallorcu či Gran Canarii. Část linek je sezónních, takže mimo léto je nabídka výrazně užší.

Přímá pravidelná linka z Česka neexistuje. Reálná trasa vede přes Kodaň: linku Praha–Kodaň obsluhuje několik dopravců, navazující úsek Kodaň–Vágar létají Atlantic Airways i SAS. Frekvence se liší podle dopravce a sezóny; konkrétní návaznosti si ověřte pro datum své cesty. Za zpáteční letenku z Prahy počítejte zhruba 5 000 až 10 000 Kč podle sezóny a toho, jak brzy rezervujete.

Rezervujte s rezervou. Vágar je notoricky větrné letiště obklopené horami a zrušené nebo odkloněné lety nejsou nic výjimečného. Pokud máte v Kodani navazující let domů, nechte mezi spoji raději noc než dvě hodiny.

Odlety z okolních letišť

Na Faerské ostrovy nevede přímá linka z žádného letiště v okolí Česka – ani z Vídně, Bratislavy, Berlína, Katovic či Mnichova. Všechna tahle letiště tedy fungují stejně jako Praha: jako výchozí bod pro přestup, nejčastěji v Kodani.

Smysl to přesto dává. Do Kodaně se dá z Vídně, Berlína, Vratislavi, Katovic i Krakova často doletět levněji než z Prahy, zvlášť s nízkonákladovými dopravci, a spojení Kodaň–Vágar si pak koupíte zvlášť. Vyplatí se hledat přes vyhledávač s volbou „letiště v okolí“ a porovnat celkovou cenu včetně dopravy na letiště. Rozdíl proti hledání jen z Prahy bývá i několik tisíc korun.

Pozor na jednu věc: pokud si letenky kupujete odděleně, nejste chráněni při zpoždění. Pokud kvůli zpoždění prvního letu nestihnete samostatně koupený navazující let, druhý dopravce vám zpravidla nemusí zajistit bezplatný náhradní spoj. Při letním počasí na Vágaru je to riziko, se kterým je potřeba počítat.

Trajektem

Trajekt Norröna společnosti Smyril Line spojuje Tórshavn s přístavem Hirtshals v severním Dánsku a se Seyðisfjörðurem na východě Islandu. Linka do Dánska jezdí celoročně, pokračování na Island jen zhruba od poloviny března do konce listopadu.

• Hirtshals – Tórshavn: 30 až 31 hodin v letní sezóně, mimo ni 39 až 40 hodin (loď v zimě zajíždí jinou trasou).
• Tórshavn – Seyðisfjörður: 14,5 až 15 hodin v létě, mimo sezónu kolem 20 hodin.
• Frekvence: mimo léto jednou týdně do Dánska, v hlavní sezóně (zhruba červen až začátek září) dvakrát týdně do Dánska a jednou týdně dál na Island.

Cena trajektu závisí na sezóně, počtu cestujících, rozměrech auta a typu kajuty. Porovnávejte celkovou cenu v rezervačním systému Smyril Line, včetně kajuty nebo lůžka a obou směrů, pokud se stejnou trasou vracíte.

Nejzajímavější je ale možnost zastávky. Smyril Line nabízí stopover na Faerských ostrovech jako samostatný produkt – cestou na Island vystoupíte v Tórshavnu, strávíte na souostroví několik dní a pak pokračujete další lodí. Pokud plánujete Island i Faery v jedné cestě, je to nejelegantnější způsob, jak je spojit, a navíc si můžete vzít vlastní auto. Přesné podmínky a délku zastávky si ověřte přímo v rezervačním systému, liší se podle termínu.

Kdy na Faerské ostrovy jet

Počasí na Faerských ostrovech je po celý rok deštivé a větrné, s častou mlhou. Díky Golfskému proudu ale nikdy není extrémně zima – průměrná denní minima a maxima se během roku pohybují přibližně mezi 2 a 13 °C a mrazy jsou vzácné. Faery nemají čtyři roční období v našem smyslu; mají spíš světlou a tmavou polovinu roku.

Počasí měsíc po měsíci

Hodnoty platí pro Tórshavn, na horách a na severních ostrovech je vždy o pár stupňů chladněji a podstatně větrněji.

Měsíc	Max °C	Min °C	Délka dne	Poznámka
Leden	6–8	2–3	6 h 40 min	největrnější měsíc
Únor	5–7	2–3	9 h 30 min	nejchladnější
Březen	6–7	2	12 h 15 min	dny se rychle prodlužují
Duben	7–8	3	15 h 25 min	začíná sezóna kempů
Květen	9	5	18 h 15 min	přilétají papuchalci
Červen	11	8	19 h 45 min	nejsušší měsíc, nejdelší dny
Červenec	12	9	18 h 15 min	hlavní sezóna, nejvíc lidí
Srpen	13	9–10	15 h 25 min	nejteplejší měsíc
Září	12	8	12 h 10 min	klid, ještě teplo
Říjen	10	6	9 h 30 min	začíná sezóna polárních září
Listopad	8–9	4	6 h 35 min	hodně srážek
Prosinec	6–8	2–3	5 h 10 min	nejdeštivější, nejkratší dny

Čísla ale říkají jen půlku pravdy. Zamračeno je 58 až 71 % dní v roce a počasí se mění během desítek minut – ráno mlha, v poledne slunce, odpoledne vítr, který vás srazí z nohou. Sněží od října do dubna, ale sníh většinou nevydrží; déšť je i v zimě častější. Plánovat program na konkrétní den tady prostě nejde, a je lepší s tím počítat předem než se vztekat na místě.

Co kdy zažijete

• Papuchalci: na Mykines zhruba od začátku května do konce srpna, nejvíc jich je v červnu a na začátku července. Mimo tuhle dobu jsou na moři a neuvidíte je.
• Turistika a treky: květen až září. Mimo sezónu je řada stezek nepřístupná a trajekt na Mykines nejezdí vůbec.
• Dlouhé dny: kolem letního slunovratu má den necelých 20 hodin a ani v noci není úplná tma. Půlnoční slunce tu ale není – Faery leží pod polárním kruhem, takže slunce vždycky zapadne.
• Polární záře: vidět jde, ale nespolehlivě. Nejlepší období je říjen až březen a hlavní překážkou není zeměpisná šířka, ale oblačnost. Kdo jede na Faery hlavně za polární září, jede na špatné místo – jak a kde ji lovit, rozebíráme v samostatném článku o sledování polární záře.
• Muzea a interiéry památek: často otevřené jen v červenci a srpnu.
• Klid a nižší ceny: květen a září. Počasí je srovnatelné s hlavní sezónou, ale ubytování seženete snáz.

Pro první návštěvu doporučujeme květen až srpen, kdy lze pozorovat papuchalky a funguje sezónní doprava na Mykines. Nejširší nabídka otevřených muzeí a služeb bývá v červenci a srpnu. Květen a září jsou klidnější, ale v září už nelze automaticky počítat s papuchalky ani s letním provozem všech spojů.

Svátky a festivaly

Na tak malou zemi se na Faerských ostrovech koná překvapivě mnoho kulturních akcí a většina akcí padne do léta:

• Ólavsøka (28. a 29. července) – národní svátek a největší událost roku. Otevírá se parlament, průvod jde od Tinganes do katedrály, město žije koncerty, řetězovými tanci a sportem. 28. července se koná i nejvýznamnější veslařský závod. Ubytování v Tórshavnu na tenhle termín rezervujte s velkým předstihem.
• G! Festival v Gøtě (polovina července) – největší hudební festival souostroví, hraje se doslova na pláži.
• Faroe Islands Marathon (začátek června) – běh s výhledem, na který se jezdí i ze zahraničí.
• Voxbotn (poslední sobota v červnu) – festival v Tórshavnu.
• HOYMA – koncerty v obývácích místních v Gøtě, konkrétní termín si ověřte v kalendáři pořadatelů. Zážitek, který se jinde nedá koupit.
• Summartónar – letní přehlídka soudobé i klasické hudby, koncerty se rozprostřou po celém souostroví.

Konkrétní termíny se rok od roku posouvají, takže si je před rezervací letenek ověřte na oficiálních stránkách jednotlivých akcí.

Doprava po ostrovech

Na tak malé souostroví je faerská doprava překvapivě propracovaná. Ostrovy propojuje kombinace silnic, podmořských tunelů, trajektů a helikoptér a všechno spolu navazuje. Většinu spojů provozuje státní Strandfaraskip Landsins (SSL).

Autobusy a trajekty

Pozor na rozšířený omyl: zdarma je jen městská doprava. V Tórshavnu (červené autobusy Bussleiðin) i v Klaksvíku jezdí městské linky bezplatně pro všechny, ale meziměstské autobusy Bygdaleiðir se platí, stejně jako trajekty.

Orientační standardní ceny pro dospělé a osobní auto; online nákup bývá levnější. Uvedené sazby jsou za jeden směr:

• Suðuroy (trajekt Smyril, linka 7): dospělý pěší cestující 109 DKK na místě nebo 88 DKK online; osobní auto do 5,5 m 229 DKK na místě nebo 183 DKK online.
• Mykines (linka 36): dospělý 153 DKK na místě nebo 123 DKK online; auta se nepřevážejí.
• Skúvoy (linka 66, ze Sandur): 66 DKK, opět jen pěší.

Trajekt na Sandoy už nejezdí. Linka Gamlarætt–Skopun skončila 21. prosince 2023, kdy ji nahradil podmořský tunel Sandoyartunnilin. Na Sandoy se dnes dostanete autem nebo autobusy SSL, a je to výrazně rychlejší než dřív.

Plánujete-li cestovat převážně autobusy a trajekty, vyplatí se Travel Card: 500 DKK na 4 dny nebo 700 DKK na 7 dní (děti za polovinu). Karta se aktivuje první jízdou. Neplatí na přepravu vozidel, trajekt na Mykines ani jako úhrada předem rezervovaných trajektových jízdenek; využijete ji při nástupu bez rezervace. Koupíte ji na terminálu v Tórshavnu a na letišti.

SSL umožňuje online rezervace na více trajektových trasách, včetně Suðuroy, Kalsoye a Mykines. Na vytížené spoje rezervujte předem, zejména cestujete-li s autem. Čas příjezdu do přístavu se řídí podmínkami konkrétní linky a rezervace.

Helikoptérou

Faery mají nejspíš nejdostupnější vrtulníkovou dopravu na světě. Nejde o vyhlídkový let pro turisty, ale o dotovanou veřejnou dopravu, která zásobuje odlehlé vesnice – proto ty ceny. Vágar–Klaksvík vyjde nerezidenta na 1 080 DKK, kratší úseky jsou levnější.

Systém má ale svá pravidla, která musíte znát dopředu:

• Na běžných linkách se rezervuje nejdřív 7 dní předem; u letů do a z Froðby a Skúvoy je okno jen 2 dny. Přesné podmínky a případné vyhlídkové okruhy ověřte u Atlantic Airways.
• Zpáteční let nelze koupit najednou. Systém je nastavený tak, aby vrtulník sloužil místním – jedním směrem letíte, zpátky se vracíte trajektem.
• Lety se ruší kvůli počasí, a to často. Zařaďte je proto na začátek pobytu, ať máte prostor to přeložit.

Autem, tunely a mýtné

Auto je na Faerech nejpohodlnější způsob, jak se pohybovat – silnic je zhruba 600 kilometrů a jsou ve výborném stavu. Hlavní silnice (na mapách červené) spojují města a větší vesnice, zelené silnice vedou do menších vesnic a k turistickým cílům, nebo jde o staré horské cesty, po kterých se dá jet místo tunelu – a bývají hezčí.

Počítejte s jednopruhovými tunely a úseky, kde se vozidla vyhýbají ve výhybnách. Pravidlo je jednoduché: kdo má výhybnu na své straně, uhýbá. A také s ovcemi, které stojí na silnici a nemají v úmyslu se hnout.

Podstatná položka rozpočtu je mýtné v podmořských tunelech. Zpoplatněné jsou čtyři. Níže jsou sazby pro osobní auto bez předplatného přepočtené na jeden směr; u Vágatunnilinu a Norðoyatunnilinu se však oba směry účtují najednou při výjezdu z Vágaru, respektive Klaksvíku:

• Vágatunnilin (Streymoy–Vágar, tudy jedete z letiště): 50 DKK.
• Norðoyatunnilin (Eysturoy–Klaksvík): 50 DKK.
• Eysturoyartunnilin (Tórshavn–Eysturoy): 175 DKK za hlavní trasu. Je to ten tunel se slavným podmořským kruhovým objezdem – jediným na světě – vyzdobeným světelnou instalací.
• Sandoyartunnilin (Streymoy–Sandoy, otevřen v prosinci 2023): 175 DKK.

Neplatí se na místě. Kamera vyfotí SPZ a platba proběhne elektronicky. Kdo jede vlastním autem, musí zaplatit online do šesti dnů na webu provozovatele – po lhůtě přijde faktura s příplatkem 50 DKK. Máte-li půjčené auto z faerské půjčovny, mýtné řešíte přímo s ní, ne s provozovatelem tunelů; obvykle vám ho strhne ze zálohy nebo doúčtuje. I půjčovny mohou mít předplatné, ale zákazníkům účtují podle vlastních podmínek – ověřte si je před rezervací, rozdíly jsou velké.

Jak si půjčit auto a předcházet nepříjemnostem jsme sepsali do článku Jak si půjčit auto v zahraničí a na co si dát pozor.

Plánujete-li stopovat, počítejte s malým provozem na zelených silnicích – ale také s tím, že místní zastavují ochotně.

Praktické informace

Víza, doklady a pojištění

Faerské ostrovy jsou součástí Dánska, ale ne Evropské unie ani schengenského prostoru. Zní to komplikovaně, pro Čecha to ale komplikované není: vízum nepotřebujete a pobyt do tří měsíců je bez formalit. Ke vstupu stačí platný občanský průkaz s fotografií, cestovní pas není podmínkou.

Jedna věc je ale zásadní a české články ji obvykle přehlížejí: průkaz EHIC na Faerských ostrovech neplatí. Protože jsou mimo EU, nemá tu vaše zdravotní pojišťovna žádnou povinnost cokoliv proplácet – a faerská zdravotní péče je na dánské cenové úrovni. Komerční pojištění je tu nutnost, ne doporučení. Jak si vybrat to správné, rozebíráme v přehledu krátkodobého cestovního pojištění.

Při plánování cesty se vyplatí poznat také samotné Dánsko, pod které Faerské ostrovy spadají. Ačkoliv se od pevninské části země v mnohém liší, právě odtud vede většina leteckých spojení a mnoho cestovatelů návštěvu Faerských ostrovů s poznáváním Dánska kombinuje. Pokud vás zajímají místní zvyky, zajímavosti nebo tipy na místa, která stojí za návštěvu, inspiraci najdete v přehledu zajímavostí o Dánsku napsaném portálem AXA.

Prozkoumejte Faerské ostrovy spolu se sousedními zeměmi. Inspiraci na neokoukaná místa, netradiční zážitky a gastronomické speciality najdete v průvodcích Dánskem, Islandem, Skotskem i Norskem.

Peníze, ceny a rozpočet

Platí se zde faerskými i dánskými korunami. Obě měny mají stejný kurz a stejné mince, liší se jen bankovky. Faerské bankovky si můžete na konci pobytu vyměnit v každé bance za dánské zdarma. Kartou zaplatíte prakticky všude a hotovost skoro nepotřebujete – hodí se leda na jízdné v meziměstských autobusech. American Express nemusí přijímat všude, proto se spolehněte spíš na Visu nebo Mastercard. Za dánskou (DKK) i faerskou korunu zaplatíte přibližně 3,3 Kč.

Zatímco faerské bankomaty neúčtují poplatky, vaše banka může. Jaká karta vyjde na cestách nejlépe? Přečtěte si náš velký přehled Platební karty na cestách a jak z nich vytěžit co nejvíc.

Faerské ostrovy patří mezi nejdražší země světa a je dobré to vědět předem. Orientační ceny (v přepočtu kurzem 3,3 Kč za DKK):

• Ubytování: guesthouse 750–1 000 DKK (2 500–3 300 Kč) za noc, hotel kolem 1 950 DKK (6 400 Kč), lůžko v hostelu výrazně méně.
• Jídlo v restauraci: od 175 DKK (580 Kč) za hlavní chod v běžném podniku, ve fine diningu i 1 000 DKK a výš.
• Pivo: kolem 60 DKK (200 Kč) za půl litru v hospodě.
• Potraviny: chléb 33 DKK, litr mléka 15 DKK, deset vajec 42 DKK.
• Benzin: kolem 11,5 DKK za litr (asi 38 Kč).
• Voda: z kohoutku je pitná a výborná – balenou vodu si nekupujte, je to vyhozených 100 Kč.
• Městská doprava v Tórshavnu a Klaksvíku: zdarma.

Reálný denní rozpočet vychází zhruba na 2 000 až 2 500 Kč na osobu při low-cost cestování (hostel, vlastní vaření, autobusy) a 4 500 až 6 000 Kč při pohodlném (hotel, restaurace, půjčené auto). K tomu připočtěte poplatky za stezky, které se dnes u populárních míst nasčítají celkem rychle.

Ubytovací daň

Od 1. února 2026 platí na Faerských ostrovech ubytovací daň 20 DKK za osobu ve věku 16 let a více za noc (asi 66 Kč), se stropem 200 DKK na osobu za pobyt. Vybírá se navrch k ceně ubytování a peníze jdou na údržbu turistické infrastruktury – tedy přesně těch stezek, cest a parkovišť, které vás sem táhnou. Za týdenní pobyt zaplatíte maximálně 140 DKK.

Mobil, internet a roaming

Tady se dá udělat drahá chyba. Faerské ostrovy nepatří do EU ani do Evropského hospodářského prostoru, takže se na ně nevztahuje evropský roaming. Váš český tarif s „voláním a daty po EU zdarma“ tu neplatí a účet může být nepříjemný. Nespoléhejte ani na to, že Faery bývají zmiňované jedním dechem s Islandem – Island v EHP je, Faery ne.

Před odjezdem si ověřte sazby a podmínky svého českého operátora a případně si dokupte roamingový balíček. Na místě si můžete pořídit turistickou SIM od Føroya Tele nebo Nema; podle poskytovatele je dostupná také eSIM. Nema nabízí například 10 GB dat na 14 dní za 189 DKK. Ceny a podporu eSIM si před nákupem ověřte u vybraného operátora.

Alkohol, otevírací doby a neděle

Prodej alkoholu nad 2,8 % objemu má na Faerských ostrovech státní monopol Rúsdrekkasøla Landsins, zkráceně Rúsan. V supermarketu tedy koupíte jen slabé pivo; všechno ostatní jen v šesti prodejnách ve větších městech, v barech a restauracích. Otevírací doba je krátká a o víkendu ještě kratší, takže nákup si naplánujte. Nejlevněji pořídíte alkohol na letišti nebo na trajektu v mezinárodních vodách – dovozní limit je 1 litr lihovin, 2,25 litru vína a 2 litry piva.

Neděle je tu opravdu volný den. Většina obchodů má zavřeno, doprava jede v omezeném režimu a i restaurace mívají jiné hodiny. Když plánujete přesuny nebo velký nákup, nedělní program si ověřte předem.

Zdraví a bezpečnost

Zdravotní rizika jsou podle oficiálních turistických informací nízká a voda z kohoutku je pitná. To ale není záruka pitnosti vody z potoků. Před cestou si ověřte své běžné očkování a případná individuální doporučení.

Faerské ostrovy patří mezi země prakticky bez kriminality – auta se tu běžně nezamykají. Největším nebezpečím je počasí, které se mění během minut. Hlavní nemocnice je v Tórshavnu, tísňová linka je 112 a nepohotovostní lékařská pomoc má číslo 1870.

Turistika a treky – a kolik se za ně platí

Tohle je největší změna oproti tomu, co o Faerských ostrovech tvrdí starší průvodci. Za některé z nejnavštěvovanějších stezek se dnes platí a u některých je povinný místní průvodce. Kdo si naplánuje týden podle článků, které mluví o „přírodě zdarma“, bude na místě nemile překvapený.

Proč se na Faerech platí za stezky

Důvod je prostý: skoro veškerá půda je soukromá a patří farmářům, kteří na ní pasou ovce. Na Faerských ostrovech neexistuje nic jako právo na volný průchod krajinou. Když počet návštěvníků vyskočil, majitelé pozemků začali vybírat vstupné – jednak na opravy rozšlapaných cest a schodů, jednak jako kompenzaci za to, že jim krajinou chodí tisíce lidí.

Prakticky to znamená, že vstupné je vázané na konkrétní stezku, ne na oblast, a že nejde o státní poplatek. Vybírá se buď u vstupu, nebo online přes hiking.fo a stránky visitfaroeislands.com.

Kolik stojí nejznámější místa

Sazby se mění, ale řádově počítejte s tímhle:

• Sørvágsvatn / Trælanípa („jezero nad oceánem“): 200 DKK bez průvodce. S průvodcem výrazně dráž.
• Kallur (maják na Kalsoy): 200 DKK dospělí, 100 DKK mládež 13–17 let. Průvodce není povinný.
• Saksun (cesta k laguně a pláži): 75 DKK. Túra přes hory do Tjørnuvíku je naopak zdarma.
• Mykines: 400 DKK při rezervaci online, 500 DKK na místě. Průvodce je povinný a je v ceně.
• Drangarnir: 800 DKK dospělí, 400 DKK děti. Pěší přístup bez průvodce je zakázaný, chodí se jen ve vybrané dny v sezóně.
• Villingadalsfjall (Viðoy): 200 DKK, průvodce není povinný. Pro pokračování na Enniberg je podle Visit Faroe Islands nutné objednat průvodce.
• Gásadalur a vodopád Múlafossur: zdarma, včetně parkování.
• Klakkur nad Klaksvíkem: zdarma, celoročně – jeden z nejlepších výhledů za nejmíň peněz.

Dvě upozornění k Mykines. Trajekt jezdí jen od začátku května do konce srpna a Travel Card na něj neplatí. A pozor: cesta k majáku na ostrůvku Mykineshólmur bývá kvůli sesuvu půdy uzavřená – než si kvůli ní koupíte letenku, ověřte si aktuální stav na visitfaroeislands.com.

Ceny i pravidla se rok od roku posouvají a u některých stezek se různé zdroje rozcházejí. Před cestou si každou stezku ověřte na hiking.fo, ať víte, s čím počítat – a hlavně jestli se na ni vůbec dostanete bez rezervace.

Kempování

Ze stejného důvodu jako u stezek: divoké kempování je tu zakázané a pokutovatelné. Stanovat se smí jen v oficiálních kempech, kterých je zhruba dvacet – například Giljanes na Vágaru, Vestmanna, Æðuvík nebo Eiði. Noc vyjde kolem 100 DKK a sezóna trvá zhruba od dubna do září. Některé vesnice, mimo jiné Tjørnuvík a Múli, navíc zakazují vjezd obytným vozům.

Stan i oblečení by měly být odolné proti větru i vodě – větrné poryvy tady prověří výbavu rychleji, než čekáte.

Jak vybrat vhodné vybavení na hike? Nakoukněte do našich podrobných návodů, které vás provedou nákupem stanu, funkčního oblečení i spacáku.

Bezpečnost v horách

Když vás na túře zastihne mlha, bedlivě sledujte značení. Pokud ho nevidíte, cestu přerušte – útesy tu končí náhle, svahy jsou strmé a mokrá tráva klouže jako led. Většina nehod se nestane proto, že by trasa byla těžká, ale proto, že se počasí změnilo a někdo šel dál.

• Nechoďte k okraji útesů. Vítr může být na hraně několikanásobně silnější než pár metrů zpátky.
• Vezměte si vrstvy, nepromokavou bundu a pevné boty, i když ráno svítí slunce.
• Řekněte někomu, kam jdete, a počítejte s tím, že v horách nemusí být signál.
• Zavírejte za sebou brány – pasou se za nimi ovce a farmář za ně ručí.

A ještě jednou k pojištění, protože právě v horách se to láme: záchranná akce ani ošetření se tu z veřejného pojištění neproplácí. Kdo chodí na útesy a na celodenní treky, měl by mít v pojistce výslovně zahrnutou turistiku – rozsah krytí se liší podle konkrétní pojistky.

Kam se podívat – nejkrásnější místa

Následující tipy pocházejí z vlastní cesty autora tohoto průvodce – jsou to místa, která stojí za to zařadit do itineráře jako první. U každého připojujeme i odkaz na ubytování v okolí, protože přejezdy na Faerech sice netrvají dlouho, ale počasí umí plán zamíchat a přespat blízko se často vyplatí.

Saksun

Saksun je vesnička s historickými domy, kostelem a krásnou pláží v laguně, která bývala přístavem, než ji uzavřel nános písku. Za dobrého počasí doporučuji půldenní túru přes hory do Tjørnuvíku s krásnými výhledy. Za cestu k laguně se dnes platí 75 DKK, samotná túra do Tjørnuvíku je zdarma.

Najděte si ubytování v Tórshavnu, odkud je Saksun na hodinu cesty.

Gjógv

Tato rokle (spíše zátoka), podle které byla vesnice pojmenována, je na pobřeží moře a je do ní umístěn maličký přístav. Ideální pro klidné procházky a odpočinek – a jedna z mála vesnic, kde se dá přespat přímo na místě.

Projděte si nabídku ubytování v Gjógvu.

Suðuroy

Na nejjižnějším ostrově stojí za návštěvu vysoké útesy Beinisvørð a Ásmundarstakkur, maják na jižním mysu Faerských ostrovů Akraberg či geologický unikát Hvannhagi. Ostrov nabízí spoustu příležitostí k pěší turistice od krátkých procházek po dvoudenní přechod celého ostrova s krásnými výhledy na ostrovy Lítla Dímun a Stóra Dímun. Místní se snaží o uznání ostrova Suðuroy jako geoparku na seznamu UNESCO.

Na trase Tórshavn–Suðuroy se platí každý směr zvlášť. Suðuroy je zároveň ostrov, kde se vyplatí přespat: plavba trvá přibližně dvě hodiny a na jednodenní výlet je tu mnoho míst příliš daleko od sebe.

Najděte si ubytování v Tvøroyri na Suðuroy.

Gásadalur

Gásadalur je malá vesnička s krásným vodopádem Múlafossur padajícím rovnou do moře. Je asi nejvíc fotografovaným místem souostroví – a jedním z mála, kde se stále neplatí vstupné. Do otevření tunelu v roce 2006 byla vesnice dostupná pouze helikoptérou, nebo pěšky. Po stezce přes hory sem můžete dojít za dvě hodiny z vesnice Bøur a zkusit tak stejnou cestu, kterou chodil místní pošťák do roku 2006 tam a zpět třikrát týdně v každém počasí.

Najděte si ubytování v Sørváguru, nejbližší základně u letiště i u Gásadaluru.

Mykines

Celé Faerské ostrovy jsou ptačím rájem, pro ostrov Mykines to ale platí dvojnásob. Můžete zde vidět kolonii terejů bílých, papuchalka, několik druhů racků a spoustu dalších ptáků.

Zároveň je to místo s nejpřísnějším režimem na souostroví. Vstup stojí 400 DKK online, průvodce je povinný a trajekt jezdí jen od května do konce srpna. Rezervujte několik dní dopředu a počítejte s tím, že plavbu může zrušit počasí.

Pokud chcete pozorovat papuchalky z moře, můžete vyrazit také na plavbu ze Sørváguru na ostrově Vágar. Jde o lodní výlet kolem pobřeží a skalních útvarů, nikoli o návštěvu ostrova Mykines s vyloděním. Nabídka je sezónní; dostupné termíny si ověřte při rezervaci.

Sørvágsvatn

Procházka podél největšího faerského jezera nabízí unikátní výhled, kvůli kterému sem míří skoro každý: z útesu Trælanípa to vypadá, jako by jezero leželo vysoko nad hladinou oceánu. Je to optický klam daný úhlem pohledu – jezero je nad mořem jen zhruba 30 metrů. Nedaleko odsud padá do moře vodopád Bøsdalafossur.

Trasa je nenáročná a zvládne ji i rodina s dětmi, počítejte zhruba se třemi hodinami tam a zpět. Za vstup se platí 200 DKK.

Drangarnir

Drangarnir, nejslavnější skalní útvar Faerských ostrovů, je dechberoucí přírodní div přímo v severním Atlantiku, nedaleko ostrova Vágar a dramatického ostrůvku Tindhólmur. Tento impozantní mořský oblouk, který se zvedá do výšky 70 metrů, je větším ze dvou skalních útvarů, které tvoří Drangarnir. Jmenuje se Stóri Drangur; menší skála je Lítli Drangur. Oblast je rájem pro ptáky, zejména od května do září, kdy zde hnízdí na bazaltových skalách.

Pozor na jednu věc, kterou fotky na Instagramu neprozradí: pěší přístup bez průvodce je zakázaný. Túra se dá absolvovat jen s povinným průvodcem za 800 DKK, a to jen ve vybrané dny v sezóně. Fyzicky méně náročnou alternativou je vyhlídková plavba ze Sørváguru k Drangarniru, ze které se oblouk fotí stejně dobře.

Vyberte si plavbu ze Sørváguru: k Drangarniru nebo za papuchalky. Oba výlety trvají přibližně hodinu a půl; vyplutí závisí na počasí a nabídka termínů na sezóně.

Tórshavn

V jednom z nejmenších hlavních měst světa určitě navštivte starý přístav, v jehož blízkém okolí najdete vojenskou pevnost Skansin, historickou vládní čtvrť Tinganes s červenými domky a drnovými střechami, historickou katedrálu a přístaviště, ze kterého se můžete podívat na sousední ostrov Nólsoy se dvěma majáky, malou vesničkou a spoustou ptáků a ovcí.

Jen pár minut jízdy či necelé dvě hodiny chůze z Tórshavnu leží historický Kirkjubøur, kde najdete tradiční, trávou porostlé domy, starý kostel svatého Olafa či zříceninu katedrály. Cestou se vám otevře krásný výhled na ostrovy Koltur, Hestur a Sandoy.

Projděte si nabídku ubytování v Tórshavnu.

Vestmanna

Vestmanna je oblíbeným místem, odkud si můžete koupit výlet lodí, prokličkovat mezi ptačími útesy vysokými kolem 400 metrů a projet na lodi jeskyní. Nad vesnicí můžete najít jezera využívaná jako zásobárny vody pro místní vodní elektrárny.

Najděte si ubytování ve Vestmanně.

Kalsoy

Ze šesti severních ostrovů stojí za návštěvu především pěti tunely provrtaný Kalsoy se sochou tulení ženy Kópakonan z místní legendy a majákem Kallur na severu ostrova, který nabízí jeden z nejhezčích výhledů na souostroví, mimo jiné na vysoký mořský útes Enniberg. Za cestu k majáku se dnes platí 200 DKK.

Najděte si ubytování v Klaksvíku, odkud na Kalsoy jezdí trajekt.

Let helikoptérou

Na Faerských ostrovech je let helikoptérou možná nejdostupnější na světě. Pro výlet doporučuji tyto tři trasy:

• Vágar–Mykines nebo Mykines–Vágar. Pro druhou cestu zvolte trajekt a prohlédněte si krásné ostrovy Mykines, Vágar a Tindhólmur z vody i ze vzduchu.
• Z Froðby (na ostrově Suðuroy) do Tórshavnu nebo Klaksvíku. Poletíte-li na Suðuroy a pro cestu zpátky zvolíte trajekt, budete za trajekt platit. Cestou vás čeká několik mezipřistání na malých ostrovech; konkrétní zastávky závisejí na trase.
• Z Tórshavnu nebo Klaksvíku do vesniček Hattarvík nebo Kirkja na ostrově Fugloy. Na této trase se vám naskytne výhled na hornaté severní ostrovy a zažijete mezipřistání na ostrově Svínoy. Před cestou zpět trajektem přes (většinou rozbouřený) oceán můžete dojít do druhé z těchto dvou vesniček na ostrově.

Itineráře na 3, 5 a 7 dní

Faery jsou malé, ale počasí a trajekty diktují tempo. Následující plány počítají s půjčeným autem a s tím, že kvůli dešti nebo zrušené plavbě může část programu odpadnout. Bez auta se dá cestovat taky, ale itinerář se pak řídí jízdním řádem, ne počasím – a to je na Faerech nevýhoda.

3 dny – to nejdůležitější z Vágaru a Streymoye:

• Den 1: přílet na Vágar, Gásadalur a vodopád Múlafossur, výhled na Tindhólmur, nocleh v Sørváguru.
• Den 2: túra k Sørvágsvatnu a Trælanípě, odpoledne přejezd do Tórshavnu a procházka po Tinganes.
• Den 3: Saksun a Tjørnuvík, případně Kirkjubøur, odlet.

5 dní – přidejte sever: první dva dny využijte podle předchozího plánu. Třetí den věnujte Saksunu a Tjørnuvíku bez odletu. Čtvrtý den pokračujte přes Gjógv do Klaksvíku a podle počasí vystoupejte na Klakkur. Pátý den vyrazte na Kalsoy k majáku Kallur. Trajekty i závěrečný přesun k letišti přizpůsobte času odletu.

7 dní – přidejte Suðuroy, nebo Mykines: k pětidennímu plánu můžete připojit dva dny na Suðuroy s noclehem na ostrově. Pokud chcete i na Mykines, zařaďte jej místo části programu na severu, nikoli jako další den navíc. Plavbu na Mykines plánujte spíš na začátek pobytu a počítejte s možností zrušení. Všechna zmíněná místa i celý den rezervy už vyžadují delší cestu nebo škrtnutí části programu.

Projděte si nabídku ubytování na celých Faerských ostrovech.

Kde se ubytovat

Pátráte, kde se ubytovat a který ostrov bude tou nejlepší základnou? Odpověď závisí na vašem itineráři, ale platí jedno pravidlo: Faery jsou dost malé na to, abyste nemuseli přejíždět každý den. Na krátký pobyt si vystačíte s jednou základnou, na týden se vyplatí dvě až tři.

• Tórshavn – nejlepší volba pro většinu lidí. Nejširší nabídka ubytování i restaurací, městská doprava zdarma a odsud se dá na jednodenní výlet dostat skoro kamkoliv.
• Vágar, Sørvágur a Sandavágur – praktické u letiště a u Gásadaluru. Ideální na první a poslední noc.
• Klaksvík – druhé největší město a jediná rozumná základna pro severní ostrovy včetně Kalsoye.
• Gjógv a Gásadalur – vesnice, kde se opravdu dá přespat, pokud chcete být ráno na místě dřív než autobusy s turisty.
• Suðuroy – přespat se tu vyplatí, protože trajekt trvá dvě hodiny a na jednodenní výlet je ostrov příliš velký.

Konkrétní ubytování:

• Hotel Føroyar – ikonická budova s drnovou střechou na kopci nad Tórshavnem. Nejlepší výhled na město a přístav, jaký se dá koupit.
• Hotel Brandan – čtyřhvězdičkový hotel v Tórshavnu se saunou a opravdu luxusní snídaní.
• Hotel Hafnia – přímo ve starém městě, pár kroků od Tinganes a přístavu. Praktická volba bez auta.
• 62N Guesthouse – City Center – levnější varianta v centru Tórshavnu pro ty, kdo v pokoji jen spí.
• Giljanes Hostel – levné, ale rozhodně ne žalostné ubytování kousek od letiště. Vychází nejlépe pro sólo cestovatele a je u něj i kemp.
• Gjáargarður Guesthouse – jediné pořádné ubytování v Gjógvu, s vlastní restaurací. Ráno máte celou vesnici pro sebe.
• Gásadalur Apartments @ World famous waterfall – přespání přímo v Gásadaluru, pár minut od vodopádu Múlafossur.
• Hotel Klaksvík – hotel v Klaksvíku a praktická základna pro Kalsoy a Viðoy.
• Hotel Tvøroyri – základna na Suðuroy, odkud se dá vyrazit na Beinisvørð i k majáku Akraberg.

Jídlo a restaurace

Co ochutnat

Faerská kuchyně vyrostla z nutnosti uchovat jídlo bez soli a bez ledu, a proto je postavená na sušení a fermentaci. Národním jídlem je mořským větrem sušené skopové maso skerpikjøt – dejte si ho s chlebem a máslem, nebo samotné. Dalším tradičním sušeným jídlem je ryba, obvykle treska či sleď; místní ji jedí ke svačině většinou namazanou máslem. Fermentovanému masu i rybě se říká ræst a je to chuť, která rozděluje – aroma je výrazné a leckdo u prvního sousta skončí.

Na jistotu jsou rybí a jehněčí maso, které je tu vždy čerstvé a výborné, a faerský losos, jeden z hlavních vývozních artiklů. Tradičním jídlem je také kulohlavec, maso a tuk se tradičně rozdělují mezi místní, ale občas se také prodávají.

Kde se najíst

Na tak malé souostroví má Tórshavn nepravděpodobně dobrou gastronomickou scénu:

• PAZ (Tórshavn) – restaurace šéfkuchaře Poula Andriase Zisky, která podle průvodce Michelin drží dvě hvězdy. Degustační menu vyjde na 3 400 DKK. Rezervovat je nutné hodně dopředu.
• Ræst (Tórshavn) – celé menu postavené na fermentovaných surovinách, v kamenném domě s drnovou střechou. Degustační menu za 1 700 DKK. Nejlepší způsob, jak fermentaci pochopit místo toho, abyste se jí báli.
• ROKS (Gongin 5, Tórshavn) – neformálnější sesterský podnik zaměřený na mořské plody, s degustačním menu.
• Áarstova (Gongin 1, Tórshavn) – jehněčí v historickém dřevěném domě, otevřeno denně od 18:00.
• Barbara Fish House (Tórshavn) – ryby a mořské plody servírované ve stylu tapas.
• Etika (Tórshavn a Saltangará) – jediné sushi na souostroví, a s takhle čerstvou rybou to dává smysl.
• Bitin (Niels Finsens gøta 12, Tórshavn) – sendviče a rychlý oběd, v neděli zavřeno.
• Paname Café (Tórshavn) – kavárna u náměstí Vaglið spojená s knihkupectvím, otevřeno dlouho do večera.

Heimablídni – večeře u místních doma

Nejfaerštější zážitek, jaký se dá zařídit, se jmenuje heimablídni, doslova „domácí pohostinnost“. Rodina vás pozve k sobě domů, uvaří vám z místních surovin a povídá si s vámi u stolu – není to restaurace v obýváku, ale opravdová návštěva. Ceny se pohybují zhruba od 330 do 995 DKK na osobu podle rozsahu menu a rezervuje se předem online.

Pokud máte na Faerech jen pár dní a musíte si vybrat mezi michelinskou restaurací a heimablídni, zvolte to druhé. O zemi se během jednoho večera dozvíte víc než za celý zbytek pobytu.

Nákupy a vaření

Vzhledem k cenám v restauracích je vlastní vaření největší úspora, jakou na Faerech uděláte. Nakoupíte v řetězcích Bónus, FK a Miklagarður; Bónus bývá nejlevnější. Ubytování s kuchyňkou se proto vyplatí i za vyšší cenu za noc – a nezapomeňte, že voda z kohoutku je pitná, takže si vystačíte s vlastní lahví.

Grindadráp – lov velryb

Grindadráp je tradiční faerský lov kulohlavců, při kterém lodě naženou hejno do jedné z předem schválených zátok, kde jsou zvířata zabita. Moře se přitom zbarví do červena a fotky z takového dne obletěly svět – pro řadu lidí je to hlavní věc, kterou o Faerských ostrovech vědí.

Z faerského pohledu nejde o sport ani o byznys. Lov je legální, řídí se vlastním zákonem a prováděcími pravidly, smí se ho účastnit jen držitelé oprávnění a úlovek se tradičně rozděluje mezi místní. Maso a tuk se ale někdy objevují i v prodeji. Pro ostrovy bez zemědělské půdy byl po staletí zdrojem obživy a místní ho vnímají jako součást vlastní identity, ne jako turistickou atrakci. Kritika ze zahraničí je přitom dlouhodobá a hlasitá a domácí debata o podobě lovu probíhá také.

Prakticky: grind se neohlašuje dopředu a probíhá nepravidelně během roku, takže na něj můžete narazit náhodou. Pokud se to stane, chovejte se ohleduplně – nevstupujte do prostoru lovu a respektujte, že jde o událost místní komunity. Kdo si je jistý, že by to vidět nechtěl, nemá se čeho bát: pravděpodobnost je malá.

Ještě jedna věc, kterou stojí za to vědět: maso kulohlavců obsahuje vysoké množství rtuti a dalších škodlivin a faerské zdravotní úřady samy doporučují jeho konzumaci výrazně omezit. Při případné nabídce proto zohledněte aktuální doporučení faerských zdravotních úřadů.

Tradice, jazyk a společnost

Faerština je samostatný severogermánský jazyk, nejbližší islandštině, a Faeřané si na ni potrpí – po staletí, kdy byla úředním jazykem dánština, je vlastní jazyk symbolem identity. Zhruba 80 % obyvatel se hlásí k luteránské církvi a náboženství tu má silnější roli než ve zbytku Skandinávie.

Nejzajímavější živou tradicí je føroyskur dansur, faerský řetězový tanec. Tančí se v kruhu, drží se za ruce a zpívají se přitom kvæði – středověké balady o stovkách slok, bez jediného hudebního nástroje. Je to jedna z posledních evropských tradic svého druhu a nejlíp ji zažijete během Ólavsøky.

Kromě velkých festivalů se na Faerských ostrovech konají i menší akce zaměřené na moře, lodě a mořské jídlo, na pletení nebo závody na tradičních dřevěných veslařských lodích.

Co byste ještě měli vědět

• Spropitné platit nemusíte, obsluha je v ceně.
• Wi-Fi chytíte ve většině obchodů, restaurací a na benzinových stanicích.
• Ovce mají přednost – na silnicích i na stezkách. Zavírejte za sebou brány.
• Drony mají omezení u ptačích kolonií a nad soukromými pozemky. Než vzlétnete, ověřte si pravidla dané lokality.
• Počítejte s tím, že plán nevyjde. Zrušený trajekt nebo mlha na stezce nejsou smůla, ale běžný provoz – nechte si v itineráři rezervu.

Často kladené otázky

Kde najdu víc informací

Visit Faroe Islands – pěkně zpracované oficiální turistické stránky, včetně aktuálních informací o poplatcích za stezky.

Hiking.fo – stránky o pěších túrách s možností rezervace místního průvodce a zaplacení vstupného online.

Strandfaraskip Landsins – jízdní řády a ceny lokálních autobusů a trajektů.

Atlantic Airways – mezinárodní letecká doprava a vnitrostátní lety helikoptérou.

Smyril Line – trajekt z Dánska a na Island.

Článek původně napsal Jan Krejčí, kterého najdete na Facebooku, kde rád poradí s Faerskými ostrovy či Islandem. My jsme jej v roce 2026 aktualizovali a rozšířili.