Jižní Korea: praktický průvodce, co vidět, zažít i ochutnat

Jižní Korea není pro většinu lidí zrovna obvyklá turistická destinace, alespoň pro cestovatele ze Západu. Lidé mířící do Asie raději zvolí tropický jihovýchod či zdánlivě kulturně bohatší Japonsko nebo Čínu. Proč tedy vyrazit do země, která je navíc ve válečném stavu se svým sousedem a nad níž visí hrozba jaderného útoku? Jednoduše řečeno: prožít si pořádný kulturní šok.

Korejská republika leží na jižní části Korejského poloostrova, hlavním městem je Soul a žije tu zhruba 51 milionů lidí na ploše zhruba o čtvrtinu menší, než má Česko a Slovensko dohromady. Od Prahy vás dělí 11 hodin letu a sedm hodin časového posunu v létě. Platí se wony, na tříměsíční pobyt nepotřebujete vízum a od letiště se do centra Soulu dostanete vlakem za necelou hodinu.

V tomhle průvodci najdete, co vidět, zažít i ochutnat, kolik si na to připravit peněz a kdy vyrazit, aby vás nesmetl monzun. Poradíme, jak zvládnout vstup do země i dopravu, jak prožít Jižní Koreu bez cestovky – a hlavně jak se (ne)chovat, abyste nezpůsobili kulturní faux-pas.

Proč jet do Koreje

Jižní Korea zažila obrovský ekonomický boom v druhé polovině 20. století a v posledních letech udává trendy celému zbytku Asie. Vlna korejské popkultury zaplavila mladé lidi od Číny až po Thajsko či Indonésii a je stále populárnější i na Západě.

Vyspělost, modernost a neustálé směřování k dokonalosti ostře kontrastuje s tradičním korejským životním stylem – vždyť starší generace Korejců ještě pamatuje válku, chudobu a realitu života v rozvojové zemi.

Stejně jako u Japonska platí, že nejzajímavější na Koreji jsou její lidé, na rozdíl od jejího ostrovního souseda je však Korea stále poměrně nezkažená masovým turismem a pořád si zachovává jedinečnost a autenticitu. Soul ale je momentálně jednou z nejoblíbenějších asijských destinací, takže kupujte letenku, než město zaplaví pouliční prodejci klíčenek a selfie tyček.

Ačkoli nejatraktivnější na Koreji jsou města, kde se cítíte jako v obřím zábavním parku, země nabízí něco pro každého. Ať už to jsou královské paláce, buddhistické kláštery, pláže, národní parky, čajové plantáže, sopečný ostrov Jeju, nebo – pro fanoušky historie – odkaz korejské války a Severní Koreje.

A ještě jedna věc, kterou ocení hlavně ti, kdo mají za sebou jihovýchodní Asii: v Koreji všechno funguje. Vlaky jedou na minutu, metro má anglické značení, voda z kohoutku je pitná, wi-fi chytáte i v horách a nikdo se vás nepokouší natáhnout. Je to Asie bez otravné logistiky – zbývá vám energie na to, kvůli čemu jste přijeli.

Jižní Korea v kostce

Než se pustíme do plánování, pár čísel, která se hodí mít v hlavě. Oficiálně se země jmenuje Korejská republika a se svou severní sousedkou je od roku 1953 v příměří, ne v míru – mírová smlouva nikdy nebyla podepsána.

Hlavní město	Soul (서울), zhruba 9,5 milionu obyvatel
Počet obyvatel	přibližně 51 milionů
Rozloha	100 210 km², tedy zhruba o čtvrtinu méně než Česko a Slovensko dohromady
Měna	jihokorejský won (KRW, ₩); 1 000 ₩ ≈ 15 Kč
Časový posun	+7 hodin v našem létě, +8 v zimě (Korea letní čas nezavádí)
Jazyk	korejština, píše se písmem hangul
Vstup pro Čechy	bez víza na 90 dní, pas platný ještě 6 měsíců
Elektřina	220 V, zásuvky typu C a F – adaptér nepotřebujete
Telefonní předvolba	+82
Doba letu z Prahy	zhruba 11 hodin přímým spojem

Jedno číslo stojí za vysvětlení, protože se o Koreji často píše nepřesně. Šedesát procent Korejců se nehlásí k žádnému náboženství, 18 % jsou protestanti, 16 % buddhisté a 6 % katolíci. Křesťanů je tedy víc než buddhistů, ale mluvit o Koreji jako o křesťanské zemi je zavádějící – většina lidí je bez vyznání.

Kdy jet do Jižní Koreje

Jihokorejské počasí je poměrně extrémní. V létě panují vlhká úmorná vedra spojená s obdobím dešťů, zimy jsou naopak suché a mrazivé. Nejlepší doba, kdy vyrazit, je mírnější období mezi tím – jaro nebo podzim. Rozdíl mezi dubnem a červencem je v Koreji tak velký, že prakticky rozhoduje o tom, jestli se vám cesta povede.

Jaro (březen až květen): sakury a nejhezčí počasí

Nejpopulárnější sezona, a zaslouženě. Teploty se drží mezi 10 a 20 °C, prší málo a země rozkvete. Třešňové květy postupují od jihu na sever: nejdřív Jeju a Busan kolem 25. března, Kjongdžu a Jeonju o pár dní později, Soul kolem 3. dubna. Plný květ přichází zhruba čtyři až sedm dní po prvních květech a vydrží týden, pak stačí jeden vydatnější déšť a je po parádě.

Termíny se ale rok od roku posouvají klidně o týden podle toho, jaká byla zima. Přesnou předpověď vydává korejský meteorologický ústav vždycky na přelomu února a března – letenku kupujte dřív, ale konkrétní den výletu si nechte na potom.

Největší show je Jinhae Gunhangje u Changwonu, kde kolem vojenského přístavu kvete zhruba 360 tisíc třešní. Koná se na přelomu března a dubna a je to zdaleka nejnavštěvovanější sakurový festival v zemi – počítejte s davy.

Léto (červen až srpen): monzun a tajfuny

Nejnáročnější období roku. Přichází jangma, korejské období dešťů, a s ním vlhkost, ve které se špatně dýchá. Dlouhodobý průměr pro nástup monzunu je 19. června na Jeju, 23. června na jihu včetně Busanu a 25. června ve střední Koreji včetně Soulu; konec připadá zhruba o měsíc později. Neberte ta data doslova – začátek i konec jangmy se určuje až zpětně a každý rok se liší.

Tajfunová sezona běží od července do září s vrcholem v srpnu. Tajfun v Koreji obvykle neznamená katastrofu, ale zrušené lety a trajekty a dva dny zavřeno – tedy přesně to, co vám rozbije napjatý itinerář. Když jedete v tomhle období, nechte si mezi přelety rezervu a nekupujte nevratné jízdenky.

Léto má i své výhody: je to jediná doba, kdy se dá koupat na plážích Busanu, a běží tehdy nejbláznivější korejský festival – Boryeong Mud Festival, dva týdny na přelomu července a srpna, kdy se desítky tisíc lidí válí v léčebném bahně na pláži Daecheon.

Podzim (září až listopad): nejlepší volba

Když má padnout jediné doporučení, je to podzim. Vzduch se vyčistí, obloha je tvrdošíjně modrá, teploty klesnou na příjemných 15 až 22 °C a hory se zbarví. Danpung, podzimní listí, postupuje opačně než sakury – od severu a z hor na jih do nížin.

• Seoraksan se začíná barvit už koncem září, vrchol přichází v polovině až konci října.
• Soul a střední Korea mají nejhezčí týden zhruba koncem října.
• Jih země včetně Jirisanu a Busanu drží barvy až do poloviny listopadu. Nejsytější javory v celé zemi má Naejangsan, a to obvykle až v druhé polovině listopadu.

Na podzim se navíc koná většina toho, co stojí za plánování cesty: Busan International Film Festival v první polovině října, Jinju Namgang Yudeung s tisíci plovoucími lampiony na řece v první polovině října a Andong Mask Dance Festival koncem září.

Zima (prosinec až únor): mráz, ale prázdno

Korejská zima je suchá a ostrá, v Soulu běžně pod nulou a se sibiřským větrem to štípe víc, než napovídá teploměr. Výhodou je, že všude je místo, letenky i ubytování jsou nejlevnější a paláce pod sněhem vypadají líp než kdy jindy. Lyžuje se v provincii Gangwon-do, kde se jely olympijské hry v roce 2018.

Dvěma termínům se vyhněte

Soulnal (lunární nový rok, leden nebo únor) a Čhusok (dožínky, září nebo říjen) trvají shodně tři dny, během kterých se celá země přesune za rodinou. Menší restaurace a obchody zavřou, dálnice stojí a jízdenky na KTX zmizí týdny dopředu. Velká nákupní centra a paláce ve městech fungují dál, ale je to nejhorší možná doba na cestování mezi městy. Oba svátky se řídí lunárním kalendářem, takže si termín pro svůj rok ověřte – posouvá se.

Žlutý prach: sezona, o které se nemluví

Od února do května přináší vítr z čínských a mongolských pouští hwangsa, žlutý prach, a spolu s ním se zhoršuje smog. V nejhorších dnech je obloha bílá, na jazyku je cítit prach a Korejci nasazují respirátory. Kvalitu vzduchu sleduje aplikace AirKorea a stojí za to si ji nainstalovat ještě před odletem. Pokud máte astma nebo cestujete s malými dětmi, je tohle argument pro podzim místo jara.

Víza a vstup do země

Česká republika má s Jižní Koreou nadstandardní vztahy a vyřizování je díky tomu jednoduché. Jsou ale dvě věci, na kterých se dá zaškobrtnout, a jedna z nich je úplně nová – takže i když jste v Koreji už byli, projděte si tuhle sekci znovu.

Bez víza na 90 dní

Čeští občané můžou do Koreje bez víza na 90 dní za účelem turistiky. Podmínkou je pas platný ještě nejméně šest měsíců – tohle je nejčastější důvod, proč někoho nepustí na palubu, tak si datum zkontrolujte dřív, než začnete plánovat. Na delší pobyt nebo na práci potřebujete vízum vyřízené předem na korejském velvyslanectví v Praze.

Elektronická příjezdová karta je povinná

Tohle je ta novinka. Příjezdová karta existuje jen elektronicky a papírové formuláře se v letadle ani na letišti už nerozdávají. Povinná je pro každého, kdo nemá K-ETA nebo korejské pobytové oprávnění – tedy prakticky pro každého českého turistu.

• Vyplňuje se online na e-arrivalcard.go.kr, je zdarma.
• Odeslat ji můžete nejdříve 72 hodin před příletem – dřív to systém nepřijme.
• Potřebujete údaje z pasu a adresu prvního ubytování v Koreji, takže mějte rezervaci po ruce.

Vyřiďte to v klidu doma. Na letišti to jde taky, ale wi-fi na Incheonu sdílí pár tisíc lidí, kteří na to zapomněli stejně jako vy.

K-ETA: Češi ji zatím mít nemusí

K-ETA je korejská elektronická cestovní autorizace, obdoba americké ESTA. Pro Čechy z ní platí dočasná výjimka, která byla opakovaně prodlužována – ověřte si její aktuální platnost před cestou, protože se prodlužuje vždy jen na omezenou dobu a jednou skončit může.

Vyřídit si ji dobrovolně se přesto může vyplatit. Stojí 10 000 ₩ (zhruba 150 Kč), platí tři roky a hlavně: kdo má K-ETA, nemusí vyplňovat příjezdovou kartu před každou cestou. Pokud do Koreje létáte opakovaně, ušetří vám to víc otravování, než kolik stojí.

Aktuální podmínky vstupu si vždycky ověřte na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR – pravidla se v posledních letech měnila často.

Pasová kontrola a odbavení

Na Incheonu vás čeká otisk prstů a fotka, jinak nic dramatického. Kdo do Koreje jezdí pravidelně, může se zaregistrovat do Smart Entry Service a příště projít elektronickou branou za pár vteřin. Odletová daň je zahrnutá v ceně letenky, na letišti se nic zvlášť neplatí.

Working Holiday vízum

Korea je jednou z mála zemí, které Čechům nabízejí Working Holiday vízum. To umožňuje zůstat v zemi rok a zároveň si vydělávat nekvalifikovanou prací. Žádá se na korejském velvyslanectví v Praze, věková hranice je obvyklých 18 až 30 let a počet víz je ročně omezený kvótou – konkrétní čísla i podmínky si ověřte přímo na velvyslanectví, protože se rok od roku mění.

Jaké další země nabízejí Čechům working holiday víza a co obnášejí, jsme sepsali v článku Vydejte se do zahraničí za prací. Na co si dát pozor u pojištění, které tenhle typ pobytu vyžaduje, rozebírá průvodce pojištěním pro Working Holiday.

Jak se do Koreje dostat

Z Prahy do Soulu vede přímá linka Korean Air a let trvá zhruba jedenáct hodin tam a o něco déle zpátky, protože se letí proti proudění. Přímý spoj ale skoro nikdy nebývá nejlevnější variantou. Ceny zpátečních letenek se pohybují zhruba mezi 16 a 30 tisíci korun, akční se dají ulovit kolem 12 000 Kč.

S přestupem vychází levněji nejčastěji polský LOT přes Varšavu nebo Finnair přes Helsinky, létá se ale i s Emirates, Qatar Airways nebo Turkish Airlines. Rozdíl proti přímému letu bývá klidně pět až osm tisíc na osobu, takže se vyplatí porovnávat.

Odlety z okolních letišť

Tady se dá ušetřit nejvíc. Do Koreje se z okolních zemí létá překvapivě dobře a rozdíl proti odletu z Prahy bývá i několik tisíc korun. Letiště jsou seřazená podle vzdálenosti od nejbližšího českého hraničního přechodu, ne podle velikosti – rozhoduje totiž to, kam jste ochotní dojet.

Letiště	Od hranic	Přímý let do Soulu
Drážďany	79 km	ne – přestup přes Frankfurt či Mnichov
Vídeň	100 km	ano – Korean Air, několikrát týdně
Katovice	102 km	ne – přestup přes Varšavu
Bratislava	104 km	ne
Vratislav	130 km	ne – přestup přes Varšavu
Krakov	130 km	ne – přestup přes Varšavu
Norimberk	134 km	ne – přestup přes Frankfurt či Mnichov
Mnichov	167 km	ano – Lufthansa, denně
Berlín	236 km	ne
Budapešť	319 km	ano – Korean Air i Asiana, fakticky denně

Dvě letiště stojí za komentář. Vídeň je pro celou Moravu a jižní Čechy jasná volba – sto kilometrů od hranic a přímý let. A Budapešť je výjimka z pravidla, že vzdálené letiště nemá smysl: leží sice nejdál, ale jako jediná v regionu má do Soulu prakticky denní spojení hned dvou korejských dopravců. Pro cestovatele z jižní Moravy může vyjít líp než přestup z Prahy.

Ve vyhledávači letenek proto vždycky zapněte volbu „letiště v okolí” a zadejte rozumný poloměr. Jak se na jednotlivá letiště dostat, rozebírá náš praktický článek o okolních letištích.

Když už jste v Asii

Pokud se už někde na asijském kontinentu nacházíte a chcete si udělat výlet, máte štěstí – do Koreje létá nepřeberné množství asijských nízkonákladovek za velmi dobré ceny. Silným přestupním uzlem je singapurské Changi, odkud do Soulu létá několik spojů denně. Levně se dá doletět i z Tokia, Taiwanu nebo Hongkongu, kde se ceny jednosměrných letenek běžně drží pod dvěma tisíci korun.

Z letiště do centra Soulu

Mezinárodní lety přistávají na Incheonu (ICN), zhruba 50 kilometrů západně od Soulu. Druhé letiště Gimpo (GMP) leží mnohem blíž centru a odbavuje hlavně vnitrostátní lety a spoje do okolních asijských metropolí – když poletíte na Jeju, pravděpodobně poletíte odtud.

Z Incheonu jede do centra vlak AREX ve dvou variantách: expresní bez zastávek na Soulské hlavní nádraží zhruba za tři čtvrtě hodiny, a pomalejší všestaniční, který je zhruba o polovinu levnější a napojuje se na běžné metro. Alternativou jsou letištní autobusy, které vás vysadí blíž hotelu, ale v dopravní špičce stojí.

Nevíte si rady s lovem výhodných letenek? Zkuste Petrův #TravelHacking: Kurz o tom, jak procestovat svět levně nebo zdarma.

Peníze, ceny a rozpočet

Ceny v Koreji nejsou zdaleka tak přepálené jako v Japonsku a jsou o něco vyšší než v Česku. I když si na něčem připlatíte, na jiných věcech zase ušetříte. Platí se korejskými wony a pro rychlý odhad se hodí pamatovat, že 1 000 ₩ je zhruba 15 Kč. Ceny níže jsou orientační a mění se s kurzem – hodnoty ve wonech berte jako závazné, koruny jako vodítko.

Mezi dražší položky patří doprava a restaurace, naopak levné je oblečení, kosmetika a elektronika. Tyhle levné položky dělají z Koreje ráj pro shopaholiky.

Kolik co stojí

Položka	Cena ve wonech	Přibližně v Kč
Lůžko na sdíleném pokoji v hostelu	25 000–35 000 ₩	370–520 Kč
Přespání v jjimjilbangu (12 hodin)	15 000–20 000 ₩	220–300 Kč
Pokoj v love motelu na noc	50 000–100 000 ₩	740–1 480 Kč
Korejské barbecue pro dva	30 000–50 000 ₩	440–740 Kč
Bibimbap v restauraci	8 000–12 000 ₩	120–180 Kč
Porce street foodu	3 000–5 000 ₩	45–75 Kč
Kimbap nebo krabička jídla v samoobsluze	1 500–6 000 ₩	22–90 Kč
Káva v levném řetězci / ve Starbucks	1 500 ₩ / 4 700 ₩	22 Kč / 70 Kč
Soju v obchodě / v restauraci	2 000 ₩ / 5 000–7 000 ₩	30 Kč / 74–104 Kč
Korejské pivo v obchodě (0,5 l)	2 800 ₩	41 Kč
Jízda metrem v Soulu	1 400–1 550 ₩	21–23 Kč
Vstup do paláce Gyeongbokgung	3 000 ₩	45 Kč
Jednosměrná jízdenka KTX Soul–Busan	zhruba 60 000 ₩	900 Kč

Dva tipy, které ušetří nejvíc. Kdo přijde do paláce v hanboku, má vstup zdarma – půjčovny stojí přímo u bran a půjčení na den vyjde levněji než vstupné pro dva. Musí ale jít o kompletní úbor; sukně k tričku nestačí. A druhý: Válečné muzeum v Soulu je zdarma a je to jedno z nejlepších muzeí v zemi.

Denní rozpočet

• Batůžkář – hostel, street food a samoobsluhy, metro: 50 000–70 000 ₩ (750–1 050 Kč) na den.
• Střední cesta – business hotel, restaurace dvakrát denně, občas taxi a vstupné: 120 000–180 000 ₩ (1 800–2 700 Kč).
• Komfort – lepší hotel, barbecue z hovězího hanwoo, taxi a výlety: od 250 000 ₩ (3 700 Kč) výš.

K tomu připočtěte dálkovou dopravu: jedna cesta rychlovlakem přes celou zemi vyjde na 60 000 ₩ a vnitrostátní let na Jeju bývá překvapivě levnější než vlak.

Karty, hotovost a bankomaty

Korea je skoro bezhotovostní země a kartou zaplatíte prakticky všude včetně stánků a taxíků. Přesto se vyplatí mít pár desítek tisíc wonů v hotovosti – na tržnicích, u starších pouličních stánků a v malých provozovnách mimo města je hotovost pořád jistota.

Wony nedoporučujeme směňovat doma, kurzy jsou nevýhodné. Vyberte je z bankomatu na místě. Bankomaty jsou hojné – jeden má prakticky každá samoobsluha – ale ne všechny berou zahraniční karty. Hledejte ty označené „Global”, případně bankomaty v obchodech GS25 a 7-Eleven, které zahraniční karty zvládají spolehlivě. Může se vám stát, že vám některý bankomat kartu prostě odmítne; zkuste jiný, není to problém vaší karty.

Jak vybírat z bankomatů bez zbytečných poplatků, rozebírá článek Nejen výběry z bankomatů kdekoli na světě zdarma. Kterou kartu si na cestu vzít, jsme otestovali zvlášť.

Vrácení DPH a spropitné

Jako turista máte nárok na vrácení DPH u nákupů nad určitou částku v obchodech označených „Tax Free”. Ve velkých obchodních domech se často odečítá rovnou u pokladny, jinak se vyřizuje na letišti u přepážky před odbavením – počítejte s tím půl hodiny navíc. Minimální částka nákupu se v posledních letech měnila, ověřte si ji přímo v obchodě.

A dobrá zpráva na závěr: spropitné se v Koreji nedává. Není zvykem a v horším případě působí jako urážka. Cena na účtence je cena, kterou zaplatíte.

Doprava po Koreji

Korejská veřejná doprava je jedna z nejlepších na světě a auto tady nepotřebujete. Země je malá, vlaky rychlé a metro pokrývá všechna velká města. Jediné místo, kde se auto vyplatí, je ostrov Jeju.

Vlaky: páteř celé země

Vlaky jsou odstupňované podle rychlosti a komfortu. Nejlepší je rychlovlak KTX, který vás ze severu na jih dopraví za dvě a čtvrt hodiny – trasu Soul–Busan zvládne rychleji, než byste stihli dojet na letiště. Vychází ovšem dráž: zhruba 60 000 ₩ (asi 900 Kč) za jednosměrnou jízdenku ve druhé třídě. Nejlevnější Mugunghwa stojí zhruba polovinu, ale cesta trvá dvakrát až třikrát tak dlouho.

Jízdenky kupujte v aplikaci Korail nebo na letskorail.com, obojí umí anglicky. Před svátky a o víkendech se vyprodávají několik dní dopředu, jindy stačí koupit ráno.

Turisté si často kupují Korail Pass a stejně často na něm prodělají. Vyplatí se jen tomu, kdo má v plánu pět a víc dálkových jízd. Klasický okruh Soul – Kjongdžu – Busan – Soul vyjde na jednotlivých jízdenkách levněji než třídenní pass, protože jedete jedním směrem a zpátky jen jednou. Spočítejte si to podle svého itineráře, ne podle doporučení na internetu.

Metro, autobusy a karta T-money

Ve městě je váš nejlepší přítel kartička T-money, kterou seženete v každé sámošce. Dobíjíte ji penězi a platíte s ní v metru a autobusech ve všech korejských městech, takže ji nekupujte znovu v Busanu. Metro je nejrychlejší a nejspolehlivější způsob dopravy kamkoli, základní jízdné se pohybuje kolem 1 400 až 1 550 ₩ podle toho, čím platíte.

Dvě věci, které nováčky zaskočí. Za prvé: přikládá se při nástupu i při výstupu, a to i v autobuse – kdo zapomene, zaplatí maximální sazbu. Za druhé: přestup do půl hodiny se počítá jako jedna jízda, takže se nevyplatí kupovat jednotlivé lístky.

Kdo zůstává v Soulu déle, může zvážit předplatné na neomezenou městskou dopravu, které existuje i ve variantě na několik dní pro návštěvníky a nově se dá pořídit i zahraniční kartou, bez korejského účtu a telefonního čísla. Systém i názvy se ale právě mění, takže si aktuální nabídku ověřte na stránkách města těsně před cestou. Autobusy vyjdou o kus levněji než metro, ale používejte je jen pro cesty do odlehlejších částí měst, nebo když máte opravdu hodně času.

Taxíky a aplikace

Taxíky jsou poctivé a za rozumné ceny, řidiči jedou podle taxametru a obcházení trasy je vzácnost. Aplikace, kterou v Koreji reálně používá každý, se ale nejmenuje Uber – je to Kakao T. Uber v Koreji funguje jen jako nadstavba nad licencovanými taxikáři a nabídka je proti Kakau výrazně chudší.

Google Maps v Koreji nefunguje

Tohle je nejčastější nepříjemné překvapení. Kvůli korejským omezením vývozu mapových dat Google Maps v Koreji neumí navigovat – pěší trasy chybí, auto nenavede vůbec. Stáhněte si proto ještě doma dvě aplikace:

• Naver Map – pěší navigace a městská doprava, nejlepší volba pro většinu situací.
• Kakao Map – auto a taxi, propojený s aplikací Kakao T.

K tomu se hodí Papago od Naveru, který překládá korejštinu výrazně líp než Google Translate a hlavně umí překlad přes fotoaparát – namíříte ho na jídelní lístek a čtete česky. Další užitečné aplikace na cesty jsme shrnuli zvlášť, stejně jako možnosti mobilního internetu v zahraničí.

Letadla, trajekty a kola

Všechna větší města mají letiště a v zemi operuje řada nízkonákladovek. Na pevnině se ale letadlo skoro nikdy nevyplatí – KTX je rychlejší od dveří ke dveřím. Jediná výjimka je Jeju, kam se jinak než letecky rozumně nedostanete.

Trajektem se dá dostat do Japonska – z Busanu jezdí trajektová linka do Fukuoky, což je zajímavý způsob, jak spojit dvě země do jedné cesty. Korea také není zrovna cyklistická země, ale snaží se v tomhle ohledu dělat pokroky. Díky tomu si na některých místech můžete půjčit kolo na pár hodin zdarma a Soul má rozsáhlou síť sdílených kol podél řeky Han.

Jídlo a pití

Tradiční korejské jídlo je většinou červené a pálivé (zásadní surovinu v korejské kuchyni představuje chilli pasta gochujang) a obsahuje spoustu masa či ryb. Asi nejtypičtější je korejské barbecue, kdy dostanete maso syrové a sami si jej opékáte na grilu, většinou už vestavěném ve stole.

V Koreji je jídlo společenskou záležitostí a je určené ke sdílení s přáteli. Může se vám proto stát, že restaurace nenabízí porce pro jednoho a někdy ani pro dva. Sólo cestovatelé se nejlíp najedí v jídelnách u nádraží, v samoobsluhách a u pouličních stánků.

Přílohy zdarma a jak to funguje

Hlavní jídlo, za které platíte, dostanete s množstvím různých příloh – banchan – které jsou zdarma a na požádání by vám je měli doplnit. Nejdůležitější přílohou je kimchi, čínské zelí naložené v pálivé červené omáčce, které se vyznačuje charakteristickým zápachem. Lze ho připravit na milion způsobů a dostanete ho prakticky ke každému jídlu.

V restauraci také vždy dostanete vodu zdarma. Rýži si většinou musíte přiobjednat.

Co ochutnat

• Bibimbap – rýže s masem, zeleninou a opět červenou pálivou omáčkou. Nejlepší verzi má Jeonju, kde se pokrm zrodil.
• Jjigae – husté bublající polévky, od kimchi jjigae po sundubu z hedvábného tofu.
• Smažené kuře – korejská národní vášeň. V kombinaci s pivem se tomu říká chimaek a je to institut, ne večeře.
• Japchae – smažené skleněné nudle ze sladkých brambor se zeleninou a masem. Moje oblíbené pouliční jídlo.
• Kuřecí pařátky – oblíbená pochoutka Korejců a spolehlivá zkouška odvahy.
• Bingsu – ledová tříšť tradičně s kondenzovaným mlékem a fazolovou pastou, dnes v nekonečném množství variací.
• Hotteok – korejská plněná palačinka, nejlepší v zimě rovnou ze stánku.

Street food je v Koreji oblíbený a jídlo ze stánku vás většinou na záchod nepožene. Za nejlepší pouliční jídlo se považuje Myeongdong v Soulu, autentičtější a levnější je to na tržnicích Gwangjang a Tongin.

Vegetariáni a vegani

Vegetariáni to budou mít v Koreji poměrně těžké, hlavně proto, že Korejci celkově moc nechápou koncept vegetariánství. Pro vegany je situace stejná, ale korejská kuchyně tradičně příliš nepoužívá mléčné výrobky – pokud tedy seženete jídlo bez masa, máte vyhráno. Tofu je v Koreji oblíbená surovina, kdo tedy opravdu hledá vegetariánské jídlo, najde.

Jedna past, na kterou se často zapomíná: kimchi běžně obsahuje rybí omáčku nebo krevetovou pastu, takže striktní vegani se mu musí vyhýbat. Naopak výborně se dá najíst v restauracích s chrámovou kuchyní, která je z principu čistě rostlinná – hledejte označení 사찰음식 nebo „temple food”.

Kavárny a samoobsluhy

Korejci patří ke světové špičce ve spotřebě kávy a Soul má víc kaváren na obyvatele než prakticky kterékoli jiné velkoměsto – jen v samotném Soulu jich je přes osmnáct tisíc. Kavárny tu nejsou místo na rychlé espresso, ale plnohodnotný způsob trávení odpoledne: obří prostory, výhledy, tematické podniky se zvířaty, komiksy nebo výhledem na řeku. Káva v levných řetězcích jako Mega Coffee stojí zhruba třetinu toho co ve Starbucks.

Neméně důležité jsou samoobsluhy – CU, GS25, 7-Eleven a Emart24 jsou doslova na každém rohu a v Koreji jich funguje přes padesát tisíc. Nekupujete v nich jen svačinu: dostanete tam teplé jídlo, které si ohřejete na místě, horkou vodu do instantních nudlí, posezení, bankomat i dobití karty T-money. Pro cestovatele je to současně bistro, čekárna a záchranná síť ve tři ráno.

Alkohol a pravidlo o jídle

Národním nápojem je soju, rýžová pálenka, která chutná jako vodka s vodou a pije se po panácích. V obchodě stojí kolem dvou tisíc wonů, tedy méně než balená voda v Praze. K tomu patří makkolli, mléčně kalné rýžové víno, které se pije z misek a jde skvěle k pálivému jídlu.

Počítejte ale s tím, že jít „na jedno” v Koreji neexistuje. Kromě samoobsluh a podniků cílených na cizince vám nikde neprodají samotný alkohol – vždy si k němu musíte objednat aspoň něco malého k jídlu. Téhle povinné zákusce se říká anju a je to důvod, proč korejský večer skoro vždy končí u dalšího jídla.

Zažít tradiční jídlo můžete také netradičně – na jedné z lekcí vaření přímo u místních doma.

Bezpečnost

V Koreji je extrémně bezpečno, až do té míry, že se můžete opít, usnout na ulici a probudit se všemi věcmi na svém místě. Korejci běžně nechávají notebook na stole v kavárně, když si jdou pro kafe, a nikoho to nepřekvapuje. To samozřejmě neznamená, že neexistují výjimky a že se máte chovat nezodpovědně, Korea ale rozhodně je jedno z nejbezpečnějších míst, kam se můžete vydat.

Na co si přesto dát pozor

• Kapesní krádeže v turistické tlačenici, hlavně v Myeongdongu a na nočních trzích. Nic dramatického, ale pozornost se hodí.
• Nápoje v klubech – nenechávejte sklenici bez dozoru, případy dopovaných drinků se v nočních čtvrtích objevují stejně jako jinde ve světě.
• Skryté kamery (molka) jsou v Koreji dlouhodobě řešený problém na veřejných toaletách, v převlékárnách a v levném ubytování. Korea to trestá velmi přísně a kontroly probíhají, ale zběžná prohlídka podezřelých otvorů v ubytování je rozumná opatrnost.
• Demonstrace jsou v Soulu časté a pokojné, ale umí zablokovat celé čtvrti. Typicky se konají kolem Gwanghwamunu a Yeouida – když na ně narazíte, obejděte je.

Ženy cestující samy možná vzbudí trochu pozornost, ale to spíše kvůli kulturním odlišnostem než nekalým úmyslům ze strany Korejců. Korea patří mezi země, kde se sólo cestovatelky pohybují i v noci bez větších obav, a metro má vyhrazené vagony i čekací zóny pod kamerami.

Severní Korea a válečný stav

Otázka, která napadne každého. Obě Koreje jsou formálně ve válečném stavu, protože v roce 1953 bylo podepsáno jen příměří. Napětí se čas od času zvedne, ale na cestování to dosud nemělo přímý dopad a Soul žije, jako by soused sto kilometrů severně neexistoval. České Ministerstvo zahraničí nemá pro Jižní Koreu vydané žádné varování; před cestou se vyplatí zaregistrovat se do systému DROZD.

Zákony, které vás můžou překvapit

U jedné věci nemá smysl riskovat: u drog má Korea nulovou toleranci a tresty jsou nesrovnatelně přísnější než v Evropě. Týká se to i marihuany. Naopak pití alkoholu na veřejnosti je legální a pivo v parku u řeky Han je národní sport. Pravidla pro elektronické cigarety se v posledních letech zpřísňovala, takže si před cestou ověřte, co smíte dovézt. Fotografování lidí bez souhlasu berou Korejci citlivě a drony vyžadují povolení předem.

Přírodní rizika

Hlavní riziko je počasí, ne lidé. Tajfuny od července do září ruší lety a trajekty, monzun přináší lokální povodně a sesuvy v horách a žlutý prach na jaře zhoršuje vzduch – podrobně o tom píšeme v sekci o tom, kdy do Koreje jet. Zemětřesení jsou slabá a vzácná.

Důležitá čísla

• 112 – policie, 119 – hasiči a záchranka.
• 1330 – turistická informační linka, nonstop a anglicky. Nejužitečnější číslo v Koreji: poradí s dopravou, přeloží telefonát taxikáři, najde otevřenou lékárnu.
• Velvyslanectví ČR v Soulu pro ztrátu dokladů, nouzová linka MZV +420 222 420 222.

Aktuální bezpečnostní doporučení najdete vždy na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Zdraví a hygiena

Korea je velmi vyspělá civilizovaná země a zákeřných nemocí se nemusíte obávat o nic víc než v Čechách. Doporučuje se očkování typické pro asijské země (žloutenka A a B, případně břišní tyfus), ovšem hrozba onemocnění je minimální, zvlášť pokud se držíte ve městech. Voda z kohoutku je pitná, i když ji sami Korejci většinou pijí filtrovanou.

Zdravotní péče je na špičkové úrovni a nemocnice ve velkých městech mají oddělení pro cizince s anglicky mluvícím personálem. Bez pojištění je ale drahá – ošetření na pohotovosti se běžně pohybuje v tisících korun. Lékárny poznáte podle nápisu 약국 (jakguk) a základní léky v nich koupíte bez receptu.

Praktická drobnost, která vás v létě potěší: veřejné toalety jsou v Koreji čisté, časté a zdarma – v metru, v samoobsluhách i v obchodních centrech.

Kultura, zvyky a etiketa

Jižní Korea je kulturně velmi homogenní země, která zažívá rozvoj turismu až v posledních letech. Většina Korejců, alespoň mladší generace, tuhle změnu vítá a neznalost korejských způsobů vám odpustí bez mrknutí oka. Na druhou stranu se můžete setkat se zvědavostí a častým nepochopením vaší vlastní kultury, téměř nikdy však přímo s rasismem nebo odsuzováním.

Buddhistickou minulost připomínají krásné chrámy a kláštery s lidmi dosud praktikujícími buddhismus, ale většina Korejců je dnes bez vyznání. V zemi je svoboda vyznání, takže ať je vaše přesvědčení jakékoli, nemusíte se bát ho přiznat.

Jaké korejské zvyklosti vás mohou překvapit

Zasypávání otázkami. Když se s někým seznámíte, okamžitě vás zavalí dost osobními otázkami a jedna z prvních bude mířena na váš věk. To proto, že korejština má několik stupňů zdvořilosti a Korejec musí zvolit ten správný podle vašeho věku a společenského postavení. Není to zvědavost, je to gramatika.

Podávání oběma rukama. Pokud někomu něco podáváte – třeba peníze v obchodě – je zdvořilé držet věc v obou rukou, nebo v jedné ruce a tou druhou ji podpírat. To samé platí, když někdo něco podává vám.

Soju etiketa. Pití národního nápoje má vlastní řadu společenských pravidel. Nikdy byste neměli nalévat sami sobě. Pokud vám někdo nalévá, držte skleničku oběma rukama. Při pití je slušné odvrátit hlavu od výše postavených osob u stolu, tedy třeba od starších.

Co v Koreji nedělat? Faux pas se dopustíte například smrkáním na veřejnosti, nošením bot uvnitř domu, sezením na místě pro důchodce v metru, nebo zapíchnutím hůlek do rýže – to připomíná pohřební obřad. Všechny výše zmíněné věci vám ale coby cizinci budou často prominuty.

Korejský věk už neplatí

Tohle je věc, u které narazíte na spoustu zastaralých informací. Korea dlouho počítala věk po svém: novorozenec měl rovnou jeden rok a všichni si přidávali další společně 1. ledna, bez ohledu na skutečné narozeniny. Člověk tak mohl být „korejsky” až o dva roky starší.

Od 28. června 2023 to skončilo. Ve všech úředních a právních věcech se používá mezinárodní věk počítaný od data narození, stejně jako u nás. Zbyl jediný zvláštní případ, takzvaný ročníkový věk – prostě aktuální rok minus rok narození – a ten se používá jen pro alkohol a cigarety, nástup do školy a vojnu.

V běžné řeči si ale Korejci starý systém drží dál, protože na věku závisí, jestli se spolu budou bavit formálně, nebo neformálně. Když se vás někdo zeptá na ročník, klidně řekněte rok narození a on si to přebere sám.

Tetování

Přes třicet let směli v Koreji tetovat jen lékaři a všechna ostatní studia fungovala v šedé zóně. V roce 2025 schválil parlament zákon, který nelékařské tatéry legalizuje a zavádí pro ně licence – účinnosti nabude až kolem konce roku 2027, takže formálně se zatím nic nezměnilo.

V praxi to cestovatele netrápí: tatérská scéna je v Soulu velká a nechat se tetovat je běžné. A na rozdíl od japonských onsenů vás s tetováním do jjimjilbangu skoro všude pustí – žádný plošný zákaz neexistuje, rozhoduje provozovatel a většina to řeší tak, že to neřeší.

Jjimjilbang: lázně, kde se dá i přespat

Jjimjilbang je korejská národní instituce – nonstop lázně, kde se Korejci scházejí s rodinou, chodí sem po práci i po flámu. Vstup stojí 15 000 až 20 000 ₩ a zahrnuje obvykle dvanáct hodin, takže se tu dá za pár stovek přespat. Pro cestovatele je to současně zážitek i záložní ubytování.

Funguje to tak, že se u vchodu zují boty, na recepci dostanete náramek s číslem skříňky a v něm se sčítá všechno, co si uvnitř koupíte – platí se až na konci. Koupelová část je oddělená podle pohlaví a vstupuje se do ní nahý, bez výjimky. Nahoře jsou smíšené sauny a odpočívárny, kde se nosí jednotné tričko a kraťasy od provozovatele. Před vstupem do společných van je povinné se pořádně umýt – tohle je ta jediná norma, u které Korejci nesmlouvají.

Korejská vlna: co z ní turista reálně zažije

Popkultura je dnes hlavní důvod, proč do Koreje míří mladí cestovatelé. Zažít se dá víc než jen nákup merche:

• HYBE v Yongsanu, tedy domovská agentura BTS, má expozici s nutnou rezervací týdny dopředu.
• SM Town v COEXu je naopak volně přístupný a spojený s obřím obchoďákem.
• Natáčení hudebních pořadů u velkých televizí se dá navštívit jako divák – přihlašuje se přes fanklubové systémy.
• Noraebang, tedy karaoke místnosti, jsou levné (20 000 až 50 000 ₩ za hodinu pro celou partu) a je to nejrychlejší způsob, jak se sblížit s Korejci.

Domluvíte se?

Korejština se píše písmem hangul, které nechal v 15. století sestavit král Sejong tak, aby se ho naučil kdokoli za dopoledne – a je to pravda. Naučit se přečíst hangul zabere pár hodin a vyplatí se to okamžitě, protože polovina nápisů jsou přepsaná anglická slova.

Anglicky se domluvíte v Soulu, na letišti a v turistických čtvrtích; mimo ně to bývá horší, ale značení v metru a na nádražích je vždycky dvojjazyčné. Zbytek vyřeší Papago. Pár frází ale otevírá dveře: anjonghaseyo (dobrý den), kamsahamnida (děkuji), čwesonghamnida (promiňte) a olmajeyo? (kolik to stojí?).

Zajímavosti o Jižní Koreji

Věci, které o Koreji hodně vypovídají a člověk na ně narazí, až když už tam je. Nejsou to kuriozity do kvízu – většina z nich přímo ovlivňuje, jak se v zemi cestuje.

• Nejnižší porodnost na světě. V roce 2023 klesla na 0,72 dítěte na ženu, nejnižší číslo, jaké kdy kde bylo naměřeno. Od té doby mírně roste, ale populace má i tak podle projekcí do konce století spadnout zhruba na dvě třetiny dnešního stavu. Prázdné školy na venkově nejsou obrázek z budoucnosti, ale ze současnosti.
• V Soulu žije skoro pětina země. Zhruba 9,5 milionu lidí na ploše menší, než má Praha se svým okolím, a v celé metropolitní oblasti přes dvacet milionů. Odtud ta hustota, kterou při první procházce ucítíte fyzicky.
• Nejrychlejší internet na světě. Korea má celostátní síť 5G, testuje 6G a Soul patří dlouhodobě k městům s nejrychlejším mobilním připojením v Asii. Wi-fi zdarma chytáte v metru, v autobuse i v horách.
• Přes 50 000 samoobsluh. Jen čtyři hlavní řetězce provozují víc než padesát tisíc poboček – to je jedna z nejvyšších hustot na světě. V centru Soulu běžně vidíte tři konkurenční prodejny z jednoho místa.
• Zboží doručené do rána. Korejská obdoba Amazonu doručuje přes 99 % objednávek do 24 hodin a co objednáte do půlnoci, máte často ráno za dveřmi. Předplatné využívají zhruba dvě třetiny korejských domácností.
• Světová jednička v plastické chirurgii. Přepočteno na obyvatele nikdo neprovádí víc zákroků. V zemi funguje přes 2 500 klinik a značná část klientely přijíždí ze zahraničí – zdravotní turistika je pro Koreu regulérní exportní odvětví.
• PC bangy, herny na každém rohu. Je jich přes 18 000 a hodina hraní stojí kolem 1 000 až 2 000 ₩. Vznikly během asijské finanční krize roku 1997 jako levná náhrada vlastního počítače a staly se základem toho, proč je Korea velmocí v e-sportu.
• Kávy se tu vypije neuvěřitelně moc. Korea patří ke světové špičce ve spotřebě na hlavu a Soul má víc poboček Starbucks než kterékoli jiné město na světě – a to je Starbucks v korejské konkurenci ta nudná volba.
• Vojna je povinná pro všechny muže. Trvá 18 až 21 měsíců podle složky a nastupuje se mezi osmnácti a osmadvaceti lety. Týká se to i K-popových hvězd, což je v Koreji pravidelné mediální téma.
• Karaoke místností ubývá. Z vrcholu přes 35 000 noraebangů jich zbylo zhruba 26 000. Souvisí to s ústupem povinných firemních večírků, na kterých bylo karaoke tradiční třetí zastávkou po večeři a hospodě.
• Hangul má známé datum narození. Písmo bylo vyhlášeno v roce 1446 a Korea má na jeho počest státní svátek. Je to jediná abeceda na světě, u které víme, kdo a proč ji vymyslel.
• Číslo čtyři se vynechává. V mnoha budovách nenajdete čtvrté patro – v tlačítkách výtahu je místo něj písmeno F. Korejské slovo pro čtyřku zní stejně jako slovo pro smrt.
• Kimchi má vlastní ledničku. Zvláštní chladnička na kimchi je standardní vybavení korejské domácnosti a udržuje přesnou teplotu pro fermentaci. Vyrábí je stejné firmy, které vám doma dělají telefon.

Soul a okolí

Hlavní město Jižní Koreje je zároveň její hlavní turistickou destinací a už jen objevováním téhle devítimilionové metropole můžete strávit týdny. Z historie tu najdete pět královských paláců a několik původních vesniček, takzvaných hanok villages. Výhled na město nabízí N Seoul Tower a za návštěvu určitě stojí Válečné muzeum, které je navíc zdarma.

Když máte čas jen na jeden palác, ať je to Gyeongbokgung – největší z pěti, se dvěma muzei v areálu a slavnou ceremonií střídání stráží. Vstup stojí 3 000 ₩ a zavřeno je v úterý. Kdo má času víc, přidá Changdeokgung, jediný ze soulských paláců zapsaný na seznamu UNESCO, kde se ale do Tajné zahrady Huwon dostanete jen s rezervovanou prohlídkou – a pozor, ten má na rozdíl od ostatních zavřeno v pondělí. Existuje i kombinovaná vstupenka na čtyři paláce a svatyni Jongmyo, aktuální cenu najdete na pokladně.

Jedno upozornění, kvůli kterému se dá dostat k pokutě. Ve vesničce Bukchon Hanok Village jsou pořád obydlené domy a nápor turistů byl tak velký, že město zakázalo vstup do nejexponovanější uličky mezi 17. a 10. hodinou. Za porušení se vybírá pokuta 100 000 ₩. Týká se to jen té jedné uličky, ale je to zrovna ta, kterou znáte z fotek – choďte tam dopoledne.

Soulské čtvrti

Nejzajímavější na Soulu jsou rozmanité čtvrti, z nichž každá má svůj vlastní charakter a funguje jako miniměsto sama o sobě. Mezi nejzajímavější patří:

• Hongdae – studentská čtvrť v okolí Hongik University a centrum zábavy pro mladé. Levné nákupy, trendy kavárny, buskeři, pouliční umění a skvělý noční život.
• Seongsu-dong – bývalá továrenská čtvrť, dnes soulský Brooklyn. Pražírny v halách, konceptové obchody a nejvíc otevíraných podniků v celém městě.
• Itaewon – tady se už desítky let shromažďují cizinci. Najdete tu typicky nekorejské věci, například oblečení nadměrných velikostí nebo bary, kde vám prodají drink bez jídla.
• Gangnam – říká vám to něco? Virální song je ve skutečnosti právě o povrchním životě v téhle bohaté čtvrti plné luxusních restaurací a klubů. A nejlepší plastické chirurgy najdete – uhádli jste – také v Gangnamu.
• Myeongdong – nákupní čtvrť, kde najdete každý řetězcový obchod minimálně dvakrát. Odpoledne do ulic mezi obchody přijíždějí stánky s jídlem, takže si můžete dát nudle z igeliťáku či maso na špejli na schodech od Zary.
• Insa-dong – tradičnější a klidnější část města, ráj pro milovníky umění, čaje a tradiční korejské kultury. Také zde najdete nejspíš jedinou kavárnu na světě, která má koncept založený na exkrementech.

Najděte si ubytování v Soulu

Soulu jsme věnovali samostatný průvodce – přečtěte si, co vidět v Soulu, včetně čtvrtí, cen, dopravy z letiště a hotových itinerářů na tři až sedm dní.

DMZ: hranice se Severní Koreou

Jen asi hodinu od Soulu se nachází 38. rovnoběžka, která dělí Jižní a Severní Koreu. Fyzický předěl představuje demilitarizovaná zóna. K návštěvě téhle mystické oblasti musíte využít organizovanou tour do Cheorwon DMZ – bez doprovodu se tam nedostanete. Na DMZ se přiučíte něco o vztazích mezi oběma Korejemi, projdete si infiltrační tunel vykopaný Severokorejci a z Dora Observatory se podíváte dalekohledem na severokorejskou vesnici.

Důležité upozornění, protože o tom spousta průvodců píše zastarale: návštěva společné bezpečnostní oblasti JSA v Panmunjomu – tedy ta část, kde se překračuje demarkační linie a fotí se u modrých baráků – je pro civilisty od července 2023 pozastavená a dosud nebyla obnovena. Běžné DMZ tury jezdí normálně, ale do Severní Koreje nevkročíte. Při rezervaci si ověřte, co přesně je v programu, a počítejte s tím, že je nutný pas a dodržení dress code.

Suwon: pevnost Hwaseong

Nejjednodušší výlet ze Soulu vůbec – Suwon leží jižně od města a dojedete tam běžným metrem. Čeká tam pevnost Hwaseong, unikátní opevnění z konce 18. století zapsané na seznamu UNESCO, jehož hradby se dají obejít dokola s výhledem na město. Vstup na většinu hradeb je zdarma, kombinovaná vstupenka do objektů včetně paláce stojí 3 500 ₩. Půl dne bohatě stačí.

Nami Island a Gapyeong

Nami Island je ostrůvek proslulý jako kulisa seriálu Zimní sonáta a dodnes nejfotografovanější alej stromů v Koreji. Dostanete se tam vlakem ITX za necelou hodinu ze Soulu a pak přívozem. V okolí Gapyeongu je navíc Garden of Morning Calm, zahradní park, který se v zimě mění na světelný festival. Nejlepší je to na podzim, kdy se ostrov zbarví.

Projděte si nabídku ubytování v Gapyeongu

Incheon Chinatown

Pro milovníky kultury a gastronomie je Incheon Chinatown nezapomenutelným zážitkem. Jako nejstarší a největší čínská čtvrť v Koreji nabízí bohatou směs korejské a čínské kultury. Projděte se po barevných ulicích a nevynechejte Jajangmyeon Museum, kde se dozvíte vše o historii téhle korejsko-čínské nudlové pochoutky. Hodí se to jako program na den před odletem – z Incheonu je to na letiště kousek. Pokud chcete kontext i ochutnávky, mrkněte na pěší prohlídku Incheonu s místním jídlem a historií.

Busan a jihovýchod

Druhé největší město Jižní Koreje se nachází na jižním pobřeží a díky plážím je oblíbenou dovolenkovou destinací mezi Korejci i turisty. Ze Soulu se sem dostanete rychlovlakem za dvě a čtvrt hodiny. Busan je proti Soulu uvolněnější, teplejší a méně naleštěný – a spousta lidí si ho oblíbí víc. Pokud ho chcete řešit detailně, pokračujte na samostatný průvodce Busanem.

Korejská plážová kultura je trochu jiná, než na jakou jsme zvyklí – slunit se tu nikdo moc nechce a slunečník je povinná výbava – ale vyhlášené pláže jako Haeundae nebo Gwangalli určitě stojí za vykoupání. Gwangalli má navíc výhled na osvětlený most, který je večer sám o sobě atrakcí.

Mimo pláže v Busanu najdete barevnou Gamcheon Culture Village, bývalý uprchlický slum nalepený na svahu, dnes ráj pro milovníky street artu. Jen kousek za městem se nachází Haedong Yonggungsa, nádherný buddhistický chrám postavený na útesech nad mořem – v Koreji vzácnost, většina chrámů stojí v horách. Za návštěvu stojí i rybí trh Jagalchi, největší v zemi.

Na Busan si vyhraďte dva až tři dny. V říjnu tu navíc probíhá Busan International Film Festival, největší filmová přehlídka v Asii.

Najděte si ubytování v Busanu

Kjongdžu: muzeum bez zdí

Historické město Kjongdžu (Gyeongju), známé jako „muzeum bez zdí”, je pokladnicí korejské historie. Tohle bývalé hlavní město království Silla uchovává tisíc let staré památky: královské hrobky podobné zeleným kopcům přímo uprostřed města, starobylé chrámy a nejstarší dochovanou astronomickou observatoř v Asii, Cheomseongdae.

Prohlédněte si Bulguksa, jeden z nejvýznamnějších buddhistických chrámů v Koreji, a nenechte si ujít Seokguram, jeskyni s monumentálním buddhistickým reliéfem. Krásný je i rybník Wolji po setmění, kdy se nasvícený pavilon zrcadlí ve vodě.

Kjongdžu leží mezi Soulem a Busanem, takže je ideální zastávkou po cestě – rychlovlakem je to z Busanu půl hodiny. Vyhraďte si tu aspoň jeden celý den, lépe dva.

Prohlédněte si ubytování v Kjongdžu

Andong Hahoe Folk Village

Pro autentický zážitek z korejské kultury navštivte Andong Hahoe Folk Village, které je na seznamu světového dědictví UNESCO. Malebná vesnice v ohbí řeky Nakdong vás zavede zpět v čase do období dynastie Joseon a na rozdíl od skanzenů se v ní pořád bydlí. Vesnice je známá maskovými tanci a koncem září tu probíhá festival, kvůli kterému sem jezdí celá Korea.

Andong je z ruky – počítejte s celým dnem – a k návštěvě doporučujeme přidat ochutnávku místní speciality andong jjimdak, kořeněného kuřecího pokrmu se skleněnými nudlemi. Pro pohodlnější variantu existuje prohlídka Andongu s památkami UNESCO, maskovým tancem a noční vyhlídkou.

Najděte si ubytování v Andongu

Tongyeong: korejské Benátky

Přímořské městečko, kterému Korejci přezdívají korejské Benátky, leží necelé dvě hodiny autobusem z Busanu a je to jeden z nejhezčích výletů na jihu. Lanovka Hallyeosudo vás vyveze nad záliv posetý desítkami ostrůvků, ve čtvrti Dongpirang jsou domy pomalované nástěnnými malbami a na trhu se prodávají ústřice, kterými je město proslulé. Ideální jako prodloužení busanské zastávky o den. Kdo nechce řešit dopravu po pobřeží, může z Busanu vzít celodenní výlet přes Geoje a Oedo Botania.

Najděte si ubytování v Tongyeongu

Jihozápad: kraj, kam turisté nejezdí

Jihozápadní provincie Jeolla jsou nejpřehlíženější částí Koreje a zároveň ta, kde se nejlíp jí. Většina zahraničních návštěvníků sem nedojede, což je přesně ten důvod, proč to stojí za zvážení.

Jeonju: hanoky a nejlepší bibimbap v zemi

Jeonju Hanok Village je největší dochovaná čtvrť tradičních dřevěných domů v Koreji – přes 800 budov na jednom místě. Na rozdíl od soulského Bukchonu se tu turisté vítají a dá se tu přespat přímo v hanoku, což je zážitek sám o sobě: spí se na podlaze vytápěné systémem ondol, který Korejci používají tisíc let.

Jeonju je zároveň gastronomické město UNESCO a rodiště bibimbapu. Zdejší verze se považuje za nejlepší v zemi a rozdíl proti tomu, co dostanete v Soulu, poznáte na první lžíci. Rychlovlakem je to ze Soulu hodina a půl, na místo si vyhraďte den a noc.

Najděte si ubytování v Jeonju

Gwangju: město, které si Češi rychle přeloží

Gwangju je klíčové místo novodobých korejských dějin. V květnu 1980 tu armáda potlačila demonstrace za demokracii a zabíjení civilistů se stalo zlomem, na který se korejská společnost odvolává dodnes. Připomínají ho Památník 18. května a archiv, jehož dokumenty jsou zapsané v UNESCO programu Paměť světa.

Pro českého návštěvníka je to místo, které se čte samo – paralely s rokem 1968 a 1989 jsou na to příliš zřetelné. Kromě toho tu stojí Asia Culture Center, jedno z největších kulturních center v zemi, postavené právě na místě, odkud povstání vzešlo. Rychlovlakem je to ze Soulu hodinu a půl.

Kousek od Gwangju leží Damyang s bambusovým lesem Juknokwon – půl hodiny autobusem a vstup 3 000 ₩. Samostatně se tam z Soulu jezdit nevyplatí, jako doplněk ke Gwangju je to ale pěkná půlka dne.

Prohlédněte si nabídku ubytování v Gwangju

Yeosu: noční moře

Přístavní město na jižním pobřeží, které v Koreji zlidovělo díky písničce o nočním moři – a ono to sedí. Hlavní atrakcí je večerní panorama osvětleného pobřeží a mostu Dolsan, ideálně z lanovky s prosklenými kabinami, která spojuje dva kopce nad zálivem. Rychlovlakem je to ze Soulu necelé tři hodiny a nádraží stojí přímo u vody. V Yeosu se vyplatí přespat – kvůli tomu večeru sem jedete.

Najděte si ubytování v Yeosu

Jirisan: největší hory na pevnině

Jirisan je největší pevninský národní park Koreje s nejvyšším vrcholem Cheonwangbong (1 915 m) a víc než dvěma sty kilometry tras. Proti slavnějšímu Seoraksanu je výrazně prázdnější a hodí se na vícedenní přechod s nocováním v horských chatách. Jako všechny korejské národní parky je bez vstupného – Korea je zrušila plošně už v roce 2007.

Nevýhodou je dostupnost: ze Soulu sem cesta zabere čtyři až pět hodin kombinací vlaku a autobusu a chaty se rezervují dopředu. Nejhezčí je tu na jaře kvůli azalkám a v druhé polovině října kvůli listí.

Východní pobřeží a hory

Východ země je korejská příroda v koncentrované podobě: hory spadající rovnou do moře, nejlepší pláže mimo Busan a vzduch, kvůli kterému sem Soulané jezdí o víkendech.

Seoraksan a Sokcho

Národní park Seoraksan je jedním z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších parků v zemi. Je domovem majestátního pohoří Seorak, které láká milovníky přírody, turisty a horolezce z celého světa. Navštivte Sinheungsa, starobylý buddhistický chrám, který se pyšní obřím bronzovým Buddhou. Kdo nechce šlapat, může využít lanovku na Gwongeumseong za zhruba 15 000 ₩.

Vstup do parku je zdarma. Nejlepší období je polovina až konec října, kdy se hory zbarví jako první v celé zemi – ale právě tehdy sem míří celá Korea, takže vyrazte brzy ráno a mimo víkend.

Základnou je přímořské město Sokcho, kam vlak zatím nejede – dostanete se tam dálkovým autobusem ze Soulu za dvě a půl až tři hodiny. Sokcho samo o sobě stojí za večer kvůli rybímu trhu a plážím. Pokud chcete zvládnout Seoraksan i chrám Naksan bez řešení přestupů, mrkněte na celodenní výlet ze Soulu na horu Seorak a k chrámu Naksan.

Najděte si ubytování v Sokchu u Seoraksanu

Gangneung: káva u moře

Gangneung je to, kam Korejci jezdí na víkend. Podél pláže Anmok se táhne kávová ulice s desítkami pražíren a kaváren s výhledem na moře – v zemi, která kávou žije, je tohle poutní místo. Město hostilo lední sporty na olympiádě v roce 2018 a kromě pláží nabízí i pobřežní autobus, který objíždí nejhezčí úseky pobřeží.

Ze Soulu se sem dostanete rychlovlakem za hodinu a půl, což z Gangneungu dělá reálný výlet i na jeden den. Nejlíp se to ale spojí se Seoraksanem do jedné cesty na východ.

Projděte si nabídku ubytování v Gangneungu

Danyang: jeskyně a vyhlídka nad řekou

Vnitrozemské městečko, které zahraniční turisté míjejí, a přitom leží hodinu a půl vlakem ze Soulu. Hlavním lákadlem je jeskyně Gosu s krápníky a podzemními jezírky a vyhlídková plošina Mancheonha, ze které je vidět na skalní útvary Dodam Sambong uprostřed řeky. Nejhezčí je tu na podzim. Dobrá volba pro toho, kdo chce z Koreje vidět i něco jiného než města a chrámy. Zážitkově podobnou trasu řeší celodenní výlet ze Soulu do přírody a k atrakcím v Danyangu.

Najděte si ubytování v Danyangu

Ostrov Jeju

Největší korejský ostrov leží hodinu letu jižně od Soulu a je pýchou celé země. Nachází se na něm nejvyšší hora Koreje, sopka Hallasan (1 947 m), a ostrov nabízí především nádhernou přírodu – hory, pláže, vodopády, lávové tunely a prakticky cokoli, na co si vzpomenete. Korejcům Jeju slouží jako Havaj a je to klasická destinace na líbánky; praktické detaily najdete v samostatném průvodci ostrovem Jeju.

Co nevynechat: Seongsan Ilchulbong, sopečný kráter vystupující přímo z moře, na který se chodí za východem slunce, lávový tunel Manjanggul a některou z pobřežních tras Olle, síť značených cest kolem celého ostrova. Kdo chce vystoupat na Hallasan, měl by počítat s celým dnem a ověřit si, jestli zvolená trasa nevyžaduje rezervaci předem – u nejvytíženějších cest se zavádí.

Jeju má i svou zvláštní kulturu. Žijí tu henyeo, potápěčky, které i v pokročilém věku sbírají bez dýchacího přístroje mušle a mořské plody – řemeslo zapsané na seznam UNESCO, které ale s poslední generací pravděpodobně skončí. A pokud jste milovníci bizáru, můžete navštívit Jeju Loveland, obrovské venkovní muzeum erotiky. Nezapomeňte ochutnat vyhlášené černé vepřové z místních prasat.

Dostanete se sem letecky, nejčastěji z letiště Gimpo. Trasa Soul–Jeju patří k nejvytíženějším na světě, letenky bývají překvapivě levné a létá se každou půlhodinu. Přímý trajekt z Busanu neexistuje, takže na letadlo spoléhejte i z jihu.

Najděte si ubytování na Jeju

Auto na Jeju: jediné místo, kde ho potřebujete

Na pevnině se v Koreji auto nevyplatí, ale Jeju je výjimka. Veřejná doprava tu pokrývá hlavní tahy a zbytek ostrova špatně, takže bez auta strávíte polovinu dovolené čekáním na autobus. Půjčovny sídlí přímo u letiště a jezdí se vpravo jako u nás.

Bez mezinárodního řidičského průkazu vám půjčovna auto nedá – a ten český platí. Korea uznává průkazy podle ženevské úmluvy z roku 1949 i podle vídeňské z roku 1968, kterou vydává Česko, a to od 1. ledna 2002. Rozšířené tvrzení, že funguje jen ženevská verze, se týká Japonska, ne Koreje. U přepážky po vás budou chtít tři doklady najednou: mezinárodní průkaz, český řidičák a pas, přičemž jméno na mezinárodním průkazu musí přesně sedět s pasem. Průkaz platí rok od vstupu do země.

Itineráře na 7, 10 a 14 dní

Korea je malá a vlaky rychlé, takže se toho dá stihnout hodně. Přesto platí, že nejčastější chyba je nacpat do plánu příliš míst – Soul sám o sobě unese týden a spěch se tu nevyplácí.

Sedm dní: první návštěva

Soul (4 noci) → Kjongdžu (1) → Busan (2)

Klasika, která funguje. V Soulu si dejte dva dny na paláce a čtvrti, jeden na výlet na DMZ a jeden volný na to, co vás nadchne. Pak rychlovlakem do Kjongdžu, kde přespíte a druhý den ráno stihnete Bulguksu, odpoledne pokračujete půl hodiny do Busanu. Zpátky do Soulu se letí nebo jede vlakem přímo na letiště.

Do sedmi dní necpěte Jeju. Přelet tam a zpět a přesun z letiště vám sebere skoro dva dny z týdne.

Deset dní: přidáváme Jeju

Soul (4) → Kjongdžu (1) → Busan (2) → Jeju (3)

Deset dní je nejrozumnější délka první cesty. Základ zůstává stejný, jen z Busanu doletíte na Jeju, kde si půjčíte auto a strávíte tři dny objížděním ostrova. Zpátky se letí přímo do Soulu. Kdo místo pláží preferuje hory, vymění Jeju za Seoraksan a Gangneung na východním pobřeží.

Čtrnáct dní: okruh přes jihozápad

Soul (4) → Jeonju (1) → Gwangju (1) → Yeosu (1) → Busan (2) → Kjongdžu (2) → Jeju (3)

Dva týdny umožní objet zemi dokola a zajet i do provincie Jeolla, kam se zahraniční turisté skoro nedostanou. Trasa jde po směru hodinových ručiček přes jihozápad na jihovýchod, takže se skoro nikam nevracíte. Na Jeju se pak letí z Busanu nebo z Kjongdžu přes letiště v Ulsanu. Kdo raději hory než města, nahradí Jeonju a Gwangju Jirisanem.

U delších tras si spočítejte, jestli se vám vyplatí Korail Pass. Při pěti a víc dálkových jízdách se začíná vyplácet, u kratších okruhů skoro nikdy.

Tip Travel Bible: ať zvolíte cokoli, nechte si poslední noc v Soulu nebo v Incheonu. Přelety a dálkové vlaky ruší tajfuny a mlhy, a zmeškaný spoj domů kvůli přesunu z druhého konce země v den odletu je zbytečná nervozita.

A poslední věc k odbavení, než začnete kupovat letenky. Zdravotní péče je v Koreji na špičkové úrovni, ale bez pojištění drahá – a u cesty, kde se lítá vnitrostátně, šlape se po horách a jezdí autem po Jeju, se pojištění vyplatí uzavřít dřív než ubytování.

Kde se ubytovat

Korea má několik typů ubytování, které jinde nenajdete, a stojí za to je znát – některé jsou levnější než hostel a zážitek k tomu.

• Hanok guesthouse – tradiční dřevěný dům s vytápěnou podlahou, spí se na matraci na zemi. Nejlepší v Jeonju, dražší a přísněji regulované v soulském Bukchonu.
• Love motel – navzdory názvu naprosto běžná varianta na noc. Velké pokoje, obří televize, občas vířivka, ceny od 50 000 ₩. Nikdo se vás na nic neptá.
• Jjimjilbang – lázně, kde se dá přespat za 15 000 až 20 000 ₩. Nouzové řešení i zážitek zároveň.
• Hostely – hustá síť ve všech velkých městech, lůžko na sdíleném pokoji vyjde na 25 000 až 35 000 ₩.

Ve které čtvrti Soulu bydlet

Soul je obrovský a čtvrť, kterou si vyberete, ovlivní celou návštěvu víc než hvězdičky hotelu. Metro sice jede všude, ale hodina denně navíc v podzemí je hodina, kterou nestrávíte venku.

Levně a s nočním životem: Hongdae. Mladá, umělecká čtvrť plná levných hostelů a guesthousů. Skvělá volba pro cestovatele, kteří chtějí být v centru dění.

• The One Hostel Hongdae – ekonomické, ale čisté a pohodlné ubytování s přátelskou atmosférou.
• Hongdae Lazy Fox Hostel – přímo v centru dění, s výbornými službami a společenským prostředím.

Projděte si nabídku ubytování v Hongdae

Blízko památkám a obchodům: Myeongdong. Nákupní nebe a epicentrum korejské kosmetiky, ideální pro ty, kdo chtějí být kousek od paláců.

• Lotte City Hotel Myeongdong – moderní hotel s vynikající polohou a skvělým poměrem ceny a kvality.
• Hotel Skypark Central Myeongdong – stylové ubytování s přístupnými cenami přímo v nákupní zóně.

Najděte si ubytování v Myeongdongu

Luxus a klid: Gangnam. Bohatá čtvrť jižně od řeky, kde stojí nejdražší hotely ve městě. Do historického centra je to metrem asi půl hodiny.

• Park Hyatt Seoul – luxus v srdci Gangnamu s nádhernými výhledy na město a prvotřídními službami.
• Signiel Seoul – ve věži Lotte World Tower, nejvyšší budově v zemi. Výhled, za který se platí.

Prohlédněte si nabídku ubytování v Gangnamu

Jaké suvenýry přivézt z Koreje

Hledáte perfektní dárek, kterým potěšíte své blízké nebo bude sloužit jako připomínka vaší cesty po Koreji? Zkuste se inspirovat následujícími tipy:

• Korejská kosmetika – jasná jednička. Jižní Korea je předním hráčem v oboru a pleťové masky, séra a esence tu stojí zlomek evropských cen. Nejlevněji v Myeongdongu, kde se prodavačky předhánějí ve vzorcích zdarma.
• Celadonová keramika – jemná a krásně zdobená keramika s charakteristickou zelenou glazurou.
• Hanbok – tradiční korejský oděv, buď pro speciální příležitosti, nebo v modernějších verzích na každodenní nošení.
• Hanji – ručně vyráběný papír, který se používá pro kaligrafii, origami nebo jako dekorace.
• Korejský zelený čaj – vysoce kvalitní čaj z oblasti Boseong nebo z Jeju.
• Ginseng – korejský ženšen je známý svými účinky a je k dostání v různých formách, od čaje po extrakty.
• Kimchi – korejská národní pochoutka. Kupujte ho vakuově baleného a až na letišti, jinak vám provoní celý kufr.
• Suvenýry ke K-popu – alba, plakáty a fanouškovské zboží oblíbených skupin.
• Soju a korejské likéry – tradiční korejský alkohol, skvělý dárek pro milovníky lihovin.
• Najeon chilgi – výrobky zdobené perletí, jako jsou šperkovnice, zrcátka a rámečky.

U větších nákupů si nechte vystavit doklad pro vrácení DPH a nezapomeňte, že kosmetika v příručním zavazadle podléhá limitu na tekutiny. Osm sér po sto mililitrech vypadá na letištní kontrole hůř, než byste čekali.

Co byste ještě měli vědět

• Celý den je posunutý. A teď nemyslím těch sedm hodin, které dělí Soul a Prahu. Korejci jsou noční tvorové – neočekávejte, že najdete cokoli kromě řetězců otevřené před jedenáctou dopoledne, i když jde o podnik podávající snídaně. Ulice ožívají až v pozdním odpoledni, do klubů nemá cenu chodit před půlnocí a odchází se z nich běžně v osm ráno.
• Let na východ je ten horší směr. Sedm hodin dopředu se snáší hůř než stejný posun opačně – jak si s jet lagem poradit, jsme sepsali zvlášť.
• Wi-fi je všude a je zdarma. V metru, v autobusech, v kavárnách i na ulici. Přesto se vyplatí mít vlastní data kvůli mapám a Papagu – korejskou SIM nebo eSIM koupíte na letišti hned za celnicí.
• Recyklace se bere vážně. Odpad se třídí podrobněji než u nás a v některých ubytováních se za odpad platí podle váhy. Ve veřejném prostoru naopak koše skoro nejsou – počítejte s tím, že obal od kimbapu ponesete až do nejbližší samoobsluhy.
• Alkohol a cigarety až od dvaceti podle korejského ročníkového počítání, tedy zhruba od devatenácti podle našeho. V samoobsluze po vás můžou chtít doklad.
• Boty se zouvají nejen v domácnostech, ale i v části restaurací se sezením na podlaze, v chrámech a v ubytování typu hanok. Vyplatí se mít ponožky bez děr a boty, které se snadno sundávají.

Často kladené otázky

Kde najdu víc informací

Nejlepší jsou podle mého názoru YouTube kanály expatů žijících v Koreji. Krásně vystihují jak cestovatelské tipy, tak současné trendy a kulturní rozdíly.

Megan Bowen, korejsky Chonunmigooksaram neboli „jsem Američanka”, natáčí o životě v Koreji a dotýká se i témat jako móda a kosmetika či randění po korejsku. Eat Your Kimchi od Simona a Martiny je klasika, ze které vyrostla celá generace fanoušků Koreje – dvojice se ale mezitím přestěhovala do Japonska, takže starší videa berte jako zábavu a atmosféru, ne jako aktuální praktické informace.

Z oficiálních zdrojů se vyplatí visitkorea.or.kr, kde jsou aktuální termíny festivalů, předpovědi kvetení sakur i otevírací doby památek. Podmínky vstupu vždy ověřujte na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR. A přímo na místě je nejrychlejší pomoc turistická linka 1330, která funguje nonstop a anglicky.

Plánujete v Asii i další zastávky? Máme samostatné průvodce po Japonsku, Tokiu a Taiwanu – všechny tři se dají s Koreou snadno spojit do jedné cesty. A než vyrazíte, projděte si srovnání krátkodobého cestovního pojištění.

Tento článek původně napsala Karolína Koubová a my jsme jej po letech v září 2026 rozšířili a aktualizovali.

Karolína Koubová je studentka VŠCHT, ve volném čase cestuji většinou sólo a dobrovolničím v hostelech. Právě si dávám tříměsíční pauzu od zimy a laboratoří ve slunném Portugalsku, ale Asie, hlavně Jižní Korea, je moje srdeční záležitost a ráda bych tam jednou zkusila žít delší dobu. Momentálně nebloguju, ale najdete mě na Instagramu jako @stellaprotisvetu, kde sdílím pokud možno co nejméně přibarvenou realitu mých cest.